Stargate Battlefront (1x13 Nepřítel nespí)

děkuji vám za kladná ohodnocení
zde je další díl

Díl 11. Pakt

V SGC vládl klid, když se náhle aktivovala brána. Chodbami se rozezněl alarm. Po chvilce doběhl do řídícího stanoviště generál Landry a oslovil Waltra:
„Waltře, kdo to je?“ zeptal se ho generál Landry.
„Přijímám kód, jsou to Asgardi,“ odpověděl Walter.
„Otevřete iris, bezpečnostní týmy do prostoru brány,“ rozkázal generál Landry
„Rozumím,“ odsouhlasil Walter.
Chvíli po tomto rozhovoru vystoupila z brány drobná štíhlá postava. Byl to Thór. Pak do místnosti vešel generál Landry a
přivítal ho:
„Skloňte zbraně, á hádám že jste Thór,“ pozdravil ho generál Landry.
„Ano, to vskutku jsem,“ souhlasil Thór.
„Jasně, tedy, přejděme k tomu, kvůli čemu tady jste, pojďte prosím za mnou,“ vyslovil generál Landry.
„Ovšem,“ přikývl Thór a pak oba odešli do konzultační místnosti SGC.
Potom v konzultační místnosti začal Thór oznamovat zprávu:
„Včera jedna naše průzkumná loď prozkoumávala prostor kolem iridijské hlavní planety, když pak náhle vystoupily z hyperprostoru dvě lodě. Podle popisu se jednalo o Luciánské hataky. Čekali jsme bitvu, ale místo toho jsme zjistily, že Luciánská aliance a Iridiové uzavřely spojenectví,“ oznámil Thór.
„To je velice zajímavé, čekal bych, že je Iridiové zničí na místě,“ podivil se generál.
„To my také, Iridiové většinu vyspělých ras v galaxii Andromeda zničí, kdo ví, jak se jim podařilo je předsvědčit, každopádně jejich spojenectví pro nás všechny znamená velkou hrozbu, zvláště pro vás,“ vysvětlil Thór.
„Dobrá, jelikož máme velký problém tady, pošlu do Andromedy přepadový tým, a mimochodem, jak jsou na tom vaše síly?“ zeptal se generál.
„Od Anianů jsme dostali mnoho surovin, takže naše síly čítají
deset lodí třídy O'Neil, dva Daniel Jackson a jeden Biliskner,“ odpověděl Thór.
„Myslel jsem, že Bilisknery už nevyrábíte,“ podivil se generál.
„Měli jsme jednoho poškozeného, a ještě jsme vám chtěli říct, že Iridiové staví svou základnu tady, v Mléčné dráze,“ vysvětlil Thór.
„Takže je to horší než jsme čekali, kde je ta základna?“ zeptal se generál.
„To my právě nevíme, víme jen že ta základna by měla být někde tady, kde, to nevíme,“ odpověděl Thór.
„Aha, takže pošlu několik našich lodí a týmů, aby ji hledali,“ oznámil generál.
„Rád vám pomůžu,“ podotkl Thór.
„To rád slyším,“ dodal generál a odešel od stolu.
Mezitím Daedalos hlídkoval na oběžné dráze Země. Pak se ho asi po dvou hodinách po rozhovoru Thóra s generálem Landrym, pokusil někdo kontaktovat. Mezitím na můstku:
„Pane, SGC se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „před dvěmi hodinami nás navštívil velitel asgardské flotily, Thór a řekl nám, že prý si tady staví Iridiové základnu. Trochu jsme v tom zapátrali, a vyšla nám jedna adresa, kde by teoreticky ta základna mohla být. Je to P4r2e7. Leťte se tam podívat a pokud by jste tam tu základnu našli, tak ji zničte, už i takhle tady máme mnoho problémů.“
„Dobrá, jsme na cestě,“ odsouhlasil kapitán.
