SG: ZDP - druhá série bude - asi :)

[andoriel]

Jen si to užij, Aiwe
Kdybys je nechal na pokoji, tak bych si myslela, že jsi snad onemocněl

[Aiwendill]

Jop,evakuujem teda vsetkych ludi z pegasu do mliecnej cesty a wraithi nech si teda ziju... alebo chcipnu hladom...

Konečne prečítané , a vďaka Wraithe nemám ich rád ani ja (neprekážajú mi, ale nech ostanú tam kde sú ).

poslední šance,“ zašeptala a oklopila oči. Cítila, jak její síly každým okamžikem ubývají.

[andoriel]

Děkuju, Puk

chybka opravena - díky
Chudák Wraitha. Tolik se snaží zachovat svůj druh a žádného vděku se tady nedočká

Nie preto, že je Wraith, ale:

Acelynn byla tou nejvýznamnější osobou v celé historii wraithské rasy. Vyvedla je z okraje smrti k takovému rozvoji, před kterým utekla i ta nejsilnější rasa v celé galaxii Pegas.

A odmena:

Královna si přitáhla Acelynn k sobě a hladově k ní přisála dlaň.

Takže preto. (Keby niekoho iného, potom možno. )

[Aiwendill]

tak mi teraz napadlo...

Acelynn mohla pred smrťou kráľovnu prekliať. Niečo v zmysle, žeby sa už nikdy nenasýtila, nech sa krmí koľko chce...

[andoriel]

Poslyšte, Vy dva, nebo kolik Vás je ...
Co pořád máte? Tak krásné zakončení SPW a ono se nelíbí? Máte, co jste chtěli
Ani nevím, kolik tam bude chyb

Mimoňka k poslednímu SPW

„Ano!“ vykřikla Wraitha náhle a vztyčila se vedle lože. Jednu ruku zvedla nad hlavu a druhou stále držela Antičku. „Cítím sílu,“ řekla dutým hlasem. „A také velký hlad.“ Podívala se před sebe a vztyčená ruka jí pomalu klesla. „Velký hlad,“ zopakovala.
Acelynn se nenápadně snažila vykroutit ze sevření, které hrozilo, že jí rozdrtí dlaň. Královna si jejího úsilí ani nevšimla. S očima upřenýma do její tváře si ji přitahovala blíž.
„Ne!“ vydechl Elard. Pochopil, co královna zamýšlí, a snažil se jí v tom zabránit alespoň slovy. Věděl, že je mnohem silnější než on.
Wraitha k němu pomalu otočila oči. Doktor sledoval, jak se celá chvěje touhou po potravě a snahou se ovládnout.
„Jinou,“ zašeptala sotva slyšitelně. „Jinou cestu.“ Slova zazněla hlasitěji a poslední wraithská královna se svezla k zemi.
„Ne!“ vykřikla Acelynn a vrhla se k Wraithě.
Královna ležela vedle lůžka bez života. Dlaň s nově otevřenou krmnou jizvou měla zaťatou v pěst.
Antička u ní zůstala klečet se sklopenou hlavou. „Tohle se nemělo stát,“ zašeptala zničeně. „Všechno úsilí posledních let... proč jsme vlastně stavěli vesmírné lodě?“ Otočila oči plné slz k Elardovi. „Vaše naděje tady leží mrtvá.“ Ukázala na Wraithu a nechala pak svou ruku bez vlády klesnout. „Umřela poslední naděje,“ opakovala zoufale. „Už není jiná cesta. Ne pro vás. Ne pro nás.“
„Acelynn!“ Elard ji popadl za ramena a zatřásl s ní. „Zůstaň se mnou!“ poručil jí příkře.
Antička zamrkala, jak se snažila vyhnat strnulost a zoufalství ze všech svých myšlenek. Žádná jiná cesta ji nenapadala. Žádná jiná cesta pro Wraithy nebyla. Žádná královna, žádné pokračování rodu, žádná králov... Acelynn znovu zamrkala. Pohled se jí stočil k laboratornímu stolu plnému vzorků. Vymanila se z Elardova sevření a vrhla se ke stolu. Opřela se o něj oběma dlaněmi a oči jí těkaly z jedné popisky na druhou.
„Někde tady byla -,“ mumlala si pro sebe. „Musí tady někde být!“ rozkřikla se do prázdna.
Elard se zvedl s královnou v náruči. Opatrně ji položil na prázdné lůžko, upravil její šaty a ruce jí složil na prsa. Jeho poslední dotyk bylo pohlazení pramenu vlasů na Wraithině skráni.
„Byla jsi silná,“ zašeptal. „Silnější než všechno, co jsem poznal. Silnější než touha po životě. Odpočívej v klidu.“
Acelynn u stolu se hystericky rozesmála. „Můžeme pokračovat,“ trochu se zalykala a ruce se jí třásly tolik, že v nich nedokázala udržet nalezený vzorek. Jenom do něj strkala prsty, až se posunoval sem a tam. Trochu se uklidnila, když ji Elard přitiskl k sobě.
Stál a držel ji, dokud se nepřestala třást a její dech se nezklidnil, a pak ještě dlouho potom, jak čekal, až i jeho pocit beznaděje a marnosti odplyne, a bude se moci podívat Acelynn do očí s klidem.
„Na co jsi přišla?“ zeptal se pevným hlasem, trochu ji od sebe odtáhl, ale ruce jí ještě nechal na ramenou.
Acelynn se pokusila o úsměv. „Vaše královny vznikly samovolně, ale jejich... dají se vytvořit uměle. Nebo tak nějak... Nechtěj teď po mně podrobnosti. Prostě můžu udělat novou královnu.“ Znovu se začala třást a rty se jí zkroutily tak, že doktor nedokázal poznat, jestli je to pokus o smích nebo o ovládnutí pláče. „Ani nebudete muset čekat, až vám vyroste.“ Za posledním slovem udělala jasnou tečku, aby Elard poznal, že víc už mu neřekne. Bez odporu odešel z laboratoře, když ho o to požádala. Lůžko, na kterém ležela poslední královna Wraitha, bylo opatřeno kolečky, takže ho jednoduše odvezl s sebou.

