SG: Příběh Vesmíru - Epocha druhá - díl desátý (13.12.2012)

jj já vždy něco vyšťourám každopádně jsem zvědavej jaké to bude vysvětlení

[Dragon]

Novinky:
Právě jsem napsal poslední tečku za dílem 08, je to zatím hrubý text, který není vybroušen do čisté podoby aneb musím si to po sobě ještě přečíst a vyhladit některé hrany + překlepy...
jestli jsem dobře počítal, tak je přes 5 stran
nese název:

Toto je spoiler!!!:

Návrat ke zlé hvězdě

a je v něm

Toto je spoiler!!!:

snad více odpovědí než-li otázek, to co bylo položeno bylo i zodpovězeno (nebo jsem se o to alespoň snažil

a zároveň

Toto je spoiler!!!:

jsem snad ukončil vedlejší děj i když přiznávám že jsem si nechal pootevřené vrátka

tak je přes 5 stran

[Dragon]

Tak jak jsem slíbil, užijte si to

PDF:

Kód: Vybrat vše

http://ulozto.cz/5024249/pribeh-vesmiru-part-08-.pdf


08 – Návrat ke zlé hvězdě

Daniel se pod svou kápí mírně pousmál a spíš sám sobě polohlasem, tak aby ho nikdo neslyšel, oznámil: „Možná to které znáte.“ Následně Daniel usedl a dal městu, především jeho obyvatelům čas na vzpamatování.
Hodiny ubíhaly a pomalu se měnily ve dny. Lidé ve městě byli stále otřeseni z předešlých událostí. Mnoho lidí bylo díky poruchám štítu vytaženo až do nejvyšších míst, byli jen krůček od naprostého vzduchoprázdna. Jediné co je zachránilo byl fakt, že poruchy byly jen lokální a ne celoplošné a také skutečnost že umělá gravitace nabíhala pozvolna.
Opravárenští roboti měli stále dost práce s poškozením, které napáchal výpadek gravitace na neupevněných předmětech a na věcech, které právě tyto předměty poškodily. Nemalou část poškození měli na triku i sami lidé, kteří se snažili dostat skrz zavřené dveře, okna či dokonce i přes mřížky větracích šachet.

Ve městě bylo zařízeno několik podpůrných zdravotních stanic a do těch původních, které byly vybaveny vším o čem se doktorovi může jen zdát, byly přiváděny jen vážnější případy.

Asi třetí den od onoho výpadku se Dr. Radek Zelenka doslova prohraboval v záznamech města z dané doby a zároveň vyhledával v databázi města.
Právě zadal počítači, další ze série příkazů, když unaveně pozdvihl oči k oknu. Nacházel se ve své kajutě, která už na první pohled byla velmi luxusní, ale raději by byl někde u řádné stanice a ne v této místnosti jen kdyby mu to situace umožňovala…Po chvíli tichého rozjímaní přistoupil k jakémusi zařízení ve zdi. Přímo předním byla tabulka z průhledného materiálu, která byla zasazena do otevíratelného rámu, po pravé straně se nacházela menší obrazovka s modrým podsvícením a s klávesnicí. Zelenka něco zběžně namačkal na klávesnici…skleněná tabulka náhle zmatněla a po několika okamžicích rám ve kterém byla usazena mírně odskočil. Poté sáhl dovnitř a vytáhl půl litru dýňové šťávy, opět přistoupil ke svému počítači a s úmyslem napít se pohlédl na obrazovku. V tomtéž momentě ztuhl.
Počítač sice nenašel nic z toho co hledal, ale na obrazovce měl údaje po kterých zběžně pátral již před několika týdny.
Radek okamžitě popadl vysílačku a zcela bezmyšlenkovitě se spojil s první osobou, která ho napadla: „Elizabeth, myslím že máme problém.“

