BSG: Bohemiorum - 12. díl - Ázád Hind (6.2.2016)

[Aiwendill]

Na krituku si este pockas lebo zatial to vyzera ze si jednu poriadnu kapitolu rozkuskoval na niekolko kratsich casti aby si nas udrziaval v napati...

No kdyby Sam věděl, že byl Cylon a co udělali dvakrát, tak by je asi neaktivovaly, to si říká o pořádný malér. Budou v povídce Cyloni z koloniálních válek, nebo zachrání kolonie, mohli by, kdyby zase skákali v čase, že jo.
Napochodovat do Berlína, ne vybombardovat Berlín.
Na další díl se velice těším.
Jo a co dalšího má Coloniál One, kromě pancíře, dělové a raketové baterie lepší doky?
Taky by ze země Sam mohl získat posádku ne?

Colonial One je jenom přetřená a má pancéřové pláty, to je prakticky všechno. Dělat z toho létající tank by bylo poměrně směšné. Berlín - to ponechám zatím bez komentáře. A posádka ze Země... no nevím nevím, teďka má Galactica robotickou posádku, jejíž inteligence byla předem naprogramována právě Karou ještě v době, kdy byla Andělem. A navíc bys musel lidskou posádku zacvičovat a ještě krmit. Takže lepší jsou ti plecháči, kteří udělají všechno a ještě si nestěžují.

[Aiwendill]

Ale tie eroticke hracky su skvele! Len tak dalej...

A jo Kara Anděl ( cože?!!), v seriálu na konci co?, zmizela protože dokončila svůj úkol, tak že teď má taky poslání chránit lidstvo.

coldvel píše:

A jo Kara Anděl ( cože?!!), v seriálu na konci co?, zmizela protože dokončila svůj úkol, tak že teď má taky poslání chránit lidstvo.

Neřekl bych až tak, že to je její poslání. Do minulosti zabloudili kvůli chybě, kterou nemohla svým způsobem ovlivnit.

pěkny, jsem nečekak tak rychlé vydavaní dílu

A PŮVODNÍ PLÁN?

Co míníš tím původním plánem?

Snad omluvíte dvojpost. A co se týče vydávání dílů, nekouskuju jeden super díl na více kousků, ale píšu to postupně a podle toho i vydávám, takže tu máte už rovnou i třetí díl, který uzavírá kapitolu "Cesta do války" a otvírá novou, pojmenovanou "Zbrojení", jejíž první díl by mohl být při dobré konstelaci hvězd už zítra.

Cesta do války 3

Pražský hrad
Admirálové seděli na pohodlných polstrovaných křeslech, když v tom se ozvalo zabouchnutí dveří. Pravděpodobně asi skončila návštěva. Okolo nich se prohnal člověk, který se na chvíli jenom zastavil pohledem a pokývnul kloboukem na znamení pozdravu a odešel.
„Kdo to byl?“
„Asi německý velvyslanec, jak se dívám na ty jeho nohy.“
„To jsou tak zdegenerovaní?“
„Ne, mají tam vycpávky.“

Kara pouze otočila panenkami očí. Poté přišel muž, jenž je doprovodil k prezidentovi.

„Ti železní oři musí zůstat tu.“

Sam s Karou se na sebe podívali a posunkem dali najevo, aby čekali za dveřmi. Potom už nečekali a rovnou vešli do pracovny.

„Dobrý den, jsem dr. Beneš,“ spustil anglicky.
„Admirál Samuel T. Anders.“
„Admirálka Kara Thrace.“
„Koukám, že jste oba admirálové, no tak se tedy posaďte, prosím.“

Co dosednuli na židli, tak Beneš znova spustil.

„Od důstojníka jsem slyšel, že nám prý nabízíte spojenectví, co je na tom pravdy?“
„Pravdy je na tom víc než dost, dokonce vám nabízíme ochranu před rozpínavostí Německa.“
„Spíš by mě víc zajímalo, který národ zastupujete.“

Sam pak na Beneše vyrukoval s něčím, co uzemnilo jeho tvář.

