StarGate Genesis: S02E04 – Časy se mění

Moc pěkný díl jsem zvědav na další

Souhlasím, ale Engarané budou ještě hodně velký problém

[Marks]

Všem moc děkuji Jojo, Engarové budou ještě hodně dlouho velkým problémem

[Marks]

Po dlouhé době opět přidávám další díl, přeji krásné čtení

13. díl – Proměna/Change

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Stargate Command, 26. listopadu, 10:45
Brigádní generál Samantha Carterová se právě v tuto chvíli nacházela ve své nové kanceláři, ze které byl výhled na velkou halu, kudy procházeli členové SG týmů. Po schodech nahoru do haly právě šel Frodren. Když zahlédl Sam, že sedí ve své kanceláři, namířil si to přímo k ní. Před dveřmi do kanceláře byla recepce, u které seděla poručík Tamara Johansenová, která po úplném uzdravení přijala práci dočasné sekretářky. Když viděla Frodrena, usmála se a zeptala se ho: „Jdete za generálem Carterovou?“
„Samozřejmě. Potřebuji s ní mluvit.“ Tamara zmáčkla na tlačítko na stole a řekla: „Madam, chtěl by s vámi mluvit Frodren. Mohu ho pustit dovnitř?“
„Ať jde dál,“ přišla rychlá odpověď. Tamara dalším stisknutím tlačítka otevřela dveře do kanceláře. Po vejití Frodrena je opět zavřela.

Sam seděla za stolem a pročítala hlášení ze stanoviště Stigma. Když viděla Frodrena, složku odložila bokem a vstala od stolu.
„Co pro vás mohu udělat?“ zeptala se jako první Sam.
„Už jste toho udělala dost. Chtěl jsem jen říci, že doktorka Parková vidí tak jako dříve. Ráno jsem ji po dlouhé době propustil z ošetřovny,“ oznámil Frodren dobrou zprávu Sam, které tímto zlepšil o něco více náladu.
„To ráda slyším.“
„A jak jde práce vám?“ zeptal se na oplátku Frodren.
„Obnovila jsem znovu mise na jiné planety. Týmů máme celkem dvacet, takže si to můžeme dovolit. Co se týče obyvatel, tak je to horší. Přes milión a půl lidí se nachází zde v Coloradu bez domova. Než to tu urovnáme a vybudujeme znovu, tak to chvíli potrvá. Právě teď všichni pracují v Jižní Americe,“ řekla Sam a pohlédla na obrazovku, na které byla zobrazena databáze obyvatel, „Máme tu podle databáze kolem sto ticích Brazilců. Takže všechny budovy v Brazílii zboříme a postavíme tam nové. Pokusíme se vše přizpůsobit k dnešní technologii, když už celý svět o všem ví.“
„Určitě to zvládnete. Navíc pořád jsem tu ještě já s Genesis a Minawarou, určitě vám pomůžou.“
„Děkuji za důvěru. Před týdnem jsme měli problémy s dorozumíváním, jelikož každý mluví jinou řečí, ale díky vašemu překladači si teď všichni rozumí.“
„Původně byl nastaven z antičtiny na angličtinu a obráceně. Ale za pomocí vaší databáze jazyků se nám podařilo nastavit přístrojky i na jiné jazyky. Neměl by být s tím žádný problém.“
„To ráda slyším. Co teď máte v plánu?“ zajímalo Sam.
„Ještě se porozhlédnu po Atlantidě a ukážu vašim lékařům všechny přístroje potřebné k léčení. Co jsem si všiml, nemáte je tam všechny,“ odpověděl Frodren.
„Určitě budou rádi.“

Prostor kolem Země, Queenmary
Major Martin Christopher pochodoval po lodi, přičemž si něco broukal. Když prošel místem, kde se chodba dělí, zpozad jedné ho zaslechl plukovník Kevin Marks. Vykoukl hlavu a pozoroval Martina, jak si šušká zamilovanou písničku. Když viděl, že míří k výtahu, rychle běžel k nouzovému žebříku a vylezl o patro výše, kde se schoval za přepážku, která vedla od výtahu, ve kterém se právě nacházel Martin. Po otevření přepážky vyšel Martin z výtahu a Kevin na něj vybafnul.
„Uáá,“ zakřičel Martin a povyskočil.
„Dopr…“ Martin se párkrát zhluboka nadechnul a pak se obrátil na Kevina, kterého liskl po hlavě.
„To je bratrovský pohlavek. Jen dodatek, abys mě pak nezdegradoval.“
„Dobrá, omlouvám se. Ale nemohl jsem tomu odolat, když sis tak krásně broukal.“
„Tys mě slyšel?“ zarazil se Martin.
„To rozhodně nešlo přeslechnout.“
„A sakra.“ Martin sklonil hlavu a s bratrem pokračovali v cestě na můstek.

Země, San Francisco, Atlantis, 15:30
Plukovník Martina Kašparová procházela chodbami Atlantidy. Jako doprovod s ní byla Minawara, která byla návrhářkou celého města.
„Kolik těch zařízení je vůbec tady na Atlantidě?“ zeptala se Martina.
„Hodně. Zrovna teď k jednomu míříme,“ odpověděla Minawara a zastavila u jedné přepážky, kterou otevřela. Když vešli dovnitř, světla v místnosti se rozsvítila.
„Co to…?“
„To je výzkumná laboratoř, kde jsme vymysleli biologickou zbraň, která dokázala vyhladit engarskou armádu, která kdysi okupovala Zemi, když na nás útočili.“
„Engarskou armádu?“ nechápala, o čem Minawara mluví.
„Engarové, je to rasa, se kterou válčíme milióny let. Jsou horší než ta Luciánská aliance. Prahnou jen po moci a získání naší technologie. Můžete být v klidu, do Mléčné dráhy se nevydají a na Zemi už vůbec ne. Vědí totiž moc dobře, že Atlantida je dokáže vyhubit. Nevýhoda v tomto je, že nevyhubí jen Engary, ale všechny živé bytosti na planetě. Proto, když jsme ji tenkrát použili, jsme byli všichni na Atlantidě s aktivovanými štíty.“
„Wow.“
„Jo. Naštěstí má pojistku, která je nutná pro aktivaci. Zbraň nejde aktivovat pouhým člověkem, musí to být Antik.“
„Takže nikdo.“
„Vlastně,“ Minawara se na chvilku zapřemýšlela, „tři by to dokázali, ta čtvrtá je na to až moc malá.“
„Kevin, Karina a Emma Marksovi a Martin Christopher.“
„Přesně tak.“

Radek Zelenka po dlouhé době pořádal v kantýně šachový turnaje. Mezi hráči tam byl i Rodney s Johnem, kteří si udělali po delší době menší pauzu. Právě teď hráli proti sobě.
„Už máš naplánovanou dovolenou?“ zeptal se John.
„Tu mám od té doby, co si pochodují po Atlantidě ty dvě Antičky. Co ty?“
„Carterová sestavila nové SG týmy. Brzy vyrážím na misi.“
„Myslíš, že se někdy vrátíme do Pegasu?“
„Spíše mě napadlo, co kdybychom Pegasus přesunuli sem,“ napadlo Johna.
„Jak to myslíš?“
„Sebrali bychom Wraithům jídlo. Přesunuli bychom některé obyvatelé sem do Mléčné dráhy.“
„To by nebyl špatný nápad.“
„To ne, ale v současné době to moc nevyhovuje. Promluvím o tom s Carterovou, až bude klidnější situace.“ John pohnul figurkou a dodal: „Šachmat.“

Země, Colorado Springs, Stargate Command, 17:10
Sam stála v místnosti, kde byla umístěna Hvězdná brána od Antiků. Zcela zbrusu nový panel měli v prosklené řídící místnosti, která se nacházela přímo za ní. U panelu a řídicích prvků seděl seržant Chuck Campbell. Tým vyrážející na cizí planetu vstoupil do místnosti, když se brána aktivovala. Byl to tým SG-3 pod velením plukovníka Alberta Reynoldse.
„Madam.“
„Plukovníku. Buďte hlavně opatrní.“
„Budeme.“
„Ozvěte se za pět hodin.“
„Rozkaz. SG-3, vyrážíme,“ zavelel Albert a zbytek týmu ho následoval přímo do vytvořeného horizontu událostí. Poté, co tým prošil, brána se deaktivovala a Sam se vydala do řídící místnosti, kam za ní přišla Karina s malou Emmou v kočárku.
„Madam.“
„Podplukovníku. Co pro vás mohu udělat?“
„Vy byste teď nejraději každému nabízela pomoc, jak tak vidím. Měla byste si dát pauzu, už tak pro každého děláte moc.“
„Pauzu si teď nemohu dovolit. Je toho spousta na vyřizování.“
„Proč myslíte, že jsem přišla?“ Karina se nabídla Sam, že jí se vším pomůže. Viděla na ní, že je unavená a za poslední dobu toho moc nenaspala. Proto ji Karina vzala za ruku a dovedla ji přímo do pokoje. Kde ji přiměla si na chvíli odpočinout.