V řídící místnosti, jako by se nic nedělo, se právě bavil jeden kapitán s jakýmsi vědcem.
„Docela by mě zajímalo proč zrovna třída Victory, když se první loď jmenuje Phoenix.“
„To není pravda.“ Odsekl vědec a dál vykonával svojí práci.
„Co není pravda? To že se tak jmenuje, nebo to že je to první loď?“
„Hmmm asi to druhý.“
„Takže máme někde ještě jednu loď, kterou před námi tají?“
„Ne tak docela…“
„Hele nech si toho, vím že jsi na tom projektu byl od začátku, tak kou…“
„Fajn.“ Nenechal vědec domluvit kapitána. „Hned v druhém týdnu co jsme obývali toto město našel Zelenka v databázi velké doky s veškerým vybavením pro stavbu lodě, pro stavbu čehokoliv. Nevím jestli to bylo někým, nebo něčím naplánované, nebo prostě jen náhoda a štěstí, ale poté co průzkumný tým vkročil do jednoho z doků, tak se, jako všechno tady ve městě, probudilo k životu, to co tam našli myslím nikdo nečekal….“ Kapitán hltal každé slovo a neodvážil se přerušovat aby si to vědec nerozmyslel. „…Na panelech byla již navrhnutá loď byl to jen trup s několika parametry, dokonce byl již připraven nějaký materiál na stavbu. Vláda neváhala a nechala plány upravit a loď postavit. Práce šly velmi pomalu, ale lidé si jí vážili. Loď dokonce dostala své první jméno ‚Victory‘ tak jí alespoň lidé říkali, bylo to pro ně vysvobození, jejich výhra nad smůlou lidstva. Když se ale práce na základní kostře dokončovaly, tak se vše zbortilo……Vláda ovšem vydala okamžitě povel k opravení plánů a k obnově stavby.
Plány nakonec prošly několika úpravami, zejména ve vybavení…Lide při stavbě již nebyli tak důvěřiví a nadšení, ale to se pomalu změnilo. Stavěli loď z toho co zbylo po té první a v okamžiku vyzbrojování jeden z inženýrů poznamenal: ‚Phoenix vstal ze svého popela‘ a z toho je odvozena třída Victory a název Phoenix.“
Kapitán se už chtěl položit několik otázek, ale byl rozkazem přes vysílačku odvolán.

Dr Zelenka vyběhl ze své kajuty naproti Elizabeth, která byla na cestě k němu.
„Musíme provést di…“ vyhrkl Zelenka v okamžiku kdy se s Elizabeth potkal u jednoho z transportů, ale ta ho gestem ruky zklidnila a on začal znovu ale tentokrát pomaleji.
„Objevil jsem schéma motorů a jejich výkonu, podle všeho spolupracovaly s přístrojem na dilataci času, který nechala armáda odpojit.
Město má hned několik druhů motorů a veškeré spolu spolupracují, motory se ale dělí na tři stupně.
Třetí stupeň, naprosto netuším k čemu mohl sloužit, ale ten druhý, který normálně používáme, má několik fází dle toho jak rychle a jak daleko se potřebujeme dostat je to vlastně směs deseti motorů pro daleké cesty. Asi nejefektivnější, který používáme my je hyperprostor. Podle dat, co jsem získal ohýbá vesmír tak dokonale že by jsme mohli překonat nejvzdálenější body vesmíru během zlomku sekundy, ale kvůli hrozícímu přetížení je nastavena ve městě pojistka, která umožňuje maximální výkon 70%, z mých odhadů jsme zatím neletěli více jak na 15% výkonu. Druhý stupeň je, ale spjat s prvním. Zatím co druhý stupeň nám zkracuje v hyperpohonu cestu, tak první stupeň jí překonává a právě tady je náš problém.“
Elizabeth se zatvářila naprosto nechápavě, ale Zelenka měl v úmyslu ještě pokračovat: „První stupeň je opět složen z několika druhů motorů, konkrétně z patnácti, je to stupeň na krátké trasy mezi planetami jednoho systému, ale svým maximálním výkonem mění základy naší fyziky. Je totiž schopen dosáhnout rychlosti 1,25c přičemž samozřejmě hrozí přetížení jak motorů, energetické sítě, tak i generátorů, proto Antikové zavedli další pojistky, které jsou nastaveny na 1,00391c a další pojistku na 0,999991c kvůli spotřebě energie. Při těchto rychlostech dochází již k vážné deformaci času a k několika dalším jevům, proto jsou ve městě různá zařízení, která vedlejší jevy vyrušují a udržují nás při vědomí, jedním z nich právě je zařízení pro dilataci času.“
„Rychleji než světlo?“ žasla Elizabeth
„Neptejte se mě, ale byli to Antici. A dle záznamů neletěli nikdy rychleji než 0,99c jen na simulacích dosahovali větší rychlosti. Maximum bylo 1,26c ale exploze byla přiliš strašná než aby se Antikové odvážili létat rychleji než světlo.“
„Jak moc?“
„Jestli jsem ty údaje pochopil správně, tak škody, které vznikly ve válce s Adrií by byly zanedbatelně malé…“
„jak rychle jsme letěli na ten první stupeň?“ zeptala se kvapně Elizabeth, které jakoby jí až teď došlo že mohli být všichni vystaveni vážné dilataci času.
„Drželi jsme se stále v normálu, tedy až do chvíle kdy město skočilo do hyperprostoru samovolně, dle mých výpočtů jsme v hyperprostoru celkově strávili osm měsíců.“

