SG: Příběh Vesmíru - Epocha druhá - díl desátý (13.12.2012)

Heuréka, Dragon vstal z mrtvých!
A díl byl teda po dost dlouhé pauze téměř o ničem, jsou tam vidět pozůstatky tvé velmi dlouhé pauzy. Každopádně i tak je dobrý, však ty se do toho psaní zase dostaneš!

[Dragon]

Tak on díl 5 a 6 byl původně v celku a podle toho tento díl vypadá... každopádně máš pravdu v tom že se na mě podepsala velmi dlouhá pauza a věci okolo.

BB20 píše:

však ty se do toho psaní zase dostaneš!

Díky za důvěru .)

:hmmm: A teraz rozmýšľam či sa mám tešiť.

Rozhodol som sa - tešiť( )
Hlavne z dôvodu, že v seriály nebolo na túto tému (pokiaľ sa pamätám nič).

P.S.:

Ja sa pridám ku gratuláciám až po prečítaní ďalšej časti.

Takže:Všetko najlepšie (aj keď skoro po roku) k Tvojim 21. narodeninám.

[Dragon]

Další díl sem přidám pravděpodobně zítra

Puk:
vidím že jsi nezapomněl ... a děkuji ti

[Dragon]

V první řadě bych chtěl poděkovat všem kteří hlasovali "ano" udělám co bude v mých silách abych vás nezklamal .)

A když už jsem tady, tak vám sem rovnou dám další díl. Ostatně jsem to také včera slíbil doufám že se díl bude líbit

06 – Nečekaná návštěva – druhá část

1. planeta
Okamžitě jak se lodě Alterianů objevily nad určenou planetou, tak započali sestupovat na určené souřadnice.
Lodě na planetě dosedly tak, že chrám a s ním i sklepení plné Alterianů, byl přímo mezi nimi.
Jako první z lodí vyběhla pětice Alterianů, která okamžitě začala zabezpečovat oblast – zatím co tři Alteriané hlídali okolí, tak zbylí dva rozmisťovali nástražné zařízení, podobné šrapnelovým a nášlapným minám. Mezitím zbylá desítka Alterianů v lodích prováděla přípravu razícího stroje a ostatního zařízení.
Jakmile bylo okolí zajištěné, tak byl aktivován razící stroj.
Na rozdíl od prototypu, který před lety použily ke svému vlastnímu úniku, se jednalo o účinější a hlavně méně hlučnou verzi stroje. Razba obou tunelů probíhala dle plánů a překvapivě bez komplikací.


Krátce před proražením prvního tunelu, Alteriané ve sklepení odpočívali – jejich páni byli pryč, zdánlivě nic jim nehrozilo, a tak využili jedinečné možnosti na pravý nefalšovaný odpočinek. Avšak o útěku se jim ani nesnilo, moc dobře věděli že jediná cesta ze sklepení je zabezpečena všemi možnými a snad i nemožnými způsoby.

V okamžiku, kdy byla stěna sklepení proražena a z tunelu vyjel razící stroj, tak bylo celé sklepení na nohou. Děti řvaly, co jim jen hrdla stačila, ženy utíkaly, aby je utišily a muži se zbrojili vším, co měli po ruce.
Jen o okamžik později byl však proražen i druhý tunel, který kupodivu ústil ve stejné místnosti, přímo naproti prvnímu.
Z tunelů následně začali vycházet začmouzení Alteriani, kteří nesli vše, co by se mohlo hodit – přeci jen k lodi to bylo dlouhých pět kilometrů – jednalo se především o zbraně a několik přístrojů pro případné vyprošťování.

Několik Alterianů ze sklepení se vrhlo na nově příchozí. Tedy chtělo se vrhnout, jenže v okamžiku, kdy udělali pár kroků, tak místností prolétla koule ze světla a to přímo mezi oběma tábory.
Jedni Alteriané zůstali zmateně stát, zatím co ti druzí poklekli, což v ostatních ještě více prohloubilo pociti naprostého zmatení.
„Co to bylo?“ zeptal se jeden z obyvatel sklepení.
„To je dlouhá minulost. Ale teď jste volný, přišli jsem vám pomoci.“
Po těchto slovech se všichni začali balit a v naprostém klidu se pomocí tunelů vydali k lodím a následně na planetu, kde sídlili jejich zachránci – na planetu Celestus.

