StarGate:Exodus: 45. Díl - Pomoc shůry

Kdyby to byli ty gadmeerové

To je kdo? Gadmeerové?

Ty jak přeměňovali tu planetu jak na ní byli enkareni

Další skvělí díl a hezky si rozepsal ty změny na Zemi, zajímalo by mě jestli někdy někdo zaútočí na Zem, když je tak obrněná a žádný silný nepřítel, o kterém víme, není.

Zdarec.

Tak posunuli jsme se o pořádný kus kupředu a myslím, že je to jen dobře.
Jak už bylo řečeno/psáno, pěkně jsi tozepsal to, co se za ty ři měsíce stalo. A musím říct, že se mi to opravdu líbilo.

Dále tě musím pochválit za tu, jak obranou stanici, tak satelity. Vypadají opravu opravdu libově. Až bude satelitní síť dokončená, tak nikdo nebude mít šanci tuto obranu prorazit. A když se to někomu podaří, což předpokládám, že ano, tak to bude buď hooodně lodí nebo sakra vyspělé lodě.

A to mě přivádí k tomu signálu. Buď to pozemšťané objeví nového spojence, což si myslím, že asi ne, vzhledem k současné situaci. No anebo hodně silného nepřítele, což je dle mého pravděpodobnější. Ale raději se nechám překvapit, s čím nás překvapíš.

To samé očekávám i v Pegasu. Předem říkám, že lepší by bylo najít nějakého/nebo nějaké, silné nepřítele, aby to bylo zajímavější a když jsou teď pozemšťané tak silní.

Všem moc díky za komentáře. Velice mě potěšily.

A co se týče přítele a nepřítele, tak se rozhodně dočkáte nějaké obměny a setkáte s někým novým. A nebo i starým?

A co se týče přítele a nepřítele, tak se rozhodně dočkáte nějaké obměny a setkáte s někým novým. A nebo i starým?

To si nám toho řekl...

No to jo a to je i pěkný protože neřekl nic právě a udělal to zajímwvější takže buďto to bude někdo noví a nebo starý.

Zdravím,

Dnes tady máme velikonoční díl. Jestli jste byli někde na obchůzce a nepřehnali jste to s alkoholem, tak přeji příjemné čtení Ostatním, vystřízlivět a zítra povinně přečíst

29. Díl - Tvůrce vlastní zkázy

Mléčná dráha, P7G-226 - neznámá planeta

Daedalus po boku Odyssey vystoupil z typicky zeleného hyperprostorového okna. Obě lodě zaujaly strategické postavení na oběžné dráze této neznámé planety, jejíž adresa byla obsažená v oné nouzové zprávě, a začaly prozkoumávat její povrch kvalitními senzorovými systémy. Obě lodě byly neustále v kontaktu a předávaly si získané informace.

Caldwell:“Odysseo, tady Daedalus, letíme ke zdejšímu měsíci vypustit průzkumnou sondu. Senzory totiž vykazují neobvyklé hodnoty na jeho povrchu. Při troše štěstí bychom mohli na něco narazit.“

Emerson: “Rozumím, my zatím pokračujeme v průzkumu povrchu. Senzory zatím neobjevily nic neobvyklého. Vypadá to, že se jedná o jednu ze stovek typických neobydlených planet. Skenery ukazují pouze dýchatelnou atmosféru, rozsáhlé vodní plochy a značně skalnatý povrch.“

Caldwell: “Rozumím, doufejme, že ještě na něco narazíme. My zatím letíme.“

Daedalus znovu aktivoval svůj podsvětelný pohon a začal se vzdalovat od Odyssey, která stále setrvávala na své pozici. Za okamžik zbyl z Daedala jen pohled na jeho záďové motory, které nakonec také zmizely ve vzdálené vesmírné temnotě.

Mléčná dráha, P7G-226 - neznámá planeta, můstek
Odyssey, O 4 minuty později

Major Brown se již od příletu nepřetržitě věnoval senzorům, ale pořád nemohl svého velícího důstojníka ničím potěšit. Senzory se nezastavovaly a snažily se prozkoumat každý kout planety, avšak zatím se jim nedařilo naleznout něco, co by nesedělo ke zdejšímu prostředí- jakékoli výkyvy či anomálie. To se ovšem rázem změnilo. Major už pomalu usínal, jelikož ho tupé koukání do senzorové obrazovky, na níž se nic neděje, dost unavovalo, když ho probudilo razantní varovné zapípání, které se vyvalilo ze zvukových reproduktorů.

Brown:“Pane, něco máme.“

Emerson: “Mluvte.“

Brown: “Blízko severního pólu planety jsme zachytili slabý energetický výkyv.“

Emerson: “Nic konkrétnějšího nemáte?“

Brown: “Ne, pane, byla to jen chvilka. Hned v zápětí jsme ten signál ztratili. Navíc jsme na detekování takto miniaturních stop moc daleko.“

Emerson: “Škoda, snad něco vymyslíme. Co třeba jumper? Z těch by to bylo lepší?“

Brwon: “Myslím, že ano, pane, ale prozkoumávat celý povrch pomocí jednoho jumperu by mohlo trvat hodiny, možná i déle.“

Emerson: “A co sondy? Nedaly by se jejich senzory upravit tak, aby tyto signály detekovaly? Mají mít přece velice výkonné skenery“

Brown: “Daly, trvalo by to ovšem značnou dobu a není jisté, zdali by to fungovalo.“

Emerson: “A co tři sta trojky? Daedalus i my máme dvě v hangáru. A když přičtu jumpery, tak to máme celkem šest strojů.“