„Dobrá, hodně zdaru, Landry konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Zadejte souřadnice P4r2e7, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos se otočil a skočil do hyperprostoru a hned za ním i Koroljov. Mezitím si John sehnal ve skladě barvy a rozhodl se
trochu vyzdobit svoji F 14. Pak si ho všiml major Wallace a šel za ním:
„Co to tam maluješ,“ zeptal se ho.
„Nevidíš, žraločí tlama,“ odpověděl mu John.
„Koukám, že ti k tomu i docela sedí, přemýšlel jsem že bych si
ji namaloval i na svoji F 302, ale nakonec jsem od toho ustoupil,“ podotkl Jack.
„Já ji měl i na F 18, ale nakonec jsem ji musel smazat, Talibáncům se moc nezamlouvala a šili do mě jako diví, jednou
jsem se vrátil s dvaceti dírami na křídlech a trupu,“ podotkl ještě John.
„Jó, tenkrát to byly časy, jednou mě málem sestřelily, dostal jsem to z 20mm kanónu, prostřelili mi palivovou nádrž, měl jsem štěstí, moje F 15 to vydržela až na základnu a vidim že
máš zajímavé počty sestřelů,“ odpověděl ještě Jack.
„No jo, je to asi to nejlepší co tady můžu dělat, tady a na Daedalu je vážně nuda, většinu času trávím tady, v hangáru,“ podotkl John.
„No jo, už musím jít, tak nazdar,“ dodal Jack a odešěl.
„Nazdar,“ odpověděl mu John a pokračoval v práci.
Po hodině a několika minut letu obě lodě konečně vystoupili z hyperprostoru. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, vystoupily jsme z hyperprostoru, na senzorech máme tři nepřátelské lodě, jsou to iridijské nákladní, máme je zničit?“
zeptal se první důstojník.
„Zatím ne mám jiné plány, jsou všechny stíhačky připraveny k boji?“ zeptal se kapitán prvního důstojníka.
„Ano, jsou,“ odpověděl mu první důstojník.
„Vyšlete je, ať ty lodě nezničí, jen poškodí, chceme je obsadit, pošlete zprávu Koroljovovi, že může vyslat své stíhače,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Ani ne pár minut poté co dořekl začali z hangárů Daedala a Koroljova vylétat stíhačky a vrhali se na přepravní lodě. Velmi rychle se přiblížily na dostřel a začali pálit rakety po slabých místech. Iridijové byli naprosto zaskočeni a dřív než stačily uprchnout, pozemské stíhačky jim vyřadili hyperpohon. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, na dvě lodě můžeme přesunout své jednotky, rusové právě začali s výsadkem,“ oznámil první důstojník.
„Transportujte na ně naše týmy, stíhači ať na ně neútočí!“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Netrvalo dlouho a výsadek šel i na třetí loď. Ještě před tímto rozhovorem ze základny na povrchu odstartovala formace luciánských letounů, jež měla za úkol ochránit iridijské přepravní lodě. Mezitím John kroužil nad poškozenými loďmi, když tu náhle se ozvala jeho vysílačka:
„Mám na radaru formaci letounů,“ ozvalo se z vysílačky.
„Vidím je, jdeme na ně, šetřete si rakety, hádám že alkeshe už jsou na cestě,“ rozkázal John.
John svou F 14 s vyceněnými žraločími zuby otočil a za něho
