Popelce je nyní 95 let. Poté, co prožila život s nyní nebožtíkem princem, sedí dnes na terase, v houpacím křesle a pozoruje svět se svým kocourem Bobem.
Jednoho slunného odpoledne se před ní zničeho nic objeví pohádková babička.
Popelka se podiví: "Babičko, co Ty tu děláš po všech těch letech?"
Babička odpoví: "Popelko, od doby, co jsem Tě viděla naposledy jsi vedla příkladný život a já bych Ti za to dnes chtěla splnit tři přání."
Popelka byla překvapená, zamyslela se a povídá: "Víš, babičko, princ byl skvělý člověk, ale mizerný investor. Dnes tu žiji z ruky do úst z mizerného důchodu. Pomohlo by mi, kdybys mě učinila bohatou."
V tu ránu se její houpací křeslo proměnilo ve zlato. Popelka ani nedýchá a děkuje babičce.
Babička odpoví: "To je maličkost, jaké je Tvé druhé přání?"
Popelka se podívá na své křehké tělo a říká: "Přála bych si být zase mladá, krásná a plná energie, jako jsem bývala."
Přání se v mžiku stane realitou, Popelka je zase krásná a v těle cítí příjemné mrazení, jaké již po léta nepocítila.
Babička se zeptá ještě jednou: "Máš poslední přání, co by to mělo být?"
Popelka pohlédne na vyděšeného kocoura v rohu a praví: "Nemohla by jsi proměnit Boba v pohledného muže?"
Jako zázrakem se Bob protáhne a stojí před ní tak krásný muž jakého ještě svět neviděl.
Babička pogratuluje Popelce, popřeje jí šťastný nový život a zmizí tak náhle, jak se objevila.
Bob a Popelka se po sobě chvíli toužebně dívají, Popelka beze slov zíra na nejkrásnějšího muže jakého kdy spatřila. Tu se k ní Bob přiblíží a vezme ji do svých silných paží. Přitáhne si ji k sobě a ona cítí ve vlasech jeho horký dech, kdyz šeptá:
"Vsadím se, že lituješ toho, že jsi mě nechala vykastrovat."
__________________________________ Leze housenka po větvi a vidí krásný lísteček. Povídá:"Áááá, lísteček, to si dám."
Chystá se zakousnout a najednou ji napadne myšlenka: "Kdepak,já si počkám, až ten lísteček doroste a sním ho až potom. A budu velká a krásná."
Letí kolem kos a povídá: "Jejda, housenka, to bude bašta." Chystá se ji sezobnout, když tu náhle - myšlenka - "Kdepak, já si počkám, až vyroste ten krásný lísteček. Na něm si pochutná housenka a na té zase já. A bude ze mě velký, krásný pták."
Jde kolem kočka. Koukne na kosa a praví: "Mňau, to bude večeře, jedna báseň.
Vyšplhá se na strom a vtom - myšlenka: "Kdepak, já si teď hezky počkám, až doroste ten šťavnatý lísteček. Lísteček sní housenka, která bude šťavnatá a výživná. Housenku sní kos a bude buclatý a chutný, kosa sním já a budu nejsilnější a nejkrásnější kočka široko daleko."
Vše proběhlo podle scénáře, housenka slupla lísteček, kos housenku, kočka skočila - minula a spadla do potoka.
Poučení: "Čím delší předehra, tím mokřejší číča..." _____________________________________________
První den Bůh stvořil krávu a řekl: "Musíš jít na pole a po celý den budeš v úmorném vedru pracovat, mít mladé a dávat mléko člověku. Dám ti na to 60 let života." Kráva odpověděla: "Takový tvrdý život je moc dlouhý. Nech mě žít jen dvacet let, zbývajících čtyřicet ti vrátím." A Bůh souhlasil.
Druhý den Bůh stvořil psa a řekl: "Budeš celý den sedět u dveří domu tvého pána a štěkat na každého, kdo půjde kolem. Dám ti na to 20 let života." Pes odvětil: "Štěkat na každého dvacet let je moc těžký úděl. Dej mi jen deset let a těch zbývajících deset ti vrátím." A Bůh souhlasil.
Třetí den Bůh stvořil opici a řekl: "Bav člověka, dělej hloupé věci a donuť lidi se smát. Máš na to 20 let života." Opice byla proti: "Dvacet let mám ze sebe dělat blázna? Ani náhodou. Pes ti vrátil deset let, já ti je vrátím také." A Bůh souhlasil.
Čtvrtého dne Bůh stvořil člověka a řekl: "Spi, jez, hraj si, miluj se a užívej si života. Nedělej nic, jen se bav. Dám ti na to 20 let života."
Člověk vykřikl: "Cože, jen dvacet let? Ne, ne, to nejde. Podívej, Bože, uděláme to takhle. Kráva ti vrátila čtyřicet let, pes deset a opice taky deset. S mými dvaceti to dělá osmdesát let. Souhlasíš?" Bůh souhlasil. Od té doby člověk prvních dvacet let spí, jí, hraje si, miluje se, užívá si života a o nic se nestará. Dalších čtyřicet let dře jako vůl, aby uživil svoji rodinu. Pak deset let dělá opičky pro pobavení svých vnoučat. A posledních deset let je to starý mrzout, který štěká po všech lidech okolo. ______________________________________________ |