Destiny of Pegasus (díl 21. - 12.01.2012)

Tak po delší době tu jsem s dalším spoilerem na další díly. Vzhledem k tomu že mam nyní málo času, tak pokračování uveřejním až někdy za 14 až 20 dnů, ale jako dvojdíl (dva díly v rozmezí 2 dnů, které na sebe budou dost navazovat)

Toto je spoiler!!!:

v následujících dílech se podíváme do všech již zmíněných galaxií a na všechny rasy. Budeme na jednání lanteanské rady a také na jednání nejvyšších venatorských vůdců. Samozřejmě budou i nějaké ty bitvy a potyčky. No a jako menší bonus tu je název jedné z částí: Dar

Tak jak jsem slíbil je tu další díl.

část 6. – Sčítání škod

IN SUMMO IMPERATORE QUATTUOR HAS RES INESSE OPORTED:
SCIENTIAM REI MILITARIS, VRTUTEM, AUCTORITATEM, FELICITATEM.
-
Dokonalý vojevůdce musí mít tyto čtyři vlastnosti:
Znalost vojenských záležitostí, statečnost, autoritu a štěstí.

nápis nad hlavním vchodem První lanteansko-alterianské vojenské akademie


Pegas - kdesi ve volném vesmíru
Z hyperprostoru vyletělo uskupení pěti křižníků a čtyř hives. Hned po nich vyletěly tři scianské lodě. Všechna plavidla byla těžce poškozena. Posádky lodí začaly ihned s opravami a wraithská královna společně se scianským velitelem začala pátrat po osudu posil, které do bitvy o Atlantis nezasáhly a vůbec nedorazily.
Mezi loděmi probíhala čilá komunikace.
„Naše lodě musely být zničeny. Jinak není možné aby se neobjevily.“ Řekla drsným, syčivým a nevrlým hlasem královna.
„Ano. Není jiné vysvětlení. Nyní mě však více zajímá co to bylo za lodě, které zachránily Lanteany. Žádná se nepodobala jejich a přitom používaly podobné zbraně a technologie!“ Křikl Scian a v rozčílení praštil rukou do rozbité konzole předním.
„Ty lodě byly dosti silné, ale proti naší společné síle nic nezmohou. Musíme co nejrychleji opravit lodě a dálkové vysílače abychom varovali ostatní.“
„Souhlasím, naše lodě však přišli o hyperpohon. Únikový manévr je přetížil a jejich oprava bude trvat několik hodin. Dálkové vysílače byly nenapravitelně zničeny.“
„Rozumím. My jsme na tom podobně. Jeden z křižníků je však v uspokojivém stavu a regenerace jeho motorů by neměla být zdlouhavá. Již nyní může letět hyperprostorem, ale pouze 30% rychlostí.“
„Výborně. Musíme ho poslat ihned a se všemi záznamy.“
„Plně souhlasím. Vše zařídím.“ Řekla královna a spojení bylo ukončeno. Okamžitě se začalo s přípravami k odletu křižníku.

Scianské senzory najednou zaznamenaly blížící se objekty v hyperprostoru.
„Neznámé kontakty! Vystoupí za deset vteřin. Poškozené senzory je nedokázaly odhalit dřív.“ Hlásil Scian obsluhující senzory dosti rozčíleným hlasem.
„Připravte zbraně a štíty!“ Rozkázal scianský velitel.
„Pane zbraně jsou schopné palby pouze z 25% a štíty jsou na 10%. Wraithové hlásí možnost palby pouze ze sekundárních zbraní.“ Hlásil jiný Scian, ale to se už otevřelo hyperprostorové okno a zněj vyletělo venatorské uskupení Lovec 2. Venatoři ale nezaútočili. Mateřské lodě kryté křižníky obklopily nepřítele a jejich senzory podrobně prozkoumávaly všechny lodě a zjišťovaly poškození.
„Admirále, nepřátelské lodě jsou těžce poškozeny. Jejich palba nám neublíží. Našli jsme dvě velitelské lodě.“
„Výborně pobočníku. Zaměřte ty ostatní a ukončete jejich trápení. U velitelských zničte zbraně a obranu. Poté vyšlete výsadky.“ Rozkázal venatorský admirál a se zaujetím pozoroval senzorovou obrazovku.

„Palte ze všech možných zbraní!“ Zněly rozkazy jak wraithské královny, tak scianského velitele. Avšak jen pár modrých střel stačilo opustit hlavně zbraní, než dopadly první venatorské střely na trupy wraithských a scianských lodí. Lodě začaly ihned explodovat a rozpadat se pod velmi přesnou a účinnou palbou. Křižník který měl schopné hypermotory na nic nečekal a zmizel.
„Ihned vyčleňte tři křižníky k jeho pronásledování.“ Rozkázal venatorský admirál. Od bitevního uskupení se okamžitě oddělily tři křižníky a vydaly se pronásledovat uprchlíka, který neměl žádnou šanci uniknout.
„Venatorské bitevníky ničí naše lodě jednu podruhé. Nemáme nejmenší šanci.“ Hlásil wraithský důstojník své královně. Ta na něj vrhla svůj vražedný pohled a vrhla se na něj. Za chvilku na zemi zůstala jen scvrklá kostra.
„Nevzdáme se bez boje! Připravte se na odražení výsadku. Ti nás nebudou chtít mrtvé.“ Řekla královna a zajiskřilo se ji v očích.

