2x10 - Resurgence

To si nemyslím. Funkce VASIMRu a palné zbraně je úplně jiná. Společné mají možná materiálové složení a okolní teplotu, ale liší se v tom, že zbraň musí pohltit výbuch a směřovat ho, kdežto motor pracuje na zcela jiném principu - nenamáhá materiál výbuchem (používá elmag. vlnění pro vnik, zahřátí a ionizaci plasmy, kterou pak usměrňuje magnetickým polem) a velmi pozvolna se zahřívá.

To ano část vedoucí plasmu je magneticky stíněná, ale zbytek ne a taky se nerozpadne, nepopraská a to tam jsou v tak nízké teplotě i podpůrné kontrolní, měřící a testovací mechanismy, jenž u sériovky (bude-li) nebudou. U těch palných zbraní, je to určitě myšleno tak, že tyto materiály se ve velkém chladu stávají křehkými. Tady, však záleží na postupnosti zchlazování a opravdu na konkrétní slitině. Pro zaručení spolehlivosti při opakované střelbě, by asi tyto zbraně musely být upraveny a vyrobeny ze slitin odolných na velkou změnu teploty, tak že místo křehké budou částečně pružné. Takové však existují a není to nic zvláštního a rozhodně tam nemusí být nějak velké množství drahých kovů, takže cenu to moc nezvýší. Tohle nemá smysl řešit v SG seriálu, v reálu by bylo potřeba na to myslet.

Právě jsem dokoukal díl-paráda!!! Bitka výborná Ale ta Chloe mě tam štvala Bude určitě zajímavý pokračování....ale za strašně dlouho
epizda 10/10

Emu: Taky bych řekl, že by opakovanou střelbou v "zimě" mohli pušku znehodnotit, ale nevěřím, že by to bylo tak zlé už po prvních hodinách a dnech.

Zrovna jsem koukal na wikinu na informace o skafandrech (protože ty musí vydržet podobné teplotní rány a narozdíl od ocelových a titanových částí zbraní jsou jejich materiály ještě trochu "křehčí") a tam jsem našel, že problém při EVA (poslední bod "požadavků na kosmický skafandr"):
http://cs.wikipedia.org/wiki/Skafandr

a že ve vesmíru se teplo vyzařuje jen sáláním (radiací) -to je doslovný výpis-, nebo vedením (postupný převod tepla uvnitř ohřívaného/chladnoucího tělesa). Největší problém na skafandru a na lodích (alespoň mi to tak přišlo) není "zima", ale "teplo" - protože není kam ho odvést. Puška by tedy alespoň myslím, nejspíš (přesněji její ocelová hlaveň a uhlíkovými vlákny zpevněný polyamid - okolní "plasty") na krátkou dobu (Půl dne možná?) pobyt a občasnou střelbu ve vesmíru zvládla. Asi by jí to vydřelo vývrt atd, ale kdyby měli řekněme dva až tři kusy pušek jen pro EVA, tak by na tom tak nesešlo, protože tam by se stejně bojovalo spíš na bližší vzdálenost (ve které se ještě absence vývrtu neprojeví tak vážně). Hlaveň by to vyržela, je stavěná na "menší" zimu - třeba v arktických oblastech) a každý výstřel by ji (trochu) zahřál.

Napadlo tu vůbec někoho, že zbraně pro SGC jsou vyrobeny z jiných materiálů .

Arones: Nenapadlo, protože je to (jejich ruční zbraně) spíš klasické vybavení. Předpokládám, že nikdo nečekal, že zbraně pro obranný personál mimozemské základny na planetě s atmosférou a bránou bude potřebovat kvéry ze superslitin, kdyby náhodou najednou potřeboval střílet ve vesmíru. Ani SG1 (a ti chodí "pryč" už 10 let) ve vesmíru zatím v SG nestřílela z pušek/samopalů). Není tedy důvod vyrábět hlaveň, závěr, a spoušťový mechanismus (výstřelem nejnamáhanější části) z (řekněmě) trinia. Šlo by o plýtvání mimozemským materiálem, výkony pušky mimo superchladné prostředí by to neovlivnilo a jak jsem psal - nikdo nečekal že SG týmy budou bojovat ručními zbraněmi ve vakuu (když tak jenom krátkou dobu).

Mě dnes potěšilo, že se Ami podařilo vystřelit z elektromagnetického děla náboj rychlostí 5 Mach (6125 km/h) s energií 33 MJ. Píšou dostřel až 200 kiláků a to je hezké. Teď je alespoň patrné, že způsob jakým Destiny vystřeluje své plasmové "projektily" (dá-li se to tak nazvat) je možný, a v blízké budoucnosti nebude problém mít kanóny na podobném principu.

Edit: pozor oprava nutná: ...aby ses přídal(/a)?.. >i za í<

Ty brdo, diky...

