Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky Stargate: Aldeneerin Calanirmyan

Stargate: Aldeneerin Calanirmyan


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Pffff. Neprominu. :ban:

Ja by som vzal este aj toaletak zo zachodu a nieto nejake sochy... :twisted:

Ale nazov tej planety ma dostal... :pst:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ale nazov tej planety ma dostal... :pst:

Výstižný. :wink:
A práve kvôli tej výstižnosti sa presťahovali. :yeah: :yes: :lol:
:bye:

Paci Azanyrmuth Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 340
Bydliště: Aldeneerin
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
Název planety není z mé hlavy, ale skutečně existuje viz stargate wiki http://stargate.wikia.com/wiki/Jebanna jen jsem tam umístil část příběhu. Je tedy pravda, že název těch obyvatel je potom zajímavý: Jebánnci :rflmao: Když to producenti tvořili, asi netušili, jaký to může mít význam v jiných zemí. Stane se. :D
A my si dáme další díl.

7
Válečná sekera vykopána


Od záchrany obyvatel světa Jebanna uplynul dlouhý půlrok. Během té doby vyrostla doslova z ničeho na vhodných místech Nasyi dvě větší města a několik menších. S budováním si bylo třeba pospíšit, protože se už blížila zima. Tamní obyvatelé naštěstí pomohli s jejich budováním, stejně tak jim poskytli nejnutnější potravinovou pomoc. Mezitím Společenství s pomoci zachráněných dokončilo opravy pevnosti Nazgaran. Mnozí z Jebanny také začali pomáhat s výzkumem. Rovněž se učili lépe zpracovávat kovy a vyrábět kvalitnější zbraně a zbroje. S tím souvisel i výcvik. Podle posledních zpráv od zvědů se Goa'uld Namtar chystal zabrat některé světy, které mají bohaté zásoby surovin.

Jednoho večera se v pevnosti Nazgaran konala porada celého Calanyrmianovo společenství a několika zástupců obyvatel z Jebanny a Nasyi, kteří se rozhodli pomoct v případných bojích s nepřítelem. Na začátku se hodnotil průběh osidlování, který se pomalu chýlil ke konci. Následně se řešil výcvik a vyzbrojování nových spojenců. Řeč došla i na magii, ovšem se zjistilo, že obě kultury nemají příliš dobré předpoklady k ovládnutí silnějších forem magie, pouze jen málo z nich bylo schopno se naučit základní slabá kouzla. Jako další bod bylo zhodnocení nedávných výprav a shromažďování informací.
„Takže si to shrňme. Činnost Goa'ulda Namtar v poslední době nabírá na síle,“ konstatoval Calanyrmian.
„Ano. Poslední zprávy tomu nasvědčují,“ souhlasil s ním zvěd Teloch. „Namtar nedávno zabral doly na Juně což je poměrně nehostinný skalnatý svět. Obývá ho jen prostá nepříliš vyspělá kultura, která musela po staletí sloužit jako otroci Goa'uldů. Před několika staletími ho ovládal Heru'ur, a poté Kronos. Tito dva jsou však velmi dávná historie. Už byli zabiti v dávných válkách o moc.“
„Čím je ten svět tak zajímavý?“ zeptal se zástupce Nasyanů Alkshar.
„Nachází se na něm bohatá ložiska Naquadahu, což je naprosto úžasná surovina. Dá se využít k výrobě zbraní, které jsou svou povahou takřka nezničitelné, rovněž k výrobě mocných magických zbraní a zařízení. Mimochodem všechny Kruhy světů jsou vyrobeny právě z tohoto materiálu.“
„Takže by bylo výhodně nějaké podobné doly získat,“ konstatoval Nasyanec.
„Přesně tak,“ souhlasil s ním Calanyrmian. „Škoda jen, že jsme na tento svět nenarazili dřív. V knihách je popsáno nepředstavitelné množství světů, ale většinou nejsou zrovna bezpečné. Navíc jsou staré knihy psány ve starém jazyce a my máme poměrně dost práce s jejich překládáním.“
„Ovšem určitou naději máme,“ pokračoval průzkumník Mustin. „Našli jsme zmínku o světě Qasta. Rovněž se tam nachází Naquadahový důl, který kdysi dávno ovládal Goa'uld Qetesh. Jedná se o pouštní svět, který podobně jako Junu, obývala prostá kultura, jenž rovněž sloužila Goa'uldům jako otroci.“
„Ovšem i tam je riziko, že ji již Namtar obsadil,“ upozorňoval na možné nebezpečí mág Siegmar.
„Naši průzkumníci Qastu navštívili předevčírem a s žádným nebezpečím se nesetkali,“ ubezpečoval ho Alkshar. „Nutno podotknout, že jsme nenalezli nikoho z místních obyvatel, pouze pár ruin zavátých pískem, takže je to v podstatě opuštěný svět.“
„A co doly?“ zajímal se Calanyrmian.
„Nějaké pozůstatky štol v nedalekém pohoří našly, ale vše je ve velmi špatném stavu. Čeká nás tam hodně práce.“
„Naštěstí lidi už máme, takže obsadíme Qastu hned zítra ráno. Ještě dnes vyberu výpravu, která zabezpečí okolí Kruhu pro případ příchodu Namtara. A tím bychom měli všechno probráno,“ zakončil těmito slovy vůdce celou poradu.

Večer následovala ještě dlouhá diskuze. Mezitím Calanyrmian určil prvních deset členů Společenství a vybral bojovníky i z obou kultur. Celkem třiceti členná skupina se do nočních hodin připravovala a už k ránu byla připravena ve velkém sále s Kruhem. V těchto ranních hodinách bylo v pevnosti poněkud rušno. Zpráva o obsazení Qasty se v noci samozřejmě dostala i na Nasyu a tamější bojovníci postupně přicházeli na Nazgaran, aby následně posílili počty prvního oddílu. Ten jen čekal na rozkaz vůdce.

Calanyrmian dorazil do sálu záhy. Ještě než zadal adresu, varoval přítomné, že Namtarova vojska už klidně můžou být na místě, tak aby byli připravení na boj. Všichni si naposledy zkontrolovali výzbroj a připraveni k boji vstoupili do otevřeného Kruhu, jenž vůdce po posledních slovech otevřel.

Následoval přenos prostorem, kteří už mnozí důvěrně znali. Na druhé straně očekávali možný útok. Když se rozkoukali před nimi se otevřel pohled na pouštní vyprahlou pustinu, po které se valil horký vzduch plný nepříjemného písku. Okolí neslo ještě znatelné pozůstatky dávného osídlení, které však pokrývaly značné nánosy písku. Zdejší kultura tento svět jistě dávno opustila, nebo byla odvlečena Goa'uldy na jiný svět.
„Máme štěstí. Jsme tu první,“ ulevil si zvěd Teloch.
„Doufejme,“ souhlasil s ním válečník Dariusz. „A teď do práce. Musíme tu vybudovat obranné postavení. Netušíme, kolik máme času. Na průzkum okolí se vydáme, až přijdou posily.“
Průzkumníci a zvědové ihned provedli obhlídku nejbližšího okolí, aby mohli určit vhodná místa pro uložení zásob a vytvoření obranných míst.

Nato začaly první terénní úpravy. Bylo třeba odklidit nánosy alespoň z některých komnat, které ještě částečně stály a prostor okolo Kruhu. Část mezitím připravovala pískovcové cihly k postavení zdí pro obránce. Práce byla v horku velmi úmorná. S dobou strávené prací rostla i žízeň a zásoby vody se tenčily. Naštěstí průzkumníci v nedalekém pohoří našli pramen čisté vody. Bylo to stejné pohoří, kde se podle slov předchozí výpravy nacházely i Naquadahové doly. Při cestě zpět průzkumníci zjistili, že původně byla voda ke Kruhu dopravována necelou míli dlouhým kanálem. Ten však už dávno pohltil zub času.

Během prací se Kruh světů náhle aktivoval. Všichni nechali práce a chopili se zbraní. Netušili zda se jedná o příchozí posily, nebo o nepřítele. Čekání na odpověď v zákopech a za zdmi se zbraní v ruce se zdálo nekonečné. Kruhem prošly nejprve dvě postavy. V tu chvíli si mohli oddechnout, byli to bojovníci z Nasyi v doprovodu pěti dalších členů Společenství.
„Uf. Dobře, že jste to vy,“ oddechl si Teloch.
„Věřím vám to,“ přivítal se mág menší postavy Gerlioz s vlasy do culíku. „I my jsme si nebyli jistí, zda nepadneme do pasti.“
Poté se rozhlédl po okolí a zhodnotil provedené práce: „Koukám, že už jste tu něco udělali.“
„Práce jsou v tomhle vedru pomalu, ale už se naštěstí blíží večer. Před vaším příchodem, jsme také zjistili, že Kruh byl dřív umístěn v nějakém velkém chrámu, však se porozhlédni po okolí. Sloupy, vysoké zdi a jisté obranné prvky, které jsme odkryli, tomu nasvědčují.“
„Hm, vypadá to tu zajímavě. Avšak nevypadá to, že by zdejší kultura byla zaostalá.“
„Kolgrim se domnívá, že je to dávné dílo Goa'uldů. Však víš, že se zajímá o starou architekturu.“
„Taky bych to tak odhadl,“ zvědavě se Gerlioz rozhlížel po okolních ruinách, zatímco dorazil téměř sto členný oddíl. „A jak je to z vodou? Našli jste něco?“
„Asi míli v horách je pramen. Zjistili jsme, že voda sem byla kdysi přiváděna kanálem, ale ten je už dáno zničen.“
„Důležité je, že tu je zdroj vody. Bylo by nepříjemné ji donášet z Nazgaranu. A nyní se dejme do práce. Musíme co nejdřív nastražit nějaké naše pasti kolem Kruhu. Tenhle svět Goa'uldům nedáme,“ odhodlaně pravil Gerlioz a odešel organizovat obranný systém.