„Admirále, nepřátelská plavidla zničena. Velitelská jsou vyřazena a výsadek čeká na váš rozkaz.“ Hlásil admirálův pobočník.
„Dobře. Nejdříve proveďte sken lodí.“ Rozkázal admirál a svraštilo se mu obočí. Něco se mu nezdálo a cosi v jeho nitru ho nabádalo k opatrnosti.
„Pane, nepřátelské lodě jsou plně obsazeny a vnitřní sektory se zdají neporušené.“
„Tušil jsem to. Naše ztráty by byly nepřijatelné. Vyšlete stíhače ať izolují můstky a ostatní sekce můžou zničit. Pěšáky k obětování nepotřebujeme.“ Admirálův pobočník přikývl a ihned plnil rozkazy.
Z mateřských lodí vylétlo několik desítek stíhačů. Přesně mířenou palbou oddělily velitelská stanoviště lodí od ostatních sekcí, které většinou rozstříleli, aby obráncům nezůstal vzduch.
„Rozkaz splněn admirále. Výsadek připraven k akci.“
„Vyšlete je, ale ať jsou maximálně opatrní. Cítím tu velkou neznámou sílu.“
Pobočník jen přikývl a za několik vteřin ze všech mateřských lodí vyletělo množství výsadkových plavidel. Venatorská taktika byla jednoduchá. Prořezat se skrz trup lodi a pak s mohutnou a brutální silou dobýt co se dá.

Atlantis
Vznešené a velké město bylo zachráněno. Opět se pohupovalo na vlnách klidného oceánu a všude po něm pobíhali různí technici a zkoumali možná poškození. Alterianská flotila se rozmístila na orbitě Atlantiky a střežila klid Lanteanů a jejich města. Nikdo neočekával další útok, tedy ne v brzké době. Porážku kterou spojené wraithsko-scianské síly utrpěly pro ně nebude lehké přijmout a zničení tak velkého uskupení lodí určitě přehodnotí jejich taktiku.
V hlavním jednacím sále zasedala Velká rada a měla důležité hosty. Byli jimi admirál obranné flotily Urgenius a také vyslanec alterianské rady.
„Opravdu velké štěstí že jste objevili ten takzvaný superpohon. Nebýt ho tak by vaše flotila našla z Atlantis už jen trosky.“ Řekla Helia.
„Ano to máte pravdu. Díky tomuto pohonu je cesta mezi našimi galaxiemi velmi rychlá. Je však nutné místo vstupu střežit. Až dorazí další alterianské lodě, tak musíme v této galaxii začít hlídat místo superpohonu.“ Řekl admirál Urgenius.
„Máte pravdu admirále. Je třeba to místo střežit. Nyní mají naši nepřátelé plno věcí k zamyšlení. Vaše lodě jim uštědřily velkou porážku, ze které se budou těžko vzpamatovávat, když přihlédneme i ke zničení scianské planety.“
„To zničení. Jak si jste tím tak jisti? Sama jste mi řekla že na to scianské doupě zaútočilo pouze několik tisíc vašich posledních elitních vojáků.“
„Ano, ale oni nejsou obyčejní. Jeden člen Satelleské gardy vydá za 10 normálních vojáků a jejich velitelé za dvacet. Splnili svůj úkol, tím jsme si jisti. Navíc brána planety kam odešli se nedá otevřít, což také potvrzuje zničení planety, nebo alespoň té části kde se brána nacházela.“ Řekl Merdin a šibalsky se usmál, když mluvil o neobyčejných vojácích.
„Ano, pakliže uspěli, tak jste sice dosáhli zničení jedné z nepřátelských držav, ale přišli jste omnoho dobrých vojáků a s tím co vám nyní zůstalo toho moc nenaděláte. Ostatně o úspěchu se brzo přesvědčíme. Již jsem vyslal rychlou průzkumnou loď.“ Řekl admirál.
„Nesuďte knihu podle obalu, admirále. Je ještě pár věcí, které mají Lanteané skryty jako svůj trumf pro nejvyšší případ nouze. Nyní však není potřeba tyto věci použít, jelikož vy naši bratři jste nám přišli na pomoc, čehož si velmi ceníme a jsme vám zato vděčni.“ Dodal Merdin a pokynem ruky požádal Heliu aby se ujala slova a dál pokračovala v jednání.