Když Karina dorazila do kanceláře, viděla na stole stoh papírů na vyřízení.
„No dobrá,“ řekla na to. Kočárek nechala vedle stolu, ke kterému si sedla, a pustila se do vyřizování papírů.

Galaxie Kaliam
Genesis, 27. listopadu, 15:00
Charleen s Kirbym po několika vyslýcháních dnech ze strany Aimen mohli si sbalit věci a navštívit Zemi, kde od opuštění obou synů nebyli. Aimen se chtěla ujistit, že žádnou další prkotinu, jako kdysi neprovedou znovu. Proto se rozhodla, že půjde na Zemi s nimi. Když šli po cestě, která vedla k bráně, z dálky je sledovala Vortensis, která strašně moc chtěla vidět Martina. Když téměř byli u brány, Aimen najednou zmizela a objevila se za Vortensis, která se lekla a krapet použila své schopnosti, takže se zem zachvěla.
„Omlouvám se. Netušila jsem, že jste to vy,“ omluvila se Vortensis.
„To je v pořádku. Kam to máš namířeno? Frodren dost zřetelně řekl, že máš zůstat tady, nebo jít na Olymp a pracovat.“
„Ráda bych viděla Martina. Dlouho jsem ho neviděla.“
„To ještě nějakou chvíli neuvidíš. Běž na Olymp a počkej, až se ti vrátí táta. Pak si s ním o tom promluv.“
„Mluvit s tátou je jako mluvit se zdí,“ řekla na to Vortensis a naštvaně se vydala zpátky k paláci. Aimen by ji ráda vzala s sebou, ví, co pro ni Martin znamená, ale pak by měla rozpory z Frodrenem a to by nechtěla. Kirby mezitím za pomocí mysli aktivoval bránu, která vedla přímo na Zemi. Jelikož na nové bráně měli pozemšťané štít, tak je Aimen teleportovala skrze bránu.

Grimia
Wenis tráví spoustu času se svým bratrem Lewrenem, který se právě nacházel v tréninkové hale se svými muži, kteří stáli kolem něj. V rukou všichni měli bojové tyče až na Lewrena, který v rukou neměl nic.
„Dobrá, můžete,“ odstartoval boj a hned se začal bránit, jelikož všech šest mužů začalo s útoky zároveň. Mezitím se na tribuně objevil Wenis s malou, desetiletou dívkou, která se ho držela za ruku. Aby muže nevyrušili v tréninku, sedli si na židle a pozorovali je. Dívka sledovala Lewrena, jak prování jeden bojový hmat za druhým. Wenis byl rád, že má vedle sebe následovníka Engarů, který se chce vše naučit co nejrychleji. Po chvilce sledování zápas skončil a Wenis šel za svým bratrem. Dívka mezitím odešla zpátky na chodbu. Už delší dobu byla zvědavá, o čem se Wenis s Lewrenem baví, a tak, když oba odešli z tréninkové haly, je pronásledovala.

Wenis s Lewrenem se zavřeli v kanceláři, kde si oba sedli naproti sobě u stolu.
„Jak to jde s přípravy?“ zajímalo Wenise.
„Jde jim to dobře. Jen nevím, jak boje s holemi pomůžou proti schopnostem Antiků. Jediný, kdo z nás z Engarů umí pořádně bojovat, jsme my dva plus pár dalších jedinců, kteří bojovali proti Antikům na Zemi.“
„Doufal jsem, že Thea bude mít schopnosti po Minawaře, proto jsem ji před deseti lety sledoval na každém kroku.“
„Jenže jak vidíš, nemá žádné. Minawara jí je musela sebrat hned při porodu,“ řekl na to Lewren. Thea seděla na schodech, které se nacházely vedle Wenisovy kanceláře. Nemusela moc sedět blízko dveří, jelikož je slyšela díky telepatie. Když se dozvěděla, kým ve skutečnosti je, tiše vstala ze schodů a šla do horního patra, kde má pokoj. Sedla na postel a přemýšlela o tom, co udělá, jelikož je střežená na planetě celých deset let.
„Mami…“ pomyslela na Minawaru. Nezbývalo jí nic jiného, než naučit se bojovat jako Engaři a pak vše použít pro nim.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Stargate Command, 28. listopadu, 16:45
Aimen s Charleen a Kirbym byli po dlouhé době opět na Zemi. Sam chtěla, aby o jejich návštěvě věděli Kevin s Martinem a Karin co nejrychleji, a tak jim poslala zprávu. Když se sourozenci dozvěděli, že rodiče jsou na Zemi, oba se co nejrychleji objevili v SGC.
„Nevíš, co tu chtějí?“ zeptal se jako první Kevin.
„Mi povídej. Vím to co ty,“ odpověděl mu na to Martin, když zrovna šli po schodech, které vedly do haly, ve které čekali jejich rodiče s doprovodem Aimen.
„Ahoj babi.“ Kevin si to jako první namířil k Aimen, jelikož se dlouhá léta o něj s Odenem starali.
„Ahoj Kevine,“ odpověděla Aimen a objala ho kolem pasu, „Jsi pořádně vyrostl.“
„Už nejsem tak malý, jak jsem bývával.“ Martin mezitím byl potichu, jelikož ani jednoho z nich pořádně neznal. Když došlo na jejich rodič, zavládlo ticho. Sam je raději nechala o samotě, a tak šla do své kanceláře.
„Co tu děláte?“ zeptal se narovinu Kevin.
„To nemůžeme navštívit vlastní syny?“ odpověděla otázkou Charleen.
„Tak to vás zklamu, jelikož já na rozdíl od někoho mám práci. Za hodinu vyrážíme do Pegasu a nesmíme se opozdit ani o minutu, jelikož by pak naši přátelé byli pokrmem pro Wraithy. Takže pokud něco chcete, máte asi tak deset minut, než zmiznu. Pak vám tu nechám Martina, který slíbil, že pomůže Stevenovi s návrhem nové lodi třídy Daedalus. A Karina s Emmou letí se mnou, jelikož Karina zítra slaví narozeniny a nerad bych je slavil odděleně, takže vám bude muset stačit brácha.“
„Dík, že mě v tom necháš,“ řekl na to Martin.
„Rádo se stalo. To máš totiž za ten pohlavek.“ Martin zakroutil hlavou a požádal rodiče, aby ho následovali. Aimen s Kevinem tak zůstali v hale sami.
„Ty jim teda dáváš zabrat.“
„Těch třicet let jim jen tak nezapomenu.“
„Kdy se vrátíte?“
„Do dvou týdnů určitě. Máme tam spoustu práce.“
„Hlavně na sebe dávejte pozor. Velká rada sice souhlasila s pomocí proti Luciánské alianci, ale teď už bitva skončila a my nebudeme moci opět se vměšovat do nižších sfér. Budete v tom sami.“
„Zvládali jsme to dříve, zvládneme to i teď, babi. Neboj, budeme opatrní,“ ujistil ji Kevin a vydal se na cestu do místnosti s transportéry. Aimen chvilku počkala v hale, než se vedle ní objevil Oden s poznámkou: „Já ti to říkal.“
„Tentokrát jsi měl pravdu. Ale teď už pojďme, ať v tom nenecháme Martina samotného.“
„Souhlasím. Měl by nás také více poznat. Sotva ví, že jsme Charleeniny rodiče. A to je asi tak jediný. Možná ještě náš věk.“
„Tak ten neví na sto procent ani jeden.“
„Lepší pro nás. Přece jen už jsme na světě skoro milión let.“
„Bude to chtít dortu,“ řekla na to Aimen a po zasmátí vyrazili za zbylými členy rodiny.

Prostor kolem Země, Queenmary, 18:00
Major Kleinman stál na můstku a čekal na příchod velícího důstojníka. Mezitím se k pilotní konzoli místo Martina posadil podplukovník Patrik Bishop, který měl prozatím velení na můstku.
„Hlášení,“ ozvalo se, když se otevřela přepážka na můstek.
„Tým plukovníka Shepparda je na palubě, stejně jako SG-1. Zásoby byly doplněny a všichni jsou připraveni. Můžeme vyrazit,“ podal Dave stručně hlášení a usedl ke své konzoli.
„Výborně, zadejte kurz do Pegasu.“
„Ano, pane,“ ozval se Patrik a během několika následujících vteřin vletěl s lodí do hyperprostoru u Země, u které hlídkovala Odyssea.