„Žádný národ nezastupujeme, jsme vašimi předky.“
„No to nemyslíte vážně, s takovými žerty si běžte na někoho jiného.“
„No a co tedy pro vás znamená loď, se kterou jsme přiletěli a ti železní vojáci?“

Tento fakt donutil Beneše začít pořádně myslet.

„No dobrá, dejme tomu, že jste našimi předky. Jak to ale chcete udělat, abychom vám uvěřili?“

Na to Kara povytáhla malý kufřík.

„Toto je rádio, které umožňuje spojení s našimi jednotkami na orbitě.“
„Pojďte s námi ven.“

Beneš váhal. Nevěděl, zdali má jít anebo radši zůstat, rozhodl se pro to první. Jenom co vyšli ven, Kara aktivovala rádio.

„Zde admirálka Thraceová CIC, ať Galactica provede manévr dle rozkazu šedesát jedna. Vypouštění povoleno, pokud jsou piloti připraveni.“

Drahnou dobu se ale nic nedělo.

„Hm, tak to vypadá, že z vašeho plánu asi nic nebude,“ mračil se Beneš.
„Jenom musíte vydržet a koukejte nahoru.“

Dolů se přibližovala ohnivá koule a jenom co byla 11 kilometrů nad Prahou, tak vypustila všechny stíhačky, které byly řízeny Cylonskými piloty po vypuštění všech stíhaček už byla Galactica ve výšce 5 kilometrů.

„Vždyť to na nás spadne!“ ječel Beneš.

Jeho obavy umlčel skok Galacticy zpět na orbitu, silné proudové víry způsobené skokem však Benešovi sebraly klobouk a byl odfouknut až na střechu. Oba admirálové to sledovali s pobavením. Stíhačky se začaly ve vzduchu rojit a dělat vyloženě napřeshubu manévry, které všem přítomným vyrazily dech.

„No, tak na tohle nemám slov.“
„Ani nemusíte mít, chtěl jste důkaz, máte ho mít.“
„Stačilo vám to?“

Beneš jenom kýval hlavou na znamení, že ano.

„Zde admirálka všem stíhačkám, představení skončilo, vraťte se prosím na svoji loď.“

Benešovi to ale nedalo a musel se zeptat.

„Mě by zajímalo, jaký máte pohon stíhaček, že jsou tak rychlé.“

Do tohoto tématu se zakousla Kara, která o tomto věděla nejvíc.

„Na lety ve vesmíru mají proudový motor, který se napájí tekutým tyliem, což je mnohem energetičtější obdoba vašeho paliva. V atmosféře jsou pak o trochu rychlejší díky spalování kyslíku.“
„Pár výrazům, které jste použila, jsem nerozuměl.“
„Nevadí, jsme tu však kvůli něčemu jinému.“

Všichni tři se zpět vydali do pracovny a Beneš jenom mumlal.

„Dnes jsem toho viděl víc, než za celý svůj život.“
„Věřím,“ usmíval se Sam.
„Teď však k té smlouvě. Jak už vám admirál Anders říkal, nabízíme vám ochranu Československa před Německem, plnou ochranu.“
„Jistě budete mít nějaké podmínky.“

Do toho se vložil Sam.

„Ano, nesmíte podepsat budoucí smlouvu, která má být podepsána v Mnichově. Tato smlouva přikazuje Československu odevzdat Sudety. A přinutí vás k tomu i vaši spojenci jako je Velká Británie a Francie.“

Beneš se na to díval s ústy dokořán.

„Spojenci by nám případně jistě pomohli.“
„Mýlíte se, nijak vám nepomůžou a ještě vás do toho bláta hodí sami.“

Beneš dumal pod přívalem slov.