Brown: “To by mohlo vyjít, pane. Šest strojů bude moci prozkoumávat dostatečně rozlehlou oblast, a tak je větší naděje, že něco naleznou.“

Emerson: “Dobrá, dejte vědět technikům, ať se dají do práce. A uvědomte také piloty a pro jistotu ještě dva oddíly mariňáků. Znáte to, co kdyby.“

Mléčná dráha, P7G-226 - neznámá planeta, můstek
Odyssey, O 20 minut později

Daedalus se již vrátil z krátkého výletu na měsíc, kde vypustil průzkumnou sondu, která začala v klidu mapovat povrch tohoto přirozeného satelitu. Technikům se mezitím podařilo upravit senzory jumperů a tři sta trojek tak, aby reagovaly i na ty nejslabší energetické stopy, s jejichž přítomností na povrchu planety se počítalo.

Emerson:“Majore Browne, jak jsme na tom?“

Brown: “Daedalus je již hotový a připraven k vypuštění průzkumníků. Nám to bude trvat zhruba ještě pět minut.“

Emerson: “Dobrá, až budeme hotovi, tak mně dejte vědět. Já zatím musím něco vyřídit.“

Práce trvala technikům nakonec ještě další tři minuty, takže celkový čas potřebný k nastavení senzorů se vyšplhal až na dvacet sedm minut. Naštěstí již bylo vše hotové, a proto mohla celá eskadra vyrazit vstříc skalnatému povrchu této, na první pohled opuštěné planety. Letka sedmi pozemských strojů se prodrala atmosférou, načež mohli piloti ihned spatřit rozsáhlá pohoří na povrchu planety. Podle odhadů musely být vrcholky hor o mnoho vyšší než ty Himalájské, které jsou na Zemi považovány za velikány. Čtyři bombardéry a dva jumpery se tedy rozletěly do všech směrů a začaly pátrat po svých kořistech, kterými byly energetické stopy či výkyvy. Každý ze strojů se zafixoval na svůj sektor a začal ho podrobně a pěkně z blízka prozkoumávat. Senzory a palubní počítače prováděly desetitisíce výpočtů, přičemž se snažily zachytit i ty nejslabší anomálie.

Pegas, Altera

Sheppard:“Jasně! Už vím, kam tím míříš. Elizabeth, nebo spíše její vzdálená verze, mluvila o civilizacích, které jsou v galaxii Pegas skryté před wraity. Toho bychom mohli využít. A některou z nich kontaktovat a navázat diplomatické vztahy.“

Rodney: “Bingo! To jsem rád, že jsi na to přišel sám. Myslím si, že spojenec v boji proti wraitům by se nám mohl hodit.

Sheppard:“Nemohu s tebou nic jiného než souhlasit. Sice máme dost ZPM na zapnutí štítu, maskování, otevření mezigalaktické červí díry a milionu dalších systémů, ale to nebude stačit věčně. Wraiti se znovu krmí a znovu získávají ohromnou moc. Nerad bych skončil jako Antikové.“

Rodney: “No prrr, tak pesimistický zase nebuď. To se rozhodně nestane. Nezapomínej, když jsem tady já, tak se nic tak hrozného stát nemůže.“

Sheppard: “Rodney, velikost tvého ega mě nikdy nepřestane překvapovat. Chápu, že se povyšuješ na Zelenku a ostatní, ale i nad Antiky, to už myslím trošku přeháníš, nemyslíš?“

Rodney: “Můžeme změnit téma, prosím?“

Sheppard: “Ale ano, jak si přeješ. Můžeme se začít bavit o tom, jak a kdo vyzvedne to zmražené tělo.“

Rodney: “ Myslím, že minule s tím nebyl žádný problém, takže to uděláme stejně.“

Sheppard: “Dobře, ale poletíš tam ty.“

Rodney: “Proč já? Já se budu starat o zbytek. Já na to celé přišel. Celé dny pracuji buď na prototypu osobního maskování nebo na programování lékařských nanitů a ty se jen poflakuješ.“

Sheppard: “No, vidíš! Právě proto, že jsi na to přišel, tak poletíš. A taky proto, že já mám dnes velmi důležitou schůzku a nesmím ji za žádnou cenu propásnout.“

Rodney: “Ty a důležitá schůzka? O čem to mluvíš?…Aaaha, už chápu. Kdo je to tentokrát? Charlesová z botanického? Nebo McKenzieová z pyrotechnického??“

Sheppard: “Ne, ne, tentokrát je to Domenesová z chemického.“

Rodney: “Moment, tu neznám. Není to taková ta s těmi…“

Sheppard: “Ne! No, ale není divu, že ji neznáš. Není první ani poslední. Vůbec nevíš, o co na společných seznamovacích srazech přicházíš.“

Rodney: “Přijde mně to jako šaškárna. Většina z těch lidí jsou idioti a nedá se s nimi mluvit.“

Sheppard: “Většina ano, ale ne každý. Například doktorka Domenesová je tady teprve pár dní a vůůůbec se tady nevyzná, takže ji rád provedu po městě. Samozřejmě navštívíme i ty tajemné chodby u východního mola, kde ještě nikdo nebyl schopen zprovoznit po té záplavně světla, což mě znovu přivádí k tomu, na čem jsme se domlouvali.“

Rodney: “Já prostě nebudu…“

Sheppard: “Tak se měj a užij si to. Já už musím letět.“

Rodney: “Bastard jeden!“

Sheppard: “Já tě slyším Rodney!“

Pegas, Altera, Atlantida, O 2 hodiny později

Rodney se musel samozřejmě, jakou před každou, byť třeba sebemenší misí, najíst, což mu zabralo přibližně hodinu, možná i více. Když doběhl s plným žaludkem do svého pokoje, hodil na sebe jen bundu, pro kterou si přišel. Následně doběhl, nebo se spíše doplazil, do hangáru s jumpery, načež do jednoho nasednul. Pohodlně se uvelebit, chopil se řízení a začal sestupovat do místnosti s bránou, přičemž zadával hvězdnou adresu na DHD.

