Star Gate Atlantida - Epizoda 33.

Ano ale já se snažím vyhýbat situacím kdy zasahuje vyšší moc.
I když se mi to tedy líbí

Jej Pendergast je mrtvý a ostatní zachráněni

To není konec pokračování bude v dalším díle ještě nedorazila přece kavalerie v podobě SG-1.

Tak tady je rozuzlení a další díl bude okolo 28. září.

Epizoda 11.
Trojice, která unikla zajetí, se snažila zmapovat situaci na lodi, která nebyla růžová, všechny důležité sekce byly Luciány velmi dobře hlídané.
Po několika hodinách sledování se jim naskytla příležitost zaútočit na strojovnu, kam zrovna odvedli plukovníka Carterovou.
Skupina tři vojáků dorazila až k poslední zatáčce před strojovnou, kousek od vchodu byla dvojice luciánů, další tři byli uvnitř.
Jako první šel muž s nejvyšší hodností, jednalo se o zkušeného Rangera, který bojoval jak v Iráku, tak v Afghánistánu, hned za ním šel muž z armádních speciálních jednotek, které jsou známé jako zelené barety, muž který jim kryl záda, nebyl z americké armády jako dva předchozí, ale ze speciálních jednotek letectva spojených států, ale stejně jako oni prošel tuhými boji s povstalci a teroristy.
Jejich výzbroj se skládala ze dvou M4 a jedné Mk.18, muž od Rangers měl klasický kolimátor od EOTechu, muž od SFG pro změnu su-230/pvs i přesto že pro boj na lodi to nebylo nejvhodnější vybavení, a poslední muž měl na své Mk.18 také holografický kolimátor.
Dále všichni měli AFG a AN/PEQ box, ve kterém byli lasery, ve viditelném i neviditelném spektru tak také svítilny. Po té co nakoukli přes roh, uviděli dvojici luciánů, věděli, že pokud mají šanci zaskočit Luciány uvnitř musí odlákat Luciány dál od dveří, a zaskočit je. Rozhodli se, že poodejdou, a udělají hluk s nadějí, že je přilákají.
Avšak po chvíli museli změnit plán, dveře se otevřeli, a dvojice, co byla před nima, se nyní přidala ke skupině uvnitř. Muži rychle přiběhli, až ke dveřím, jeden odjistil flashbang, původně zvažovali i kombinaci flashbangu a slzného plynu, ale věděli, že i přes jejich odolnost by na ně měl značný vliv v takto uzavřený místnosti.
Po té co se dveře jen trochu pootevřeli, okamžitě prolétl škvírou granát. Oslnivé světlo, a zvuk zasáhl všechny v blízkosti, avšak dvojice, která byla zevnitř, na každé straně dveří byla zasažena nejvíce.
Ani ne o sekundu později jimi prošla trojice střelců, šli křížovým vstupem, jako první se v mířidlech objevil muž nejdále od dveří. Holografický kolimátor, který promítl obraz ze zaměřovače, přímo na cíli se osvědčil dokonale. Ranger použil osvědčený styl Mozambik, vystřelil 2x velice rychle za sebou, oba výstřely šli do hrudi cíle, po té ani ne o sekundu později vystřelil po třetí, tato střela prošla hlavou. První lucián byl mrtev dříve než dopadl na zem. Ihned po něm vstoupil z druhé strany chodby druhý muž, po té co spatřil Luciána na něj okamžitě spustil, celkem 5 výstřelů extrémní rychlostí přímo do hrudi, Lucián byl mrtvý okamžitě. Muž, který až do tohoto okamžiku kryl chodbu, ze které přišli, se otočil, a přidal se do čistění místnosti, muž který se dostal, až na stranu místnosti, po té co před ním explodoval flashbang se začal zvedat, protože vstupoval třetí, zařadil se za rangera, který vstoupil první. Když se muž, začal probouzet, oba dva na něj ve velice rychlém sledu vypálili několik ran. Druhý muž mezitím vyřídil předposledního Luciána.
Poslední Lucián který zbyl, byl Anateo, který po té co se vzpamatoval, stihl popadnout Carterovou, a namířit na ní z jeho osobní zbraně, všichni tři muži na něj stále mířili a řvali, Ať zahodí zbraň.
Avšak po té co došel, až na konec malé místnosti, kde již byli 4 těla, mu Carterová dala loktem přímo do slabin, a dupla na nohu, což nečekal, a díky tomu se jí podařilo uniknout, po té co přišel, o živí štít, na něj začali všichni tři muži střílet, série výstřelů v rychlém sledu ukončila jeho život.