se pověsili další F 14, F 302 a MiGy 29, letící vstříc nepřátelské fomaci. Johnovi se podařilo vypálit proti jednomu letounu a tomu se utrhlo hořící křídlo a explodoval. Pak mu kolem kabiny proletěli všechny ty letouny a rozpoutala se bitva. John se stačil s F 14 přetočit a povesil se za jeden letoun,
kterého sestřelil svým kanónem. Pak se jen rozhlížel po své další oběti. Mezitím na můsku Daedala:
„Pane, našli jsme tu jejich základnu, je na dostřel raket,“ upozornil první důstojník.
„Zničte ji,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Jakmile dořekl, vylétlo z raketových sil deset raket a namířili si
to přímo k základně, kde ale narazili na silové pole a cíl nezasáhli. Mezitím na můstku:
„Pane, rakety narazili na silové pole,“ upozornil první důstojník.
„Kolik máme horizontů?“ zeptal se kapitán.
„Jenom jeden,“ odpověděl první důstojník.
„Je na čase ho použít, vypalte ho na tu základnu,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Ze spod Daedala vylétl horizont a namířil si to opět k základně.
Tentokrát ji štít už neochránil, pozemská zbraň byla příliš silná a základna byla zničena. Naneštestí z ní ještě před zásahem stačilo vzlétnout deset alkeshů, chystajících se zaútočit na Daedala a Korljova. Jeden člen Johnovi letky si jich v zápalu boje všiml a okamžitě kontaktoval svého vedoucího:
„Tady plukovník Kornwall, mám na radaru deset alkeshů, zdá se že chtějí zaútočit na Daedalos a Koroljov.“
„Dobrá, pokusím se je zaměstnat,“ oznámil John.
„Pomůžu ti,“ přidal se Kuzněcov.
„Dobrá, jdeme na ně, Douglas konec.“
Johnova F 14 a Kuzněcovův MiG se otočili a vyrazili proti alkeshům. Pak se ale za ně pověsili čtyři letouny začali po nich pálit. Naštěstí si jich všimla dvojice F 302 a jeden MiG a jejich piloti se jim rozhodli pomoct. Pověsili se za útočící letouny a sestřelili je kanóny. John a Kuzněcov pak mohli zaútočit na alkeshe. Oba dva si vybrali jednoho a po něm vypálili po dvou raketách. Oba alkeshe se jim podařilo zničit. Naneštěstí oběma zbývali jen dvě rakety. Oni ale věděli že několik dobře mířených salv z kanónů do motorů alkeshe ho může zničit. Tak
si vybrali své cíle a začali po nich pálit z kanónů. Kuzněcovovi se podařilo alkesh zničit. Johnovi se ho podařilo jen poškodit, protože mu náhle došla munice. Pak se ale náhle alkeshe otočili pryč od svých původních cílů a zamířili k obrovské flotile hataků a iridijských bitevních lodí, které se náhle odněkud vynořili. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vystoupila obrovská flotila luciánských hataků a iridijských bitevních lodí,“ upozornil první důstojník.
„Okamžitě stáhnete všechny naše jednotky,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
John a Kuzněcov byli první co přistáli na svých lodích. Mezitím se ale několik iridijských lodí oddělilo od formace a přibližovali se k Daedalovi a Koroljovovi. Během pár minut se podařilo na Koroljov přistát poslednímu stíhači. Ten pak zavřel vrata hangáru a skočil do hyperprostoru. Jedna iridijská loď ještě stihla vypálit po Daedalu, ten naštěstí včas aktivoval hyperpohon a unikl. Měl to ale jen tak tak.