Rodney:“Řídící, tady McKay, žádám o povolení k odletu.“

Chuck: “Povolení uděleno, můžete, doktore.“

Rodney tedy šlápnul na „plyn“ a za okamžik zmizel v horizontu událostí. Za chvíli se vynořil na druhé straně, načež se po chvilce letu ustálil na jedné pozici. Brána se po průletu veškeré hmoty uzavřela a McKay zůstal stát sám s jumperem ve vesmírné prázdnotě. K jeho údivu byl prostor před bránou čistý. Žádná těla, žádní replikátoři. Poté se nahlas obeznámil se svou myšlenkou: “No jasně! Setrvační energie se při průchodu bránou neanuluje. Za tu dobu, co jsme je tady nechali, mohou být klidně hodně daleko.“

Hned jak to dořekl, odpověděl inteligentní systém jumperu, který Rodneymu více méně četl myšlenky, na jeho domněnku. Na senzorech se objevila pětice neznámých kontaktů. Když Rodney přiletěl blíže, rozpoznal, že se opravdu jednalo o zamrzlá replikátorská těla v čele s doktorkou Wierovou. Něco ovšem nehrálo. Místo šesti těl se jich zde nacházelo pouze pět. Rodneymu to chvíli vrtalo hlavou, ale nakonec to nechal být a začal s nakládáním těla doktory Wierové. Otevřel zadní přepážku a pomalu „zacouval“ na vytyčené místo, aby nabral tělo co nejšetrněji, jelikož bylo bezpodmínečně nutné, aby nebylo replikátorské tělo poškozené a aby zůstalo v celku. Když naznal, že je náklad na svém místě, přepážku zase uzavřel a začal se přesouvat zpátky ke hvězdné bráně. Stačilo pouze několik málo sekund, aby překonal tu krátkou vzdálenost, která ho od brány dělila. Když byl dostatečné blízko, zadal na DHD sedm symbolů - hvězdnou adresu Altery. Vesmírná brána se aktivovala, načež Rodney odeslal ze svého jumperu identifikační kód. Ten byl na Atlantidě přijat jedním z techniků.