„Madam jste v pořádku?"
„Ano, jaká je situace," řekla lehce rozrušeným a unaveným hlasem Carterová.
„Pokud víme tak veškerý zbytek posádky je v zajetí ve skladišti 3, nebo jsou mrtvý, o plukovníkovi nemáme informace, ale k posádce se nám podařilo dostat 9 pistolí v okamžiku, když je nikdo nehlídal," řekl ranger a nabídl Carterové vodu.
Carterová se napila.
„Plukovník je mrtvý, zabili ho přímo přede mnou," po té vojákovi vrátila čutoru, a od jednoho z mrtvých luciánů si vzala pušku, a pár zásobníků a jinému zase vzala pouzdro i se zat'nik'telem.
„Rozkazy madam?" zeptali se vojáci.
„Kousek odtud je zbrojnice, vezmu si pořádné zbraně, a pak osvobodíme posádku, a získáme Prométhea zpět," řekla Carterová energicky.
******
V tu dobu v hangáru přistávala nákladní loď s SG-1 a týmem SF.
V hangáru se naštěstí nikdo nenacházel, proto se mohli nenápadně dostat do lodi, SG-1 se vydala ke skladišti, kde Luciáni drželi posádku. Tým SF se vydal osvobodit můstek.
SG-1 se pomalu blížila ke skladišti, když v jedné z chodeb uslyšeli hluk. Vyrazily tedy do ní a byli připraveni okamžitě střílet.
Jaké je, ale čekalo překvapení, když před nimi stála Carterová a tři členové posádky lodi.
„Mitchelle, Danieli, Valo, Teal´cu, kde se tu berete?"
„Přišli jsme vás všechny zachránit."
„Když jsme se tady takhle sešli, co budeme dělat dál?" zeptal se do prostoru Daniel.
„Sam ty a Vala půjdete do strojovny, a zjistíte stav lodi, my mezitím osvobodíme zbytek posádky a zlikvidujeme zbytek Luciánských jednotek."
Sam s Valou se vydali do strojovny, kde uzavřeli všechny sekce lodi, kromě těch, které vedli ke skladišti a chodeb vedoucí na můstek.
Ostatní se vydali ke skladišti.
O pár minut později se dostali na místo, odkud viděli vstup, který hlídali dva Luciánští vojáci.
„Sam funguje interkom lodi?" zeptal se Carterové Mitchell.
„Ano ještě funguje."
„Dobrá tak řekni všem Luciánům, ať se vzdají nebo budou přeneseni mimo prostor lodi."
„Asgardský paprsek je velmi poškozený."
„To oni, ale nevědí."
O okamžik později se z interkomu ozval hlas Carterové, který Luciány vyzíval ke kapitulaci, jinak budou zničeni.
******
Před asi 15 minutami
Tým SF se postupně dostal až k můstku, kde se nacházelo celkem asi 10 Luciánů.
Podle pozorování museli využít především moment překvapení.
Dveře na můstek byly otevřené, a proto jimi prohodily čtyři flashbangy, jakmile vybuchli, vpadl celý SF tým na můstek, a přesnými ranami zastřelily dezorientované Luciánské vojáky.
„SG-1 tady velitel týmu SF, obsadily jsme můstek."
„Tady Mitchell, rozumím."
******
O pár minut později u skladiště
Mitchell s ostatními po obdržení zprávy od týmu SF, zastřelily přesně mířenými ranami hlídače skladiště.
Jakmile byly hlídači, zneškodněni, mohli osvobodit zbytek posádky.
Ihned když osvobodily posádku, vydali se do nejbližší zbrojnice, kde se členové posádky vyzbrojili a dali se do znovu osvobození lodi.
Luciánové, když viděli, že ztrácí kontrolu, se dost často vzdávali bez boje, našli se ale i jedinci, kteří se bez boje vzdát nechtěli.
Asi deset Luciánů vedených Solekem, se zabarikádovalo v jednom ze skladišť, které nebylo možné dálkově uzavřít kvůli poškození.
„Sam několik Luciánů se zabarikádovalo v poškozené sekci, šlo by je přenést pryč z lodi?"
„Ne to bohužel nejde, poškození je příliš rozsáhlé."
Mitchell se na chvíli zamyslel, než řekl.
„Dobrá budeme je tedy muset dostat silou," rozhodl Cameron.
Naplánování útoku trvalo několik minut podle kamer, se Luciáni usadily ve skladišti, kde měli dostatek zásob a zbraní.
