Destiny of Pegasus (díl 21. - 12.01.2012)

[Dragon]

Tak jsem si přečetl i tuto uveřejněnou verzi... Opravdu velice povedený díl, perfektní hudba... prostě jako vždy jsi nezklamal, je vidět že upřednostňuješ kvalitu nad kvantitou

Skvělý díl, čekání se vyplatilo. Doufám že další díl bude přinejmenším stejně kvalitní jako tento a bude co možná nejdříve

Uzasný díl, velice se tesim na dalsi.

Díky všem za přízeň této povídce. Jak tu napsal Dragon, upřednostňuji kvalitu před kvantitou, takže mějte s časy vydávání dílů strpení.
Pokud jde o vydání posledního dílu ve formátu PDF, tak Jakop si dává trochu šlofíka, takže zatím poslední díl jen zde na foru. Věřím, že to nebu dlouho trvat a bude i PDF.

Ice: Nedal jsem si šlofíka, jen jsem tvoje téma přehlídl
EDIT: Máš PDF na mailu.

Já věděl, že veřejným upomenutím tě donutím k akci
Takže níže odkaz na povídku i s posledním dílem ve formátu PDF

Kód: Vybrat vše

http://www.ulozto.cz/7371054/destiny-of-pegasus-part-18-pdf

Ice: Poděkuj Dragonovi, ten mě upozornil

Jak to vypadá s dalším dílem, už je to přece nějaká ta doba

cau jak to bude s tim dalsim dilem, rozjel jsi to tak dobre a najednou si prestal psat? Bude dalsi dil nebo ne! Prosim odpovez..

Zdravim všechny čtenáře. Omlouvám se za mou dlouhou nepřítomnost. V poslední době nestíhám vše co bych chtěl, ale povídku stále píšu, jen je problém s časem na pc. Každopádně povídka bude pokračovat, jen s vydáváním to bude všeljak

Ale 4 měsíce to je docela nářez

díl 19. – Nové možnosti

„Úděl slavného muže je žít ve slávě, nebo slavně zemřít.“

Kód: Vybrat vše

Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=AWp2xKOd1EI&feature=channel

Galaxie Pegas – hyperprostor
Alterianská loď Meseren letí směrem k Atlantis. Na jejím trupu je uchyceno devět scianských válečných lodí, které se staly alterianskou válečnou kořistí.
Na můstku ve velitelském křesle sedí postarší prošedivělý muž s dokonale střiženou bradkou. Uniformu má stejnou jako zbytek posádky a jen odlišné znaky na koncích rukávů prozrazují jeho hodnost kapitána lodě. Pečlivým zrakem sleduje různé údaje na svém osobním monitoru. Rychlost lodě, stav motorů, energie, zbraní a mnoha dalších důležitých i méně důležitých systémů.
Najednou ho cosi upoutalo. Jeden údaj o energii byl na okamžik jiný. Kapitán chvilku sledoval obrazovku, ale vše bylo v naprostém pořádku. Jeho oči se odtrhly od obrazovky. Na chvilku je zavřel.
„Kapitáne, vnější senzory hlásí chvilkový energetický výkyv,“ ohlásil důstojník, u energetických systémů lodě, který měl zrovna službu. Kapitán se jen zlehka pousmál.
„O jaký výkyv se jedná?“
„Senzory to neumějí určit, pane. Výkyv byl chvilkový, sotva znatelný.“
„Když byl zaznamenán, tak znatelný byl. Neumějí ho určit senzory nebo vy?“ řekl kapitán trochu hrubším tónem, než sám chtěl. Důstojník se zarazil, ale okamžitě se vzpamatoval.
„Ihned provedu úplnou diagnostiku, kapitáne. Během minuty budeme mít výsledek.“
Důstojník rychle cosi zadával na své konzoly a kapitán stále se zavřenýma očima se znovu šibalsky usmál.
K důstojníkovi u senzorů přistoupil i první důstojník, aby mohl kapitána ihned informovat o případném problému. Obrazovka se senzorovými údaji začala zobrazovat mnoho různých tabulek a grafů. První důstojník je velmi rychle cvičeným okem prohlédl. Když už to vypadalo, že je vše v naprostém pořádku, tak se na jednom z grafů objevila minimální výchylka.
„Kapitáne, diagnostika objevila minimální výchylku na senzorech vnějšího pláště. Výchylka přesahuje o tři desítitisíciny nad normál a její trvání bylo pouhých osm mikrosekund.“
„Jaké je přesné místo výskytu této odchylky?“
„Jedná se o sektor 31 na levoboku, vnější plášť,“ hlásil první důstojník a přitom posílal informace ze senzorové konzole přímo do kapitánova osobního monitoru. Ten si velmi pečlivě prohlížel veškeré údaje.
„Proveďte úplnou diagnostiku problému, důstojníku,“ rozkázal kapitán a poté se obrátil na pilota.
„Snižte hyper rychlost na 1¬¬/3 a buďte připraven na okamžité opuštění hyperprostoru.“
„Rozkaz kapitáne,“ zazněl pilotův hlas a ihned poté celá posádka lodi poznala zpomalení letu. Kapitán dále rozkazoval jednotlivým operačním sekcím můstku.
„První důstojníku, uveďte celou loď do stavu zeta.“
„Rozkaz kapitáne,“ řekl první důstojní a ihned zaujal pozici ve svém křesle po kapitánově pravici. Cosi zadal na své ovládací konzoli a ihned na to se po celé lodi ozval počítačem generovaný hlas.
„Celé posádce, loď přechází do stavu zeta!“ Okamžitě poté se ozval zvukový tón upozorňující posádku na stav první bojové pohotovosti a hlavní bílé lodní osvětlení se změnilo v modré.
Kapitán se ohlédl na svého prvního důstojníka a přikývl na znamení dobře vykonané práce. Poté se opět díval na svůj monitor a sám analyzoval senzorové údaje. Na hlavní obrazovce probíhala komplexní analýza senzorů.

