Štíty

To dělá každá turbína.

Tak jasně, ale není turbína jako turbína. A zrovna o efektivnosti Teslovy bych se hádal, vzhledem k tomu že nedisponuje lopatkami a tekutina je do ní přiváděna tečně s rotujícími disky, tudíž by v letadle musela ležet, ovšem výstup z ní by tím pádem vedl přímo dolů/nahoru. Mohlo by fungovat jako hodně zvláštní manévrovací náporový motor (okamžitý převod na vertikální tah při rychlostech vyšších jednoho machu) ale kdo by kvůli tomu montoval druhý motor... ještě lepší otázka, kdo by přežil vertikální lift při takové rychlosti.
Do regulérní letecké turbíny vstoupí přímo a po stejné ose ji zároveň opustí. Zatímco do turbíny na výrobu proudu je voda přivedena středem (v ose) a odváděna mezi lopatkami na obvod turbíny, kde je sbírána a odváděna pryč (Teslova funguje naopak, přiváděno po obvodu, odtéká středem) Pokud máš nějaké technické podklady, nebo svůj pohled na věc (a jenom jsi to tak neplácl) tak si rád rozšířím obzory.

Rozšiřuj: začni pátránim po rozdílech mezi radiální a axiální turbinou.

Ve svoji době byla Teslova turbína technologicky náročná a nepřinášela žádný zvláštní výhody, ale dnska...

Lopatky v turbomotorech jsou mimořádně namáhaný jak mechanicky, tak tepelně a materiálový inženýrství v tomhle ohledu ztrácí krok za požadavkama na stále výkonnější, ale přitom úspornější motory - takovýho "pokroku" se typicky dosáhne zvýšenim pracovní teploty turbiny.


Nejjednodušším řešenim (pokud se samozřejmě neobjeví něco ještě převratnějšího) je zavedení bezlopatkovejch turbin.

Jde o to, kdy výhody (absence lopatek) převážej nevýhody (radiální turbina).

No v tomhle směru nám dřív dojde palivo pro takové stroje, než přestanou lopatky stíhat. Ona turbína není všechno a i minimální změny trupu (tvar/materiál) mohou extrémně ulevit turbíně.
A pořád jsem si vcelku jistý, že Teslova je radiální... Ergo nepoužitelná pro letecký motor.
Teoretická možnost je elektro-turbodmychadlový motor spalující vodík (hélium, nebo nějakou podobnou legraci.) teoreticky by fungoval, ovšem by dost těžko dosáhl výkonu současných proudových motorů.

EDIT: A když už... za použití axiálních turbín, elektromotorů a klasické finty přetlaku (zužování těla turbíny směrem ke konci) by šel postavit motor se solidní rychlosti a bez potřeby pálit palivo. Ovšem uchovávání energie pro takové motory nebude zrovna sranda. Tady by se hodilo nějaké to Teslovo perpetum

St0rm: napsals to dobře, jen by sis měl udělat pořádek v tom, co je to fúze: studená fúze neni štěpení uranu a energie ve hevězdě nevzniká štěpením tiritia, viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_fusion a http://en.wikipedia.org/wiki/Cold_fusion

Meh, fůzi ve slunci mám správně, akorát špatné prvky (spletl jsem si to s fůzním reaktorem) a u studené fůze jsem použil uran jako příklad... máš vcelku šumák, co použíješ jako palivo...

Miluju přihlížet debatě lidí co vědí. Žádné nesmyslné hádání, logické a jednoznačné argumenty, občas odkazy...

St0rm píše:

Meh, fůzi ve slunci mám správně, akorát špatné prvky (spletl jsem si to s fůzním reaktorem) a u studené fůze jsem použil uran jako příklad... máš vcelku šumák, co použíješ jako palivo...

Nevim, možná to myslíš dobře, ale popisuješ to špatně. Fúze je, když se prvky slučujou (např. deuterium + tritium a vzniká ti helium), štěpení je když se rozapadají na jiné (typicky uran 235 v jadernejch rektorech, kterej se rozpadne na dva jiný prvky), jde tedy od dva opačný procesy. Uran rozhodně neni příkladem fúze, protože na slučování všech prvků těžších než železo víc energie spotřebuješ než získáš, fúzovat urna člověk neumí - což je asi dáno energetickmi nároky a tim, že výsledkem by bylo něco, co by asi nebylo schopný existence.
A pokud něco jako studená fúze existuje, tak se tu bude týkat spíš lehkejch jader (čim těžší jádra, tim víc energie je třeba na jejich sloučení), ale nejspíš jde jen o výmysl (viz odkaz na wiki, co jsem dával)

Jop, s tím uranem máš pravdu. Nevěděl jsem o té hranici u železa.
A ve hvězdě dochází k fúzi, nevím do čeho mi tam pořád vrtáš

Teď v poslednim příspěvku sem se vrtal v tom uranu, jen jsem potřeboval zopakovat nějaká ty základní věci, aby nedošlo k nějaký mejlce. Předtim sem se vrtal v tvrzení: "ve slunci probíhá jaderná fúze vodíku a deuteria, vyrábějíce tritium, které se následně rozpadá a dodává energii hvězdě" - hlavni zdrojem energie je ta fúze, ne rozpadání. A to tritium pak taky dál fúzuje, viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Proton-pro ... n_reaction

2St0rm: Proč poučovat o něčem o čem očividně moc nevíš?