Skladiště mělo dva vchody, jeden byl poškozený, a proto silně hlídaný, druhý měl poškozené ovládání, ale byl uzavřený, a proto u něj, měli jen dva vojáky.
Mitchell naplánoval útok velmi jednoduše, tým SF pronikne do skladiště za použití slzného plynu, flashbangů, a granátů.
******
O několik minut později se plán dal do pohybu.
Týmy 1 a 2 z Prométhea společně s týmem SF zasypaly opevněné pozice Luciánů granáty se slzným plynem, flashbangy, a několika granáty.
Následně do místnosti vpadly SF týmy, kterým nedělalo potíže, díky maskám filtrujícím vzduch od slzného plynu, dezorientované Luciány zpacifikovat.
******
O několik desítek minut později byly všichni Luciáni mrtví nebo ve vězení. Pozemská posádka se díky tomu mohla pustit do opravy lodě, aby mohli odletět bezpečně zpět k Zemi, kde nejspíš Prométheus stráví několik měsíců v hangáru.
Cameron se zrovna nacházel na můstku ve velitelském křesle, když se ozvala major Gantová.
„Z hyperprostoru vystoupily dvě Goa´uldské mateřské lodě třídy Ha´tak. Jedna z nich se s námi snaží spojit."
„Sam jak je na tom hyperpohon?" promluvil Mitchell do interkomu.
„Potřebujeme ještě několik minut. Můžeš je chvíli zdržet?"
„No nevím pokusím se."
Mitchell po těchto slovech ukázal na zeď po levé straně můstku a řekl.
„Spojte nás prosím."
O okamžik později se na obrazovce objevil Netan.
„Plukovníku Mitchelle?"
„Oh zdravim vás."
„Čekal jsem tu spíše Anatea."
„No on tu taky nějaký čas byl, ale pak musel jít někam pryč."
„Podle senzorů je vaše loď poškozená. Vzdejte se! Jinak budete zničeni!" přikázal Mitchellovi Netan.
Mitchell se otočil na majora Gantovou.
„Má pravdu, pane, jsme příliš poškození, neubráníme se jim."
Mitchell se tedy obrátil na obrazovku a řekl.
„Tak dobrá teda."
„Vstupujeme k vám na palubu."
„No víte to je trochu problém, jak jste sám řekl, máme poškozené štíty, takže neudržíme vzduch v hangáru, také kruhy a transportní paprsek máme poškozené, takže nevím, jak se k nám chcete dostat."
Netan pouze naštvaně zafuněl.
******
Mezitím Odyssea celou scénu pozorovala ze vzdálenosti několika set tisíc km, Luciáni jí nejspíše ani nehledali, či jí prostě přehlídli.
„Jak dlouho pro rakety?" zeptal se Emerson.
„Na tuto vzdálenost 3,5 minuty," odpověděl zbraňový důstojník major Marks.
„Dobře na každý ha'tak 2 rakety, palba ze sil 1 až 4!" přikázal Emerson.
„Ano pane," odpověděl major Marks.
Čtyři střely vyrazili obrovskou rychlostí až k ha'takům, avšak prozatím na ně nikdo nijak nereagoval.
„Tak dost her, okamžitě nás nechte nalodit nebo budete zničeni!" vykřikl naštvaný Netan.
„Pane co je toto?" vykřikl jeden z důstojníků, když kousek od Prométhea prolétala jedna dvojice raket, za kterými šel kouř, a velkou rychlostí se blížili přímo na Netanovu loď, o chvíli později zpozorovali i druhou dvojici, které okolo můstku prolétaly z druhé strany.
„Palte všemi funkčními kanony, úhybné manévry, mizíme odtud!" vydal rozkazy Mitchell. Poté co Prométheus začal obrat a právě byl již téměř bokem k oboum Ha'takům do nich právě vrazila dvojice raket. Silné exploze jim srazili štíty o značná %. Jednalo se o nejpokročilejší rakety v pozemském arzenálu, a byli konstruované primárně proti goa'uldským lodím. Takže měli značnou šanci, že je Goa'uldské senzory nezachytí.
Mezitím Odyssea udělala krátký skok, takže se dříve dostala přímo na bojiště, na trup obou Ha'taků začalo dopadat velké množství projektilů, které byly urychleny v railgunech, začali dopadat na jejich štíty, a předávat jim svou kinetickou energii. Oba Ha'taky se též vzpamatovali, a jejich plasmové projektily začali dopadat, jak na štíty značně poškozeného Prométhea, tak na štít Odyssey, které se snažila Prométhea krýt. O okamžik později se Prométheovi povedlo vstoupit do hyperprostoru.
O okamžik později ho Odyssea následovala.