„Je ještě nějaká další podmínka?“
„Plná mobilizace.“
„Vždyť ani není důvod mobilizovat armádu.“
„Zanedlouho bude. Poté co odmítnete tu smlouvu, vyprovokujete Německo k útoku.“
„Jak ale můžete vědět, že k tomu dojde?“
„Prostě mi věřte, bude to tak. Plán pro napadnutí Československa se jmenoval Fall Grün. Hitler by se nezastavil před ničím a šel by na to i za cenu toho, že by se mu vzbouřil hlavní šťáb.“
„Jakým způsobem nám můžete pomoci?“
„Útokem našich stíhaček a jich těžších verzí, střelbou z vesmíru, zbraně hromadného ničení, či železní vojáci.“
„Zbláznil ses Andersi? Zbraně hromadného ničení? Na co sakra jako chceš použít atomovku? Vždyť ta nejmenší, kterou máme, by rozložila celé hlavní město i s předměstím za pár vteřin!“
„To není problém.“
„No to teda je! Radioaktivní zamoření je poslední, co by tu lidi potřebovali, nemluvě o tom, že ta radioaktivita může dolétnout až sem těchto oblastí. A sám moc dobře víš, o co jde.“
„Vím, američané tyhle bomby použili ve čtyřicátém pátém na Japonsko ještě minule jsme tyhle důsledky viděli.“
„No tak vidíš, je holý nesmysl tohle používat zbůhzdarma.“
„Eh, mohli byste mi říct, o co tu jde?,“ byl Beneš už docela zmaten.
„No ty zbraně hromadného ničení, které máme, jsou prostě přepálené a je čistá sebevražda je používat v blízkosti měst.“
„Tak je jednoduše nepoužívejte,“ utnul všechno prezident.
„Příště víc přemýšlej, Andersi.“
Beneš se na to jenom usmál: „Každopádně bude nutné tuto smlouvu o spojenectví uzavřít klasickým způsobem, tedy podepsáním protokolu.“
„To by nebyl problém.“
„Zanecháme vám tu kufřík s rádiem pro komunikaci s námi, můžeme tímpádem dojednat detaily smlouvy i přesto, že tu nebudeme.“
„Nebude možné, aby nepřítel odposlouchával?“
„Ani ne, nemají na to tak vyspělou technologii na prolomení šifrování.“
„To jste mě uklidnil.“

Po zhruba čtyřech dnech přípravy nové smlouvy, byli pozváni admirálové Kara Thrace a Samuel Anders na Hrad.
Jejich návštěvu opět uvítal Beneš a uvedl je do přípravné místnosti.

„Doufám, že jste připraveni na fotografy a případné otázky,“ se zeptal s úsměvem.
„Jako vždy.“

Španělský sál
Nejdříve předstoupil mluvčí a spustil.

„Vážení páni a dámy, dneska jsme se tu všichni, abychom pozorovali podpis nové spojenecké smlouvy mezi Československem a našimi Předky,“ na posledním slově si mluvčí dal záležet a pak už do sálu za zvýšeného šumu vstoupil Beneš spolu s admirály. Následně byla smlouva formálně stvrzena podpisem a podáním si rukou a pak už následovaly otázky čistě novinářské.
„Odkud pocházíte?,“ zeptal se jeden reportér a Sam na to zaťukal lžící do skleničky.
„My, Předkové, pocházíme z dvanácti kolonií planety Kobol, dle legendy existovala i třináctá kolonie, kterou měla být Země, proto nás před mnoha lety vyslali, abychom ji našli. A stalo se tak,“ zalhal Sam.
„Kolik máte lodí podobných té, která se předvedla nad Prahou před čtyřmi dny?“
„Mnoho.“

Podobné bulvární otázky a odpovědi se táhly ještě hodinu, než je Beneš doslova vyrval ze spárů novinářů.

„Tak fíha, nečekal jsem, že se tam budu cítit jako při křížovém výslechu.“
„Varoval jsem vás,“ chechtal se Beneš.
„Tak my už asi poletíme, rádio máte, takže kdyby byl jakýkoliv problém, stačí zmáčknout modré tlačítko a hned se na nás dovoláte.“
„Admirálko Thraceová, pokud by vám to nevadilo, tak bych tu zůstal ještě pár dní a něco probral s Benešem.“
„Myslím, že to vadit nebude,“ škrtla očima o Sama: „nechám ti tu deset plechovek.“
„Díky.“