Po několika minutách:
„Kapitáne, z analýzy vyplývá, že energetický výkyv nastal na středním kotevním zámku u třetí nepřátelské lodě.“
Kapitán už chtěl něco říct, když se loď otřásla. Ihned se automaticky lodní systémy přepnuly do bojového režimu a na všech palubách se ozval bojový poplach.
„Hlášení!“ zakřičel kapitán.
„Pane, střední kotevní zámek třetí nepřátelské lodě explodoval. Snažíme se zjistit příčinu.“
Kapitán reagoval ihned.
„Celé posádce. Na vnějším plášti lodě byla zaznamenána menší exploze. Loď se nyní nachází v bojové pohotovosti. Všechny týmy na svá místa. Posádky letounů se připraví k okamžitému startu. Toto není cvičení!“
Poté se kapitán otočil na svého prvního důstojníka s tázavým pohledem.
„Kapitáne, stále neznáme příčinu exploze. Senzory byly chvilkově přetíženy, snažíme se obnovit zaznamenaná data.“
„Navyšte energii ve strukturálních štítech lodě na všech palubách. Nechci žádná další překvapení,“ řekl kapitán a nervózně se díval na hlavní obrazovku, kde bylo vidět ono poškozené místo. Nebylo to nic hrozného, ale stačilo to k tomu, aby byl kapitán dost nervózní.

Po několika nekonečných minutách se ozval první důstojník.
„Kapitáne, dokončili jsme diagnostiku senzorů.“
„Na obrazovku!“ rozkázal nevrle kapitán.
Ihned se na hlavní obrazovce objevila kompletní zpráva senzorů. Kapitán vše pečlivě prohlížel a čím víc informací pročetl, tím víc se mračil.
„Ihned vyhlaste pohotovost prvního stupně!“
První důstojník se na nic neptal a okamžitě splnil rozkaz. Během chvíle, byla celá posádka lodě v maximální pohotovosti na svých místech. Posádka můstku tázavými pohledy hleděla na kapitána. Ten jen kývl na prvního důstojníka, který přistoupil k panelu s vnitřní komunikací.
„Senzory zjistily miniaturní pohyb energie z nepřátelské lodě do kotevních zámků. Existuje možnost, že nepřátelská plavidla nebyla plně vyřazena, tak jak jsme předpokládaly. Musíme postupovat tak, jako by nepřátelská plavidla byla plně bojeschopná,“ zaznělo hlášení po celé alterianské lodi.
„Kapitáne, jaké jsou rozkazy?“
„Najděte nejbližší soustavu s velkou hvězdou. Poté se připravte k opuštění hyperprostoru a okamžitému uvolnění nepřátelských lodí tak, aby je setrvačnost poslala do hvězdy.“
„Rozkaz, pane!“ ozvalo se hromadně na můstku a celé jeho osazenstvo se ihned pustilo do práce.