Konec jedenáctého dílu

to na tom vážně není co zlepšit

cool díl

fakt, a já už jsem chtěl skončit, tak asi budu zase pokračovat

Neprestávaj stále a píš, akoby pre seba.

stargate battlefront pokračuje
zde je dvanáctý díl

Díl 12. Mateřská loď


Daedalos hlídkoval kolem oběžné dráze Země. Vládl tam naprostý klid. John polehával na křídle jedné F 14 a kapitán právě přišel na můstek, když se náhle ozval první důstojník:
„Pane, SGC se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Zase, tak to pusťte,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „tokerské výzvědné jednotky údajně spatřili na oběžné dráze planety P6t3e2 goauldskou mateřskou loď ,podle všeho patřící Luciánské alianci. Vaším úkolem bude tu loď zničit. Pomůže vám Sun Tzu, Odysey je v opravně.“
„Dobrá, jsme na cestě,“ odvětil kapitán.
„Hodně štěstí, Landry konec.“
„Spojení přerušeno, zadávám souřadnice,“ oznámil první důstojník.
„Výborně, jste velmi pozorný, vstupte do hyperprostoru,“ pochválil ho kapitán.
Nedlouho po této větě vstoupili Daedalos, Koroljov a Sun Tzu do hyperprostoru. Ani ne po hodině cesty vystoupili poblíž pouštní planety P6t3e2. Poblíž nebylo nic vidět, žádná loď. Pak se ale znedání objevila obrovská loď. Byla to ona, goauldská mateřská loď patřící Luciánské alianci. Mezitím na můstek přišel kapitán a oslovil prvního důstojníka:
„Jaká je naše situace,“ zeptal se.
„Před chvílí jsme objevili nepřátelskou mateřskou loď,
brzy bude na dostřel, počkat, z hyperprostoru právě vylétávají nepřátelské lodě, jsou to hataky.“
Pak Daedala zasáhla střela:
„Pálí po nás, štíty zatím drží,“ upozornil první důstojník.
„Palte z raketometů a railgunnů po hatacích, asgardské
zbraně použijte na mateřskou loď,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Mezitím se rozpoutala bitva. Dvanáct hataků a jedna mateřská loď proti pouhým třem BC 304. Všechny BC
304 použili stejnou taktiku. Štít mateřské lodi brzy selhal a na její trup začala dopadat palba z asgardských paprskometů. Ta se ale tvrdě bránila a svou palbou zasypávala všechny tři pozemské lodě. Mezitím se posádce Koroljova podařilo zničit tři hataky, Daedalu taky tři a Sun Tzu dva. Palebná převaha luciánů byla znát, proto musela pozemská flotila ustoupit. Palba nepřátel jim ale vyřadila hyperpohon, takže nemohli uniknout do hyperprostoru. Pak ale Sun Tzu vypadli štíty a na její trup začali dopadat střely z Luciánských lodí. Koroljov a Daedalos se ji pokusili zachránit tím, že by na sebe strhli veškerou palbu mířenou na Sun Tzu a nechali ji uniknout. Bylo ale již příliš pozdě a Sun Tzu po mnoha zásazích explodovala. Zbylým dvěma pozemským lodím se podařilo na chvíli vypnout štít a přenést několik členů posádky Sun Tzu. Pak se ale veškerá palba soustředila na ně. Nakonec se jim podařilo uniknout jen o vlásek. Luciánské hataky je již dál nesledovali a vrátili se zpět k poškozené mateřské lodi. Deset hataků bylo zničeno za cenu zničení Sun Tzu. Navíc hlavní cíl mise nebyl splněn a obě pozemské lodě byli poškozené. Mezitím na můstku Daedala oslovil kapitán prvního důstojníka:
„Jak jsme na tom?“ zeptal se.
„Hyperpohon je vyřazen, motory jsou poškozené, štíty jdou na 20% své původní integrity a to je prakticky všechno,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, kolik členů posádky Sun Tzu se vám podařilo
transportovat?“ otázal se ho kapitán.
„Šestnáct,“ odpověděl krátce první důstojník.
„Byl mezi nimi kapitán,“ podotkl ještě kapitán Caldwell.
„Ne, pane,“ odpověděl vážně první důstojník.
„Dobrá, spojte mě s Koroljovem,“ rozkázal kapitán.
„Pokoušel jsem se, ale nejde to, asi mají poškozenou vysílačku, pane, blíží se k nám pět F 302, snaží se s námi spojit,“ upozornil první důstojník.
„Ty budou ze Sun Tzu, pusťte to,“ rozkázal natšeně kapitán.
„Tady důstojník Taši Dawa,“ ozvalo se, pokoušeli jsme
se spojit s Koroljovem, ale nejde to, proto vás žádáme o přistání.“
„Máte ho mít, důstojníku Harisi, otevřete oba hangáry,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím, pane, druhý hangár nelze otevřít,“ oznámil