Země, Colorado Springs, Stargate Command
Nové SGC se nově dělí do pěti sekci, z nichž každá sekce má svá dvě podlaží. Sekce jedna slouží pro výcvik SG týmů. V prvním podlaží mají tělocvičny, střelnice, posilovny a další potřebné věci pro výcvik. Ve druhém podlaží jsou vybavené pokoje pro přespání. Vesměs jeden pokoj vlastní jeden tým. Na patře se krom toho nachází velká jídelna, která obsahuje spoustu nových technologií pro tvorbu jídla i vody. Dále tam mají velkou promítací místnost pro případné přednášky nebo pouštění filmů.

V sekce dvě se zkoumá biologie a chemie. Snaží se přijít na to, jak tyto dvě vědy využít v boji proti nepříteli. V této sekci se nachází Lisa Parková a Sonya Damji. Obě dámy se nacházely na Destiny, kde pracovaly s rostlinami.

V sekci tři jsou astrofyzikové, kteří zkoumají například vývoj vesmíru, hvězd. Dále zaznamenávají do systému planety, které jsou obyvatelné. Dělí je do složek, aby SG týmy věděly, jestli je planeta přátelská, nebo nepřátelská. Popřípadě ještě nebyla určena. V této sekci pracuje Dale Volker, který právě zkoumal cestu Destiny. Genesis mu poskytla mapu galaxií, které navštívili. Mezi nimi byla zaznamenána i galaxie, ve které se nacházeli, když byli na Destiny. Genesis vedle něj stála a se vším mu pomáhala.

V sekci čtyři se nacházeli inženýři a vědci, kteří delší dobu pracují s cizí technologií získanou od jiných ras. V této sekci se nachází Nicolas Rush a Adam Brody. Oba zkoumají data, které měli z Destiny stažené. Než se nechali zmrazit ve stázové komoře, Nicolas si něco z databáze nahrál na flash disk, který si dal do kapsy. Po probuzení v Mléčné dráze ho tam také našel. Další byl Eli Wallace. Eli patří mezi lidi, kteří stráví hodně časů u počítačů. Jelikož patří mezi nováčky, slíbil, že se nebude dotýkat nic důležitého, co by způsobilo zkázu.

V sekci pět se vyrábí vojenská technologie, která se využívá pro vesmírné lodě a je hlavní výbavou SG týmů při misích na cizích planetách.

Všechny sekce se nachází v podzemí. V přízemí se nachází kanceláře spolu s Hvězdnou bránou. Ve druhém patře jsou pokoje pro hosty.

Země, San Francisco, Atlantis, 20:00
Jen co odbyla osmá večerní hodina, Rodneymu skončila pracovní doba a tak se vydal do svého pokoje. Když otevřel mávnutím rukou dveře, stála za nimi Jennifer oblečená v nočním tílku. Jen co se za nimi zavřeli dveře, oba se vydali do koupelny. Rodney postupně ze sebe svlékal veškeré oblečení, až na něm zůstali pouze slipy.
„Doktore McKayi, měl byste více trénovat,“ řekla mu Jennifer a hned poté, co si Rodney sundal i slipy, šplouchli do velké vany, ve které krom napuštěné teplé vody, byly i mydlinky. Rodney se jen zasmál a Jennifer ho začala líbat.

Mezitím, co ti dva dováděli v koupelně, Martina s Martinem se procházeli po molu. Když došli konec, vytáhla Martina z košíku deku a rozložila ji na zem. Pak si oba na ni lehli a pozorovali hvězdy na obloze.
„Nepamatuji si takový den, kdy bylo na obloze tolik hvězd,“ řekla Martina.
„Myslím, že to nebudou jen hvězdy.“
„Pravda. Kolem Země teď obíhá šest satelitů, které disponují dálkové senzory z Atlantidy. Kdyby se něco neznámého přibližovalo, hned to budeme vědět. Ale teď už dost povídání, nešli jsme sem na mol jen kvůli tomu.“ Martina se k Martinovi přitulila a oba se dívali na nebe.

Galaxie Pegasus
Hyperprostor, Queenmary, 29. listopadu, 6:30
Kevin brzo ráno vstal z postele, aby mohl přichystat menší oslavu Karininých narozenin. Dnes slaví totiž poprvé na lodi 34. narozeniny. Když se rychle oblékl do zeleného trika a vojenských kalhot, zkontroloval, jestli holky stále spí. Když vše bylo jak má, potichu se vydal z pokoje. Než ale stiskl tlačítko pro otevření dveří, uvědomil si, že otevírání dělá hluk, a tak přemýšlel nad jinou variantou, jak se dostat ven. Než by se dostal k ventilaci, tak by udělal větší rachot, než otvírání dveří. Nezbývalo mu nic jiného, než použít své schopnosti, kde téměř vůbec nepoužíval. Poprvé je použil na Genesis, když teleportoval sebe i Charleen. Na chvilku se zapřemýšlel a pak najednou zmizel.

Kevin se objevil na stole v kantýně, kde naštěstí nikdo nebyl.
„Uff. Tohle budu muset vypilovat,“ řekl Kevin a seskočil ze stolů dolů. Ve skutečnosti nechtěl do kantýny, ale do jídelny, kde měl pro Karinu udělaný dvou patrový dort se třiceti čtyřmi svíčkami a marcipánem na vrchním patře dortu.

Kevin nebyl jediný, kdo si ráno přivstal. Při cestě do jídelny potkal Johna, Teal’ca a Camerona, kteří běhají po chodbách Queenmary. Tajnůstkaření mu tak nevyšlo, jelikož se John zeptal, co tak brzo ráno dělá na chodbě.
„Karina dnes slaví narozeniny, tak jí chci udělat menší překvapení. Běda, jestli jí to prozradíte.“
„Nebojte se. My nic neřekneme,“ slíbil Cameron a pokračovali v běhu. Teal’c se dostal během několika vteřin opět do vedení.

Nový Athos, 7:00
Teyla spolu se svými lidmi si balili veškeré věci, jelikož zjistili, že Wraithové plánují útok na jejich planetu. Ronon jim se vším pomáhal. Když opustili Atlantidu, rozhodl se, že zůstane s Athosiany. Jelikož nevěděli, kdy lodě mají přiletět, nestihli sklidit veškerou úrodu, která jim vynášela jídlo. Když všichni měli sbaleno, drželi se ve vytvořené malé vesničce.
„Všichni jsou sbaleni. Doufám, že dorazí včas,“ řekla Teyla.
„Máme štěstí, že se nám ozvali. Jinak by o tom nevěděli.“
„Jsou to naši přátelé, určitě by nás nenechali ve štychu.“ Za Teylou pak přiběhl Kanaan, vedle kterého běžel i Torren.
„Wraithové jsou blízko. Cítím je více, než předtím,“ oznámil Kanaan.

Hyperprostor, Queenmary, 7:45
Poté, co si Kevin vše připravil na oslavu, sešla se na můstku hlavní směna. Dave sedl za taktickou konzoli a Patrik za pilotní.
„Minuta do výstupu,“ oznámil podplukovník.
„Jakmile vystoupíme z hyperprostoru, chci štíty na maximum. Jestli tam budou Wraithi, tak palte po nich vším, co máme k dispozici.“
„Rozkaz,“ ozval se Dave.

Nový Athos
Teyla s lidmi netrpělivě čekali na přílet pozemské lodi, která by je měla vyzvednout a co nejrychleji i s nimi na palubě odletět. Během několika napínavých čekajících vteřin se na planetě objevil záblesk transportního paprsku. Na planetě se objevili plukovníci Sheppard, Mitchell, Robbins s Teal’cem, Danielem a Valou. Teyla rychle přiběhla za Johnem. Byla ráda, že ho opět vidí.
„Ráda vás opět vidím, Johne.“
„Já také. Jste tu všichni?“
„Ano, jsme,“ odpověděl Halling. Mezitím Vala s Danielem, Teal’cem a Robbinsonem rozmístili zaměřovače. Když měli vše hotovo, John zapnul vysílačku.
„Plukovníku, jsme hotovi.“

Prostor, Nový Athos, Queenmary
Plukovník Marks stojící vedle boční obrazovky zapnul na svém uchu vysílačku a odpověděl: „Rozumím.“
„Mám všechny zaměřeny,“ oznámil major Kleinman.
„Transportujte je do hangáru tři.“ Po zmáčknutí několika tlačítek aktivoval asgardský transportní paprsek.
„Zaznamenávám otevírající hyperprostorová okna!“ zakřičel podplukovník Bishop.
„Zjevně si to s nimi budeme muset rozdat,“ řekl na to Marks a sedl si do velícího křesla.
„Athosiané s týmem jsou na palubě,“ oznámil Kleinman.
„Na senzorech zaznamenávám dva úly a tři křižníky.“
„Nějak moc lodí na jednu planetu s takovým malým počtem obyvatel,“ divil se plukovník a otočil na majora, „Zaměřte jejich hypermotory a palte.“
„Rozkaz.“

Queenmary se vzdálila od planety a vyrazila na wraithské lodě, které zahájily palbu hned, když je detekovali na senzorech. Jejich zbraně neměly tak velkou účinnost jako na lodě třídy Daedalus. Když zasáhli Queenmary, polechtalo jí to akorát štíty. Když ale zaútočila Queenmary paprskomety, první wraithský úl přišel o hypermotory a následkem toho se přetížili a úl byl zničen.