Ultramarinus: opakovaná střelba s pauzou na prohřátí zbraně asi není problém pokud teplota těla zbraně neklesne pod mezní hranici. Problém je první výstřel po delším pobytu ve vakuu.
Když v zimě nastartuješ auto, tak to taky prvních par minut držíš na nejnižších otáčkách, aby se pozvolna prohřál a aby se nezadřel.
Zbraně jsou mazané olejem, aby se netřel kov o kov a takový olej v mrazu vakua spolehlivě zatuhne. Výsledkem bude a) úplné znemožnění výstřelu, b) k výstřelu dojde, ale náboj hlavní projede s velkým odporem a tím dojde k velkém tlaku na hlaveň, která se roztrhne (předpokládejme, že zbraně jsou z běžných materiálů pro běžné teploty).
To all: Pokud si myslíte, že běžné palné zbraně mohou ve vesmírném vakuu střílet, tak nechápu jak můžete sledovat filmy jako terminátor, nebo vetřelec, kde se člověk/stroj zmražený dusíkem (cca -200°C) po nárazu rozpadá na tisíce kusů.

eMu: Slyšel jsem i o "lubrication free" mechanismech, které se promazávat nemusí (nebo skoro nemusí). Netuším ale, jestli by mezi ně spadala G36 - spíš je to ještě původní mechanismus, který sice má "umělohmotné" komponenty, ale klíčové kovové díly se mažou. Těm problémům s oleji by ale šlo zabránit poměrně snadno - prostě by se ty díly kde by to mohlo vadit otřely hadrem dosucha (klidně ještě na lodi).

Nejsem si jistý jestli o tom víš, nebo to vidíš stejně, ale podle toho co jsem slyšel jsou všechny "kulky" trochu menšího kalibru než hlaveň ze které jsou stříleny a až teprve výstřel je "nalepí" (jakoby "roztáhne" patu kulky) na vývrt.

Řekl bych, že lidské tělo (plné vody a krve) je teplotami u absolutní nuly trochu zranitelnější, než půl centimetru silná ocelová trubka. Co se T100 týká, tak on vypadal trochu jako ze rtuti - ta je také trochu méně pevná a více tekutá než klasická ocel.

Nikdo se nesnaží tvrdit, že by tak hluboké teploty neměly vliv (mají a velký), jenom většina lidí věří, že pomalé ztrácení tepla ve vesmíru by na materiál zbraně měl vliv až po delší době, než je 6 hodin po které mohou ve skafandrech být (tolik mají vzduchu).

Mimochodem teď jsem si po dlouhé době vzpoměl - rusové měli na jedné ze svých vesmírných základen (almaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Almaz ) mít kanón 23 mm. Určitě by ho tam nedávali, kdyby jim ve vesmíru nestřílel a puška je více méně stejná situace (jenom je ve vesmírné "zimně" trochu kratší dobu než věž z kvérem.

eMu: oni ovšem v SG nikdy nestříleli ve vesmíru (vakuu) klasickýma zbraněma. Oni si je tam jen berou (kdo by nevzal, aby se mohl aspoň trochu bránit), ale nestříleli z nich zatím, takže na to, že si do vesmíru berou (řekněme, že se s rushem o tom neradí a vemou si to ti "mariňáci s IQ 200") se dívat klidně budu...

Teď jsem si všimnul, že v té české verzi o stanici Almaz není ta zmíňka o kanónench (velký "kulomet", jenom s výbušninou v "kulkách") příliš zjevná, proto posílám odkaz na anglickou verzi (část "Defensive measures"):
http://en.wikipedia.org/wiki/Almaz

In addition to reconnaissance equipment, Almaz was equipped with a 23mm Nudelman rapid-fire cannon mounted in a stationary position to the forward belly of the station.[2] This self-lubricating cannon was modified from the tail-gun of Tu-22 jet bomber and was capable of firing 950 rounds per minute. Each 200 gram projectile flew at a speed of 690 m/s relative to the station[3]. To aim the cannon the entire station would be quickly reoriented facing the threat.

Salyut 3/OPS-2 conducted a successful test firing on a target satellite remotely with the station unmanned due to concerns over excessive vibration and noise.

OPS-4 was to have featured two unguided missiles instead of the aircraft cannon, but this system has not been shown publicly and may have never been fully manufactured.

Do vesmíru chctěli poslat (a poslali + úspěšně vyzkoušeli střelby) modifikovanou "samolubrikační" verzi tohoto kanónu. "Olejování" je lubrikace, proto předpokládám, že krátkodobě by střelba z neolejované pušky nevadila (tak hoďku třeba) a dlouhodobě by musela být také "samolubrikační"...
[img][./images/thumbs/il-28_nr-23_1292144905.jpg]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Il-28_NR-23.jpg[/img]

NĚJÁK olejovaný je... (a stejně střílí/by střílel).

Zajímalo by mě, jestli mají okolní mezní podmínky (furt se ráchá ve sluncích a občas je zase naprosto "mimo" dosah jakéhokoliv slunce) jestli mají vliv na fungování zbraní Destiny. Předpokládám že tam něják magneticky vystřelují plasmu, ale na vodiče může mít teplota významný vliv.

Od toho je tam ten štít, ne?

Ona ho ale zapíná až teprve ve slunci. Řádské horko už je třeba ve vzdálenosti oběhu Venuše. Navíc když ten štít propouští světlo, tak nejspíš (alespoň jeho zlomky) i teplo. A na "chlad" v mezigalaktickém prostoru to nemá nejmenší vliv.

Štít má snáď zapnutý stále, nie?