SG-Nová epocha (Nový díl 7.7.2013)

Hodně už bylo řečeno. Nemůžeš hned čekat komentáře. Musíš být vůbec rád za nějaké . Vím, že spousta lidí čte něčí povídky, ale komentář tam prostě nedají. Nikdy doopravdy nepoznáš, kolik lidí to přečetlo a kolik ne. Buď píšeš pro sebe a chceš tím zaujmout i ostatní, anebo chceš, aby tě lidi jen chválili. Lepší je ten nesobecký způsob. Spousta lidí to tu má jako "osobní terapii", mají spoustu nápadů a už neví jak je z hlavy dostat, anebo to jen zkouší a baví je to (a to je jen zlomek ze spousty jiných příkladů)... Psaní povídek je především o tom, jestli tě to baví a máš chuť psát. Když máš pocit, že musíš, nemá to pak cenu. Hlavní je chuť psát Není dobré to za tři minuty sesmolit, a pak to hodit na net s tím: „Tak se s tím poperte a pak mi řekněte!“ Dej tomu čas, jak už ti říkali, on se někdo ozve .

Povídka je fajn... taky ji čtu a určitě nejsem sám... jen prostě nekomentuju
Určitě pokračuj a nečekej na komentáře

Kapitola 1
Konec klidných dní 2. část

1. 1. 2030 – Hyperprostor (6 h po vstupu do galaxie), Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, Posilovna SFE
V posilovně se nacházelo velké množství různých strojů, se závažími tak velkými a těžkými, že by většina lidí byla unavena jen při pohledu na ně a čísla, která se na nich vyskytovala. Taky to byla posilovna SFE a bylo to tudíž vzhledem k navýšeným fyzickým limitům jejích členů nutné. V současné době operovalo na Destroyeru 7 týmů, z toho každý na jiné části lodi (1 na každou hangárovou loď, 1 na křižník, 1 na pohyblivém generátoru štítu a 1 na bitevníku). Každý měl navíc svou vlastní posilovnu a zbrojnici. Mezi ten který operoval na BC-498 patřil i Leaf, nacházející se v již zmíněné posilovně.
Při zvedání 300 kg těžkého závaží nad prsa a pozorování zbylých členů, provádějících podobně absurdní kousky, jej to v myšlenkách znovu zaneslo do minulosti.

15. 11. 2010 – Konferenční sál představitelů všech zemí, Londýn
„Pánové,“ začal americký prezident, „jak již jistě mnozí z vás vědí, znovudobytí naší základny na blízkém východě proběhlo úspěšně, přestože členové speciálních jednotek čelili dvacetinásobné přesile a těžké technice. Bohužel přežil pouze jediný. Přesto bych vám ale chtěl navrhnout vytvoření podobných jednotek pro ochranu celé země a navíc bych byl šťastný, pokud by tyto jednotky nesloužili jen na zemi, ale i ve vesmíru a měly téměř úplnou volnost v konání. Takže hlasujeme. Kdo je pro ustanovení Speciálních sil Země, nechť zvedne ruku.“
V místnosti se v zápětí zvedl celý les rukou a Leaf, který vše pozoroval ode dveří, se ušklíbnul.
„Takže jsi slyšel,“ řekl generál O´neill, jehož hlava se právě vynořila ze dveří vedoucích do sálu „ale co rozhodně vědět nemůžeš je, že se nejspíš chytá celoplanetární Konfederace. Já sám to totiž slyšel pouze šeptem od toho bělovlasého prezidenta České republiky, co neustále dělá ´ehm´.“
„Zajímavé.“ Přitakal Leaf. „Myslíte, že to vyjde?“
„Nevím, ale rozhodně by to bylo ku prospěchu věci, pokud se velení zas neujmou byrokraté.“ ukončil konverzaci generál a odešel zpět do sálu.