Zprávu o Dilataci Zelenka s Elizabet přednesl pomocí hografické sítě vládě a ta okamžitě nechala zapojit dané zařízení, zároveň ale nakázala přísné utajení.

Po několika dnech přišel do komunikační místnosti člověk, který působil temperamentním dojmem. Byl oděn v tmavém obleku a v levé ruce třímal kufřík, který byl bezpochyby plný nejrůznějších dokumentů. Charakteristickým rysem onoho člověka byla výrazná pleš a svraštěné čelo.
Za neznámým kráčeli dva desátníci. Jeden přinesl rozkládací stůl a další rozkládací židli.
Neznámý se postavil za stůl: „Dobrý den jmenuji se…“
„Richard Woolsey.“ Dokončil Stařec.
Woolsey chvíli stál na místě a poté se usadil.
„Jsem tu abych vám položil několik otázek…“
„Vše bude řečeno v příběhu, který vyprávím, jen nesmím být přerušován“
„Takže hodláte odhalit i takzvanou zlou hvězdu? Či dokonce odhalit to co se tu stalo?“
„Možná.“
„Takže to nevíte jistě.“
„Tolik cest a jen jeden pár nohou.“
„Prosím vás odpusťte si…“
„Ptejte se, dokud můžete, za chvíli se vám ozvou vysílačkou.“ Richard očividně nehodlal ztrácet drahocenný čas hádáním se a přistoupil k otázkám.
„Můžete mi říci co se dělo s rozvodnou sítí?“
„Potřeboval jsem se uzdravit a nechtěl jsem nikoho přitom připravit o život, z tohoto důvodu jsem to odkládal.“
„Takže můžete zemřít?“
„Tělo ano, ale ne já.“
„Hmm.“ Woolsey si něco poznamenal a dál pokračoval. „Jak byl meč ukraden?“
Daniel se pod kápí mírně pousmál: „Velký meč lidí vzal do ruky člověk, jemuž pomohl ten jenž tím byl pověřen.“
„Kým…?“
„Ačkoliv jedno proroctví skončilo, tak další se ke svému konci teprve blíží.´“
„Hm, jaké proroctví?“
„Tenž který za zrádce považován je se objeví a ochranná ruka, toho jenž všude přítomen jest, nad ním vztyčena bude.“
„A to znamená?“
„To Richarde znamená, že je někde někdo tak mocný a možná i nebezpečný že byl poslán do vyhnanství a taky to znamená že je to pravděpodobně on kdo pomohl k ‚vyzvednutí‘ toho meče a taky že je někde ještě někdo mocnější kdo nad ním zvedne svojí ochranou ruku.“ „Možná a pravděpodobně?“
„Neklaďte otázky, na které nechcete znát odpověď“
Woolsey se již nadechoval, ale hlas z vysílačky ho přerušil.
“Woolsey budeme vás potřebovat jinde.“

poté co se Woolsey sebral a odešel, byla pomocí rozhlasu oznámeno, že se město vrací k lidem, které nechali na planetě.

