Stargate: Enemies (2.7.2012) KOMPLET PDF + DOC

Nádhera ta bitva bude legen...wait for it...

Toto je spoiler!!!:

dary

A ta 304ka je hustá

děkuji za reakce...

wraith 304: jop Ronnie124 si s tím pohrál a nebál se toho
daedalos: no vidíš, na Orie jsem zapomněl , ale nevadí...i tak si Thor užije srandu a opravdu mají 4 ZPM => byla to výkupná cena za týmy Shepparda a Lornea (navíc nikde v seriálu nebylo řečeno kolik přesně ZPM ukradl, a to že dal dvě lidem, jedno bylo zřejmě zničeno plus jedno na superúl neznamená, že to je finální součet, takže klidn může mít pár v záloze, nebo věděl, co bude chtít se ZPMky dělat a jednoduše si to spočítal)
soreno: já nevidím důvod proč by to nešlo když nebudou společně propojeny, ale jen bude jen větší než ten druhej a pak ten další

Hele jenom otázka ty antické paprsky sou něco jako ty z těch satelitů jako měl ten z oblasti legrendč jak sundal ten úl jak na atlantidu letěli 3 úly doufam že ano ale wreitům bych přál potkat se s ori křižníkem já vím že oriové jako povznesené bytosti so mrtví ja myslel převori a Tomina a ty rolníky já jenom že nevim kolik civilizací tady vtéto povídce zaniklo nebo se dostalo na kraj vyhynutí.(určitě hodně )

Já už to vidím za chvilku se dostaneme do úvah jak je paprsek jejich křižníku masivní a jestli by propálil trup super úlu

jestli myslíš paprsek orijské lodi tak to asi těžko, protože asgardský paprsek je lepší a silnější... Když by jsi měl na mysli satelit La Granche tak to možná jo, ale dost o tom pochybuju. Navíc tenhle ten typ satelitu je strašně velký ani antici jich tolik neměli. A navíc má todd ještě štíty sice má dvě ZPM ale stejně u toho megaúlu to musí být obrovské nároky nehledě na regeneraci... A k těm ZPM tak by jsi mohl mít pár dílů o tomhle že jich pár někdo najde v té nové povídce...
Daedalos304: Nechtěl by jsi udělat ještě jednu povídku o té wraitské 304 jak vypadá zevnitř. Že by ji rovnou Sheppard a jeho tým prozkoumali pozabijeli pár wraitů a nemluvim o popisu interiéru

Já myslím, že i když má 70 úlů, tak to pro pětici měst není až takový záhul. Nevím sice, kolik dronů má jedno město ve skladech, ale vypuštěním několika stovek (tisíc?) dronů by wraitské řady prořídly. Ale já jsem si jist, že Daedalos tu bitvu udělá zajímavou a hlavně ne jednostrannou (Myslím, že by byla )

tak ono se dá udělat i bitva bez měst...někde dál od planety, Todd taky přece jen není blbej

A lidi by třeba našli dál od měst ac Todd by musel k městům dougam že pžežijou tyto lodě Daedalos Leonidas indepence a freedom a Ikaros zbytek ať bouchá.

Tak doufám, že ani lidi nejsou blbý a použijou ty gravitační bomby hned jak to bdue možný! ... pár správnejch tref mezi ně a jde do kytek super úl i 70 úlů!

tak je to tu dámy a pánové... konec někdo si možná řekne konečně...někdo možná bude krapet smutnit, ale holt takový je život s touto povídkou jsem strávil bez mála dva roky a stala se mojí součástí, kdy se během tohoto období neskutečně změnila... původní styl byl strohý a nezáživný (3 A4), postupně přibylo popisů (Občas i stránek), až k prozatím mému vrcholnému dílu (díly 71-74), kdy jsem se opravdu vyřádil.... doufám, že se vám zakončení bude líbit a že nebudete zklamáni, určitě máte o finále své očekávání, ale jsem si téměř jist, že tohle určitě nečekáte, takže bez dalších omílání se pusťte do dalšího, jak jsem již zdůraznil POSLEDNÍHO dílu, s délkou 14 A4 so enjoy a děkuji za pozornost

zároveň bych chtěl naposledy poděkovat mému korektorovi Jakopovi, Ronniemu124 za model, a samozřejmě vám, jelikož jen vaše reakce a připomínky držely mě a moji povídku nad vodou (ano měl jsem chuť to vzdát, ale vaše reakce mi dodaly sílu)

74. Díl (Pokračování příště? – To be continued?) Part V

Pegas, Atlantida, Konferenční místnost, Současnost
- Jack vyprovodil Chucka, políbil Sam a nechal se transportovat na Leonida, který byl již v bojové pohotovosti, což značila modré osvětlení v pozadí. Clark jako vždy pokývnul hlavou a vrátil se zpět k transportování vesmírných min, které byly vybaveny novým antickým maskováním. Po čtvrt hodině bylo vše hotovo a připraveno. Na vteřinu přesně se otevřela obrovská hyperprostorová okna, z nichž na samotném okraji dosahu rušiček hyperprostorových motorů začaly vypadávat wraithské lodě, které okamžitě schytaly dávku v podobě vybuchujících naquadriových bomb. Prvních třicet lodí lehlo popelem ihned a dalších dvacet vlivem masivní energie směřující od explodujících naquadriových bomb. Nádherné světelné záblesky byly vidět na každém můstku a na každé palubě, na které se nacházely alespoň nějaká okna. Bohužel výjev explodujících lodí přebyl zbytek nedotčených wraithských bitevníků, které zaplnily celý daleký obzor, který se nyní zdál být velice zlý. O to hůř to později vypadalo, když se ze všech hangárů, kterými Wraithové disponovali, vznesla mračna šipek, kterých bylo více než šest tisíc. Všech šest tisíc zamířilo k obranné skupině, která pálila jako zběsilá ve snaze zamezit šipkám průlet skrz obrannou linii. Tisíce a stovky tisíců railgunových nábojů si klestily cestu skrz houževnaté pole ke svým cílům, kterých jen díky husté palbě velice rychle ubývalo. Prostor pro manévrování byl minimální a jen díky tomu se k obráncům dostalo „pouhých“ tři a půl tisíce šipek, které v takovémto množství začaly pálit po jednom z křižníků třídy Daedalos, který jim stál v cestě. Britský Newton hrdinně vzdoroval nesmírné palebné síle, která se na něj řítila. Kdyby uměl kormidelník čarovat, jistě by s lodí dokázal včas zmizet, bohužel masivní vlna šipek po pár vteřinách prorazila štíty první 304ky a prostřílela si cestu k druhé, která skončila stejně jako první. Hned v úvodu bitvy tak pozemšťané ztratily dvě lodě třídy Daedalos (Newton, Poseidon), které už do bojů nemohly zasáhnout.