22. 11. 2010 – Základna SFE, Plavoucí plošina, Někde v Atlantiku
„Póóózor!“ Ozvalo se z úst plukovníka O´neilla.
„Všichni víte, proč tu jste. Tím důvodem je, že jste nejlepší a dokázali jste to. Tu to ovšem neplatí. Tady se budete srovnávat jen a pouze mezi sebou. Je vás tady rovná stovka a do SFE se vás dostane pouze polovina. Ti, kteří projdou, se stanou elitou, budou živoucími legendami a budou bojovat za tuto planetu se všemi myslitelnými a nemyslitelnými hrozbami, kterých je v tomhle vesmíru požehnaně. Mě jako veliteli pozemních sil Země přísluší ta čest dohlížet na váš trénink. Ten bude probíhat pod dozorem těch nejlepších učitelů ze dvou galaxií. Na boj zblízka vás bude mít Ronnon Dex, Sateďan z galaxie Pegas, a Teal´c, Jaffa a můj dobrý přítel, jenž se i přes povinnosti Jaffského radního rozhodl přijít a pomoci s výcvikem. A to hlavně z důvodu toho, že vy společně se speciálními jednotkami Jaffů budete zajišťovat mír v celé této a i jiných galaxiích.“
Velitelským tónem vedenou řeč přerušil příchod těchto dvou jmenovaných a O´Neill využil příležitosti, aby se napil.
„Takže,“ pokračoval „Střelbu z poloautomatických a automatických zbraní na krátkou vzdálenost, stejně jako taktiku boje s nepřítelem si vezmou na starost plukovníci Cameron Mitchell a John Sheppard. Ti vám také dají lekci v létání se vším, co létat umí. Kvůli tomu si zajděte na ošetřovnu, ať vám vpraví modifikovaný antický gen, který by teď měl zabírat zhruba z 75%.“
Do místnosti opět vešli oba dva zmiňovaní a Jack se při pohledu na ně, a hlavně na Shepparda, ušklíbl.
„Jako technické instruktory, bych vám rád představil doktora McKaye a doktorku Samanthu Carterovou, která zde bude jen na poloviční úvazek kvůli svým novým povinnostem vědce v USESDA.“ Na tváři se mu objevil šťastný úsměv (pramenící z jejich nového vztahu, jemuž nyní už nebránili vojenské konvence, jelikož Sam odešla z armády a přešla do civilního sektoru. Pozn.autora), který se ještě více rozšířil, když Sam vešla stejně jako předtím Ronnon a Teal´c.

„A naposledy jako instruktora odstřelování bych vám rád představil jednoho z vás, a to muže, kterému můžete říkat Leaf. Zaslouží si to.“ Jack s úsměvem ukázal do druhé řady vojáků a vyzval Leafa aby taky předstoupil k instruktorům.
„A nyní k tomu jak bude váš výcvik probíhat.“ Začal opět Jack. „ Zaprvé, teoretické znalosti vám budou implantovány během 3 týdnů pomocí zařízení na přenos vzpomínek. V této době budete také regulérně cvičit vaše nové znalosti, abyste je dostali do krve. Výcvik bude po ukončení implantací probíhat ještě 5 týdnů na tomhle místě, a celou dobu vaší služby na místě vašeho přidělení. Takže se ubytujte a zítra v 6 začínáte menší rozcvičkou. To znamená 3 kilometry plavání v téhle nádherně osvěžující vodě, jejíž teplota dosahuje velmi příjemných 8°C. Rozchod.“
Tím začalo dva měsíce trvající peklo výcviku, jehož nebyl ani Leaf ušetřen, přestože byl instruktorem. Vlastně toho měl víc než všichni ostatní.

1. 1. 2030 – Hyperprostor (6 h po vstupu do galaxie), Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, Posilovna SFE
Leafovi se při té vzpomínce mírně roztáhly koutky úst. Byl v posilovně sice jen chvíli, jelikož se nedávno vzbudil po osmihodinovém spánku, ale přesto již cvičil.
„Pozor hlášení.“ Ozvalo se z intercomu. „Kapitán lodi a vyšší důstojníci, nechť se okamžitě dostaví na hlavní můstek. Opakuji. Kapitán lodi a vyšší důstojníci, nechť se okamžitě dostaví na hlavní můstek.“
„No tak, pánové, jdeme.“ Řekl Leaf a opatrně, aby tělocvičnu nepoškodil, položil své třísetkilové závaží.

1. 1. 2030 - Hyperprostor (6 h po vstupu do galaxie), Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, hl. Můstek
O dvě minuty později byl kapitán i všech 35 členů SFE na můstku.
„Tak co se děje tak důležitého že jste mě vytrhla ze snu o... to je jedno, co se děje?“ Začal se Jack vyptávat komunikační důstojnice.
„Omlouvám se, pane, ale zachytili jsme nouzové volání z jedné z asgardských planet. Prý byli napadeni nějakou neznámou rasou.“ Koktala mladá důstojnice.
„COŽE!! Jak si vedou, zvládnou to sami?“ Vyptával se Jack.
„To je právě ono pane. Zdá se, že již prohráli. Navíc ten boj netrval déle než několik málo minut.“ Odpovídala vyděšená důstojnice, která se v opravdovém boji ještě neocitla.
„Jak je to možné?“ Pokračoval Jack.
„Ne-nevím, pane. Ale Asgardi zde měli podle všeho jen malou základnu a jedinou loď. Proti nim však stála taky jen jedna loď, takže lze předpokládat, že je protivník technologicky vyspělejší.“ Dokončila důstojnice.
„Změňte kurz a leťte tam. Za jak dlouho tam budeme?“ Směřoval na navigačního Jack.
„ETA 5 minut, pane.“ Ozvalo se z úst navigačního.
„Dobrá. Vyhlašuji poplach prvního stupně. Všichni na svá místa.“ Zařval Jack a nervózně usedl na velitelské křeslo. Sám začal vzpomínat, co mu o této lodi říkal jeho hlavní technik Radek Zelenka.