„Doktore?“ ozval se od dveří laboratoře neznámý hlas.
Elard se poplašeně otočil. Uběhlo už deset dní od chvíle, kdy se v té místnosti zavřela Antička Acelynn. Za ten čas ani jednou nevyšla.
Teď byly dveře dokořán a mezi nimi stála – wraithská královna.
Vypadala trochu jinak než Wraitha. Vypadala trochu jinak než Acelynn.
Elard couvl, zakopl o kamenné sedadlo a těžce na něj dosedl.
„Co jsi to udělala?“ vypravil ze sebe.
Královna Acelynn se lehce usmála, zvedla si před ústa sevřenou dlaň, foukla do ní a zároveň ji otevřela směrem k doktorovi. Černala se na ní krmná jizva a hladově šklebila svoje okraje.
„Okamžitě mi zařiď přísun potravy z nejbližší obydlené planety,“ přikázala Elardovi. Jeho dotaz ponechala bez odezvy. „Ihned!“ vyjela na něj, když se jí zdálo, že se zvedá moc pomalu.
Doktor se rozběhl chodbami.
„Tamási, znáš nejbližší vesmír?“ položil nejlepšímu pilotovi zbytečnou otázku, když konečně dorazil ke kamenné přistávací rampě.
„Jistě,“ pokrčil rameny Tamás. „O co jde, doktore?“
„Potřebuju sem hned asi tři lidi z některé obydlené planety. Hned!“
Tamás se dál na nic neptal. Viděl sám, jak moc je Elard rozrušený. Nasedl do nové lodi určené k testovacímu letu a vedl ji kolmo vzhůru z dosahu Nové Veitony.

„První várka kukel téměř došla svého vývoje,“ uklonil se Elard před královnou Acelynn.
„Dobrá.“ Acelynn se zvedla ze svého křesla a pokynula doktorovi, aby šel první. „Půjdeme se podívat na naše děti,“ usmála se na něj, než se stačil otočit k odchodu.

Okamžitý nápad - třeba se Vám bude líbit víc. Ale na oficiálním závěru si trvám

[Aiwendill]

Jeeeej, to bolo krajsie...

Raz, v dalekej buducnosti sa objavi clovek, najlepsie z Atlantidy, ktory jej pripomenie, kym bola a ona olutuje vsetko, co spravila. Stane sa z nej znovu clovek a daneho cloveka, najlepsie z Atlantidy, si vezme za muza a zasveti zvysok zivota boju proti wraithom, ktorych stvorila...

Uff, to je skvely namet na poviedku...

No vida! Jen na chvíli vytáhnu paty, už máme nový konec... a novou královnu...
Ale tenhle taky není vůbec špatný!

[andoriel]

Aiwendill, pozor na to, co si přeješ
Kdybych měla použít Tebou nastíněný námět, asi by se Ti moc nelíbil

Šano, díky, už jsem Ti to nestihla poslat zvlášť, ale aspoň tu máš nějaké překvápko

[Aiwendill]

Co? Forlin a Acelynn? No fuuuuuj...

[andoriel]

Ne, Aiwe, to jsem nemyslela. Málokdy míchám postavy z jiných povídek dohromady. Oficiálně tady jsem si to dovolila jenom ve "Svátku duší" ve svém druhém tématu. A to ještě po souhlasu všech, kterých se to týkalo.
Napadlo mě něco trochu jiného

[Aiwendill]

Andoriel a Acelynn? No fuuuuj. To je zvrhleeeee...

[andoriel]

Nech se překvapit

[Aiwendill]

Tak to som fakt zvedavy, co z tohoto nametu vytrieskas...