StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[Marks]

No zrovna mně nenapadlo pro něj nějaké jméno, tak jsem mu jednoduše říkala velitel, jelikož on rozhoduje vše u Povznesených je to prostě ten nejvyšší

vynikající díl ten konec mě pobavil

[Marks]

Děkuji, jsem ráda, že se líbil

[Marks]

Zdravím všechny,
jelikož jste někteří čtenáři, kteří čtou SG Genesis, zažili smrt O'Neilla, tak tentokrát tu máte díl, který není tak moc akční, protože abych vás krapet navnadila na další dějovou část
Přeji krásné čtení

Epizoda 6 : Dědictví Asgardů

Mléčná dráha
Prostor, Abydos
Poprvé v historii se všechny BC-304ky sešly v prostoru nad Abydosem. Všechny lodě totiž přiletěly na oficiální vypuštění jejich sesterské lodi Enterprise. Prozatím všechny lodě setrvávají na orbitu i se svými veliteli, jelikož generál O’Neill se stále nacházel na Zemi, kde se musí s několika lidmi rozloučit. Jeho mise s Enterprise byla zcela jasná už od začátku. Poletí do galaxie Ida, kde žili Asgardé, kteří spáchali sebevraždu při návštěvě Odyssey.

Země, SGC
Generál O’Neill se nacházel v řídící místnosti, kde krom něho byl i generál Landry, který dohlížel na jeho odchod, aby se nic nepřihodilo. Právě v tuto chvíli se vytáčela na bráně adresa Abydosu. Jack měl na zádech krosnu, ve které měl osobní věci, včetně pár malých drobnůstek od SGC.
„Dávej tam na sebe pozor, Jacku. Nerad bych, abys na své první misi zemřel.“
„Neboj, Hanku. Všechno dobře dopadne. Carterová nahrála do počítače segmenty SuperBrány, takže až budeme na místě, tak je jen zhmotníme a poskládáme. Hned potom se spojíme,“ ujistil ho Jack. Pak oba pohlédli na bránu, jelikož se zrovna aktivovala.
„Myslím, že je načase se rozloučit. Dávej tu na všechny pozor,“ řekl Jack.
„Ty zas dávej pozor na sebe a na posádku.“
„To určitě budu,“ odpověděl na to Jack a pomalu se viděl k bráně. Při vstupu do místnosti s bránou mu šli v patách dva vojáci, kteří mu nesli zbytek věcí. Když Jack přišel k bráně, otočil se na Hanka a zamával mu na rozloučenou, pak se otočil k bráně a vstoupil do ní.

Abydos
Po projití bránou se Jack objevil v podzemní stavbě, kde byla později brána umístěna. Několik metrů před ní čekali na jeho příchod všichni velitelé.
„Vítejte na Abydosu, generále,“ přivítal ho plukovník Caldwell, jelikož jeho loď typu BC-304 byla postavena jako první.
„Děkuji. Jakožto nový lodní veterán vám chci prvně poděkovat za dobře vykonanou práci. Doufám, že se nám podaří jednoho dne vrátit do celé galaxie mír. Jelikož jak všichni víte, nemám moc rád dlouhé řečnění. Proto bych akorát jen řekl, že vám všem přeji hodně štěstí a snad se tu za pár měsíců opět sejdeme všichni,“ zkrátil svůj proslov Jack. Po jeho dokončení mu všichni velitelé zatleskali a Jack vyrazil tunelem směrem k hangáru, kde na něj čeká jeho loď. Zatím co on šel k hangáru, všichni velitelé se nechali přenést na své lodě.

Abydos, Enterprise
Generála O’Neilla po vstupu na loď přivítal jeho první důstojník major Eric McKenzie.
„Vítejte na palubě Enterprise, pane.“
„Děkuji, majore.“ Po těchto slovech se oba vydali na můstek, kde čekali na jeho příchod další lidé, kteří stáli na svých místech. Po pozdravu všichni dali pohov a dali se do práce.
„Všemu personálu, tady O’Neill. Připravte se na odlet,“ oznámil do aktivovaného lodního interkomu. Poté, co major McKenzie usedl k pilotní konzoli, obrátil se na něj a vydal další rozkaz: „Otevřete hangárová vrata a leťte na orbit planety.“
„Ano, pane. Otvírám hangárová vrata.“
„Řízení letu hlásí, že na nás ostatní lodě čekají. Zjevně nás chtějí přivítat ve velkém,“ oznámila major Morena Simonsová.

Prostor, Abydos
Všechny lodě, které čekaly na orbitě, se rozestoupily do formace, která tvořila rovinu. První se nacházel Daedalus, druhý Odyssea, třetí Apollo, čtvrtá Athena, pátý Hammond a šestá Onestar. Sedmé místo čekalo na Enerprise, která právě prolétala atmosférou planety.

Prostor, Abydos, Enterprise
Generál O’Neill se s křeslem otočil na majora McKenzieho, který hlásil, že mají příchozí komuniké z Odyssey. Jack vstal z křesla a namířil si to k boční obrazovce, na které se objevil Marks.
„Generála, za všechny bych vás požádal, abyste se k nám přidali do formace. Onestar vám drží místo hned vedle sebe.“
„Rozumím. Takové přivítání si nenechám ujít,“ řekl Jack a obrátil se na pilota, který hned zadal kurz ke zbylým lodím.

Prostor, Abydos
Když všechny lodě byly ve formaci, satelit, který obíhal kolem planety, je vyfotil a pořízenou fotku přeposlal všem lodím. Poté všechny lodě zadaly kurzy letu. Enterprise má namířeno do galaxie Ida. Daedalus s Apollem do Pegasu. Odyssey s Hammondem poletí za Valou do galaxie Oriů. Athena s Onestar zůstávají jako jediné v Mléčné dráze. Mají ale v plánu vyrazit na svou českou Alpha základnu. Na povel všechny lodě aktivovaly hyperpohon a vstoupily do vytvořených oken.

O měsíc později
Galaxie Ide
Hyperprostor, Enterprise
Generál O’Neill právě teď procházel chodbou, která vedla do jeho kajuty. Po zadání kódu se otevřely dveře a on vešel dovnitř. První, co udělal, bylo, že si sundal z nohou boty a vydal se rovnou na koupelny. Když si zrovna vysvlékal uniformu, aktivoval se interkom v jeho kajutě.
„Generále, brzy budeme na místě,“ oznámil Eric. Jack tiše zakňučel a dorazil k vysílačce. Poté, co ji aktivoval, řekl: „To jste mi to nemohl říci dříve, než jsem se teď chystal do sprchy?“
„Omlouvám se, pane. Ale za pět minut vystupujeme z hyperprostoru.“ Jack povzdychnul a odpověděl: „Jsem na cestě.“ Sice se Jackovi nechtělo, ale musel si zpátky obout boty. Hned poté vyrazil na můstek.