Cesta zpět trvala o něco déle, ale i přesto se vešla do několika hodin…nikdo zpočátku nevěřil údajům ze senzorů, ale pohled z vesmíru na planetu zaháněl ve všech i ty poslední pochybnosti.
Na oběžné dráze se vznášely trosky, které svým množstvím a tvary připomínaly Victory. Planeta byla na první pohled vybombardovaná, a ne zrovna slabými zbraněmi, nemluvě o velkém kráteru, který měl svůj bod ‚nula‘ v místě kde sídlila základna. Podle všeho se dokonce vypařila i hora, která ještě nedávno dosahovala dvoukilometrové výše.
Poslední a jedinou nadějí na jejich identifikování bylo vyslání Jumperu s nadějí, že nalezne některé charakteristické znaky, nebo spíše nenajde.
Myšlenky všech se upíraly k více než čtyřtisícové populaci a k posádce lodi, která jim byla vyslána na pomoc, k těmž jejichž život byl zkrácen hrubou a bezmilostnou silou. Ten kdo netruchlil, proklínal neznámého nepřítele.

Chvíli poté co pětice Jumperů opustila hlavní věž Atlantis, spustily veškeré poplašné systémy. „Pane hvězda opět reaguje na naší přítomnost.“ Oznámila obsluha jedné z mnoha konzol veliteli směny.
„Zavolejte Zelenku.“
Během okamžiku se dostavil Zelenka, který byl již informován o situaci. V okamžiku kdy přistoupil k jedné z konzol začal kontrolovat data.
„Nnebylo by od věci zkusit vystřelit na hvězdu a zkusit její obrané možnosti.“ Navrhl Zelenka veliteli.
„Střílet na hvězdu?“
„Nic z těchto údajů nenaznačuje že je to hvězda, tedy kromě těch planet kolem.“
Veliteli se to příliš nezdálo, ale i přesto vydal potřebný rozkaz.
Krátce po rozkazu pětice jumperů vyslala celkem 10 dronů směrem ke hvězdě, ale veškeré Drony se vypařily dlouho před dopadem, ještě dříve než se vypařit měly.
„Zajímavé, velmi zajímavé“ spustil Zelenka, když prohlížel data.
„Pane. Aktivita hvězdy roste a podle údajů krátce po zmizení Dronů zvětšila svůj objem o desetinu procenta.“ Oznámil seržant u jiné konzole.
„Ukažte.“ Reagoval pohotově Zelenka, zatím co velitel vstřebával informace.