2. planeta
Vše z počátku probíhalo na chlup stejně – lodě přistály, posádka zabezpečila okolí a začalo se s hloubením tunelů.
Jenže když byli tunely teprve v polovině, tak se půda nad jedním z tunelů začala otřásat. Nejednalo se o zemětřesení, nýbrž o sérii výbuchů na povrchu – k lodi se blížila nemalá část vesničanů.
Pro ozbrojené Alteriany u lodí tlupa lidí s vidlemi, hráběmi a s dalším nářadím nepředstavovala přímou hrozbu, ale zabíjet se jim pochopitelně také nechtělo. Naštěstí po sérii výbuchů a výstřelů vesničanům došlo, že přímý útok s křikem, nesoucím se na míle daleko, nejspíš nebude nejlepší a raději se stáhli, několik rychlých vesničanů dokonce běželo k chrámu Ori, aby mohli podat zprávu o vetřelcích.
Ostatní vesničané, kteří si byli jisti že se jedná právě o ty vetřelce, o kterých před lety mluvili právě Ori, se chystali na další útok.

Mezitím vším dál probíhalo hloubění obou tunelů, již zbývaly jen minuty do proražení.

Vesničané se ovšem nehodlali vzdát tak snadno, a zatím, co jejich počet rostl, s tím jak přicházeli další z ostatních vesnic poblíž, rostla i pravděpodobnost prvního opravdivého masakru války. Války, co ještě ani pořádně nezačala.


Okamžitě jak byly tunely proraženy, tak jedna skupina alterianů informovala tu druhou a ty které přišli zachránit naprosto ignorovali.
Zatím, co se dvě skupiny zachránců dohadovaly a radily, tak se chrámem začali rozléhat kroky, ale nikdo nic neregistroval. Zachránci řešili své, obyvatelé zas byli dokonale zmateni a děti? Děti nikdo neposlouchal. Mohly skákat, křičet, mlátit, ale skutečnost, že chtějí oznámit, že se nahoře něco děje nikoho nepostihla.

Bez jediného varování, začala náhle jednomu z podzemních obyvatel téct krev z pusy, dotyčný se během okamžiku svalil na prašnou podlahu. Byl mrtev.
Za nedalekým rohem se krčil teprve desetiletý kluk s lukem, nemohl pochopit, co udělal, z jeho pohledu vykonával jen vůli boží. Co na-tom že právě zabil.
„Vloupali se do chrámu!!“ zařval po chvíli kluk s lukem v ruce. Jeho hlas se nesl kamennými chodbami chrámu až k uším několika vesničanů.
Vesničané neváhali a okamžitě vběhli do chrámu.
Alteriané ihned začali směřovat všechny do tunelů, zatímco sami zaujímali obranné postavení.
Netrvalo dlouho a u ústí sklepení se začali objevovat první vesničané, kteří bez většího váhání použili svých kuší a luků.
Alteriané pod palbou nepřítele se i přes vážnost situace museli smát. Nepřítel na ně útočil úplně primitivními zbraněmi, zatím co oni disponovali palebnou silou o které se nepříteli ani nezdálo. Pistolí!

Za nedlouho ve sklepení pod palbou vesničanů zbyla jen hrstka Alterianů, kteří vesničany drželi v uctivé vzdálenosti. Již se zdálo, že nebude na straně Alterianů prolita žádná krev, tedy vyjma ubožáka co byl střelen do zad, když jeden šíp náhle zasáhl jednoho z Alterianů přímo do srdce.
„Šťastná trefa,“ pomysleli si Alteriané, nacož další šíp zasáhl jednoho z Alterianů do levého ramene. Jeho bolestný řev okamžitě zaplnil celé sklepení.
Zbylí Alteriané neváhali a odvlekli raněného do jednoho z tunelu a vchod do něj opakovanými výstřely do stropu nadobro zatarasili a poté se vydali k lodi.

Pětice Alterianů u lodí, mezitím jen stěží odrážela ohromnou přesilu místních, dařilo se jim to jen díky několika skrytým nástražným zařízením a taktéž díky několika spadlým stromům, které po explozi, či po zásahu zbraní vzplanuly.
V okamžiku, kdy z podzemí začali vylézat Alteriané, tak místní přestali váhat, překonali veškeré zábrany a s mohutným křikem - který jim měl dodat kuráže a neznámé naopak vyděsit k smrti - vyrazili na steč.
Všichni, co měli po ruce nějakou palnou zbraň, začali bez-rozmyslů pálit běžícím vesničanům pod nohy, aby získali alespoň několik okamžiků, zatímco ustupovali k lodi.