O’Neill: „Do prdele, sejměte ty bastardy a pošlete proti nim veškeré 302jky, které máme, nesmí napadnout města.“

- To co generál O’Neill avizoval, se nakonec stalo skutečností. Todd věděl, že jestli bude chtít porazit pozemšťany, bude potřebovat vyřadit kromě prvotní obrany hlavně městské štíty, které by ve spojené síle dokázaly odolávat roky. Právě proto první masivní vlna šipek nabrala kolizní kurz na městské štíty. Proti však byla velice početná armáda v podobě F-302jek, kterých bylo dohromady asi sedm set. Byl to ale obrovský početní rozdíl, když se proti první vlně Wraithů (3500) blížila první čtyřstovka chrabrých letounů, kterou záhy doplnily posily z křižníků na orbitě. Tím se Wraithská vlna dostala do nečekaných problémů, když je obě vlny stíhačů sevřely do kleští a bušily na jejich fialovo-rudé pancíře hlava nehlava. Obě vlny se propletly v nepřehledný guláš, který dával alespoň trochu navrch pozemšťanům, jejichž stroje byly mnohem obratnější, než ty wraithské. Bohužel se obrovská přesila nakonec zdála býti rozhodující, když pozemské stíhačky padaly jako mouchy. Pomoc však byla na cestě. Zhruba stovka zelených a sto padesát bílých antických jumperů, které se do bitvy vrhly s obrovskou vervou a pomohly tak obráncům obrátit neskutečný masakr k senzačnímu vítězství, ke kterému se reálně schylovalo. Všude kam jen oko dohlédlo, se objevoval nějaký stroj, který byl naháněn dalším a ten zas dalším strojem. Celá atmosféra byla přeplněna nádhernými explozemi, které vykreslovaly nádheru, ale zároveň hrůzu dnešní bitvy, která jistě vejde do dějin. Po příletu posil se konečně pozemšťanům podařilo převzít kontrolu nad situací a dokonce i za výrazné pomoci Atlantidy, k níž se souboj přiblížil, byl po dlouhé hodině souboj ukončen. Ani jedna šipka nezvládla svůj úkol a nenapálila do bělostných štítů chránících křehké stavby, jakými města byla. To samé co o úspěchu vzdušných strojů se nedalo říct o obraně kolonie na pevnině, jejíž přední brána byla velice rychle prolomena, když si Wraithové přinesli pomůcky v podobě omračujících koulí. Proti sobě však Wraithové měli zhruba milion natěšených mužů, kteří chtěli ovlivnit průběh nelítostné války. Zatímco na pevnině byla bitva na samém začátku, ve vesmíru již nějakou tu chvíli probíhala. Leandra v bojové skupině s Dareou právě prováděla brutální útok na dvojici úlů, které svými zbraněmi šířily v řadách obránců strach. Svými rudými pulsy nejdříve rozstřílely wraithský pancíř a následnou dvojicí asgardských paprsků dílo dokonaly. Velikou rychlostí proletěly skrz vybuchující úl a dostaly se na další bojiště, kde si to trojice pozemských křižníků třídy Leonidas rozdávala se zbylou osmicí WBC-304 (pozn. Autora: WBC = Wraith Battle Cruiser), které ještě na bojišti zbyly. Leonidas jako jediný vletěl do bojové vřavy a všemi asgardskými zbraněmi do nichž Clark pumpoval značné množství energie, ničil, co se dalo. Wraithské štíty nemohly takovou palbu vydržet dlouho a i díky Ikarovi a Šivovi explodoval další wraithský stroj. Carterová v čele Ikara nařídila okamžitý útok na čtveřici wraithských WBC-304, které začaly systematicky dorážet na Leonidův bělostný štít, jehož síla byla fenomenální. Marks přidal motorům na tahu a s velkým „odpíchnutím“ loď vyrazila kupředu. Marks strhl kormidlo doprava a Ikaros udělal obrat o tři sta šedesát stupňů, kolem vodorovné osy. Svým břichem podletěl pod jedním z cílů a spodními bateriemi rozcupoval jeho pancíř jako kus ementálu. Šiva následoval příklad Ikara a načatý wraithský stroj poslal ke všem čertům, když jeho pancířem poslal výbušný náboj z coilgunové hlavně. Jen co WBC-304 explodoval, Šiva nadletěl jeho vyvrhnuté trosky a schytal plnou palbu sedmice wraithských úlů, které odletěly od bojující skupiny s antickými loděmi a přišly svým bratrům na pomoc. Šivův štít se prohýbal pod neudržitelnou palbou sedmi úlů, když se tři z nich ocitly v plamenech a zbylé čtyři je ihned následovaly, když si skrz jejich trosky prorazila cestu trojice lodí třídy Liberty. Svými silnými motory se hnaly přes celé bitevní pole a ničily, co se dalo, jen aby co nejdříve doletěly ke svému cíli, který se právě objevil na bitevním poli. Byla to dvojice klenotů, které si Todd přichystal. Dva megaúly právě vystoupily uprostřed bitevní vřavy a svými rychlopalnými bateriemi poslali na onen svět hned trojici lodí zároveň. Byl to jeden asgardský O’Neill a dva Ha’taky, jejichž posílené štíty byly na hranici kolapsu už dříve. Bitva nevypadala moc příjemně pro obránce, kteří dělali, co mohli, aby se vyhnuli situaci, která byla nevyhnutelná. Všechny spojenecké lodě zažehnuly své motory a stáhly se do bezpečí, které skýtala planetární obrana v čele s třemi stovkami satelitů dvojího typu.

O’Neill: „Jsou satelity připraveny?“
Clark: „Thor právě spouští program, měly by fungovat, tak jak očekáváme.“
O’Neill: „Výborně, dejte vědět městům, ať se připraví vrhnout pořádnou dávku dronů, že už se těším.“

- Všechny lodě se stáhly na předem stanovené souřadnice a vyčkávali, než se wraithská armáda vrhne proti nim. Co Wraithové nevěděli, bylo, že proti nim bude stát tři sta satelitů ovládaných Thorem navrženou umělou inteligencí, která měla za úkol manévrovat se satelity a nedovolit jejich zničení. Celá zformovaná skupina wraithských křižníků v čele s dvojicí megaúlů začala klepat na vesmírné dveře, které se stále více otevíraly dokořán. Lodě třídy Liberty věděly, do čeho jdou, musely za každou cenu zničit dvojici megaúlů, které představovaly nesmírné riziko. Megaúly se rychle přiblížily na odstřelovou hranici, když je pokropila první dávka asgardských paprsků z přilétajících aliančních lodí třídy Liberty. Dvacet asgardských paprsků vystřelených ihned po sobě se zahryzlo do rudého štítu, který nevykazoval téměř žádnou fluktuaci.

Thorkill: „Thore, ten jejich štít neprorazíme.“
Thor: „Zapojte přídavná ZPM, třeba nám dají dostatečnou energii k proražení štítů, zároveň mě spojte s Malisem a Flavalisem.“

- Thorkill během jedné vteřiny vydal rozkaz k zapojení přídavných ZPM, spojil se s oběma loděmi stejné třídy a ještě stihl pokropit Wraithský štít velkou dávkou antických i asgardských paprsků, které konečně zaznamenaly úspěch a snížily sílu štítů o pár procent. Jen co se navázalo spojení, Malis se ujal slova, když instruoval Thorkilla, aby vydal rozkaz k zapojení přídavných ZPM, které dodaly tolik potřebnou energii zbraním a štítům. Thor jej ubezpečil, že rozkazy již byly vydány a zároveň s tím navrhl použití superzbraně, kterou ve svých skaldech třímala každá z aliančních H-TBC Liberty.