první důstojník.
„A kolik ještě můžeme do prvního naskládat stíhaček?“ zeptal se kapitán.
„Tři, maximálně,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, důstojníku Dawo, můžeme umožnit přistání jen třema vašim strojům,“ oznámil mu kapitán.
„Dobrá, pokusíme se to nějak vyřešit, Dawa konec.“
„Spojení přerušeno, pane, Koroljov se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ zvolal nadšeně kapitán.
„Daedale, slyšíte mě,“ ozvalo se z obrazovky hlas kapitána Koževuva.
„Slyšíme vás dobře, co potřebujete?“ zeptal se kapitán Caldwell.
„Měli jsme tady takový problém ohledně vysílačky, jinak se nám podařilo ze Sun Tzu transportovat pět členů posádky, kapitán mezi nimi nebyl a ještě...“
„Pane, blíží se k nám formace letounů a alkeshů,“ přerušil ho první důstojník na Koroljovovi.
„Musím končit, za chvíli tady bude pěkně rušno, Koževuv konec.“
„Pane, má pravdu blíží se k nám početná formace letounů a alkeshů,“ upozornil první důstojník.
„Vyšlete vše co máme, palte z hlavních děl,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Chodbami Daedala se rozezněl alarm. John okamžitě přiběhl z oběda a nasedl do své F 14. Brzy se otevřely dveře hangáru a z Daedala a Koroljova začali vylétat F 302, F 14 a MiGy 29, vstříc nepřátelské formaci. John ještě vydal poslední rozkazy své letce:
„Dobrá, jdeme na ně, pamatujte, rakety si šetřete na alkeshe, rozumíte.“
„Číslo dva, rozumím.“
„Číslo tři, rozumím.“
„Číslo čtyři, rozumím.“
„Dobrá, jdeme na ně, Douglas konec,“ dopověděl John
a napjatě si nasadil kyslíkovou masku.
Velmi brzy byli nepřátelé na dostřel a John začal po jednom z letounů pálit z kanónů. Tomu se ale podařilo kulkám vyhnout a proletět. Pak se rozpoutala bitva. John se pověsil za jednoho alkeshe a vypálil po něm dvě rakety. Ty ho zasáhli přímo do motorů a on explodoval. Mezitím na můstku Daedala, kde začali lítat jiskry:
„Pane, štíty dlouho nevydrží navrhuji skočit do hyperprostoru, dokud můžem,“ navrhl první důstojník.
„A nechat tady naše lidi, ne, musíme něco vymyslet,“
odvětil kapitán.
„To ale rychle, protože brzy bude pozdě,“ podotkl ještě první důstojník a dál se věnoval své práci.
Mezitím se John pověsil za jeden letoun a zničil ho svými kanóny. Pak uviděl další letoun jak pálí po jedné
F 14. Pověsil se za něj a začal pálit z kanónů. Nepřátelský stroj dostal mnoho zásahů a explodoval. Pak se chvíli rozhlížel, když tu náhle se ozvala jeho vysílačka a v ní hlas kapitána Caldwella:
„Majore Douglasi, budete schopen odletět se svými stíhači do bezpečí?“
„Při plném výkonu motorů, ano, myslím že to půjde,“ odpověděl John.
„Dobrá, odleťte co nejdál od nás, nemůžeme vás nabrat, musíme uniknout, rozuměl jste?“ rozkázal kapitán.
„Rozuměl, jdeme na to,“ odsouhlasil John.
„Dobrá, Caldwell konec.“
Jakmile kapitán domluvil Jhn přenastavil frekvenci, aby mohl promluvit ke všem pozemským stíhačkám v bitvě a začal mluvit:
„Tady major Douglas, všem letounům okamžitě mě následujte, mám vás všechny přesunout do bezpečí, motory na plný výkon.“
Jakmile dořekl otočil se pryč od obou lodí a za něho se zařadili všechny zbylé pozemské stíhačky. Nepřátelské
letouny je překvapivě nesledovali a všechny se vrhly na
obě pozemské lodě. Ty naštěstí uprchli do hyperprostoru. Alkeshe se vrátili na své lodě, letouny se ještě pokusili pronásledovat pozemské stíhačky. Ty byli ale příliš daleko a nakonec to taky vzdali a vrátili se zpět na své lodě. Pozemská formace stíhačů se skryla poblíž tamního měsíce, kde byli perfektně kryti před luciánskými senzory. Flotila hataků a mateřská loď mezitím vstoupila do hyperprostoru a orbita kolem planety byla prakticky prázdná. Piloti pozemských stíhaček museli čekat přibližně dvě hodiny, než vystopili z hyperprostoru nedoopravená Odysey a Appolo s prázdnými hangáry, aby je mohli vyzvednout. Netrvalo ani půl hodiny než se všechny stíhačky nalodily a obě lodě mohli vstoupit do hyperprostoru, zpátky na planetu Zemi.