Major McKenzie mačkal na své konzoli jedno tlačítko za druhým. Ujišťoval se, že se u planety nenachází cizí forma života nebo nepřátelské lodě. Když Jack dorazil na můstek, namířil si to rovnou do velícího křesla.
„Jsme na místě,“ oznámil Eric.
„Vystupte z hyperprostoru.“
„Ano, pane. Opouštíme hyperprostor.“

Prostor, O3P-457, Enterprise
Enterprise vystoupila po měsíci letu z hyperprostoru. Vystoupili poblíž planety, kterou našli v asgardské databázi. Uváděla, že na planetě kdysi dávno žili Asgardské, že jejich život se zrodil právě tam. Když dorazili na orbitu planety, generál O’Neill nařídil, aby oskenovali planetu a zjistili, zda-li na planetě se nachází nějaký život. Věděl, že to chvíli potrvá, a tak plánoval cestu zpátky do kajuty, aby se konečně osprchoval. Jenže když dorazil ke dveřím, které vedly z můstku, promluvila major Simonsová: „Pane, dálkové senzory něco zaznamenaly.“
„Co je to „něco“?“
„Nelze identifikovat. Je to loď letící hyperprostorem.“
„Víme čas příletu?“
„Negativní.“
„Než přiletí, tak toho využijme. Informujte tým 1, aby se připravil. Vyrazí prozkoumat na planetě tu budovu.“
„Ano, pane,“ odpověděla na rozkaz Simonsová.

Galaxie Oriů
Celestis
Pro některé z Odyssey je to divný, že jsou na místě, kde je Oriové málem zničili. Obě lodě setrvávaly na orbitě planety, zatímco velitelé byli na povrchu planety u Valy.

Vala, Sam a Kevin procházeli vesnicí, která se od jejich poslední návštěvy značně změnila. Každý vesničan, kterého potkali, se před nimi poklonil. Sam i Kevinovi to bylo divný, a tak se obrátili na Valu, aby jim to vysvětlila.
„Od vaší poslední návštěvy vesničané konečně přestali věřit těm orijským žvástům. Jsou vděčni, že opět žijí vlastní život, a tak za odměnu se všem, kteří se na tomto podílí, klaní.“
„Tak až budeš mít opět nějaký proslov, což potěš pánbůh, tak se tam zmiň, ať to s tím klanění nepřehánějí, jinak budou mít brzy bolesti zad. A to mi věřte, že vím, o čem mluvím,“ řekl na to Kevin.
„Co jiného mi asi zbyde,“ řekl Vala a zavedla dvojici vojáků do vládní budovy, kde se v tuto chvíli nacházel Tomin.

Galaxie Ida
Prostor, O3P-457, Enterprise
Když byl tým připraven, Jack chtěl vidět rozkaz k přenesení týmu na planetu, jenže než tak učinil, z hyperprostoru se objevily dvě neznámé lodě.
„Bojová pohotovost! Všichni na svá místa!“ zaznělo z interkomu po celé lodi. Světla se na můstku ztmavila a z interkomu se ozýval poplašný zvuk.
„Obě lodě jsou přímo před námi. Mají nabité zbraně a zvednuté štíty,“ oznámil Eric.
„Zkusíme je kontaktovat, otevřete kanál na všech frekvencích!“ rozkázal Jack a Morena tak učinila. Bylo zvláštní, že hned na komunikaci odpověděli. Přímý přenos pustila na levou boční obrazovku. Jack v stal z křesla a namířil si to přímo k ní. Když se černá obrazovka změnila na přímí přenos s neznámou lodí, Jack i ostatní neměli slov, když se na obrazovce objevil živý Asgarďan. Všichni si mysleli, že jsou mrtví, tohle ale dokázalo pravý opak.
„As… Asgard?“ zakoktal Jack.
„Jmenuji se Gori, jsem velitel asgardské flotily,“ představil se.
„Jsem poručík generál Jonathan Jack O’Neill, velitel pozemské lodi Enterprise,“ když se jim Jack představil, nepřátelské lodě přestaly mířit na Enterprise a deaktivovaly štíty. To samé pak udělala i Enterprise.
„O’Neill? Slyšeli jsme o vás. Pocházíte z planety Země.“
„To ano. Vzpomněli jste si?“
„Tehdejší velitel Asgardů, Thor, mluvil o vás. Dokonce navrhoval, abychom vám poskytli naši technologii. Většina z nás byla proti. Odtrhli jsme se od ostatních a začali bádat na vlastní pěst. Víme, co se našim lidem stalo. Je to zarmucující.“
„Přišli jste na to, jak zvrátit degenerační účinky klonování?“
„Přesně tak. Dokázali jsme vytvořit nová těla, která nám vydrží tisíce let. Nahráli jsme se do nich a teď žijeme opět normální život.“
„Chcete říci, že můžete žít normální životy jako dříve?“
„Přesně tak,“ odpověděl Gori.
„Dokázali byste navrátit život i ostatním, kdybychom vám dali jejich…? Nevím, jak to nazvat.“
„Ano, dokážeme.“
„Ehm… Nebude vadit, když si tu teď sestavíme SuperBránu a pozveme si sem další naši loď. Thor integroval na Odysseu jádro, ve kterém jsou veškeré informace spolu se zemřelými Asgardy.“
„Thor a naši ostatní stále žijí?“
„Ano. Dokonce Kvasirova dcera, Kaila, že na Odyssey ve svým těle,“ odpověděl Jack.
„Rád bych se s nimi opět setkal,“ řekl na to Gori a spojení mezi nimi bylo přerušeno.
„Šedivé prdelky,“ řekl na to Jack a obrátil se na Morenu, která na jeho rozkaz začala postupně zhmotňovat SuperBránu.

Jednotlivé segmenty brány postupně zapadaly na svá místa. Když byla SuperBrána sestavena, Eric nahrál do systému příkaz, který aktivuje bránu. Po úspěšném nahrání a aktivování SuperBrány, se vydali do galaxie Oriů, kde se právě nachází Odyssea s Hammondem.

Galaxie Oriů
Celestis
Plukovníci Marks a Carterová tentokrát byli sami, jelikož Vala s Tominem museli jít na rodinné shledání. Oba dva se nacházeli v pokoji, který se nacházel v domě, kde žije Vala s Tominem. Když viděli tu výzdobu, připadali si jak ve starověku. Na jejich vkus to bylo staromódní, ale zvykli si docela na to.
„Takže, když tu jsme tak sami, co budeme dělat?“ zeptala se Sam.
„No, jak jsi řekla, tak tu jsme sami, takže…“ než dopověděl celou větu, ozvala se mu z vysílačky Jane: „Plukovníci Carterová a Marks, oba se musíte vrátit na lodě.“ Kevin zakňučel a vytáhl z uniformu vysílačku.
„Co se děje?“ zeptal se.
„Nebudete tomu věřit, ale dorazila za námi Enterprise.“
„Cože?!“ vyhrkli oba.
„Je tomu tak. Takže vás teď oba přenesu na palubu. Čeká tu totiž na vás generál O’Neill,“ hned jak to dopověděla, oba obalilo jasné modré světlo, které zmizelo zároveň s nimi.