Práce na úpravě okolí probíhaly dlouze do noci. K ránu dorazil další stočlenný oddíl, který se ihned pustil také do práce. Jeden z prvních problémů, se kterým se museli vyrovnat, patřil časový posun způsobený různou denní dobou a různou délkou dne na Nasye, Nazgaranu a Qastě a tím přicházející únava. Přizpůsobení místním podmínkám trvalo většinou pár dní. Odkrývání trosek chrámu, nastražení pastí a příprava obranných pozic trvala ještě několik dalších dní. Během té doby dorazily další obyvatelé světů Nasya a Jebanna, takže už zde bylo k dispozici téměř pět stovek dobrovolníků a bojovníků.

Protože útok Goa'uldů stále nepřicházel, mohli se průzkumníci vydat na obhlídku okolí. Přesně jak odhalil prvotní průzkum, staré doly byly ve velmi špatném stavu a bylo je třeba náročně obnovit. V celém pohoří ještě po mnoho dní průzkumníci nacházeli další pozůstatky starých štol, dolů a zbytků obydlí přiléhající k dolům.

Dvanáct dní od příchodu na Qastu dorazil Calanyrmian, aby se podíval, jak probíhají práce. Hned na začátku ocenil připravenou obranu, kterou tvořilo množství jak klasických tak i magických pastí. Okolo bývalého sloupového sálu bylo zřízeno mnoho krytých postavení pro lukostřelce, kuše, samostříly a mágy. Podobné zabezpečení bylo i po celé bývalé stavbě pro případ, že by bylo nutné ustoupit. Cesta vůdce pak vedla k bývalým dolů. Když si prohlédl stav několika štol, rozhodl o jejich postupném obnovování a dalším průzkumu. Calanyrmian chtěl začít s těžbou co nejdříve, a proto se vrátil zpět na Nazgaran, aby získal pro obnovu těžby co nejvíc lidí.

Následné dny probíhaly v relativním klidu. Na Qastě již pracovala téměř tisícovka obyvatel z obou světů. Postupně probíhal průzkum starých důlních chodeb a zjišťovalo se množství suroviny. Jak se však dalo očekávat, ložiska ve vyšších polohách byla už vytěžena, a tak nezbývalo než postupovat hlouběji. Práci komplikovalo množství závalů a než se narazilo na první vhodná místa k těžbě, uplynul téměř měsíc od příchodu.

Rok 324 se dle kalendáře na Aldeneerinu přehoupl do roku 325. Útok Namtara však zatím nepřicházel, a tak doly vydaly první rudu. Její zpracování však bylo zatím velkou neznámou, a proto se Aldeřanští badatelé pustili do zkoumání knih a zjišťovali podrobnosti o možném zpracování Naquadahu.

Večer dne na počátku roku 325 byl stejný jako kterýkoliv jiný. Stráž u brány tvořená třemi stovkami válečníků a ještě další dvěma stovkami v záloze, jenž pomáhala v dolech, byla stále připravena k případnému boji. Každý si uvědomoval hrozbu, jakou Goa'uldi v poslední době představují. Najednou se Kruh z ničeho nic aktivoval. Strážní dle zvyku zaujali obranná postavení a čekali, co se bude dít.
„Má někdo přijít?“ ptal se ostatních mág Gerlioz.
„Pokud vím, tak zásoby mají přijít až za dva dny,“ odpověděl mu válečník Ted Skjellum.
„Asi máme nějakou neplánovanou návštěvu,“ doufal v duchu, že se jedná o nějakou mimořádnou zprávu z Nazgaranu. Nebývalo běžné, aby se na Qastu chodilo mimo ohlášený plán.
Když už byl Kruh otevřený, napětí v přítomných vrůstalo. Nikdo totiž stále nepřicházel.

Najednou se stalo to, čeho se každý obával. Z Kruhu začaly vystupovat zástupy Jaffů. Než se však stačili zorientovat, už na ně letěly roje šípů. Nepřátel ale rychle přibývalo, protože přicházely v těsném zástupu, a tak v prostoru před Kruhem vypukl drsný boj. Jaffů bylo během chvíle více než sto padesát a okamžitě zjistili, že tentokrát nedorazili první. Teď byl pravý čas spustit důmyslný systém pastí, tvořen od jednoduchých ok, napnutých lan až po kmeny, klády a samostříly, které během krátké chvíle způsobily nepříteli nepříjemné ztráty. Sotva se přeživší Jaffové vzpamatovali, začali kolem sebe pálit z Tyčových zbraní a Zat'nik'atelů, zatímco se bojovníci vrhli do útoku.

Bitva to byla zběsilá a nemilosrdná. Všude lítaly střely, šípy a Aldeřanská kouzla. Ke kouzlení se přidali i někteří další obránci, kteří už stačili zvládnout velmi jednoduchá kouzla. Bojovníci se bili hlava nehlava a s přispěním Aldeřanů, kteří měli mnohem více zkušeností z bojů, obránci brzy získali bitvu ve svůj prospěch. Někteří Jaffové si uvědomili, že jsou zde v pasti, a tak se rozhodli otevřít Kruh světů zpět, a varovat Namtara. Otevřít Kruh se jim podařilo, a tak se mnozí obránci zaměřili na unikající Jaffy. Lučištníci nemilosrdně prošpikovali každého, jenž se rozeběhl ke Kruhu. Mnoho nepřátel skončilo jen pár stop před otevřeným průchodem. Uniknout se nakonec podařilo dvou Jaffům. Lukostřelci po nich sice vypálili salvy šípů, zda byli úspěšní, to už se nedozvěděli. Kruh se za nimi po chvíli uzavřel, zatímco k zemi padl i zbytek Jaffů. Ať to dopadlo jakkoliv, na druhé straně už budou vědět, že je na Qastě čekalo překvapení.

„To bychom měli,“ oddechl si Ted Skjellum, když si otíral krev z válečné sekery. „Nepřítele jsme téměř zlikvidovali. Sice nám dva unikli, ale zato máme adresu světa, odkud přišli.“
„Měli bychom ihned otevřít průchod na Nazgaran,“ navrhoval mág Gerlioz. „Goa'uldi sem můžou poslat posily a my se potřebujeme postarat o zraněné a především dát vědět Calanyrmianovi o tom, co se tu stalo, a že pravděpodobně začala válka.“
„Jistě,“ souhlasili ostatní a mág Siegmar ihned přiběhl k pultu, kde zadal adresu. Někteří Aldeřané šli hned předat zprávu a další hned z nimi přenesli zraněné.

Hned jak se Kruh uzavřel, Aldeřané ho opět znovu, tentokrát z Nazgaranu, otevřeli. Chtěli tak Goa'uldům zabránit přivedení posil. Během necelé půl hodiny dokázali Aldeřané shromáždit několik bojovníků, jenž se v pevnosti účasnili výcviku boje. Těchto asi padesát Nasyanů posílilo řady obránců na Qastě. Mezitím válečník Ted Skjellum spěšně vyrazil se zprávou o útoku k dolům. Během chvíle o tom věděli téměř všichni a každý kdo mohl, popadl zbraň a vydal se bránit Kruh.

Jako největší nebezpečí obránci oprávněně považovali vůdce Namtara. V první útočné skupině nebyl, protože jako Goa'uld v těle Temnorozeného nechtěl riskovat příchod za bílého dne. Aldeřané se proto domnívali, že invaze probíhá tak, že na daný svět dorazí jakýsi předvoj, který zmapuje situaci a vyšle posla zpět na domovský svět, aby Namtarovi sdělil, kdy je svět pro něj bezpečný. Protože se právě na Qastě právě setmělo, dal se očekávat i jeho příchod. Tedy v případě, že ti dva Jaffové přežili, nebo aspoň na takovou dobu, aby řekli vše o tom, jak to na Qastě vypadá.

Krátce po setmění přišel dle očekávání další útok Goa'uldů. Tentokrát byli obránci mnohem lépe připravení a hlavně jich byl mnohem větší počet. Též vylepšili systém pastí. Sotva z Kruhu vystoupili první Jaffové, hned se pustila zběsilá palba z Tyčových zbraní. Nepřítel tentokrát očekával útok, a tak se i on lépe připravil. Již během prvních chvil boje bylo na obou stranách spousta mrtvých a zraněných. Přestože mnoho Jaffů zemřelo krátce po vystoupení z portálu, počty nepřátel velmi rychle přibývaly.