Wenzel:“Doktore McKayi, vypínáme štít. Cesta je volná.“

Rodney: “Rozumím, zásilka je naložená. Ať je tým v hangáru připravený.“

Rodney dopověděl poslední slovo a záhy se motory jumperu automaticky zatáhly a celá loď proletěla n těsto bránou. Jumper vyletěl na Atlantidě v řídící místnosti a ihned začal nabírat výšku. McKay nakonec zaparkoval jumper v hangáru na místě, ze kterého ho vzal. Vstal od řízení, otevřel první přepážku, ale v prostoru, který se před ním otevřením přepážky rozprostřel, ho nečekalo nic dobrého. Replikátor, který měl ve svém mozku, nebo spíše paměťovém bloku, dřímat vědomí doktory Wierové, neležel na zemi, jak by mohl Rodney čekat, nýbrž stál na svých nohou. Rodneymu se na tváři vyrýsoval nepopsatelný výraz zděšení a s hlasitým výkřikem: “Panebože!,“ se snažil přepážku znovu uzavřít. Replikátor tomu ovšem na poslední chvíli zabránil strčením své ruky do cesty dveří, které se tak nestihly uzavřít. Následně přepážku díky své síle otevřel a udeřil Rodneyho pěstí do obličeje. Poté uchopil jeho hlavu a několikrát s ní třískl o palubní desku. Poté ho kopnul do oblasti žaludku takovou razancí, že div neprorazil čelní sklo jumperu. S Rodneym to vypadalo velmi špatně. Byl v bezvědomí, krvácení hlavy bylo viditelné a nejspíše měl i vnitřní zranění. Technický tým, který měl zamrznutého replikátora přebrat a zajistit, samozřejmě uslyšel podezřelé otřesy a zvuky, které se linuly zevnitř jumperu, a tak začali všichni jeho členové klepat na zavřené zadní dveře jumperu a volat McKayovo jméno. Agresivní replikátor mezi tím začal házet všemi věcmi, na které v jumperu narazil, až našel, co hledal. Šlo o pistoli ráže devět milimetrů, která byla v povinné výbavě každého jumperu. Replikátor otevřel zadní přepážku a okamžitě napadl nic netušící skupinku vědců, která nevítaného hosta vůbec nečekala. Každý z nich podstoupil jen základní vojenský výcvik, nic zvláštního, a tak byli proti trénovanému, nebo spíše dobře naprogramovanému, replikátorovi naprosto bezbranní. Ten si s nimi bez mrknutí oka poradil. Prvního vědce udeřil pěstí do oblasti hrudního koše s neuvěřitelnou razancí, což způsobilo, že odletěl o několik metrů dále a zlomil si páteř o trup dalšího jumperu, do kterého narazil. Druhý ze skupinky byl nejprve hbitým chvatem povalen na zem a později několikrát udeřen nohou do obličeje a do ledvin. Předposlední technik se dal na útěk, což mu ovšem nepomohlo a od silného úderu ho to neuchránilo. Replikátor byl o mnoho rychlejší, a proto ho po několika krátkých metrech úprku zastavil úderem zbraní do zátylku. To ho okamžitě poslalo k zemi. Poslední z vědců, který se držel na nohách a při vědomí, byl hned pod atakem. Replikátor k němu přispěchal, podkopnul mu nohy, poté chytnul bezvládného vědce pod krkem a několikrát ho udeřil pěstí do obličeje a břicha. Poté ho odhodil asi dva metry daleko, přičemž dopadl na tvrdou betonovou podlahu. Replikátor vyřadil všechny své protivníky, a tak vzal nohy na ramena a vzdálil se od místa incidentu. Mezitím se v řídící místnosti rozšířila nejistota, protože se měl doktor McKay již dávno hlásit. Wenzel tedy stiskl několik tlačítek na lanteánském ovládacím panelu a spojil se s jumperem, který Rodney pilotoval. Na druhé straně se v pomláceném jumperu ozýval Wenzelův hlas: “Doktore McKayi, doktore McKayi, slyšíte mě? Jste v pořádku?“ Rodney měl hlavu bezvládně položenou na přístrojové desce a byl v bezvědomí, takže nebyl schopen vnímat hlas, který volá jeho jméno. V řídící místnosti se všichni usnesli na tom, že něco není v pořádku, a tak kontaktovali nejbližší hlídku a nasměrovali ji do hangárů. Dvojice mariňáků ihned uposlechla pokyn a dala se blesku rychle do pohybu. U vchodu do hangáru je ale čekalo nemilé překvapení. Přepadl je stále se skrývající replikátor a dokonale je překvapil. První úder přišel z krytí a jednalo se o přesný kop do krku jednoho mariňáka. Ten takto tvrdý a nečekaný útok neustál a upadl na zem, díky čemuž se nepříjemně uhodil do hlavy. Nakonec upadl do bezvědomí. Druhý voják se snažil použít svou zbraň, ale neuspěl. Replikátor mu ji rychlým výpadem vyrazil a poté ho tvrdě udeřil do zad. To ho dokonale paralyzovalo, čehož využil replikátor k sebrání samopalu, jehož pažbou poté udeřil mariňáka do obličeje, na kterém se důsledkem tohoto útoku otevřela velká rána, která silně krvácela. Replikátor se vypořádal s první hlídkou a jako utržený ze řetězu se vydal po schodišti nahoru. Mezitím začalo v řídící místnosti přituhovat a vzduch podivně ztěžknul. Všem již bylo nad slunce jasné, že se něco děje, že něco není v pořádku. Hlídka, které byla do hangáru vyslána, se nehlásila, ovšem senzory neukazovaly žádné cizí kontakty nikde na Atlantidě, a dokonce ani na Milenii. V tom přiběhl do řídící místnosti doktor Zelenka, který se již nedočkavě sháněl po Rodneym a jeho zásilce, která měla být už dávno nachystaná ve speciální bezpečnostní laboratoři, kterou doktor Zelenka sám připravil.

Zelenka:“Kde je ten Rodney? Už tady dávno měl být a měli jsme začít s prací.“

Wenzel: “Nevíme, v hangáru se něco muselo stát. Doktor McKay, jumper, tým vědců a ani hlídka, kterou jsme tam poslali, neodpovídá.“

Zelenka: “A co senzory?“

Wenzel: Čisté. “To už jsme zkoušeli. Žádné odchylky ani cizí nepřátelské kontakty.“

Zelenka: “Dejte vědět Sheppardovi. A pošlete do hangárů další dva týmy, ale ať si dávají pozor. Musíme za každou cenu zjistit, co se tam stalo.“

Wenzel: “Rozumím.“

Doktor Zelenka se dal ihned po dopovězení pokynů do pohybu a odběhl z řídící místnosti, načež se operační okamžitě spojilo se Sheppardem, který si právě užíval pikniku na jednom z mol s Kate Domenesovou: “Plukovníku Shepparde, tady operační. Máme tady jistý problém.“

Sheppard: “Teď ne. Mám volno a nehodlám řešit žádné prkotiny.“

Wenzel: “Pane, už se vrátil doktor McKay, ale od doby, co přistál v hangáru, se nehlásí. Také jsme ztratili kontakt s týmem vědců, který na něho čekal, a též s hlídkou, kterou jsme tam poslali.“

Sheppard: “Nemohla prostě jen vypadnout komunikace?“

Wenzel: “Jak vidíte, tak ne, protože s vámi bez problému hovořím.“

Sheppard. “Takže máme problém?“

Wenzel: “Ano, řekl bych, že ano.“

Sheppard: “Rozumím, běžím tam…. Promiň, něco se semlelo. Musím běžet. Ale neboj se, příště ti to vynahradím. To ti slibuju.“

Wenzel: “Co prosím?“

Sheppard: “Ta vysílačka je pořád zapnutá?“

Wenzel: “Ano, pane.“

Sheppard je zlostně promáchl rukou a hned na to ukončil spojení s řídícím: “Sakra, to se může stát snad jenom mně! To je trapas.“ V zápětí už vzal nohy na ramena a rozběhl se k nejbližšímu transportéru, přičemž si ještě vyřídil jeden hovor: “Lorne, tady Sheppard, máme tu jistou bezpečnostní situaci. Sežeňte Ronona, Teylu a svůj tým. Sraz je v řídícím a to co nejrychleji.“