Prostor, Celestis, Odyssey
Plukovníci Marks a Carterová se objevili na můstku Odyssey, kde na ně čekal generál O’Neill. Když ho oba uviděli, hned ho pozdravili. Po pozdravu přešel Jack k věci.
„Asgardé jsou živí,“ řekl jim to narovinu.
„Jak?“ oba zajímalo.
„To já nevím, ale jejich nový vůdce, Gori, ten o tom vše ví.“
„To ale znamená, že…“ načala větu Sam.
„Že přišli na způsob, jak zvrátit degenerační účinky klonování. Prý teď mohou žít v jednom těle klidně tisíc let. Když jsem jim řekl, že zbytek jejich rasy máme v jádře, napadlo nás, co kdybychom je opět oživili,“ dopověděl Jack.
„Páni. Takže výlet zde se ruší,“ řekl na to Kevin.
„Vlastně, vy letíte s námi. Hammond tu zůstane,“ oznámil Jack.
„Souhlasím. Kdyby něco, tak mi dejte vědět,“ souhlasila Sam.
„Výborně. Měli bychom vyrazit co nejrychleji.“

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantida
Doktorka Weirová procházela chodbou Atlantidy, která byla nově prozkoumána. Jednu z desítek místností si oblíbil doktor McKay, který našel antický přístroj, který zobrazuje specifikace všech lodí, které Antikové postavili. Když Elizabeth dorazila za Rodneym, zeptala se jej okamžitě na prototyp lodě, který Antikové stihli před povznesením v Mléčné dráze postavit.
„Bohužel. Databáze nabyla po jejich odchodu aktualizována. Jsou tu Aurory, Jumpery, města typu Atlantidy, ale ten prototyp tu není,“ odpověděl Rodney.
„Musíme přijít na to, jak silná ta loď je. Nevíme, proti čemu stojíme.“
„Mohu akorát poskytnout veškerou antickou technologii.“
„Kolik to zabere místa na disku?“
„Něco kolem dvou až tří terabajtů,“ odpověděl Rodney po pohlédnutí na obrazovku na svém laptopu, kde probíhal překlad databáze z panelu.
„Stáhni to. Až budeme mít spojení s Daedalem, pošleme jej na Zemi na Odysseu. Určitě jim to bude alespoň k něčemu dobře, snad.“
„Jistě. Aktivuji stahování,“ řekl Rodney a zmáčknul pár tlačítek na klávesnici. Na obrazovce se okamžitě objevil stav stahování dat.
„Bude to trvat necelý den, než se to stáhne.“
„Vím, že nebudeš moc rád, ale měl by ses jít při pravit. Za hodinu vyrážíš.“
„Už zas? Ráno jsme se teprve vrátili.“
„Od té doby, co jsou Wraithové v chaosu, což je pro nás dobré, pro ně divné, tak se našlo pár jejich opuštěných základen. S týmem majora Lornea to prověříte. V záloze budete mít Apolla. Je asi tak hodinu od planety.“
„Jistě,“ řekl na to Rodney a poměrně pomalu vstal z křesla a vydal se ke dveřím stejně jako Elizabeth, která je otevřela.

Galaxie Ida
Prostor, O3P-457
U planety se aktivovala SuperBrána, kterou proletěly dvě pozemské lodi. Poblíž nich poletovala asgardská loď, na které se nacházel Gori. Poté, co se brána deaktivovala, tak se obě pozemské lodě daly do pohybu za asgardskou, která se dala na sestup atmosférou planety.

O3P-457
Poté, co všechny tři lodě přistály na povrchu planety, nechali otevřít spodní rampy na vystoupení ven. Pozemšťané nevěřili svým očím, jelikož to co jejich senzory zaznamenaly z vesmíru, ukazovaly něco jiného, než je na povrchu.
„Domov,“ řekla Kaila, která stála hned vedle Kevina. Když viděl její úsměv ve tvářičkách, usmál se také, jelikož ví, že za pomocí její přeživší rasy dokážou navrátit život všem Asgardům, kteří nahráli svá vědomí do jádra Odyssey. Kevin s Kailou přišli ke Gorimu, který na ně čekal u hlavního vchodu do pevnosti Asgardů. Jakmile se k nim přidal Jack, tak mohli vyrazit. Oba velitelé s Kailou následovali Goriho, který po zadání heslu na panelu, vstoupil do ohraničeného území, které bylo z vnějšku maskované.
„Páni,“ vyšlo z Kevina, když viděl tu nádheru. Stovky budov se nacházelo pod maskovanou kopulí.
„Vítejte na Verghalii,“ přivítal je Gori. Kolem velkého města poletovaly malé přepravné lodě, které mířily k velké asgardské lodi třídy O’Neill, která právě byla v konečné fázi stavění.
„Tak tohle jsem nečekal.“
„Já jo,“ řekl na to Jack. Kevin se zasmál a všichni následovali Goriho, který pomalými krůčky mířil k transportní plošině. Jack, Kevin i Kaila se před plošinou zastavili, ale Gori je ujistil, že je to bezpečné. Když už všichni stáli na plošině, Gori na ovládacím panelu, který byl uprostřed plošiny, posunul kámen na určené místo a všechny to najednou transportovalo.