1. 12. 2029 – Mléčná dráha, P4X-666, suchý dok pro stavbu lodí, před BC-498
„Zdravím vás Radku, tak co z toho bude?“ Otázal se Jack.
„Tohle je jedna z částí úplně nové třídy lodi.“ Začal Zelenka. „Jedná se vlastně o plně bojeschopnou BC-498, ale je schopna na sebe uchytit i další lodi a tak se změnit na neskutečně silnou mateřskou loď. I zbytek flotily prochází refitem, aby toho byly schopny, ale tato loď má to schopnost již integrovanou. Svého maximálního potenciálu dosáhne spojením 7 jiných lodí. A to jsou BC-498, kterou vidíte zde. Pohyblivého generátoru městského štítu S-497, čtyř hangárových lodí H-496 a jednoho křižníku C-495. Dále může nést značné množství bombardérů přichycených na trupu lodi, jumperů a bojových sond. V plném vybavení může nést až 3000 lidí a to nepočítám ty v bombardérech. Z toho je asi 500 lidí starající se o chod lodí jako inženýři, technici, vědci, opraváři, obsluha stíhaček, sond, důstojníků a podobně. Zbytek až 2500 mužů můžou být podle potřeby vojáci, vědci, kolonisté a podobně. Na svém maximálním potenciálu má 30 asgardských paprskometů druhé generace, které mohou všechny zároveň pálit dopředu, 12 dozadu a víc než polovina do jakékoliv strany, nahoru nebo dolů, jeden antický paprskomet na přídi sloužící jako hlavní zbraň (všechny paprskové zbraně měli také 2 kondenzátory, díky nimž mohli asgardské paprskomety střílet celých 5 minut bez přestávky a antický paprskomet celou minutu než jim došla uložená energie. Pozn.autora), 12 výpustí dronů a 1260 railgunů s vlastním zdrojem energie, z čehož je 300 na každé hangárové lodi a 60 na BC-498. Při maximální kapacitě se do hangárů vleze 1500 SA-491, nebo 1000 F-492, či 500 J-493. Do každé hangárové lodi se přitom vleze 325 SA nebo 300 F nebo 100 J. BC může nést kvůli výšce svých hangárů stejný počet Jumperů jako Hangárová loď ale neunese tolik ostatních lodí. Teď k napájení. Loď celá je napájena 17 AAR generátory.“
„Cože!!“ Děláte si ze mě srandu? „Vždyť to je kapacita osmi a půl ZPM, ani Atlantis toho tolik nepotřebuje. Navíc je to výkon něco přes třináct a půl ZPM pokud správně počítám.“ Zděsil se admirál O´Neill.
„No, přesně je to 13,6, ale to je jedno. Všechny nejsou neustále aktivní. BC-498 má čtyři AAR. Jeden pro zbraně, jeden pro štíty, jeden pro motory a ostatní systémy a jeden náhradní. S-497 má dva AAR. Napájející pohon a štít. C-495 má tři AAR. Jeden pro zbraně, jeden pro motory a štíty a jeden náhradní. A každá H-496 má dva AAR Jeden pro štíty a pohon a druhý pracující na 50%, a sloužící také jako náhradní, pro zbraně. Navíc má adaptabilní síť vodičů, přes kterou například až pět AAR generátorů napájí štít a 2 hlavní zbraň. Díky tomu má tato loď také dvojité štíty. Jeden, který generuje S-497 a další které generují kolem sebe ostatní lodě a tyto štíty se překrývají a jsou uzpůsobeny tak aby přilnuly k sobě a neoddělovali tak nějakou část od celku.
Povrch lodí je navíc tvořen novým super materiálem. Jež je tvořen bloky ze sloučeniny naguadahu, trinia, neutronia, uhlíkových nanotrubiček a nanity ukotvenými v mezerách mezi bloky, které jsou vyplněny podobnou organickou látkou, jakou používali wraithové. Toto trupu propůjčuje regenerační vlastnosti a schopnost převést absorbovanou energii energetických zbraní zpět do štítů podobně jako replikátoři z Mléčné dráhy uzemňovali energetické výboje Jaffských zbraní.
Máme navíc jeden z nejrychlejších hyperpohonnů z Pozemské flotily. Do Pegasu by to měl zvládnout za necelé 3 dny. Navíc podsvětelné motory dovedou zrychlit až 99,99997% rychlosti světla a to díky inerciálním tlumičům dvanácté generace bez toho aby nás zrychlení rozmačkalo v případě, že na tuto rychlost budeme zrychlovat déle než 2 hodiny. Loď kvůli dilataci musí řídit počítač, který jediný je schopný navigovat a udržet si přehled v reálném čase. Proto je tato rychlost využívána jen v nouzi.
Celou lodí je navíc protkán systém umělé inteligence, který v případě kritického nedostatku posádky zvládne loď řídit sám. V případě, že však budete stále naživu, můžete loď řídit vy sám nebo váš zástupce z velitelského křesla. Pokusili jsme se sice napojit vědomí stejně, jako to dělalo antické křeslo, ale to se nám zatím nedaří. Z toho důvodu jsme vymysleli jiný způsob a to pomocí čipu napojeného přímo na centrální nervovou soustavu. Abychom však nemuseli provádět operaci, stačí naprogramovat část nanitů, které má člověk v současné době běžně v těle tak aby tento čip v těle sestrojili sami. Ten pak bude bezdrátově komunikovat se křeslem a bude vám přímo zasílat veškeré informace o stavu lodi a z něhož zároveň můžete řídit každý dron jednotlivě.
Mezi výbavu lodi navíc patří i asi 100 androidů určených k práci v nebezpečných podmínkách. Dále velké množství zbrojnic vybavených vším na co si vzpomenete. Jo a nakonec aby se ušetřilo místo, bude na celé lodi jen 200 kajut pro technický personál a SFE, kteří budou muset spát po třech, a důstojníky, kteří budou mít kajutu sami pro sebe. Zbylých 2500 lidí bude v 5 různých stázových komorách (vytvářejí virtuální realitu. Pozn. autora), aby nezabírali tolik místa. To bude však platit jen pro delší cestování hyperprostorem, aby nemuseli mít vlastní kajuty. Před výstupem se stázové boxy otevřou a lidé budou moci bezpečně vyjít a jít na svá stanoviště.“ Zelenka již sotva popadal dech, jak chrlil technické informace na O´Neila.
Pak se usmál a řekl: „ No nic, doufám, že se vám na lodi bude líbit stejně tak jako mě, a nyní už půjdu do své kajuty.“ S těmito slovy admirála opustil.