Po odletu Colonial One
„Tak copak byste chtěl probrat?“
„Otázku Československé armády. Není moc vyspělá.“
„To je pravda, v současnosti jdou všechny peníze do vyzbrojování na nové moderní tanky LT-38 a také do bunkrů.“
„Pokud vás můžu požádat o laskavost, zastavte pro tuhle chvíli výrobu všech tanků, pancéřovaných aut a letadel, pomůžeme vám navrhnout a postavit mnohem lepší typy.“
„To bych ale musel probrat se šťábem a vládou, není to věc, která by se dala udělat mávnutím ruky.“
„Ale přesto je důležitá, nemůžete se spoléhat na obranu z vesmíru, pokud pro to i něco neuděláte v pozemní části. Nejdůležitější je mobilita, která je vhodná na obkličovací operace a ničení kapes odporu.“
„Chápu vás.“

Po pár hodinách se sešel svolaný šťáb v podobě generálů Ludvíka Krejčího, Jana Syrového a Vladimíra Kajdoše. Admirál Anders jim přednesl svoji myšlenku a souhlasili, ač neradi, s tím, aby přestavbu armády navrhoval a řídil on. Taktéž té noci byla zastavena produkce všech tanků, letadel a aut pro armádu, jenom s výjimkou těch, co byly určeny pro zahraničí. Zároveň ještě měl s Karou velmi dlouhý rozhovor, kde si vyžádal jednoho slabšího plecháče předělaného do architekta.

„Slib mi, že s ním nebudeš dělat kraviny,“ končila rozhovor Kara.

Samotný Raptor měl přiletět za pár minut a tak jej vyčkával s Benešem na nádvoří Hradu. Po příletu se z Raptora vysoukal robot, jehož verze bojovaly v cylonské občanské válce.

„Zdravím admirále Samueli Andersi a prezidente Edvarde Beneši, jsem tu na vyžádání admirála, abych vám pomohl s vypracováním návrhů pro všechny složky armády.“

Robot zasalutoval a Sam se zdál být minimálně tak překvapený jako Beneš.

„Nuže, pojďme.“
„Máš nějaké jméno?,“ zeptal se celkem nevinně Beneš.
„Žádné jméno nemám, ale jsem model číslo devatenáct výrobní řady sedm set čtyřicet, po boji v Cylonské občanské válce se na mě trvale navázala admirálka Kara Thraceová, která mě taky zachránila před smrtí. V občanské válce byl totiž zničen Uzel Znovuzrození, který zajišťoval nám, Cylonům, praktickou nesmrtelnost.“

Beneš měl pusu jenom dokořán a Sam k tomu přidal ještě své zkušenosti.

„Máš pravdu, uzel samotný byl zlikvidovaný zbraní hromadného ničení, spolu s tím uzlem byly zničeny i dvě basestar, které uzel chránily. Od tý doby odpor nepřítele ustal a v boji o Cylonskou kolonii jsme zlikvidovali všechny Cylony, včetně jejich humanoidních modelů.“
„Huma-co?“
„Humanoidní znamená lidský, byly to lidské modely. Bylo jich dvanáct typů, osm jako série určené pro lodě cylonů, čtyři byli ti původní, jenž existovali už před tisícovkami let, to oni zastavili koloběh násilí a já k těm čtyřem modelům patřím.“

Cylon jenom přikývl.

Benešovi už stály vlasy z mrazivého poslouchání.

„Takže jste nesmrtelní?“
„Smrtelní. Teď už smrtelní, za sebe vám mohu říci, že žít tisícovky let je pěkně na houby, pokud nemáte žádný cíl, za kterým byste šli, pak nemá význam žít takhle dlouho.“

Beneš pokýval hlavou a šli dál.