„První úl byl zničen. Další je krytý křižníky,“ oznámil major.
„Pošlete atomovku do prostoru poblíž křižníků. Exploze by je měla zasáhnout.“
„Rozkaz.“

Atomovka transportována z pozemské lodi se objevila poblíž dvou křižníků, které střílely na Queenmary. Jak plukovník předpokládal, exploze atomovky zasáhla oba křižníky, které přišly o energii.

„Dva křižníky byly ochromeny,“ oznámil major, když se mu na obrazovce objevil stav nepřátelských lodí, „Pane, zbylé lodě vstupují do hyperprostoru.“
„Zaměřte oba křižníky. Máme ještě práci a nemůžeme se tu zdržet.“
„Ano, pane.“ Kevin pořád přemýšlel nad tím, proč by tolik lodí mířilo na planetu, kterou obývalo kolem sto Athosianů.
„Cíle byly zničeny,“ oznámil major.
„Zrušte bojový poplach. Vstupte do hyperprostoru. Směr P3K-358.“
„Rozkaz.“

Queenmary opustila orbitu planety a vstoupila do hyperprostoru.

Hyperprostor, Queenmary
Karina nechtěla Emmu budit, a tak ji nechala v kajutě spinkat a sama šla do hangáru za Athosiany. Když otevřela přepážku do hangáru, vstoupila dovnitř a namířila si to k Johnovi.
„Plukovníku, jak se mají hosté?“
„Chtělo by je to někam ubytovat.“
„Máme volno pouze deset kajut. Takže spíše necháme vyrobit co nejvíce spacáků, dek a polštářů.“
„To není špatný nápad,“ souhlasil John a Karina se tomu zasmála.
„Jdu to hned zařídit. Při cestě řeknu ještě kuchařům, aby pro ně přichystali něco k jídlu,“ oznámila Karina a vyrazila na cestu. John šel do středu hangáru mezi Athosiany a oznámil: „Nanejvýš dva dny budeme na této lodi zavřeni. Není tu dostatek pokojů pro všechny, proto se postaráme o to, aby každý měl něco na spaní, než dorazíme domů. Podplukovník Marksová se vám postará o jídlo. Jakmile bude v jídelně vše přichystané, budete tam moci jít a dát si tam jak jídlo, tak i pití. Kdybyste měli nějaké dotazy, tak se ptejte.“ Nikdo se neozval, takže John mohl z hangáru také odejít. Teyla pak pro jistotu všechny své lidi uklidnila. Ujistila je, že jsou v bezpečí.

Než Queenmary doletí na P3K-358, Kevin vyrazil do kajuty, kde chtěl dokončit přípravy. Když otevřel dveře, zahlédl Emmu, jak se v postýlce vrtí. Přišel k ní a vzal si ji do náručí.
„Ahojky.“ Kevin jí dal pusinku na čelíčko a ona se slabě zasmála.
„To je moje holčička. Ale teď musím dokončit pro maminku překvapení, takže buď hodňoučká a spinkej.“ Položil ji zpátky do postýlky a přikryl ji slabou dekou. Emma po chvilce opět zavřela očka a spinkala. Kevin pak rychle otevřel v pokoji dveře, které vedly do malé kuchyňky. Otevřel ledničku a z ní vytáhl dortu, kterou se mu podařilo propašovat z kuchyně přímo tam. Dortu přenesl do vedlejší místnosti a položil ji na stůl. Pak se vrátil zpátky a ze skříňky vytáhl kytici růží s taškou, ve které měl pro ni přichystané dárky. Kytici s vázou dal vedle dortu na stůl, stejně jako tašku. Když už vše měl přichystané, jeho pozornost opět přešla k Emmě, která spinkat už nechtěla, i když se snažila. Kevin si ji teda opět vzal do náručí a šel s ní ke své posteli. Lehl si na záda a Emmu položil bříškem na svou hruď. Emma začala najednou plácat rukama a Kevin se zasmál a nosánkem ji polechtal na čelíčku.

Země, Colorado Springs, Stargate Command, 9:35
Steven Caldwell s Martinem Christopherem a Williamem Ronsonem seděli v jídelně v prvním patře u stolu. Stoly vypadaly jinak než předtím. Uprostřed stolů byly molekulární syntetizátory, které dokázaly vytvořit vše, co si uživatel přeje. Ani jeden z nich tomu nechtěl věřit, a tak se vsadili.
„Dobrá, řekněte něco, na co máte chuť, plukovníku,“ pobídl Martin Stevena, který neochotně věřil tomu, že to má dělat to, na co byl navržen.
„Jedenkrát steak s hranolky, kečupem a salátem.“ Slabé záření se objevilo na stole a najednou se objevil talíř, na kterém byl steak s hranolky, kečupem i salátem. Dokonce i příbor se objevil vedle talíře. Všichni tři na to neskutečně zírali.
„Ještě se to musí ochutnat,“ upozornil Staven. Přisunul si k sobě talíř a uchopil příbor. Po uříznutím malého kousku steaku ho dal do úst spolu s hranolky. Po dožvýkání si jazykem otřel rty a pokračoval v jezení. Martin ani William dále nečekali a oba hlasitě řekli, co chtějí. Jelikož oba mluvili zároveň, tak syntetizátor nevěděl, co po něm chtějí.
„Tak dost. První já, pak vy,“ rozhodl William. Martin neochotně souhlasil a tak si musel počkat.
„Já mám chuť na omáčku. Takže svíčková s šesti knedlíky.“ Jak se dalo opět očekávat, na syntetizátoru se objevil talíř plné svíčkové s knedlíky.
„Paráda. Dobrou chuť, pánové,“ popřál William a pustil se do svíčkové. Málem přitom slintal, když ji ochutnal. Další byl na řadě Martin. Ten se rozmýšlel mezi dvěma jídly, nakonec se rozhodl: „Smažený sír s hranolky a oblohou.“
„Suchare,“ řekli mu na to oba dva. Najednou všichni tři vyprskli smíchy. Stejně jako předešli dva, Martin si přisunul talíř blíže k sobě a pustil se do toho.
„Už jste se rozhodl, jaká bude vaše loď, pane?“ zeptal se Martin.
„Chtěl bych zpátky Daedala.“
„Takže opět BC-304 se jménem Daedalus?“ hádal William.
„Přesně tak. A teď jezme, jinak nám to vystydne.“

Hyperprostor, Queenmary, 10:00
Když se Karina postaralo o Athosiany, mohla se opět vrátit k rodičovským povinnostem. Když se vrátila zpátky do kajuty, hned jako první viděla na stole dortu s kyticí a taškou plných dárků. Karina se usmála a vešla dál. Očekávala, že na ni Kevin někde bafne, ale když ho viděla ležet na posteli s Emmou na jeho hrudi, bylo to nejkrásnější, co mohla vidět na den svých narozenin. Tiše se přiblížila k posteli a opatrně je přikryla dekou. Věděla, že Queenmary má za pár minut opustit hyperprostor, takže mu vypnula vysílačku a pomalu se vydala směrem na můstek.

Dave na dálkových senzorech nic neviděl. Podle všeho by tam mělo být nejméně pět lodí. Když se na můstku objevila Karina, zeptala se: „Jak jsme na tom?“
„Skoro na místě. Madam, kde je plukovník?“ zeptal se major.
„Natolik se snažil uspat dcerku, že usnul i s ní,“ odpověděla podplukovnice a sedla do velícího křesla. Oba vyšší důstojníci sedící u konzol se zasmáli a pak pokračovali v práci.
„Senzory doposud nic nedetekují. Vážně jsme na správném místě?“ zeptal se Dave.
„Věřte nebo ne, ale jsme. Opusťte hyperprostor, štíty na maximum,“ rozkázala Karin.

