Kapitola 11 : A tak se to začíná
Mléčná dráha, soustava PQ5-104
O dvě minuty pozdějiVe stínu hvězdy, aby z planety nic nezachytili, z hyperprostoru vyletí flotila třiatřiceti pozemských lodí [5x BC-304 Mk.II ; 3x BC-304 Mk.III ; 1x BC-304 Mk.III-S ; 8x BC-303 Mk.II (2R+6H) ; 16x Mk.III (6R+10H)] a osmi serrakinských křižníků.
Loď Serrakinů
[img][./images/thumbs/kinkserrakin1_1355565492.jpg]http://imageshack.us/a/img825/3844/kinkserrakin1.jpg[/img]
[img][./images/thumbs/kinkserrakin2_1355565497.jpg]http://imageshack.us/a/img203/6643/kinkserrakin2.jpg[/img]
Shadow se hned po výstupu zamaskoval a započal svůj přesun na cílové souřadnice, kde po vydání rozkazu přejde do fáze a zahájí druhou fázi útoku, zatímco zbytek flotily se rozdělil do předem stanovených skupin po pěti lodích. V každé skupině je jedna loď Serrakinů, jedna 304 a tři 303 (1x Mk.II a 2x Mk.III), přičemž jedna z nich je raketová modifikace a dvě mají hangáry.
Po dokončení rozdělení se lodě Mk.III zamaskovaly, aby mohly využít moment překvapení.
(Pozn. maskování je typu I – tedy umožňuje jeho fungování nad štíty, ale neumožňuje střelbu; typ II, který zatím měly jen obranné satelity, je již zakomponován do konstrukce nově stavěných lodí Mk.III)Můstek BC-304 Mk.III Enterprise„Majore Cory, stav flotily?“ zeptal se Shepp svého zástupce, který seděl po jeho pravé ruce a měl tak na starost komunikaci a zbraně.
„Generále, Enterprise a ostatní Mk.III-ky jsou maskované a přibližují se na cílové souřadnice kolem nepřátelské maskované nepřátelské flotily. Mk.II-ky zatím vyčkávají spolu se Serrakiny na rozkaz k vylétnutí ze stínu hvězdy. Shadow bude do deseti minut připraven k přechodu do fáze,“ podal hlášení FO Donald Cory.
„Děkuji, majore,“ odpověděl John a pokračoval, „máme už zprávu ze Země a Alfy ohledně připravenosti k pozemnímu útoku?“
„Ano, pane. Obě stanoviště potvrdila, že jsou připravena a čekají na pokyn k zahájení akce po vytvoření předmostí.“
„Dobře, tak to bychom je neměli nechat dlouho čekat, aby nám moc nezlenivěli,“ usmál se John a vydal rozkaz k zahájení komunikace s celou flotilou a když dostal kývnutím potvrzení, tak začal mluvit:
„Hovoří generál John Sheppard. Jak všichni víte, čeká nás boj proti Aschenům. Stojí proti nám čtyřicet lodí a k tomu jednotky na planetě. O planetu se postarají jednotky ze Země a z Alfy a na nás připadl úkol s vyřazením lodí. Všichni znáte své rozkazy a já vím, že svou úlohu splníte na jedničku a bez chyb. Náš plán je jasný. Odlákáme flotilu od planety a pak jí přepadneme ze zálohy odmaskováním našich lodí. Buďte opatrní, protože neznáme přesně jejich sílu a tak zbytečně neriskujte. Pokud možno dodržujte formace a kryjte si záda. Pamatujte. Bojujeme za naši planetu. Naše rodiny a milované. Za naši svobodu! Už se nenecháme zastrašovat a utlačovat. Dnes je ten den, kdy se postavíme naším nepřátelům. Dnes je ten den, kdy pošleme Ascheny do samotného pekla. Dnešek je dnem, kdy vstoupíme do dějin,“ zakončil John svůj emocionální projev, po němž veškeré osazenstvo na všech lodích propuklo v jásot.
Po skončení vysílání se John pohodlně usadil a sledoval na stěnách kolem můstku, jak se Serrakinové a zbytek pozemské flotily pohnuli směrem ze stínu hvězdy a maskovaná Enterprise s nimi.
Mléčná dráha, PQ5-104
Podzemní základna Aschenů – řídicí centrum
o 3 minuty později„Veliteli, u hvězdy se objevilo najednou dvacet jedna kontaktů,“ vykřikla na velitele s vystrašeným výrazem obsluha senzorů.