1. 1. 2030 – Hyperprostor o 4 min později, Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, hl. Můstek
„Pane, už tam skoro jsme. Připravuju se na výstup z hyperprostoru.“ Zahlásil navigační.
Tyto slova vytrhly O´Neilla ze vzpomínek a ten se okamžitě jal vydávání rozkazů.
„Skvěle. Všichni na svá místa. Zapnout štíty. Nabijte všechny zbraně a buďte připraveni pálit na můj rozkaz. Komunikační: Spojte mě s tou nepřátelskou lodí na orbitě, jakmile vystoupíme.“
„Ano, pane.“ Ozvalo se sborově na můstku.
„Tak jim dáme co proto.“ Usmál se cynicky Jack.


1. 1. 2030 – Orbita napadené planety, Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, hl. Můstek
Blízko u planety se rozzářilo modré hyperprostorové okno a z něj vyletěla loď velikostně srovnatelná s Atlantis. (Na průchod superbránou se musela sice rozložit, ale proces trval asi jen dvě minuty. Pozn. autora) Nepřátelská, velikostně zhruba čtvrtinová loď, se k nim natočila něčím, co připomínalo příď, a vystřelila přední část jednoho ze dvou ramen, které se nacházely podél lodi.
„Pane. Loď právě vystřelila část sebe sama a ta část míří přímo na nás.“ Hlásil senzorový.
„Zaměřte tu část a palte.“ Vykřikl Jack.
„P-Pane, já bych rád ale ta část zmizela.“ Vyrazil ze sebe překvapený senzorový.
„Štíty na maximum, nejspíš ji zamaskovali, a už palte na tu hlavní loď.“ Rozkazoval Jack.
Najednou se loď roztřásla a začali blikat varovné kontrolky.
„Co to bylo?“ Pokračoval v mluvení Jack.
„Pane, vypadá to, že ta část lodi pronikla pod našimi prvními štíty, znovu se objevila a narazila do druhých štítů, které ale drží na 95% a nabíjejí se.“ Hlásila obsluha štítů.
„Pane, loď byla zničena.“ Hlásil zbraňový a všichni se dívali na vybuchující ohnivou kouli, která byla lodí, předtím než se do ní opřelo 31 světelných paprsků a prakticky ji vypařili.
„Pane, loď ještě před svým zničením vystřelila část svého druhého ramena a ta část se opět prakticky vypařila.“ Dodával senzorový.
„Připravit na náraz.“ Stačil pouze vykřiknout Jack a loď se tentokrát otřásla mnohem víc.
„Pane, té části se nějak podařilo prorazit náš trup.“ Hlásil senzorový. „Navíc zachytávám uvnitř té části několik desítek známek života.“ Dodával.
„Uzavřít trhlinu v trupu silovým polem. Uzavřete blízké sekce včetně těch patro nad a patro pod místem průniku. Začínejte z těch sekcí odčerpávat kyslík, snad je to zabije. Navíc rozpojte loď a vzkažte jim, ať se od nás radši drží dál a jdou vyčistit planetu. Tato zasažená BC-498 se nikam nehne a kolem uzavřených sekcí chci SFE, aby je pohlídala. Transportujte všech 7 týmů na svá místa. Jeden člověk ke každému vchodu. To je vše. Proveďte.“ Chrlil rozkazy Jack.
„Pane, napájení dveří v nejbližším okolí průniku nefunguje. Nebudeme mít dostatek mužů. Navíc se právě otevřelo něco na způsob dveří té části lodě a zdá se, že těm uvnitř vakuum nevadí. Asi mají něco na způsob ochranných obleků, nebo ke svému životu nepotřebují kyslík. Navrhuji jim vytvořit pět různých postupových cest, aby se nezačali prořezávat někam, kam nechceme, a navést je tak k SFE týmům.“ Hlásil zástupce admirála.
„Dobrá. Změna rozkazů. Proveďte to, co navrhoval tady můj zástupce.“ Změnil rozkazy Jack.