Prostor kolem P3K-358, Queenmary
Queenmary vystoupila z hyperprostoru kolem planety, která byla zcela opuštěná. To až do té doby, než se zpozad měsíce objevily lodě Cestovatelů. Karina se usmála a řekla: „Kontaktujte je.“ Vstala z křesla a namířila si to k boční obrazovce, na které se zobrazila Larrin.
„Zdravím. Vy musíte být Larrin, že?“
„Přesně tak.“
„Jsem podplukovník Karina Marksová, zastupující velitelka Queenmary…“ než cokoliv dalšího stihla říci, na můstku se objevil John, který hnedka řekl: „Čau Larrin, dlouho jsme se neviděli.“ Karina se zmateně podívala na Johna, který mezitím zamával Larrin na přivítanou.
„Tak to mluví za vše,“ řekla Larrin, „Co pro vás můžeme udělat?“
„Při cestě pro Athosiany jsme měli menší zastávku na P4S-468. Nebyli jste tam náhodou?“
„Myslíte tu planetu, u které byly ve vesmíru těla?“
„Přesně tak. Kde jsou?“ zajímalo Karinu.
„Leťte za námi,“ odpověděla Larrin a přenos se přerušil. Karin pokynula na Patrika a ten hned letěl za loděmi Cestovatelů. Po chvilkovém letu k měsíci Dave zaznamenal přítomnost replikátorských těl.
„Jsou přímo na tom měsíci.“
„A vida. Transportuje Weirovou na palubu do laboratoře jedna a zbylá replikátorská těla zničte.“
„Rozkaz.“

Na povrchu měsíce zmizelo během chvilky tělo doktorky Elizabeth Weirové. Místo ní se tam objevila menší výbušnina v podobě Mark III, která po výbuchu zničila zbylá replikátorská těla.

„Hotovo. Larrin chce s vámi mluvit,“ oznámil major.
„Na obrazovku.“ Na obrazovce se opět objevila Larrin, kterou zajímalo jen jediný: „Co vůbec máte v plánu?“
„Chci zjistit, jestli je to opravdu Elizabeth Weirová. Pokud bude, navrátíme ji zpátky do lidského těla. Pokud není, tak zjistíme, kde se nachází pravá Elizabeth Weirová a Replikátora zničíme.“
„No dobrá. Ráda jsem tě opět viděla, Johne.“ Přenos mezi loděmi byl opět přerušen a lodě Cestovatelů postupně vstupovaly do hyperprostorů. Karina se podívala na Johna, který se jen zaculil.
„Ani se neptám,“ řekla na to Karina a než odešla z můstku, velení opět předala Bishopovi.

Karin i s Johnem došli do laboratoře jedna, kde na stole ležel zmrzlý Replikátor.
„Jak chcete zjistit, že je to doopravdy ona?“ zajímalo celou dobu Johna.
„Vlezu jí do hlavy,“ odpověděla Karina a stoupla si ke stolu, kde byl Replikátor Weirové. Ruku položila na její čelo a zavřela oči. V její hlavě se najednou začaly objevovat vzpomínky Elizabeth. Karina přeskočila osobní část života, o které Replikátoři věděli, a přešla na dobu, kdy zůstala na replikátorské domovské planetě. Viděla, jak Elizabeth chytili a jak jí pak odvedli do cely, kde ji vyslýchali a mučili. Replikátoři věděli, že když je připojena k Replikátorům, může jim dělat problémy. Proto jí nanity odstranili. Karina pak viděla část, kdy její vědomí kopíruje Oberoth. Najednou vyjekla a v místnosti se objevil Kevin.
„Karin… Jsi v pořádku?“ zeptal se hnedka.
„Jo…jo, jsem.“
„Už jsi zjistila, jestli je to ona?“
„Ano i ne.“
„Co tím chcete říci?“ zajímalo Johna.
„Je to vytvořený Replikátor, který má vzpomínky jak Elizabeth, tak i Oberotha. Oba sloučili do sebe. Pravá Elizabeth Weirová je pořád někde tam venku,“ odpověděla Karina.
„Zjistíš kde?“
„Možná. Jen toho Replikátora udržte zmraženého,“ odpověděla Karina a přiblížila se k lidskému stroji. Opět položila na čelo ruku a zavřela oči. Tentokrát přeskočila Elizabethiny vzpomínky a přešla rovnou k Oberothovým. Kevin i John ji sledovali a čekali, až jim odpoví, kde se nachází Elizabeth. Po několika minutách Karina otevřela oči a otočila se k oběma stojícím mužům.
„Kterou zprávu chcete jako první? Dobrou nebo špatnou?“
„Ta dobrá?“ rozhodl John.
„Ta dobrá zpráva je, že žije.“
„A ta špatná?“ zeptal se Kevin.
„Je na planetě obklopena Replikátory. Zjevně všichni nebyli na jednom místě, když planeta vybouchla.“
„Jaká je to planeta?“
„V tom je ten problém. Není na žádné planetě. Je na lodi třídy Aurora,“ odpověděla Karina. Na chvilku se zarazila a pak se rychle obrátila na Replikátora, který nabíral vědomí. John rychle popadl do rukou ARG a vystřelil. Vytvořená vlna dokázala rozložit Replikátora na menší kousky.
„Takže teď musíme hledat v Pegasu někde jejich loď,“ řekl John.
„Jo. Bude to na hodně dlouho,“ řekl na to Kevin a dali si rozchod. John šel do své kajuty, stejně jako Kevin s Karinou.

Když oba došli dovnitř, zastavili se před stolkem, kde byla stále dorta, kytice a dárky.
„A to jsem ti chtěl udělat překvapení.“
„Taky jsi udělal. Bylo krásné tě chvíli pozorovat, jak s Emmou spíte,“ řekla Karina a políbila ho. Kevin pak šel pro Emmu, která si hrála s malým kroužkem na žvýkání. Vzal si ji do náručí a šel si sednout na židli ke stolu, u kterého už seděla Karina. Opatrně zapálil svíčky na dortu a menší oslava tak mohla začít.
„Vše nejlepší k narozeninám,“ popřál jí a Karina pak sfoukávala jednu svíčku za druhou.
„Děkuji.“

Prostor kolem Země, Odyssey, 15:00
Felipe, Sharon i Robert na rozkaz Samanthy si dali volno. Všichni tři seděli v zasedací místnosti před obrazovkou, na které se jim spouštěla hra.
„Motorky, auta nebo tanky?“ zeptal se Robert, který ovladačem nastavoval hru.
„Motorky,“ odpověděli zbylí důstojníci zároveň.
„Tak motorky.“ Na obrazovce se objevil odpočet do startu. Když naskočila nula, všichni tři mačkali ovladače.
„Co plánujete na zítra?“ zeptal se Robert. Felipemu sklesla hlava a Sharon s Robertem přestali mačkat ovladače.
„Je to den, kdy zemřela máma,“ odpověděl Felipe. Robert by se nejraději praštil do hlavy, že ho vůbec napadlo se zeptat, co budou zítra dělat.
„Omlouvám se, nevěděl jsem…“
„To je v pořádku, kapitáne.“ Po chvilce všichni odložili ovladače a rozhodli se, že se nechají transportovat na Zemi, aby pořád nebyli jen na lodi.

Konec

[Aiwendill]

a heleeee, adminka nám ešte stále žije a dokonca aj píše... to je skvelé! idem teda čítať...

[Marks]

Já stále žiji a píši, jen mám krapet více práce, než předtím brzy mě čeká brigoška a pak po prázdninách nástup na vysokou uvidí se, jak budu všechno stíhat

Super díl a co cestovatelé ti do Mléčné dráhy nepůjdou?

[Marks]

Děkujííí Jsou to Cestovatelé, ti nevydrží nikdy na jednom místě Ale třeba jednou zavítají do Mléčné dráhy

Tak třeba by se rádi usadily na planetě kde by mohli v klidu žít

vynikající díl

škoda že nikdo jiný nevyužil cestovatele jako záporáky

[Marks]

Zdravím,
když už jsem ho dneska po dlouhé době dopsala, tak vám ho sem i rovnou dám. Přeji krásné čtení

14. díl – Odplata/Revange

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Stargate Command, 30. listopadu, 7:30
Frodren po dlouhé době se vydává na cestu do rodné galaxie. Právě stál v místnosti s bránou, kde krom něj byla i Sam, která mu šla za všechny moc poděkovat. Byla mu vděčná, že pomohl s raněnými a poskytl lékařům své znalosti a zkušenosti.
„Slyšel jsem, že chystáte volby na velícího pro celou Zemi.“
„Slyšel jste správně.“
„Přeji, aby vše dopadlo dobře. Rád bych tu ještě chvíli pobyl, ale už se musím vrátit zpátky. Pravidla byla změněna jen pro situaci s Luciánskou aliancí, teď už opět platí, takže se musím vrátit.“
„Jistě, samozřejmě. Jen než odejdete, ještě jednou vám chci poděkovat. A vyřiďte to i ostatním.“
„Určitě vyřídím,“ ujistil ji Frodren a podíval se na bránu. Za pomocí své mysli aktivoval bránu a po rozloučení do ní vešel. Po uzavření brány se Sam vydala do místnosti, kde se nacházely transportéry, které po zadání místa dokážou člověka přenést na určité místo.

