Epizoda 1 : Samota, část 2
V předchozích dílech jste se dočetli:Druhá aliance na K9M-802 držela v zajetí český tým HB-1, ze kterých se snažili získat informace, kam přestěhovali zbylé Simi, a kde najdou Nicovu manželku Charleen. Místo základny Digammy, jim dali adresu P4Q-385, kde vyslaný tým Druhou aliancí zranil doktorku Kašparovou a podplukovníka Carterovou, která se při pádu praštila hlavou o pařez a důsledkem toho ztratila paměť. Kvůli ztrátě paměti Sam opustila Kevina zrovna v té době, kdy se pomalu chystal ji požádat o ruku. Místo toho si Sam stále myslí, že chodí s Jackem O’Neillem. Potom, co Kevin zahlédl Jacka se Sam, jak se líbají, okamžitě se odebral na Odysseu, kde sbalil všechny její věci do krabice, do které dal také snubní prstýnek, který ji chtěl dát.
Poté, co získali informace o planetě, kde Druhá aliance drží Simi, Kevin se svou posádkou Odyssey se vydal na planetu P3P-635. Když tam dorazili, čekalo tam na ně deset lodí Druhé aliance. Jakmile se podařilo Druhé alianci vyřadit na Odyssey štíty, Marks přesunul celou posádku na planetu, která unikla bránou na stanoviště Delta. Marks poprvé aktivoval vnitřní hlas Odyssey, která má vlastní vědomí v počítači asgardského jádra. Pět lodí Druhé aliance si to zamířilo za Odysseou, když provedla krátký hyperprostorový skok k planetě, ke které měli původně namířeno. Marks rychle Odysseu zamaskoval a doufal, že je nenajdou. Pravda byla opakem a hned je po několika minutách našli. Všech pět lodí pak zaměřilo můstek Odyssey, na který několikrát vystřelily.
Země, SGCGenerál Landry stál v řídící místnosti, kde hovořil s kapitánem Evansem, který před chvílí dorazil s celou posádkou Odyssey na Zemi. Oba stáli za seržantem Harrimanem, který čekal na spojení s Athenou, která brzy vystoupí z hyperprostoru nad Zemí. Do řídící místnosti rychle přiběhla jak Sam, tak i Jane, když se dozvěděly, co se stalo.
„Kde je Kevin?“ zajímalo Jane.
„Zůstal na Odyssey. Chtěl, abychom odvolali Athenu z cesty tam,“ odpověděl Mike.
„To jsem ale já zamítl, takže jakmile sem dorazí Athena, nabere pár lidí a vyrazí rovnou k poslední známé poloze Odyssey,“ dopověděl Landry. Bylo téměř jisté, že se Jane hned přihlásí, aby letěla s nimi. Bylo ale překvapující, když se ozvala z pozadu ní Sam: „Chci taky letět.“ Všichni se obrátili směrem k ní, jelikož by je potom všem, co si ti dva udělali v poslední době, nenapadlo, že by chtěla letět dobrovolně za ním.
„Jste si tím jistá, podplukovníku? Ve vašem stavu bych to moc nedoporučoval,“ řekl Landry.
„Ano, chci letět. Sice si to nepamatuji, ale prý byl pro mě důležitou částí života,“ odpověděla Sam.
„SGC, tady Athena. Jsme na orbitě planety,“ ozvala se najednou z interkomu v řídící místnosti Helen. Všichni se najednou přesunuli k Harrimanovi, který má hned vedle sebe mikrofon, který aktivoval, aby generál mohl odpovědět.
„Tady generál Landry.“
„Pane, jsme připraveni na okamžitý odlet.“
„Přeneste k sobě na palubu kapitána Evanse, poručíka Marksovou a podplukovníka Carterovou, poletí s vámi.“
„Ano, pane. Zaměřujeme jejich lokátory.“ Během několika vteřin byli všichni tři přeneseni na palubu Atheny, kde je plukovník Svitsová přivítala.
„Jsou na palubě. Ozveme se, jakmile dorazíme na místo.“
„Hodně štěstí,“ popřál jim Landry.
„Děkuji, pane. Svitsová konec.“ Spojení mezi SGC a Athenou bylo přerušeno.