Flavalis: „Tady u planety?“
Thor: „Ty úly s námi nepoletí, je to jediná šance, jak alespoň jeden z nich dostat.“
Malis: „Budeme ale muset obklíčit jeden z těch velkých úlů a vypustit zbraň zároveň, aby se nemohl dostat z jejích gravitačních vlivů.“
Thor: „Jsem si toho vědom, musíme dát vědět, co chystáme, aby se naše lodě mohly stáhnout.“

- Ze všech lodí třídy Liberty vyšla ke svým spolubojovníkům jednoduchá zpráva: „Ústup!“, který dle domluvených kódů znamenal použití superzbraní. Všechny tři lodě neustále ostřelované značným množstvím úlů ale i křižníků velice rychle zaujaly pozice kolem jednoho ze superúlů, který střílel svými bateriemi do všech stran a signifikantně snižoval sílu štítů o několik desetin procenta na zásah. Thor, Malis i Flavalis zvednuli víko u svého křesla, počkali, až vyjede červené tlačítko a ve tejný moment jej zmáčkli. Zpod trupu každé lodě odlétla jedna velká raketa, která se později rozdělila na větší počet menších raket, které nejenže udělaly dokonalý kruh, ale samotná trojice raket vytvořila kolem megaúlu pravidelný trojúhelník, který znemožňoval únik ze zasažené oblasti. V místech, které ohraničily výbuchy raket vznikla všem známá singularita, která s narůstajícím časem rostla a sílila. Velký podíl na tom měly i wraithské zbraně s nimiž se snažily vznikající problém zažehnat. To vše však lidem pomáhalo a se zjištěním, že s dostatečným přísunem energie ještě rychleji roste, lodě třídy Liberty vysunuly svá asgardská děla a veškerou možnou energii poslaly do chřtánu černých děr. Po několika málo minutách, během kterých byly všechny lodě třídy Liberty pod neuvěřitelnou palbou, začalo wraithskému megaúlu přituhovat. To už se ale bitva opět uvrhla do totálního chaosu, kdy se veškeré lodě promíchaly a nevěnovaly wraithskému megaúlu pozornost. Pozemské jednotky však věděly, s čím mají tu čest a proto si dávaly obrovský pozor, aby se nedostaly do gravitačního pole, které rapidně rostlo. To se stalo osudným velkému množství lodí, které byly vlivem slapových jevů trhány na miliardy malých kousíčků, které postupně mizely v obrovských dírách.