V dalším díle se můžete těšit na upravenou verzi dílu s Replikátory v Pegasu

Koukam že už jsem nikdo nechodí má vůbec cenu ještě psát?

[Aiwendill]

jop, ešte sem chodia ľudia... nedaj sa odradiť tým, že nekomentujú. To je choroba všetkých, čo chodia na toto fórum. Smelo píš a publikuj a nestaraj sa o komentáre, lebo mnohí, čo čítajú, ti to aj tak nikdy neokomentujú... pozri sa na moje poviedky. komentuje ich skupina asi siedmich ľudí a to majú nejakých 200000 zhliadnutí...

Díky za povzbuzení snažim se psát ale momentálně jsem ustrnul u obou příběhů na mrtvým bodě a to jsem rozpracoval ještě kousek ke třetí povídce.
Naštěstí mám rezervu kapitol akorát hold teď budou jen jednou za měsíc ale myslím že je lepší aspoň něco než nic.

Jen piš směle dál. K anketě nahoře - přidávej co měsíc to kapitola do obou povídek

Píšu ale zasek jsem v příběhu ale každej měsíc bude zatim kapitola tady a na první povídku taky příde řada

Neboj se, lidi to čtou

28. Září tu budete mít další díl a další pak bude zase 28 října.

Tak tady máte další díl a prosím o komenty tenhle díl se značně liší

Epizoda 12.
O několik dní později prostor mezi galaxiemi Pegas a Mléčná dráha, přestupní stanice
Po dlouhých měsících byla dokončena základní kostra pro přestupní bod mezi dvěma systémy Hvězdných bran.
Pozemská loď Daedalos se u této stanice právě nacházela, aby mohl Rodney McKay dohlídnout na první ostrý test stanice.
Brána ze systému Pegas se aktivovala, a z horizontu událostí vystoupil Jumper pilotovaný Sheppardem.
„Podplukovníku cesta proběhla v pořádku?"
„Ano pane, zdá se, že jsem dorazil celý," odpověděl Sheppard.
„Dobrá máte zelenou, pokračujte v cestě na velitelství."
Sheppard zadal adresu Země a vstoupil do horizontu událostí.
Na můstku Daedala Rodney mezitím kontroloval údaje, když senzory zaznamenali zvláštní anomálii.
„Zajímavé senzory zachytily jakousi anomálii, která cestuje rychlostí 0,9999 světla směrem do Mléčné dráhy," řekl Rodney.
„Jak je tohle možné?" zeptal se ho plukovník.
„No teoreticky by to mohli být Antikové," řekl svoji teorii Rodney.
„Ale ti už přeci nežijí víc jak 10 000 let," řekl velmi zjevnou věc Caldwell.
„Zapomínáte na Einsteinovu teorii relativity, pokud cestují takto, uběhlo jim jen pár let a loď třídy Aurora má stázové komory."
O okamžik později dorazil z velitelství Sheppard.
„Daedale tady, Sheppard žádám o povolení pokračovat na Atlantidu, vezu pizzu pro celé osazenstvo."
„Zamítá se, máme tu menší problém," odpověděl Sheppardovi Caldwell.
O chvíli později Sheppard přišel do konferenční místnosti, kde Rodney začal vysvětlovat.
„Díky senzorům jsme zjistily, že se jedná o loď, a je možné, že se na ní nachází Antikové, problémem je, jak je můžeme kontaktovat."
„Přiblížíme se, co nejblíže zatroubíme na ně, a řekneme jim, aby si stáhli okénko," řekl svůj návrh Sheppard.
„Chytré ale stejně nemáme jinou možnost, takže to budeme muset zkusit."
******
O několik minut později se Daedalos přiblížil na maximum svých podsvětelných motorů, k možné Antické lodi.
Takto setrvávali v závěsu několik minut, když zničehonic loď začala zpomalovat.
„Co se to děje?" zeptal se plukovník.
„Zdá se, že nás zpozorovali a zpomalily," řekl Rodney.
Když se ale podíval pořádně, na údaje ze senzorů řekl.