Konec dvanáctého dílu

Je to hezké nevím jak jinak to komentovat

hlasuj, prosím všechny co si to přečtou aby hlasovali, ať vím jak na tom sem

nakonec jsem se překonal a přes nechuť jsem třináctý díl dokončil

Díl 13. Nepřítel nespí


Jakž takž opravený Daedalos stál nehybně na orbitě planety Země. Na jeho palubě vládl klid, kteří by někteří členové posádky nazvaly jako „klid před bouří“. A taky že ano. Brzy se pokusilo s ním spojit SGC. Mezitím na můstek přispěchal kapitán a oslovil ho první důstojník:
„Pane, SGC se s námi pokouší spojit.“
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „máme pro vás opět špatné zprávy.“
„Zase, no dobrá, co to je?“ zeptal se zklamaně kapitán.
„Luciánským špehům se podařilo z jedné z našich kolonií, ukradnout plány asgardského paprskometu.Podle spolehlivých zdrojů ho vyrobili a namontovali do jednoho z jejich hataků, kotvícím na planetě P8r4d2. Zatím zbraň ještě nevyzkoušeli, ale brzy ji hodlají otestovat. Pokud začnou tu zbraň vyrábět masově, není pochyb že nás brzy zničí. Leťte s Koroljovem na tu planetu a zničte ten hatak a tu zbraň. Luciáni budou mít tu planetu dobře chráněnou, a je dosti možné že tam bude mít lodě i Iridijská federace. Pokusíme se vám poslat nějaké posily, ale buďte připraveni na to, že to budete muset zvládnout sami. Osud planety Země je ve vašich rukách. Landry konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Zadejte souřadnice P8r4d2, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník a dal se do práce.
Nedlouho po tomto rozhovoru vlétli obě pozemské lodě do hyperprostoru. Cesta jim trvala ani ne půl hodiny, když z něho vystoupily. Najednou se ale dostaly pod palbu z pěti hataků. Naštěstí se jim podařilo na poslední chvíli nahodit štíty a opětovat palbu ze všech zbraní. Nakonec se jim podařilo během ani ne dvou minut zničit všech pět hataků. Mezitím na můstku Daedala:
„Jaké jsou škody?“ zeptal se kapitán.
„Podařilo se nám nahodit štíty dřív, než nás stačili zasáhnout, takže žádné,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, jak je ta základna chráněná,“ zeptal se opět kapitán.
„Zdá se, že mají na povrchu mnoho protilodních děl, touhle obranou nepronikneme, zdá se ale že ty zbraně jsou napájeny z jednoho velkého generátoru, pár stíhaček by ho mohli aspoň vyřadit, a my pak zničit ten hatak,“ navrhl první důstojník.
„Výborný nápad, oznamte Koroljova že se chystáme zaútočit stíhačkami, vyšlete všechny co máme,“ rozkázal
kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Chodbami Daedalu se rozezněl poplach ani ne za pět minut začali z jeho hangárů vylétávat F 302 a F 14E. Těsně poté co z Daedalu vylétl poslední letoun, začaly z Koroljova vylétat MiGy 29ST a připojovaly se k americkým letkám. Za chvíli se pozemští stíhači zformovali a vyrazily kupředu. Dřív než vstoupili do atmosféry, vydal John poslední rozkazy:
„Znáte, F 302 zaútočí na ten generátor a my je budeme krýt, rozumíte!“
„Číslo dva, rozumím.“
„Číslo tři, rozumím.“
„Číslo čtyři, rozumím.“
„Dobrá, všichni rozumí, Douglas konec.“
Jakmile domluvil, pozemská formace vstoupila do atmosféry a brzy se objevila luciánská loděnice, kde stály dva hataky. Kolem bylo rozmístěno několik děl proti útokům z orbity a nakonec hlavní cíl mise pozemských
