Neil Gaiman

To jo, číst to budu stoprocentně. Ale jak říkáš, člověk si u Gaimana zvykne na určitý standart a pak hodnotí podle toho Třeba Koralina, kterou jsem četla naposledy, ta byla skvělá, ale na takové Nikdykde to nemělo ani zdaleka a je tam prostě lehké zklamání. Stejně tak Anansiho chlapci, kdy první polovina knihy mi taky přišla trochu fádnější, druhá mi to tedy nádherně vykompenzovala, ale jednoduše u toho Gaimana už mám posunutou stupnici oproti jiným autorům

[Klenotka]

Nikdykde a Američtí bohové jsou takové vrcholy, řekla bych. A samozřejmě Sandman, ale ten tak trochu vybočuje Seriál Neverwhere nic moc, kniha je stokrát lepší.
Anansiho chlapci byli fajn, ale jak říkáš, druhá půlka byla taková lepší. Koralina je super útlá knížečka, kteru jsem si přečetla po cestě z Prahy domů Nevím přesně, na koho ji směřoval, ale děti vyděsí k smrti Teď je zfilmovaná a jsem na to hodně zvědavá. Je točená stylem jako Mrtvá nevěsta, tuším, takže to zní dost slibně. Už MirrorMask je takový opomíjený filmeček. I když to není podle knihy.

Mě kdyžtak zachraňují povídky ze sbírek Kouř a zrcadla a Křehké věci Nedávno jsem si přečetla znovu Hvězdný prach...hmm, že bych si to Nikdykde přečetla znovu...?

Seriál mám taky zkouknutý a kniha vážně mnohem lepší. Pamatuju si, když sem ji dočetla poprvý, měsíc na to jsem měla jet na Londýna a už sem se nemohla dočkat. Úplně sem se viděla, jak si tam šlapu po nábřeží, nakukuju do stanice Blackfriars a říkám si, na kteréže to lavičce Richard seděl Lavičku sem sice nenašla, ale metro sem si prolezla, Londýn zamilovala a jen mě mrzelo, že sem se nedostala do Podlondýna
Ale MirrorMask sem zatím neviděla, za což se hrozně stydím... Na Sconu sem ji nestihla a doma ji zatím taky nemám, ale na to sem hodně zvědavá A pak Koralina, tu si hlídám, tu chci vidět v kině

[Klenotka]

Měla jsem stejný pocit, když jsem přijela do Londýna Ta knížka v člověku prostě stopy zanechá a když jsem jela metrem přes Earl´s Court, tak jsem skoro nadskakovala nedočkavostí, jestli Hraběte opravdu neuvidím...

Stejně na mě teď působí naše metro, ale to zase kvůli Lukjaněnkovi a jeho "Hlídkám"

MirrorMask dávali loni v létě na FF, možná ho dají i letos. Mám pocit, že ho pro velký úspěch dávali dvakrát. Ale starší filmy asi dávat nebudou

Přesně! Občas když se takhle vezu na eskalátorech se sluchátkama v uších vzpomenu si na Antona...

Na FF se chystám, bylo by fajn vidět to na velkým plátně Navíc když člověk kouká na film ve více lidech, tak si to někdy užije mnohem víc než o samotě (a taky má pak do koho hučet dojmy ).

Včera sem si jen tak večer vytáhla Nikdykde, že si připomenu příjemné chvilky a spát sem šla s velkým sebezapřením v půl druhý v noci s tím, že bych ráno nevstala. Úžasná knížka. Asi si takhle někdy udělám Gaiman-maratón, víkend by mohl stačit

[Klenotka]

Já se tuhle takhle zasekla v metru a zrovna šla kolem Hexx a že jsem se prý tvářila nějak urputně Asi jsem poblíž cítila nějakého Temného
Nebo to byli Croup a Vandemar

Nikdynikde čtu v pravidelných intervalech, už je to pěkně ohmataná knížka:D

Ono člověk si skoro říká, jestli by se neměl bát i těch Světlých... občas

Nedávno sem dočetla od Kulhánka Noční klub a jsou tam dvě takové postavy - pan Wries a pan Van Vren. Když se poprvé objevili na scéně, úplně sem si říkala, jestli se autor nenechal inspirovat Gaimanem Ty charaktery byly docela podobné Croupovi s Vandemerem (ne úplně, ale dost na to, aby mě to zarazilo). Taky se kolem nich vznášel takový ten hmatatelný pocit nebezpečnosti, zdůrazněný jejich všedním přístupem. Gaiman ty dva vylíčil úžasně (teda nejen je) a mnohem víc na mě zapůsobili skrze stránky než v té televizní sérii, ale Kulhánek zůstal jen pár kroků pozadu.