Atlantis
Ve městě byl velký, ale dobře organizovaný shon. Transportní lodě alterianů dorazily a začaly vykládat veškerý náklad. Atlantské sklady se začaly plnit vším možným. Zbrojnice byly přeplněny nejmodernějšími drony z alterianské produkce. Lanteanští inženýři ihned po obdržení potřebného vybavení začali s vylepšováním města. Hlavní energetická rozvodna byla podpořena dalšíma dvěma menšíma. Na okrajové části města se lanteané chystali instalovat mnoho kanónů na vysokorychlostní energetické střely. Jediné co nepotřebovalo modernizaci a vylepšení alterianskými systémy byl městský štít. Ten byl dokonalý a ani alteriané neměli nic co by bylo lepší. Z Atlantis města krásy a umění, mělo do pár týdnů vyrůst město pomsty, schopné samo zničit několik desítek wraithských mateřských lodí.
„Výborně. Zásoby, které tak moc budeme potřebovat v nadcházejícím období. Inženýři již pracují na modernizaci a přizpůsobení města pro nadcházející týdny.“
„Ano Helio. Naše sklady nebyly tak plné od doby Velké války. Nyní sláva lanteanů a jejich říše znovu povstane z prachu a opět se zaleskne ve světle hvězd. Atlantis bude naší vlajkovou lodí. Je na čase přestat se schovávat a ukázat našim nepřátelům, že také umíme být nebezpeční.“
Helia mlčky přikývla na Merdinova slova a sní i ostatní členové rady, kteří byli přítomní a sledovali probíhající shon.

Galaxie Pegas – kdesi v hyperprostoru
Namodralou září hyperprostoru letí čtyři velké válečné lodě. Na můstku všech čtyř plavidel je velmi rušno. Na vlajkové lodi ve velitelském křesle udílí rozkazy urostlý a velmi vážený venator.
Kadeq připravuje své lodě k výstupu z hyperpohonu v soustavě, kterou si venatoři zvolili za svou základnu v galaxii Pegas.
„Ať jsou lodě v plné pohotovosti ihned, jak vystoupíme z hyperprostoru! Jsme ve válečném stavu, a dokud nebudou všechny naše jednotky v této galaxii prověřeny, musí být považovány za potencionálního nepřítele. Pobočníku je jednotka připravena?“
„Ano veliteli! Třicet nejlepších z vaší osobní stráže již čeká v transportních člunech.“
„Výborně. Očekávám, že zrádce najdete co nejrychleji a přivedete mi ho sem!“
„Rozkaz veliteli!“ řekl Kadeqův pobočník a postavil se do pozoru, jak nejlépe dovedl. Kadeq ho pokynem ruky propustil plnit své rozkazy. Pobočník ihned opustil můstek a běžel převzít velení výsadku třiceti venatorů. Kadeq si poté interkomem zavolal jiného venatora.
Na můstek vstoupil venator v mohutném černém brnění a s hlavou skoro bez hřívy. Z hřívy mu zůstal jen úzký tmavý pruh uprostřed hlavy, který se mu táhl až na záda. Jeho zbroj se lišila od normální válečné zbroje venatorů. Byla černá a zdobená podivnými rytinami. Venatorovi se u levého boku se mu pohupovala válečná přilba. Kolem krku měl několik náhrdelníků ze zubů svých nepřátel. Šikmo přes záda měl pochvu a v ní velký bitevní meč. Přišel před Kadeqa a pokývnutím hlavu ho pozdravil.
„Volal jste mě, můj pane?“
„Ano, mistře Walquore. Nadešel váš čas. Nadešel čas Krvavé smrti!“ řekl Kadeq. Po těch slovech mistr Walquor poklekl a sklonil hlavu. Kadeq vstal ze svého křesla. Ihned na to se celá posádka můstku postavila do pozoru. Kadeq vyndal jakýsi list, na kterém bylo v řeči venatorů napsáno:
„Já, Arakten Sobaraq, velký vůdce mocného Vernatorského národa, prohlašuji velmistra řádu Krvavé smrti za zrádce národa a zbabělce! Budiž jeho jméno navždy zapomenuto a jeho mrtvola rozprášena mimo venatory spravovaná území.“ Kadeq dočetl a list předal klečícímu Walquorovi. Ten list převzal a uschoval bod zbrojí.
„Mistře Walquore, ujměte se své povinnosti a zbavte velmistra svých práv, která poté převezmete. Je na vás stát se novým velmistrem!“ řekl Kadeq. Poté všichni přítomní venatoři jednou temně zavrčeli. Mistr Walquor poté ihned opustil můstek.
Kadeq se jen pousmál. Již započalo nevyhnutelné. Převezme velení venatorských sil v Pegasu a dokáže své válečné umění, za které je v domovské galaxii ctěn.

