Povídková alternativa k Ark of truth

Dosud jsem žil v domění, že v 10x20 velel Odyssey vyjímečně Landry, ale podle ohlasů ostatních čtenářů nechám velet asi i nadále Emersona.

Tak si třeba vymysli,že Emersona oživili v sarkofágu,ne

Část4

Můstek USS Odyssey, nedaleko planety Země
„Vizuální kontakt za 5, 4, 3, 2, 1… tři lodě třídy Hatak právě vystoupili z hyperprostoru a kontaktují nás, pane“ oznámil Emersonovy seržant, který měl na starosti komunikaci, „jsou to Tok´rové“, řekl se známkami překvapení a zároveň úlevy v hlase.
„Spojte mě s nimi“, reagoval rovněž mírně překvapený Emerson.
„Zdravím Vás lidé Tauri“, začal dosud lidem neznámý Tok´ra, který se objevil na komunikační obrazovce, „jsem Ran´tek z Tok´rů a přišel jsem Vám říci o chystaném útoku na Vaši planetu a nabídnout Vám naši asistenci při obraně Vaší planety.“

Mezitím na Peltaku Rak´norova Hataku
Necelých 10 vteřin po ukončení komunikace s lidmi ze Země, se uprostřed peltaku Rak´norova Hataku rozzářilo bíle světlo asgardského transportního paprsku a na můstku se objevil mistr Bra´tac.
Okolo stojící Jaffové na Bra´taca reflexivně namířili své zbraně, ovšem rázný rozkaz jejich velitele je přiměl k tomu, aby je opět sklonili.
„Mistře Bra´tacu“, vysoukal ze sebe překvapeným hlasem Rak´nor. „Co tady u Sokara děláte? Mysleli jsme, že jste zahynul během bitvy na Dakaře.“
„Jak se věci jeví a jaké ve skutečnosti jsou, jsou dvě rozdílné věci Rak´nore“, začal učitelským tónem Bra´tac, „na Tvoji loď mě transportovali lidé z Tauri, abych tě přivedl k rozumu a zabránil tak nejen tvé zbytečné smrti, ale i všech Jaffů, kteří jsou pod Tvým velením.“
„Jak je to ale možné? Máme přece spuštěné štíty.“ Snažil se oponovat Rak´nor, který byl překvapen neočekávaným příchodem svého jaffského mistra, o kterém si dosud myslel, že již není mezi živými.
„Podceňuješ sílu a schopnosti lidí ze Země“, podal mu nic říkající vysvětlení Bra´tac, „jestli se rozhodneš na Tauri zaútočit, měl bys vědět, že stejně tak snadno jako sem poslali mě, sem mohou poslat i bomby, které během okamžiku zničí nejen Tvoji, ale i další lodě s Jaffy na palubě.“
„Veliteli,“ pronesl směrem k Rak´norovi jeden Jaffa od senzorů, „z hyperprostoru právě vystoupili tři Hataky a navazují spojení s loděmi Tauri. Podle všeho se jedná o ty samé tři Hataky, které se na několik okamžiků objevili v bitvě nad Dakarou.“
„Pokuste se je zkontaktovat a vyjádřit jim naše díky, nebýt toho, že se jim podařilo upoutat na sebe pozornost lodí Ori, většina z naší flotily by tu nyní nebyla.“ Pronesl pro Bra´taca neznámou informaci Rak´nor.
„Neznámé lodě zaujímají pozici po boku lodí Tauri“, informoval senzorový Jaffa, „přijímám vysílání.“
Na komunikační obrazovce se objevila Ran´tokova tvář. „Zdravím Vás Jaffové, jsem Tok´ra Ran´tok, lidé ze Země nás informoval, z jakých důvodů jste zde. Žádáme Vás, abyste svojí strategii přehodnotili a přidali se k nám. Jestliže máme mít šanci na úspěch proti společnému nepříteli, musíme spolu spolupracovat a ne proti sobě bojovat.“ To už bylo na Rak´nora trochu moc a s výrazem ve tváři, který jasně oznamoval, že očekává nějakou dobrou radu co má dělat, se podíval na Bra´taca.
„Tok´ra má pravdu“, pronesl pevným hlasem mistr Bra´tac, „šanci na vítězství máme pouze, pokud budeme spolupracovat. Během příštích 30-ti hodin k Zemi dorazí všech sedm orijských lodí v této galaxii a spolu s nimi i Hataky zrádců jaffského národa, pokud Zemi nepomůžeme v boji o jejich planetu, nebude v této galaxii již síly, která by mohla Ori zastavit.“ Ukončil svojí přesvědčující řeč mistr Bra´tac.
„Dobrá“, odvětil po chvilce přemýšlení Rak´nor směrem k Tok´rovi na obrazovce, „co tedy navrhujete?“
„Za třicet minut se bude na velitelství SGC konat bojová porada, které se zúčastní zástupci Země, Tok´rů a Svobodných Jaffů, předmětem porady bude projednání společné taktiky proti útočné flotile orijů.“
„Souhlasím“, prohlásil Rak´nor, který si pomalu začínal uvědomovat, že nadcházející bitva patrně rozhodne o příštím osudu celé galaxie.