Lorne: “Ano, pane. Už tam jdeme.“

Mezitím se replikátor dokázal díky své nesmírné hbitosti a dokonalému vojenskému výcviku proplížit přes několik strážných až k místnosti se ZPM, kde už se ovšem přímému kontaktu vyhnout nemohl. Jeho síla ovšem znovu zaznamenala úspěch. Replikátor se připlížil ke dvojici strážných tak blízko, jak to jen bylo možné, přičemž stále zůstal nespatřen. Poté mu vystačil jediný výpad, kterým poslal k ledu oba dva strážné, kteří neměli o replikátorovi žádné ponětí, a i proto nemohli jeho ataku nikterak odolávat. Replikátor splnil první část svého plánu a dostal se do centrální energetické rozvodny. Přistoupil k panelům, ve kterých překrásně zářila trojice modulů nulového bodu, a snažil se je vyjmout. To se mu ovšem nezdařilo. Pro přístup k ZPM bylo nutné zadat jistý kód, který zabraňoval neoprávněnému používání. To ho sice na chvíli vyvedlo z míry, ale nakonec si dokázal poradit. Pro přístup do systému použil způsob sobě vlastní. Jednoduše vložil svou končetinu tvořenou z nanitů do ovládacího počítače, čímž si do svých paměťových bloků zkopíroval bezpečnostní kód, který v zápětí zadal. Číselné heslo bylo přijato, což umožnilo replikátorovi přístup k ZPM. Všechny tři postupně vyňal a uložil je do batohu, který si sehnal, bůh ví kde. Celé město okamžitě zhaslo a všechny systémy ztratily přístup k energetickému zdroji. Toho replikátor okamžitě využil a dal do pohybu.

Sheppard, Ronon, Teyla, Zelenka, podplukovník Lorne i jeho tým se již seskupili v řídící místnosti, avšak vypadnutí energetického zdroje je velmi překvapilo.

Sheppard: “Zelenko, co se stalo? Proč nenaskakuje záložní zdroj?“

Zelenka: “Já nevím, někdo musel odpojit ZPM a vyřadit nouzové generátory z provozu.“

Sheppard: “Jak?“

Zelenka: “To nevím a bez přístupu do systému to ani nezjistím.“

Sheppard: “Coopere, vezměte si svůj tým a běžte se Zelenkou do záložní rozvodny nahodit generátory.“

Cooper: “Ano, pane, jdeme na to.“

Sheppard: “Wenzele, rád bych promluvil ke všem naráz. Musíme zahnat všechny do ubikací a zjistit, co se tady vlastně děje.“

Wenzel stiskl několik tlačítek na ovládací konzole a následně pokynul na Shepparda, aby začal mluvit.

Sheppard: “Všemu osazenstvu, tady plukovník Sheppard. Nejspíše máme mezi sebou nějakého sabotéra, který se zdá být velmi nebezpečný. Zatím nevíme, o koho se jedná, ale usilovně pracujeme na jeho odhalení a chycení. Všechen nepotřebný personál, ať se okamžitě přesune do svých ubikací a nevychází, dokud nezajistíme bezpečí. To je pro zatím vše. Až se dozvíme něco více, rozhodně Vás všechny obeznámím se situací.“

Sheppard domluvil a v zápětí se zhluboka nadechl a vydechl. Poté vydal ještě další rozkaz: “Wenzele, aktivujte nouzové uzavření. Odstřihněte nás od Milenie, ať můžeme hledat jehlu jen v jedné obrovské kupce sena. Dále deaktivujte hvězdnou bránu, asgardské transportéry a dejte vědět plukovníku Ellisovi.“

Wenzel: “Ano, pane, provedu, uzavírám město.“

Wenzel stisknul na ovládacím panelu pár kombinací tlačítek, což vyústilo v aktivování silového pole přímo ve středu mostu, který spojoval obě města. Následně se aktivovaly další dvě energetické bariéry na koncích průchodu, čímž byla obě města dokonale odstřihnutá.
Tým majora Coopera spolu se Zelenkou zatím doběhli do záložního energetického centra, kde se dal Radek okamžitě do práce. Jednalo se o velikou místnost, jejíž přibližná rozloha se pohybovala okolo sta metrů čtverečných. V místnosti stálo několik ovládacích panelů, počítačů a dalších výpočetních, diagnostických a ovládacích přístrojů. Dominantou však byla trojice neutronio-plazmových generátorů, které zastávaly funkci záložního energetického zdroje. Doktor Zelenka okamžitě přistoupil k jednomu z počítačů a začal do něj zběsile zadávat příkazy.

Cooper: “Doktore, jak to vypadá?“

Zelenka: “Klid, už to bude. Jen chviličku…. Ano, mám to.“

Energetické generátory se za okamžik rozzářily a celá Atlantida se zase začala rozsvěcovat. Pro replikátora to bylo velice nepříjemné zjištění, jelikož počítal s tím, že využije tmy a chaosu, a uteče buď hvězdnou branou, nebo jedním z jumperů.

Zelenka: “Plukovníku, zprovoznil jsem záložní zdroj.“

Sheppard: “To vidím, doktore, dobrá práce.“

Zelenka: “Máme tady ale jiný problém.“

Sheppard: “Jaký zase?“

Zelenka: “Ten někdo se dostal do systému a uzamknul jeho primární funkce. Nouzový zdroj je naštěstí mezi sekundárními, takže jsem byl schopen ho aktivovat, ale do jiných částí systému nemám přístup.“

Sheppard: “A co to pro nás znamená?“

Zelenka: “Nemáme přístup ke hlavním systémům včetně vnitřních senzorů.“

Sheppard: “Tak to není dobré. Můžete to nějak spravit či obejít.“

Zelenka: “Možná ano, ale ne odtud. Musím do řídící místnosti k centrálnímu terminálu.“

Sheppard: “Dobře, tak běžte. Majorův tým vás doprovodí.“

Cooper:“Ano, pane.“

Atmosféra na celé Atlantidě již byla opravdu extrémně napjatá. Neznámý sabotér již způsobil veliký zmatek a chaos, avšak stále nebyl odhalen, natožpak spatřen.

