Na tuhle epku jsem se moc těšila a nezklamala. I když Radka jim teda nezapomenu.
Sam - supr, to je ta Sam, kterou znám. Vědec, ten, kdo zachová chladnou hlavu a někdo, kdo se obětuje za ostatní. Líbilo se mi, jak si povídali ještě na povrchu a když Rodney zahučel dolů, okamžitě rozvážně zareagovala. Dole s Rodneym pak okamžitě začali vědecky jednat. A byla to ona, kdo lezl na bedny. A pak, samozřejmě (neopomenu opět zmínit), vypadala suprově - žádná příšerná uniforma

. A jsem taky ráda, že se vyloženě zranila až ke konci, protože pak by toho zas tak moc dělat nemohla.
Jen dvě věci mě na ní nesedly - první s tím lanem. Když se to Rodneymu nepodařilo vyhodit napoprvé (poté, co jsem si řekla "Teď jí to určitě hodí na hlavu" a taky že skoro jo), tak už mu to prostě měla vzít. Na hraní není čas. Podpora a víra ve své lidi je dobrá, ale má to své hranice. A o té druhé věci viz níže.
Rodney - taky supr, nebyl takový ufňukanec a velmi se staral o Sam. Nakonec vsadil svůj život, aby ji odtamtud dostal. Byl hodně ukecanej, ale docela dobrym způsobem (jen na začátku se mi zdálo, že ho už trochu ponižují). Rozhovor o Katie byl pěkný.
Keller - potěšila. Rozhovory, hra, nápad... líbila se mi. Jsem zvědavá, jak dlouho bude trvat, než se mi hodnocení zase posune dolů, díky tvůrcům a jejich propagaci. Skvělý pohled na Rodneyho poté, co se mu Sam odmítla svléknout

.
Moc se mi líbilo, že to bylo teamové. Bylo to o spolupráci, o hodně nápadech (které dosti nevycházely - což je docela k podivu, tady to byl docela extrém, ale pěkný) - ty byly opravdu pěkné, volali po oné spolupráci a MacGyver by se za ně rozhodně nestydil

. Hezky napsané rozhovory, drobnosti a též vzájemné vztahy. Ale stejně se mi zdá, že tomu něco chybělo. Nevím co...nějaká...jiskra...nevím. Možná jsem jen tento den příliš rozladěná.
Děti jim sice nepomohly, ale nepřišly mi zbytečné - no, tohle se přece může stát. Je to šílené, jde vám o život, ale proč ne. Děti si to prostě neuvědomují. Bojí se potrestání a myslí na sebe.
Konec byl sice rychlejší, ale tak nevim, co by bylo tak supr zajímavého na cestě k bráně. S Keller a Rodneym tak trochu nevím, jak to brát. Já sice vidim spíš přátelství tam, kde jiní by viděli svatbu, nicméně tohle bylo trochu...jak Keller řekla, že na to fakt není dobrý...to znělo jako rande nebo něco na ten způsob. A co takhle Ronon...? Mno, zatim vidim raději prostě to přátelství.
Taky bylo pěkné, jak zmiňovali minulé události (hlavně Quarantine, ale nejen). Měla jsem pak dojem větší provázanosti (i když to byly jen zmínky o detailech).
Jen je škoda, že to byla vyloženě vyplňovačka a neměla vztah (jako pořádný vztah) k něčemu jinému. Být menší částí celku. Prostě něčeho většího, co udělá příběh...nevim, epičtější (není úplně správný výraz...prostě něco vyššího než vatu a monumentálnějšího nebo alespoň víc zapadajícího do celku). Možná to je ta chybějící jiskra.
Co mě ovšem naprosto nepotěšilo a, v pravdě, mě to dosti naštvalo (hoodně), bylo to o Radkovi....co?? Tak to teda Gero přehnal. To přehnaly postavy. Vyzní to, jakoby byl Radek nějakej úchylnej blb. A fakt to vyznělo tak...jak to znělo. U Sam mě to dost překvapilo, v Quarantine jsem získala dojem, že ho opravdu uznává. Možná ji mohl přijít poněkud divný - kvůli holubům a nepochopením jejího vtípku či že ji odpálil přístroj, ale z konce mi přišlo, že si ho cení. I z její víry, když lezl klimatizací. Rodney už měl naň zas kecy "nemám ho rád", což mi opět prohloubilo nenávist k téhle jeho stránce. A Keller - mno, jestli ji to o vlasech říká furt, to je možná divný, ale je to poklona. Fakt mě s tim naštvali

.