soustava s wraithskou planetou
Z hyperprostoru se vynořil těžce poškozený křižník. Jen setrvačností stále letěl k planetě. Všechny motory byly zničeny a hyperprostorový generátor vydržel jen tak tak. Křižník ihned začal vysílat k planetě informace o výsledku bitvy o Atlantis a hlavně o přepadení Venatory. Netrvalo to ani pár sekund, když se najednou za ním objevily tři venatorské křižníky. Ihned zahájily palbu a těžce poškozenou loď rozstřílely na kusy. Avšak venatorské křižníky si teprve poté uvědomily svou velkou chybu. Byly velmi blízko planetě a planetární obrana zahájila mohutnou palbu. Křižníky dostávaly těžké zásahy a připravovaly se na stažení, když jim únikovou cestu zahradila desítka hives a čtyři wraithské bitevníky. Mohutná palba ze všech zbraní během pár chvil zničila venatorské křižníky, které se ani nezmohly na větší odpor.
„Nepřátelské lodě zničeny.“ Hlásil wraithský důstojník, velící jedné z hive na orbitě.
„Dobře. Nechte flotilu na orbitě a zajistěte se proti dalším případným překvapením.“ Řekl Wraith, který velel planetě v nepřítomnosti své královny. Pak si začal velmi pečlivě prohlížet informace, které stihnul jejich křižník odeslat než byl zničen. Jak se dovídal víc, tak se jeho obličej měnil až nabyl pomstychtivého výrazu a v očích byla jen touha po krvi a odplatě.
„Ihned připravte hlavní flotilu k odletu! Musíme informovat ostatní.“ Řekl a rozzuřeně zasyčel. O osudu své královny sice mnoho nevěděl, ale byl si dost jist její smrtí.

Kód: Vybrat vše

hudba k následujícím událostem
http://www.youtube.com/watch?v=_jZ49qsPuyc

Pegas - kdesi ve volném vesmíru
„Královno, nepřátelé se dostali skrz trup. Můstek je z větší části odříznut. Není úniku.“
„To se ještě uvidí. Mou zbraň!“ Křikla královna na nejbližšího Wraitha. Ten rychle odběhl a za okamžik se vrátil a podával královně zvláštně tvarovanou dýku s dlouhým ostřím z jedné strany a se zahnutými pilovými zuby na straně druhé.
„Připravte se k boji!“ Zasyčela královna a v očích měla zlověstný krvelačný výraz.

Ve stejnou dobu na scianské lodi se odehrávalo něco podobného.
„Veliteli už jsou blízko můstku. Snažíme se je zastavit, ale je jich mnoho.“
„Jen ať přijdou. Budou litovat že se kdy postavili proti nám! Scianské mocné armády rozdrtí jejich kosti v prach a mozky nechají mrchožroutům. Budeme pomstěni.“
Scianský velitel odhodil svůj až na zem dlouhý plášť a nyní se ukázala jeho pravá podoba.
Místo oblečení měl na sobě jakési modrošedé brnění, spíše než kov připomínající kosti. Hlavu měl přikrytou podivnou kostěnou maskou a jeho oči rudě žhnuly. Kdokoliv kdo by ho spatřil by strachy zemřel jen při pohledu na něj. Vypadal jako samotné ztělesnění smrti.



Jeho podřízení si také sundali své pláště. Těžko říct kdo byl děsivější. Jejich zakalené bíle oči a tvář bez rtů jim dávali vzezření již dávno mrtvých.
Venatoři oproti Scianům vypadali velmi lidsky. Pokud Lanteané znali pravou scianskou podobu a podstatu, tak byli opravdu velmi naivní, když s nimi uzavřeli spojenectví. Toto byla pravá stvoření z temnot.

„Admirále výsadky jsou na obou lodích a blíží se k můstkům.“
„Výborně. Ať zaútočí plnou silou, bez slitování! Živé potřebujeme pouze jejich vůdce.“ Řekl admirál a v jeho hlase byl poznat náznak radosti.
Venatoři byli již před vchodem na můstek, když se náhle otevřel a ven vyrazila desítka wraithských důstojníků v černých pláštích. Začali střílet do venatorských řad, ale jejich slabé zbraně na venatorskou zbroj moc neúčinkovali. Lovci s Wraithy udělali krátký proces. Během chvilky byli všichni mrtví a vítězové je začali vykuchávat jak ryby. Vnitřnosti zahodily a nakrmily se na jejich srdcích a mozcích.
Ostatní pomalu a opatrně vešli na můstek. Tam seděla královna na svém trůnu. Vrhlo se na ni pět lovců, ale udělali jen pár kroků. Najednou se jim podlomila kolena a neznámou silou byli nuceni přijít až ke královně. Ta jednoho chytla a vysála, zatímco ostatní ji chránili svými těly před střelbou ostatních Venatorů. Královna, posilněná obrovskou silou z dlouhověkého tvora, byla rozhodnuta zabít každého. Myšlenkami donutila lovce odhodit zbraně. Ti se na ni vrhli holýma rukama, ale po pár krocích jakoby narazili do zdi. Nemohli dál. Najednou je neznámá síla začala ovládat a nutit je zabít se. Slabší podlehli a vlastními drápy si podřízli krk. Královna se jen smála jak naivní tvorové to jsou. Najednou ji však zasáhl výstřel a pak ještě jeden. Královna se otočila a za ní stál velitel výsadku. Díky maskování se nenápadně dostal za královnu, která byla pohlcena do bojového šílenství. Z jeho zbraně vyšel třetí výstřel a ze zbraní jeho vojáků několik dalších. Královna padla na zem. Omráčenou ji lovci svázali a odvlekli na mateřskou loď. Tam byla uvězněna a znehybněna energetickým polem, které ji drželo v jakémsi umělém spánku.