Sheppard: “Lorne, vydejte se do centrální rozvodny a zkontrolujte ZPM. Teylo, Ronone, jdeme do hangáru. Tam to všechno začalo, takže se možná dozvíme něco více.“

Wenzel: “Buďte opatrní, plukovníku.“

Ronon: “Nebojte, budeme.“

Sheppard, Teyla a Ronon se vydali svižným tempem k hangárům. Když už byli skoro na místě, narazili na dva mariňáky, kteří bezvládně leželi na zemi. Jeden z nich měl ošklivě rozražený obličej.

Sheppard: “Lékařský tým do hangáru. Máme tady dva těžce raněné.“

Poté pokračovala trojice dále. Ronon šel první a pevně držel svou zbraň, kterou mířil před sebe. Skupinku uzavíral Sheppard, který se, stejně jako Teyla, vybavil samopalem P90. Opatrně vnikli do hangárů. Jejich bystrý zrak okamžitě zaregistroval čtveřici těl, podle oděvu se jednalo o vědecký tým, který původně pravděpodobně čekal na Rodneyho zásilku. Nikdo z nich nebyl při vědomí a všechna čtyři těla ležela na zemi. Všude byla spousta krve. Ronon byl stále ostražitý, zatímco Teyla se rychle rozeběhla ke skupince raněných. Přistoupila k prvnímu a okamžitě zkontrolovala jeho životní funkce:“Nemá tep. Je mrtvý.“ Poté se zvedla z kleče a přistoupila k dalšímu vědci. Tentokrát nemusela Sheppardovi oznámit tak tragickou zprávu, ovšem i tak to vypadalo velice zle: “Johne, tento je živý, ale hodně krvácí. Potřebuje ošetření a to ihned.“ Sheppard stiskl vysílačku v uchu a začal mluvit: “Potřebujeme další lékařský tým v hangáru. Máme tady minimálně čtyři další raněné. Vypadá to s nimi vážně.“
Teyla a Sheppard postupně uložili zbylé tři vědecké pracovníky, kteří tento nesmírně silný útok přežili, do zotavovací polohy, zatímco Ronon stále čmuchal po hangáru jako lovecký pes, až nakonec našel, po čem pátral.

Ronon: “Shepparde!“

Plukovník se okamžitě zvedl od raněných a přispěchal za Rononem, který evidentně našel něco důležitého. Stál u jednoho jumperu a upřeně se díval dovnitř. Sheppard k němu přispěchal a na Rononův popud se také do jumperu podíval. Ovšem to co uviděl, byla naprostá hrůza. Veškeré vybavení bylo rozházené všude kolem. Ovládací krystaly i další řídící panely byly roztřískané na kusy a díky zkratování z nich stoupal i mírný dým, ale co bylo nejhorší, celé čelní sklo bylo zanesené od krve. Jednalo se o nesmírně důležitou tělní tekutinu Rodneyho McKaye, jehož hlava stále bezvládně ležela na přístrojové desce, zatímco tělo bylo zkroucené v křesle pro co-pilota. Na první pohled to vypadalo, jako by se jumperem prohnala nějaká ohromná bouře či vichřice. Bohužel tomu tak nebylo, všechnu tuto hrůzu způsobil jediný tvor, nebo spíše stroj, a to replikátor s myslí doktorky Elizabeth Wierové. Sheppard byl naprosto zděšený a výraz v jeho obličeji to jen potvrzoval. John se jako smyslů zbavený vrhl za Rodneym, který na jeho volání nedbal. Krvácel z úst, z nosu, ale i z tržné rány na hlavě.

Sheppard: “Rodney! Rodney, slyšíš mě? Rodney?“

Sheppard se snažil svého přítele probrat snad všemi známými způsoby, avšak žádný nesplnil svůj účel. Teyla mezitím doběhla za Rononem a Sheppardem k Rodneyho jumperu a naštěstí, na rozdíl od Shepparda, hbitě zareagovala na danou situaci a kontaktovala přímo doktora Becketta, který měl už i tak s doktorkou Kellerovou práce až nad hlavu. Ze zálohy museli být povolání další dva lékaři a několik sester, jelikož nával na hlavní ošetřovně byl opravdu nevídaný.

Ronon: “Shepparde, neměl McKay přivézt toho replikátora?“

Sheppard: “Měl a co?“

Ronon: “Že tady není.“

Sheppard: “Panebože! Opravdu, vůbec jsem si toho nevšimnul. Takže už asi vím, kdo bude ten sabotér, co se právě potuluje po Atlantidě.“

Ronon: “Řekl bych, že máš pravdu. Bude to replikátor.“

Sheppard: “Operační, tady Sheppard, máme nové a velice nepříjemné informace o našem záškodníkovi.“

Zelenka: “Mluvte, plukovníku.“

Sheppard: “Jde o replikátora.“

Zelenka: “Cože? Replikátor? Jak se sem dostal?“

Sheppard: “Rodney měl přivézt zamrzlé tělo replikátora, který v sobě dřímal vědomí doktorky Wierové. Nejspíše se stalo něco neočekávaného a replikátor utekl.“

Zelenka: “Proboha! Tak to máme problém. To by vysvětlovalo, že nám tak dobře uniká a jak se dostal do systému a odpojil ZPM.“