Zasedací místnost SGC, 25 minut před společnou poradou
V zasedací místnosti byli přítomni dva zástupci Tok´rů, generál Landry, Johnson z IOA a plukovník Samanta Carterová.
„Je ironií osudu“, začala svou řeč Tok´ra Semuel, „že jsme to byli původně my, kdo Vás chtěl požádat o pomoc.“ Pronesla Tok´ra hlubokým hlasem směrem k Landrymu.
„Jaký druh pomoci máte na mysli?“, zeptal se Landry, „a kde jste vlastně přišli k Vašim novým lodím? Podle našich senzorů jsou to vůbec nejvyspělejší lodě třídy Hatak, s kterými jsme se kdy setkali.“ Snažil se zjistit důležité informace Landry.
„Podařilo se nám získat informace o opuštěné Anubisově základně na jedné vzdálené planetě“, začala s vysvětlováním Tok´ra, „planeta oplývá velkými zásobami naquadahu, proto tam také Anubis zřídil doky pro výrobu zcela nové třídy Hataků. Podle všeho, jsou naše tři Hataky, které jsme na této planetě ukořistily, jediné existující exempláře svého druhu“, pokračovala opět hlubokým hlasem Tok´ra Semuel.
„Jsou zbraně na Vašich lodích dostatečně silné, aby pronikly štítem orijských lodí?“, položil pragmatickou otázku Edwar Johnson.
„Myslíme si, že ano, ale v takto malém počtu by nás Ori loď dříve zničila, než by se nám podařilo překonat jejích štíty, mít takovýchto lodí alespoň deset, tak bychom proti jednomu orijskému křižníku měli celkem slušné šance.“ Řekl nyní Tok´ra Ran´tek. „Anubis se rozhodl tyto Hataky začít stavět z toho důvodu, že ty staré už více vylepšit nemohl, proto začal budovat zcela novou flotilu lepších a silnějších lodí.“
„O jaké pomoci jste to předtím mluvili?“, snažila se vrátit k tématu Carterová.
Oba dva Tok´rové na sebe významě pohlédli a poté se chopila slova Janis, hostitelka Tok´ry Semuel. „Hataky nebyli jediné nové lodě, které Anubis stavěl“, všichni taurijové v místnosti zpozorněli, protože Tok´ra vypadala, jako že se stále ještě rozmýšlí, jestli má jít s dalšími informací ven. „Poté, co se Vám povedlo zničit Anubisovi jeho výjimečnou zbraň na jeho mateřské lodi, začal stavět novou mateřskou loď, která má zbraň minimálně stejné ničivé síly, jako byla ta předchozí. Loď se nachází na té samé planetě, na které jsme objevili Hataky, bohužel nejsme jediní, kdo se o této odlehlé planetě dozvěděl. Když jsme s naším Al´keshem k planetě přiletěli, nezaznamenali jsme žádnou jinou loď v okolí planety. Na povrchu planety bylo pět nových Hataků a z tří čtvrtin rozestavěná goa´uldská mateřská loď. Planeta byla opuštěná, bez známek života, jediné co se nám podařilo nalézt, byli pozůstatky několika kulských bojovníků. Hataky se nám podařilo uvést do provozu okamžitě, rozhodli jsme se je nechat na orbitě, abychom se mohli bránit před případnými vetřelci. Mateřskou loď jsme měli v úmyslu dostavět a učinit z ní vlajkovou loď Tok´rů.