Sciané na své lodi bojovali velmi krutě a tvrdě. Moc platné jim to ale nebylo. Lovci sice měli větší ztráty než na wraithské hive, ale to je spíše víc rozlítilo. Jejich meče a drápy masakrovaly scianské vojáky a kousky těl se povalovaly všude. Chodby poznamenané bojem byly celé od krve obou ras. Hlavní část Venatorů dorazila k můstku, kde na ně už čekali poslední Sciané se svým velitelem. Při pohledu na jejich podivné vzezření se někteří Venatoři zalekli. Viděli mnoho ohavností, ale dosud nic takového. Z úleku je probral až scianský pokřik k útoku.
Sciané využili své schopnosti mizení a část se objevila Venatorům za zády. Meče se střetly a začal poslední urputný zápas. Boj netrval dlouho, ale ztráty Venatorů byly vysoké. Ještě nikdy se nestřetli s podobně silnými jedinci scianské rasy. Toto byla jedna z velitelských lodí a na ní elitní posádka, která nedala své životy lehce. Scianů však bylo málo a ani přes své velmi dobré regenerační schopnosti nedokázali odolat Venatorům, kteří měli takřka neomezený přísun vojáků a v regeneraci poranění se Scianům víc než vyrovnali. Nakonec zůstal pouze scianský velitel kterého přemohlo pět Venatorů, ale ještě předtím pouhou myslí zabil desítku nepřátel. Venatoři ho omráčili a odvlekli do podobného zajetí jako wraithskou královnu.
„Admirále boj je u konce. První výsadek utrpěl 15% ztráty, ale druhý 38%. Zdá se že ta loď byla víc než jsme si mysleli. Byly na ní elitní vojáci s velmi dobrým výcvikem a zbraněmi.“
Admirál svraštil čelo, chvilku jako by přemýšlel a pak rozkázal. „Ztráty se nahradí. Ke každé cele se zajatci přidělte strážní jednotku. Zajistěte záznamy na dobytých plavidlech, poté je zničte a …“ chvilku přemýšlel ale pak pokračoval „… a zadejte kurz na základnu.“
Jeho rozkazy byly ihned vyplněny a za několik minut celá venatorská flotila zmizela v hyperprostoru.

wraithská hlavní domovská planeta
Ve velkém temném sále je čtrnáct organických trůnů. V sále však sedí pouze dvanáct královen a v čele královna matka. Dva trůny jsou prázdné. Nikdo nemluví. Své pocity a myšlenky si vyměňují pomocí telepatie. Informace o pravděpodobné smrti jedné z nich a ztráta spojení s další, je velmi rozzuřily. Pomsta se zdá být nevyhnutelná
„Klid mé dcery. Nenechte se ovlivnit pocity. V této chvíli je nutná čistá mysl. Pomstíme se, ale nejdříve musíme shromáždit odpovídající sílu a hlavně najít nepřítele. Každý lovec má své doupě a po ulovení kořisti si tam jde odpočinout. My je v jejich doupěti najdeme a zabijeme! Nikdo si nebude zahrávat s Wraithy!“ Řekla matka všech královen.
Chvilku bylo mrtvolné ticho. Každá královna přemýšlela jak nejlépe Venatory napadnout. Nyní Atlantis nebyla hlavním problémem. Moc dobře věděli, že když lovci zaútočili jednou, tak nebude trvat dlouho a zopakují to.
Do místnosti vešel vysoký Wraith v černém plášti. Pohledem ani nezavadil o nižší královny, které takovou neúctou byly dosti zaskočené a rozzuřené. Wraith přišel až přímo ke královně matce. Poklonil se.
„Mluv můj nejvěrnější.“ Řekla královna matka.
„Má paní, máme další zprávy. Posily, které měly doplnit útočící síly na lanteanské město, byly přepadeny a zničeny…“ Wraith byl přerušen královniným zlostným syčivým výkřikem.
„Kdo?!“
„Má královno, byli to stejní útočníci. Venatoři. Jejich uskupení vedly dvě obrovské válečné lodě. Ze zpráv, které se k nám dostaly je zřejmé, že neznámá plavidla mají štíty podobné síly jako lanteanské město a velké množství stíhačů. Naše lodě jim neuškodily a ani scianské bitevníky nezaznamenaly větší úspěch. Královna velící našim lodím byla pravděpodobně zabita.“ Řekl Wraith a s obavami čekal co se bude dít.
Královna matka vstala a zlostně zasyčela. „Připrav vše k aktivaci lodě. Je načase navštívit naše takzvané spojence. Jejich neuvážlivost nás nyní táhne do záhuby… a taky mi přiveď jeho…“ řekla královna matka a na chvilku se odmlčela. Wraith i královny na ni se zájmem koukali. „… však víš koho. Je na čase aby předvedl své umění v plné síle.“ Dořekla královna matka a podivně se pousmála.
Wraithský pobočník okamžitě odešel vyplnit rozkazy. Ostatní královny jen sledovali co se bude dít a ani slůvkem či myšlenkou se neptali na neznámého, kterého měl pobočník přivést. V této chvíli nebylo radno si matku rozhněvat nepatřičnými otázkami, ale starost o ni dcery přeci jen projevily.
„Matko, Sciané o tobě neví a ty jsi naší hlavní velitelkou. Nemůžeš letět na scianskou planetu. Bez tebe by se wraithský národ opět rozdrobil na jednotlivé frakce a byl by tak snadno k poražení.“
„Nebojte se mé dcery. Mě se nic nestane. Jsem silnější než si myslíte. Připravte i vy své flotily k odletu. Shromážděte zásoby a maximální počet volných bitevníků. Musíme jednat se Sciany přímo. Ne s jejich poskoky, ale s hlavními vůdci. Naše síly se musí spojit víc než kdy dřív abychom porazili Venatory a pak Lanteany.“

Jak jsem slíbil, tak další díl bude na tento úzce navazovat a uveřejním ho tu asi za dva dny, tj. v pondělí večer, nejdéle v úterý ráno.

jednoduše skvělé, nemám co víc dodat

z poslednich vět usuzuji ze začne pořádná válka v pravém slova smyslu... na což se rozhodně moc tešim .. jina k povidce ... neni co dodat

povídka parádní...a docela by mě zajímalo kdo je ten ON....