Thor: „Čas to ukončit.“

- Thor opět zmáčknul své červené tlačítko. Jeho vzor následoval jak Flavalis, tak Malis. Všechny tři rakety vlétly do svých cílů a v pravý moment explodovaly, čímž začaly díry destabilizovat. Pro megaúl to však přišli příliš pozdě. I přes zapojená dvě ZPM byla gravitace příliš silná a loď byla stejně jako její menší souputníci rozerván na kusy. Na všech můstcích a ve všech městech se začalo lehce slavit, když se jim podařilo zničit jednu z nejhorších zbraní, které kdy vesmír viděl. Bohužel to byl jediný úspěch, který se lidem proti megaúlu povedl, jelikož další rakety nebyly k mání a jejich výroba by trvala déle, než bitva. Proto se všechny tři lodě vrátily na svá místa nad Atlantidou a nechaly se chránit zlatavými trubci, kteří se blížili z planety. Bohužel nestihly uchránit sedmero lodí, které právě pod hustou palbou explodovaly. Byla to trojice lodí třídy Daedalos (Lao-Tse, Titán a Herkules) a čtveřice Ha’taků, kterých zbývala jen chabá polovina (16). To už se do hry zapojily i satelity, jejichž baterie ostřelovaly vše, co se jim dostalo do hledáčku. A ani rakety nezůstaly pozadu, jen měly menší šanci na zásah, když byly poměrně efektivně ničeny daleko před cíli. Relativně nedotčena zatím byla antická flotila, jejíž lodě velice úspěšně bojovaly s nadměrnou přesilou. Bohužel i na ně došlo, když páreček silně poškozených křižníků napálil jeden z Patronů, jehož štíty neměly šanci vydržet. Patron se okamžitě přeměnil v ohnivou kouli, vedle níž vykvetla další, když se Todd konečně rozhodl zapojit na sto procent. Prozatím svoji loď šetřil, ale pochopil, že bude nezbytné zasáhnout. Jednou jedinou salvou vyčerpal štít Incursa a poslal jej do háje. Trojice lodí třídy Liberty zaznamenala zapojení druhého megaúlu a jejich cíl byl proto jasný. Zastavit megaúl za použití všeho možného. K nim se připojila i prozatím „živých“ lodí třídy Prométheus obou verzí, které jako první napadly megaúl a kroužily kolem něj tak, aby byla minimální šance na zásah nepřátelskou palbou. Pendergast s Lincolnem a Prométheem bravurně manévrovali, bohužel zbylé dvě lodě Pegasuské koalice měly čerstvou posádku, která ještě nebyla s lodí tolik sžitá. A právě tyto dvě lodě zásahy vzaly za své a i přes obrovskou snahu byly štíty příliš přetížené, než aby toto přestály. Lincoln nabral kolizní kurs s úlem a těsně před ním zatočil prudce doleva a podletěl úl do míst, kde byla obrovská díra. Ještě před svým zahnutím odpálil dvojici horizontů, kterými disponoval a snažil se co nejvíce vzdálit od bobtnajících obláčků ohně, které se objevovaly na masivním štítu, který dostal co proto. Todd na svém „trůnu“ spokojeně seděl a pozoroval, jak štít v pořádku drží. Pro takové troufalce měl přichystané dárky v podobě obrovských děl, které vypustily neskutečné množství energetických pulsů, jejichž síla byla jen o něco slabší, než u dávkovaných salv. Lincoln kličkoval jako myš, ale i jeho štíty byly po pár zásazích příliš poškozené a po několika málo vteřinách i Lincoln explodoval. Poněkud v ústraní doposud byla Hope, která dobila své energetické články na plno a přímo od slunce se vydala k tomu největšímu zlu, které viděla v megaúlu, v jehož hledáčku právě spočinulo Freedom. Obrovskou rychlostí Hope proletěla skrz bitevní pole a zamířila k megaúlu. Po cestě byla Hope silně ostřelovaná, ale speciální druh štítů, dovoloval upravovat frekvenci na konkrétní druhy zbraní. Jen díky tomu Hope držela stále pohromadě a mohla tak poslat megaúlu řádnou dávku energie v podobě celistvého antického paprsku, který vedl od zbraně až k megaúlu. Ustavičně tak zatěžoval jeho rudý štít, jehož síla začala konečně kolísat. Young v křesle velitele pochválil Rushe, který pendloval mezi konzolemi a snažil se udržet Hope v jednom kuse. Přece jen už to byl starší kousek technologie, který si zažil své. Hope neustále dorážela na štít megaúlu, který neměl ani chviličku klidu, když se do něj opřely i nejsilnější zbraně kterými Liberty, Freedom a Independence disponovaly. Antické i asgardské paprsky se šířily ze všech směrů a parádně zaměstnávaly wraithský štít, když se stalo něco nemyslitelného. Štít Freedom po dlouhém ostřelování polevil a první pulsy projely třímetrovou vrstvou nanitů a roztrhaly plátování na několika místech. Flavalis v křesle Freedom zalapal po dechu, když byla loď zasažena zhruba čtyřiceti monstrózními pulsy a Freedom, chlouba spojeneckých lodí explodovala. Všichni zůstali oněmělí z šoku, kterým exploze Freedom byl. Toddův úsměv opět vzlétl strmě vzhůru, když své baterie zaměřil na druhou z lodí třídy Liberty. Lodě však zažehnuly své motory na plné obrátky a zmizely z dostřelu jeho zbraní a rozsévaly peklo na jiné frontě, kterou se stala přestřelka mezi 304kami a obyčejnými úly, kterých na bitevním poli rozhodně ubylo. Ze sedmdesáti jich použitelných zůstalo už jen asi třicet a s přibývajícím časem se jejich počet snižoval. Bohužel ubylo i obránců, jejichž řady prořídly na dva Patrony, dvě Incursa, šest O’Neillů, sedm Ha’taků, sedm 304ek (zničen: Karel IV., Hood, Charles de Gaulle a Bell), dvě 303jky (Pendergast a Prométheus), dvě cestovatelské lodě třídy Labrea (Leandra a Darea), asgardská loď třídy Mitgard, dvě lodě třídy Liberty (Liberty a Independence), dvě lodě třídy Leonidas (Leonidas a Ikaros) a Hope. Proti nim stálo třicet úlů, osmdesát čtyři křižníků, tři WBC-304 a jeden megaúl. Stejně jako předtím Hope tak teď i Mitgard bojující s WBC-304kami odletěl k megaúlu, který doplňoval svůj štít, který klesl pod padesát procent. Mitgard stál proti Goliášovi sám a jen díky své mrštnosti mu dával pořádně zabrat. Liberty s Independence taktéž doplnily své vyčerpané štíty a vyrazily, na druhou steč, kterou chtěly všechno uzavřít. Independence proletěla kolem Liberty a zpoza zad Mitgardu napálil štít megaúlu pořádnou dávkou energie, která odčerpala další drahocenné procento z malého přídavného ZPM. Po malinké chvíli se připojila i Hope, jejíž energie opět dosahovala sta procent. Megaúl bojoval sám a Todd chtěl, aby to tak zůstalo, jelikož bylo třeba ještě porazit mnoho dalších lodí. Čtveřice supersilných lodí se míhala kolem stojícího megaúlu, jehož síla štítu razantně klesala. Liberty ve společnosti Hope střídala své útoky, tak aby byl štít neustále zatížen, když nechal Malis upravit platformy antických paprsků, tak aby střílely stálý proud energie, stejně jako Hope. Nároky na energii byly enormní, ale slavilo to úspěch. Příklad Liberty následovala i Independence díky jejíž palebné síle štít konečně selhal. Todd prásknul do ramene svého křesla a povolal veškeré zbylé lodě k sobě, aby zničily čtveřici útočníků. Všechny úly přestaly pálit po svých prvotních cílech, jimiž byly pozemské 304ky a co nejvyšší možnou rychlostí vyrazily k pětici lodí, v jejichž středu se tyčil obrovský megaúl, na jehož pancíři bobtnaly obrovské výbuchy, značící dopady horizontů, raket a paprsků. Pancíř byl ale natolik silný a pevný, že bylo opravdu velice těžké proniknout více jak dvaceti metry, což byla pouhá polovina síly pancíře. Po příletu posil dostal Toddův megaúl druhý dech, který eskalovala v přenádherný souboj tělo na tělo s nablyštěnou Independence, jejíž štíty se neuvěřitelně prohýbaly a nanité fungovaly více než kdy předtím. Liberty zaznamenala stejně jako ostatní lodě nízký stav štítů, který zapříčinila palba samotného megaúlu, jehož síla byla enormní. Desítky a stovky modrých energetických bublin narážely do nažloutlého štítu, který stejně jako u Freedom, dosáhl čísla nula a desítky pulsů trhaly pancíř na kusy, když zasáhla Liberty, jejíž štít se roztáhl přes Independence a společnými silami si vybojovali cestu skrz pětici úlů, které Libertyin štít nešetřily. Hope s Mitgardem kryly únikovou cestu a stihly ještě zničit dalších sedm úlů, než se dostaly z dosahu zbraní megaúlu. Ten i přes vybitý štít rozžehl motory a vydal se na zběsilou honičku, která pro pár pozemských lodí i spojeneckých skončila explozí, když zbraně Toddovi vlajkové lodě rozsévaly smrt jako na běžícím páse. Jednou z lodí byla i Hope, jejíž energie po brutálním útoku na megaúl spadla jako kámen a megaúlu teď stačilo jen dvacet těžkých zásahů a Hope se rozpadla na dva velké kusy, které během chvíle pohltily plameny. Dokonce i Mitgard měl co dělat, aby ustál palbu svého protivníka, který se pomalu, ale jistě blížil. Když už byl Todd na prahu dostřelu měst, nevědomky překonal tuto vzdálenost a přesně v ten moment zasáhla města, jejichž sklady poskytovaly azyl ještě několika tisícům dronů. Cesty dronů a Toddova megaúlu se střetly přesně v pravý moment, když chtěl Todd ukončit trápení Mitgardu. Drony ale zasáhly hlavní baterie, které se přehřály a explodovaly. Další tučné exploze vykvetly na pancíři robustní lodě, kterou druhotné exploze málem roztrhaly. Jen díky abnormální síle pancíře loď zůstala v celku a mohla utéct za jednu z planet, kde si začala léčit své šrámy. Liberty zmenšila štít jen na sebe a ihned se vydala za megaúlem, který byl nyní nejzranitelnější. Independence nahodila štíty, jejichž síla byla pouhé dvě procenta, ale i to stačilo na sestup atmosférou a následné zakotvení na molu jednoho z měst. Zde si své štíty dobíjel i Leonidas s Ikarem a Odysseou. Zbylá flotila neustále pálila proti téměř třetinové armádě, se kterou sem Todd přiletěl. I to však stačilo na zničení šesti ze sedmi Ha’taků, zbylých dvou Patronů i Incursů, tří ze šesti O’Neillů, cestovatelské Darey, poslední pegasuskou loď – Prométhea, Richarda Lví Srdce, Kutuzova a Johanku z Arku. Naproti tomu Wraithům zbývalo „pouhých“ dvanáct úlů, třiačtyřicet křižníků a jeden megaúl. Leč byly pozemské křižníky mnohem silnější v boji jeden na jednoho, mnohdy i tři na jednoho, tak přesilu patnáct ku šestapadesáti, nemohly i přes veškerou snahu všech měst i zbytku satelitní sítě přežít. Křižníky nyní synchronně ostřelovaly vždy jednu loď, kterou se nyní stala Bohemia, která vypustila poslední zbytky výbušné munice v podobě Horizontů a raket a dala se na ústup pod městskou bublinu, ke které to ale nestihla. Štít odolával hodně dlouho, ale energie nakonec stejně došla. Desítky velkých kusů trupu dopadaly na bělostně průhledný lanteánský štít, který sem tam schytal nějakou tu střelu z úlu, či křižníku. Poslední loď třídy Prométheus – Pendergast právě zapojil poslední fúzní generátor a štít tak dostal další energii, která mu právě přišla vhod, když se dvanáctka úlů rozhodla ukončit jeho existenci. Pendergast unikal poměrně úspěšně velkému množství střel a bral to přes veškeré možné trosky, za nimiž se schovával poslední Ha’tak, kterému velel svalnatý Jaffa Teal’c, jehož na palubě doprovázel i starý přítel Bra’tac. Stovky a tisíce energetických pulsů pročesávaly přilehlé okolí, po němž Pendergast unikal a bohužel se to stalo osudné i poslednímu jaffskému plavidlu, které hrdě bojovalo bok po boku se svými spojenci. Nikým nečekaný konec zasáhl hlavně O’Neilla s Carterovou, kteří se s oběma Jaffy znali mnoho dlouhých let. Svět „hrdinů“ tak po Mitchellovi opustil další člen bývalé SG-1. O’Neill nakázal okamžitý odlet na orbitu, kde to začalo pro pozemšťany vypadat opravdu příšerně. Neustálou palbu všech wraithských plavidel nevydržel Suvorov, který měl na své pažbě nejvíce zářezů. Jak dlouho Pendergast unikal a snažil se se svým koncem něco udělat, tak velice krátce trvala jeho konečná likvidace, kterou si na pažbu připsala trojice křižníků, které Pendergasta neustále pronásledovaly. Naneštěstí pomoc v podobě Leonida přišla pozdě a trojice křižníků následovala Pendergasta jen několik málo vteřin po něm. Ikaros v čele s Carterovou pronásledoval čtveřici úlů, které jej vedly do předem nachystané pasti, která sklapla přesně podle plánu. Dvacet křižníků se společně opřelo do jeho bělostných štítů, které se prohýbaly pod enormním náporem stále více a více. Daedalos se třemi O’Neilly a Leonidem spěchaly k místu pasti a stihly to doslova za vteřinu dvanáct, když se Ikarův štít ocitl na hladině dvou procent. Leonidas svým štítem nabral část „křídla“ křižníku a následným asgardským paprskem jej odprovodil ze světa. Rychle roztáhl štít přes poničeného Ikara a doprovodil jej pryč z místa, kam Clark transportoval poslední atomovku, která s sebou vzala desítku křižníků a dva úly. Ikaros stejně jako předtím přistál pod ochrannou bublinou Atlantidy, ale nyní se zdálo, že ani nevzlétne, když se pod štít vrhnul jak Mitgard, tak i Liberty, jejíž štít by už moc nevydržel. Po pár vteřinách přistála i trojice asgardských O’Neillů a zbylá cestovatelská loď - Leandra, což byla celá zbylá pozemská flotila. Na orbitě se tak konečně mohl zformovat zbytek wraithské flotily, čítající osm úlů, dvacet křižníků a jeden megaúl, který se už částečně zotavil z posledního brutálního útoku. Všichni zbylí velitelé všech spojeneckých lodí se sešli v zasedací místnosti, kde Woolsey se zbytkem vrchního velení pozoroval průběh bitvy. Jako první vešel O’Neill, jehož výraz značil opravdové zklamání. Emmerson s Caldwellem si podali ruce a postavili se za O’Neilla, který navrhl jediné možné řešení.