Brzy nato se stalo to, čeho se obránci obávali. Z Kruhu právě vystoupil vůdce Namtar a s ním další elitní Jaffové. Vůdce ihned použil černou magii, aby jí co nejvíce znepříjemnil život obráncům. Upravené ruiny zahalila temnota a po chvíli nepříjemný mrtvolný zápach. Namtar využil hromadu padlých, u nichž urychlil rozklad a tuto získanou moc použil k šíření jedového oblaku. Calanyrmianovo mágové však také ovládali černou magii a dokázali využít část nepřátelské magie ve svůj prospěch. Houstnoucí temnotu formovali do koulí temné energie, kterou pak vrhali na nepřátelské Jaffy.

Než se Kruh uzavřel, prošli jím téměř tři stovky Jaffů. V prostoru před ním tak nebylo k hnutí, a právě to byl ideální čas spustit všechny nástrahy. Na nepřítele spadlo spousta kmenů, klád a kamení, nechyběly ani silné šípy z kuší a samostřílů. V ten krátký moment Jaffové utrpěli nemalé ztráty. Některé šípy zasáhli i Namtara, ale ten to přestál bez zranění, protože i tentokrát ho chránil osobní štít.

Díky velkému počtu nepřátelských vojáků se nepříteli téměř povedlo vytlačit obránce z prostranství před Kruhem. Lučištníci sice vytrvali, ale museli se hodně krýt před nepřátelskou střelbou. Obránci se nevzdávali a jejich bojovníci statečně drželi pozici a už nedovolili Jaffům nadále pokračovat. Aldeřanští mágové a bojovníci se zaměřili především na Namtara a salvou kouzel neustále oslabovali jeho štít. Též se zaměřili na jeho nepříjemná kouzla rozkladu, která svoji magií oslabovali, jak se dalo.

Počty nepřátelských bojovníků povážlivě klesaly, z původních tří stovek už jich zbylo sotva padesát. Na straně obránců bylo také mnoho padlých a zraněných. V tu chvíli si Namtar začínal uvědomovat, že proti takové přesile má jen velmi malou naději. Rozkázal zadat adresu zpět na domovský svět a současně vytvořil kolem sebe a Kruhu velký magický štít. Jakmile se Kruh otevřel, přeživší Jaffové opustili Qastu a přítomen zůstal jen Namtar. Ten jen hlasem plným nenávisti a temné zloby prohlásil: „To je už podruhé, co jste mi zkřížili plány. To znamená válku. Já si vás najdu, a podmaním si vaše světy. Jednou přivedu tolik bojovníků, kterým nemůžete obstát!“ Po těchto slovech kolem sebe vytvořil jedovatý oblak a než se stačil rozptýlit, už byl dávno Namtar pryč a Kruh světů uzavřen.

„To bychom měli,“ ulevil si mág Siegmar. „Qastu jsme ubránili. Alespoň prozatím.“
„Jak jste na tom?“ ptal se válečník Ted Skjellum, zatímco obhlížel bojiště, které pokrývalo stovky mrtvých těl.
„Máme mnoho raněných a mrtvých, ale získali jsme čas,“ konstatoval jeden z vůdců Nasyanců, jenž právě obhlížel bojiště. „Přesto nenechávejme nic náhodě. Okamžitě přeneseme raněné do bezpečí a my tu zatím opravíme obranné postavení.“
„Dobrá,“ pokračoval válečník. „Čeká nás mnoho práce. Během bitvy jsem si všiml pár míst, kde by se dala obrana ještě vylepšit. Takže nečekejme a pusťme se do toho. Samozřejmě zprávu o výsledku bitvy pošleme spěšně na Nazgaran.“

Ten den už k dalšímu útoku Goa'uldů nedošlo. Klid byl i dny poté, takže se dalo předpokládat, že Namtar další pokusy obsadit Qastu prozatím odložil. Ovšem Calanyrmian si dobře uvědomoval, že další nepřátelský útok je jen otázkou času.

Uplynuly další dny a Aldeřané z Nazgaranu a početná armáda dalších dvou světů se chystala na válku s Goa'uldy. Počty bojovníků odhodlaných bojovat s nepřítelem se každým dnem zvyšovaly. Ovšem mezi Nasyanci se objevily názory, že Aldeřané na ně převedou zkázu. Ti byli naštěstí v menšině a žádné větší protesty se nekonaly.

Jednoho večera seděl Calanyrmian ve své komnatě, kde si pročítal poslední zprávy z Nasyi ohledně výcviku armády a z Qasty, kde už se naplno rozbíhala těžba. Když skončil, sedl si do pohodlného křesla naproti krbu, v němž hořel příjemný praskající oheň a přemýšlel o tom, co jeho Společenství za necelý rok dokázalo a také o tom, se děje na Aldeneerinu a kam tamní projekt průzkumů světů asi došel. Netušil přitom, že za pár hodin Aldeneerin napadnou Temnorození.
Starší tvorba: Fantasy román "Dobrodruzi z Antaru" k počtení zde: http://www.psanci.cz/autor.php?trideni=2&id=1404

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ja zíram... :shock:

Kedy si to stihol napísať? Si si istý touto frekvenciou vydávania jednotlivých kapitol? :scratchanym:

Ináč je to veľmi pekné a skláňam sa pred tebou. myslím, že máš veľmi slušnú šancu vyhrať tohtoročného Barda... :pst:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající díl :bravo:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1785
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Moc pěkné :bravo: Jsem ráda, že se Namtar vrátil :twisted: a doufám, že se ještě objeví.


:sunny:

Paci Azanyrmuth Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 340
Bydliště: Aldeneerin
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
Jsem rád, že se tenhle dopňkový příběh líbí. Namtar se jistě ještě párkrát objeví a kdo ví, kdo ještě. A teď tu bude další díl, který poodhalí další zajímavosti a seznámí se starými známými.

8
Rebelové


Jaro roku 325 už pomalu klepalo na dveře. Calanyrmian pracoval na plánech dalšího rozšíření těžby Naquadahu. Od Namtarovo útoku uplynul měsíc a od té doby byl naštěstí klid. Na Nasye momentálně pokračoval výcvik armády a ve spodních patrech pevnosti Nazgaran badatelé experimentovali se zpracováním již vytěženého Naquadahu. Kolgrim nedávno našel jednu užitečnou knihu, která byla mezi těma, jenž donesli před rokem z Aldeneerinu. Byly v ní popsány způsoby zpracování různých kovů, a tak se výzkum pohnul vpřed.

Když se přiblížil večer, pevností se ozval známý zvuk otevření Kruhu světů. Poslední měsíce to bylo zcela běžné, že se cestovalo mezi světy spojenců a Qastou několikrát denně, a tak tomu nevěnoval pozornost. Avšak krátce nato ho vyrušilo klepání na dveře.
„Vstupte!“ pozval Calanyrmian návštěvu do svých komnat.
Do pokoje vešel průzkumník Astennu. Vůdce ho pozdravil a zeptal se: „S čím přicházíš v tuto večerní dobu?“
„Nesu důležitou zprávu,“ odpověděl průzkumník. „Dnes odpoledne nás kontaktoval jakýsi Zanuf s tím, že má pro nás informace, které by nás mohly velmi zajímat.“
„O jaké informace se jedná?“
„Prý se věci v Univerzu daly do pohybu a nám hrozí velké nebezpečí.“
„Od Namtara?“ pozvedl obočí vůdce.
„Nejen od něj, ale to se dozvíme na místě. Zanuf nám sdělil, že se máme zítra dostavit na místě, které se jmenuje Melia.“
„Jen jestli to není nějaká past,“ uvažoval o nabídce vůdce.
„Gerlioz zkoušel za pomocí magie odhalit jeho úmysly a utvrdil nás, že není třeba se ho bát.“
„Když to říká on, tak se snad nemýlí. Každopádně nenecháme nic náhodě. Připravíme se na nejhorší. Půjdou ti nelepší z nás.“
„Kdo to bude?“
„Válečník Ted Skjellum a Dariusz, mág Siegmar, zvěd Teloch a zúčastním se i já. Dej všem vědět a zítra ráno se sejdeme u Kruhu.“
Když Astennu odešel. Calanyrmian se usadil do křesla před krbem a přemýšlel o velkoryse znějící nabídce. Uvažoval o tom, zda se nejedná o nějakou Namtarovo lest. Stejně jako Aldeneerin i jeho Společenství si udělalo mocného nepřítele. Před spaním si ještě prošel některé možnosti a plánoval případnou reakci na zradu.

Druhý den po snídani a nezbytných přípravách se pětice sešla před Kruhem, kde jim ještě jednou vůdce přednesl plán pro případ léčky, a pak zadal adresu světa Melia. Pětice připravena na nejhorší, poté vstoupila do otevřeného portálu.

Krátce nato se ocitli na druhé straně. Nečekalo je zde žádné překvapení ani nepříjemné uvítání, ale celkem klidný svět. Okolo se nacházely vlhké a neporušené lesy. Občas v lesích cosi zahoukalo, nebo zazpívalo, přesto Melia na první pohled působila opuštěně. Zvěd Teloch ihned obhlédl nejbližší okolí. Jediné, co objevil, byly stopy patřící zřejmě Zanufovi, který je včera kontaktoval.