Ships Command
Sam se objevila na velitelství lodí, kde to má na povel Steven Caldwell. Sam zaklepala na dveře a vstoupila dovnitř. Steven pohlédl před sebe a vstal ze židle.
„Jen seď, Stevene.“ Sam se pousmála a sedla si před něj.
„Tak jak ses domluvil s Williamem?“
„Začnou se stavbou hned, jak jen to bude možné.“
„Budu hádat, BC-304, Daedalus.“
„Přesně tak,“ potvrdil její slova.
„Jak to jde v SGC?“ zeptal se Steven a Sam si sedla před něj do křesla.
„Všechny sekce se postupně rozjíždějí. Dokonce jsme našli i mezi přeživšími vědce, doktory, inženýry, takže je postupně taktéž přidělujeme do různých sekcí. Co se týče Brazílie, tak stavby domů jsou v plném proudu. Za pomocí asgardské technologie stavíme různé materiály, které urychlí stavbu. Dále budeme muset rozdělit celou Jižní Ameriku. Bude tam více států a přestěhují se tam také lidé, z jiných koutů planety.“
„Koho tam plánuješ nastěhovat?“
„Na jihu budou Brazilci a Portugalci. Nad nimi Němci a Rakušané. Nad těmi budou Číňané, Japonci, Francouzi a Finové. Američané se přestěhují do Kanady, jelikož plánuji, že USA zůstane základnou pro vojenské a vědecké práce týkající se s mimozemskou technologií. Do Kanady přestěhujeme dále Brity, Australany, Španěly, Čechy a Slováky. Rusové prozatím odmítají opustit Evropu,“ odpověděla Sam.
„To přežilo tolik lidí z tak málo států?“ divil se Steven.
„Bohužel. Proto se snažím nějak lidi rozdělit, aby se dorozuměli podle rodných jazyků. Třeba já neumím říci ani rusky „Dobrý den“.“
„Добрый день,“ odpověděl Steven.
„Vejtaho.“ Steven se zasmál, a pak dodal: „Ale to je tak jediný, co umím říci.“
„Lepší něco, než nic. Jak to jinak jde s podřízenými?“
„Není to má posádka. Nikdy si na ně nezvyknu.“
„Brzy by se měli vrátit, pokud vše dopadlo úspěšně.“
„Kdy vůbec začínají volby?“ zeptal se Steven.
„Odpoledne. Bude kolem toho spoustu práce.“
„Nejvíce bude tady na Zemi, na ostatních lodí mají vše v osobních složkách, takže každý bude hlasovat sám za sebe. Hlasovat budou moci od dvanácté hodiny Jen nevím, jak to bude na Queenmary, která je stále v Pegasu.“
„Až se vrátím do SGC, tak jim pošlu subprostorem zprávu.“
„Co vůbec mají za misi?“
„Krom toho, že mají vyzvednout Athosiany, tak ještě mají najít Elizabeth Weirovou,“ odpověděla Sam a Steven se na ni překvapeně podíval.

Galaxie Pegasus
Hyperprostor, Queenmary, 10:00
Plukovníci Marks a Sheppard se nacházeli v místnosti, kde se nachází asgardské jádro. Skrze subprostor komunikovali s Atlantidou, která dokáže lodě třídy Aurora nalézt. Právě teď hovořili s doktorem McKayiem.
„Skrze subprostor vám to budu moci poslat, ale bude to trvat nejméně hodinu.“
„Začněte. Potřebujeme to co nejdříve,“ rozkázal Kevin.
„Rozumím,“ odpověděl z druhé strany Rodney a po několika zmáčknutých tlačítek na klávesnici začal přenos sledovacího systému, který dokáže nalézt všechny lodě třídy Aurora.
„Hotovo. Spojení tak budeme muset držet přesně hodinu a osm minut.“
„Přepojte mě do SGC. Musíme je informovat, že se zdržíme o něco déle, než bylo v plánu.“ Rodney z druhé strany kývnul hlavou a během chvilky se na obrazovce místo něj se zobrazila Sam.
„Kevine, co pro mě máš?“
„Athosiané jsou na palubě, ale máme tu menší problém s Replikátory. Všechny jsme nezničili na jejich domovské planetě. Pravá Elizabeth Weirová žije, ale nachází se někde na lodi třídy Aurora obklopená Replikátory,“ odpověděl Kevin. Sam na druhé straně vstala od stolu a stoupla si před obrazovku.
„Jak je to možné?“
„To bychom taky rádi věděli,“ odpověděl John.
„McKay nám posílá subprostorem sledovací systém, který je dokáže najít, jen prozatím nevíme, kolik jich bude.“
„Mám za vámi poslat Odysseu?“
„Raději ne. Máme maskování, takže nás jen tak rychle nenajdou.“
„Až budete znát polohu, kde ji drží a kolik lodí mají, dejte mi hned vědět.“
„Rozkaz,“ odpověděli oba plukovníci. Obrazovka se přepnula na stav přenosu a John s Kevinem tak mohli prozatím odejít z místnosti a věnovat se něčemu jinému.

Galaxie Kaliam
Olymp
Když Frodren přišel do města, namířil si to do nemocnice, zda-li je vše v pořádku. Při chůzi k nemocnici se zastavil u budovy, na které byly promítány novinky ze světa. Vše na Olympu se hovořilo o následovnících Antiků a o bitvě na Zemi. Frodren jen nad tím zavrtěl hlavou a pokračoval dál v cestě.

Mezitím Vortensis měla službu v hotelu, takže nevěděla, že se její táta vrátil ze Země. Zrovna teď stála u recepce, kde prohlížela na počítači seznam hostů. Jelikož to byl luxus hotel, tak tam očekávala samé významné hosty. Když narazila na jména Samuel a Cassidy Thracenovi. Okamžitě požádala kolegyni, aby ji zastoupila, než si něco vyřídí. Vortensis rychle nastoupila do výtahu a vyjela s ním do posledního patra. Když zrovna vystoupila z výtahu, oba zahlédla na chodbě u baru, kde popíjela. Odkašlala si a vyrazila směrem k nim.
„Omlouvám se, že vás vyrušuji…“
„To je v pořádku, Vortensis. Co potřebuješ?“
„Chtěla bych se zeptat, jestli nevíte, jak dopadla bitva na Zemi? Všude čtu jen samé spekulace a nikde nic není potvrzené.“
„My to taky ještě nevíme. Genesis s Minawarou mají přijít na Olymp za dva dny,“ odpověděl Samuel.
„Takže nevíte, jestli je Martin v pořádku?“
„Bohužel, ani to nevíme. My jsme byli na menší pochůzce kolem engarského území. Teprve včera jsme se vrátili.“
„Dobře. Ale i tak vám děkuji.“
„Neděkuj. Ale jestli chceš něco vědět, tak zajdi do nemocnice. Frodren se před pár hodinami vrátil zpátky ze Země.“
„On už je zpátky?“ divila se Vortensis a hned potom se rozeběhla směrem k výtahu a rychle do něj nastoupila.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, 12:00
Odbila dvanáctá hodina a volby mohly oficiálně začít. Jako první volili všichni velícího pro celou Zemi, který bude mít dohled nad vším. Na tento post byli nominováni: Samantha Carterová, Camile Wrayová, Steven Caldwell, Jean Greyová a Chloe Armstrongová. Všichni na Zemi měli překladače, ty se zároveň daly použít i při volbách. Každý na něm mohl vybrat jedno z těchto jmen a hlasovat pro něj nebo pro ni.