„Oni nejen že zpomalily, oni přímo dupli na brzdy."
O okamžik později se na můstku objevil hologram neznámé ženy.
„Neznámé plavidlo, jsem Helia kapitánka Antické lodi Tria, naše loď je poškozená, pomocí senzorů jsme prozkoumali vaši loď a zjistily, že je schopna letu hyperprostorem, poskytnete nám odvoz?"
Po několik okamžiků byly přítomní lidé na můstku ohromení, než se Rodney odhodlal promluvit.
„Ano bude nám ctí poskytnout vám naši loď, pro přepravu vašich lidí."
Kapitánka se jen usmála a hologram se vypnul.
„Potrvá zhruba hodinu, než zpomalí na dosah transportního paprsku," informoval osazenstvo kapitán Kleinman.
******
O hodinu později Antická loď zpomalila natolik, že bylo možné Antiky transportovat, předtím ještě zaparkovali loď poblíž přestupní stanice, aby ji později mohli opravit.
Následně se Antikové začali přesouvat pomocí Jumperů a raketoplánů na pozemskou loď, zbytek musel být transportován Asgardským paprskem.
Celkem bylo zachráněno 329 Antiků.
******
O 10 hodin později se Daedalos vynořil nad planetou s Atlantidou.
John, Rodney, a členové Antické delegace, kterých bylo osm, se nechali přenést přímo do operačního, kde už čekala Elizabeth, Teyla, Ronon a plukovník Everett.
„Doktorko, plukovníku, Ronone, Teylo toto je Helia kapitánka Antické lodi Tria," představil John jako první velitelku zbylých Antiků.
„Moc ráda vás poznávám," s těmito slovy se Helia obrátila k Elizabeth.
„Děkuji vám, už jsem byla informována o tom, že jste se postarali o naše město."
„Dělali jsme, co se dalo," odpověděla Elizabeth.
„Mohla bych prosím mluvit se zástupcem vašich lidí?" zeptala se kapitánka.
„Já jsem vedoucí této expedice," ohradila se Elizabeth.
„Nechápete mě, doktorko, chtěla bych mluvit se zástupcem celé vaší planety."
„To mohu zařídit," řekla Elizabeth.
Helia už nic dalšího neřekla, pouze na moment zavřela oči a zničehonic ze země před ní vystoupil panel, na který položila ruku a v ten moment všechny obrazovky v operačním zhasly a počítače se vypnuly.
„Co se to děje?" zeptala se zmatená Elizabeth.
„Město je nyní zcela pod mou kontrolou, vašeho opatrovnictví již není déle zapotřebí," odpověděla Helia Elizabeth.
Ochranka ihned na Antiky zamířila zbraně, ale Elizabeth jim dala pokynutím znamení, že mají zbraně zase sklonit.
******
O pár hodin později se dostavil Richard Woolsey a generál O´Neill.
Helia jim začala vysvětlovat, proč jejich loď nemohla použít hyperpohon.
„Bojovali jsme s Wraithskými loděmi během bitvy nám přišla zpráva o evakuaci Atlantidy, proto jsme se vydali směrem na Terru. Když nám zničehonic selhal hyperpohon, bez náhradních součástek a surovin jsme ho nemohli opravit, a proto jsem vydala příkaz pokračovat dál rychlostí co nejblíže světlu."
„A tam jsme vás zachránily my," přidal svojí poznámku Woolsey, když se trochu vzpamatoval.
„Víte o tom, že jsme při obraně tohoto města nasazovali své životy, a prolily mnoho naší krve?" zeptal se kapitánky.
„Dlužíme vašim lidem za to, že jste se starali o naše město. Ale právě jsme se vrátily domů, a vůbec jsme už nedoufali, že toto místo ještě někdy spatříme. Proto potřebujeme čas, navíc vy přiznáváte, že jste Wraithy probudily."
„Pravda," pouze řekl Jack.