„Všem SFE týmům, připravte se na nepřátelskou invazi.“ Ozvalo se z intercomu a vzápětí byly všechny týmy transportovány do zbrojnic, kde si každý okamžitě vybral zbraň, a pak již přímo na jejich určené stanoviště.

„To nám ta hlídka probíhá ale klidně a bezrizikově. Přesně jak slibovali.“ Stačil si už jen pomyslet Leaf, než byl se svou novou hi-tech ostřelovačkou z triniových vláken a uhlíkových nanotrubiček přenesen na svou palebnou pozici.

Kvůli prázdninám máte díl již dnes. Opět uvítám navrhy na zlepšení.
Taky chci vyhlásit soutěž o nejlepší název nové rasy. Kdo bude chtít tak napište komentář se jménem rasy a ten, který se mi bude nejvíc tam dám. Pokud nebudete chtít, tak dám název vlastní.

LiefzDel: Podle popisu, proč ne třeba Shadow

Kód: Vybrat vše

http://en.wikipedia.org/wiki/Shadow_(Babylon_5)

[Patas25]

Co třeba pillards. Překlad ti můžu poslat na icq.

Takže, jelikož jsou zatím jen tři návrhy: Reapers, Pillards a Shadow
Dávám limit ukončení soutěže na zítra (Sobota) do pravého poledne.
Pokud nemáte nějaký vlastní nápad a rádi by jste podpořili nějaký návrh, opět napište.
Aby nedošlo k nedorozumněním a opětovným obviněním, že urguju, upozorňuji všechny, že je to z důvodu toho že v sobotu začínám psát třetí a nejspíš poslední část první kapitoly, ve které toto jméno poprvé padne.

Jo ještě upozornění.

Toto je spoiler!!!:

Další díl bude technický manuál a pak se děj přesune o několik měsíců později a lodě budou upraveny. Proto prosím uvažujte obrázky poslané v úvodu jako první verze. Celá SD-499 včetně jejích bombardérů a stíhačů bude upravena po vzoru bojových sond a získá tak téměř úplně jiný tvar. Jo a bude představena jedna z hlavních postav seriálu, v povídce však bude hrát druhořadou roli.

Co napriklad Antila?

Takže díky tomu že jsou zde jen 4 návrhy. Vybral sem ten korektorův aneb. Pillards.

[Patas25]

Jsem potěšen, ale zároveň jsem zvědavý, jak to budeš časovat xDDD

Poslední část první kapitoly je dodělaná. Už jen korekce.

Patas25: Skoro bych řekl, že opravu skloňování Nájezdníků nechá případně na korektorovi, který si to mimochodem vymyslel

[Patas25]

Naštěstí je dost chytrý a když zná pravý překlad, tak si to přeložil a bude to skloňovat tak, jak se má ve francouštině.

Kapitola 1
Konec klidných dní 3. část

1. 1. 2030 – Orbita napadené planety, Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, hl. Můstek
„Pane, v tom cizím modulu se začíná hromadit energie.“ Ozvalo se na můstku.
„Zapněte vnitřní bezpečnostní protokoly.“ Rozkázal Jack.
„Pozdě pane. Loď vyslala EMP puls, který nám zablokoval ovládání dveří a vyřadil kamery. Ty ještě předtím zaznamenaly jakési tvory podobné humanoidním kobylkám, velké asi dva a půl metru, jak neuvěřitelně rychle vybíhají z modulu. A všichni směrem přímo k nám, nejbližší přístupovou cestou. Nejspíš se chtějí zmocnit můstku. Asi si nás předtím stihli proskenovat“ Přišlo opět z můstku.
„Varujte tým plukovníka Leafa že míří přímo k nim a transportujte tam zbytek týmů.“ Řekl Jack.
„Negativní, pane. EMP puls poškodil i transportní paprsek v okolí. Jsou v tom sami.“
„Dobrá, ale aspoň je v tomto smyslu varujte. To jejich brnění by mělo být dostatečně chráněné vůči pulzu zvenčí.“ Upravil rozkazy Jack.

