Je to tvoje. Přírodní rezervace Kněhyně:
Základní údaje: Území zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1206 m, nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v nadmořské výšce 940 - 1257 m v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1989, celková výměra 195,02 ha (142,88 ha v okrese Frýdek-Místek a 52,11 ha v okrese Vsetín). Evidenční kód ÚSOP: 1138. Národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn je svou rozlohou doposud největší rezervací v CHKO Beskydy.
Předmět ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství s převahou odolných pískovců nad jílovci. Pro vrcholové oblasti Beskyd je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti. Na obou vrcholech jsou věnce skalisek, západní svah Čertova mlýna a východní svah Kněhyně jsou postiženy starými sesuvy a rozeklaním skalních bloků s četnými tvary pseudokrasu. Rozekláno je rovněž temeno Čertova mlýna. Na prudkých svazích je patrná silná fluviální modelace, zvláště v pramenných kotlech Bystrého, Magurky a Kněhyně. Svahy jsou překryty balvanitým pláštěm, především amfiteátr Bystrého potoka nabývá charakter kamenného moře. Strže zdrojnic tvaru V jsou vyplněny hrubým balvanitým materiálem. Půdním typem jsou mělké skeletovité horské podzoly.
Pseudokrasové jevy: Na Čertově mlýně se nachází celkem 5 známých pseudokrasových jeskyní o délce od 5 do 74 m, četné skalní výchozy a útvary. Na jihovýchodních svazích je reliéf členěn v sérii několika podélných prohlubní, které probíhají souběžně se svahem. Nejvýraznější z těchto rozsedlin je asi 100 m dlouhá a vybíhá od vrcholu Čertova mlýna jižním směrem, na jižním konci se nachází zajímavý skalní útvar zvaný Čertův stůl. Asi 150 m jjz od vrcholu se nachází nejdelší (74 m) a zároveň nejhlubší (30 m) jeskyně Čertova díra. Jeskyně je výrazně vertikální, vytvořena na jediné tektonické poruše se dvěma vchody. Jeskyně Vasko je 30 m dlouhá a má také dva vstupy. Menší jeskyně Čertův mlýn I až III jsou rozsedlinového a suťového původu.