O’Neill: „Mrzí mě, kam až to došlo, ale nemáme jinou možnost než zmizet.“
Woolsey: „Myslíte odletět s městy?“
Natski: „A co kolonie? Naši sice převálcovali první Wraithy, ale nemůžeme je zde nechat.“
McKay: „Navíc, pokud by města vzlétla, megaúl by je rozmetal, štíty na Independence jsou srovnatelně silné a pokud vezmeme v úvahu velikost města a náročnost na vzlet, hovoříme zde o oběti jednoho, možná dvou měst. Ty zbraně megaúlu neznají hranic, podle dat co jsem mohl sledovat, střílel různě silné pulsy, což naznačuje, že je limitován pouze energií, která ano, určitě rapidně poklesla, ale troufám si říct, že by dokázal i jedním masivním výbojem usmažit štítové emitory našich měst.“
O’Neill: „To chcete naznačit, že nemůžeme zmizet?“
McKay: „Můžeme, jen je zde opravdu reálná šance dalších ztrát a to v řadách měst, která jsou to nejcennější, co máme, a věřím, že se někde v jejich databázi schovává odpověď na porážku Wraithů.“

- V tom opět jako dříve vyrušil všechny Chuck, který bedlivě sledoval senzory a zaznamenal příchozí zprávu, která přišla z Toddova megaúlu.

Chuck: „Z megaúlu právě přišla video zpráva, asi byste ji měli vidět.“

„Shepparde, jak jsi určitě, zjistil, nejsem mrtvý a čekám na tebe ve svém novém „království“. Doufám, že mě co nejdříve poctíš svoji návštěvou, abych ti mohl udělat exkurzi. Souřadnice k přistání jsem poslal rovnou se zprávou. Tvůj tým je samozřejmě vítán“

- Chuck rozklikl na druhém notebooku souřadnice přistání a Sheppard se opět zaposlouchal do zprávy.

„Jo, a abych nezapomněl přidat výhružku, máš deset minut, jinak zničím vše kromě Atlantidy, Tebe osobně zabiju, pak ostatní, vezmu si adresu Země a pochutnám si na lidech, které tak moc chráníš!“

- Todd provokativně mrknul okem a zpráva skončila. V místnosti zavládlo naprosté ticho, které protnul až Sheppard.

Sheppard: „Budu potřebovat atomovku, na kterou připlácnete to nový maskování.“
Woolsey: „To vám nemůžu dovolit.“
Sheppard: „Naštěstí nemusíte, klidně mě pošlete před vojenský soud, a abyste mě zastavil, budete mě muset zavřít.“
Woolsey: „Vidím, že jste odhodlaný, nebudu vám stát v cestě.“
Sheppard: „Nepůjdu sám, že Rone?“
Ronon: „Sis myslel, že tě tam nechám jít samotného?“
Sheppard: „Jen pro tebe budeme potřebovat malou pomoc. Rodney, máme zde přece nějakej ten přístroj, kterej tě zamaskuje.“
McKay: „Myslíš, Sodanské maskování?“
Sheppard: „Když to říkáš.“
McKay: „To by mohlo fungovat, mohli bychom takhle propašovat celý úderný tým a já bych mohl vypojit ZPM, pak by se úl zřítil na planetu a porazit zbytek flotily už by nebyl problém.“
Sheppard: „A kolik jich máme?“
McKay: „Říkej tomu náhoda nebo ne, ale přesně čtyři.“
Sheppard: „Takže ty, Ronon, Ford a Sims.“
McKay: „Přesně.“
Woolsey: „Pokud, do toho bude chtít celý váš tým jít.“

- Všichni přítomní pohlédli na opodál stojící tým, který zaznamenal pohledy ostatních.