Vesničané se nevyhnutelně blížili, ale Alteriané byli přeci jen o něco rychlejší a ohromné vrata lodě stihli zavřít doslova na poslední chvíli – v okamžiku, kdy se vrata hermeticky uzavíraly, tak Alteriané mohli zvenčí slyšet řev plný bolesti, zavírajícím vratům totiž chtěl zabránit nejeden vesničan a to vlastní silou. Alteriané tento řev, stejně jako ostatní zvuky pocházející mimo loď naprosto ignorovali v lodi měli totiž vlastních starostí více než dost.
Dvojice Alterianů šla okamžitě k řízení, zatímco se ostatní snažili postarat o raněné, několik šípů a dokonce i nejedny vidle – nebo jim podobný nástroj – stihli proletět dovnitř lodě ještě před uzavřením.
Po nastartování motorů se vesničané rozutekli... lodě poté bez dalších problémů odletěly.

3. planeta
Dvojice Alterianských lodí se objevila ve sluneční soustavě jen několik málo minut od cíle. Lodě okamžitě nabraly směr k planetě, kde měli být drženi proti své vůli další Alteriané, plán osvobození měl být naprosto identický, jako u předchozích dvou planet.
Po dosažení orbity, ale bylo všem jasné že to nebude až tak snadné – nedaleko planety totiž spatřili nejednu loď. Lodě se naštěstí nacházely ve formaci, která ještě dovolovala s troškou štěstí přistát na planetě, ale o bezproblémovém startu již všichni pochybovali.

Po přistání pobíhalo vše podle plánu - vylodění, zabezpečení a zahájení záchranné operace, dokonce ani během záchranné operace nenastali žádné potíže. Poté, co se Alteriané dostali do sklepení, kde byli drženi ostatní proběhla jen krátká konverzace, během které se mnozí již začali balit a připravovat na cestu. Ti druzí – jak jim začali říkat obyvatele sklepení – jim samozřejmě s balením a s přípravou pomáhali, aby vše proběhlo co nejrychleji a samozřejmě se během této výpomoci vyptávali, kde jsou jejich věznitelé, ale nikdo nic nevěděl.
Když už měli vše připravené, tak se vydali tunelama k lodím, kde se nalodili.

„Teď to bude teprve zajímavé,“ pronesl jeden z pilotů jedné z Alterianskyćh lodí.
Jeden ze zachraňovaných Alterianů se na něj zvědavě povídal, ale dříve než stačil vyslovit otázku – která ho pálila na jazyku – tak ho jiný Alterian předběhl:
„Jak to myslíte?“
„Nad planetou hlídkuje hned několik lodí,“ odpověděl pilot, „budeme mít velké štěstí pokud to zvládneme beze ztrát.“
„Cože?!“ zařval svojí otázku jeden ze zachráněných a okamžitě se začal vrtat ve věcech, které si brali sebou.
„ Ha mám to!“ zvolal náhle vítězoslavně, „máte tady doufám nějaký komunikační zařízení, nebo něco takového?“
Avšak dříve než mu někdo stačil odpovědět, tak se již dral k ovládacímu panelu.
„No něco by tu bylo...“ odpověděl mu druhý pilot, přičemž gestem hlavy ukázal na konkrétní místo. „Nádhera,“ odvětil Alterian a ihned si lehl na záda pod panel.
„Co to sakra děláte?!“ vyjel na něj okamžitě první pilot, kterému značně překážel, což vzhledem k tomu, že již byly nějakých deset kilometrů nad povrchem bylo značně nebezpečné.
„Zachraňuji nám všem život,“ odvětil Alterian, „jejich lodě mají komunikační okruh připojen na ovládání, chtěli to tak pro případ vzpoury – obávali se totiž, že by vás někdo mohl následovat, takže se dá na loď napojit i dálkově, vše je sice mnoho násobně chráněný, ale každá ochrana má své mezery a tahle je má i úmyslně.“

Mezitím, co se Alterian snažil připojit na komunikační zařízení, tak dvojici Alterianskyćh lodí zachytila pětice lodí Ori.
„Držte se!“ vykřikli piloti na obou lodích téměř současně, aniž by to věděli a záhy začali ještě v atmosféře provádět všelijaké úhybné manévry, při kterých se mnohokrát málem srazili sami se sebou.
Zatímco Alteriané prováděli zběsilé a kolikrát bezdůvodné manévry, tak lodě Ori na orbitě začaly zaměřovat Alterianské lodě.
V okamžiku, kdy Alteriané překročili padesátý kilometr nad povrchem, tak Ori vypálili, jejich zbraně byly energetického původu a paprsek byl rudě červený. Paprsky Alterianské lodě minuly doslova o vlas.