Tak díky vám všem za příjemné hodnocení. Fakt potěšilo

2Earman: Tak to by zajímalo i mě. Na tu postavu mam několik kandidátů, ale všichni se objevili buď v SGA nebo v nějaké "místní" povídce. Ale víc neřeknu byl by to spoiler

Bezvadný díl.

Popis bitev byl nádherný, už se nemohu dočkat, až se ukáže kdo ten ON je

díky za pochvalu
Jinak díky Jakopovi tu je 6. díl v souboru PDF

Kód: Vybrat vše

http://uloz.to/1905015/destiny-of-pegasus-part-06-cetl.pdf

[Dragon]

no tak jsem byl....no to je jedno prostě jsem tu abych napasl své hodnocení


takže díl se mi jako vždy líbil, a zajmutí Scianů a Wraithů bylo fantastické docela jsem "zvědav" jak to bude dál věřím že nebudeš napínat dlouho

btw: neví někdo co tu "sakra" melu?

Tak jak jsem slíbil další díl je tu. Přeji hezké počtení.

část 7. – Dar


Smrt není zlá, zlá je pouze cesta k ní
Žij a konej ve jménu svého boha a zemři čestnou smrtí. Pak tě bůh přijme mezi své vyvolené nejudatnější válečníky a odměnou ti bude věčná sláva.

venatorský Velký vůdce Taquar


Planeta Inculta
Na orbitě planety je mnoho venatorských plavidel.
Blízko se otevřelo množství hyperprostorových oken a z nich vyletělo bojové uskupení Lovec 2.
„Pane na orbitě je množství kontaktů. Dostáváme údaje o identifikaci. Jedná se o lodě hlavní výsadkové flotily pod velením velkomaršála Adeka. Dále je přítomna třetí flotila s velkoadmirálem Takerem, který převzal velení nad všemi našimi silami.“ Ohlašoval admirálův pobočník.
„Zdá se, že čas brzo nadejde. Ihned mě spojte s velkoadmirálem Takerem.“ Rozkázal admirál Zertox a na jeho tváři mu přeběhl podivný úsměv.
„Pane spojení navázáno. Můžete mluvit.“ Ohlásil během pár vteřin pobočník.
„Zde admirál Zertox. Hlásím úspěšné splnění mise.“ Řekl Venator a s napětím čekal na odpověď. Na holografické obrazovce se objevil obličej velkoadmirála. V jeho očích bylo poznat uspokojení.
„Výborně admirále. Již jsme obdrželi vaše stručné hlášení. Jak jsou na tom vaši zajatci?“
„Byl jsem nucen je nechat v hibernačních celách. Jejich mentální síla je obrovská a stálo to mnoho životů našich výborných válečníků. Také se dosud neohlásily křižníky, které jsem vyslal na pronásledování jedné jejich poškozené lodě. Netušíme co se s nimy stalo.“
„To je nemilé, ale jistě brzo zjistíme pravý stav věcí. Velká síla zajatců znamená že jsou velmi cení. Hlídejte je velmi pečlivě. Posílám vám transport s dalšími zajatci. Po doplnění zásob odletíte do domovské galaxie. Vaším úkolem bude předat zajatce radě starších. Nesmí se jim nic stát. K vašim lodím se připojí komandér Karex s pěti křižníky a dvěma mateřskými loděmi. To by mělo stačit kdybyste náhodou měli nějaké nepříjemnosti.“
„Rozkaz velkoadmirále. Jsem poctěn takovým úkolem.“ Řekl admirál a oči mu jen zářily. Takový úkol značil admirálovu oblibu u nadřízených a také možné brzké povýšení. Spojení pak bylo ukončeno. Admirál, potěšen takovou důvěrou, seděl ve svém křesle a naplno se usmíval.
Do půl hodiny bylo vše připraveno a flotila se zajatci odletěla směr galaxie Proximus Venatrix.

galaxie Proximus Venatrix
Na hlavní domovské planetě bylo rušno. Ulicemi sice už neproudily davy vojáků chystající se do války, ale obyvatelé už věděli, že byl Arakten Sobaraq požádat u samotného boha o sílu a moc Velké flotily. Všichni s napětím očekávali přílety prvních válečných lodí s kořistí.
„Araktene dostali jsme zprávu od Takera.“ Hlásil Venator, který zrovna vstoupil do sálu a pokračoval: „Flotily pod vedením Gartendaqa a Zertoxe dosáhly vítězství. Taker pověřil Zertoxe dopravením zajatců k nám.“
„Velmi dobře Kadaqu. Kdy se očekává jejich přílet?“ Zeptal se Arakten svého zástupce, v pořadí druhého nejvyššího Venatora.
„Měli by tu být do několika dnů.“
Araktenovi se na tváři objevil zvláštní výraz. Kadaq na něj pohlédl a jen přikývl. Velmi dobře znal svého bratra a nemusel se na nic víc ptát. Okamžitě odešel a začal s přípravami nejvyšší oběti.