„Co teď?“ pravil Dariusz, který se rozhlížel po okolí a očekával, co se bude dít.
„Navrhuji počkat,“ odpověděl mu vůdce. „Pokud Zanuf dodržel dohodu, určitě dorazí.“
„Tak tedy jo,“ souhlasil Ted Skjellum a stejně jako zbytek si sedl na kamenné schodiště vedoucí do Kruhu.

Nečekali nijak dlouho a v lese před nimi se ozvalo šustění trávy. Zvěd rychle poznal, že kroky patří pouze jedné osobě. Zakrátko se z úzkého průlezu mezi hustými keři vynořila postava muže s krátkými vlasy a oděná do šedohnědého plátěného oblečení. Pětice Aldeřanů hned poznala, že nemá nepřátelské úmysly.

„Buď pozdraven. Ty jistě musíš být Zanuf.“
„Ano, to jsem. Vítejte tedy na Melie,“ opětoval pozdrav. „Jsem rád, že jste dorazili. Situace je vážná, a tak zbytečně nečekejme a následujte mě. Půjdeme do našeho úkrytu. Tento svět není zrovna bezpečný, protože tu žije spoustu nebezpečné zvěře, tvorů, ale i rostlinstva.“
Po nezbytném představení se vydali na cestu. Po slovech Zanufa svět skutečně působil ponuře, zvlášť, když se v dalekém okolí ozývalo podivné hvízdání a kňučení.

Po pár stech krocích se zastavili na nevelkém paloučku s nízkou trávou. Zanuf se zastavil přímo uprostřed a ukázal Aldeřanům, aby jej následovali. Pak se ozvalo hlasité cvaknutí a ze země vyjela pětice velkých kruhů. Prvotní úlek vystřídalo uvědomění, že s podobným způsobem přenosu se už někteří při výpravách setkali. Naprosto stejné byly v rozsáhlé Goa'uldské pevnosti Livnris. Šestici obklopilo jasné bílé světlo, a když kruhy zajely do země, zjistili, že se nacházejí v podzemí. Jeskyně to však nebyla ledajaká. Vše bylo z velkých šedých krystalů jenž tvořily velké prostory důmyslně propojené chodbami.

„Vítejte u Tok'rů. Toto je jedna z našich pevností,“ přivítal je Zanuf.
Krátce nato do vstupního sálu dorazili další tři podobně odění Tok'rové, kteří se představili jako Thellas, Delek a Malpek. Vzájemné představení tentokrát probíhalo v poněkud nezvyklém duchu, kdy jim Tok'rové poodhalili jejich podstatu spočívající ve spojení hostitele s Tok'ry. Poté se odebrali do nedaleké jednací síně. Cestou Aldeřané obdivovali neobvyklé podzemí a v mysli se jim honila spousta myšlenek.
„Vidím, že vás naše podzemí zaujalo,“ neunikly Delekovi zvídavé pohledy Aldeřanů. „Celé je to vytvořené uměle, za pomocí velice mocné krystalové magie. Umíme tak rychle vytvořit různé tunely, nebo místnosti. Stejně tak je umíme zlikvidovat, aniž by po tunelech zůstaly sebemenší stopy.“
„Něco podobného jsem dosud nepoznal,“ ohromeně pravil Calanyrmian. „V magii jste o mnoho dál než my, kteří jsme v ní doposud nováčci.“
„Abych pravdu řekl, tohle není naše magie. Tok'rové ji v dávných dobách získali od boha Moradina, který nám ji dal jako dar za naše služby. Je to už velmi dávno,“ zdůraznil poslední slovo, z čehož šlo usuzovat, že mluvil možná i o tisíciletích.

To už došli do většího sálu, který byl velice podobný ostatním. Veprostřed stál velký šedý stůl jehož horní plocha byla rovná a stejně tak lesklá jako zrcadlo.
„Posaďte se,“ vybídl je Zanuf, jenž s ostatními Tok'ry zaujali místa u stolu.
„Takže bychom asi přešli rovnou k věci,“ jal se slova Calanyrmian. „Prý máte pro nás důležité zprávy.“
„Ano,“ začal s popisem nedávných událostí Thellas, který byl ze všech Tok'rů nejstarší. „Naši zvědové již mnoho let sledují poslední zbývající Goa'uldské vládce. Od velké války, která se odehrála před více než třemi sty lety, kdy Goa'uldi utrpěli obrovské ztráty, byl od nich klid. Ovšem v posledních letech se situace změnila. V Univerzu po odchodu Aldeřanů, dalších mocných ras a porážce mnohých nepřátel, nezůstal nikdo dost mocný, aby dokázal získat výraznou převahu. Z kdysi velkých říší, ať s dobrými či zlými úmysly, zůstaly jen malé komunity. Jistá skupinka Goa'uldů však krátce po válce obsadila starou Aldeřanskou pevnost.“
„Nemyslíte snad … “ nedokončil Calanyrmian svou myšlenku.
„Ano. Pevnost Chal-Almen. Největší svého druhu, kdo kdy postavil. Plná těch největších šíleností, kdo si kdy dokázal představit. Odchodem Starých Aldeřanů bylo mnoho starých technologií zapomenuto, avšak zdá se, že Goa'uldi ve výzkumu pokročili.“
„Goa'uld Namtar, se kterým jste se už střetli,“ pokračoval ve vyprávění Delek, „začal před pár lety expandovat na další světy. Získal několik zapomenutých světů, které již v dávných dobách Goa'uldi používali k získávání hostitelů. Vše však probíhalo velmi pomalu a relativně v poklidu. Dlouho si nikdo ničeho nevšiml.“
„Věci se daly do pohybu, až když jste na Aldeneerinu zjistili, jak funguje Kruh světů a začali cestovat,“ vyprávěl znovu Thellas. „Naneštěstí jste narazili na mnoho nepřátelských ras a vytrhli je z jakési letargie. Mluvím o Drowech, Goa'uldech a především o Temnorozených. Poslední jmenovaní dokonce před pár dny napadli Aldeneerin, ale naštěstí se vaši bojovníci dokázali ubránit.“

Zpráva o útoku na jejich domovský svět Aldeřany šokovala.
„Temnorození zaútočili na Aldeneerin?“ ujišťoval se zvěd Teloch.
„Přesně,“ zopakoval Thellas. „A vám hrozí podobné nebezpečí. Vaše akce na Jebanně samozřejmě nenechala Namtara klidného a pátrá po vás. A tím jak jste mu překazili plány s Qastou, se vás snaží najít o to vehementněji. Podle našich zvědů prošel desítky světů, ale troufáme si tvrdit, že to určitě stovku překonalo. Je tedy otázkou času, kdy objeví Nazgaran, nebo Nasyu.“
„Snad bychom si s ním poradili,“ věřil si Calanyrmian.
„Nějakou dobu by jste se ubránili, ale počty Namtarovo Jaffů stále stoupají. A navíc není sám. Namtar je pomocník Ereškigal, vládkyně podsvětí, která je velmi mocná. Je též poslem An a Nergala. Ještě dodám, že kromě An, nebo chcete-li Anu, který byl už dávno poražen, mají hostitele Temnorozeného.“
„To asi nebude dobré,“ správně dedukoval mág Siegmar.
„Přesně. Namtara byste zřejmě jednou porazili. Válka by to byla dlouhá a krutá, ale měli byste šanci. Ovšem Ereškigal a Nergal, ti jsou o dost mocnější. Navíc všichni tři spolupracují na rozdíl od dřívějších pořádků, kdy Goa'uldé vedli mezi sebou dlouhé války o moc.“
„Měl bych jeden dotaz,“ vstoupil do vyprávění válečník Dariusz. „Proč si zvolili jako hostitele Temnorozené?“
„Pravda, že to dříve nebylo běžné, ale někteří Goa'uldi si uvědomili potenciál Temnorozených. Žijí mnohem déle než většina humanoidů, též jsou odolnější jak fyzicky, tak i vůči různým nemocem. Také snáze ovládají temné formy magie. Toto spojení má však i určité nevýhody. Na rozdíl od spojení s člověkem, kdy Goa'uld zcela ovládá jeho mysl, u Temnorozených tomu tak není. Temnorozený si dokáže udržet alespoň částečnou nadvládu nad tělem, což občas vytváří zajímavé situace. Nemusím připomínat, že stejně jako ostatní Temnorození, nemají rádi denní světlo, což nám dává podstatnou výhodu.“
„Předpokládám, že jste nás kontaktovali kvůli nějakému plánu,“ dedukoval Calanyrmian.
„Správně,“ uznale pravil Malpek. „Máme plán, jak Namtara srazit na kolena. Ovšem naše počty nejsou velké a vy máte s přímým bojem zkušenosti. Abychom mohli pokračovat, potřebujeme nyní vědět, zda do toho půjdete s námi.“
Aldeřané se na sebe podívali, přisedli blíže k sobě, aby se mohli radit. Dobře si uvědomovali, že stáli před zásadním rozhodnutím a současně jim Tok'rové nabízeli pomocnou ruku.