Sheppard: “K věci, doktore.“

Zelenka: “No přeci! Je to replikátor. Může si v sobě uchovávat nesmírné množství dat, mezi které mohou patřit i plány Atlantidy, informace o nás a o našich lidech. Nezapomínejte, vlastní vědomí doktorky Wierové. A do systému se dostal, pokud se nepletu, jedním velice důmyslným způsobem, ale tím se teď nebudeme zdržovat.“

Sheppard: “Proč by nám chtěla doktorka Wierová přinejmenším takto otrávit den?“

Zelenka: “To netuším, ale možná se někde stala chyba.“

Sheppard: “To si pište, že se někde stala chyba! Jeden muž je mrtvý, a víme o dalších šesti lidech, kteří jsou vážně zranění. Včetně Rodneyho. Vymyslete sakra, jak se ho zbavit, než se stane něco horšího.“

Zelenka: “Zatím se snažím obejít replikátorovu pojistku a dostat se do systému.“

Sheppard: “A jak Vám to jde?“

Zelenka: “Už to brzy bude. Už mně schází jen malý krůček. Hned poté se pustím na toho replikátora. Snad mě něco napadne a pomohu vám ho zastavit.“

Když byl Sheppard zaneprázdněn rozhovorem se Zelenkou, dorazil do hangáru početný lékařský tým vedený dvěma špičkovými doktory. Samo sebou, že šlo o doktora Becketta a doktorku Kellerovou, kteří byli mistři ve svém oboru. Ve spolupráci se svými asistenty začali okamžitě nakládat raněné a poskytovat jim první pomoc, kterou tak nutně potřebovali.

Sheppard: “Carsone, tady, tady jsme. Rodney potřebuje okamžitou pomoc. Je na tom špatně.“

Doktor Carson Beckett okamžitě zareagoval na plukovníkův hlas a za doprovodu svého věrného asistenta přispěchal s nosítky k jumperu, do kterého záhy vstoupil. Stejně jako Sheppard byl udivený z té zkázy, která z Rodneyho jumperu přímo vyzařovala. Tato situace si ale vyžadovala profesionální práci, a tak se nenechal Carson dlouho unášet a okamžitě přispěchal k Rodneymu, který na tom byl zle. Zkontroloval pouze jeho životní funkce, a když zjistil, že ani ty nejsou v normálu, tak ještě více přidal a za pomoci Ronona naložil Rodneyho pomlácené tělo na nosítka. Poté se s celým týmem vydal na ošetřovnu tak rychle, jak to jen bylo v lidských silách.
V mezidobí dorazil podplukovník Lorne se svým týmem do centrální energetické rozvodny a při jejím bližším ohledání se nestačil divit. Všechna tři ZPM byla fuč. Nikde po nich nebylo ani stopy.

Lorne: “Plukovníku Shepparde, tady Lorne, dorazili jsme do centrální rozvodny a něco byste měl vědět, pane.“

Sheppard: “Co se stalo? Mimochodem, vy byste měli také něco vědět, ale teď jste na řadě vy, tak povídejte.“

Lorne: “Ze slotů zmizela všechna tři ZPM.“

Sheppard: “Jak zmizela?“

Lorne: “Prostě zmizela. Jsou pryč. Někdo je musel odnést, nejspíše ten neznámý sabotér.“

Sheppard:“A to je to, co byste měl vědět. Už není neznámý. Je to replikátor. Přesněji replikátor s myslí doktorky Wierové. To on zranil několik našich lidí, jednoho zabil, ukradl ta ZPMka a teď si běhá někde po Atlantidě. Bohužel pro něj odsud neuteče živý. O to se postarám.“

Lorne:”Pane, máme si tedy dojít pro ARG?”

Sheppard: ”Zelenko, budou na něj fungovat ani-replikátorské zbraně?”

Zelenka: ”Měly by. Při jejich výrobě povolil Rodney pouze možnost menší opravy a jinak nic, takže předpokládám, že zničit ho nebude až takový problém. Ovšem pokud se nám ho povede najít.”

Sheppard: ”Jak jste na tom s tím uzamčeným systémem?”

Zelenka: ”Už je to hotové. Obešel jsem jeho bezpečností heslo a důmyslné zabezpečení. Naštěstí se řídí převážně z antických znalostí, takže to bylo o poznání lehčí, než jsem čekal.”

Sheppard: ”Lorne, ARG by na něj měly fungovat. Zajděte do zbrojnice a vybavte se jimi. My zatím budeme pokračovat v průzkumu.”

Plukovník Sheppard, Ronon a Teyla se dali do pohybu. Vyběhli z hangáru a vydali se po schodech nahoru. Za pár okamžiků doběhli v čele s Rononem, který znovu ukázal, že rychlost mu problém nedělá, do řídící místnosti, protože si Sheppard potřeboval vyřídit ještě jeden důležitý hovor. Už z dálky volal na Wenzela, ať aktivuje městský interkom. Ten pomocí typické kombinace kláves jeho rozkaz splnil, a plukovník tak mohl začít mluvit: ”Všemu personálu, mluví k vám plukovník Sheppard. Podařilo se nám identifikovat našeho sabotéra. Jedná se o replikátora s myslí doktorky Wierové. Zná dokonale město a dokáže se velice rychle a tiše pohybovat. Pravděpodobně je ozbrojený. Zákaz vycházení pro nevojenský personál platí stále. Děkuji za pochopení.”