1. 1. 2030 – Orbita napadené planety, Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, Chodba, Tým plk.Leafa
V Leafově komunikátoru se ozvalo hlášení.
„Dobrá, rozumím. Budeme připravení.“ Potvrdil příjem Leaf a jal se vydávat rozkazy.
„Takže pánové, připravte se. Máme tady dvojité dveře. To znamená do každého výklenku jeden z vás a kryjte se. Tahle chodba je navíc dlouhá a rovná takže vám budu krýt svou ostřelovačkou záda a v případě potíží stačí říct. Víte co máte dělat. Pokud možno tak je zkuste první ranou omráčit stunnerem. Pokud to nevyjde, palte ostrými, jak energetickými tak projektilovými. Vyberte si to, co bude mít na nepřátele větší efekt. Tak do práce.“

O třicet vteřin později
„Mám kontakt.“ ozvalo se od jednoho člena týmu ve vysílačce. „Pálím stunnery. …. Nefungují. Všichni dejte ostrý.“ Ozvalo se ve vysílačce.
Následovala rychlá výměna zbraní a střelba. Ani projektilové, ani energetické zbraně však neměly prakticky žádný efekt. Pouze jeden z projektilů zabil mimozemšťana, když jej trefil přímo do oka.
„Naše zbraně nemají téměř žádný efekt.“ Ozvalo se mírně vyděšeně od prvních dveří.
Toto hlášení však téměř přerušil hlasitý výstřel z konce chodby, následován výbuchem mimozemské hlavy.
„No vypadá to, že moje zlatíčko si s nimi poradí.“ Ozvalo se od Leafa svírajícího svou odstřelovací pušku střílející náboje ráže 21/200 (21mm náboje dlouhé 20 cm) potažené triniem.
„Pravděpodobně mají nějaké brnění. Zkuste těžké zbraně a granáty.“ Radil Leaf zatímco pálil na další přibíhající skupinku nepřátel.
Vzápětí se v chodbě rozzářila exploze několika vržených granátů. Ty ovšem neměly kýžený efekt. Pokud padly dál než jeden metr od mimozemšťana, tak byl pouze odhozen. A i blíž to jen utrhlo jednu, nebo dvě končetiny. V případě nohy to byl sice úspěch, ale ruce měli čtyři z toho horní pár byl podobného tvaru jako kosa, a SFE se brzy přesvědčili, že byl ještě mnohem nebezpečnější. Další skupina co vběhla, byla moc velká i na Leafa a tak se 3 mimozemšťané dostali až k prvním dvěma členům SFE. Oba dva tedy raději místo neúčinných zbraní vytáhli nože. Opět se jednalo o speciální slitinu, podobnou plášti trupu lodě. A začali s nimi bojovat zblízka. Leaf po přebití zbraně vyrovnal síly na jednoho proti jednomu, ale dva zbylí mimozemšťané si stoupli tak, aby je proti palbě kryli těla jejich protivníků. Leaf se proto soustředil na zabití zbytku skupiny. Boj ale pro napadené členy SFE neprobíhal dobře. Jednomu mimozemšťanovi se podařilo zabít svými mečovitými končetinami jednoho vojáka tak, že mu prorazil ochranné sklo helmy a jeho pravačka tak projela vojákovým mozkem. Za to byl ovšem odměněn střelou do hrudi od Leafa a v gejzíru střepin ze svého krunýře a vlastních vnitřností padl na podlahu. Druhému mimozemšťanovi se dařilo hůř, ale po chvíli boje uřízl levou paži v lokti svému lidskému protivníkovi. Tomu však nanooblek do krve napumpoval extra adrenalin a látky zabraňující upadnutí do šoku. Navíc mu okamžitě uzavřel ránu a končetinu visící na kousku obleku okamžitě přitáhl a začal chladit. Ještě než však oblek dokončil všechny tyto operace, voják v otočce zarazil svůj 45cm nůž do fasetového oka mimozemšťana. To vzhledem k chvíli klidu, během níž se mimozemšťané přeskupovali k finálnímu útoku plnou silou, znovu přivedlo Leafa ke vzpomínání. Ještě předtím, ale viděl, jak raněný voják odbíhá do dosahu paprsků, aby se transportoval na ošetřovnu.

1. 1. 2011 – Země, Atlantik, Základna SFE, Briefingová místnost.
„Zdravím vás.“Ozvalo se z úst generála O´Neilla.
„Konečně si budete moci váš trénink vyzkoušet v praxi. USEDD se totiž konečně rozhoupalo k vyhlazovací akci vůči našim milovaným hadovitým přátelům.“ Pokračoval.
„To myslíte Tok´ry, pane? Myslel jsem, že s těmi nemáme žádné problémy a navíc nevíme, kde jsou.“ Ozval se jeden méně bystrý voják, který evidentně nepochopil Jackův sarkasmus a vysloužil si tak smích od ostatních.
„Ne, myslím goa´uldy. A vy si asi budete muset zvyknout na můj styl řeči.“ Odpověděl Jack.
„Takže, plán je následující: Naše flotila bude likvidovat zbylé nepřátelské lodě na orbitách a SFE budou zatím hlídat brány dole na planetách, pro případ, že by se nějaký had pokusil uprchnout. Na tuto misi dostanete také novou hračku od Sam, … myslím tím Samanthu Carterovou, čím je nová speciální uniforma, která se v případě nositelova zranění sama uzavře a zabrání tak krvácení.“
Po zmínce o Sam se Leaf, který se již skoro rok přátelil s Jackovým klonem, ušklíbl.Věděl totiž jako jeden z mála že spolu Jack se Sam chodí.