Po několika vteřinách ticha, které přerušoval jen provozní hluk se velitel opět ozval: „Co zkusit něco silnějšího…“ Zelenka po něm hodil výraz, který mu naznačoval co si o tom nápadu myslí, na což velitel dodal „…samozřejmě něco bez hmoty.“
Velitel se okamžitě otočil na seržanta, který seděl úplně v rohu a nevykazoval téměř žádnou aktivitu. Ten si to okamžitě vyložil po svém a začal jmenovat: „Z těch co jsme se zatím naučili ovládat tu máme antické paprskové věže, energetické kanóny a energetické přepady, které uvolňují energii přímo z generátorů. Paprsek lze usměrnit.“ Velitel se usmál a začal si mnout ruce.
V tu chvíli Zelenku napadl spásný nápad, který přišel tak náhle, že jej musel okamžitě vyslovit.
„Vždyť máme plány k Zabijákovi hvězd.“ poté co viděl tváře všech přítomných rychle začal vysvětlovat. „našel jsem v databázi plány na zbraň schopnou zničit hvězdu, výroba by měla pomocí městských systémů trvat maximálně deset minut.
Velitel kývnul hlavou na znamení souhlasu, na což se městem ozval hlas, který neměl zdroj a rozhodně nebyl ani vzdáleně podobný tomu, který patřil Starci.
„NE! Nikdo nepoužije zbraň proti hvězdě!“
Velitel neváhal, okamžitě předal velení služebně nejstaršímu vojákovi a odebral svižným krokem ke Starci. Něco mu říkalo že ví co se děje.
U starce krom vojáků byl jako první.
„Chci vysvětlení.“
„A já smrtelnost.“
V komunikační místnosti se ozval smích, chladný, ženský smích.
„Kdo!?“ zařval svojí otázku bezradný velitel, odpověď ovšem dostal od toho od koho jí očekával nejméně.“
„Ode mě.“ Na což z řad vojáků vystoupila vojín Jam Cooková. Několik vojáků na ní bezděčně namířilo své zbraně, zatím co ostatní zmateně váhali, ale to je přešlo ve chvíli kdy Stařec vstal.
„Poklekni a pros.“
Vojačka nikterak nereagovala a v očích se jí objevilo několik plamínků, zatímco z jejího oblečení stoupal štiplavý dým. V té době měli všichni jasno a své zbraně namířili na Cookovou.
„Řekl jsem ti pokle…“ dál už Danielův hlas zanikl v ohlušujícím výbuchu.
Cooková po něm vrhla jakousi žhavou kouli. Ta těsně před ním narazila do jasné stěny, která se mezi nimi objevila. Krátce poté se v komunikační místnosti objevilo několik sloupů světla, které více než věrohodně napodobovaly povznesené bytosti.
„Ustup příteli můj.“ Prohodil Daniel.
Stěna, která stále mezi Cookovou a Danielem ze změnila do podoby člověka, všichni jenž měli podobu ‚světelného sloupu‘ se rázem pohnuli, ale Daniel je gestem ruky zastavil, k čemuž dodal.
„Furling nevztáhne ruku na Furlinga, byť vyhnaného z říše.“
Cooková přistoupila blíže k Danielovi a chladně pronesla: „Hloupé, ale statečné. Oni…“ Přičemž hodila rukou na přítomné Furlingy „…jsou to jediné co mě může zastavit. Měl jsi ho nechat mezi námi.“
Daniel zachoval chladnou hlavu a natáhl před sebe svojí paži dlaní nahoru, během mžiku se mu na dlani objevila silueta zdejší hvězdy.
„Tvůj osud je v mých rukách. Poklekni a pros.“
„Pche! Já Jsem jedna z Lugeonů, jedena z nositelů života. Jsem chráněna všemi, kteří znají pravdu a to hlavně Furlingy.“
Daniel stiskl svojí dlaň a znázornění hvězdy se mu v ní začalo kroutit, zároveň s tím Cooková padla na čtyři, přičemž těžce oddychovala.
„Pros dokud můžeš!“ rozkázal Daniel mocným hlasem.
Cooková ovšem vstala a udělala několik rychlých pohybů směrem k němu, na což Daniel opět stiskl svojí dlaň. „Lungeone Tirasti Mote, tímto tě zbavuji tvé existence.“
Hvězda v Danielově dlani nyní zčernala a dál se kroutila, přesně podle svého velkého vzoru tam venku.
„Odpusť Stvořiteli“ zařvala ještě Cooková ve své křeči a poté upadla do bezvědomí. Zároveň s tím hvězda explodovala, ale dříve než se tlaková vlna stačila dostat k jakékoliv planetě, tak zmizela a místo ní zaujala pozici hvězda jiná.
„Bude v pořádku.“ Oznámil Daniel směrem ke Cookové „Pokud chcete odpovědi, tak už mě nesmíte přerušovat.“

děkuji uživatelům:
St0rm za korekci
jakop za PDF (změna..je uvedeno na hoře )
Děkuji

Krásne dlhá a veľmi pekne podaná časť.
Samozrejme až na tú časť so Zelekou, ktorý vysvetľuje Weirovej usporiadanie a činnosť motorov.
Samo, že aj Danielov súboj s Lungeon Tirasti Mot(e?)-om.
No, už len dodám, že sa teším na pokračovanie.