“ Tok´ra se na chvíli odmlčela, poté co si vyměnila oční kontakt s Ran´tokem a pokračovala dál. „Asi tři dny po našem příletu k planetě, se z hyperprostoru vynořilo osmnáct Hataků Luciánské aliance, kteří měli rovněž v úmyslu získat Anubisovou loď pro sebe. Přestože naše lodě měli lepší štíty i zbraně, byla naše početní nevýhoda příliš veliká. V bitvě, která následovala, jsme přišli o dva Hataky, Luciánská aliance o šest, poté jsme byli nuceni ustoupit se zbývajícími loděmi do hyperprostoru, protože hrozilo selhání našich štítů. Rozhodli jsme se letět k Zemi, abychom Vás požádali o pomoc. Cestou naše senzory zaznamenali bitvu nad Dakarou, rozhodli jsme se Jaffům proti Ori pomoci i přesto, že jsme s nimi v minulosti neměly nejlepší vztahy. To je také důvod, proč jsme informace o Anubisově lodi sdělili pouze Vám a byli bychom rádi, kdyby to tak zůstalo i nadále.“
„Máte moje slovo“, řekl generál Landry.
„Na chvíli jsme se zapojily do bitvy nad Dakarou“, pokračovala Tok´ra, „naše zbraně dokonce začaly mírně oslabovat orijské štíty, proto se na nás také Ori zaměřili jako na hlavní cíl a my museli uniknout do hyperprostoru. Bohužel se nás rozhodli pronásledovat, proto jsme jim museli složitě uniknout nebezpečným manévrem. Vystoupily jsme z hyperprostoru blízko korony jednoho slunce, abychom tak zmátli orijské senzory a poté jsme pokračovaly směrem k Zemi. Věříme, že Ori směr našeho letu nebyli schopni zachytit“, vysvětlila situaci Tok´ra.
„Nemůžeme připustit, aby někdo, jako je Luciánská aliance vlastnil zbraň tak ničivé síly, jako je plně funkční goa´uldská mateřská loď, ještě k tomu vylepšená Anubisem“, řekl zástupce IOA Johnson.
„Proto jsme Vás také přišli požádat o pomoc, abyste nám pomohli vypořádat se s Luciánskými Hataky. Ale nyní, když víme, v jaké situaci se Země nachází, jsme to my, kdo nabízí pomoc Vám.“ Řekl významným hlasem Ran´tok.
„Předpokládejme, že obrana Země bude úspěšná“, začal svoji úvahu Johnson, „ a my Vám pomůžeme v eliminaci Luciánských Hataků, komu by pak náležela ona nedokončená mateřská loď?“, zeptal se se zjevným podtextem zástupce IOA.
„To, že mateřská loď připadne Tok´rům, je podmínkou jakékoli případné spolupráce mezi Tok´ry a Zemí“, řekl nekompromisně Tok´ra.
„O tom nemohu rozhodnout sám, budu si muset promluvit s prezidentem“, oznámil Landry Tok´rům, i když dopředu věděl, že prezident bude souhlasit. Mateřská loď v rukou spojenců je mnohem lepší východisko, než v rukou Luciánské aliance.
"Za jak dlouho se dá očekávat, že Luciánská aliance mateřskou loď uvede do plně bojefunkčního stvu?", zeptala se Samanta.
"Minimálně několik týdnů, možná i měsíců", odpověděl Ran´tek, ale..."
„NEPLÁNOVÁNÁ AKTIVACE ZVENČÍ, NEPLÁNOVANÁ AKTIVACE ZVENČÍ…“, rozeznělo se ten den již po x-té komplexem SGC.