Velitel rychle přiskočil k rozhlasu a začal vykřikovat rozkazy:
„Vyhlásit poplach! Pošlete piloty do stíhaček a připravte je na start! Děla nabít a nachystat na vypnutí maskování a zapojení štítů základny,“ potom se otočil na obsluhu senzorů: „Identifikace objektů?“
„Podle senzorů se jedná o třináct lodí Tau’ri a osm serakinských křižníků.“
„Zatracení ještěři. Měli jsme je vyhladit,“ ulevil si velitel, „co ty tau’rijské lodě? Známe typy?“
„Podle dat to jsou oba známé druhy jejich lodí.“
„Dobře. Pošlete zprávu na domovskou planetu,“ promluvil ke komunikaci.
„Subprostorová komunikace nefunguje.“
„Jak to???? Před hodinou šla. Okamžitě to opravte nebo vás nechám popravit!!“ rozčílil se velitel.
„Pane, komunikační systém funguje,“ promluvil klepající se voják, a než stačil velitel promluvit, tak dodal:
„Ale zpráva se neodešle dále než na orbitu. Musejí používat rušičku. Lodě hlásí stejný problém.“
Velitel chvíli přemýšlel a pak se rozhodl o dalším kroku:
„Pošlete veškerá data výzkumu na jeden z křižníků a ten ať okamžitě odletí k domovské planetě a až bude mimo dosah rušení, ať požádá o posily.“
„Rozkaz pane, ale nejbližší posily jsou dny daleko,“ upozornil důstojník na fakt, že jsou v zapadlém koutě galaxie. Velitel už měl dost odmlouvání a poučování. Vytáhl zbraň a střelil důstojníka do hlavy. Jeho mozek se rozprskl s kousky lebky na zeď za ním. Velitel zbraň uklidil a odešel. Nechal za sebou osazenstvo v šoku, které se rychle vrátilo k práci, zatímco přišli uklízeči, aby odnesli mrtvolu a vyčistili krev a mozek.
Mezitím ve vesmíru v okolí hvězdyFlotila se pomalu vynořila ze stínu a zamířila si to přímo k planetě. Chvíli po začátku akce, se pětadvacet lodí Aschenů odpoutalo od planety a letělo jim naproti.
Můstek BC-304 Mk.III Enterprise„Letí proti nám více jak polovina jejich flotily. Naše síly hlásí stoprocentní připravenost. Piloti jsou ve stíhačkách a připraveni ke startu,“ hlásil aktuální situaci Donald.
„Výborně. Párty může začít. Kdy budou na dostřel raket?“
„Podle dosavadní rychlosti asi za pět minut.“
„Generále?“ ozval se technik ze zadní části můstku.
„Ano?“
„Podle našich senzorů se pokusili odeslat subprostorovou zprávu, ale nepovedlo se. Rušičky jedou na maximum.“
„Skvěle, vše jde podle plánu.“
„Eh, pane,“ pokračoval technik, „vypadá to, že s jednou lodí probíhá velmi rušná komunikace. Dle mého odhadu na ní posílají data a budou s nimi chtít utéct.“
„Můžou si to zkusit, rušičky hypermotorů je nikam nepustí,“ usmíval se John.
O čtyři minuty později"Připravte rakety, než se rozdělí," rozdával poslední rozkazy John, „až budou na dostřel, nečekejte na rozkaz."
VesmírDvě nepřátelské flotily po zuby ozbrojených a na vše připravených lodí se k sobě nad svoje možnosti pomalu přibližovali, když se aschenská flotila ocitla na prahu dostřelové zóny. Sila pozemských lodí opustily desítky raket, které si svojí nastavenou rychlostí razily cestu k nepříteli. Aschenské bodové obrany pálily, seč jim energie stačila, aby zastavily příchozí zkázu. Raket však bylo příliš mnoho, než aby je Aschenové mohli efektivně zastavit. Více než polovina raket si proklestila svoji cestu přes zhuštěnou palbu bodové obrany a s obrovskou parádou dopadla na vztyčené štíty, které spolu s loděmi zmizely v zářích explozí.
Můstek BC-304 Mk.III Enterprise"Jak dopadl první útok?" zeptal se Shepp.
"Podle senzorů jsme zničili jenom pět lodí, další mají oslabené štíty," hlásil FO.
"Jenom pět? To je málo," vyjádřil názor John, a ostatní na můstku s ním tiše souhlasili:
„Nic se nemění. Pokračujeme podle plánu. Ať zůstanou lodě zamaskované. Zjistíme, jak jsou silní."