Stargate Command
Ti, co patřili pod SGC, volili přímo v budově v jídelně. Jediný, kdo pro zatím věděl, kdo volby vyhrává, byl hlavní počítač. Sam, Steven a Jean seděli u stolu a popíjeli kávu. Ani jeden z nich nešel hlasovat, takže před sebou měli papíry a pokračovali v dosavadní práci, jen na jiném místě, než obvykle.
„Kolik mám lidí převelet ze Stigmy?“ zeptala se Jean.
„Kolik jich můžete postrádat?“ zeptala se na oplátku Sam.
„Padesát jich tam budu určitě potřebovat. Asi tak kolem sedmdesáti. Vychází to tak kolem čtyřiceti vědců a třiceti vojáků.“
„Dobře. Pak mi pošlete jejich seznam, abych věděla, kam je mám přiřadit.“
„Zítra to budete mít v mailu.“
„Už se ozvala Queenmary?“ zeptal se Steven a napil se kávy.
„Jo, jo. Bude jim to trvat o mnoho déle, než jsme předpokládali. Jde o to, že jsme tenkrát nezničili všechny Replikátory. Jsou pořád v Pegasu a stavějí novou základnu.“
„Zvládnou to sami?“ zeptala se Jean.
„Jak znám bráchu, tak to zvládnou,“ odpověděl Martin, který si k nim přisedl.
„Je to docela nezvyk vás dva dávat k sobě,“ řekla na to Sam.
„Mi povídejte. Ještě teď si na to zvykám. Do nedávna jsem si myslel, že jsem sám, nakonec zjistím, že mám bráchu hned vedle sebe, a že rodiče jsou skoro Antici. Navíc teď někde pobíhají po SGC a hledají mě.“ Všichni tři se tomu zasmáli a podívali se na protější stranu, kde právě posledních pět členů SGC volilo.
„Do hodiny bychom měli znát výsledky, jestli i posádka z Queenmary poslala své hlasy,“ oznámila Sam.
„Už je dávno poslali skrze Atlantidu. Mluvil jsem s nimi před půl hodinou. Zrovna se chystají napadnout základnu Replikátorů.“

Galaxie Pegasus
Hyperprostor, Queenmary, 12:30
Celá posádka byla připravena na svých místech, jelikož očekávají brzký výstup z hyperprostoru. Kevin s Karinou stáli na můstku a čekali na oznámení od Weapse.
„Minuta do výstupu,“ oznámil Dave.
„Až vystoupíme, přepněte senzory a najděte lidské známky života.“ Dave kývnul souhlasně hlavou.
„Brzy začnu litovat, že jsme si nenechali poslat Odysseu, jako zálohu,“ řekl tiše Kevin.
„Já ti to říkala.“
„Deset vteřin!“ oznámil Patrik.
„Bojová postavení! Vystupte z hyperprostoru!“ rozkázal plukovník a sedl si do velícího křesla. Karina si stoupla mezi konzolí pilota a něj.

Prostor kolem U9L-230, Queenmary
Konzole podplukovníka Bishopa několikrát po sobě zapípala. Po přepnutí obrazovky na radar detekoval deset lodí třídy Aurora. Když vše oznámil, podíval se na plukovníka, který akorát čekal na oznámení majora Kleinmana, že nalezl doktorku Weirovou.
„Mám ji!“ vykřikl Dave. Karina k němu přišla blíže a podívala se na obrazovku.
„Je na planetě. Kolem ní je tucet Replikátorů.“
„Jsme pod palbou, štíty ty devadesáti osmi procentech!“ oznámil Patrik.
„Zahajte úhybné manévry, palte vším, co máte k dispozici,“ rozkázal Kevin a obrátil se na Weapse, „Weapsi, zaměřte její známky života a přeneste ji k nám do cely. Informujte lékařský tým.“
„Rozkaz.“

Všechny lodě třídy Aurora, které ovládají Replikátoři, se daly do pohybu směrem ke Queenmary, která směřovala k odvrácené straně planety. K velkému překvapení z jedné Aurory vyletěly střely, které mířily přímo na Queenmary.

Poté, co Weaps přenesl Elizabeth Weirovou na loď, Patrik otevřel hyperprostorové okno a vletěl s Queenmary do něj.

Všechny replikátorské lodě se pak stáhly opět k planě. Tentokrát už ale vědí, že jsou prozrazeni a tak musí jednat.

Hyperprostor, Queenmary
Hlavní úkol splnili, takže se teď mohou vrátit domů. Plukovník Marks a podplukovník Marksová se vydali k celé, u které stál plukovník Sheppard. Elizabeth ležela na posteli se zavřenými oči. Její životní funkce byly v pořádku. John stál opřený o zeď a čekal na oba důstojníky, který po několika vteřinách vešli dovnitř.
„Jak je na tom?“ zeptala se Karina.
„Životní funkce jsou v pořádku. Stále má v sobě nanity, které ji léčí,“ odpověděla doktorka Maria Furiová.
„Když ji udržíte ve spánku pár dní, než dorazíme na Zemi, tak se jich zbavíme poměrně snadně.“
„Něco mi uniklo?“ zeptala se Maria.
„My to nedokážeme, ale někdo jiný ano,“ odpověděla Karina a pak se obrátila na Kevina, „Ale počítej s tím, že něco za to budou chtít.“
„To mi došlo už jen při pomyšlení na to,“ odpověděl a povzdychnul si.

Galaxie Kaliam
Olymp, 15:00
Vortensis konečně našla svého táty, který seděl doma v obývacím pokoji na gauči. Na holografické televizi si pouštěl lékařský dokument. Když zahlédl svou dceru, dal na televizi pauzu. Vortensis stoupla před něj a čekala.
„Co potřebuješ?“
„Ty to dobře víš, tati.“
„Pozemšťané vyhráli.“
„No to mi došlo, když ses už vrátil. Já chci ale vědět, co je s Martinem?“ Frodren vstal z gauče a odešel do kuchyně.
„Tati!“ zakřičela na něj. Frodren zastavil a otočil se na ni.
„Proč tě tak tolik zajímá?“ zajímalo ho.
„Protože ho mám ráda! Miluji ho!“ Frodren raději mlčel a pokračoval dál v chůzi do kuchyně. Vortensis se zamračila a šla za ním.

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Stargate Command, 16:30
Samantha Carterová, Camile Wrayová, Steven Caldwell, Jean Greyová a Chloe Armstrongová, těchto pět čekalo na výsledky voleb. Jeden z nich se totiž tento den oficiálně stane velitelem celé planety Země. Když do se do zasedací místnosti otevřely dveře, prošla nimi Martina Kašparová, která v rukou držela obálku.
„Pojďte za mnou,“ pobídla celou sedící skupinu. Martina odešla z místnosti a ostatní ji následovali.

Všichni vešli v sekci jedna do velké haly, ve které byl shromážděn veškerý personál SGC. Jako první přišla na pódium k řečnickému pultu plukovník Martina Kašparová. Všichni v hale ztišili, aby vše slyšeli. Celé vyhlašování probíhalo pro celý svět v živém vysílání, takže na celé Zemi tak měli možnost sledovat výsledky voleb.
„Před několika hodinami začaly volby a nyní v obálce mám výsledky voleb, na které jste tak dlouho čekali. Než vám oznámím výsledky, ráda bych sem na pódium přivítala naše kandidáty. Brigádní generál Samantha Carterová, plukovník Steven Caldwell, plukovník Jean Greyová, Camile Wrayová a Chloe Armstringová.“ Velkým potleskem všichni v hale přivítali všechny kandidáty. Poté, co všech pět stouplo za Martinu, a potlesk ustál, mohla pokračovat, „Všichni jste měli příležitost všech pět kandidátů poznat a já mám tu čest vám oznámit našeho nového vůdce celé Zemi.“ Martina otevřela obálku a vyndala z něj papír, který byl přeložen na půl. Když přečetla první dvě jména na papíru, zhluboka se nadechla a celému světu oznámila: „Volby na vůdce a zároveň tak i prezidenta celé Země se stává…“ chvilku zavládlo ticho, „Brigádní generál Samantha Carterová.“ V hale okamžitě všichni začali tleskat. Zbylí čtyři kandidáti šli poblahopřát Sam, která byla tímto překvapena.
„Než předáme slovo nové prezidentce, ráda bych také oznámila i jejího zástupce,“ pokračovala dál. Všech pět se podívalo na Martinu, jelikož původně bylo v plánu vyhlásit jen vítěze.
„Zástupcem prezidenta se stává oficiálně plukovník Steven Caldwell.“ Jakmile zaznělo jeho jméno, taktéž se okamžitě rozezněl po hale velký potlesk.
„Ode mě to je pro dnešek všechno, slovo teď přenechávám naším novým vůdcům.“ Martina odešla od řečnického pultu a spolu s Jean, Camile a Chloe odešly z podia.