Místnost s bránou
„To je kód SG1, otevírám iris“, pronesl Walter do reproduktoru.
Chvíli se nic nedělo, poté z brány pozadu (čelem k bráně, zády k řídící místnosti) vypadl plukovník Mitchell, který setrvačností pomalu klouzal dolů po rampě a se slovy, „Zavřete iris! Okamžitě!“, střílel do horizontu událostí, z kterého vylétlo několik energetických střel, které se bez způsobení větších škod rozplynuly na betonové zdi SGC.

TO BE CONTINUED...

Tak tady máte další kousek, upřímě doufám, že tam není žádná dějová bota , nebo jinak sprz**** děj...a ty dialogy se snad taky nechají přetrpět

paráda......podle mě to je dobrá věc, ve který je hodno pokračovat

Ty dialogy se dají nejen přetrpět, osobně jsem v nich zaznamenal velké zlepšení a nevidím v nich chybu Jinak díl byl fajn. Jako dějová bota mi to nepřišlo (spíš částečně technologická - pokud by střely nového Hataku dokázaly ubrat i lodím Ori štít, myslím, že s Hataky Luciánů by neměly žádný problém....ale na druhou stranu bylo to potřeba do děje a tak v tom nevidím problém )

Děkuji za pozitivní ohlasy , co se týče těch dialogů, tak to vypadá, že se sledování 9. série SG vyplatilo K těm Hatakům...pokusím se dovymyslet nějaké vysvětlení, který by vhodně dovysvětlilo, proč musely před Luciány ustoupit ale nic neslybuju!

tak sem se dostal k přečtení a musím říct že to je mazec...takhle to mělo vypadat a ne ta splácanina co udělali...pokračuj rozhodně dál...už se těším na další díl...

Díky za pochvalu, na pokračování zapracuju dneska večer, tak se tu snad v brzké době objeví pokračování

tak co??? kdy se dočkáme pokračování??

Sem dneska přijel z dovolený, tak mi to moc nepřibývalo. Ale doufám, že další díl se tu objeví nejpozději do týdne. Nebrzdí mě nedostatek inspirace, ale nedostatek času si sednout ke kompu a napsat příběh, kterej je v hlavě víceméně zformovanej

tak to jo...já myslel žes na nás zapomněl...tak se hlavně snaž

Část 5

SGC Místnost s bránou
Po uzavření iris se plukovník Mitchell pomalu s funěním postavil na nohy a směrem k Landrymu - který právě s Carterovou po boku vstoupil do místnosti - téměř zakřičel: „Pane, musíte mě okamžitě poslat spátky spolu s několika mariňáky. Valu s Jacksonem zajali ty bastardi, co si říkaj Luciánská aliance.“ Vyhrkl ze sebe ještě zadýchaný Mitchell.
„Nikoho nikam nepošlu, dokud mi neřeknete, co se přesně stalo a čemu budeme na druhé straně čelit.“ Odpověděl rezolutně Landry.