Bez nějakého dlouhého váhání si vzal slovo Calanyrmian: „Rozhodli jsme se, že vaši nabídku přijímáme.“
„Výborně,“ usmál se Tellas. „Věděl jsem, že s vámi můžu počítat.“
„Než však přejdeme k dál, musíte nám odpřisáhnout věrnost,“ pokračoval Zanuf a po těchto slovech sáhl kamsi pod stůl a v dosud jednolité desce stole se otevřel kruhový otvor z něhož se vysunula průzračná koule, která po chvíli začala zářit jasně bíle.
„Nyní všichni přiložte pravou ruku do světla a opakujte po mně,“ Aldeřané Tok'ru uposlechli a opakovali jeho slova:
„Přísahám, že budu pomáhat Tok'rům ve všem dle nejlepšího vědomí a svědomí.“
„Bojovat společně proti nepřátelům a trýznitelům.“
„Nikdy neuškodím a ani nezradím Tok'ry.“
„Nevyzradím polohu světů nepříteli.“
Když Aldeřané zopakovali poslední větu, zařící koule změnila barvu na modrou.

„Vidím, že jsou vaše úmysly čisté a můžeme vám věřit,“ usmál se Tallas po zjištění, že prošli zkouškou. „A nyní se můžeme odebrat na jeden z našich světů. Pokud potřebujete u vás něco zařídit, dáme vám potřebný čas. Ovšem nezdržujte se dlouho. Času není příliš nazbyt a nepřítel postupuje rychle.“
„Myslím, že se na Nazgaran nemusíme vracet a přešli bychom rovnou k věci,“ rozhodl Calanyrmian.
„To rád slyším,“ pochvalně souhlasil Zanuf. „Odebereme se nyní na Vorash.“
„Ještě než vyrazíme, musím vás upozornit, že kdo bude chtít navštívit Vorash a pomáhat nám, musí též projít zkouškou,“ prohlásil Malpek.

Potom se již všichni zvedli a vydali na cestu. V podzemní pevnosti zůstal akorát Delek, který předal výsledek jednání ostatním Tok'rům, žijící na Melie. U Kruhu zadal Thellas adresu světa Vorash a cesta byla volná.

Když prošli Kruhem, uvítal je zdánlivě pustý svět, kde kromě písčitých pouští vyčnívaly nad krajinu nevelká skalnatá pohoří a zvláštní pískovcové útvary ve tvaru komínů s jakýmisi pokličkami tvořené velkými kameny. Celá krajina měla bizarní nádech a jak Aldeřané obdivovali její zvláštní krásu, neuvědomili si, že je Tok'rové dovedli na místo. Zastavili se na nenápadné vyvýšené skalce, kterou neustále obrušovaly zdejší písčité bouře. Po chvíli se ozvalo stejné bzučení jako na Melie a všech osm se za pomocí Kruhů přeneslo do podzemní pevnosti.

Podzemí vypadalo velice podobně jako to na Melie. Krystalové chodby, velké sály a spousta menších místnosti. Už na první pohled zde panoval čilý ruch. Desítky dalších Tok'rů neustále procházeli kolem. Thellas se v rychlosti s některými pozdravil a představil nově příchozí. Další kroky směřovali do zasedacího sálu.

Zdejší sál byl mnohem větší, než ten na Melie. Stůl uprostřed byl rovněž mnohem větší a navíc kolem dokola byly ještě tři vyvýšené úrovně s dalšími sedadly. Při příchodu Aldeřanů zel prázdnotou. Tok'ra Thellas je usadil ke stolu a ještě než odešel, pravil: „Zatím zde vyčkejte. Dojdu pro další Tok'ry. Bude lepší, když naši věc probereme s větší účastí.“ Aldeřané zatím seděli se Zanufem a Malpekem sami v sále a bavili se spolu o životě na Nazgaranu, boji s Goa'uldy a plány Tok'rů.

Po necelé čtvrthodině začali přicházet do sálu první To'krové. Někteří zaujali místa v hledišti a někteří si přisedli ke stolu. Nakonec dorazil i Thellas s honosněji oblečeným Tok'rou, jenž se představil jako Cordwin.
Když všichni usedli na svá místa Cordwin přivítal Aldeřany a po vzájemném představení spustil: „Těší mě, že jsme po dlouhých staletí našli někoho, kdo je ochoten s námi spolupracovat. V dávných dobách jsme byli spojenců Starých Aldeřanů, ale ke konci jejich civilizace se vztahy zhoršily. Pak jednoho dne vyšlo najevo, že někteří jejich vládcové na nás dělali pokusy a to byl konec dlouholetého spojenectví. Doufám, že vy budete jiní.“
„V to já doufám,“ souhlasil s jeho slovy Calanyrmian. „Na Aldeneerinu se mnozí vzdali výprav, protože se zjistilo, že světy jsou nebezpečné a obývá je mnoho ras s nepřátelskými úmysly.“
„To můžu potvrdit. Kromě Goa'uldů představují velké nebezpečí Temnorození. Dále tu máme Drowy, Ilithidy, Beholdery a mnoho dalších. Jejich seznam je poměrně dlouhý, ale v současnosti nás nejvíce ohrožují Goa'uldi, jejichž činnost v posledních třech století vzrostla.“
„Prý zabrali pevnost Chal-Almen.“
„To je pravda. Namtar společně s Ereškigal a Nergalem pátrají po magii a vynálezech Starých Aldeřanů. Vzhledem k jejich síle je útok na tu pevnost nemožný. Kruh Světů v pevnosti a další v její blízkosti je chráněn štítem a silně střežen. Pak se na tom světě vyskytuje ještě dalších šest Kruhů, ale ty jsou roztroušeny často na nehostinných místech. Jediný použitelný je v pořadí čtvrtý, ale i ten je ve vysokých horách kde vládne drsná zima.“
„Měl bych jeden dotaz,“ vstoupil do rozhovoru mág Siegmar. Když dostal slovo, zeptal se: „Pokud jsem to správně pochopil, na Chal-Almen je osm Kruhů světů?“
„Je tomu tak. A zároveň je to nejvyšší možný počet fungujících Kruhů,“ potvrdil jeho slova Cordwin.
„To jsme ani nevěděli. Na rovinu vám můžeme říct, že ještě před rokem jsme si mysleli, že na každém světě může být jen jeden.“
„V dávných dobách byla znalost existence více Kruhů celkem běžná, ale po pádu Aldeřanské říše a úpadku cestování, se na to zapomnělo.“
„Aha. Tak tomu je,“ pokračoval Calanyrmian. „Před rokem jsme se setkali s nějakou bytostí, která nám o více Kruzích pověděla a současně zmínila jakýsi prsten, díky němuž je možné volit cílový Kruh.“
„Prsteny Kruhu jsou poměrně běžné. My jich máme hned několik. Ovšem je tomu tak i u Goa'uldů, proto žádný svět není plně v bezpečí, protože už nikdo neví kolik Kruhů se na každém světě nachází. Na méně významných býval zpravidla jen jeden, zato na nejobydlenějších nebo něčím významných všech osm. Dá se předpokládat, že to bude i případ Aldeneerinu.“
„To zní dobře,“ pochvaloval si zjištění Calanyrmian. „Takže nyní k věci. Jaké plány jsou do budoucna?“
„Pevnost Chal-Almen není náš cíl a ještě dlouhou dobu nebude,“ začal Cordwin s vysvětlováním plánů Tok'rů. „Máme v plánu provést pár záškodnických akcí. Nemáme dost sil na frontální útok, zato máme zvědy v nepřátelských armádách. Od nich máme zprávu, že se Namtar chystá na velké jednání s ostatními Goa'uldy, kteří ještě v Univerzu přežili. Po dávných válkách už jich moc nezbylo a jejich armády jsou slabé, takže se dá předpokládat, že je Namtar, Ereškigal a Nergal bude chtít začlenit pod svá křídla. To zatím necháme být, protože ega Goa'uldů jsou taková, že první jednání skončí jistě krachem a krvavou potyčkou. Nebylo by to poprvé ani naposledy. My se ovšem zaměříme na Namtarovo svět, který se jmenuje Angren.“
„To provedeme jak?“ zajímal se vůdce.
„Velká část Namtarovo vojsk Angren opustí a zůstane tak základní obrana. To bude pravý čas k útoku. Projdeme druhým Kruhem, který je sice hlídán, ale v obraně jsou naši zvědové, a tak to bude ideální příležitost k útoku. A teď přichází to hlavní, proč jsme vás kontaktovali. Aby vše vyšlo, budeme potřebovat vaši pomoc a nejlépe část armády Nasyanů, kteří vám již pomáhají.“
Aldeřané se po těchto slovech chvíli radili. Byla to výborná příležitost, jak přejít z obrany do útoku a tím oddálit možný Namtarův útok na Nazgaran, a nebo dokonce i na samotný Aldeneerin. Nebezpečí tu bylo opravdu velké, a tak souhlasili s nabídkou Tok'rů.