Atlantis
Jednání rady s vyslancem alterianské říše dál pokračují.
„Myslím že nyní bychom měli hlavně probrat naše spojenectví a společný postup v boji.“ Řekla Helia.
„S tím se nedá než souhlasit,“ řekl alterianský vyslanec a pokračoval. „Obranná flotila byla určena pouze k rychlé pomoci Atlantis, kterou dle našich rozkazů má hlídat. Brzo dorazí lodě určené k útokům proti nepřátelům. V naší galaxii se shromažďují mohutné bitevní flotily a také technicky vybavené lodě, které pomohou vaše město vybavit našimi drony a i energetickými zbraněmi.“
„Výborně. Jak už víme, tak vaši technici společně s naším hlavním vědcem Janusem, již pracují na úpravách energetických rozvodů a rozvodny samotné. Vaše ZPM je opravdu převratné. Je obdivuhodné jak jste do stejné velikosti dokázali nahromadit třikrát více energie.“
„Naši vědci na tom pracovali opravdu mnoho desítek let. Stejně jako vy, jsme i my pracovali na variantě lepšího energetického zdroje, ale i nám se to nezdařilo. Jediné čeho jsme dosáhli bylo navýšení kapacity ZPM. Asi není ve vesmíru jiné možnosti jak nahromadit více energie.“
„Nepodceňujte sílu universa vyslanče. Je mnoho věcí které dosud neznáme. Sám velký lantanský vědec a filozof Sophos Didascalus Nostradamus už tvrdil, že síla universa je nekonečná a všemocná.“ Řekl Merdin a opět mu po tváři zlehka přejel šibalský úsměv.
„Ano to je možné. Nyní se však vraťme k našemu hlavnímu bodu. Musíme probrat podrobné plány k nasazení alterianských sil a další postup proti společným nepřátelům.“ Řekl vyslanec. Rada dál pokračovala v jednání, které trvalo mnoho hodin a byl na ní ustaven i prozatímní plán obrany a rozmístění očekávaných dalších alterianských lodí.

Jednání rady skončilo před několika málo minutami, když se z paluby vlajkové lodě alterianské obranné flotily ohlásil první důstojník.
„Admirále právě dorazil první průzkumník.“
„Ihned pošlete jeho informace na Atlantis.“ Rozkázal admirál. Na hlavní obrazovce v řídící místnosti se začali objevovat různé informace. Všichni přítomní si je velmi pečlivě pročítali, když se najednou v jejich očích objevilo zděšení. I sám admirál Urgenius byl překvapen.
Průzkumník totiž sledoval zbytky wraithsko-scianské flotily, která unikla zničení u Atlantis. Na obrazovce se objevil celý záznam jejich krátkého boje s venatorskou flotilou Lovec 2. Tak rychlé a nekompromisní zničení všech lodí bylo pro všechny přihlížející neuvěřitelné. I když venatorské lodě obdržely několik zásahů, tak senzory z průzkumné lodi nezachytily žádné kolísání jejich štítů. Ani při dopadu nepřátelské střelby, kdy je to u všech dosud známých štítů normální.
„Co je to za lodě?“
„To jsou lovci, admirále. Nepřítel horší než Sciané a Wraithové dohromady. Nazýváme je Venatoři.“
„Tak to jsou ti krvelační tvorové. Předpokládám že na těch posledních lodích byli vůdci uskupení a ti lovci je zajali.“
„To je velni pravděpodobné. Lovci většinou své zajatce obětují svému podivnému bohu. Dosud jsme však jen naráželi na lovce, kteří lovili jen pro obětní účely. Tito jsou však ve válce a jejich chování se nedá předvídat.“ Řekla Helia a na její tváři bylo vidět rozčílení z příletu Venatorů.
„Jak záznamy ukazují, tak mají velmi silné zbraně a jejich štíty jsou opravdu pozoruhodné. Něco podobného se naši vědci pokoušeli vyrobit, ale dosud bez úspěchu. Pokud dovolíte, rád bych obdržel k prostudování veškeré vaše informace a záznamy o těchto tvorech. I ty které považujete za nepodstatné.“
„Jak si přejete admirále. Nechám vše poslat na vaši loď.“
„Děkuji radní Helio. Nyní mě prosím omluvte. Musím zpět dohlédnout na flotilu.“ Řekl admirál a zlehka uklonil hlavu. Poté byl transportními kruhy, které se objevily v prostoru před bránou, přenesen na své vlajkové plavidlo.