Planeta Inculta
Všichni ve venatorské základně jsou v pohotovosti. Očekávaný brzký přílet velitele Kadeqa znervózňuje všechny a nejvíce ty nejvýše postavené.
Velmistr krvavé smrti se od porážky Satelleskou gardou neukázal. Jeho zranění byla vážná, ale ne smrtelná. Avšak jako zkušený válečník ví, co má nadejít. Selhal a selhání ve venatorské společnosti je nepřijatelné. Mohl by ho odčinit nějakým velkým úspěchem, ale na to již nemá čas a ani možnosti. Zůstal zavřen ve své kajutě na své vlajkové lodi, tak jako skoro celá posádka. Všichni vědí, co přijde. V historii se to stalo již mnohokrát, za jejich životů však nikdy. Velmistr je pohroužen do svých myšlenek. Mohl by zabít sám sebe, ale to je nečestné. Padnout vlastní rukou, je ještě horší než smrt nemocí. Postaví se výzvě čelem, a pokud mu bůh bude opět přát, tak svého vyzyvatele zabije. Pakliže zůstane u boha v nemilosti, zemře. Jiná možnost není. Musí se připravit, aby svému vyzyvateli nic neulehčil.
„Zajisté Kadeq pošle Sobaraqova oblíbeného lstivého hada Walquora,“ řekl nahlas velmistr a mohutně se svým slovům zasmál. Krom stěn kajuty to však nikdo jiný neslyšel.

Galaxie Pegas – hyperprostor
Posádka alterianské lodi Meseren je v plném nasazení. Nečekaný výbuch, který zasáhl část jejich lodě, jim přidělal starosti. Nyní loď letí na nové souřadnice s úmyslem odpoutat nepřátelská scianská plavidla ze svého povrchu a nasměrovat je do velké hvězdy. Tam plavidla zničí žár hvězdy a už nebudou hrozbou pro nikoho.
„Kapitáne, minuta do výstupu z hyperpohonu,“ oznámil první důstojník. Kapitán přikývl na srozuměnou.
„Po opuštění hyperprostoru ihned uvolněte kotevní zámky zajatých lodí. Setrvačnost a gravitace hvězdy je nasměrují ke zničení.“ Když to však kapitán dořekl, tak se ozvalo několik explozí. Po celé lodi se ihned rozezněl poplach.
„Hlášení!“
„Dvě velké exploze na zadržených lodích tři a šest. Sekundární exploze na kotevních zámcích ostatních lodí. Senzory zaznamenávají nárůst energie v hlavních rozvodech nepřátelských plavidel.“
„Můžeme opustit hyperprostor?“
„Bez vážných strukturálních poškození ne, kapitáne.“
„Pokračujte dál hyperprostorem na desetinu rychlosti! Bezpečnostní týmy ihned na primární a sekundární terminály. Chci kompletní hlášení škod!“ rozkazoval kapitán.
„Pane, počítače zaznamenaly pokus o proniknutí neznámého viru do systému,“ hlásil operační důstojník u pomocné ovládací konzole.
„Odkud?“ zněla strohá kapitánova otázka.
„Průnik zaznamená skrz ovládání kotevních zámků. Virus nás napadl z nepřátelského plavidla!“
„Stav?!“
„Bezpečnostní ochrany ho zničily. Hlavní počítače jsou čisté, ale je třeba plná diagnostika, jestli nebyly ovlivněny některé systémy nižší úrovně.“
„Zamítá se. Zbytečná práce. Zdá se, že některé systémy již byly ovlivněny. Nejprve se musíme zbavit těch nepřátelských lodí. První důstojníku zjistěte, zda jsme na těch lodích nepřehlédli nějakého člena posádky, který by nám mohl způsobovat škody.“
„Rozkaz, kapitáne!“