„Jsme rádi, že jste souhlasili,“ pochvaloval si Aldeřany Cordwin a s ním i ostatní přítomní Tok'rové. „Takže Namtar se chystá na jednání zhruba za čtyřicet dní. Do té doby máme čas se připravit. Očekáváme, že v Namtarovo pevnosti zůstane jen pár set Jaffů, řekněme něco kolem tří až pěti stovek. Také musíme počítat s pastmi, které jsou po pevnosti rozmístěné. Když se nám podaří Angren obsadit připravíme Namtarovi překvapení. Necháme jeho armádu vstoupit přímo do námi připravené pasti. Tím bychom Goa'uldy citelně oslabili.“
„To zní jako velice dobrý nápad,“ pochválil válečník Dariusz Tok'rům jejich plán. „A co potom, až oslabíme či zlikvidujeme Namtara. To si asi Ereškigal a Nergal nenechá líbit.“
„Správný postřeh. Předpokládáme, že se armádám jeho společníků neubráníme, a tak hned po obsazení pevnosti pobereme vše užitečné, a pak ji celou zdevastujeme tak, aby ji nemohl použít. To je asi vše ohledně nejbližší budoucnosti. V dalším období bychom pokračoval útoky na jejich doly, kolonie a další podpůrné světy. Válka už je neodvratná a my nesmíme ustoupit, jinak by bylo jen otázkou času, kdyby si přišli pro nás.“

Po vysvětlení celého plánu v sále ještě pár hodin probíhala volnější diskuze a vzájemné seznamování. Když vše skončilo Zanuf Aldeřanům ukázal část podzemí, a pak je odvedl ke Kruhu světů. Pětice Aldeřanů se po dlouhém dni jednání mohla vrátit domů. Tím to ovšem nekončilo. Ještě ten večer se celé Calanyrmianovo společenství sešlo u večeře, kde jim vůdce sdělil výsledek jednání s Tok'ry a tím bylo o téma na další dny postaráno. Nazgaran a Nasyu čekaly další dny náročných příprav.
Starší tvorba: Fantasy román "Dobrodruzi z Antaru" k počtení zde: http://www.psanci.cz/autor.php?trideni=2&id=1404

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Paci, ak tohto roku vyhráš Barda (čo je dosť možné), tak veľmi vážne uvažujem o tom, že ti nechám vyrobiť u adminov špeciálny titul s názvom "Grafoman" ako prídavok k Bardovi... :wink:


Ináč kapitola sa mi celkom páčila... :ok:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající díl :bravo:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1785
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
A bude boj :yeah: a bude dobrodružství :yahoo:
Paráda :!:
Netrpělivě čekám na další díl.

:sunny:

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:hmmm: Nerád sa veľmi rozpisujem, takže:
:idea: Tak ako vždy - perfektné. :!: :bravo:
:bye:

Paci Azanyrmuth Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 340
Bydliště: Aldeneerin
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
Aiwendill: Barda, to nevím, zda se povede, protože Aldeneerin je přecijen v svém zaměření specifický a ne každý ho čte. Nicméně, v roce 2013 jsem byl 5. a loni 4., takže doufám, že letos byh se už mohl propracovat na bednu.

A teď si dáme slibovaný boj.

9
Bitva o Angren


Jaro roku 325 se neslo ve znamení náročných příprav k útoku na Namtarovo pevnost Angren. Během posledních čtyřiceti dní se všichni Aldeřané a několik významných Nasyanců účasnilo na Melie zkoušky věrnosti. Jak se dalo očekávat, všichni jí prošli bez problémů. Zatímco probíhal intenzivní výcvik dalších vojsk, Aldeřané stále častěji cestovali za Tok'ry na Vorash, kam přicházely nejnovější zprávy od zvědů a na základě získaných informací se plánoval postup.

Jednoho rána se v pevnosti Nazgaran otevřel Kruh světů. Průchodem prošla návštěva Tok'rů, konkrétně vůdce Cordwin v doprovodu Thellase a Zanufa. Strážní ihned poslali pro Calanyrmiana, a ten za malou chvilku dorazil v doprovodu válečníka Dariuzse a mága Siegmara.
Hned po příchodu a nezbytném uvítání Cordwin spustil: „Právě jsme od zvědů dostali zprávu, že Namtar opouští Angren. Zítra touhle dobou bude velká část jeho armády pryč a my můžeme spustit náš plán.“
„A je to tady,“ konstatoval Calanyrmian. „Vydám hned rozkaz k přípravám a zítra po obědě budeme připraveni k zahájení útoku. Kolik máme potom času?“
„Jednání má trvat pět dní, což je tak akorát. Útok provedeme dle vašeho návrhu po poledni.“
„Souhlasíme,“ odpověděl vůdce.
„Zítra dopoledne dorazí naši bojovníci a přesuneme se na Melii, odkud povedeme útok.“
„Budeme tam,“ souhlasil Calanyrmian.

Když Tok'rové opustili Nazgaran, vůdce rozdal příslušné rozkazy. Ten den byl velice náročný, protože bylo třeba sezvat spoustu bojovníků, jenž byli na Nasyi, Qastě a zde na Nazgaranu. Každý si sbalil potřebné zásoby, zkontroloval výzbroj a přesunul se na určené místo.

K večeru bylo přichystáno více než osm set bojovníků k útoku na Goa'uldskou pevnost Angren. Během dne několikrát dorazili Tok'rové, a když viděli, kolik bylo připraveno bojovníků, neskrývali víru, že Namtarova pevnost zítra padne.

Druhý den dopoledne nastal dlouho očekávaný přesun. Nevelký prostor kolem Kruhu na Melii se rychle zaplnil válečníky. V podzemí Tok'rů se to rovněž hemžilo jejich bojovníky. Mnozí byli vyzbrojeni Tyčovými zbraněmi podobně jako Jaffové, jinak používali tradiční zbraně. Vůdce Cordwin, který řídil poslední přípravy předal v zasedacím sále dalším vůdcům a Aldeřanům nejčerstvější informace: „Poslední zprávy hovoří o tom, že Namtar opustil Angren dnes ráno. Na místě zůstala pětistovka Jaffů. Naši zvědové jsou již připraveni u Kruhu s číslem dvě. Jakmile projdeme, zahájí útok na nepřítele a my tak budeme mít cestu volnou. Je důležité abychom do Kruhu vtrhli co nejrychleji a připraveni k okamžitému útoku. Nějaké dotazy?“
Přihlásil se válečník Dariuzs: „A jak je to s případným štítem? Slyšel jsem, že je Goa'uldi využívají k ochraně svých světů.“
„To je sice pravda, ale není to tak časté. Namtar chrání tímhle způsobem jen hlavní Kruh. Ten, kterým půjdeme, takovou ochranu nemá.“
Poté následovalo ještě několik drobných dotazů ohledně postupu. Po jejích zodpovězení byla válečná porada u konce a Cordwin vyslal povel k zahájení útoku.

Krátce nato se přední vůdci Tok'rů a Aldeřanů setkali u Kruhu. Jakmile se všichni naposledy přesvědčili, že je vše připraveno, Cordwin připravil otevření kruhu, které se tentokrát trochu odlišovalo. Nasadil si Prsten kruhu, na něm pootočil vnitřním kruhem tak, aby šipka ukazovala k číslici 2, a teprve poté začal zadávat adresu. Prsten se rozzářil a zvolená číslice změnila barvu na rudou. Po zadání posledního symbolu a aktivování Kruhu středovou polokoulí se Kruh otevřel a na zadávacím panelu v červené polokouli zobrazila zlatě zářící číslice 2. Potom už nezbylo nic jiného, než vydat povel k útoku.

Na druhé straně se v tu ránu spustila náročná bitva. Necelá padesátka obránců čelila početnému útoku. Ačkoliv byli v evidentním oslabení, měli výhodu v silném obranném postavení tvořeno věžemi a zdmi, které byly obloženy modrými kachlíky v nichž byla železná brána. Lučištníci a Tok'rové vyzbrojení Tyčovými zbraněmi v doprovodu Aldeřanů spustili palbu na nepřátelské Jaffy. Místo kolem Kruhu však nenabízelo žádné krytí, a tak bylo jen velice obtížné se vyhýbat nepřátelské střelbě.

Na pohled se zdálo, že porazit obránce bude velice těžké a stát spoustu životů. Ovšem krátce po zahájení útoku se mezi obránci cosi stalo. Nepřátelská střelba zničehonic ustala a za moment se železná brána otevřela. To právě zasáhli zvědi. Vše tedy proběhlo podle plánu.
Cordwin se pozdravil s jedním ze zvědů, kteří již delší dobu pracovali v utajení mezi Jaffy a pochvaloval si průběh útoku: „Výborně. Zvládli jsme to.“
„I my jsme rádi, že konečně můžeme udeřit. V poslední době pojal Namtar podezření, že někteří válečníci mu nejsou tak věrní, jak se na pohled zdá.“
„Ta zpráva se ke mně také dostala a musím říct, že mi to dělalo vrásky na čele. Ještě, že Aldeřané podpořili naši věc a dodali nám potřebnou armádu. Sice nemá takové zkušenosti, ale jejich odhodlání je ohromné.“
„To rád slyším, to těžší nás teprve čeká. Jaký je další postup?“
„Nesmíme marnit čas a co nejrychleji zaútočit na pevnost. Předpokládám, že tam dorazíme před setměním, takže útok provedeme už za šera. Ještě před pevností se rozdělíme na dvě skupiny. Menší oddíl napadne hlavní Kruh a zamezí nepříteli varovat Namtara. A my v hlavní armádě zaútočíme na pevnost až se bude bojovat u Kruhu.“
„To by mělo vyjít. Ale nenechávejme nic náhodě. Část armády bych ponechal zde pro případ, že by se tudy někdo pokusil projít.“
„Dobrá,“ souhlasil s návrhem Cordwin a vyčlenil padesátku bojovníku k hlídání zdejší pozice, zatímco se zbytek vojsk vydal na cestu.