Alterianská domovská galaxie
Rada po svém rozhodnutí pomoci Lanteanům přichystala velké množství bojových plavidel k rychlé údržbě a modernizaci. Na orbitě planety bylo v různých dokách ukotveno několik desítek Vindexů a Destruktorů. Stav vojsk na jejich palubách byl doplněn na maximální kapacitu a lodě byly upravované pro dlouhé boje mimo svou domovskou galaxii. V dokách na planetě bylo množství zásobovacích lodí, které vozily různorodé zboží na všechna možná plavidla.
O něco dále od planety byla shromážděna flotila třiceti Vindexů a dvaceti Destruktorů. Pod jejich ochranou bylo i šest menších transportních lodí. Ty na svých palubách měli různé vybavení a technická zařízení na posílení obrany Atlantis a její sluneční soustavy.
Všichni byli připraveni na cestu do galaxie Pegas. Do galaxie kde budou bojovat za své znovunalezené bratry.

galaxie Proximus Venatrix
Z HP vyletělo uskupení lodí pod velením admirála Zertoxe. Velitelská loď se zajatci ihned zamířila na planetu, kde pro ni byl vyhrazen samostatný dok. Ostatní lodě zakotvily v orbitálních docích nad planetou.
Po přistání byli ihned zajatci odvlečeni do provizorních cel na náměstí Obětí, blízko chrámu Věčné krve. Královny i scianští vůdci byli stále v jakémsi umělém spánku. Ostatní zajatí wraithové jen bez hlesu pokukovali kolem. Netušili co se s nimy bude dít. Všichni byli pod dohledem množství elitních válečníků.
Najednou se vojáci rozestoupili a utvořili průchod. Mezi nimi pomalu procházeli všichni členové rady starších v čele s Araktenem Sobaraqem. Ten si velmi ostrým pohledem prohlédl každého zajatce, až došel k admirálovi Zertoxovi, který byl vedle zajatých Scianů.
„Vedl jste si velmi dobře admirále. Tito zajatci budou výborní.“
„Děkuji pane.“
„Avšak nevidím tu žádné z té druhé rasy? Copak jste krom jejich dvou vůdců žádné nezajali?“
„Pane jejich těla nejsou vhodná pro jídlo natož jako oběť bohu. Jsou to temná stvoření, která si nezaslouží slitování. Zde jsou jejich hlavy.“ Řekl admirál a pokynul komandérovi Karexovi. Ten otevřel bok velké kovové bedny. Na zem se z ní vykutálelo množství useknutých scianských hlav. Když to ostatní viděli tak se ulekli. Jen Arakten, jeho bratr Kadaq a třetí z nejvyšší trojice ani nehnuli brvou.

„Dobře jsi posoudil stav věcí Zertoxi. Tato stvoření si nezaslouží nic jiného než smrt. Bůh by nás zatratil kdybychom mu jako oběť předložili tyto zrůdy. Budou stačit jejich vůdci. Ty čtyři odveďte a připravte k oběti. Musí být při vědomí, aby bůh cítil jejich sílu. Na ostatních ať se nakrmí ti nejudatnější, kteří vedli jednotky v boji.“ Řekl Arakten a spolu s ostatními vysoce postavenými Venatory odešel do chrámu připravit se na oběť.
Ihned poté se nejlepší válečníci, kteří se účastnili přepadu Wraithů a Scianů, vrhli na zděšené Wraithy, kteří netušili co se děje, jelikož řeč Venatorů pro ně vyznívala jen jako podivné vrčení. S krvelačností již se nic nemohlo rovnat, trhali Venatoři těla zajatců na kusy. Krev cákala všude a Venatoři s chutí hltali maso zajatců. Podivným a záhadným způsobem tak do sebe dostali sílu obětí a byli ještě silnější a krvelačnější. Byla to velmi podivná hostina a krvelačným Venatorům se nemohli rovnat žádní predátoři známého vesmíru.

V chrámu Věčné krve se zatím vše připravovalo na nejvyšší oběť. Na oltář byli připoutáni zajatci, dosud v bezvědomí. Na nejvyšším vrcholu oltáře byla záhadná, snad kdysi lidská lebka, ale úpravami podivného a zvráceného umělce, byla přetvořena k obrazu venatorských vládců.