Zasedací místnost SGC
Přítomni byli Samanta Carterova, gen. Landry, Edward Johnson, Tok´rové a plk. Mitchell, který by sice podle konvencí SGC měl jít po průchodu bránou ihned na ošetřovnu, ale dnešní den v SGC byl v mnoha ohledech výjimečný.
„Stručně a jasně plukovníku,“ řekl Landry směrem k Mitchellovi, „za 15 minut tady bude společná porada spolu s Tok´ry a Jaffy, takže rychle, co se stalo na planetě?“ Začal bez okolků generál.
„Všechno šlo zpočátku hladce, ale pak se to nějak zvrtlo,“ začal Mitchell. „Asi dva kilometry od brány se nachází velký tržiště, na kterým se dá sehnat spousta zajímavých věcí, v jednom stánku jsem dokonce viděl něco, co se až moc podezřele podobalo naší P-90…“
„Detaily mi popíšete v hlášení, plukovníku,“ pobídl Mitchella trochu nervózním hlasem Landry, který neustále po očku sledoval hodiny na protější zdi.
„Po nějaké době se Vale konečně podařilo najít toho správného člověka. Jediná věc, za kterou byl ochoten vyměnit to holografické projekční zařízení, byl náš přístroj proti převorům.“
„Oni věděli, že jste ze Země?“, zeptala se Samanta, „já myslela, že jste tam šli v přestrojení.“
„To ano“, přikývl Mitchell, „ale vypadá to, že už jsme po galaxii celkem profláknutá parta. S člověkem, s kterým jsme vyjednali výměnu našich zařízení, jsme se dohodli na tom, že já se vrátím na Zem pro náš přístroj proti převorům a Vala s Jacksonem zatím počkají na planetě.“ Pokračoval ve vysvětlování Mitchell. „Jednání probíhalo v jedné slaměné chatrči nedaleko tržiště, když jsem byl na cestě od chatrče směrem k bráně, uslyšel zvuk goauldských zatů. Pak už jsem jen viděl, jak Jackson a Vala, kteří stáli před chatrčí, padli omáčení k zemi. V tu chvíli jsem byl od nich vzdálený asi 120 metrů, na mojí pozici se blížilo asi 8 po zuby ozbrojených chlápků, s mojí devítkou v kapse mi nezbylo nic jinýho, než se vrátit do SGC pro pomoc. Generále, musíme se tam okamžitě vrátit a nakopat těm Luciánům zadky.“ Vznesl vášnivě požadavek Mitchell.
„Domníváme se, že známe motiv, proč byli Vala s doktorem Jacksonem uneseni,“ pronesl k překvapení všech Ran´tok, na kterém okamžitě ulpěly tázavé pohledy všech taurijů v místnosti. „Vlastně jim šlo hlavně o doktora Jacksona, anubisova základna, kterou jsme objevili, má většinu důležitých informací v antičtině. Anubis tak patrně chtěl zabránit nežádoucímu úniku informací. Nicméně doktor Jackson je jeden z mála lidí v galaxii, kteří mluví a čtou plynule anticky, proto se jeho vědomosti staly pro Luciánskou alianci nepostradatelné,“ podal vysvětlení Tok´ra.
„Bohužel v tuhle chvíli máme všechny SG týmy venku na misi“, řekl Landry směrem k Mitchellovi.
„Pane…“, snažil se něco říct Mitchell, ale byl přerušen Ran´tokem.
„Doktor Jackson a Vala MalDoran už v tuto chvíli s největší pravděpodobností nebudou na planetě“, pronesl rozvážným tónem Ran´tok, „my ovšem známe polohu planety, kde vaše lidi hledat.“
„NEPLÁNOVANÁ AKTIVACE ZVENČÍ, NEPLÁNOVANÁ AKTIVACE ZVENČÍ…“
„Záchrana Valy a doktora Jacksona bude muset bohužel počkat až do doby, než zachráníme planetu“, řekl Landry a odebral se do řídící místnosti, aby osobně zkontroloval, koho mu to zase čerti nesou do jeho základny.

Řídící místnost
„Přijímám vysílání“, oznámil Walter, „je to Teal´c, pane.“
„Díky Bohu“, řekl si spíše pro sebe Landry, „alespoň někdo se hlásí podle plánu. Otevřete kanál.“
„Generále Landry“, ozval se Teal´c, „podařilo se mi mezi Jaffy sehnat čtyři Hataky a sedm Al´keshů. K Zemi by měli dorazit během následujících deseti hodin.“ Sdělil dobré zprávy Teal´c.
„Dobrá práce Teal´cu“, pochválil svalnatého Jaffu Landry, „v tuhle chvíli bych Vás ale potřeboval tady v SGC. Za několik málo okamžiků tady začne válečná porada spolu s Tok´ry a Jaffy, Jaffové sem zprvu nepřišli jako spojenci, proto by se nám tu hodila Vaše asistence, abychom je bez obtíží dostali na naši stranu,“ vysvětlil Teal´covi stručně situaci Landry.
„Rozumím“, řekl Teal´c, „dám Jaffům potřebné instrukce a poté se ihned vydám na SGC.“
Po těchto slovech se spojení přerušilo, ale po několika málo minutách bylo navázáno znovu a Teal´c prošel horizontem událostí a vydal se rovnou do zasedací místnosti, kde se zrovna shromažďovali zástupci Tok´rů, Jaffů a Taurijů k společnému zasedání.

Tak tenhle díl je trochu kratší a ušitý "horkou jehlou", ale snad se bude líbit. Z další části ještě nemám ani čárku, tak prozatím musí stačit toto

sice krátkej ale dobrej...pokračuj ál...

Dost dobré ale nesedí mi tam že Teal'c ještě ani jednou neřekl vskutku

„Bastardi“, pronesl znechucený Mitchell, „musíme něco udělat a nakopat jim zadky jednou provždy“, dodal odhodlaně.
„Vskutku“, připojil se svalnatý Jaffa po jeho boku.

Je to v druhý části, chvilku po začátku
Ale víc toho tam asi (zatím) není