„Pane. Myslíte, že je nějaká šance na záchranu? Sám jste viděl, že vysílač Odyssey přestal v jednu dobu vysílat a tak to nadále i je,“ zajímalo Harrimana.
„Doufám, že tu nějaká ta naděje je,“ odpověděl mu na to Landry a odešel do své kanceláře.
Prostor, P3P-635Poté, co lodě druhé aliance dokončily svou misi, odletěly od planety, kde měly dříve základnu. Tam, kde předtím byla Odyssea, poletovaly malé trosky, které tam zůstaly. Krom těch trosek tam nebyl nikdo. Žádná loď, žádné známky života na planetě, prostě nic.
Na chodbách poletovaly kousky z toho, co zbylo z velké exploze na můstku, po kterém už nejsou žádné stopy. Odyssey se těstě před zničením chodby, kudy běžel Kevin, podařilo zprovoznit další malý generátor štítu, kterým dokázala obklopit celou chodbu. Jenže dříve, než stihla štít aktivovat u dveří, prolítlo několik kusů z rozpadajícího se můstku rovnou na chodbu. Kevin právě teď ležel v té chodbě v bezvědomí.
„Pane, slyšíte mě?“ ozývalo se z interkomu.
„Podplukovníku, jste v pořádku?“ snažila se zjistit Odyssea. Kevin bezmocně nadále ležel v bezvědomí na zemi. Až po několika minutách se probudil.
„Podplukovníku?“
„Odysseo?“ vysoukal ze sebe a hned po tom následovala zasyčení a slabé zakřičení.
„Podařilo se mi zprovoznit štít kolem této chodby. Izolovala jsem ji tak od výbuchu můstku,“ informovala jej. Kevin pohlédl před sebe, viděl, jak kus přepážky chybí. Šlo tak vidět prostředí vesmíru. Pak pohlédl na své krvavé ruce, které měl položené na břichu. Pak se podíval o trochu dolů a viděl kus konstrukce zabodnuté ve svém břiše.
„Odysseo, funguje transportér? Potřebuji pomoc.“
„Bohužel, po výbuchu můstku přestalo vše fungovat. Stěží se mi podařilo zamaskovat loď tak, aby ji nemohli detekovat. Schovala jsem nás v radiaci po výbuchu můstku. Lodě před pár hodiny odletěly, jsme v bezpečí,“ odpověděla Odyssea.
„Díky,… za všechno.“ Kevin pohlédl za sebe, kde byla přepážka otevřena a v pohodě se dalo ní projít, problém byl v tom, že se nemohl zvednout z podlahy, na které byly kusy z konstrukce lodi. Sice měl málo sil, ale snažil se pohnout, co nejvíce mohl, a odplazit se tam, kde by mohl dát vědět ostatním, pokud vysílač vůbec funguje.
Hyperprostor, AthenaPlukovník Svitsová s majorem Bartem se snažili ze všech sil posílit dosah dálkových senzorů, aby dosáhly až na místo, kde se naposledy nacházela Odyssea. Oba stáli na můstku v zadní části, kde krom skleněné mapy byla i jedna velká dotyková obrazovka, na které právě teď byly zobrazeny dálkové senzory.
„Sama vidíte, že senzory nic nedekují. Byly dokonce upraveny tak, aby detekovaly i její maskování.“
„Klidně mohl změnit frekvenci maskování. Musíme to zkoušet dál,“ řekla Helen a přešla ke třem stojícím důstojníkům, kteří se nacházeli ve přední části můstku.
„Jestli tu je šance, že můj bratr žije, tak to nevzdám. Slíbila jsem, že ho nikdy neopustím, že na něj dohlédnu.“
„My se také nevzdáme, Marksová,“ řekla Helen.
„Za hodinu budeme na místě,“ ohlásila Nyklová čas příletu na místo.
„Na dálkových senzorech nic není, tak doufám, že tam nebudou na nás čekat jako prvně,“ řekl Mike.
„Když tam na nás budou čekat, tak skočíme hned do hyperprostoru.“
Domovská planeta PinůAlec Pin, velitel Pinů, právě teď procházel vesnicí. Jeden z jeho podřízených čeká u velkého domu, ve kterém sídlí všichni důležití z Pinské vlády. Když k němu Alec přišel, podal mu papíry s informacemi o úpravách vesmírných bitevních lodí.