Tak jsem dala na vaše pochvalné ohlasy a včera jsem Nikdykde také konečně dočetla...a líbilo se , i když mám z toho trochu rozporuplné pocity. Je to vůbec první knížka, kterou jsem z urban fantasy četla, takže to byl takový nezvyk, zase něco pro mě zcela nového..Každopádně myslím, že na podruhý bych si už knížku mohlo oblíbit
Jinak litovala jsem, že jsem v Londýně nikdy nebyla. Přece jenom by se to četlo líp, kdybych si uměla místa živěji představit

[Klenotka]

Urban-fantasy je na poprvé vždycky nezvyklá. Mně k ní přivedlo právě Nikdykde a teď je to můj nejoblíbenější žánr. Právě kvůli těmhle zážitkům třeba z toho metra Člověk se do toho může lépe vžít. Nejlepší je, když se to odehrává přímo v našem světě, paralélně s tím naším. Proto mě třeba nebere vlna New Weird.

Jak říká Klenotka, člověk si to dost užívá, když si to může živě představit z vlastní zkušenosti Taky mám ráda urban-fantasy, i když třeba v případě Powersových Bran Anubisových mi nevadí ani trocha toho steampunku.
Navíc v případě Gaimana se k tomu přičítá ještě navíc geniální vypravěčský styl

Vím, že se to nemá, ale vzhledem k časové prodlevě si dovolím dát sem svůj druhý příspěvek pod sebou

Před hodinku jsem dokoukala MirrorMask a musím říct, že se mi to líbilo. Hodně moc se mi to líbilo. Ta atmosféra byla taková příjemná, barvy mi taky sedly, ačkoli to nebylo nic akčního, nenudila jsem se ani chviličku a Gaiman z toho úplně tryskal Možná hudba mě z počátku zarazila, ale jak šel příběh dál, splynula mi pěkně z obrazem a celé to vytvořilo opravdu skvělý výsledek.
Z postav rozhodně nejvíc zabodoval Valentine, byl úžasný, těmi svými poznámkami a průpovídkami mi nevím proč připomněl Marcuse z Babylonu 5 (vím, že to nemá žádnou souvislost, ale prostě mi ho hrozně připomněl).
Vůbec grafické zpracování mi příjemně navodilo tu snovou atmosféru a velice jsem ocenila, jak si s tím pohráli. Hlavně jedna z prvních scén z té snové říše, když stojí Helena na mostu s Valentinem a on se diví, že nemá masku a kolem proplouvají ty ryby... Nádhera.
Prostě skvělý filmeček

Edit: Málem bych zapomněla, bylo to natáčeno částečně v Brightonu a pro ten já mám slabost Záběr na to pobřeží mi vždycky vyloudil na tváři úsměv, což už je ale čistě subjektivní hledisko, ještě subjektivnější, jak celé mé subjektivní hodnocení

Tak jsem si po třech měsících konečně vyšetřil čas na další knížku a volba padla na Nikdykde. Rozhodně skvělá knížka, docela to člověka přivede k zamyšlení, co všechno se kolem děje...
A taky bych se chtěl podívat do světa pod některým z velkoměst - nejen toho fiktivního, ale do míst, který reálně existujou i když mě z mýho pohledu přijdou absurdní, viz. 50 uzavřenejch zastávek podzemky pod Londýnem ...

No přes prázdniny mám celkem doct času, tak bych mohl pročíst další věci od něj

I já se přiznávám, že jsem si konečně přečetla Nikdykde a bylo to fakt tak dobrý, jak to tady všichni chválíte
Pak jsem si na netu něco našla o autorovi a když mi bliklo, že to je ten týpek, co napsal s Pratchettem Dobrá znamení, tak už teď vím, co si chci přečíst jako další... Už abych zase chodila do školy, to čtu víc než o prázdninách, kdy mám moc aktivit (aspoň něco pozitivního na té škole)

Za pár dní, konkrétně 16. prosince, vydá Polaris nejnovější Gaimanův přírustek - Kniha hřbitova (The Graveyard Book). A podle ohlasů na zahraničních serverech to vypadá na další skvělý kousek

To zní perfektně, už se těším!

Nedávno se mi dostal do rukou komiks Vraždy a housle. Je to sice hrozně krátké, ale o to hezčí. Celé je to vyprávěné z pohledu bezejmeného muže vzpomínajícího na své dětské setkání s osteopatem, který znal Al Capona. Perfektní je nejen Gaimanův scénář, ale i malba Davea McKeana. Doporučuju!