Wenzel pochopil, že Sheppard skončil, a proto deaktivoval městskou komunikaci. Plukovník poté naladil na své vysílačce frekvenci všech bezpečnostních jednotek, jelikož potřeboval projednat taktiku, ovšem na scházení v konferenční místnosti nebyla zrovna ta pravá příležitost:“Všem jednotkám, tady Sheppard, jak jistě víte, po městě nám pobíhá replikátor. Musíme ho za každou cenu zastavit. Nejprve ho ale musíme najít. Detektory ani vnitřní senzory ho neodhalí, takže budeme muset zahájit podrobný průzkum. Vytvořte týmy po čtyřech a začněte s hledáním. Pokud je to technicky možné, vybavte se anti-replikátorskými zbraněmi. Neměl by proti nim být imunní. Sheppard konec“

Pegas, Altera, Atlantida, centrální ošetřovna

Zatímco se veškerý vojenský personál na Atlantidě pokoušel nalézt nebezpečného replikátora, doktor Beckett měl zcela jiné starosti. Na posteli ležel Rodney, jeho snad největší přítel, který byl právě podle doktorovy diagnózy v kritickém stavu. Měl několik zlomených obratlů, celý hrudní koš byl naprosto roztřískaný a zlomená žebra tlačila Rodneymu na plíce. Měl značně poškozený mozek a celý nervový systém. Několikanásobné zlomeniny končetin se tedy proti těmto zraněním tvářily jako naprosté prkotiny. Doktor Beckett byl dost zkušený na to, aby věděl, že operace by Rodneyho jisto jistě zabila, a tak se do ní raději ani nepouštěl. I když ho přístroje, na které ho připojil, prozatím udržovaly naživu, nebyla to žádná výhra. Podle doktorova zkušeného úsudku by se Rodney po tomto incidentu pravděpodobně již nikdy nepostavil na vlastní nohy a už nikdy by se nestal tím arogantním, nafoukaným, ale také geniálním Rodneym, jakým byl dříve. I když vypadala McKayova situace katastrofálně, připojil ho doktor na nezměrné množství přístrojů, které kontrolovaly a podporovaly jeho životní funkce, a snažil se ho za každou cenu udržet naživu. Hlavní diagnostický přístroj každé tři sekundy pípl, což znamenalo, že Rodneyho stav je stabilizovaný. Tato přijatelná situace se ale po chvíli změnila. Kontrolky začaly zběsile pípat, čímž okamžitě alarmovaly doktora Becketta, který k Rodneymu blesku rychle přiběhl. Ze stolku s vybavením vytáhl injekční stříkačku a chtěl její obsah uvolnit do Rodneyho krevního oběhu. Bohužel již pro to nedostal příležitost. Přístroje změnily frekvenci pípání ze zběsilého na nepřerušované. Rodney byl mrtvý.

Pokračování příště!

Připomínky a reakce samozřejmě směřujte do komentářů. Budou vítány.

[img][./images/thumbs/002_1333988232.jpg]http://img1.obrazkyanimace.com/oa/151/002.jpg[/img]

Na to zapomeň Rodney nemůže umřít... Z koho si potom budou utahovat a co udělá Shppard s citrony... A kvůli tomu jsem z tohoto dílu zklamaný, délka byla velice dostačující. + Si v mléčné dráze zjistil nic... Akorát si tam dostal lodě. Doufám, že to byl jenom sen...
A opravdu si nemyslím, že by byl Sheppard tak neuvážlivý, aby k Elizabeth při vykládání nepřidal ochranku, je to replikátor ... Navíc to on jí řekl "ty nejsi Elizabeth".

Celý tento díl je dost nelogický. Proč proboha v hangáru nečekali na Rodnyho kromě nějací vojáci s ARG. P5ece kdyý si mam do baráku dotáhnou replikátora, i kdyby měl být skoro "mrtvý" tak se pojistím aby se nic nemohlo podělat...

soreno: Pokud budeš v díle pozorně hledat, tak je možné, že tam najdeš nějaký odkaz, který by mohl s tou nepříznivou situací něco udělat. Ovšem možná taky ne.

Ronnie124: Právě o to jde. Byl tam několik roků zmrzlý a nikdo by si ani nepomyslel, že by mohl být jakkoli aktivní. Čekal tam pouze vědecký tým, který ho měl co nejdříve dostat na izolaci, kde by již byl v bezpečí. Rodney měl jistě ještě v plánu zkontrolovat jeho stav pomocí antického detektoru, ale nedostal na to příležitost. V dalším díle se dozvíš, že by ani jistá opaření stačit nemusela. Taky se dozvíte, proč se replikátor vůbec aktivoval.

Tak teda takovouhle koledu nikdo nechce. Musím se připojit k předchozím- nikdo by nenechal replikátora jen v rukou vědců. A to s Rodneym nemůže být pravda...

Já se bojůžel připojím ke kritice tak za A ochranka je v hangáru pořád nebo u dveří do hangaru, a shepard neni tak blbej aby tam nepostavil ochranku dva lidi stačej jeden s ARG(nebo jak) a druhej P90. Za druhý Shepard má určitě eště spousty a spousty citronů co snima bude dělat a skoho si budou dělat legraci pokud se nepletu nejsem si jist jestli to bylo v této povídce ale Cartová někam zmizela a teďka i druhý nejgeniálnější mozek na světě kdo bude vynalézat novinky.

A podle mě ještě jedna věc, kterou si nedomyslel. Když Mckay a Sheppard a atd. letěli pro Niama, tak byl úplně vyschlý co týče energie, kterou do něj museli nejdřív pustit. Takže by se nemohla samovolně vzbudit. Jestli se mýlím tak se omlouvám...