Kód: Vybrat vše

Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=uvpdYO23z-w&feature=rec-rn

Hlavní dveře obětního sálu se uzavřely a v místnosti zůstali jen Arakten Sobaraq, jeho bratr Kadaq a třetí z nejvyšších Venatorů. U obětního oltáře pak stáli čtyři z nejvyšších kněžích, připraveni vykonat obětní rituál.
Zajatci se pomalu začali probouzet. Arakten pokynul kněžím. Ti začali s podivným zaříkávání a prudce přitom mávali obřadními holemi. Zaříkávání a hlasy kněžích nabíraly na intenzitě. Královny i oba vůdci Scianů nabyli již v plného vědomí. Nejdříve si prohlíželi své okolí a kněžím nevěnovali větší pozornost, ale po chvilce jejich zrak potemněl. Zdálo se jakoby telepaticky rozmlouvali. Venatoři vypadali že o tom neví.
Najednou se kněží ve svém zaříkávání zastavili. Zpoza opasku vytáhli obětní dýky. Každý přistoupil k jedné ze zamýšlených obětí a bodnul. Nebodnuli však do zajatých vůdců, ale dýkou si rozpárali břicha a v bolestech se sesunuli na zem, kde v tratolišti krve a vyhřezlých vnitřností umřeli. Čtveřice zajatců pomocí své mocné telepatie kněží ovládla a nechala je se zabít. Poté pouhou myšlenkou otevřeli svá pouta a okamžitě stáli před trojicí venatorských vůdců. Ti neváhali a vrhli se na osvobozené zajatce. Všichni byli bez zbraní a tak použili své ruce a drápy na nich.
Královny i Sciané byli velmi zesláblí a tak se snažili použít svou telepatii k boji. Zdálo se že ale nezabírá. Třetí z Venatorů chytl pod krkem jednoho Sciana a Kadaq druhého. Arakten každou rukou popadl krky obou královen a s velkou silou jimi mrštil o zem až jejich kosti zapraskaly a ony vykřikly bolestí. Arakten je držel pevně přiražené k podlaze. Královny chrčeli bolestí ale i tím jak jim Arakten ubral kyslík a snažili se společnou mentální silou ovládnout jeho mysl. Ten se však ani nehnul a královnám se ukázaly jeho dlouhé ostré špičáky, když se zhluboka zasmál. Zvuk který přitom vydal připomínal spíš řev nějaké krvelačné šelmy, než smích.
„Nebuďte bláhové. Arakten je vůdcem svého národa. Je nejsilnější a nejmocnější ze všech. Nejlepší válečník a lovec. Vaše ubohé mozky nemají sílu ovládnout ten jeho. Ani všichni čtyři byste ho neovládli a ani jeho pobočníky. Vybral jsem si silné zástupce a vůdce.“ Řekl neznámí, drsný hlas a najednou se v místnosti objevila mohutná, víc jak dva metry vysoká postava, celá zahalená v černém plášti. Místo hlavy měla podivnou lebku s dlouhými špičáky. V očních důlcích místo očí hořely modré plameny a když postava promluvila, tak z úst prskaly jiskry a malé blesky. Celé tělo obklopovala jakási namodralá aura.
Všichni tři Venatoři ihned pustili své zajatce a se skloněnými hlavami poklekli. Záhadná postava nebyl nikdo jiný než zhmotněná podoba jejich boha. Zlehka se kostěnou a podivně zářící rukou dotkl každého ze tří Venatorů. Ti v doteku pocítily obrovskou moc a sílu, jejíž část se jim nyní vlila do jejich těl.
„Vstaňte oddaní služebníci. Vedli jste si dobře. Vy i váš národ. Odměna vás nemine. Tito zajatci jsou opravdu silní a krvelační. Takové mám rád. Jejich síla mi pomůže a vám dám slíbenou odměnu. Veďte svá vojska a zničte všechny nepřátele! Povolejte válečníky a ujměte se velení Velké flotily! Zničte vše co se vám postaví na odpor! Nikoho nešetřete!“ Řekl venatorský bůh a mocně se zasmál. Poté udělal gesto rukou a čtveřice zajatců, dosud držena na zemi podivnou neznámou silou, vzplanula modrým plamenem. V ukrutných bolestech všichni strašlivě křičeli a řvali. I silní Sciané nevydrželi bolest mocného božského obětního plamene. Těla hořela a ztělesnění venatorského boha si užívalo příchodu nové síly. S otevřenou náručí do podivného těla přijímal kouř i žár a sílu obrovské bolesti z hořících obětí. Když těla shořela, tak zafoukal mocný vítr, který rozrazil dveře chrámu a popel roznesl po celé planetě. Pak venatorský bůh zmizel.

Kód: Vybrat vše

Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=Md5TFAnyk38

Tři nejvyšší Venatoři na sebe pohlédli a ihned vyšli ven z chrámu. Tam se před hlavním vchodem postavili a dívali se na nebe. Obrovské slunce jejich soustavy se zbarvilo do ruda a podivně pulsovalo.
[img][./images/thumbs/venatorskslunce_1244523613.jpg]http://img301.imageshack.us/img301/8591/venatorskslunce.jpg[/img]
„Podívejte Venatoři!“ řekl Arakten Sobaraq a přitom ukázal na oblohu. „Náš mocný bůh přijal naše oběti. Za naši dobrou službu se nám odvděčil. Dal nám k dispozici moc Velké flotily. Již nás nikdo a nic nezastaví!“ Řekl mohutným hlasem Arakten Sobaraq a shromážděný dav jásal.
Na orbitě planety se zatím objevilo deset obrovských plavidel. Byly mnohonásobně větší než mateřské lodě Venatorů a jejich vzhled nepřipomínal nic co se vesmírem potulovalo.
Velká flotila dorazila.

tak zatím dozajista nejlepší díl povídky
Venatorský Bůh je úžasný, vážně bych se s ním nechtěl potkat, mrazí mě jen když to čtu....a Velká flotila? Koukám, že opravdu dostává slovu Velká....už se těším, až blíže popíšeš jejich technologii

ja tok tu tecnologii bych taky rád znal

parádní díl.....pořádně to jede...jen tak dál

nic jiného než SUPER dva díli jen malou chvíli po sobě od sklvělého autora... co víc si přát... SUpEr nemam slov.....

[Dragon]

Super díl a myslím že se čtenáři mají ještě na co těšit

já sám tedy nevím co má v plánu Ice a neznám ani budoucnost ale jednak mu věřím a taky hlavně nezapomeňte že sem tam (ale opravdu jen občas )v to mám prsty já....a jestli Icemu dobře nahraji tak to bude ještě hodně cool