VesmíruPo první vlně raket se lodě začaly přibližovat na dostřel hlavních zbraní. Jako první se k ráně dostaly asgardské zbraně, které se ihned zakously do štítu Aschenů. Ukázalo se, že štíty jsou sice silné, ale každý zásah paprsku je oslaboval o dobrých deset procent. Chvíli po výstřelu z lodí Tau’ri zahájili palbu také Aschenové a Serrakini. Jejich projektilová děla nenapáchala moc škody, ale vzhledem ke kadenci střelby by mohly v pozdějším průběhu bojů představovat značnou hrozbu. Podle dat senzorů byly náboje Aschenů z jednoho pevného kusu, kdežto Serrakini používali kromě podobných nábojů také náboje s plazmou uvnitř, která po nárazu do štítu ještě chvíli štíty zatěžovala.
První lodí, která padla v přímém střetu, byl jeden aschenský křižník, který přišel díky paprskům lidí o štíty a následně jeho trup trhala na kusy plazma Serrakinů.
Podzemní základna Aschenů – řídicí centrumDo velínu se vrátil velitel a ignoroval ještě stále rudou stěnu.
„Stav?“ zeptal se nejbližšího důstojníka.
„Pane, zatím jsme přišli o pět křižníků díky raketám a další padl pod náporem palby.“
„Pošlete dalších pět lodí od planety, odmaskujte zbytek lodí a nahoďte jim štíty, protože je více než jasné, že nás vidí. Také aktivujte děla po celé planetě, a pokud se některá loď přiblíží, tak jí bez milosti odstřelte z mé soustavy,“ rozkazoval velitel a přitom si prsty pravé ruky poklepával na pažbu své zbraně.
Můstek BC-304 Mk.III Enterprise„Jak jsou na tom jejich štíty?“ ptal se velitel.
„Naše zbraně je pěkně oslabují, ale stále to není moc,“ hlásil první důstojník a přitom sledoval senzory, na kterých se mu objevilo mnoho kontaktů:
„Pane, blíží se k nám stíhačky jak z planety, tak z lodí. Celkem je to skoro 1 000 strojů
(Pozn. 400 stíhaček z lodí a zbytek z planety) a také se k nám přibližuje dalších pět křižníků. Na planetě odmaskovali sedmdesát děl, podle údajů vykazují podobnost se zbraněmi Tollánců.“
„Aspoň nějaká dobrá zpráva, proti nim jsou naše štíty odolnější,“ usmál se John, a začal vydávat pokyny k dalšímu postupu:
„Ať se několik maskovaných raketových křižníků přiblíží k rojům stíhaček a pošlou jim dárek v podobě raket. Drony si šetříme. Dalším lodím rozkažte odmaskování a palbu na křižníky a to jak u nás, tak u planety a pozor na ta děla. A vypustit všechny stíhačky.“
Vesmír V soustavě se odmaskovaly všechny lodě Mk.III a začaly pálit po nepříteli. Rakety u křižníků zredukovaly počet stíhaček o třetinu. Než stihly lodě vypálit další salvu, stíhačky se rozdělily a další podobný útok by nebyl efektivní. Ze všech pozemských lodí odstartovaly F-302 Mk.III v počtu 492 kusů a dále 80 F-542-jek, aby se postavilo zhruba 700 stíhačkám Aschenů.
Začal krutý boj stroje proti stroji, který velmi připomínal souboje z 1. a 2. Světové války. Lodě Tau’ri spoléhaly na svoji technologii štítů a u Delfínů i na maskování, kdy se vždy zamaskovali a zaútočili z jiného směru a opět zmizeli. Při boji Delfíni používali hlavně energetické zbraně a drony vystřelovali jen v případě nutnosti nebo když se jim na dostřel dostal některý z křižníků, jehož štíty pro drony nebyly problém. Kvůli tloušťce trupu však nebyla palba moc efektivní.
Podzemní základna Aschenů – řídicí centrum„Pane, u planety se objevilo dalších devatenáct lodí. Vypadá to, že byly celou dobu maskované. Svým nečekaným zákrokem nám zničily více jak tři sta stíhačů a také tři křižníky,“ otočil se strachem z následků důstojník na svého velitele a hned dodal:
„Vypadají velmi podobně jako známé typy lodí, ale jsou větší. Také tu mám mnoho menších signálů, které pocházejí od jejich stíhaček.“
„Naši piloti hlásí, že jsou tam dva druhy. Jejich obvyklé stroje, ale mají štíty. Dalším strojem je loď válcového tvaru, která se objevuje a zase mizí a přitom ničí co může.“
„Kolik je těch stíhačů?“ ptal se až s ledově klidným hlasem velitel.