Ronon: „Mě přemlouvat nemusíte.“
Ford: „Mám mu co vracet.“
Sims: „No a já nebude trhat partu, i když si stojím za svým, že to je sebevražda.“

- John se lehce pousmál a okamžitě se spolu s týmem vydal do šaten, kde se snad v rekordním čase nasoukali do svých vest a vydali se do jumperu, na jehož střechu byla nakládána nukleární hlavice.

Mezitím na megaúlu
- Todd v poklidu seděl ve svém křesle a prohlížel si obrazovku, na níž se přesně minutu před uplynutím daného ultimáta, objevila rychle se blížící tečka.

Todd: „Dejte vědět jednotkám v hangáru, ať to pečlivě prohledají, určitě nepřiletí sám.“
Toddova pravá ruka: „Ano pane.“
Todd: „A ať se nenechají zmást, Atlanťané disponují maskováním.“
Toddova pravá ruka: „Ano pane.“
Todd: „A ještě něco, jakmile jumper prohledají, dejte mi vědět, mám pro ně překvapení, které jsem navrhl přesně pro ně.“

Paluba jumperu
- John v poklidu pilotoval svůj oblíbený jumper, se kterým si prošel mnohými bitvami. Na obrazovce si zobrazil přesné souřadnice, kde má s jumperem přistát. John se otočil na Rodneyho, který si ještě připínal batoh.

Sheppard: „Rodney, je ta atomovka pořádně připevněná? Byl bych nerad, kdyby mi během letu těmi úzkými chodbičkami spadla.“
McKay: „Neboj, je magneticky přikotvena a ještě jsme ji pro jistotu převázali kurtnami.“
Sheppard: „Dobře, budu za chvíli přistávat, takže se zamaskuj jako ostatní.“
McKay: „Hodně štěstí.“

- Rodney se zamaskoval a v kokpitu zavládlo nesnesitelné ticho, které Johna přivádělo k šílenství.

Sheppard: „Ronone, vím, že se ti to nebude líbit, ale kdyby k tomu došlo a já ho neporazil, nech ho dokončit práci, musí uvěřit, že mě porazil a že zde se mnou nikdo není, jen tak odkryje karty. Počkej, až je odkryje, jinak by byla má smrt zbytečná.“

- Sheppard Ronona sice neslyšel, ale Ronon velice nerad souhlasil s jeho slovy. Rononův ustaraný výraz vyvolal nejednu vrásku v obličejích ostatních členů, kteří věděli, že je to možná naposledy, co se Sheppardem mluví. Téměř všichni se chtěli ještě naposledy odmaskovat a rozloučit se se Sheppardem, ale ten s jumperem přistál na předem určených souřadnicích. Necelou vteřinu poté, co zasunul motory do vnitra lodě, se ze zadní části ozval hluk, který připomínal bouchání na uzavřené dveře. John rychle promrkal očima a vzpamatoval se. Rychle otevřel zadní část jumperu a beze zbraně vyšel vstříc svým bodyguardům.

Sheppard: „Todde, nečekal jsem, že tě ještě uvidím, potom co ti Rodney nakopal prdel.“
Todd: „Mě se jen tak nezbavíš.“
Sheppard: „To samé jsem chtěl říct taky.“
Todd: „A kde vůbec je doktor McKay, chtěl jsem mu poděkovat, jen díky němu mám tuhle novou loď, kterou nemůžete porazit.“
Sheppard: „Trošku jsi ji přecenil ne? Jednu už jsme ti zničili a tu tvoji málem taky, teda kdyby ses neschoval jako malá holka.“

- V tom Todd Shepparda silně udeřil a dva Wraithové jej odtáhli do místnosti s křeslem. McKay s Fordem se vydali najít jakýkoli přístup do databáze, aby mohli najít strojovnu, ve které Rodney očekával nějaké moduly nulového bodu. Oba prošli trojicí Wraithů a s divným pocitem mrazení vyrazili. Sims jako jediný zůstal v jumperu a pozoroval trojici Wraithů, kteří pálili svými stunnery po celém vnitřku lodičky, hlava nehlava. Několik pulsů prošlo i Simsem, který byl zcela okouzlen technologií, která jej schovávala.

Sims: „Proč jsme to sakra nepoužili na Odina?“

- Když v tom jej přerušil odchod všech Wraithů a následné vystřelení jumperu pryč z hangáru.

Sims: „Do prdele. Co teď, mysli, mysli.“

- Sims nahmatal svoji vysílačku a spojil se s Rodneym a Fordem, kteří právě na mapě objevili místnost se dvěma moduly nulového bodu.

McKay: „Co udělali?“
Sims: „Vystřelili jumper pryč z hangáru a uzavřeli jej, nemám sebemenší šanci se dostat dovnitř. Navíc mě asi zaměřili.“
McKay: „Vypadni odsud, my už něco vymyslíme.“

- Sims ukončil spojení a odmaskoval se, čímž mohl opět převzít kontrolu nad jumperem, jehož dráha směřovala pryč mimo štít. Okamžitě se zamaskoval a přistál na místo poblíž hangárů, kde nebylo možné jej nalézt senzory. Opět se zamaskoval pomocí sodanského maskování a snažil se spojit s McKayem. Stínění však nepropustilo signál skrz. Todd ve společnosti Johna konečně dokráčel do své místnosti, kde se odehrávalo vše důležité. Spousta Wraithů pobíhalo kolem všemožných zařízení a monitorovali situaci na planetě. Todd naznačil svým bodyguardům, aby ustoupili a nechala Johna volného.

Sheppard: „Ještě by to chtělo trochu vymalovat, nemyslíš?“
Todd: „Vždy jsem oceňoval tvůj humor, který obyčejní Wraithové nechápou, ale čas, který jsme společně strávili, mě naučil mnohé.“
Sheppard: „Jo starý časy.“
Todd: „Určitě tušíš, proč seš zde.“
Sheppard: „Masíčka se ti zachtělo.“
Todd: „Pokud tím myslíš svoji smrt, tak ano.“

- Přičemž Todd udělal výpad proti Johnovi a udeřil jej velice silně do tváře. John upadnul na zem, a když jej chtěl Todd opět udeřit, podkopnul mu nohy a urychleně se zvednul, aby se mohl bránit proti dalším úderům, které na něj Todd vrhnul. John se od svých prvních let v Pegasu velice zlepšil, ale ani tak nestíhal Toddovým ranám uhýbat a za chvíli se jeho obličej proměnil do všech možných odstínů zelené a modré. Po poslední ráně John začal plivat krev z úst a podíval se Toddovi do očí.