1. 2. 2011 – Orbita goa´uldské državy, BC-305 Icarus, Můstek
„Tak co, jak to jde tvému vzoru se Sam.“ Zeptal se přátelským tónem Leaf na poloprázdném můstku.
„Hele, vždyť výš, že mi mé druhé já o svém milostném životě neříká. Za druhé, není to můj vzor. A za třetí, i když nemám přesné informace, vím, že jsou pořád spolu.“ Ozvalo se od jediného dalšího člověka na můstku.
Důvod k tomu, že byl můstek takto prázdný, byl nový systém, umožňující ovládat celou loď sám z velitelského křesla, a také to, že před chvílí zničili poslední známou državu goa´uldů a zbytek se podle informací začal skrývat.
Boj to nebyl moc dlouhý. Planetu hlídali jen ubohé dva Hat´aky a pár Al´keshů. I přesto to však byla největší flotila goa´uldů, jaká byla viděna za posledních pár měsíců.
Pro loď třídy BC-305 to nebyl žádný problém a svými šesti asgardkými paprskomety první generace naporcovaly velké lodě jedinou salvou. Zbylé stíhače se staly rozcvičkou pro piloty nových F-302B. „Jestli brzo nenajdeme nějaké nepřátele, asi se začnu nudit.“ Řekl si sám pro sebe Jack. Nemyslel to, ale příliš vážně, jelikož si jako velitel jediné BC-305 nemohl stěžovat. Věděl, že další má být vyrobena až za rok a mezitím se dokončují pouze tři BC-304B.

1. 6. 2011 – Někde v mléčné dráze, BC-305 Icarus, Můstek
Na můstku byla vidět velká obrazovka, a na ní tvář generála O´Neilla.
„Gratuluju sám sobě k povýšení.“ Začal mluvit směrem k svému klonu.
„Máš, ale další úkol. Ty, tvoje loď a členové SFE budete zajišťovat klidný průběh jednání s Tok´ry. Výměnou za obnovení spojenectví nabízejí informace o úkrytech posledních goa´uldů. Jednání se bude konat na naší základně na Avalonu. Tak šťastnou cestu a na to jednání moc nepřeberte. Země končí.“

O několik hodin později, Avalon
Jednání se již blížilo ke konci, ale najednou se jeden z Tok´rů zvedl a začal mířit Za´tarckým prstenem. Než však mohl někoho zranit, prolétla mu hlavou kulka, která vyšla ze skrytého výklenku. Poté již jednání probíhalo bez problémů a vedlo k získání adres planet, na kterých se ukrývají poslední goa´uldi. Toto jednání tudíž vedlo k jejich zániku.