„Bude jich přes pět set, ale nemohu říci kolik přesně, protože mi tu body mizí a zase se objevují.“
„Jak je na tom přenos dat na křižník?“ dotazoval se dále velitel.
„Už to bude skoro hotové, potřebujeme asi ještě půl hodiny.“
„Urychlete to, jinak dopadnete jako váš předchůdce,“ promluvil klidně velitel a ukázal prsten krvavou stěnu:
„Hned po dokončení přenosu, ať křižník letí pryč podle rozkazů.“
Vesmír
o 30 minut pozdějiSituace ve vesmíru se vyrovnala. Pozemské síly přišly o čtyři 303 Mk.II H a jednu 304 Mk.II. Pouze u jedné 303 se nepovedlo posádku zachránit. Serrakinové také přišli o 2 své křižníky. Štíty některých lodí a to hlavně Mk.II byly oslabeny a tyto lodě se stáhly mimo dosah Aschenů, aby opravily nevážnější poškození. U lodí Mk.III díky antickým štítům ke ztrátám nedošlo a štíty se držely na hodnotách kolem 70%.
Mnohonásobně větší ztráty měli Aschenové, kteří z původních čtyřiceti lodí ztratili už čtrnáct a další byly poškozené.
Můstek BC-304 Mk.III Enterprise„Generále, jedna z lodí u planety skočila do hyperprostoru,“ oznámil major Cory.
„Jak je to možné? Rušička nefunguje?“ ptal se Shepp.
„Rušička pracuje výborně, ale musejí používat motory pracující s jinou frekvencí, než která je nám známá,“ přišel s vysvětlením vědecký důstojník v zádní části můstku.
„No bezvadný. Co potřebujeme k tomu, abychom je mohli také rušit?“ otázal se John vědce.
„Nejlepší by byla jedna z jejich lodí a čas na její průzkum.“
„Dobře, nějakou lodičku vám najdeme.“
„Zobrazte stav flotily,“ obrátil se John na jednoho z techniků. Ten zmáčkl několik tlačítek a po stěnách můstku, kde byly záběry z vesmíru, se zobrazily údaje o silách štítů na spojeneckých lodích.
„Vypadá to slibně. Majore, jak si vedou naši stíhači?“ dotázal se prvního důstojníka.
„Zatím jsme přišli o sto strojů. Posádky se povedlo ve většině případů zachránit. Ty nové vystřelovací kabiny jsou díky štítu odolnější a dávají nám více času na záchranu pilotů, ale i tak jsme ztratili sedmdesát mužů, kterým zničili moduly dříve, než jsme je stihli transportovat. Jinak začínáme mít převahu a to hlavně díky štítům. Povedlo se nám zredukovat počet ze sedmi stovek na zhruba tři sta strojů.“
„Na smutek bude čas později, teď musíme bojovat,“ smutný nad ztrátou pilotů odpověděl John a stále sledoval dění na stěnách, když ho zaujala jedna z lodí pozemské flotily:
„Přibližte mi támhletu loď,“ a ukázal na stěnu. Jeden z techniků, který měl na starost zobrazovací systém, ihned rozkaz vykonal a přehodil záběr na skleněnou desku antického typu, která se vysunula před čelní stěnu.
Na obrazu se objevila loď, která podle označení nesla jméno BC-303 Mk.II-R Jan Žižka, letící maximální možnou rychlostí do hloučku pěti lodí Aschenů. John si na svém příručním panelu nechal rychle zobrazit podrobnější zprávy o stavu lodi majora Vrátného. Podle údajů měla loď zničené paprsky, raketová sila neschopná palby a jen několik baterií railgunů. Štíty na 30% a rychle klesaly a občas probliknuly, čímž mohly střely nepřátel projít a poškodit trup lodě. Počítačové jádro, také zachytilo signál, který značil aktivovanou sebedestrukci lodi, aby varoval spojenecké lodě a stíhače, kteří se stahovali do bezpečné vzdálenosti. John neváhal a začal jednat:
„Okamžitě se přibližte na dosah transportu a přeneste posádku na palubu, než bude pozdě. Kapitána přeneste na můstek.“
Osazenstvo můstku, které pro podobné situace bylo vycvičeno, jednalo během sekund. Enterprise rapidně zrychlila a nabrala kurz směrem k Žižkovi a po dosažení vzdálenosti začala transportovat posádku 303 na svou palubu. Jako poslední byl přenesen velící důstojník major Martin Vrátný. Hned po dokončení se bitevník otočkou kolem osy převrátil a letěl směrem od šestice lodí. Chvíli po obratu osvětlila vesmír záře autodestrukce lodě umocněná nevyužitými atomovými raketami, která pohltila pětici aschenských lodí a okolní stíhače Aschenů. Po několika sekundách světlo zaniklo a na místě zůstalo jen několik poletujících trosek, které výbuch nezničil.