Všichni čtyři se objevili v hlavní budově, ve které sídlí nejvyšší rada Asgardů. Jackovi bylo velmi povědomé to místo, ve kterém se právě nacházeli. Když pohlédl hlavou nahoru, uviděl deset křesel mířící ke středu. Místnost byla kulatá, nacházel se tam pouze jeden v chod, veškterý zároveň byl i východem. Gori se transportoval na své místo a počkal na zbylých devět. Jakmile se všichni objevili, mohl Gori zahájit jednání o obživení jejich rodin.
„Plukovníku Marksi, slyšeli jsme od generála O’Neilla, že veškeré vědomí Asgardů, kteří se rozhodli ukončit své životy kvůli následkům klonování, jsou teď na vaší lodi v jádře, je to pravda?“ zeptal Baldur sedící hned vedle Gori.
„Ano, je to pravda. Když jsme se vydali do této galaxie na Orillu, Thor nás zasvětil do současné situace. Nenalezli způsob, který by dokázal jejich životy bez následků prodloužit, rozhodl se tak mojí lodi poskytnout veškerou technologii, kterou vlastnili. Nebo vlastní?“ pohlédl na Jacka. Ten pohlédl na něj a pokynul na Kailu, která je stále součástí posádky na Odyssey.
„Vlastní. Jádro dříve dokázalo přivolat na loď nepřátelské lodě, ale později se nám ho podařilo očistit, takže ho máme aktivované nepřetržitě. V současné době totiž stojíme proti většímu nepříteli, než byli Oriové. Druhé alianci se podařilo najít antickou základnu, na které Antikové stavěli prototyp nové lodi. Silnější, než Aurory. Potřebujeme pomoc a naší největší pomocí by bylo, kdyby nám naši přátelé dokázali pomoci v tělesné podobě, než v holografické. Navíc Kaila by byla určitě ráda, kdyby měla své rodiče opět při sobě a mohli by tak žít opět normální život. Určitě musíte chápat, jak se cítí, když může mluvit s holografem táty a nemůže ho v potřebných případech ani obejmout. Jestli jste našli způsob, jak všem Asgardům v jádře navrátit život, tak vás prosím, udělejte to.“ Někteří Asgardé začali mezi sebou komunikovat, ale Gori se po Kevinových slovech zaměřil na Kailu, která stála u Kevinovy nohy.
„Kailo, ty jsi dcera Kvasira a Friggy, mám pravdu?“
„Ano, máte.“
„Vím, že to teď bude znít pro vás všechny divně, moje odtržená frakce vás úplně nezná, ale jak bys, Kaily, popsala tvůj vztah s těmito lidmi?“ zajímalo Goriho. Kaila pohlédla na Kevina, který se na ni usmál, stejně jako ona na něj. Pak se zaměřila na Goriho, který čekal na její odpověď. Všude v místnosti bylo ticho, než Kaila odpověděla: „Jsou má druhá rodina. Starají se o mě, vždycky jsou tu pro mě. Bez nich bych byla osaměla a neměla bych kamarády.“ Gori se usmál a s radostí tak mohl oznámit: „Podle mě bychom měli teda začít co nejdříve s oživováním, že Kaily?“
„Jupí,“ zaradovala se Kaila a povyskakovala na Kevinovu nohu. Kevin ji chytil a vzal si ji do náručí se slovy: „Budeš mít opět rodinu, Kaily.“ Kaila objala Kevina kolem krku a Jack pohlédl na Goriho, který je sledoval.

Mléčná dráha
Česká Alpha základna
Plukovník Tom Švestka, velitel základny, v tuto chvíli seděl ve své kanceláři, kde podepisoval schvalování k postavení další části osady. Po několika podpisech položil pero na stůl a vydal se ke dveřím, ke kterým z druhé strany právě mířila Helen s Janem. Když Helen právě chtěla zaklepat za dveře, Tom je otevřel.
„Pěkný, ani nemusím klepat,“ řekla na to Helen.
„Helen, co pro vás mohu udělat?“
„Pro nás nic, ale my něco máme pro vás,“ odpověděla Helen. Tom se zalekl, co pro něj mají tentokrát, ale Jan ho uklidnil, že to není nic šíleného. Když teda uvěřil, že to není nějaká šílenost z jejich stran, vydal se za oběma jdoucími důstojníky, kteří měli namířeno do jídelny. Když Helen otevřela dveře, zaznělo hlasitě: „Překvapení!“ Všichni z Alpha základny se nacházeli v jídelně, kde uprostřed na stole byl obrovský dost, na kterém bylo čtyřicet svíček, a po celé místnosti byly samé balónky s nápisy „Vše nejlepší k narozeninám“.
„Helen, co jsem vám říkal?“
„O narozeninách nic nepadlo,“ odpověděla Helen a pak ho obejmula se slovy: „Vše nejlepší k narozeninám, Tome.“
„Děkuji. Děkuji vám všem.“

Galaxie Ida
Verghalia
Za pomoci pokročilejší technologie se podařilo Gorinu všechna vědomí Asgardů uložené v jádře přesunout na disk, který je připojený na tvorbu nových těl. Během minuty stihl vytvořit prvních sto těl. Teď jen je propojit s diskem a nahrát do nich jejich vědomí. Když Kevin viděl Kailu, jak cupitá kolem jednoho těla, přišel blíže ke Gorimu a zeptal se ho: „Vytvoříte nové tělo i pro Kailu? Co mi Kvasir řekl, tak její tělo vydrží maximálně pět let, déle ne.“
„Počítal jsem s tím. Už jen podle vzhledu jsem odhadl, že její tělo je původní. Vytvořil jsem jí tělo současné velikosti. Podle její velikosti bude také růst.“
„Děkuji mockrát, za nás všechny a hlavně za Asgardy, kteří se brzy připojí k vám.“
„Jsem rád, že naše rasa bude opět silnější a ve větším počtu. Nebudeme se teď muset skrývat před zbytkem vesmíru.“ Jakmile přístroj pro přesun vědomí do těl ukázal stoprocentní výkon, mohl začít s přesunem. Jako první přesunul Thora, hned za ním Kvasira, Friggu, Hermioda, Freyra, Heimdalla, dokonce i Lokiho a další. Věděl, že chvíli potrvá, než nabydou vědomí a tak šel za Kailou, které řekl, aby se postavila na malou platformu. Ujistil ji, že vše bude v pořádku, jen ji přesune do nového těla. Kevin na ni viděl, že se bojí, a tak přišel k ní a slíbil ji, že zůstane poblíž. Když byla připraveno, Gori začal s přesunem těla. Netrvalo ani chvilku a Kaila začala křičet.
„Gori, co se děje?“ zeptal se hned Kevin.
„Už to bude.“ Kevin pohlédl na Kailu, která před ním mizela. Hned jak její původní tělo zmizelo, zeptal se: „Kde je teď?“
„Hned vedle Kvasira. To nejmenší tělíčko.“ Kevin hned k ní běžel. Když přiběhl za Kailou, hned ji musel chytat, jelikož po nabytém vědomí se jí podlomili nožky.
„Držím tě, Kaily. Jsem u tebe.“ Kaila na něj mrkla a pak zavřela očka. Gori mezitím nastavil stroj, aby dál vytvářel těla a nahrával do nich vědomí. Pak hned šel za Kevinem a Kailou.
„Bude v pořádku. Je moc mladá a tak trvá déle, než si přivykne na nové tělo.“ Zatímco ti dva si povídali, Jack po dlouhém bádání našel konečně Thora, který na něj vybafnul. Bylo na nezvyklý, obzvlášť od něj.
„O’Neille, rád vás opět vidím.“
„Thore, příteli. Chyběl jste mi.“
„Vy mně také.“ Thor s Jackem pak šli za ostatními, kteří byli u Kaily, u které už byli oba rodiče, kteří ji drželi za ručky. Čekali, až nabyde vědomí.
„Gori, bratře. Rád tě opět vidím. Děkuji za všechny.“
„Thore. Jsme rodina, pro všechny vždycky všechno.“ Thor stoupnul ke Gorimu, který pohlédl na zbylé Asgardy, kteří nabývali vědomí. Věděl, že Thor byl nejlepším velitelem Asgardů i jejich flotily, proto mu hned nabídl, zda-li by chtěl velet opět Asgardům. Když se Thor poohlédl kolem sebe a viděl, jak ostatní Asgardé s tím souhlasí, přijal tedy Goriho nabídku a stal se opět velitelem. Kaila po chvilce ležení v Kevinových rukách nabyla vědomí. Jako první spatřila Kevina, ale jakmile pohnula hlavou na levou stranu, viděla jak Kvasira, tak i Friggu.
„Mami, tati.“ Kevin jí opatrně položil na zadek na zem. Frigga předběhla Kvasira a Kailu co nejvíce obejmula. Kvasir se pak připojil a objal obě své ženštiny. Kevin mezitím šel za Jackem, kterému řekl: „Myslím, že náš úkol skončil.“
„My tu máme ještě zůstat měsíc, takže vás akorát doprovodíme a my vyrazíme dál,“ řekl mu na to Jack. Kvasir, Frigga i Kaila přišli z ničeho nic za Kevinem a Jackem, kteří se chystali k odchodu.
„Plukovníku Marksi,“ ozval se Kvasir.
„Ano, Kvasire?“
„Dlouho jsme o tom přemýšleli, kdyby takový den nastal. Všichni bychom byli rádi, kdybychom mohli zůstat na vaší lodi a nadále vám i pomáhat. Mnohé vám dlužíme, obzvlášť za postarání o naši dceru,“ řekl Kvasir. Kevin dřepnul, aby mu viděl přímo do očí a odpověděl mu na to: „Kvasire, vy nám nic nedlužíte. Ani o starání o Kailu. Byla to naše povinnost, udělali bychom to pokaždé. Navíc, myslím, že teď, když jste opět všichni ve svých tělech, byste měli zůstat pohromadě.“ Nedaleko nich byl Thor, který o všem věděl už dávno.
„Oni už se rozhodli, plukovníku. Je to dlouho, co jsme o tom hovořili spolu,“ s těmito slovy přišel s Gorim k ostatním. Kaila celou dobu pozorovala Kevina a čekala na moment, který přišel během chvilky.
„Tak pojď ke mně, Kaily. U mě jste vždycky vítáni.“ Nastavil ruce a Kaila mu hnedka do nich skočila. Vzal si ji do náručí a začal ji šimrat.
„Alespoň bude o zábavu postaráno.“