K pevnosti to bylo téměř deset mil, a tak jim cesta zabrala mnoho hodin. Angren byl světem mírného podnebí. Údolí obklopovaly vysoké hory a na pohled se zdálo, že jediný přístup umožňovaly horské průsmyky.

Armáda čítající necelých osm set bojovníků sestoupila na dohled pevnosti, kde se zastavila. Slunce se pomalu blížilo k západnímu horizontu a všichni tak mohli obdivovat velkou majestátní pevnost vystavěnou v mezopotámském stavebním slohu. Časté bylo obložení modrými kachlíky, velké čtvercové věže a cimbuří. Po krátké poradě se zde armáda rozdělila na dvě skupiny. Jedna menší čítající sto padesát bojovníků vyrazila směr první Kruh a druhá zaútočila na hlavní pevnost. Útok bylo potřeba správně načasovat, aby menší oddíl včas obsadil hlavní Kruh a nepřítel nemohl varovat Namtara.

Menší oddíl jemuž velel válečník Ted Skjellum dorazil na místo krátce po setmění, a tak mohl nepřítele překvapit. Dalo se tušit, že Jaffové nebudou očekávat útok z opačného směru. Aldeřanští zvědové prozkoumali okolí a zjistili, že první Kruh je střežen podobně jako druhý jen s rozdílem počtu hlídkujících Jaffů, kterých zde bylo přes osmdesát. Útočníci rychle zaujali vhodná postavení a na pokyn válečníka spustili střelbu z luků, Tyčových zbraní a mág Siegmar jim poslal několik blesků. Zmatení Jaffové se snažili zjistit, odkud přišel útok a kdo útočí.

Jeden z Jaffů zatroubil na poplach ve snaze varovat pevnost. To ovšem netušil, že i ona se hned poté ocitla pod útokem. Sotva odložil roh a šel bránit pozice, od pevnosti se též ozvalo troubení na poplach. Hlavní útok začal.

Bitva u Kruhu netrvala moc dlouho. Nepřítel neměl proti přesile a dobře vedenému útoku z úkrytu žádnou šanci. Ted Skjellum rozhodl, že i zde pro případ možného návratu nepřítele ponechá polovinu oddílu. Se zbývajícími sedmdesáti válečníky se vydal na pomoc hlavní armádě.

Když malý oddíl dorazil k pevnosti, bitva už probíhala v plné síle. Aldeřané s Tok'ry a Nasyanci prolomili bytelnou bránu a už plenili pevnost. Ted Skjellum vedl bojovníky přes bitevní pole pokryté těly Jaffů, ale i Nasyanců a několika Tok'rů, kteří padli ještě před bránou. Bylo hned jasné, že zde se odehrála tuhá bitva. S opatrností vstoupili do útrob rozlehlé pevnosti.

Krátce nato v jedné z chodeb potkal Ted Skjellum průzkumníka Mustina a hned ho zeptal na průběh bojů.
„Probíhá to dobře. Právě jsme získali jeden z skladů zbraní. Chlape to musíš vidět. Nevěřil bys, kolik tu mají zbraní a to jsme získali zatím jeden.“
„Myslím, že na to bude čas později. Teď je načase nic nepodcenit. Jak vůbec probíhal boj před bránou. Viděl jsem tam mnoho padlých.“
„Bylo to těžší, než jsme si mysleli. Přestože jsme zaútočili rychle a neočekávaně, brána byla silně střežena. Problémy nám způsobily hlavně pasti, kterých bylo před bránou hodně a samostříly. Než jsme prolomili bránu, ztratili jsme přes stovku bojovníků. Ještě, že ovládáme magii, bez moci Calanyrmiana a našich mágů bychom neměli šanci. Samozřejmě nesmím zapomenout na magii Tok'rů, která se ukázala taky velmi silná.“
„A co samotná pevnost?“ vyzvídal dál válečník.
„Tady to jde už mnohem lépe, akorát je nutno dávat pozor na pasti.“
„Můžeš nám popsat ty pasti, ať víme, na co si dát pozor.“
„Jasně, cestou vám to ukážu.“
Mustin je poté prováděl pevnosti a ukazoval kromě pastí i to, co zde Namtar schraňoval. Upozorňoval je na propadla, nášlapné pasti, skryté bodce i magické nástrahy. Putování chodbami a sály trochu připomínalo průzkum pevnosti Livnris.

Ted Skjellum cestou narazil na několik skupinek Jaffů, kteří se zabarikádovali v některých skladech. Před bojem bylo třeba vylomit silné kovové dveře, což zabralo delší dobu. Pak už to šlo rychle. Válečníci vtrhli do skladu, kde desítka Jaffů neměla proti přesile sebemenší šanci. Podobných bojů proběhlo ten den v pevnosti ještě mnoho. Po pádu hlavní obrany měli útočníci v podstatě volnou ruku a počty Jaffů se rychle tenčily. K většímu boji došlo už jen v trůním sále, kde se shromáždila poslední dvacítka elitních nepřátelských bojovníků. Dlouho se jim dařilo sál udržet a bojovníci se museli krýt před silnou nepřátelskou střelbou. Zvrat v boji nastal, až Calanyrmian, Aldeřanští a Tok'erští mágové seslali na spolubojovníky ochranný štít a těsně po výpadu válečníků následovala salva ohnivých koulí. V sále se vzápětí rozpoutalo ohnivé peklo, ve kterém padal jeden Jaffa za druhým.

Když bylo dobojováno, vůdce Cordwin přistoupil ke Calanyrmianovi a pochvaloval si průběh boje: „Výborně. Dnes jsme vybojovali velké vítězství.“
„Musím pochválit naši spolupráci,“ souhlasil s ním Aldeřanský vůdce. „Kdyby tak Namtar tušil, co se mu stalo z domovem.“
„Buďme rádi, že o tom zatím neví. Nyní prozkoumáme celou pevnost a sebereme vše užitečné. Nesmíme opomenout podzemní části, kde by mohl Namtar držet nějaké zajatce.“
„Dobrá. A co druhá část plánu?“
„Hned po prvním zběžném průzkumu bych poslal k obou Kruhům posily. Nesmíme nic podcenit, protože Namtar používá často i druhý Kruh.“
„Vydám rozkazy a pustíme se do průzkumu. Těším se na to, co zde najdeme.“

Už během rozhovoru mezi vůdci začalo ošetřování zraněných a hledání padlých. Potom byl zahájen podrobný průzkum pevnosti. Ukázalo se, že v pevnosti je mnoho zajímavého, od skladů zbraní, laboratoří až po vězení ve spodní třetí úrovni. Dle očekávání v některých celách nalezli pár neznámých lidí, ovšem do jednoho mrtvé. Cordwin neskrýval zklamání, protože vězni mohli mít mnoho užitečných informací.

Když si pozorněji prohlíželi mrtvoly, mohli se na vlastní oči přesvědčit o krutosti Goa'uldů. Všichni vězni nesli stopy po mučení a trýznění. Jejich těla byla pokrytá jizvami, ránami a podlitinami. Mnozí Nasyanci se jen více utvrdili v tom, že proti Goa'uldům je třeba bojovat a nepolevovat.

Na svět Angren opět přišel den, což dávalo všem pocit jistého bezpečí, protože se v tu dobu neočekával návrat Namtara. Krátce po rozbřesku Aldeřané a Tok'rové vyslali posly se zprávou o výsledku bitvy a pro pomocníky. Kromě zbraní, které se budou velice hodit v dalších bojích, nalezli i komnaty s cennostmi. Pozornosti neušly ani laboratoře, kde se páchaly další pokusy. To všechno chtěli během tří dnů odnést.

Od útoku uplynuly čtyři dny a většina užitečných věcí už byla převezena. Mnoho skončilo u Tok'rů stejně tak na Nazgaranu, a tak poslední den před návratem se všichni věnovali přípravě léčky. Dle posledních zpráv Namtarova armáda čítala téměř dva tisíce Jaffů. Pět set jich padlo zde, část operovala na zabraných světech a poslední pětistovka doprovázela Namtara na jednání. Tímto nezvyklým počtem chtěl Namtar demonstroval svoji sílu a tím chtěl ukázat zbývajícím vládcům, že by nebyl dobrý nápad s ním bojovat.