John se obrátil na majora, který měl na obličeji krev z rány na hlavě a v šátku z bundy zavěšenou ruku:
„Zbláznil jste se, majore? Jak mi to vysvětlíte?“
„Omlouvám se veliteli, ale nebyla jiná možnost. Zbraně nám nefungovaly, štíty slábly, v lodi jsme měli díry a většina posádky zemřela. Jediný systém, který byl celkem v pořádku, byla autodestrukce a motory. Protože bychom se nestihli bezpečně stáhnout, tak jsme se já i zbytek posádky shodli, že když už máme padnout, tak ty parchanty vezmeme s sebou. Jsem ale velmi rád, že jste nás zachránili,“ obhajoval se Martin
„Dobře, myslím, že na vašem místě, bych udělal to samé,“ připustil John.
„Generále, kolik členů z mé posádky vlastně přežilo?“ zeptal se strachem v hlase major. John kývnul na prvního důstojníka a ten odpověděl:
„Majore, je mi líto, na živu bylo jen šedesát členů posádky. Vážně zranění jsou na ošetřovně.“
„Děkuji vám, majore,“ odpověděl velitel Jana Žižky a pomalu mu docházelo, že přišel o devadesát spolubojovníků.
„Majore Vrátný, měl byste také odejít na ošetření, krvácíte mi tu na podlahu a já nechci, abyste nám tady zkolaboval,“ promluvil Shepp a když major kývnul, tak ho jeden z vojáků odvedl na ošetřovnu, aby se o něj postarali.
„Přepojte mi Shadow a plukovníka Patrika…,“ otočil Sheppard na Donalda, aby mu napověděl jméno.
„Plukovník Patrik Chaňo, pane,“ odpověděl Cory.
„Ano správně, tak se jmenuje,“ řekl John a pro sebe si tak, aby to nikdo neslyšel, dodal, „kdo si má k čertu ty český jména pamatovat.“
Po chvilce se na ještě stále vysunuté desce objevila tvář českého plukovníka. Jedna z prvních věcí, které Johna zaujaly, byly insignie Navy SEAL, ale to v tuto chvíli nebo důležité.
„Generále Shepparde,“ pozdravil český plukovník, „co pro vás můžu udělat?“
„Plukovníku Chaňo, asi tušíte, proč vás kontaktuju,“ odpověděl Shepp, „vydávám rozkaz k provedení protokolu Shadow. Kolik budete potřebovat asi tak času?“
„Pokud vše půjde podle plánu, tak bude protokol dokončen za dvě až tři hodiny.“
„Dobře, až se opět ozvete, věřím, že kolem planety už nebude nic na práci. Hodně štěstí plukovníku.“
„Vám také, generále.“
Spojení se ukončilo a obrazovka se opět zasunula na své místo. Po několika minutách zahlásil první důstojník, že Shadow zmizela ze senzorů, což značilo, že přešla do fáze a začala budovat předmostí.
O 2 hodiny pozdějiSpojenecká flotila postupem času získávala převahu a postupně ničila jeden aschenský křižník za druhým a povedlo se jim zničit dalších deset lodí. Velký podíl na zničených lodích měly hlavně drony, ale boj nebyl bez obětí. Spojenci postupně přišli o další tři křižníky serrakinů, dvě 303 Mk.II H a jednu 303 Mk.II R. Tři 304 Mk.II byly vyřazeny z boje a stáhly se do ústraní, aby počkaly na jeho konec. Poslední z pětice lodí této třídy takové štěstí neměla a byla zničena. U lodí třídy Mk.III se ukázaly antické štíty mnohem odolnější ale i tak přišli pozemšťané o tři raketové a pět hangárových 303, které byly zničeny společnou palbou posledních planetárních děl, když se posledních deset lodí stáhlo k planetě, aby využilo jejich krytí.
Můstek BC-304 Mk.III Enterprise„Pane, přišli jsme o další hangárovou 303,“ oznámil FO výbuch 303 Mk.III H.
