Tak já ani nevím, kde začít - už první scéna mě dost zmrazila. Vím už z Treed Murray, že David opravdu umí, když ho nenutí se každou minutou pitvořit, ale stejně mě dostal. Jestli letos zase budou za herecký výkon nominovat Rachel, tak už opravdu budu podezírat fanoušky a členy různých akademií, že jsou nějak sjetí, protože to by jinak museli být slepí.
Joea jsem nikdy nepovažovala za až tak skvělého herce, ale když dostane šanci, tak umí. Dokáže hodně věcí říct jen výrazem očí. Soucit, bolest - to jsem tam dneska viděla. Kéž by takových možností měl víc. Je taky vidět, že Joe a David jsou spolu v seriálu od začátku a perfektně se doplňují. Líbí se mi, že se trochu vracejí k tomu vztahu, co měli v 1.sérii. Ještě tam úplně nejsou, ale dost těžko se můžou po tom všem znovu chovat jako pětiletí kluci.
Ale jenom takové ty momenty, pohledy, které si vyměňují, to myslím často i stačí.
Ale co se herců týče, tak svým odlišným stylem se dobře doplňují. Zatímco Joe je takový klidnější, dá víc na výraz, tak David je víc exibicionista, improvizátor a to z nich myslím dělá dobré herecké duo.
Scéna s bránou byla moc pěkná, hlavně ten odjížděcí záběr na vodu a malou, potopenou bránu.
OK, pokusím se dávat trochu smysl - tahle epizoda mohla být dvoudílná. Bylo tam tolik věcí, které by se daly rozvést a rozhodně by tak mohl Rodney mít víc scén třeba s Rononem a Teylou, i když Ronon ukázal svou starost dostatečně. A celkově myslím, že Ronon tady byl docela pěkně napsaný - takovým tím odhodláním, aniž by cokoliv řekl přímo Rodneymu, ale tím, jak se rozhodl jít a udělat to.
Bohužel Teyla - Rachel ta neumí žádné emoce zahrát. Pořád umí akorát takový ten jeden, rádoby konejšivý hlas a jak se tam v jedné scéně v té jeskyni zašklebila, to jsem si až říkala, že se to tam vyloženě nehodí.
Sheppard/McKay scéna uprostřed noci - jak ze všech lidí běžel Rodney za ním a Sheppard vytáhl to pivo, to byla prostě nej scéna. Celkově jak Rodney pořád volal Johna - čekala jsem čtyři roky, až mu konečně začne říkat křestním jménem, a tady jsem si opravdu užila

Myslím, že je dobře, že Kate je Davidova sestra. Takovou opravdovou reakci by možná nezvládli udělat, ale ty slzy byly pravé.
Woolsey je čím dál lepší. Sice to v té první chvíli vypadalo, že ho Sheppard nějak peskuje, když přišli s McKayem v bezvědomí, ale pak to bylo fajn. Hlavně scéna se snídaní, jak se jakoby ptal na povolení té Gate-girl

Nebyla to ponižující legrace, spíš to mělo vtipným způsobem ukázat, jak je Woolsey ještě dost nejistý a někdy neví, co dělat, když zrovna není co dělat

Důvod, proč Jennifer nepoznala ten virus, byl později moc pěkně vysvětlený a myslím, že je to jasné. Hlavně proto, co jí on řekl! Nečekala jsem to takhle naplno a asi by to nikdy neudělal, kdyby neztrácel hlavu.
Co mi trochu vadilo bylo to rychlé řešení - i když parazit lezoucí z lebky je dost nechutný.

Ale jinak to moc smysl nedávalo, což je imo dost škoda. Aspoň ta Rodneyho reakce byla opravdová - jak ho tam přivedou, aby se mohl rozloučit a on si myslel, že je v pořádku a pak to na něj vybalí. Taky bych jim rozhodně nebyla vděčná, hlavně proto, že přesně jak to řekl - se všemi se rozloučil. Ale chápu Jeannie, ta tu možnost neměla a její rozhodnutí bylo vedené čistě láskou k bratrovi.
Ta vrtačka byla moc, ale Rodneyho poznámka to dost rozsvítila

Ty video předěly byly zajímavé - sledovat postup té nemoci. Nejvíc mě dostal hned ten první, jak tam Rodney volá Johna a být hozena takhle doprostřed mizérie hned na začátku, to je od nich docela odvaha.
Ale kdyby dva ubrali a místo toho tam dali jednu Rodneyho scénu s někým navíc, třeba se Zelenkou, který se mihnul jenom v pozadí, tak bych možná byla spokojenější.
Jediné, čeho lituju je, že od Duetu nebyla ani jediná epizoda s McKayem vyloženě "vtipná", ale všichni to pořád nějak čekají. Což je škoda, protože ta postava má očividně na mnohem víc. Škoda, že už to asi neuvidíme.
Každopádně, po roce a půl první SGA epizoda, kterou si pustím znovu.

Kerr Avon: Listen to me. Wealth is the only reality. And the only way to obtain wealth is to take it away from somebody else. Wake up, Blake! You may not be tranquilised any longer, but you're still dreaming.