Leteckej turbomotor s radiálnim kompresorem (dvoustupňovym dokonce):
[img][./images/thumbs/rolls_royce_dart_turboprop_1319974157.jpg]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e0/Rolls_royce_dart_turboprop.jpg[/img]
Turbínu má axiální, ale způsob, jakym se tohle řeší je zjevnej. To abys netvrdil, že radiální turbína není použitelná pro letecký motory.

Pokud jde o průmyslový turbomotory, tam se to používá (používalo) častěji, protože motor nemusí bejt ani tak lehkej, ani tak štíhlej a výhody radiálních turbín tak převažujou jejich nevýhody... i když v dnešní době i v tomhle odvětví frčej axiální motory.

[img][./images/thumbs/19-6012-section_1319974162.jpg]http://www.technologie-entwicklung.de/Gasturbines/MTU_6012/19-6012-section.jpg[/img]

St0rm píše:

No v tomhle směru nám dřív dojde palivo pro takové stroje, než přestanou lopatky stíhat.

To je trochu kontraproduktivní argument, ne? Docházející zásoby ropy budou hnát cenu paliv nahoru a tudíž poměr výkon/ spotřeba bude nabírat na důležitosti...

Teď jsme s pracovní teplotou tušim u nějakejch 1600°C a neni moc pravděpodobný, že se s "tradičníma" axiálníma turbínama dostanneme nějak moc přes 1800°C.

Btw i turbomotor se dá krmit alternativníma palivama.

Chm, mea culpa... takovou leteckou turbínu jsem v životě neviděl, proto jsem bral axiální jako jedinou možnost... (modely na středních školách a v knížkách všechny ukazují axiální)
Ale to nemění nic na tom, že Teslova nedává v leteckém motoru smysl... možná nějaká jiná verze bezlopatkové turbíny, ale Teslova mi naprosto nedává smysl. Pokud děláš strojařskou výšku, tak ti budu muset věřit x) i když se mi nechce

Dneska se už moc neviděj, ale dřív byly radiální motory vcelku běžná záležitost (právě kvůli nedostupnosti dostatečně kvalitních materiálů).

Ze strojařský vejšky mě kopli, tak jsem teď na atomový Ale turbiny jsme dělali na střední... i když ne Teslovu Proč ti nedává smysl?

Taaak jo (mam k tomu i krásný obrázek x) )

Vzduch vstupuje do systému přívodním kanálem vodorovně s disky, kolmo na osu. Roztáčí daný disk, předává energii (tudíž ji ztrácí, žejo) a klesá ke středu, kudy je odváděn. Odpor vzduchu s rychlostí roste, tudíž při vysokých rychlostech by mohla být relativně efektivní a podle tetičky wiki by se současnou metalurgií měla být schopna odolat kroucení disků a poradit si s tepelnou expanzí.
Ovšem, přívod vzduchu kanálem nám extrémně snižuje množství, které k takové turbíně můžeme dostat, před kanál by musel být přidán kompresor, kde by jsme ovšem museli použít regulérní lopatkovou turbínu (na kterou může vzduch přicházet čelně)
A tohle je jeden z problémů... Zatímco první turbína (lopatková) je vůči přívodu vzduchu čelně a plyn je přiváděn vodorovně s osou, musí být Teslova (jenž je druhá v řadě) buďto naležato, nebo otočena o devadesát stupňů kolem svislé osy (vzhledem k tomu,že montujeme do letadla, tak ležato, na výšku by nevlezla)
plyn z ní by tedy odcházel středem, pravděpodobně směrem dolů) a určitě by šlo o turbínu několikastupňovou, tudíž tohle by se muselo opakovat. Neustále měnit směr proudění, zatáčky, změny průměrů (ne pro zvýšení tlaku, ale protože musíme...) což by mohlo vést až k turbulencím uvnitř turbíny, ubírajíce na výkonu. Nehledě na to, že takový systém by zabíral v letadle kopec místa...

Tak ale ten ostřik by se asi nedělal tekhle dřevácky z jednoho místa, ne? Se koukni na ten motor, jak jsem dával vejš, taky má kompresor radiální (fouká do stran) a turbinu v jednom případě radiální (vzduch se přivádí stejně, jako do teslovy) a v druhym je to nakombený s axiální turbinou...