Atlantis
V řídící místnosti města bylo stále rušno. Lancetus dosud nehybně stál poblíž Merdina s Heliou, kteří měli hlavní slovo v rozhodování všeho dění ve městě.
Merdin stále nevycházel z údivu nad jakýmsi robotickým chováním všech členů Satelleské gardy. Když mluvil s veliteli, tak to bylo nepostřehnutelné, ale když se zaměřil na jejich pohyby, tak bylo ihned poznat, že nejsou obyčejní.
Najednou sebou Lancetus trochu trhl. Zlehka, skoro nepostřehnutelně kývl hlavou. Otočil se k Merdinovi.
„Čas nadešel,“ řekl a pomalu sešel ze schodů a postavil se čelem k jedné z chodeb vedoucí do řídící místnosti.
Během chvíle se v chodbě objevila postava. Zastavila se na hranici dveří.
„Členové Satelleské gardy pozor!!!“ zařval Lancetus tak, že přehlušil veškerý hluk v řídící místnosti. Vše ztichlo a všichni členové gardy se postavili do pozoru, jak nejlépe to šlo.
„Kapitán přichází!!!“ oznámil Lancetus.
Do místnosti nyní vstoupila postav čekající na hranici dveří. Byl to kapitán Syndicus v oslnivě lesklé těžké válečné zbroji. Pomalu došel k Lancetusovi. Ten se mu poklonil a vzdal mu čest bojovým pozdravem. Kapitán odpověděl stejným pozdravem a poté se postavil před hvězdnou bránu. Všichni se na něj dívali. Celé osazenstvo přestalo pracovat a jen hledělo na impozantní postavu ve válečné zbroji.
„Buďte pozdraveni válečníci! Čest a slávu vám!!!“ řekl kapitán.
Místnost a veškeré chodby města zalilo oslnivě bílé světlo, které všechny oslepovalo, takže každý musel zavřít oči. Po chvilce světlo pohaslo, až zmizelo úplně. Vše bylo na svém místě, ale lanteané i alteriané si ihned všimli jiných zbrojí na všech členech Satelleské gardy. Nyní měli stejné těžké válečné zbroje jako jejich kapitán.
„Chystají se do války,“ zašeptal Merdin, tak že ho slyšela jen Helia.

Galaxie Pegas – hyperprostor
Kapitán sám studoval všemožné údaje z celé lodi. Nelíbilo se mu, že jeho loď byla napadena něčím neznámým. On se stal prvním kapitánem lodě třídy Salvator, který opustil domovskou galaxii, a nyní hrozilo, že by mohl být i prvním, který by o tuto loď přišel.
„NE!“ zařval kapitán. Veškeré osazenstvo můstku se zarazilo a dívalo se na něj.
„Pane?“ zeptal se první důstojník, který seděl vedle kapitána a pracoval na své konzoli.
„Není možné, aby na těch lodích někdo přežil. Jsou poškozené a i ta nejodolnější životní forma by nemohla přežít v záření hyperprostoru.“
„Co tedy máte na mysli, pane?“
„Uměla inteligence. Vir napadl naše systémy, ale jen ty méně významné, protože by se jinak odhalil velmi brzy. Zatím co jsme se zabývali jeho odstranění, UI na všech lodích začala s plánem našeho odstranění.“
„Pane, ale nezaznamenali jsme žádné další nárůsty energií.“
„Správně. Dokud jsme v hyperprostoru, tak nejsme hrozba. Všimněte si, že veškeré naše potíže se vystupňovaly, když jsme se chystaly opustit hyperpohon,“ řekl kapitán a zobrazil své údaje na hlavní obrazovku. Veškeré záznamy senzorů podporovaly jeho teorii.
„Co navrhujete, kapitáne?“
„Odhození nepřátelských plavidel v hyperprostoru.“
„To ale zničí i nás.“
„Ano, za normálních okolností odhození lodí v naší blízkosti by znamenalo výbuch v hyperprostoru a naše loď bez štítů by byla tomu výbuchu vystavena a zničena. Pokud však přepojíme generátory štítů do jednoho souvislého obvodu, budou fungovat, tak jako by naše loď měla jeden masivní štít. Energetické jednotky lodě by to měli zvládnout. Vše jsem vám vysvětlil, tak se dejte do práce,“ řekl kapitán a všichni na můstku se vrhli na plnění nového plánu.