„Vy jste ale ovšem zodpovědní za stvoření Wraithů jako druhu, v podstatě nebýt nás nebyla by Atlantida," pronesl už naštvaný Richard.
„Přijde den, kdy tu budou vaši lidé zase vítáni, ale ne teď."
Woolsey s Jackem se ještě pokusily kapitánku přesvědčit, ale ta byla neoblomná.
******
O pár minut později ze zasedací místnosti vyšly Jack a Woolsey ven, kde už čekala Elizabeth, s Johnem a plukovníkem Everettem.
„Tak jak to dopadlo?" zeptal se nedočkavý John.
„Špatně nechtějí nás tu," řekl skleslým hlasem Jack.
„To nás takhle vyrazí, po všem co jsme tu udělali?" zeptala se velmi rozzlobená Elizabeth generála.
„Bohužel ano, podle nich je to vlastně velmi velkorysé, v době kdy opouštěli Atlantidu, byla naše rasa na úrovni lovců," pronesl Woolsey.
„Také nám řekli, že máme 48 hodin na vyklizení města. Podplukovníku Shepparde, vy a plukovník Everett na to dohlédněte."
„Jistě pane," odpověděl Sheppard.
******
O 48 hodin později byly všechny věci sbalené a naložené na Daedalovi a Orionovi.
Členové s osobními věcmi odešli na Zemi bránou díky dalšímu ZPM od Antiků.
John se velmi nerad loučil s Teylou a Rononem, kteří zůstanou v Pegasu.
Woolsey a generál O´Neill zůstali jako vyslanci, kvůli dalšímu jednání mezi Zemí a Antiky.
******
O čtyři týdny později se v SGC aktivovala brána.
Generál Landry společně se Sheppardem čekali na pravidelné spojení s hlášením.
„Generále."
„Generále. Vedle vás stojí Sheppard?" zeptal se Jack Landryho.
„Ano pane," odpověděl Jackovi Sheppard.
„Jednání zatím ustali na mrtvém bodě. Je tu, ale jiný problém místní Replikátoři míří k Atlantidě."
„A ono je to neznepokojuje?"
„Právě že ne, ale oni jsou Antikové, jejich stvořitelé, a tito Replikátoři mají ve svém programu příkaz, aby jim nemohli ublížit," řekl Jack.
„Můžete vyřídit McKayovi, že kdybychom nezachránily Antiky…" nedokončil Woolsey.
„Je mi to jasné o město bychom stejně přišli," dopověděl s povzdechem Sheppard.
S tímto bylo spojení ukončeno.
******
O hodinu později, Atlantida, operační
„Jste si jistá, že dva Jumpery budou na odražení lodi třídy Aurora stačit?" zeptal se, Helie Jack.
„Oni nám nemohou ublížit."
O chvíli později se ozval kopilot jednoho z Jumperů.
„Navázali jsme spojení veliteli."
Helia stiskla jeden z panelů a začala mluvit.
„Tady velitel Helia, město je opět pod kontrolou Antiků. Okamžitě otočte loď, a vraťte se na svou planetu."
Místo odpovědi se ozval jeden z Antiků, který obsluhoval senzory.
„Začínají střílet."
„Okamžitě zapněte štít," vydala velitelka rozkaz.
Než se, ale stihl štít rozprostřít, po celém městě, tak město dostalo zásah, hned několika střelami.
Replikátoři zásahy poškodily výpusť dronů, díky tomu mohla Replikátorská Aurora přistát a z jejích útrob se začali hrnout ven Replikátoři.
Několik Antiků, kteří hlídkovali poblíž přistávacího mola, po nich začali střílet, byli ale velice rychle zabiti.
Replikátoři se postupně rozlévali městem jako voda, a zabíjeli každého, na koho narazily.
******
Mezitím v operačním se Antikové přeskupovali k poslední linii obrany, a Jack se snažil poslat zprávu, aby informoval SGC o situaci.
„Na Atlantidu zaútočily Replikátoři, Antiky to velmi překvapilo, a už ztratily většinu města," než ovšem stihl generál něco dodat, promluvil Woolsey.