O hodinu později
Kvasir, Frigga a Kaila stáli poblíž rampy u Odyssey, kde čekali na příchod Thora. Jack se mezitím přidal k posádce a vydal se dál na cestu. Na planetě byla už jen Odyssea, která čeká na příchod Markse se staronovými členy Odyssey. Kvasir s Friggou se rozloučili s Thorem, který jim slíbil jakoukoliv pomoc, jestli ji budou potřebovat. Kdykoliv mají vrátka otevřený. Po rozloučení se přidali ke Kevinovi a Kaile, kteří už na ně čekali. Když všichni nastoupili do lodi, rampa se zavřela a Odyssea se pomalu dala do pohybu směrem k SuperBráně.

End

pěkné oživení

vynikající díl

kasparova655365: Moc pěkně jsi obnovila asgardskou rasu. Už se těším na další díl a hlavně na tu novou loď, kterou Druhá aliance snad už brzy zprovozní, aby bylo o zábavu postaráno.

[Strýček Forďa]

Chudáčci Asgardi... Říká vám něco zkrátka R.I.P??? (Requiescat in pace)
Nechte je už konečně spočinout v pokoji.

Ale abych byl objektivní, tak super díl.

[Marks]

Nejprve bych chtěla všem poděkovat

Jakop: no, druha aliance bude jeste hodne dlouho delat osinku v zadku ale porad v záloze jsou jini

Forďa: já je tam hold potřebovala, tak jsem Kaile navrátila rodinu

[Marks]

Zdravím všechny,
v obsahu jsem oficiálně zveřejnila posledních deset dílu, které budou ve třetí sérii. Poté bude napsán díl jakoby filmeček a pak oficiálně uzavřu Ships.

už se těším na další díl

[Marks]

Zítra, než některým začne ve čtvrtek škola, vydám další díl

hurá, doufám, že bude dost napínavej

Tak to je super zpráva už se moc těšim

[Marks]

Zdravím,
jak jsem slíbila, tak tu máte další díl přeji krásné čtení

Epizoda 7 : Nová bitevní loď v nasazení

Mléčná dráha
Země, SGC
Generál Landry pochodoval chodbami SGC, které vedly do místnosti, kde se nachází brána. Když tam došel, čekal tam na něj tým SG-1, který za posledních pár měsíců vystřídal hodně členů. V současné době zůstává velitelem podplukovník Cameron Mitchell. Dále tam zůstal Teal’c. Ti dva zůstali jediní u SG-1. Vala dávno opustila tým a setrvává s Tominem v galaxii Oriů. Daniel se rozhodl, že se usídlí na Sibyle, kde dostala velení podplukovník Hetty Johnsová, která byla náhradou u SG-1 za plukovníka Samanthu Carterovou. V současné době operují v terénu pouze Cameron a Teal’c. Další členové nebyli ještě vybráni.
„Generále. Jdete nás vyprovodit?“ zeptal se Cameron.
„Tak nějak. Vlastně jsem se přišel zeptat, jak jste pokročil s výběrem. Už jste si vybral?“ Brána se zrovna aktivovala a Mitchell s Teal’cem se vydali k ní.
„Ještě ne. Kam spěchat?“ Než mu na to Landry stihl něco říci, tak ti dva vstoupili do brány.
„Já jim dám pracovat jen ve dvou,“ řekl na to Landry a opustil místnost.

K9L-MKS
K9L-MKS je planeta, kterou našel plukovník Marks v antické databázi. Planeta je zcela opuštěná a hodně těžko se hledá. Právě v tuto chvíli se na planetě nacházel Kevin s týmem SGO-1. Všech pět se právě procházelo lesem, který vedl k hoře. Když po dlouhé chůzi dorazili na vrchol, rozhlédli se kolem sebe. Pod horou se nacházela velká louka, dost velká na to, aby tam postavili hangár a v něm začali stavět Queenmary. Major Jennings přišel k plukovníku Marksovi blíže a zeptal se: „Vážně chcete vše udržet v tajnosti? Ptám se jen, aby pak nebyly kvůli tomu nějaké problémy.“
„Když to udržíme v tajnosti, nehrozí únik informací. Všem na Odyssey a Hammonda věřím, proto o tomto vědí jen tyto lodě,“ odpověděl Marks.
„Nemluvně o tom, kdyby se to dozvěděla IOA.“
„Nerad to říkám, ale jsme vojáci, a tak vše musíme vzít do vlastních rukou. IOA by nejraději měli kontrolu nad celou Zemí,“ řekl na to Marks. Vytáhl z kapsy PDA a zaznamenal polohu, která je vhodná pro stavbu hangáru.
„Když o tom tak přemýšlím, divím se, že IOA nezveřejnila bránu veřejnosti,“ ozval se poručík Kestr.
„Nezveřejnili ji, protože používáme technologii, kterou jsme buď získali, nebo nám ji dali. To je drží v koutě. Ale je jen otázkou času, než do nás půjdou,“ odpověděl Marks a pak na vestě aktivoval vysílačku.
„Odysseo, Hammonde, tady Marks. Můžete přistát na planetě. Koordináty byste už měli mít poslané.“
„Rozumíme,“ odpověděla Sam zároveň s Mikem.