„Výborně. Zatím se nám daří dobře. Co naši hosté?“ zeptal se, když oba vešli do budovy.
„Stráže je zavřela do cely. U cely se budou střídat po čtyřech hodinách. Stráže se bude střídat po třech,“ odpověděl Ells. Alec vstoupil do místnosti, kde uprostřed místnosti byl velký kulatý stůl, u kterého sedělo dvanáct vysoce postavených mužů.
„Mám pro vás dobré zprávy,“ začal s těmito slovy, když se postavil k židli, která byla volná, „můžeme začít.“
Prostor, P3P-635, OdysseySe svým zraněním se dokázal Kevin akorát odplazit pár metrů za další přepážku, kterou Odyssea hned uzavřela. Podle vnitřních senzorů, které jí byly k dispozici, zjistila, že na tom není moc dobře. Bohužel nevěděla, co má udělat, jelikož transportér byl vyřazen z činnosti spolu s některými programy.
„Marksi,“ promluvila na něj.
„Copak, Odysseo?“ zeptal se.
„Snažím se vás udržet vzhůru, než dorazí pomoc.“
„Žádná pomoc nedorazí, řekl jsem jim, ať sem Athena neletí. Ale děkuji, že se snažíš.“
O měsíc dříve
Abydos, hangár pro Odysseu, OdysseyV místnosti, kde se nachází asgardské jádro, byla Sam spolu s Kevinem, kteří diskutovali s Thorem a Kvasirem o samotné Odyssey. Napadlo je, že by Odyssea mohla mít vlastní inteligenci. Nejdříve se zdálo, že je to beznadějný, ale po několika hodinách přemýšlení napadlo samotného Thora, jak by to šlo udělat. Než ale začal s vysvětlováním, tak nejdříve chtěl zjistit, jestli je jeho nápad proveditelný. Po pár simulací se zdálo být, že by to vážně šlo udělat. Thora napadlo, že by udělal to samé, co udělal on kdysi dávno s Asgardy. Tím, že nahrál jejich vědomí do jádra, stali se tak všichni součástí Odyssey. Ale tentokrát by nenahrál jejich vědomí, ale vytvořil by nové vědomí, což by byla samotná Odyssea.
Skutečnost ale byla taková, že to dá více práce, než s pouhým nahráním. Thor i Kvasir za pomocí jádra vytvářeli postupně jeden program za druhým, až skončili u čtyřicátého programu, který měl přes milión řádků kódu. Když všechny programy byly připraveny, Thor je sloučil dohromady a spustil diagnostiku, zda-li se programy mezi sebou nehádají. Po hodině se ukázalo, že je vše v pořádku, a tak sloučený program spustil a čekal, až se ozve výsledek.
„Ahoj,“ ozvalo se najednou z interkomu v místnosti, kde je jádro. Kevin nevěřícně pohlédl na Sam, která zírala na něj stejně jako on na ni.
„Thore, ty jsi génius,“ řekl Kevin a vstal ze židle.
„Slyší nás?“ zajímalo Sam.
„Ano, slyším vás. Byla jsem stvořena tak, abych mohla mluvit, slyšet a používat veškeré programy, které jsou na této lodi,“ odpověděla umělá inteligence.
„Mohu ti říkat Odysseo?“
„To je na vás, jak mi budete říkat,“ odpověděla.
„Jsi teď hlavní mysl Odyssey, tak ti tak budu i říkat.“
„A jak mám oslovovat vás? Předpokládám, že vy jste velitel této lodi, mám pravdu?“
„Ano, máš pravdu. Jinak mi můžeš říkat, jak chceš, Kevin nebo Marks, či podplukovník, nechám to na tobě,“ odpověděl Kevin.
Současnost
Hyperprostor, AthenaPlukovník Svitsová stála za kapitánem Nyklovou, která na obrazovce měla zobrazený čas do výstupu z hyperprostoru. Když zbývala necelá minuta, Svitsová se přesunula ke svému křeslu a řekla do aktivovaného interkomu: „Všichni na svá místa.“ Na můstku se okamžitě ztlumila světla a posádka se přesunula na svá místa.