„Pozor dostávají se sem," více toho už nestihli, a museli se před Replikátory schovat v nepoužívané části města, kde je Replikátoři nemohli najít pomocí senzorů.
******
Mezitím na Zemi si generál Landry zavolal McKaye, Shepparda, a Elizabeth k podání vysvětlení.
„Jak je možné, že se tohle stalo?"
„No je tu jistá vzdálená možnost, že když jsme upravily jejich nastavení, mohlo se jim povést, přepsat jejich základní kód," pokusil se generálovi vysvětlit Rodney.
„To je vaše práce?" zeptal se naštvaný generál.
„Promiňte, generále, v té době jsme neměli jinou možnost jak zachránit Atlantidu," snažila se to generálovi vysvětlit Elizabeth.
„Je zbytečné se nyní hádat důležitější je, co uděláme?" položil důležitou otázku Sheppard.
„Od doby co o Replikátorech víme, pracujeme na satelitu, který funguje na principu ARG, v jediném okamžiku je schopný zničit Replikátory na celé planetě. Naneštěstí se nám nedaří dosáhnout podobného úspěchu, jako se to povedlo Asgardům."
„A v čem je Rodney konkrétně problém?" zeptal se John
„Problémů je hned několik, například puls, který je schopnej satelit vyslat není dostatečně silný."
„Doktore, máte 120 hodin přijít na to jak to předělat, abychom to poslali bránou a zničily Replikátory jediným úderem. Dostanete k dispozici cokoliv nebo kohokoliv budete potřebovat. Jinak Daedalos město zničí," rozhodl nakonec Landry.
******
O pár minut později v jedné z laboratoří v Oblasti 51 se Rodney společně se Sam, Radkem, doktorem Lee a týmem vědců a inženýrů se snažily o úpravu přístroje na likvidaci Replikátorů.
******
Jen pár minut před uplynutím generálova ultimáta se vědeckému týmu povedlo přístroj dokončit.
Nyní už bylo potřeba jen bombu poslat na Atlantidu což, jak se ukázalo, mělo být jednoduché. Díky Rodneyho prozíravosti měl štít na bráně na Atlantidě zadní vrátka, s jejichž pomocí se povede bombu dostat do města.
Jakmile bylo vše nachystáno, začal seržant Walter zadávat adresu Atlantidy. Rodney byl připraven vyslat při vytvoření červí díry kód na deaktivaci štítu na bráně.
„… Symbol osm start," řekl po zadání posledního symbolu Walter.
„Posílám kód. Silere buďte připravený vyslat na můj pokyn ARG bombu," řekl Rodney.
Během okamžiku Rodneymu přišlo potvrzení.
„Štít je vypnutý pošlete ji hned!" přikázal Rodney.
Siler aktivoval terénní vozidlo F.R.E.D., které vjelo do brány.
O pár vteřin později se bomba objevila v operačním na Atlantidě, kde se Replikátoři snažily zavřít bránu, což se jim ale nedařilo, a už to ani nestihly, protože sotva F.R.E.D. projel bránou celý, vyrazil z bomby na něm silný pulz, který narušil spojení mezi nanity, a ze všech Replikátorů ve městě téměř nic nezbylo.
O minutu později z brány vyjela sonda, která měla zkontrolovat město, když se ukázalo, že je vše v pořádku. Byly vyslány týmy SGA-1 a SGA-2 společně s jednotkami SF a původním vojenským personálem. Celou průzkumnou skupinu vedl plukovník Everett.
Po výstupu z horizontu událostí zabezpečili nejdříve operační, kde se Rodney ihned napojil do systému.
„To je neuvěřitelné, Replikátoři dodali dvě plně nabitá ZPM a navíc opravily téměř všechna poškození. Generál O´Neill s Woolseym jsou naštěstí zavření ve vězení, nejspíš je našli až po opravách."
O chvíli později generál a Woolsey dorazili do operačního, když zničehonic zapípali senzory, které zaznamenali zvláštní anomálii.