stíhačů. Luciánský generátor. Náhle se ale proti nim objevilo několik Luciánských letounů. John po nich vypálil dvě rakety, z nichž jedna zasáhla svůj cíl. Pak se rozpoutala divoká bitva. John se po průletu nepřátelských
letounů přetočil na druhou stanu a pověsil se za jeden z letounů a sestřelil ho kanonem. Mezitím se pokusila letka F 302, které vedl major Jack Wallace. Dřív než stačili odpálit rakety, přepadlo je pět Luciánských letounů, a jednu F 302 sestřelili. Pak pronásledovali zbylé tři, když si jich povšiml plukovník Sokolov a rozhodl se jim pomoct. Vypálil po nich raketu, která zasáhla svůj cíl. Pak se pověsil za jednoho z nich a sestřelil ho kanonem. Zbylé tři letouny se odpoutali od prchajících F 302, ale Sokolov je pronásledoval dál a brzy sestřelil kanonem dalšího. Mezitím Jackovy F 302 odpálili rakety na generátor. Ten překvapivě neměl žádný štít. Raketám se ale generátor vyřadit nepodařilo. Brzy ale na něj začali dopadat další a další. Nakonec začal pomalu vybuchovat. Velitelé pozemských letek okamžitě začali stahovat své stroje co nejdále od generátoru, protože nevěděli jak může být ta exploze silná. Brzy generátor explodoval a tlaková vlna doslova smetla z oblohy několik letounů polétávajících okolo. Když byla obrana po zničení generátoru vyřazena, mohli zahájit Daedalos a Koroljov raketový útok na Luciánskou loděnici. Z obou lodí vylétlo celkem deset raket a namířili si to přímo k cíli. Všechny rakety zasáhli svůj cíl. Loděnice i s ukradenou zbraní byla zničena. Mezitím se vrátili pozemští stíhači z přepadové akce. Pak se ale z hyperprostoru vynořilo několik objektů. Byly to Iridijské bitevní lodě a chystali se zaůtočit na Daedala a Koroljova. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru právě vylétlo pět iridijských bitevních lodí,“ oznámil první důstojník.
„Kde jsou naše stíhačky?“ zeptal se kapitán.
„Právě přistávají,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, naše práce je hotová, jakmile přistane poslední
skočte do hyperprostoru,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Netrvalo dlouho a do hangárů Koroljova přistál poslední
MiG a obě lodě skočili do hyperprostoru. Po asi hodině se vynořili z něho na orbitě Země, kde byla sestavená celá pozemská flotila. Mezitím na můstku Daedala:
„Vystoupili jsme z hyperprostoru, pane, SGC se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky,“ naše nejhorší obavy se napnily, Luciánská aliance se rozhodla zničit Zemi, vyslali hatak s Antickou superzbraní.“



Konec třináctého dílu

a nezapomeňte hlasovat

hi díly jsou pěkně psané nápad také dobrý jen se mě zdá že podceňuješ BC-304. Jinak jen tak dál.

mynymony: děkuji
ohledně té BC 304, já si myslel že ji spíš přecenuji, každopádně vám mohu prozradit že v příštím díle přibyde do jejich arzenálu nová zbraň

super díl kdy bude další?

posedlík:děkuji a odpověd na tvoji otázku:to težko říct, vzhledem k tomu že mi začala škola, tak asi přibližne dva týdny.

hezká povídka a další díl nebude?

tož přestalo mě to bavit, ale dobře ,příští díl ještě udělám a pak uvidim podle nálady