„Vystupte z hyperprostoru, štíty na maximum.“
Prostor, P3P-635, AthenaAthena vystoupila z hyperprostoru poblíž planety, kde původně měla Odyssea letět. Když všichni zahlédli malé trosky, pomysleli na to nejhorší. Hlavně když viděli známou pozemskou konstrukci.
„Ach bože,“ vyšlo z Jane.
„Co ukazují senzory?“ zajímalo Helen.
„Senzory potvrdily, že ty trosky pochází z Odyssey. Ale nikde tu nemohu detekovat asgardské jádro. Kdyby explodovala celá loď, asgardské jádro by bylo taktéž zničeno a to by také znamenalo, že bychom detekovali z něj určitou radiaci. Nikde tu ale není,“ oznámil Pavel.
„Mohli ho klidně ukrást. Už dlouho touží po získání asgardské technologie,“ řekl Mike.
„Kevin by ho jen tak z ruky nedal. Musí…“ než stihla Helen dopovědět větu, zarachotil jim na můstku interkom. Všichni se najednou zarazili a zavládlo na můstku ticho.
„Halo, slyšíte mě někdo tam?“ ozval se ženský hlas. Nikdo ten hlas nepoznával, ale během chvilky si na něj někdo vzpomenul.
„Odysseo, jsi to ty?“ ozvala se Sam.
„Ano, jsem to já,“ odpověděla Odyssea.
„Co to…?“ nechápala Helen.
„Vysvětlím vám to až pak. Odysseo, kde jsi?“
„Vyčkejte, odmaskuji nás,“ odpověděla Odyssea. Během několika vteřin se v prostoru vedle planety odmaskovala pozemská loď. Když všichni z můstku Atheny viděli, jak Odyssea vypadá, nemohli tomu věřit.
„Můstek…“
„Je úplně zničený, i celá přední část Odyssey,“ dopověděl major Barta.
„Známky života?“ zajímalo Jane.
„Jeden, ale je strašně slabí,“ odpověděl major.
„Dostaňte nás tam, rychle!“ rozkázal Mike. Helen kývla na Pavla, který hned přenesl na Odysseu Mika, Jane, Sam a připravený lékařský tým.
Prostor, P3P-635, OdysseyVšichni byli přeneseni poblíž chodby, která vedla k můstku, který už není. Když přeběhli k chodbě, která se dělila do více chodeb, uviděli na zemi krev, která se táhla do jedné ze čtyř chodeb.
„Brácho!“ zakřičela Jane. Doufala, že se jí sám ozve. Ale po pár metrech běhu po stopách krve jej našli na podlaze.
„Kevine.“ Dřepla k němu a snažila se mu nahmatat pulz. Sice byl slabí, ale hlavní bylo, že ještě žije. Lékařský tým zajistil na místě to hlavní, než ho přenesli na ošetřovnu na Atheně. Hned poté, co ho přenesli, šel Mike se Sam do místnosti s jádrem. Jane si to namířila do místnosti, kde bylo vše, co bylo na můstku.
Hned potom, co Sam s Mikem přiběhli do místnosti s jádrem, oba stoupli k panelům, na kterých zjišťovali stav lodi. Věděli, že s Odysseou už nikam jen tak nepohnout. Ale nechtěli se lodi za žádnou cenu vzdát. Odyssea sice nedokáže letět hyperprostorem, jelikož by se při cestě pomalu začala rozpadat, ale napadlo je něco jiného. Už kdysi dávno přemýšleli o stavbě vlastní SuperBrány.
„Myslím, že je načase to vyzkoušet,“ řekl Mike.
„Myslíte, že Odyssea zvládne průlet SuperBránou? Sice to není let jako hyperprostorem, ale když se něco zvrtne, tak…“
„Ano, vím, co by se mohlo stát. Hlavně co nejrychleji musíme odsud vypadnout, než zjistí, že jsme tady. Pak bychom se už odsud nedostali,“ odpověděl Mike a co nejrychleji za pomocí asgardského jádra začal vyrábět segmenty SuperBrány.
„Moment,“ zarazila se na chvíli Sam, „kam ta červí díra povede?“
„Do Pegasu. Daedalus s Apollem se u SuperBrány střídají. V tuto chvíli by tam měl být Daedalus.“
To be continued