Prostor, Abydos, Sun Tzu
Sun Tzu dnešním dnem byl oficiálně postaven do aktivní služby. V současné době setrvával Sun Tzu na orbitě Abydosu. Podplukovník Yin, velitel Sun Tzu, právě teď seděl ve svém velícím křesle, kde čekal na hlášení majora Johna Huntera. Major byl dočasně převelen na Sun Tzu, aby mohl zaškolit Číňany s používáním lodních systémů.
„Všechny sekce hlásí, že jsou připraveni. Můžeme vyrazit,“ oznámil John. Bylo pro něj docela zábavný, že jediný, kdo mu na palubě rozuměl, byl podplukovník Yin. Někdy si říkal, proč ho tam vlastně poslali, když stejně při vysvětlování mu nikdo nebude rozumět, jedině velitel. Nakonec to bere tak, že si z nich někdy může udělat srandu. Po oznámení se obrátil na podplukovníka, který pohlédl na zbytek část posádky, která pochodovala po můstku.
„Vstupte do hyperprostoru,“ rozkázal velitel.
„Rozkaz. Otevírám hyperprostorové okno.“ Před Sun Tzu se objevilo modré okno, do kterého vletěli.

K9L-MKS
Poté, co obě lodě přistály na planetě, se na louce pohybovalo značně množství lidí. Ti, kteří dostali volno, se rozhodli, že si udělají malé kempyště u malého jezírka. Další pochodovali po louce a vyznačovali rozměry pro stavbu hangáru. Obě posádky byly nadšeni tímto rozhodnutím. Takové volno si ani nepamatují. Velitelé jim ho mohli dopřát, jelikož BC-305 se bude stavět za pomocí asgardského jádra, které už disponují obě lodě.

Kaila s Kvasirem a Friggou v tuto chvíli taktéž odpočívali. Kevin chtěl, aby také měli rodinné chvilky pospolu. V tuto chvíli se nacházeli na hoře, ze které byl krásný výhled na přírodu. Kaila několikrát běžela ke krajnici, ale pokaždé ji Kvasir zachytil a přenesl ji k mámě, která měla v košíku přichystané jejich oblíbené jídlo, které pozemšťanům moc nechutná. Frigga i Kvasir byli šťastní, že jejich dcerka může být součástí jejich rodiny. Nedokázali by si představit, že by ji neměli. Je to rošťanda, která se ještě má hodně co učit, ale základy už zvládá na výbornou.
„Dobrou chuť,“ popřála Kaila rodičům a s velkým kručením v břiše se pustila do jídla. Vůbec nečekala, až jí rodiče odpoví.
„Dobrou chuť,“ dopověděli oba dva a pustili se taktéž do jídla.

O pět hodin později
Po dlouhé době se konečně podařilo načrtnout plán hangáru s jeho rozměry a umístěním. Kevin se Sam zrovna stáli venku, když Kvasir na palubě Odyssey za pomocí jádra vyhloubil na louce velkou jámu. Oba dva nakoukli do jámy, než se tam objevil zbrusu nový hangár pro BC-305 Queenmary. Schválně z obou lodí všichni vyšli ven a stoupli si kolem hangáru. Obě posádky dohromady zaplnily celý obvod hangáru. Bylo to přesné na posledního člena posádky. Nikdo nechyběl ani nezbyl. Když oba velitelé lodí viděli odhodlání obou posádek, nemohli si přát lepší. Všichni stojí za jedním a při sobě. Kevin se Sam pohlédli na všechny a ujistili se, že jsou všichni připraveni. Když tak usoudili, Kevin mávnul rukou, což bylo pro všechny znamení, že se mohou pustit do práce. Během chvilky se všichni rozutekli a začali s prací. Kvasir krom hangáru vytvořil vedle něj i ovládací panel, kterým mohou vrata otevírat. Nebyl moc složitý na ovládání. Byly tam jen čtyři tlačítka. První na otvírání, druhý na zavírání, třetí a čtvrté byly nouzové pro otevření a uzavření v případě závady. Poté, co Kvasir otevřel vrata, bylo uvnitř pouhé prázdno.
„Co budeme vytvářet jako první, plukovníci?“ zeptala se Kaila.
„Nejdříve by to chtělo ukotvení, než začneme s kostrou lodi,“ odpověděla Sam. Všichni kolem ní souhlasili a tak se dali do práce.

Hyperprostor, Sun Tzu
Major Hunter pochodoval v kajutě z jedné strany na druhou. Čekal totiž na jeden hovor, který chce vyřítit poměrně rychle a snadně. Když mu zapípala obrazovka na pracovním stole, přišel k ní a zmáčkla na tlačítko, které bylo ve spodní části obrazovky. Na obrazovce se zobrazil generál Landry, který seděl ve své kanceláře.
„Majore, co pro vás mohu udělat?“
„Pane, nechte mě přeřadit zpátky na Apolla. Prosím. Je to tu k nevydržení, obzvlášť když mi tu nikdo nerozumí, až na podplukovníka Yina, ten je jediný.“
„Sun Tzu je jejich první bitevní loď, kterou postavili. Potřebují zaškolit v jeho používání.“
„Vždyť už jsem tu měsíc. Sice dneska poprvé teprve vzlétli, ale i tak už je to dlouhá doba. Prosím, pane, zachraňte mě.“
„Vydržte tam ještě týden, pak se vrátíte zpátky,“ rozhodl Landry. Hunter se zaradoval a řekl: „Děkuji, pane. Máte to u mě.“
„S tím počítám. A jak jde vlastně zkušební let?“
„Všechno je v pořádku. Když se nestřetnou s Druhou aliancí, loď bude vcelku.“
„Majore, potřebuji vás na můstku,“ ozvalo se z interkomu v jeho kajutě. Byl to podplukovník Yin, který ho volal. Landry se usmál, když to zaslechl. Kývl hlavou a dodal: „Hodně štěstí.“
„Děkuji, pane.“ Obrazovka ztmavla a Hunter se vydal na můstek, aby zjistil, co tam provádí.