Díl pěkný sice jsem to Dragonovi psal na icq, ale oficiálně je to přece jenom lepší

Tak díl je pěkný, ale...
/následující kritika je zřejmě způsobená mojí neschopností pochopit text/
řekl bych že je značně nepřehledný...
V části s motory jsem se ztratil, ale to je komplikované vysvětlování tak dobrá.(jen jsem tedy nepochopil co jsme kromě komplikovanosti pohonu zjistili)
Ale co mi nejde do hlavy ať přemýšlím jak přemýšlím je:

Stěna, která stála mezi Starcem a Danielem...

Stařec=Daniel, nebo jsem úlpně hloupý? Nějak si nedokážu představit jak mezi mnou a mnou může být stěna...

Jinak pěkné

[Dragon]

díky za upřímnost
tak k věci:
co se Starce a Daniela týče, tak tam je již na první pohled patrná chyba v tom že jsem se sekl já za což se omlouvám. má to být dvojice Cooková a Daniel

motory:
co jsme se dozvěděli?
víme že má tři druhy a víme k čemu jsou dva (poznámka autora...já vím i k čemu je ten třetí pak máme přehled o rychlostech a také jsme se dozvěděli o té dilataci času (což je kvůli Phoenixu, jinak by došlo k tomu že by Phoenix k planetě ještě ani nedorazil..viz povídka Phoenix (zde), v povídce se k tomu příliš vracet nebudu...nebýt toho tak představení motorů je mnohem později)

snad jsem objasnil co se dalo...jo a Stařec x Daniel je již opraveno díky

Taky děkuji, už jsem pochopil

[Dragon]

rádo se stalo .)

EDIT: nahrál jsem opravu PDF

Tak mě napadá, ty nápisy v antickém písmu co dáváš pod nadpis, mají nějaký smysl(znamenají něco) nebo jsou to jen slátaniny znaků

[Dragon]

no popravdě tam původně měly být nějaké mota a podobně, ale poté jsem si uvědomil lže by to asi nebylo ono, tak jsem se rozhodl pro toto.
Je název dílu přeložen do latiny (amatérský překlad...přeci jen neznám pravidla a tak) a následně mírně upraven (vycházím totiž z toho že Antičtina je PODOBNÁ latině (či naopak) jak bylo prezentováno v SG na začátku (Jack s knihovnou v hlavě poprvé))

Dragon: Byl jsem taktně upozorněn Ještě teď si hojím popáleniny na zadku. , že jsem neokomentoval tvojí novou povídku. Je pravda, že jsem ti to už psal na ICQ, ale dám to i sem.

Toto je spoiler!!!:

DÍL OPĚT BEZVADNÝ. MOC SE MI LÍBILO TO TVOJE ZVŮDŇĚNÍ, PROČ SE LOĎ JMENUJE PHOENIX A PROČ JE TO TŘÍDA VICTORY.

[Dragon]

díky

a upozorňování je moje specialita...ale asi okno, jelikož si nepamatuji jak moc jsem tě sem hnal, ale dost možná to bylo tou euforií co panovala po dopsání devátého dílu.

A když už jsem to nakousl, tak 23.6.2010 by se onen díl měl objevit tady

btw:
S datem přišel jakop, tak kameny směřujte prosím na jeho adresu.
Děkuji za pochopení.

Šutre a ich umiestnenie:

Kód: Vybrat vše

Daniel, Daniel, Leimon.

Sa neteš, že unikneš.