Hyperprostor, Queenmary
Queenmary před několika minutami vstoupila do Mléčné dráhy. Skrze subprostor tak 0mohli sledovat vyhlášení voleb v živém čase. Všichni na můstku stáli u boční obrazovky a sledovali projev Samanthy Carterové. Kevin i Karina stáli vepředu, ostatní z můstku stáli kolem nich. Sam v současné době mluvila zkráceně o tom, co se v uplynulých dnech stalo a co bude všechny očekávat. Když Kevin přeposílal subprostorem výsledky volem, zvědavě do nich nahlédl hned poté, co je poslal. Jednoznačně polovina z Queenmary hlasovala pro Samanthu Carterovou a další polovina pro Stevena Caldwella. Nikoho jiného nevolili, jelikož vědí, že tito dva si dokážou se vším poradit a jako vůdci se jim bude dařit. Když došlo na poslední slova, po skončení projevu byl přenos ukončen.
„Za 5 minut nás střídá další skupina, takže pomalu můžete vyrazit z můstku,“ oznámil Kevin po zhlédnutí na hodinky. Všichni z můstku, až na Kevina a Karinu vyrazili z můstku. Když tam na pár vteřin zůstali sami, tak se nad něčím zamysleli.
„Replikátor Weirové byl zničen, ale skutečná Elizabeth je v kómatu. Doufám, že se nám podaří nanity odstranit a probrat ji.“
„To je ten nejmenší problém. Replikátoři se nám opět rozrostli,“ řekl na to Kevin.
„Naštěstí jsou prozatím v Pegasu, ale nesmíme je nechat rozmnožit se, jinak ve větším množstvím se nám je moc zničit nepodaří. Posledně to bylo štěstí, že se je podařilo dostat na jedno místo.“
„Až se vrátíme na Zemi, tak to prodiskutujeme se Sam, mezitím máme ještě dvou denní cestu na Zemi, takže co kdybychom se na pár hodin zamkli v kajutě?“ navrhl Kevin. Karině se tento nápad až moc líbil, takže po předání můstku oba vyrazili do kajuty.

Země, Colorado Springs, Stargate Command, 1. prosince, 9:00
Po zvolení Sam, jako velitelku celé Země, má starostí až nad hlavu. Krom toho velí SGC i Hammondovi, který se nacházel v hangáru v bývalém Mexiku, které se proměnilo na základku pozemských lodí. Jelikož Sam měla hodnost brigádního generála, po dalším hlasování nejvyšších důstojníků dospěli k tomu, že Sam by měla mít hodnost majora generála. Proto tento ten proběhne několik povýšení vojenských důstojníků. Tentokrát vše probíhalo v prvním patře, kde se nacházely zasedací místnosti. V jedné z nich se právě nacházela Sam s Felipem Emersonem, Stevenem Caldwellem, Martinem Christopherem, Jean Greyovou a Martinou Kašparovou. Všichni stáli v zasedací místnosti ve slavnostních uniformách. Čekali, až do místnosti dorazí Ian Davidson s doprovodem Camerona Mitchella. Všichni stoupli k sobě a shodli se na tom, že právě nastal čas udělat menší změny v hodnostech. Sam, Steven, Martin, Felipe, Jean a Martina stoupli do řady a Ian s Cameronem stoupli před ně. Sam byla oficiálně povýšena do hodnosti major generál, Steven převzal její hodnost brigádního generála stejně jako Jean a Martina. Martin po dlouhé tvrdé práci získal hodnost podplukovníka a Felipe získal hodnost plukovníka. Ian s Cameronem měli tu čest všem předělat na uniformách jejich hodnosti. Avšak nejdříve všichni museli pronést slib, kterým se zavazují letectvu a celé Zemi. Po všech formalitách tak mohli vyjít ven z místnosti s tím, že všech šest mají o hodnost větší. Sam se Stevenem si to namířili do kanceláře, Martin s Felipem na Odysseu, Jean si to namířila k bráně a Martina zpátky na Atlantidu. Cameron a Ian si to oproti nim namířili do šatny, jelikož je čeká další mise.

Galaxie Kaliam
Grimia, 2. prosince 12:00
V pravé poledne se Thea procházela po louce, která se nacházela poblíž paláce Engarů. Po zjištění, že je ve skutečnosti Antikem, se častěji vydává za hradby, aby byla sama.

Když ji Wenis nikde v paláci nemohl najít, vydal rozkaz, aby ji stráže našli a přivedli. Začal se domnívat, že Thea něco zjistila z minulosti. Nebylo totiž zvykem, aby takhlenc utíkala.

Thea ležela na trávě a dívala se na nebe. Viděla několik ptáčků poletovat kolem ní. Po několika minutách ležení zaslechla menší rachot. Tušila, kdo to je, a tak se vůbec nehnula a čekala, až k ní přijdou blíže. Když pohlédla za sebe, zahlédla stojící stráž se zbraněmi v rukou.
„Přidáte se? Dnes je krásný den,“ zeptala se jich Thea. Jeden ze strážců přišel blíže a odpověděl: „Ne. Wenis chce, abychom tě přivedli zpátky do paláce.“
„Tss. Když chce, abych se vrátila do paláce, tak proč sem posílá poskoky a nepřijde sám?“ zajímalo Theu a pak odvrátila od nich hlavu. Za žádnou cenu nechtěla jít s nimi zpátky do paláce.

Wenis ji nemohl jít hledat z mnoha důvodů. On a jeho bratr plánují menší návštěvu na Olympu. Oba stáli u brány a čekali na ostatní, kteří se u nich objevili během chvilky.
„Jsme připraveni,“ oznámil Iwashi.
„Výborně. Je načase dát o sobě vědět,“ řekl na to Wenis a začal na bráně zadávat adresu Olympu. Po vytvoření červí díry se z vysílačky ozval strážce, který našel Theu.
„Pane, vůbec nechce jít zpátky do paláce. Leží na trávě a dělá, že tu nejsme.“
„Běž to vyřešit, my to zvládneme,“ řekl na to Lewren.
„Za chvilku jsem zpátky, počkejte na mě.“ Wenis naštvaně zmizel a ostatní na něj tak čekali.

Když se Wenis objevil u Thei, začal po ní křičet. S ní to ale vůbec nehnulo a to právě ho nejvíce vytočilo. Chytl ji za ruku a násilím ji postavil na nohy. Thea ho vůbec nechápala, chtěla být venku na čerstvém vzduchu a on tak kvůli tomu vyváděl. Když se mu to snažila vysvětlit, přistála jí na tváři jeho ruka. Byl na ni tak naštvanej, že ji přenesl zpátky do paláce a zavřel ji do pokoje. Pak se přenesl opět k bráně.

Olymp, 20:00
Vortensis skončila služba v hotelu, a tak mohla jít pomalým krokem zpátky domů. Byla tma a tak všude byla rožnutá světla. Když zabočila do jedné uličky, narazila tam na někoho, koho by tam v životě nečekala. Okamžitě začala couvat zpátky na hlavní cestu, jenže za zády se ji objevil Wenis.
„Frodrenova dcera, jestli se nemýlím.“ Vortensis si stoupla zády ke stěně, aby měla přehled o všech Engarech.
„Takže víte, s kým máte tu čest,“ řekla na to.
„Nicotka, která stojí v hotelu za recepcí? To je teda čest. Kdybych měl tolik času, tak se smíchy válím na zemi, ale jsem tu z jiného důvodu.“
„Nicotka? Právě jste si to zavařil,“ řekla mu na to Vortensis a její oblečení se najednou změnilo v bojové. Na zádech měla připnuté hole, které vzala do rukou. Oba je spojila v jeden a hůl pak silně zazářila.
„Vůbec nevíte, s kým máte tu čest,“ řekla na to Vortensis a najednou se objevila za Wenisem, kterého holí udeřila do zad. On se pak rychle teleportoval k ostatním. Wenisovi se podařilo natolik vytočit Vortensis, že se objevila mezi nimi. Ruce sepjala před sebou, čímž vytvořila tlakovou vlnu.

Frodren, který stál na zahradě, pocítil, že se něco děje. Okamžitě bez váhání se teleportoval.

Vortensis měla se skupinou Engarů spoustu práce. Ona byla jediná a jich tam byla tucet. Když se tam objevil Frodren, ležela Vortensis na zemi v bezvědomí.
„Ale, kohopak to tu máme? Že by samotný Frodren?“ Wenis zrovna dřepěl u Frodrenovi dcery.
„Tos neměl dělat, Wenisi,“ řekl Frodren a za pomocí svých schopností přenesl Vortensis k sobě. Dřepl k ní a ujistil se, že je naživu. Poté se podíval na Wenise, který celou dobu sledoval Frodrena.
„Už teď seš mrtvej,“ řekl Wenis a s Lewrenem vyrazili přímo na něj.

Pokračování příště

Naprosto super kapitola a jsem moc zvědav co bude dál

[Aiwendill]

pekná časť.

mimochodom si veľmi cením, že používaš skutočne Antické mená. Bol som príjemne prekvapený, keď som napríklad Frodrena a Vortensis našiel na SG wiki

[Marks]

Moiki: Děkujíííííí Moc potěší a kapitoly budou od teď ještě více zajímavější

Aiwendill: Také mockrát děkujíííí jojo, v deváté sérii SG-1 byl zobrazen částečný seznam Antiků, tam jsem jich pár vzala do Genesis, ale co jsem se tak ještě na ně dívala, tak nejméně 5 jich ještě přibudou