Zatímco se posilovala obrana Kruhů, část vojsk zůstala v Namtarovo pevnosti a demolovala vše, co jí přišlo pod ruku. Veškerý nábytek rozštípali na třísky, obložení komnat rozlámali, dveře vyrazily, okna vysklily a vše co šlo, zapálili. Válečníci za pomocí beranidel na rychlo sestrojených z trámů rozbíjeli zdi a sloupy, zatímco mágové zkoušeli ničivost svých kouzel na všem ostatním. Pevnost na konci dne připomínala neobyvatelnou ruinu po nájezdu vandalů.

Když nastala noc, většina už se připravovala u obou Kruhů k boji. U každého bylo nachystáno přes tři sta bojovníků. Nechyběli Aldeřané ani Tok'rové. Noc byla tichá a chladná, pouze v dáli občas houkla sova, nebo se ozvalo zahvízdání neznámého zvířete. V tuto noc se Namtar nevrátil.

Druhý den přešel v klidu a pomalu přicházela další noc. Právě v tuto noc se očekával Namtarův návrat. Všichni bojeschopní se proto přemístili na obě stanoviště a očekávali nepřítele. Krátce po setmění se v dáli nad pohořími zahřmělo a zvedl se vítr. Blížila se bouře. „To se nám zrovna nehodí,“ poznamenal jeden z válečníků.

Do hodiny obloha potemněla a spustil se liják. Bouře najednou zesílila a každou chvíli proťal temnou oblohu blesk. Ve vzduchu bylo cítit napětí. Někteří bojovníci trochu znejistěli, někteří se přiznali, že se blíží něco zlého. To trochu neobvykle potvrdil Calanyrmian, protože z té bouřky cítil něco podivného, jakoby to nebyla běžná bouře.

Armády trpělivě čekali u Kruhů a očekávali příchod nepřítele. V tom u druhého Kruhu přiběhl zvěd Teloch s naléhavou zprávou k oddílu střežící daný Kruh.
„Co se děje?“ ptal se mág Gerlioz. Ovšem, už z jeho výrazu cítil, že je něco špatně.
„Obrovský průšvih. Jaffové jsou tady.“
„Co to říkáš, kde se tu mohli vzít?“
„To nevím, ale míří přímo sem. A je jich hodně. Možná několik stovek.“
„Zatraceně. Museli projít nějakým jiným Kruhem?“ domníval se mág.
V tu chvíli i ostatní poznali, že se něco děje a přidali se do debaty. Válečník Dariusz se obrátil na blízkého Tok'ru: „Kolik má Angren Kruhů?“
„Víme jen o těchto dvou, ale je dost možné, že je tu i třetí.“
„Zatraceně, museli o nás vědět,“ přemýšlel nad mnohými věcmi mág. „Jak je to možné? Vždyť nám nikdo neutekl. Buď tu měli nějaké skryté hlídky, a nebo,“ pozastavil se, „tu máme zrádce.“
„To není možné,“ odmítali tuto domněnku přítomní Tok'rové. „Všichni prošli zkouškou věrnosti. I když mě teď něco napadlo,“
„Na přemýšlení není čas,“ přerušil je Dariusz. „Plán se změnil. Zatrub na poplach! Musíme okamžitě zmizet.“
Na válečníkův rozkaz se rozezněly trubky, a hned nato se všichni připravili k boji. Zpráva o tom, že je Jaffové obešli, se roznesla v armádě okamžitě.
„Zadejte adresu Melie, okamžitě!“ rozkázal mág. „A dejte pozor ať nepřítel neodhalí adresu. Hoďte na panel nějaký hadr.“
Jeho příkaz byl splněn téměř okamžitě. Sotva však začali ustupovat, nepřítel zaútočil značnou přesilou. Z temnoty vyšlo mnoho střel z Tyčových zbraní, přidaly se i kouzla a šípy. V bouři se bojovalo velmi obtížně. Na bojišti nastal okamžitě zmatek. Nikdo pořádně nevěděl proti jaké přesile čelí. Nepřátelé byli najednou všude, a tak bylo velmi těžké se orientovat. Kdo mohl, stahoval se ke Kruhu, který pak bránil tak, aby ostatní mohli projít do bezpečí.

Temnotou znělo řinčení zbraní, řev, střely Tyčových zbraní a sesílání kouzel. Mnozí se stihli vrátit ke Kruhu. Tok'rové a Aldeřané drželi celý oddíl na nohou, a tak se dařilo bojovníky poslat Kruhem do bezpečí. Ovšem ne všichni měli to štěstí. Aldeřané s nejschopnějšími Tok'ry drželi Kruh do poslední chvíle. Když prošli poslední Nasyané a Tok'rové, mág Gerlioz z posledních sil seslal na nepřítele dvě ohnivé koule, čímž vyčistil prostor u Kruhu. Potom se přesvědčil, že je zadávací panel zakryt a s posledními prošel Kruhem.

Na Melie byl v tu dobu příjemný slunečný den, jenž tvořil neskutečný kontrast zuřící temné bouři na druhé straně. Sotva se Kruh uzavřel mág Gerlioz okamžitě zadal adresu zpět na Angren. Od Tok'rů věděl, jak Kruhy fungují a chtěl tak co nejrychleji varovat Calanyrmianův oddíl. Předpokládal, že nepřítele napadlo to samé, a tak doufal, že Namtara předběhne. Ovšem než zadal celou adresu, Kruh se aktivoval.
„Zatraceně. Všichni do zbraně!“ vykřikl na ostatní.
Všichni přítomní jen nervózně hleděli na otevřený portál tvořený vodní hladinou. Ve zbrani čekali, zda přijde nepřítel, nebo Calanyrmian s prvním oddílem. Vteřiny čekání se zdály nekonečné.

Čekání bylo u konce, když Kruhem proběhli první Nasyanci. Všem spadl kámen ze srdce. Jejich přátelé se vraceli a ti kdo mohli, pomáhali raněným. Přesun zabral jen krátkou dobu, po Nasyancích se vrátili i Tok'rové a Aldeřané.

„Byli jsme přepadeni,“ oznámil nasraně Calanyrmian.
„My taky,“ přistoupil k němu mág Gerlioz. „Nevím odkud, ale Jaffové přišli z úplně jiného směru. Patrně tam musel být další Kruh.“
„Nás taky napadli. Nechápal jsem to, ale potom se to vysvětlilo.“
„Jak?“ zpozorněl mág a většina přítomných.
„Tady je příčina, proč náš plán selhal,“ otočil se Calanyrmian a vytrhl kohosi ze sevření dvou Aldeřanů. Rukou mu sevřel hrdlo a vší silou s ním mrštil o zem. Tok'rové z tohoto odhalení byli naprosto v šoku. Zradil je jeden z nich.
„Topllas? Jak jsi jen mohl. Teď už mi to začíná docházet. Ty jediný jsi v tom zmatku před týdnem nebyl prověřen zkouškou věrnosti,“ pravil Tok'ra, který se před tím nečekaným útokem bavil s Dariuszem. Jeho nejčernější obavy se naplnily.
„Odveďte ho. Za své činy bude trpět,“ rozkázal rozhněvaný Cordwin. Hned nato zmizel v lese.

Krátce po tom odhalení se válečník Dariusz zeptal Calanyrmiana: „Schovali zadávací panel?“
„Jasně. Postaral jsem se o to, než jsme odešli.“
„To je dobře. Snad jsme v bezpečí. Jak jste ho odhalili?“
„Chytl ho Sanrabb. Těsně před útokem se dal z ničeho nic na útěk a volal na Namtarovo Jaffy. Snad volal o pomoc. Když jsme ho chytili, prořekl se, že před týdnem pronikl do našich řad. Tak dobře připravená akce to byla a kvůli jednomu zrádci to celé selhalo. Mohli jsme Namtara srazit na kolena. Zařídím, aby poznal, co to znamená utrpení. Však on se o něj Ingar Amlien postará.“ z hlasu vůdce byl cítit hněv, jaký už velmi dlouho nikdo nepoznal.

Přestože byla bitva u konce, čekalo tu všechny spoustu práce. Nejprve se museli postarat o raněné, kterých bylo tentokrát hodně. Rovněž v bitvách padlo více než dvě stě bojovníků. Mnohá těla zůstala na druhé straně napospas nepříteli, a jejich rodiny je nemohli ani pohřbít. Následovalo dlouhé bilancování a plánování dalších bojů. Ovšem nejprve bylo třeba se neprodleně vypořádat s jednou věcí.


O jakou se jedná, bude pospáno v takové malé mimoňce
Starší tvorba: Fantasy román "Dobrodruzi z Antaru" k počtení zde: http://www.psanci.cz/autor.php?trideni=2&id=1404

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající díl :bravo:

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Zaujímavá časť a pekne prepracovaná (samozrejme - mohol si aj podrobnejšie popísať najmä hlavný útok :wink: ). Čítalo sa mi to ľahúčko a neboli tam "hluché" miesta. :yeah: :ok:
A ja ti sem hodím: :bravo: :bravo: :bravo:
:idea: To nieje trojka. :lol:
:bye:

forton Uživatelský avatar
Master Sergeant
Master Sergeant

Příspěvky: 584
Bydliště: Mníšek pod Brdy
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Kdy momhu očekávat další dobrodružství? :-)

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron