SGA : Return - Kapitola 12 : Shadow (08.08. 2014)

Neumřelo jenom zpomalilo x)

a kdy se to zrychlí?

Dobrá zpráva.
Díly jsem včera dopsal a poslal na korekci, teď už jen čekám až mi to St0rm vrátí, ale má toho dost. Jeden jeho díl už překročil 20 stran a stále píše, dokud má nápady v hlavě.

díly?? kolik a jak dlouhý?

HA! Tak jsem ten díl opravil a poslal zpět Jakopovi. Tudíž je jen na něm, kdy vám to sem dá!

To jsem ti to natřel Jakope

No...tak to není o čem debatovat.. díl rychle sem.. předpokládám, že většina je pěkně natěšená včetně mě

ANO ANO

Konečně tu je nový díl. Užíjte si ho.

Kapitola 09 : Novinky

Orbita Země
61 hodin po zachycení Aurory
Na obrazovce se objevila tvář Johnovi velmi povědomé brunety. Jen nevěřícně vykoktal:
„Larrin, co ty tady??“
„Ahoj Johne, chyběla jsem ti?“ zareagovala Larrin, když viděla překvapenou tvář svého bývalého přítele.

„Generál Sheppard všem, situace pod kontrolou. Žádné nebezpečí nehrozí,“ vydal rozkaz John flotile po svém vzpamatování se z šoku a obrátil se zpět k Larrin, „myslím, že si musíme promluvit. Pokud souhlasíš nechal bych tě přenést na velitelství naší flotily.“
„Děkuji Johne, to je milé, ale pokud by to nevadilo, tak bych přiletěla jedním z našich jumperů na Atlantis, kde bych ráda předala i dar Cestovatelů Zemi,“ promluvila velmi tajemně Larrin, čímž si získala Johnův zájem.
„Dobrá tedy, spojím se svými nadřízenými a dohodnu schůzku,“ odpověděl John a ještě ze slušnosti dodal fakt, který Larrin ovšem věděla, protože na Andromedu bylo stále namířeno mnoho zbraní, „musím tě ale varovat. Naše obrana je i nadále připravená střílet při jakékoliv známce agrese.“

O třicet minut později
Atmosférou planety letí jumper a míří k Atlantis, která se nachází v mezinárodních vodách a je kolem flotila lodí v čele s letadlovkou.

Proletěl kolem hlavní věže města, kde přistál na dně hangáru. Z jumperu vystupuje Larrin se svou sestrou Katanou. Obě cestovatelky držely v jedné ruce stříbrný kufr.
Před Jumperem už čekal generál Sheppard, O’Neill a Landry, Richard Woolsey, doktorka Samantha O’Neill a doktor Rodney McKay.
„Vítám vás na Atlantis jako předseda rady Mezinárodní obrany Země,“ přivítal Richard Woolsey obě návštěvnice, „pokud mě budete následovat, odebereme se do zasedačky, kde si můžeme v klidu promluvit.“
„Děkuji vám za vřelé přijetí, pane Woolsey,“ pozdravila přítomné Larrin, „než začneme jednat, ráda bych vám předala dar od našeho vůdce Galena.“

Larrin položila svůj kufr vedle Katany a dala jí znamení. Ona oba kufry otevřela a otočila je k zástupcům Země. Ti mohli v jednom z nich spatřit dvě a v druhém jedno ZPM a nemohli věřit svým očím. Všechny zajímaly události z Pegasu a to jak vlastně přišli Cestovatelé k třídě Aurora i k ZPM.

„Larrin, nezměnila ses. Stále mě dokážeš překvapit,“ usmíval se John, který byl velmi rád, že ji opět vidí, protože na ní v uplynulých pěti letech často myslel.

Po předání ZPM technikovi se všichni přítomní odebrali do zasedačky Atlantis.

„Myslím, že nyní je na čase vysvětlit nám důvod svého příletu i to jak, jste získali novou loď a ZPM,“ začal s debatou generál Landry, když se všichni usadili do svých židlí.
„Dva roky po odletu Atlantis z Pegasu objevila moje sestra v jednom trojhvězdném systému planetu, kde jsme našli opuštěnou antickou základnu Portus,“ začala vysvětlovat Larrin, „podle údajů z databáze základny, to měl být poslední úkryt Antiků v Pegasu, ale před jeho dokončením jejich Rada rozhodla o evakuaci zpět do Mléčné dráhy.“
„Jak mohla být teda základna dokončená, když Antikové z Pegasu odešli?“ skočil jí do řeči Rodney.
„Zrovna jsem se k tomu dostávala, doktore McKay,“ odpověděla Larrin a pokračovala, „jak jsem již řekla, při odchodu Antiků nebyla základna ještě hotová, ale stavba probíhala sama od sebe díky nanorobotům. Ti po dokončení budov, začali vyrábět i veškeré vybavení, které jsme na základně našli.“
„Jaké vybavení?,“ tentokrát to byl John, který tušil, že by mohlo jít o nějaké hračky pro vojáky.
„Našli jsem tam šest vylepšených lodí třídy Aurora, mnoho jumperů a stíhaček, dále velkou zásobu zbraní pro pěchotu, osobní štíty, výrobní linky pro drony a další vybavení a to včetně lodí v neposlední řadě,“ Larrin si udělal pauzu, aby se mohla napít a tím ještě zvýšit napětí v místnosti, „přistroj na výrobu ZPM a dostatek materiálu pro výrobu více jak stovky ZPM.“
„Takže jestli to chápu dobře, tak mají nyní cestovatelé šest auror a dostatek dronů a ZPM?“ zeptala se Sam.
„To bohužel ne. ZPM jsme našli jen deset. Pokud jde o výrobu dalších, povedlo se nám stroj zprovoznit a jedno ze ZPM, které jsme přivezli sebe už je naší vlastní výroby. Vyrobili jsem zatím jen jedno, protože jeho výroba trvá dva roky. Výhoda stroje je ale v tom, že dokáže ZPM i nabíjet. Dokáže jeden modul nabít za tři měsíce. Je nastaveno tak, že může nabíjet jedno či dvě ZPM a k tomu ještě jedno vyrábět, ale výroba se tak zpomalí. Maximálně dokáže nabíjet tři moduly, ale to jen v situaci, že žádný nevyrábí. Pokud jde o naše lodě, tak už máme jen pět auror, protože jedna z našich lodí během své mise, kdy ničila wraitské Hive a křižníky, padla do pasti a byla vážně poškozena,“ reagovala na dotaz cestovatelka, „podle zprávy kterou jsme obdrželi před zničením, přeživší aktivovali autodestrukci, která i díky ZPM smetla zbytky wraitské soustavy spolu s celou sklizenou planetou. Od toho incidentu slouží naše lodě jen k hlídkám kolem našeho domovského světa a také k průzkumům galaxie, kdy létají se stále zapnutým maskováním.“
„Tahle nová aurora má maskování?“ zeptala se Sam.
„Jak jsem již říkala, tak těchto šest auror je oproti předchozí verzi vylepšeno. Loď má vylepšené všechny důležité systémy jako jsou motory, štíty i senzory. Palubní sklady dronů jsou dvakrát tak velké, ale drony nejsou jedinou zbraní, které jsou na palubě. Podél celého trupu jsou i energetická děla, která si hravě poradí se stíhačkami a na přídi jsou dvě plazmová děla, které několika střelami Hive zlikvidují. Děla se ale musejí dobíjet a tak nemohou střílet rychle za sebou. Lodě mají také kromě ZPM i dva generátory. Vy jste se doktorko ptala na maskování. Loď dokáže mít zapnuté maskování i štíty zároveň, ale bohužel se musí pro střelbu odmaskovat a tím tak odhalit svojí přítomnost,“ vysvětlila Larrin ve zkratce parametry nových auror.

„No myslím, že informací pro začátek dostatek, takže bych navrhoval malou pauzu, abychom všechno mohli vstřebat a také se občerstvit v jídelně. Pokud nemáte námitek, sejdeme se tu za dvě hodiny a vyslechneme si důvod vašeho příletu. Všichni souhlasí?“ ukončil informační část Woolsey, a když viděl, že nikdo nemá námitek, tak se zvedal, aby odešel ze zasedačky mezi prvníma a nezůstal tu opět jako už mnohokrát uvězněn. Nikdo to nedokázal vysvětlit, ale přesto měl podezření, že mu to někdo dělá schválně. Ještě ve dveřích si na něco vzpomněl a otočil se ke Kataně a Larrin:
„Slečny, už jste prokázali, že vám můžeme věřit, ale i přesto musíte mít při pohybu po městě doprovod. Nemusí to být nikdo z vojáků, ale samotné vás tu chodit nenechám.“
„Nebojte se pane Woolsey, chtěla jsem se jíst najíst, takže budu v jídelně,“ odpověděla Katana.
„To se hodí, mám také cestu do jídelny, takže půjdu s vámi,“ odpověděla Sam a otočila se na manžela, „Jacku, půjdeš s námi?“
„Velmi rád budu dělat doprovod dvěma krásným dámám,“ usmíval se Jack a šel ze dveří za Sam s Katanou, kde na něj ale čekal technik z řídícího střediska s tabletem a podle jeho výrazu to bylo něco důležitého, „tak to asi nedopadne Sam. Běžte napřed, a když to půjde rychle, tak se sejdeme tam, jinak za dvě hodiny v zasedačce.“
„Dobře, když tak ti vezmu sandwich,“ rozloučila se polibkem Sam.

„A co vy Larrin? Mám vám sehnat nějaký doprovod?“ obrátil se Richard k druhé z cestovatelek.
„Nebojte, pane Woolsey, já se o našeho hosta postarám,“ odpověděl John, než stačila vůbec zareagovat. Woolsey se tedy otočil a šel si po své práci. John se ještě podíval na McKaye, který tam zbyl s ním a s Larrin jako poslední. Hned si všiml Rodneyo úsměvu, šáhl si tedy do kapsy, vytáhl citrón a začal si s ním pohazovat. McKayovi zamrzl úsměv a co nejrychleji se vytratil ze zasedačky a nechal za sebou nechápající Larrin a smějícího se Johna.

„Tak co budeme dělat?“ obrátila se Larrin s úsměvem na Johna.
„No já bych věděl, ale myslím, že teď by se nám spíš hodilo jídlo a pak malá procházka po městě,“ odpověděl, i když by chtěl dělat úplně něco jiného.

Atlantis, kancelář generála Jacka O’Neilla
O 5 minut později
Jack si pročítal zprávu podplukovníka O’Briena z průzkumu planety PQ5-104. Zrovna byl u senzorových záznamů ze sondy, když ho vyrušilo zaklepání.
„Dále,“ řekl a nepřestával číst.

Do kanceláře vstoupil generál Landry.

„Jacku, volal jsi mě?,“ zeptal se Landry.
„Hanku, jsem rád, že jsi přišel. Mám pro tebe velmi důležité informace. Naše průzkumná a pátrací skupina Rangers 11 zkoumala systém kolem planety PQ5-104. Zhruba pět hodin po svém příletu zachytila jedna z antických sond mnoho neznámých objektů po celé planetě. Velitel skupiny,“ koukne se do tabletu, „podplukovník O’Brien usoudil, že náhodou objevili maskovanou základnu s mnoha planetárními děly. Po konzultaci s ostatními veliteli lodí se rozhodli dokončit běžné pátrání po zdrojích surovin a pak opustit systém bez známek podezřelého chování.“
„To bylo velmi rozumné. Pokud mají pravdu o těch dělech, tak by to mohl být konec průzkumné skupiny,“ souhlasil s rozhodnutím odletět Landry, „jen takový dotaz, kdy se tohle stalo, protože o tom slyším prvně.“
„U planety byl Rangers 11 před třinácti hodinami a ty objekty našli před osmi. Podplukovník ještě před odletem na Alfu vypustil maskovaný antický senzor. Důvod proč o tom nevíš, je ten, že podplukovník poslal zprávu až po příletu na Alfu,“ vysvětloval Jack.
„Tak fajn, tím se to vysvětluje,“ reagoval Hank, „máme tedy nějaká data se senzorů??“
„Satelit nám posílá data pravidelně každou hodinu. Zhruba před třemi hodinami u planety vystoupilo z hyperprostoru deset neznámých plavidel. Lodě se hned zamaskovaly. Satelit je po zamaskování sledoval senzory až do doby, kdy se dostaly na odvrácenou stranu planety,“ pokračoval ve výkladu O’Neill.
„Pro útok to bude chtít tedy více lodí, což může nějaký čas trvat. Co pozemní útok?? Provedeme Shadow?“ zeptal se Landry. (Pozn. Shadow –taktika sil ESC při útoku na pozemní cíle. Lodě přilákají pozornost a maskovaná loď transportuje k bráně mobilní štítový generátor napájený dvěma CFRC Mk.IV, který vytvoří kolem brány předmostí. Po vytvoření štítu je transportován i lokalizační maják. Po aktivaci brány a po projití vojáků je s pomocí SGT transportována technika nutná pro obranu předmostí a následné útoky.)
„Taky jsem o Shadow uvažoval a myslím, že v této situaci by to bylo vhodné, protože ty maskované objekty chceme obsadit a ne je zničit,“ usmíval se Jack, „myslím, že teď by to mohlo být vše. Za tu půl hodinu jsme toho probrali dost. Teď bychom se mohli jít najíst a pak si poslechnout, co nám Larrin dalšího řekne. K záležitosti kolem PQ5-104 se vrátíme později, souhlasíš Hanku?“

Landry souhlasil a tak se spolu s O’Neillem odebral do jídelny, kde si oba sedli k Sam a Kataně. Do pokračování porady měli ještě skoro hodinu a půl a tak nemuseli nikam spěchat.

O hodinu a 20 minut později
Do zasedačky přišel John s Larrin. V zasedačce ovšem nebyli sami, byl tu už Rodney, který seděl na svém místě a hrál si na počítači Word of Warcraft. Vzhlédl od monitoru na oba příchozí a chvíli si je prohlížel. Zarazilo ho, že má John jiné oblečení a že Larrin má vlhké vlasy.
„Co jste to proboha prováděli?“ nedalo mu to, aby se nezeptal, „viděl jsem vás před hodinou odcházet z jídelny a slyšel jsem, že jdete k jižnímu molu.“
„To máš úplnou pravdu. Šli jsme pěknou procházkou až k molu a vzpomínali,“ potvrdil John.
„Fajn, ale to nevysvětluje tvoje jiné oblečení a Larrininy vlasy,“ pokračoval Rodney.
„To je moje vina,“ promluvila Larrin, „z mola jsme se šli podívat k bazénu, který je v jedné z věží u mola, a když jsme tam byli a John byl ke mně otočen zády, tak jsem prostě neodolala a strčila ho do vody.“ McKay se neudržel a začal se smát.
„Nesměj se Rodney,“ okřikl ho John, „po téhle koupeli jsem musel jít do svého pokoje a převlíknout se a usušit, taky za mnou byli pěkné loužičky.“ Na to se Rodney rozesmál ještě víc.
„Fajn, to vysvětluje to oblečení, ale co ty vlasy?“ chopil se slova opět McKay.
„Do toho ti….“ nedokončil větu John, protože to zasedačky přišla Sam s Katanou a za nimi šli oba generálové. Rodney se přestal hlasitě smát, ale stále měl na tváři úsměv.
„Co se vám dvěma stalo?“ ptala se Sam Johna i Larrin.
„Vše má velmi jednoduché řešení,“ odpověděl Sheppard, ale dál se nedostal, protože do zasedačky vstoupil i Woolsey.
„Výborně, jsme tu všichni, takže můžeme pokračovat,“ pravil Richard ke všem přítomným. Nikdo proti tomu nic neměl a Johnovi se ulevilo, že nemusel nic vysvětlovat, i když moc dobře věděl, že žádné rozumné vysvětlení není, „tak Larrin, pověděla jste nám co se dělo v Pegasu. Nyní by mělo přijít na řadu to, proč jste k nám vlastně takovou dálku letěli.“
„Máte pravdu, pane Woolsey,“ vzala si slovo Larrin, „před čtrnácti dny zachytila moje loď Andromeda na jednom z průzkumných letů volání od našeho informátora, který hlásil, že jsou pod útoky dronů,“ začala vysvětlovat Larrin.
„Dronů?“ skočila jí do řeči překvapená Sam a vyjádřila tak myšlenky všech v místnosti.
„Ano dronů. I moje reakce byla stejná. Změnili jsme kurz k té planetě. Po vystoupení za hvězdou systému jsme se stále maskováni přiblížili k planetě. Pokud chcete, mám tu krystal se záznamem a údaji senzorů, které jsme pořídili,“ vytáhla z kapsy antický paměťový krystal, který si Rodney hned vzal, připojil ho ke svému notebooku a údaje zobrazil na obří obrazovce na stěně. Všichni viděli záznam boje pěti Hive a dvaceti křižníků s desítkou auror a kolem nic trosky dalších wraitských lodí.
„Senzory na aurorách nezachytily žádné známky života, ale data jsou shodná s těmi, který jsme zachytili naposledy u replikátorů,“ pokračovala cestovatelka.
„Asurany jsme ale zničili,“ oponoval Rodney.
„Pokud si to chcete ověřit sám, tak můžete. Data senzorů tu máte,“ odpověděla mu Larrin.

Rodney si vzal data ze senzorů a porovnal je s údaji, které měli v databázi o replikátorech. Čím víc si data prohlížel, tím víc se mračil, a když se podíval od monitoru na ostatní lidi v místnosti, tak jeho byla jeho odpověď jasná, ale i tak tomu nikdo nemohl věřit.
„Má pravdu, jsou to opravdu Asurané, jen nechápu, jak mohli přežít,“ potvrdil Rodney informace Larrin.
„Tak to bychom měli důvod vaší cesty k nám. Teď už tu máme jen dvě otázky. Jak jste získali souřadnice Země a co po nás vlastně chcete?“ zeptal se Woolsey obou cestovatelek.
„Pane Woolsey, myslím, že na první otázku mám odpověď já,“ vložil se do toho John a upoutal tak pozornost všech kromě Rodneyo, který trochu zblednul, „souřadnice Země jsem Larrin sdělil já během naší poslední komunikace.“
„Jaké komunikace? V záznamech nemáme žádné styky s Cestovateli po zničení Asuru a zařízení Attero,“ chtěl vysvětlení Richard.
„Vy jste možná nekomunikovali, ale já měl s Larrin vytvořené komunikační rozhraní s pomocí antického šifrovaného signálu, abychom mohli zůstat ve spojení,“ začal vysvětlovat John.
„Něco takového přece neumíš,“ vložila se do toho Sam, ale pak jí to došlo a podívala se na Rodneyo, „že v tom máš prsty Rodney?“
„Přiznávám, John mě požádal o laskavost a já jsem to pro něj udělal,“ přiznal se McKay.
„Generále Shepperde, uvědomujete si, že toto přiznání po vás bude mít následky?“ vložil se do toho generál Landry.
„Ano já vím pane a jsem připraven nést všechny následky svého jednání,“ potvrdil John.

„No dobrá, to bychom tedy měly jednu otázku, teď nám tedy chybí odpověď na to, co po nás vlastně chcete, abychom udělali?“ obrátil se O’Neill na Larrin.
„Myslela jsem, že je to jasné. Chtěli bychom po vás, aby jste nám pomohli znovu porazit a konečně zničit Asurany a také Wraithy. Kvůli tomu jsem oprávněna vám nabídnout příchod na Portus, kde byste mohli přistát s Atlantis, stejně tak jako i s vašimi dalšími loděmi. Pokud máte samozřejmě zájem. Dále vám můžeme nabídnout, že bychom vám mohli nabít všechna prázdná ZPM, která máte ve svém držení. Pokud s námi nepoletíte, tak nám to sdělte co nejdříve, abychom mohli odletět domů. Cesta nám bude trvat déle než jsme chtěli,“ oznámila prosbu Rady Larrin.
„Když už jste to zmínila. Proč jste letěli tak pomalu a proč jsme vás nemohli kontaktovat dálkovou komunikací?“ zeptal se Rodney na fakt, který ho zajímal.
„Během cesty nás zasáhly vlny energie, podle záznamů před ní, to byl následek výbuchu hvězdy. Vlna nám poškodila hypermotory a tak pracovaly jen na šedesát procent a vyřadila nám veškerou komunikaci na dlouhou vzdálenost,“ podala vysvětlení Katana.
„Děkuji vám oběma za mnoho důležitých informací. Bohužel o přesunu Atlantis a části flotily nemohu rozhodnout já sám, ale věřím, že odpověď bude kladná,“ promluvil Woolsey, „věřím, že zde doktor McKay a jeho tým vám může pomoci s opravou vaší lodě, aby byla jako nová a určitě by se rád podíval a na ty vaše dvě plazmová děla, pokud by to nebyl problém.“
„Chápu, že se musíte poradit s nadřízenými. Je to velké rozhodnutí,“ odpověděla mu Larrin, „pokud jde o opravy a prohlídku naší lodě, tak v tom nevidím žádný problém.“
„Výborně, takže myslím, že tím bychom se mohli rozejít a sejdeme se, až bude rozhodnuto zda Altantis a část flotily poletí do Pegasu či nikoliv,“ ukončil zasedání Woolsey, „pokud chcete, můžete se vrátit na loď nebo zůstat zde na Atlantis. Pokud by měla vaše posádka zájem navštívit Zem, tak v tom nevidím problém, jen by jim nesmělo vadit, že by měli doprovod z naší strany.“
„Děkuji, pane Woolsey, jste velmi laskav. Budu se těšit na vaší odpověď,“ pravila Larrin, „pokud jde o pobyt mé posádky zde, tak myslím, že několik členů vaší nabídku k návštěvě Země využije. Až bude tým doktora McKay připraven, tak ho doprovodím spolu s Katanou na naší loď, aby se mohl pustit do oprav.“

Po ukončení všech debat se všichni zúčastění odebrali po své práci.
Woolsey šel podat zprávu ostatním představitelům IDE. Generálové Landry a O’Neill se transportovali na velení ESC, aby připravili útok na PQ5-104 a pokusili se zjistit od spojenců ve Federaci něco o neznámých plavidlech.
Sam, Rodney i John byli rozhodnuti doprovodit Larrin a Katanu na palubu Andromedy, kterou si chtěli v klidu prohlédnout.

Za korekci děkuji St0rmovi.
Také děkuji mým poradcům St0rmovi a skupině autorů Osudový skok.

Pro zájemce je tu PDF mé vlastní výroby.

Kód: Vybrat vše

http://www.uloz.to/7648317/sga-return-part-09-pdf

tak předně jsem rád, že jsme se v relativně krátkém čase dočkali, díl po obsahové stránce vynikající, vůbec mi nevadilo že byl kecací a nebyla žádná akce, naopak jsem se v určitých pasážích velice pobavil

na druhou stranu, bylo zde pár překlepů, dvě nebo tři těžce srozumitelné pasáže, ale s pčelivým a pomalým čtením to pak všechno šlo..

takže sečteno, podtrženo paráda

Daedalos304: Asi vím jaké pasáže tě pobavili.
Pozor -odkazuje na děj dílu:

Toto je spoiler!!!:

* Rodney a citron * John a Larrin před pauzou * John, Larrin a Rodney po pauze * Sam a Rodney při vysvětlování komunika

[Patas25]

Díl super, ale netěším se na to další čekání. Jinak k té jejich pauze. Bazén je chabá výmluva. Jak jsem už psal Jakopovi, tak si myslím, že ti dva skončili někde společně ve sprše.

Jedním slovem paráda!

Patas25 :

Toto je spoiler!!!:

To nepotvrdím a ani nevyvrátím. Přece jen to tu čtou děti, kterým ještě není 18 let.

[Patas25]

Má to být narážka na moji osobu?

Patas25: To bych si nedovolil. VĚŘ MI.