„Majore, kolik ještě zbývá těch lodí a děl?“
„Stále ještě čtyřicet pět. Jejich umístění v bunkrech ztěžuje eliminaci a těch deset křižníků situaci také neulehčuje. Jedinou dobrou zprávou je, že se povedlo eliminovat veškeré stíhače nepřítele.“
„Kolik zůstalo strojů?“
„Zbylo nám 234 F-302 a 47 delfínů.“
„Přezbrojte stíhačky a vybavte je GBU-28T
(Pozn. GBU [Guided bomb unit] - Řízená letecká bomba; T značí použití stejné slitiny používané u vesmírných lodí na tělo střely) a delfínům doplňte drony. Až budou lodě přezbrojené, posílejte je na ty zatracený děla. Přesměrujte na ně i část dronů z lodí, stále ovšem platí zákaz atomovek,“ vydával povely John.
„Rozkazy předány, pane.“
„Fajn, to bychom měli, teď si poradíme se zbytkem křižníků. Donalde, vyberte jeden či dva cíle, které jenom vyřadíme z boje. Musíme prozkoumat motory a přidat je do rušičky. Na ostatní vypalte zbytek atomovek a dronů a konečně je zničte, pokud skočí pryč, tak je jenom sledujte, aby se nevrátili.
„Provedu, generále.“
Podzemní základna Aschenů – řídicí centrumVšichni ve velínu poslední dvě hodiny s napětím sledovali vývoj vesmírné bitvy a nikomu z přítomných nebylo do řeči. Velitel chodil od stanoviště ke stanovišti a s každou zničenou lodí byl naštvanější a jeho poklepávání pažby zlověstnější. Fakt, že přišli o veškerou stíhací podporu, ho nepotěšil, ale naštěstí se ovládal tak, že nikoho dalšího už nezabil.
„Veliteli, naše děla a zbytek lodí je drží dále od planety.“
„Dobře, hlavně v tom pokračujte. Musíme planetu udržet do příletu posil. Co dělají jejich stíhače?“
„Vypadá to, že se postupně vracejí do lodí, aby doplnily munici.“
Velitel začal opět přecházet a poslouchal hlášení o dalších zničených lodích, které padly pod náporem atomovek, dronů, projektilů a paprsků. Z dalšího kolečka ho vyrušil signál značící další zničené dělo, následovaný několika stejnými signály.
„Co se to sakra zase děje?“ rozječel se velitel na všechny okolo a odpovědi se mu dostalo od důstojníka koordinující palebná stanoviště děl:
„Pane, to ty stíhačky. Vystřelují střely, které procházejí stěnami krytů a ničí děla několika výstřely.“
„Jak dlouho bude trvat, než nám zničí všechna děla?“
„Na to nemohu odpovědět, pane. Děla jsou v různém terénu a některé potřebují střel více, ale moc dlouho to nevydržíme.“
„A co protiletecká obrana u děl? To nám jako nefunguje?“
„Ta funguje, pane, ale střel je hodně. Když se obrana zaměří na střely, tak je stíhačky a drony likvidují.“
Velitel začal opět chodit a rychle přemýšlel, co by mohl ještě udělat, aby zabránil porážce, když ho vyrušil důstojník s další zprávou a podle jeho výrazu to nebylo nic dobrého:
„Pane, u brány se najednou objevily nepřátelské jednotky chráněné štítem.“
„Jak je to možné?“
„Nevím, pane, neumím to vysvětlit. Je mož…“ dál se důstojník nedostal, protože se podíval veliteli do očí a strach ho připravil o slova.
Můstek BC-304 Mk.III-S Shadow
o deset minut dříve„Plukovníku, jsme připraveni na vypnutí fázového zařízení,“ podával technik pravidelné hlášení o stavu.
„Dobře, proveďte ještě poslední kontrolu.“
V následujících minutách se kontrolovalo zapojení štítových generátorů, rozmístění vojáků a techniky.
„Kontrola provedena. Vše v pořádku a čeká se na rozkaz.“
„Vypněte fázi. Hned zvednout štít předmostí a na bráně. Informujte Enterprise. Nahoďte lodní štíty a zamaskujte nás,“ vydal pokyny plukovník Patrik Chaňo.
Můstek BC-304 Mk.III Enterprise
současnost„Generále, máme tu zprávu od plukovníka Chaňa. Hlásí, že protokol Shadow je hotov.“
„Konečně. Pošlete zprávu na Zem a na Alfu, že fáze tři má zelenou."