Sheppard: „Tak už to ukonči.“

- Todd přijal výzvu a vyšel Sheppardovi vstříc, pomalu natáhl svoji ruku, a když byl u něj, snažil se přisát svoji ruku k jeho hrudi, ale Sheppard vytáhl svůj nůž a probodl jeho ruku skrz na skrz. Ihned svůj nůž vytáhl a rozřízl jeho vrchní šatstvo, které se zabarvilo černou krví. Todd naštvaně zavrčel a opět se vydal proti Sheppardovi, který byl však na koni, když se mu opět podařilo říznout jej do oblasti hrudi a břicha. Todd se však pečlivě připravil a nakrmil se před soubojem, což mu dodávalo velkou regenerační sílu. Souboj, kdy se silnější a slabší okamžiky střídali na obou stranách, probíhal ještě čtvrt hodiny, než byl John úplně vyčerpán a domlácen, což se o Toddovi a jeho regeneračních schopnostech říct nedalo. Po čtvrt hodině osobního souboje tělo na tělo John poklekl a zhluboka dýchal. Jen co spatřil přibližujícího se Todda, opět se postavil na nohy a rychlou otočkou sekl Todda přes biceps, který mu prořízl až do masa. Todd bolestně vykřikl a Ronon si užíval křik, jak jen to šlo. Pomalu přecházel po místnosti a hrál si se svým velkým mečem, který byl ostřejší, než kdy jindy. Ronon ještě chvíli přihlížel pěstnímu souboji, než se Todd dostal na kobylku, když se mu podařilo podrazit Johnovi nohy a přistoupit k němu dostatečně blízko, aniž by ho John jakkoli zranil. Nohou mu odkopl nůž, čímž mu zlomil ruku. Poté k němu přiklekl a přitiskl mu svoji ruku ke krku. Užíval si každý moment a pomalu jej zvedal do výšky. John jej ještě jednou praštil do oblasti trapéz, ale to bylo vše, co ještě stihl, než s ním Todd praštil vší silou o zem. Vzduchem se nesl pach smrti smíchaný se zvukem lámajících se žeber, která propíchla jednu z Johnových plic. S chraptícím zvukem se porozhlédl po místnosti, kde očekával svoji spásu v podobě Ronona. Aniž by věděl, kde Ronon stojí, mrknul. Rononova krev vařila touhou zabít Todda, ale věděl, že to tak musí být. Todd roztrhl Johnovo tričko a začal se na něm krmit. Krmení bylo stresující a strašně bolestivé, ale John nevydal ani hlásku, když po chvilce upadl do bezvědomí. Todd si vychutnával každý doušek Johnova silného ducha, až na zemi zbyla jen seschlá mrtvola bývalého plukovníka amerického letectva. Todd vstal od Johnovy mrtvoly, přešel ke konzoli a vydal první rozkaz. Všichni okamžitě zaměřte města a zničte je. Jen Atlantidu nechte nedotknutou. Ronon se spojil s Rodneym a dal mu vědět, aby vytáhl dvojici ZPM, která byla na zhruba třiadvaceti procentech své kapacity. Rodney se odmaskoval a začal na konzoli zadávat příkazy k vytažení obou ZPM, když Forda i Rodneyho zasáhly energetické pulsy z wraithských zbraní. Skupinka Wraithů na rozkaz hlídala místnost se ZPM. Rodney je sice viděl na svém detektoru známek, ale myslel si, že to je jen obyčejná skupinka, která prochází určitými částmi lodě. Ford s Rodneym padli omráčeni na zem a Wraithové opět zapojili obě ZPM. Z rukou sundali sodanská maskování a odtáhli těla k Toddovi, který tušil, že na něj Sheppard něco zkusí.

Ronon: „Simsi, slyšíš? Simsi, slyšíš? Sakra.“

- Ronon už neváhal ani chvíli. Okamžitě se odmaskoval a rozsekl jednoho z pěti Wraithů vejpůl. Ihned se zase zamaskoval a přeběhl k druhému, kterého stejně jako předtím rozpůlil. Vždy, když se odmaskoval, zároveň vyřadil veškeré dveře odstřelením konzolí, které visely u dveří. Když zbýval pouze Todd, odmaskoval se, odhodil maskování a s vrčením usekl Toddovi levou ruku. Todd v bolestech vytasil stunner, ale Ronon mu jej vyrazil z ruky. Přistoupil k němu, chytil jej za hlavu a meč mu dal na krk.

Ronon: „Tak a teď mu pěkně vrátíš život, hajzle.“
Todd: „Když ne?“
Ronon: „Když ne, tak tě budu pomalu krájet, kousek po kousku a budu si to užívat stejně jako ty, když ses krmil Johnem.“

- Todd by však radši obětoval svůj vlastní život, než by vrátil ten Johnův. Ronon jej udeřil do obličeje, čímž silně krvácející Todd omdlel. Ronon přecházel od konzole ke konzoli, ale vůbec nevěděl, co má dělat. To Sims věděl, když se ze všech přítomných úlů a křižníků snesla brutální palba na bedra asgardského štítu, který obepínal všechny antická města. Sims odpoutal jumper od trupu a vydal se do přesného středu díry uprostřed megaúlu. Naposledy se snažil spojit s někým ze svých společníků, než zmáčkl tlačítko a jako hrdina, odpálil nejsilnější jadernou hlavici, kterou kdy lidé vyrobili. Obrovské množství energie se šířilo ze svého ohniska konstantní rychlostí do všech směrů. Takováto obrovská síla zajisté roztrhala vrata megaúlu a energie pronikla do vnitřku lodi, kde napáchala vážná poškození, která dokonce vyřadila štít, který již nechránil rudo-fialový trup. Chuck na senzorech zaznamenal výbuch i následné vyřazení štítu a okamžitě odběhl do konferenční místnosti, kde seděl samotný O’Neill a snažil se přijít s nějakým plánem, který by loď vyřadil.

Chuck: „Generále, pane, megaúl ztratil štít, v přesném středu lodě explodovala naše hlavice, která vážně poškodila loď, mám dát rozkaz flotile?“
O’Neill: „Ne, tahle loď je moje.“

- S důrazem na posledním slově oznámil Clarkovi, aby jej transportoval na palubu Leonida, jehož štíty byly nejsilnější ze všech lodí. Jack se objevil přímo na můstku, kde byli všichni připraveni a nažhaveni.

O’Neill: „Transportujte všechny, včetně sebe na Atlantidu, beru si loď.“
Clark: „Ale pane?!“
O’Neill: „To je rozkaz plukovníku.“

Clark všechny, kromě sebe transportoval na Atlantidu, kde všichni zůstali stát v úžasu, když se tam posádka Leonida objevila.

O’Neill: „Řekl jsem všechny, včetně vás.“
Clark: „Já rozuměl, ale nenechám vás letět samotného, vím, co chcete udělat.“
O’Neill: „Dobrá, budete řídit loď a budete ji držet na kolizním kurzu s megaúlem, napálíme to do něj a pošleme ho do hajzlu.“
Clark: „Rozkaz generále.“
O’Neill: „Už ne, už jenom Jack.“

- Clark pokýval hlavou a vyrazil s Leonidem pryč z mola. O’Neill zapojil do jedné z konzol své USB zařízení a poslal na Ikara zprávu, určenou přímo pro Sam.

Můstek Liberty
- Na můstku nejmodernějšího aliančního křižníku Thor přihlížel startu Leonida, který tryskem vystřelil ze svého místa na molu a zamířil na orbitu, kde právě explodovala atomovka a vyřadila megaúlu štít.

