Vezmu to od konce.
Zajmalo by mě jaký dostřel ale takový laser může mít. Protože ať už je sebe dokonalejší, ten paprsek nikdy nemůže být dokonale koherentní a tak se musí zákonitě po určitý vzdálenosti nakonec rozptýlit.
edit: chvilka googelní mě dovedla na stránky co už na ně odkazoval Ray:
http://www.projectrho.com/rocket/spaceg ... ser_Cannon
čili laser podléhá difrakci, nemám čas na to to nějak podrobně studovat, ale řek bych, že Sluneční soustavu s laserem nepřestřelíš.
Budiž, "sluneční soustavu" jsem možná přehnal. Na druhou stranu, jelikož uvažujeme o vnitřních planetách + Jupiteru, počítáme s několika málo AU (průměr dráhy Jupiteru (se slunce ve středu) je cca. 11 AU).
Mohl by se někdo kompetentní dobrat tomu, jak moc velký/silný laser by byl schopný dostřelit na AU, jestli něco takového jde? Pamatujte, že to klidně může tu loď smažit pěkně dlouho, nikam mu neuletí (maximálně může rotovat).
Pamatujete, že počítám tak nějak s tím, že by tahle věc mohla pomáhět i laser sails...
Na jednu stranu sis zakázal AI na druhou stranu by si ale měl vymakaný algoritmy a ohromnou výpočetní kapacitu, která by byla schopná analyzovat všechna ta data ze senzorů.
AI nemáme ani dnes a přesto máme slušnou výpočetní kapacitu. IT je sice v mém zasasazení o pár dekád zpátky, ale to platí především pro civilní sektor (neexistuje internet a mobilní sítě), armáda má přeci jen výkonější počítače.
Podle mě je trochu problém v tom, že lidi (včetně mě) zanedbávají, JAK OBROVSKÝ JE VESMÍR, a to i jenom při braní v potaz naší sluneční soustavy.
Navíc, na skenování oblohy nepotřebuješ mít kilometr velké CPU. Hvězdná obloha je více méně stále stejná, takže stačí, když ti aktivní IR/radar/vizuální senzory předají údaje do počítače, a ten porovná rozdíly s již známou mapou (vytvořenou kartografií při dřívějším průletu). Je tam o tečku navíc? Pak máme poplach.
Je samozřejmé, že při správném plánování a kapce štěstí se něco takového stát může, viz.
http://en.wikipedia.org/wiki/307_Nike. Šlo by podle mě ale o velmi netradiční způsob vedení boje spíše než o typickou taktiku.
Viz. také -
http://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/M ... oidThicket.
No přiznám, že moje fantasie při těhle velkejch vzdálenostech začíná trochu selhávat. Je, řekněme, 100k km moc na hit&run? Vždyť ta cílová loď nemá moc kam utýct.
100k km je velmi málo, je to třetina světelné sekundy, a pokud na tebe něco z té vzdálenosti vylétne, měl bys mít připravenou závěť. Samozřejmě, asteroid belt je relativně hustý v kontextu vesmírného prostoru, může se zdát, že je vlastně hustý hodně: "Over 200 asteroids are known to be larger than 100 km,[40] while a survey in the infrared wavelengths shows that the asteroid belt has 700,000 to 1.7 million asteroids with a diameter of 1 km or more."
Faktem ale je, že tohle se rozkládá na velikosti víc než jeden AU na délku a v kruhu větším než je oběžná dráha Marsu. Sondy tím létají běžně a NASA se musela snažit, aby vůbec poslala misi k asteroidu; kdybys tam něco míjel běžně, stačilo by zapnout kamery u Voyagerů a Pioneerů.
Jinými slovy, jakákoliv loď by dopředu velmi dobře věděla, kolem čeho vekého poletí a mohla by upravit trasu tak, aby se na světelné sekundy vyhnula něčemu, za tím se může skrývat nepřátel. A měla by oči na asteroidu velmi dlouho, takže pokud by tam nečekalo něco automatického (a malého; asteroidy většinou rotují a IR by odhalila lidské plavidlo, viz. no stealth; a předkpokládám, že automatické věci by se dalo s pár drony ubránit), nevyplatilo by se moc dělat
Hit and Run by se ve vesmíru při útoku na konvoj podobal spíše námořní bitvě z Master and Commander, kdy se dvě lodě celý den pronásledují a snaží se získat "delta-v", aby jedna unikla druhé a druhá aby ji dohnala. Byl by to spíše souboj nervu a toho, jeslti konvoj dříve doletí k cíli (kde bude obrana) nebo jestli ho dříve dožene pronásledovatel.
Pokud nemáme tedy dalekosáhlé lasery (máme nebo ne? Někdo?), tak není způsob, jak konvoji pomoc a konvoj by se musel spolehnout na původní obranu (pokud jde o osamocenou loď, pak by se musel spolehnout na pár dronů a Awacsů, popřípadě na eskortu bitevníku 2. nebo 3. generace, což by ale stálo prachy, takže bych se spíše vsadil, že v případě války by civilní lodě zůstaly v hangáru a personál by transportovaly jen bitevníky).
Byl by to hit&run trvající týdny. To se podobá spíše honu na ponorku/Bismark než klasickému udeř a uteč. Nejbližší dramatický příběh pocitu posádek by byl BSG 1x01 '33'. Jen bez FTL aspektu.
Neříkám, že klasický rychlý hit&run by nešlo realiovat, ale pouze ve velmi hustém prostoru (Jupiter, Saturn), kde je za co se schovat a odkud nečekaně vyletět. Pochybuji, že by bylo vhodné na to konstruovat speciální plavidla, když by to měly zvládnout jen bitevníky a drony s patřičnou strategií a velením.
Je tu ještě jedna věc, na kterou moc nemyslíme. Zatím vycházíme z toho, že pokud nastane bitva, snaží se protivníci navzájem totálně eliminovat - čím víc má ta která zbraň megatun, tím lépe (pro některé, především navrhující coilguny). To částečně sedí do mého zasazení, ale přeci jen, nemyslíte si, že pokud by bojovali lidé s lidmi, existovaly by jisté konvence? Námořní bitvy minulých staletí taky měly pravidla, podle nich se poškozené lodě mohly se ctí vzdát při určitých středních ztrátách...
Nechci napsat Hornblowera IN SPACE!, ale stejně to myslím stojí za úvahu. Má to i pragmatické vyústění - pokud budeme používat coilguny v síle megatun, nepřítel je bude taky používat (a třeba i na civilní populaci), následkem čehož možná dojde nežádoucí k eskalaci síly, než kdybychom si prostě navzájem propalovali lodní trupy lasery a přijímali kapitulace zbytku cizích posádek.