„Sakra co se to děje?" zeptal se Rodney jen tak do éteru.
Rodney se podíval na údaje ze senzorů a zbledl.
„Možná se pletu a v to doufám, ale vypadá to na umělé zhroucení planety, a to znamená jediné Oriové si tvoří novou Superbránu," vydechl.
„To bychom měli okamžitě prozkoumat," shodli se nečekaně Jack i Woolsey.
„McKayi spojte nás s Daedalem!" vydal generál rozkaz.
Rodney tak udělal a o okamžik později se na jedné z obrazovek objevil velitel lodi Daedalos.
„Generále je vše v pořádku?"
„Ano je, mám pro vás nový úkol, je potřeba prozkoumat, co se děje na těchto souřadnicích, které vám posíláme," po těchto slovech kývnul Jack na McKaye, který poslal souřadnice místa na Daedalos.
„Rozkaz, generále ozveme se, jakmile budeme mít první informace, Caldwell konec."
Když plukovník domluvil, vydal pokyn kapitánu Kleinmanovi, aby loď navedl na nové souřadnice.
******
Cesta trvala zhruba čtyři hodiny, těsně předtím než měl Daedalos vystoupit z hyperprostoru, zaznamenali senzory celkem šest kontaktů a podle signatur se jednalo o Oriské lodě.
Což se o okamžik později po výstupu z hyperprostoru potvrdilo, že se jedná o šest Oriských lodí.
„Atlantido tady Caldwell, ta neznámá anomálie byla Superbrána, a teď se u ní nachází šest Oriských lodí."
„Tady O´Neill nechte je zatím být, proti šesti lodím jste v nevýhodě, stáhněte se ihned k Atlantidě!"
„Ano generále."
Po tomto rozhovoru vydal plukovník rozkaz k návratu na Atlantidu.
******
O čtyři hodiny později se Daedalos vynořil nad planetou s Atlantidou a zamířil rovnou na přistávací molo, kde ho kapitán Kleinman zaparkoval vedle bývalé Replikátorské Aurory.
Jakmile loď bezpečně zaparkoval, dal plukovník většině posádky volno, a sám se vydal do operačního, kde už čekal tým SGA-1, spolu s Elizabeth, plukovníkem Everettem a Jackem.
„Doktorko, rád vás opět vidím ve městě," pozdravil plukovník Elizabeth.
„Já vás také ráda vidím plukovníku, tak co se vám podařilo zjistit?" zeptala se Elizabeth.
„Bohužel není to dobré ta anomálie, kterou zachytily senzory, byla Superbrána, a když jsme k ní dorazily, už se tam nacházelo šest Oriských lodí," podal Caldwell hlášení ohledně mise.
„Ty Rodney kolik máme teď Antických lodí?" zeptal se Rodneyho Sheppard.
„Momentálně k dispozici máme jen Replikátorskou Auroru," než stihl Rodney pokračovat, ozval se John.
„Tak jí říkat nebudeme. Co takhle Revenant?"
„Jak myslíš, Johne. Dále máme Oriona a Triu, ale tyto lodě zatím nejsou v moc bojeschopném stavu. Na Orionu je práce ještě minimálně na dva měsíce a u Trii si netroufám odhadnout, tu ovšem musíme nejdříve dostat do doku, abychom věděli, co je na ní v nepořádku."
„Co takhle Revenant poslat na Orie dokud jsou v této galaxii?" zeptal se generál.
„Máte pravdu, generále, musíme je zastavit, dokud jsou v dosahu," rozhodla Elizabeth.
„Podplukovníku Shepparde, máte prozatimní velení nad Revenantem a celou operací."
„Ano pane," odpověděl John generálovi.
Po tomto rozhovoru se John vydal shromáždit posádku.

Píšeš dobře, líbí se mi to. Jen bych snesl častější přidávání kapitol

Díky za chválu bohužel mam omezený počet kapitol tak se snažím aby povídka nespadla do mrtvolek proto taky přidávam aspoň pravidelně 1x měsíčně