Když napsal jsi, že Enemies končí,
uzavřel jsem obě oči.
Nejednu slzu zatlačil,
a vzpomínku na to z mysli vytlačil.
Po pár týdnech, měsících,
do Wraitů jsi si trochu pích,
Aschenové odešli,
Spojenci je vynesli,
na kopytech plazmových,
vesmírných a železných.
Co jen teďko mám sem napsat,
jedině snad: Sorserýni nasrat!
Tauri to je kalibr,
líp rýmovat nesvedu.
A ten konec: PARÁDA
Jenom smutná nálada,
jak tam všichni umřeli,
smrti se však vzepřeli.
O´neill snil sen nádherný,
jenom škoda, je konečným.
Jak jsem psal již výše,
nedovedu blíže,
napsat báseň na es gé-é,
protože je nepopsatelné.
Hodně štěstí do dalších projektů a velmi děkuji za ten půl rok, co jsem strávil čtením tvé povídky. U další povídky nashledanou

Brendy
P.S. Opravdu básně nejsou moje silná stránka