„Teď by byla ta pravá chvíle,“ oznámil pilot alterianovi, který se hrabal v komunikačních obvodech, ten záhy vykřikl:
„Mám to!“ přičemž vyskočil na nohy a začal něco hledat na samotném panelu. Avšak dříve než se ho kdokoliv stačil zeptat, co hledá, tak začal na panelu provádět všemožné úkony, mačkal, tahal a kroutil snad vším, co se dalo. Pilot už očekával nejhorší, když v tom lodím Ori zažehli motory na maximum a proletěli ve střemhlavém letu kolem nich... krátce poté lodě alterianů zmizely – přešli na nadsvětelný pohon.

4. planeta
Alterianské lodě se objevily nad planetou přesně podle plánu, a také podle něj přistáli a alteriané následně začali s ražbou tunelů. Všichni byli připraveni na jakékoliv překvapení – tedy téměř na vše.

Po průniku do sklepení se alteriané nestačili divit, to co jejich oči spatřili nečekali ani v těch nejdivočejších snech.
Sklepení překypovalo luxusem, nikde nebyl žádný prach nebo špína, a jeho obyvatelé byly elegantně oblečený a soudě dle jejich výrazů se jim ani zdaleka nelíbilo, že jim někdo provrtal dvě obrovské díry do jejich ''obýváku''.
„Rychle pojďte s námi a získejte svobodu!“ vyhrkl jeden z domnělých zachránců, který se vzpamatoval jako první.
„Svoboda? K čemu to, zde máme vše, co jen potřebujeme a chceme. Naši páni jsou k nám více než laskaví.“
Alteriané již přestali věřit i vlastním uším. Zmatení alteriané nevěděli, co si počít, odejít jen tak nemohli, přeci nenechají vlastní krev sloužit v otroctví.
Zatímco alteriané přemítali, co dál, tak obyvatelé sklepení kolem nich nenápadně vytvořili kruh, čímž alterianům bránili v případném útěku.
Jedna skupina “osvobozovaných“ se chovala jako zvědavej dav, ale ve skutečnosti dělala zeď vlastními těly, tak, aby ostatní měli čas vyzbrojit se vším, co měli po ruce.
„Já to nechápu jste tu jako otro...“ aleterian ale už nedomluvil, několik obyvatel sklepení se totiž na ně s neuvěřitelnou prudkostí vrhlo.
Dříve než se alteriané vzpamatovali, tak dvojice příznivců Ori – která si chtěla ručně “popovídat“ s jedním z alterianů – letěla přes celé sklepení, ještě dříve než-li dopadli na zem, tak byli mrtví.
V ten okamžik měli již Alteriané jasno.
„NEJSOU TO NAŠI!!!“ zařval jeden z alterianů, přičemž se chopil vlastní zbraně a začal pálit do davu.
Příznivci Ori je na svojí reakci nenechali dlouho čekat a začali po alterianech házet vším, co měli po ruce. Během několika okamžiků nebyla palba již jednosměrná – obyvatelé sklepení taktéž disponovali několika střeními zbraněmi.
Alteriani se snažili ustoupit do tunelů, ale mezi nimi a tunely se již nacházelo několik desítek příznivců Ori a někteří z nich byli ozbrojení palnými zbraněmi. Jedinou cestou ven byl hlavní vchod, který bránilo jen pár jednotlivců.

Alteriané se nemuseli nikterak domlouvat, všem byla jejich situace naprosto jasná a bez jediného signálu organizovaně vyrazili vpřed. Několik alterianů ostatním krylo záda, ti další se snažili probojovat dopředu. Když obyvatelům sklepení došlo, o co jim jde, tak již bylo pozdě.
Během několika následujících okamžiků již alteriané utíkali chodbami chrámu samotných Ori a jen doufali, že na nikoho z Ori nenarazí.
Během několika chvil vyběhli z chrámu bez toho, aniž-by na kohokoliv potkali.
Mezitím, co Alteriané utíkali k lodím po povrchu, tak se příznivci Ori řítili ke stejným cílům pomocí tunelů.