Po několika hodinách bylo vše připraveno. Kapitán seděl ve svém velitelském křesle a pozoroval dění kolem sebe.
„Kapitáne, veškeré přípravy dokončeny.“
Kapitán kývl hlavou a zapnul lodní komunikaci.
„Celé posádce. V následujících minutách může dojít k neočekávaným nárazům celé lodi. Veškerý zdravotnický personál se připraví na určených místech. Vzhledem k potřebě maxima energie, budou veškeré lodní sekce uzavřeny pevnými dveřmi na místo energetických zábran. Věřím, že naše loď vše přečká bez větších problémů.“
Poté kapitán ukončil komunikaci a promluvil k pilotovi.
„Naše současná pozice?“
"Jsme dvě hodiny od Atlantis."
„Dobrá. První důstojníku nějaké zprávy z Atlantis nebo od našich jednotek?“
„Zpráva z Atlatis došla před několika okamžiky, pane. Jsou obeznámeny s naším postupem a připraveni nám případně pomoci.“
„Výborně. Tedy můžeme začít,“ řekl kapitán a pevně se usadil v křesle.
„Zahajte sekvenční aktivaci štítu! Veškerou dostupnou energii do hlavních rozvodných větví!“
Na celé lodi se rozsvítila jen nouzová světla. Všechna dostupná energie ze všech energetických lodních jednotek, byla posílána do generátorů štítů.
„Kapitáne, máme 65% potřebné energie. Do dvaceti sekund máme 100%“
Kapitán kývl na souhlas a v duchu odpočítával dvacet sekund.
„Připravit odhození všech nepřátelských lodí na můj rozkaz!“
První důstojník se připravil na provedení rozkazu.
„Odhod za 5, 4, 3, 2, 1, teď!!!“ křikl kapitán.
První důstojník provedl rozkaz. Všechny kotevní zámky se otevřely a scianské lodě se okamžitě odpoutali od alterianské lodě Meseren. Ve stejný okamžik loď obklopil štít a v zápětí scianské lodě explodovaly. Výbuch mohutně otřásl alterianskou lodí. Na mnoha palubách vypadly všechny systémy až na podporu života. Tlaková vlna loď zrychlila na hranici strukturálních možností během několika setin sekundy a poté byla loď z hyperprostoru doslova vyhozena do normálního vesmíru.

Galaxie Pegas – Černá mlhovina
Wraithské lodě byly stále v jakémsi obklíčení. Po naléhání a také určitých výhrůžkách královny matky, byla blokáda scianskými plavidly, trochu uvolněna, ale planetární zbraně byly stále dostatečnou hrozbou. Proto wraithové dosud viditelně nic nepodnikly. Všem bylo jasné, že jejich spojenectví se Sciany bylo ukončeno. Čekalo se jen na to, která strana udělá první krok, a ze spojenců budou nepřátelé.
V temné místnosti uprostřed u stolu sedí tmavá postava. Není poznat, jak vypadá, ale z obrysů se dá usuzovat na mohutného a silného jedince.
Postava vstala a cosi řekla neznámou řečí. Na černé stěně se objevily dveře a dovnitř vstoupila podobně vyhlížející postava, ale menší. Uklonila se a mlčky čekala. Postava u stolu znovu cosi řekla. Sluha se opět uklonil a rychle odešel. Temná postava se otočila a najednou zmizela.

ICe zase ses pochlapil díl výtečný!!!!!!!

Veľmi dobrá časť, ale človek musí znovu prečítať aspoň jednu predchádzajúcu.
Je to veľmi dobé. Len tak ďalej.

Skvěle Čekání se vyplatilo, díl byl vynikající doufám že další bude přinejmenším stejně dobrý. Snad se ho dočkáme brzy