K3P-490, Sibyla
Podplukovník Hetty Johnsová seděla ve své kanceláři, ze které měla krásný výhled na bránu i operační. Zrovna četla na počítači zprávy IOA, které tajně SGC získává. Hetty chtěla vědět, co IOA podniká, jelikož je všichni z programu StarGate odtrhli. Když zrovna četla pasáž o tom, co si myslí o SGC a o ostatních, brána se aktivovala.
„Příchozí červí díra, zapínáš štít,“ oznámil kapitán Graham Simmons, který dříve setrvával v SGC u zadávacího počítače brány. Hetty vstala z křesla a namířila si to přímo k němu.
„Máme identifikaci?“
„Ano, je to jednička,“ odpověděl Graham po nahlédnutí na obrazovku.
„Vypněte štít.“ Štít na bráně se deaktivoval a tým plukovníka Petra Sovika vykročil z brány.
„Madam,“ řekl Petr, když k němu Hetty přišla.
„Jaký byl průzkum?“ zeptala se a oba se vydali do chodby, která mířila k místnosti, kde si týmy odkládají věci.
„Měli bychom si vybrat jiné planety na průzkumy. Tyhle jsou až moc blízko Druhé alianci i Pinům. Málem si nás všimli, takže jsme dali zpátečku a rychle běželi k bráně,“ odpověděl Petr.
„Od té doby, co jsme narazili na Druhou alianci, je vše jak od začátku, kdy jsme se poprvé střetli s Goa’uldy. My vlastníme antickou technologii i Druhá aliance. Měli bychom toho nějak využít, jenže potíže jsou nejvíce s tím, že oni mají vyspělejší techniku. Určitě tu loď stavěj Janus.“
„Myslíte toho antického vědce, který postavil stroj času na Jumperu?“
„Ano, to je on.“ Oba se zastavili před místností, kde mají vstup jen páni. Dámy mají místnost o chodbu dál.
„Škoda, že o tom nenechal žádné záznamy. Bylo by super vědět, kde se jejich základna nachází. Stačilo by jen poslat pár atomovek do jádra a bylo by po problémech.“
„Tak jednoduchý to nebude. Nezapomeňte, že vylepšení, které získali, už dávno mají integrovaný na lodích. Proč myslíte jinak, že lodě mají jasný rozkaz zdrhnout, když je spatří?“
„Pravda. Když dokázali skoro zničit Odysseu, tak jak by dopadli ostatní lodě.“
„Jo. Za půl hodiny brífink v zasedačce.“
„Vyřídím ostatním,“ řekl Petr a vstoupil do pánské místnosti. Po zavření dveří se Hetty opět vydala do operačního, aby mohla dočíst zprávy IOA.
„Podplukovníku, do operačního,“ ozvalo se z interkomu. Hetty na svém uchu zapla vysílačku a odpověděla: „Jsem na cestě.“ Po chvilkové chůzi chodbou přišla ke schodům, které rychle vyběhla. Hned poté, co přišla ke Grahamovi, který stál u senzorů, se ho zeptala: „Co se děje?“
„Dálkové senzory zaznamenaly lodě Druhé aliance letící přímo k nám,“ odpověděl Graham. Oba se dívali na senzory, které ukazovalo tři mateřské lodě Druhé aliance mířící k planetě.
„Vytočte Zemi.“
„Ano, madam.“ Graham okamžitě stoupnul k zadávacímu panelu a vytočil na bráně Zemi. Jakmile byla červí díra vytvořena, poslal přes počítač identifikační kód.
„SGC, tady Sibyla. Potřebuji okamžitě mluvit s generálem Landrym,“ řekla do aktivované vysílačky.
„Hned tu bude,“ odpověděl Walter. Během několika vteřin čekání se ozval Landry: „Podplukovníku, děje se něco?“
„Dálkové senzory zaznamenaly tři mateřské lodě Druhé aliance mířící rovnou na nás. Budeme muset přemístit Sibylu na jinou planetu, pane.“
„Je tu problém. Zrovna nikoho nemáme při ruce, kdo by mohl Sibylu přemístit. Myslíte, že o vás vědí?“
„Určitě. Jsme poblíž jejich teritoria, budou chtít vědět, jestli je Sibyla opuštěná, nebo obydlena námi,“ odpověděla Hetty, která pochodovala po operačním.
„Zavolejte na Atlantidu, ať vám tam pošlou Shepparda. Ten má zkušenosti s létáním.“
„Ano, pane. Ozveme se, až budeme na jiné planetě. Sibyla konec.“ Spojení mezi Zemí a Sibylou bylo přerušeno. Hned po deaktivaci brány zadal Graham adresu Atlantidy.

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantis
Na Atlantidě se otevřela brána. Amelie Banksová, která zrovna seděla v operačním, oznámila: „Neplánovaná mimozemská aktivace!“ Elizabeth stála poblíž ní, a tak se hned zeptala: „Přijímáme identifikaci?“
„Ano, madam. Je to Sibyla. Přijímáme video hovor.“
„Pusťte to,“ řekla Elizabeth a stoupla k obrazovce, která se nacházela vedle dálkových senzorů. Na obrazovce se zobrazila podplukovník Johnsová.
„Hetty, co pro vás mohu udělat?“
„Máte tam někde poblíž Shepparda? Potřebujeme přemístit Sibylu. Míří na nás Druhá aliance,“ odpověděla Hetty.
„Amelie, zavolejte podplukovníka Shepparda. Ať sem co nejrychleji přijde.“
„Hned to bude.“
„Za jak dlouho je tam máte?“ zeptala se Elizabeth.
„Podle senzorů by tu lodě měly být do hodiny. Jsme na jejich teritoriu.“ John si rychle pospíšil a zrovna běžel po schodech nahoru přímo k Elizabeth.
„Jsem tu. Co se děje?“
„Půjdeš na Sibylu. Letí k nim Druhá aliance,“ odpověděla stručně Elizabeth.
„Potřebujeme přemístit město. Nevíme, co by dokázaly jejich lodě proti Sibyle. Nechci riskovat.“
„Jistě. Jsem na cestě.“
„Výborně. Budu vás tu očekávat.“ Brána se deaktivovala a Amelie zadávala adresu nazpátek. Po vytvoření červí díry poslali identifikační kód a John si to namířil rovnou k bráně.

Mléčná dráha
K3P-490, Sibyla
„Vítejte na Sibyle, podplukovníku,“ přivítala ho Hetty, která tou dobou stála pod shodami.
„Děkuji, podplukovníku. Vyrazíme rovnou?“
„Ano. Všichni jsou zpátky ve městě. Můžeme vyrazit,“ odpověděla Hetty a namířili si to do místnosti s křeslem.

K9L-MKS
Plukovníci Marks a Carterová se právě procházeli uvnitř hangáru, kde během tří hodin za pomocí jádra dokázali sestavit kotevní svorky. Právě v tuto chvíli prováděli testy, které mají zjistit, jak moc změnit ukotvení svorek. Při spuštění prvního testu se jedna svorka málem zabořila do podlahy.
„Ups,“ vyšlo z Kevina, který pohlédl na Kvasira.
„Hned to spravím.“
„Takhle bychom Queenmary spíše rozdrtili, než jen zakotvili,“ okomentoval to Kevin.
„Test číslo dvě.“ Při druhém testu už to bylo lepší, ale pořád to chtělo změnit parametry. Věděli, že to bude chtít čas a hlavně trpělivost v tomhle případě. A tak Sam s Kevinem stoupli na platformu a nechali se přenést rovnou na Odysseu.

K3P-490, Sibyla
Podplukovník Sheppard seděl v antickém křesle. Na rozkaz podplukovníka Johnsové se pustil do práce.