Obyvatelé sklepení byli u lodí dříve než-li alteriané. Posádky u lodích očekávali, že z tunelů vyjdou jejich druhové, a tak když zaslechli z tunelů první zvuky dusajících nohou, tak jeden z alterianů šel pohotově připravit loď ke startu, kdežto ostatní vyrazili k ústí tunelu – během okamžiku vypukl chaos.
Několik uctívačů Ori se ručně vrhlo na alteriany, kteří byly pod ochranou jakýchsi provizorních štítů, zatím další skupinka mající zbraně zahájila palbu do nedalekého lesa, ze kterého se řítily další alteriané.
Alteriané znali přesný vzor bezpečnostních nástrah a tak se k lodím - až na přilétající střeli - dostali poměrně snadno a u lodí okamžitě podpořili své druhy ve zbrani.

Alteriané byli sic početně přečíslení, ale měli jednu výhodou – krutou minulost, kdežto zhýčkaní uctívači Ori neměli téměř žádnou výdrž a sílu, a tak byli poměrně rychle zahnáni na útěk, ale boje si vyžádali mnoho zraněných na obou stranách a dokonce i několik mrtvých.
Na planetu přilétlo třicet alterianů v plné síle, ale odlétalo jich jen osmnáct s různými zraněními a dvanáct bezvládných těl.

Po ukončení záchranných misí se lodě vracely do planetárního systému Celestusu, kde po shromáždění všech osmi lodích provedli přistání na jednom místě, odkud se všichni společně vydali do své vlastní podzemní říše.
Když už byli alteriané dostatečně daleko od lodí, tak lodě rozervalo na kusy hned několik výbuchů. Nikdo se nesměl dostat k tajemstvím, jaké mohli lodě ukrývat.

Korekci provedl jakop, za což mu velice děkuji


doufám že se vám díl líbil

no.... po dějové stránce to pořád není ono, jaksi se nemůžeš chytnout, ale věřím, že to dalšími díly napravíš a budeš to zase ty ten starej dobrej Dragon... přečti si svoje starý díly a třeba to zas pochytíš ale jinak spokojenost

KOREKCI PROVEDL JAKOP? Promiň ale styď se. A Dragone ty taky. Shoda podmětu s přísudkem vám asi nic neříká pánové?

Díl už byl lepší, děj pochopitelný (co by také bylo nepochopitelného na bitkách ). V tomhle duchu můžeš pokračovat

[Dragon]

bohužel teď je takové těžké období ale určitě se to nějak zvla´dne .) děkuji za důvěru

Snail:
můžeš to s tou korekcí trošku upřesnit?
(ano vím co je shoda podmětu s přísudkem, ale i tak .))

Milerád ti to upřesním - studuj následující ukázky:

Lodě na planetě dosedli
Děti řvali
lodě přistáli
již zbývali jen minuty
Lodě okamžitě nabrali směr
tak Ori vypálily
jejich zbraně byli
lodě alterianů zmizeli
Alterianské lodě se objevili
Obyvatelé sklepení byly

Mám pokračovat?

[Dragon]

Ok, uznávám že se tam mohly vloudit chybky, bohužel nějaké ty chyby proklouzly i korekcí to se stává a stávat se to bude, nikdo hold není neomylný a v té záplavě písmenek se ledacos přehlédne .)

... díky za upozornění, něco najdu a opravím

Chápu, že je to velký kus textu a něco se přehlédne, ale těch chyb tam bylo opravdu hodně, mimochodem oprav si rovnou i svůj poslední příspěvek

mohli vloudit chybky
chyby proklouzli

Českú gramatiku väčšinou neriešim.
Táto časť je skôr taká "upresňujúca", alebo skôr rozvádzajúca následný dej poviedok, že kto, čo, prečo.
pri


///EDIT///

Po ukončení zahraných misí

Nemá byť záchranných

[Dragon]

tak opraveno i tohle (čeština bohužel pořád není mojí silnou stránkou, i když jsem se v ní dost zlepšil)

No tak chyb je tam jak postav na orloji, ale to neřeším, každopádně souhlasím s Daedalosem304, také se nějak nemůžu chytnout stébla. Zkus se zlepšit, jinak ti všichni čtenáři zdrhnou.

[Dragon]

souhlasím s vámi není to ono
pokud se můžu zeptat co vám na tom chybí? děj, příběh, zpracování, zápletka, tajemno... v čem je konkrétní problém? Sám myslím že vím, a pokusím se na tom zapracovat, ale názor čtenáře...čtenářů je pro mě směrodatný.

co se dalšího dílu týče, tak to co mám budu přepisovat, doufám že se zdaří..


btw:
pokud by někdo měl potřebu měnit svůj hlas v anketě, tak je možnost změnit hlas