1. 1. 2030 – Orbita napadené planety, Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, Chodba
Ze vzpomínek Leafa vytrhl až dusot desítek nohou.
„A sakra.“ Pomyslel si. „Je jich fakt hodně a podpora dorazí nejdřív za další minutu.“
„Všichni se skryjte za výklenky a používejte jen nože a granáty.“ Řekl do vysílače tentokrát nahlas.
„Stejně na ně obyčejné zbraně nepůsobí.“ Dodal a vytáhl své oblíbené protitankové náboje. „Já se je pokusím zdržet pomocí explozí tak si zapněte filtraci zvuku a dávejte pozor.“ Upozornil svůj zbytek svého týmu.
To si však již jeden z nich konečně sestavil něco na způsob bazuky, zamířil a, v momentě kdy do chodby nelidsky rychle vběhla první část nepřátel, vypálil. Raketa letěla, přestože byla amatérky sestavená z nanitů mrtvého spolubojovníka, přesně. Zabila dva hmyzáky a další tři zneschopněné dorazil granát. Opět se ozvala co vteřinu rána a Leafova puška se pomalu začínala zahřívat. Brouci však padali mrtví jeden za druhým. Nakonec, ale musel přebít a brouci se tak dostali až téměř k posledním dvěma vojákům. Ti na nic nečekali a první dva díky překvapení zabili ranami do očí.
Další už ale byli opatrnější a nebýt toho, že brouků zbýval už jen tucet a toho, že Leaf se znovu zapojil palbou do boje, byli by tito dva hrdinové vyřízeni hned na místě. Místo toho, ale s brouky sváděli boj doslova na nože. Zbývalo již jen šest protivníků, když se jednomu z nich povedlo vrazit svou mečovitou horní končetinu vojákovi skrz brnění do břicha, kdy byla třetí a poslední slabina. Když se ale otáčel, aby pomohl svým zbylým druhům, na oplátku za jeho čin mu prolétla kulka hlavou. Až teď si hmyzáci uvědomili, že je někdo likviduje z toho tmavého místa na konci chodby.
V té chvíli se Leafovi ozvalo v uchu: „Nezabíjejte je všechny, opakuju, ne všechny, aspoň jednoho zkuste dostat živého.“
„A jak to mám asi udělat.“ Začal se rozčilovat Leaf pozorující jak jeden z posledních čtyř hmyzáků omráčil i přes brnění posledního vojáka a nyní se všichni začali přibližovat k němu.
„To jsi nikdy netrhal broukům nožky?“ Ozval se ve vysílači Jack. „Prostě jednomu ustřel končetiny. Nikdo neříkal, že ho máš zajmout po dobrém.“
„Rozumím.“ Potvrdil Leaf ve chvíli kdy předposlednímu hmyzákovy prostřelil hruď. S úsměvem namířil a vystřelil. Noha posledního protivníka, stojícího již jen necelých deset metrů od něj se roztříštila v ohybu a odlétla o pět metrů dál. Stalo se však co Leaf nečekal. Brouk použil svou prostřední končetinu a nepřestal se pohybovat směrem k němu. Byl však již mnohem pomalejší. Leaf znovu nabil a ustřelil mu druhou nohu, která odletěla ještě mnohem dál než ta první. Brouk se začal naklánět, ale opět se pokusil nahradit končetinu. K tomu již však nedostal příležitost, jelikož mu ji Leaf, společně s těmi zbylými pro jistotu taky ustřelil.
„Mám tě, ty hajzle.“ Řekl si sám pro sebe a přišel k ještě stále žijícímu broukovi. „Teď se těš, šmejde.“ Poznamenal a odešel zkontrolovat oba zraněné spolubojovníky.
S potěšením mohl konstatovat, že to oba přežijí. Dokonce i ten, který měl probodaný žaludek, se už začínal uzdravovat, hlavně díky nanitům.
Přešel tedy k té bezruké a beznohé žijící kobylce, uvázal smyčku na svém lanku, uvázal jí ji kolem krku a táhl ji skrz přicházející posily po chodbě směrem na ošetřovnu. Kobylka i tak mohla v klidu dýchat kvůli svému pancíři který dokázal zadržet i kulky. Jejich slabinami byl pouze bok, oko a klouby.

1. 1. 2030 – Orbita napadené planety, Galaxie Ida, SD-499 Destroyer, hl. Můstek
„Pane, hlásím úspěch.“ Ozval se z lodního intercomu Leafův hlas.
Na můstku proběhla vlna nadšení, kterou ovšem zchladilo hlášení senzorového.
„Pane, naše systémy opět fungují, ale v tom modulu se začíná hromadit energie a pravděpodobně vybuchne!“ Vzrušeně zahlásil senzorový.
„Okamžitě ji obklopte štítem.“ Rozkázal Jack.
„Pane, loď se přestala nabíjet a právě vypustila subprostorový signál, na něž spotřebovala všechnu energii.“Ozval se senzorový.
„Víte, kam to šlo?“
„Ne, pane. Mířilo to někam mimo, do neprozkoumaných galaxií. Navíc to nejspíš bylo šifrováno, takže se toho moc nedovíme, nehledě na to že nejspíš neznáme jejich řeč.“ Dokončil senzorový.
„V tom případě musíme předpokládat, že šlo o signál k útoku a o informace, které stihli zjistit.“ znovu dával rozkazy admirál.
„Vezměte nás zpět do Mléčné dráhy a spojte se Zemí. Toho zajatého vetřelce ošetřete tak aby mohl být vyslechnut. Předtím samozřejmě znovu spojte celou loď a zajistěte ten nepřátelský modul. Myslím, že se na něj budou chtít vědátoři podívat.“ Dokončil rozkazy Jack.
Ostatní části lodě již mezitím vyčistili planetu od nepřátel a podařilo se jim dokonce zajmout jednu stíhačku. Navíc již o situaci informovali i Asgardskou radu. Proto okamžitě jakmile se podle rozkazu znovu spojili do jednoho celku, vyrazili zpět směr Země.

Kolem pocuchané nejsilnější lodi pozemské flotily se vytvořili modré hyperprostorové okno a zamířila si to zpět do rodné galaxie, nesouc špatné zprávy.
Byl to konec klidných dnů první vesmírné epochy a začátek prvních bouřlivých dnů epochy druhé, která se vyznačovala především boji s těmito tvory, kteří získali jméno Pillards aneb plenitelé.

tentokrát o něco kratší. Jak sem slíbil bude následovat technický manuál. Nevím ale kdy.