Do jedné tajné státní organizace potřebovali přijmout killera - nájemného zabijáka. Po výběru z mnoha přihlášených zůstali tři kandidáti, dva muži a jedna mladá žena.
Výběrová komise je pozvala do místnosti odkud vedly okované dveře do vedlejší místnosti. Prvnímu muži řekl člen komise: "Zde máte zbraň - nabitou pistoli, za dveřmi sedí na stole vaše manželka a vaším úkolem je ji zastřelit." Muž chvíli přemýšlí, pak se rozpláče a sdělí: "Nezlobte se, ale já bych nikdy nedokázal zastřelit svoji manželku.“ Komise konstatovala, že kandidát je pro funkci killera nevhodný.
Pak pozvou druhého muže a sdělí mu totéž, za dveřmi je jeho manželka a on má za úkol ji zastřelit. Muž vezme pistoli a jde vedle, za chvíli se vrátí a říká se slzami v očích: "Ne, nedokázal bych ji zabít." Je rovněž vyřazen z kandidátů.
Nakonec pozvou mladou ženu a sdělí jí, že za dveřmi na stole sedí její manžel a ona že má za úkol jej zastřelit zbraní, kterou obdržela.
Žena odejde do vedlejší místnosti, po chvíli je slyšet řadu výstřelů a pak hluk a údery. Poté žena vtrhne zpět ke komisi a křičí: "Ta pitomá pistole je nabitá slepejma! Musela sem ho umlátit židlí..."
Rozvášněný dav se chystá kamenovat hříšnou ženu.
Ježíš gestem zadrží dav: „Hoď kamenem, kdož jsi bez viny!“
Z davu vyletí dobře mířený šutrák a žena se sesouvá na zem pod krví.
Ježíš se obrátí do davu s vyčítavým pohledem: „Ale no tak, mami …“
Ježíš přichází k večeři, která bude jeho poslední.
Pohlédne na stoly, které se prohýbají pod množstvím jídla.
„Takovýho žrádla, chlapi, kde jste na to vzali prachy?“
Jeden z apoštolů utře mastná ústa: “Ále, támhle Jidáš prej udělal nějakej dobrej kšeft.“
Jan Pavel II. před nebeskou bránou
Svatý Petr:“Kterej pak ty jsi?“
„Já jsem Karol Wojtyla, Jan Pavel II, papež, zástupce Boha na zemi.“
„Nevím o tom, že by starej měl na zemi nějakýho zástupce. Musím se ho zeptat.“
Jde za Pánem Bohem, který také o ničem neví. Tak se jdou zeptat Ježíše. Ten to jde vyřešit osobně k nebeské bráně. Za chvíli se vrací a zjevně se dobře baví:
„Pamatujete, jak jsem tehdá, je to asi tak dva tisíce let, dal dohromady tu partičku rybářů? Tak si představte, že ono to funguje do dneška.“
Žurnalista dělá interview s profesorem psychiatrické kliniky a mimo jiné se zeptá:
"Pane profesore, jak vlastně rozhodujete, kdo bude u vás na klinice přijat a kdo ne?"
Profesor odpovídá:
"Uvažovanému pacientovi dáme lžíci, kávový šálek a kbelík. Postavíme ho do koupelny před plnou vanu a vyzveme ho, aby vanu vyprázdnil."
Žurnalista na to: "Aha, ten zdravý použije samozřejmě kbelík!"
"Ne," odpoví profesor, "ten zdravý vytáhne špunt. Vážený pane, jaký chcete pokoj, s balkonem nebo bez balkonu?"
- - - o o o - - -
Muž se ženou jedou tábořit. Postaví stan a večer se uloží ke spánku.
Po nějaké době muž ženu vzbudí: "Podívej se na nebe a řekni mi, co vidíš?"
Žena odpoví: "Vidím miliony hvězd."
Muž se ptá: "A co si právě myslíš?"
Žena chvíli přemýšlí a pak řekne:
"Viděno z hlediska astronomie jsou to miliony galaxií a biliony možných planet.
Astrologie mi říká, že Saturn leží v konjunkci se Lvem.
Co se času týče, usuzuji, že máme 3 hodiny a pár minut.
Teologicky, že náš Pán je všemohoucí a my všichni jsme jen nicotně malí.
Meteorologicky mi to říká, že budeme mít zítra krásný den.
No a co to říká tobě?" zeptá se ona.
Muž se na chvíli odmlčí a pak praví:
"Prakticky viděno, někdo nám ukradl stan."
Kennedy byl pozván na oslavy vítězství nad Německem do Moskvy. Samozřejmě se musel dívat na vojenskou přehlídku na Rudém náměstí. Hodiny tam sedí a před tribunami defilují pěší pluky, tanky, dělostřelectvo, raketové nosiče s nesčetnými vlajkonoši. Tak jak jsme to vídávali ve zprávách a týdeníku v kinech. Byl potom dotazován, jak se mu přehlídka líbila. Musel se vyjadřovat pochvalně. Na oplátku pozval Chruščeva do Ameriky.
V Americe se všichni dostaví na tribuny. Defiluje moderní vojenská kapela, přejdou důstojníci s vlajkonoši a pak pochoduje jeden voják s kufříkem. Na to zase vlajkonoši a kapela. Pak nic víc. Chruščev celý udiven se ptá: „No a kde je ta armáda?“ Na to Kennedy: „Tu nepotřebujeme. Ten voják otevře ten kufřík, stiskne knoflík a je po válce.“
- - - o o o - - -
Učili jsme se, ať to bylo ve škole či na „osvetové izbě“ u PTP, i jinde, že Sovětský svaz má všechno nej...
Když byl Chruščev na návštěvě v USA, diskutoval s Kennedym. Otázka se samozřejmě dotkla výrobků a zboží. Zase Chruščev zastával vehementně teorii o kvalitě sovětských výrobků. Na to ho Kennedy vyzval, aby tedy přezkoušeli, kdo má lepší výrobky. Navrhl, aby oba jeli automobilový závod s vozy výroby svých zemí. Chruščov vyzvání přijal.
Co bylo příští den v novinách?
V amerických novinách stálo: president Kennedy vyhrál automobilový závod, ve kterém se utkal s ministerským presidentem Sovětského svazu Chruščevem.
V sovětské Pravdě stálo: předseda ústředního výboru strany Nikita Chruščev se v automobilovém závodě v USA umístil na čestném druhém místě, zatímco president Kennedy byl předposlední.