Thorkill: „Thore, na Leonidovi zaznamenávám jen dvě známky života.“
Thor: „Transportujte mě na Leonida a ihned vyrazte, asi vím, co chce O’Neill udělat!“

- Thorkill transportoval Thora na palubu Leonida, kde jej nikdo nečekal.

Thor: „Co si myslíš, že děláš?“
O’Neill: „To nejlepší co můžu, jinak to nepůjde.“
Thor: „To ale nebude stačit, jejich trup možná prorazíš, ale loď to vydrží.“
O’Neill: „Tak si cestu udělám, proto mám ty schopnosti, abych je využil.“
Thor: „Sám to nezvládneš.“
O’Neill: „Budu muset.“
Thor: „Nebudeš muset.“

- Jen co Thor dořekl svoji myšlenku, Leonidas se ocitl na orbitě pod mohutnou palbou všech přítomných lodí. O’Neill zavřel oči a začal se pekelně soustředit. Kolem jeho těla se objevila telekinetická bublina, která pomáhala jeho schopnostem a umocňovala je. Jeho tělo se začalo hodně třást, když trup na jednom místě začal pukat. Po chvilce však pukání přestalo, když bublina okolo O’Neilla splaskla.

Clark: „Štíty už toho moc nevydrží.“
O’Neill: „Střílej pořád do jednoho místa, vše co nám zbylo, hodně mi to pomůže.“
Clark: „Budu se snažit.“

- V tom se kolem Leonida prohnala dvojice lodí třídy Liberty, které dělaly Leonidovi clonu. O’Neill se opět začal soustředit, když jej zastavil Thor.

Thor: „Pěkně spolu, příteli.“

- Thor uchopil Jackovu ruku a pevně stiskl. Oba dva se začali vehementně soustředit a oba po chvíli obalila silná bublina, která stejně jako předtím násobila jejich sílu. Spojení Jacka a Thora bylo impozantní, když trup začal opravdu pukat a i díky cílené palbě všech pozemských lodí bylo díra dost velká, aby jí Leonidas prolétl dál do vnitra lodi. O’Neillovi začala téct krev z nosu vlivem silného soustředění a dokonce i Thorovi skapával širůček potu smíchaný s krví na triko. Oba muži se třásli napětím, jejichž tělo bylo v neustálé křeči více než dvě minuty. Leonidas konečně dosáhl okraje trupu, když velkou rychlostí zahučel dovnitř.

Toddova operační místnost
- Ronon již nějakou tu chvíli přecházel od konzole ke konzoli a snažil se jakýmkoli způsobem zprovoznit její neurální rozhraní, které však mohl udělat jen Todd. Proto si vzal jeho useknutou ruku, ale bez duševního spojení nebylo možné loď nijak ovládat. Když už začínal být Ronon opravdu naštvaný, do místnosti vtrhl Wraith, který byl Toddovou pravou rukou. Hned za ním početná skupinka Wraithů, která však velice rychle vzala za své, když Ronon zamaskoval a postupně všechny rozsekal. Po kratičké bitce přivedl Wraitha, který byl Toddovi nejbližší vedle něj. Pár fackami probral Rodneyho i Forda a zavedl Rodneyho ke konzolím, kde velice rychle obešel jakýsi druh Wraithského firewallu.

McKay: „Mám to, jsem uvnitř.“
Ronon: „Tak vyřaď to rušení, ať můžeme vypadnout, Sims odpálil jumper s atomovkou.“
McKay: „O můj Bože.“
Ronon: „Co je, co se děje?“
McKay: „Za asi deset vteřin Leonidas napálí do megaúlu. A v místech kam narazí, se vytvořila nějaká hluboká trhlina, ale nevím, jak se tam objevila.“
Ronon: „Pak už vás dva asi nebudu potřebovat.“

- Podotkl Ronon a oba Wraithy rozpáral od zdola nahoru. Přesně za deset vteřin se celým megaúlem začala šířit obrovská energie, která roztrhla megaúl na miliardy malých kousků.

Mléčná Dráha, Země, SGC - JIP
- Po jednotce intenzivní péče pobíhala početná sestava doktorů, kteří kontrolovali stavy všech kriticky zraněných mužů a žen. Veškerému zmatku velela doktorka Carolyn Lamová, jejímž otcem byl známý generál Hank Landry. Lamová si právě pročítala kartu jednoho z pacientů, když se onen pacient po dlouhých dnech v komatu konečně probral. Doktorka okamžitě změřila puls a překontrolovala veškeré životní funkce, než přiskočila k telefonu a zkontaktovala velitele SGC. Ten doslova přiklusal, aby se přivítal s nejdůležitějším pacientem, který se na místní jednotce intenzivní péče nacházel.

Landry: „Jacku, vítej zpět mezi živými.“
O’Neill: „Hanku, kde to sem?“
Landry: „V SGC.“
O’Neill: „A co tady děláš ty?“
Landry: „Bohužel tady tomu zmatku velím.“
O’Neill: „Ty mě nechápeš, zemřel jsi.“
Landry: „Carolyn, zkontroluj mi tep prosím tě.“
Dr. Lamová: „Ne, mně mrtvý nepřipadáš, tati.“
Landry: „Vidíš, nemůžu být mrtvý.“
O’Neill: „Zemřel jsi při obraně SGC, když byla Země napadena Ascheny.“
Landry: „Ascheny? O těch jsme neslyšeli od našeho posledního střetnutí s nimi, před několika lety.“
O’Neill: „Co se to sakra děje.“
Landry: „Asi se ti něco zdálo, protože tady ležíš víc jak dva měsíce, potom co jsme tě vyhrabali z trosek Oblasti 51.“
O’Neill: „To není možné, poslední co si pamatuju je, jak letím s Thorem na své lodi do megaúlu a ničíme ho.“
Landry: „Asi myslíš superúl a ten jsi nezničil ty, ale Sheppard.“
O’Neill: „O tom nemluvím, mluvím o megaúlu, mnohem silnějšímu a většímu než superúl.“
Landry: „Tak teď nevím, o čem to mluvíš, žádnou takovou loď neznám, jediné co vím je, že superúl napadl naši planetu a dvojice šipek zasáhla část Oblasti 51 v místech, kde ses právě snažil vystřelit zbytek našich dronů.“
O’Neill: „Co? Kolikátýho je?“
Landry: „Desátého března, dva tisíce devět. Dva měsíce od útoku superúlu.“
O’Neill: „Řekněte mi, že Atlantida ještě neodletěla.“

THE END

U dalšího projektu, nashle

Povídku jsem četl od samého začátku a musím říct,klobouk dolů .Mám ale dotaz:To si děláš srandu že to byl jen O’Neilluv sen??

jop

úžasnej díl ktomu konci má tři teorie
1.vrátil se do minulosti
2.viděl budoucnost
3.byl to sen

Díl moc hezkej ale...není to trochu přehnané ta síla úlu když má k dispozici "jen" 2 ZPM ? I když to je můj osobní názor . Jinak celkově to bylo úchvatné zakončení

Sakra to je vtip ale nemusel si zníčit freedom ta má lepší a hezčí název než iddepence a tos teda nemohl zníčit independenci.