Sibyla s aktivovaným štítem se pomalu začala vznášet nad vodou. Se třemi ZPM bylo docela jednoduché vzlétnout. Během několika vteřin se nacházela v atmosféře planety a hned na to byla na orbitě planety, odkud vstoupila do hyperprostoru.

K9L-MKS, Odyssey
Plukovník Marks se zrovna nacházel na můstku Odyssey se svou sestrou, která mu na boční obrazovce zobrazila zprávu, která před několika minutami dorazila od SGC. Aby nikdo nezjistil, kde se právě přesně nachází, Sam za pomocí Kvasira rozmístili při cestě satelity, které signalizují falešnou pozici.
„A sakra,“ řekl na to Kevin.
„Jo. Museli přemístit Sibylu na jinou planetu, která není poblíž teritoria Druhé aliance.“
„Moment,“ trklo něco Kevina, „Když věděli, kde se Sibyla nachází, tak musely jejich dálkové senzory být poblíž, jelikož přes celou galaxii nedosáhnou.“
„Chceš tím říci…?“
„Ano, teď už víme, kde se přibližně prototyp antické lodi nachází,“ odpověděl na její nedokončenou položenou otázku.
„Pěkný. Ale podle databáze je v té oblasti přes sto planet. Kde chceš začít?“
„Obyčejné planety můžeme škrtnout rovnou, jelikož Antikové nestavěli něco tak velkého jen tak na obyčejných planetách. Něco na nich bude významného.“
„Srozumitelněji by to nešlo?“
„Ach promiň, já zapomněl,“ omluvil se ji Kevin a opřel si ji o sebe.
„Bude chvíli trvat, než mi zase myšlení naskočí zpátky po tom všem. A to jsem už chtěla začít stavět bazén na zahradě.“
„Neboj se. My musíme za hodinu odletět zpátky na Zemi podle plánu. Hammond tu zůstane. A jestli si vzpomínám, Athena by měla být taky na Zemi. Můžeš jít za majorem Bartou.“
„Pavel… Dlouho jsem se s ním už neviděla. Pořád jen lítáme na mise a nikdy nemáme pořádné volno,“ okomentovala to Jane. Kevin se postavil před ni a řekl jí: „Jestli chceš, tak ti klidně dám volno na měsíc. Zasloužíš si ho.“
„Tady si ho ale zaslouží všichni.“
„Jenže oni nedávno nebyli na pokraji smrti. Ty ano, takže ti to dávám jako rozkaz.“
„A kdo se bude o tebe starat?“ zajímala se o jeho ochranu, jelikož ví, jak to v předchozích týden bylo a jak ho Druhá aliance unesla.
„Mike se Sharon si mě určitě pohlídají.“
„Při cestě na Zemi je zaškolím, jak se o tebe mají postarat. Budou ti dělat pejska.“ Jane s Kevinem se zasmáli, když pohlédli za sebe, kde u taktické konzoli stáli oba sourozenci.
„Kapitáne, dejte vědět všem, že za hodinu odlétáme. Ať se začnou vracet na Odysseu.“
„Ano, pane.“ Mike okamžitě sedl ke konzoli, odkud se spojil z celou posádkou.

Abydos
Po vypuštění Sun Tzu zůstávají na Abydosu ve výrobní lince pouze dvě lodě, Columbia a Princeton. Obě lodě jsou v poloviční stavbě.

V hangáru, kde se právě staví Columbia, se objevil plukovník Pendergast, který se začal tam nahoře hodně nudit. Věděl, že zrovna nikdo v hangáru není, jelikož jsou všichni na obědě. Když se dostal dovnitř lodi, pochodoval chodbami, které ještě nebyly hotové, směrem ke kajutě velícího důstojníka. Chtěl se podívat, jestli pořád staví stejný styl vevnitř lodi, nebo jej změnili. Když vešel do kajuty, zavřel za sebou dveře.
„Páni. Tak takovou kajutu jsem teda na Prometheu neměl. Toto bych si nechal líbit,“ okomentoval vzhled kajuty velícího důstojníka Columbie. Pokaždé byla kajuta velících první zhotovena, aby mohli pracovat okamžitě, jakmile je loď v částečné stavbě. Po jeho pravici se nacházela velká postel stavěna pro dva. Hned vedle postele se nacházely stolky, na kterých byly lampy spolu s budíky. Když je viděl, vzpomněl si na mládí, kdy mu nestačil jeden budík, aby ho dostal z postele. V pravém rohu u výhledu ven se nacházeli dveře, které vedou do koupelny a na záchod. Na druhé straně místnosti se nacházela televize s gaučem. O kousek dál se nacházel pracovní stůl, na kterém ležel papír. Lionel se nad tím zarazil, a tak ze zvědavosti si šel přečíst, co na něm je napsáno.

Zdravím,
až se budete u Antiků nudit, zařídil jsem Vám velení Columbie. Je to malé překvapení, až budete připraven. O rodinu si nedělejte starosti. Dříve nebo později by se všechno dozvěděli, jelikož IOA chystá velké plány na převzetí kontroly programu Hvězdná brána. Sice loď ještě není dokončena, ale věřím, že se vám určitě bude líbit. Nevím, jestli zrovna vedle Vás stojí plukovník Emerson, nebo ne, ale pro něj mám taktéž překvapení. Ale v tuto chvíli létá z jedné mise na druhou. Do důchodu má sice daleko, ale už má toho hodně za sebou. Někteří se diví, že ještě vůbec létá, když už byla tolikrát opravena. Vždycky byl a vždycky bude velitel Odyssey. Takže doufám, že se k nám hned připojíte, jak budete chtít od tama zmizet. A ještě jedna věc. Děkuji za záchranu života, jsem Vám dlužný do konce života.

S pozdravem,
Kevin Marks.

Po přečtení dopisu se Lionel usmál. Hned pod dopisem se totiž nacházeli fotky jeho rodiny. A aby ještě toho nebylo málo, byla tam ještě obálka, ve které byly fotky pro Paula. Je tam na nich jeho žena a pětiletá dvojčata, kluk a holka.
„Děkuji,“ řekl Lionel a s obálkou, dopisem i s fotografiemi zmizel zpátky za ostatními do vyšší sféry.

Prostor Povznesených
Paul pochodoval venku mezi budovami, které byly na jeho vkus až moc velké. Byly to přímo mrakodrapy.
„Ani bych se nedivil, kdyby tu měli i hernu.“
„Paule,“ zavolal na něj z dálky Lionel, který ho dobíhal. Paul se zastavil a počkal na něj, než ho dohoní. Když se tak stalo, Lionel se několikrát po sobě musel pořádně nadechnout. Paula mezitím zaujala jediná věc a to je ta, kterou Lionel drží v levé ruce.
„Něco pro tebe mám,“ s těmito slovy podal Paulovi obálku. Když ji otevřel, pohlédl na fotky, na kterých má svou rodinu.
„Kde jsi…?“ divil se Paul.
„To náš mladý plukovník. Poděkování za záchranu.“
„Páni.“
„A ještě něco. Už na nás dole čekají, až se vrátíme.“

End