B.Gen.Jack.O.Neill píše:
Ale bylo tam i mnoho divnejch vztahů, např, Shepp i když našli objev hned odvolal misi (proč?), Sam říká Rodn. Mc Kay, přitom mu jindy říkala jménem a směje se když Ronon řekl tu narážku na vědeckej tým, + jak ho hned zarazil když jim chtěl něco říct o svých snech. Myslím že tak by se k sobě chovat neměli. Takhle se k sobě přátelé nechovaj. A nebo když chtěl shepp pomoct Rodneymu, a Teyla mu hned říkala že to nemusí dělat, a on že něco ve smyslu BOHUŽEL musí. Sakra, tak když jsou jednou kamarádi, tak proč bohužel? To není jeho přítel nebo co? A teyla ho taky nemá ráda, když mu nechce pomoct někým, kdo je podle ní určitě nejvhodnější? A sebe taky nenabídla. Já naprosto uznávám že se nedá uhlídat všechno, ale psali, že má být více vztahů, tak at je alespon domyslej. Ne že se budou chovat jako kamarádi nekamarádi, jednou si budou říkat jménem pak příjmením. Jednou jsou chodby z supravodivýho materiálu (the eye) a pak z plechu... To už je moc...
Já si myslím, že zrovna tahle epizoda byla z hlediska vztahů napsaná fakt dobře. To, že John odvolal misi bylo proto, že dostal ránu od toho krystalu a nevěděl, co se vlastně stalo. Sam použila příjmení proto, že jí Rodney odmlouval, to je celkem přirozený (aspoň v Americe). Rononova narážka byla ze stejného důvodu - prostě bylo potřeba něco udělat a na starch nebyl čas. Nechápu, co je nepřátelského na tom, že ho JEDNOU okřikl – konec konců McKay je občas dost ukecanej…A když chtěl Shepp Rodovi pomoct, Teyla pouze poznamenala, že to nemusí nutně být on – což mělo znamenat: “…mohla bych jít já, nebo Ronon.” Řekla to proto, že se o Johna zcela přirozeně bála – stejně jako o Rodneyho. A John jí na to odpověděl, že to byl jeho hloupej nápad, takže půjde on. Slovo bohužel tuším vůbec nepoužil. A jak už tady kdosi psal, to, že Atlantis byla z plechu byla jen Johnova imaginace – jeho podvědomí. John není vědec, takže jeho podvědomí asi nedokáže vytvořit město takové, jaké doopravdy je…
Téhle epizodě se podle mě dalo vytknout spousta věcí, ale vztahy mezi ně rozhodně nepatřily. To spíš Samathino věčné "I've been there myself." mi pěkně pilo krev. Mám ji ráda, ale pokud z ní tvůrci hodlají udělat Děda Vševěda a z Atlantis tak vykouzlit jedno veliké déja vu, tak...