„Nikdy bych nevěřil, že narazíme zrovna na vás. Jenom díky vám skoro zmizel tlak Německa na Československo, takže si myslím, že mobilizace je nepotřebná, co myslíte?“
„Nějak tak bych to i potvrdil. Snímky ukázaly na to, že se německé skupiny armád stahují od hranic, dokonce i v Rakousku,“ dodal robot.
„Může to být jenom ticho před bouří, nespoléhal bych na to.“

No puvodni plan Kary, asi chtela zustat v jejich case a ne do roku 1938, tak co by puvodne delali s Galacticou?
No tekute tylium k pohonu lodi?, v pilotnim filmu bylo ze maj Vipery vlastni reaktory, navic je Tylium strasne vzacne pouziva jen v FTL motorech.
Udelas z Ceskoslovenska supervelmoc?

coldvel píše:

No puvodni plan Kary, asi chtela zustat v jejich case a ne do roku 1938, tak co by puvodne delali s Galacticou?
No tekute tylium k pohonu lodi?, v pilotnim filmu bylo ze maj Vipery vlastni reaktory, navic je Tylium strasne vzacne pouziva jen v FTL motorech.
Udelas z Ceskoslovenska supervelmoc?

No a jaké asi používají palivo ty reaktory? Jinak původní plán bylo to, že s Galacticou bude pokračovat v současnosti a ne v neočekávané minulosti.

Co treba jaderny material, USAF chtela studene valky postavit bombarder, kteryby pohanel jaderny reaktor, mohl by letat skoro neomezene, ale znecistil by vsechno.
Jo, a pokracovat mela jako v cem?

Pokračovat to mělo politickou roztržkou na Zemi o to, kdo tuhle loď bude mít, nakonec po atomovém úderu vůči BSG se pak Kara rozhodla vypustit všechny dostupné atomovky rovnou na náš svět. Ale tohle by mělo trochu tak nic neříkající příběh, tohle mi přijde zajímavější.

Tak další díleček je na světě, víceméně popis nové techniky a navnadění na konci.

Zbrojení

Od prvního kontaktu Čechoslováků s Předky uběhlo už mnoho měsíců, nebyla ani příprava žádné smlouvy, která by Československo obrala o cenné území, při ukončování fortifikace byly dokončeny zbývající rozestavěné forty a načaté základy byly zasypány, pod vedením admirála Anderse byla provedena reorganizace armády. Jednotlivé armády byly buď zrušeny anebo se změnil jejich význam, spolu s armádami jsou uvedeny i typy a vlastnosti jednotek, které má armáda zařazené.

První tanková armáda
Hlavní tahoun celé armády, slouží na ničení nepřátelské techniky a prolamování v oblastech těžkého odporu.

Velikost: 20 divizí (+-200 000 vojáků) z toho patnáct divizí vyzbrojeno tanky T-25, zbylých pět je vybaveno tančíky T-15.

Tank Škoda T-25

[img][./images/thumbs/skoda_t25___czechoslovakian_army_skin_by_al_adam-d4iemg4_1402340017.jpg]http://drongo-lab.ru/wp-content/uploads/2012/02/skoda_t25___czechoslovakian_army_skin_by_al_adam-d4iemg4.jpg[/img]

Byl navržen samotným admirálem a jeho cylonský architekt vypočítal dostupnost nejlepších technologií na jeho stavbu. Tank byl stavěn na ničení nepřátelských tanků na obrovské vzdálenosti. K tomu byl vybaven revolverovým kanonem ráže 75 milimetrů, který má v zásobníku pět střel, plus šestou, už nabitou v hlavni, k zaměřování slouží laserový paprsek, který umožní zničit cíl už na první ránu. Sklopený pancíř o síle 90mm umožňuje velmi kvalitní ochranu posádky před průnikem střely, boky jsou už o síle 50mm a zadek 30mm. Věž má pancíř všude stejný – 60mm. Taktéž disponuje vybavením na noční boj, noktovizorem. K obraně proti pěchotě má k dispozici dva kulomety ráže 7.7 milimetrů. Osádku tanku tvořili čtyři lidé, řidič, velitel, nabíječ a střelec trupového kulometu.

Rok zařazení do služby: 1939.
Typ: Střední tank.
Maximální rychlost: 60km/h na pevném povrchu, 30-40km/h v terénu.
Dojezd: 200 km.
Síla pancíře: 90mm(sklopený, efektivní účinnost až 150mm)/60mm/30mm, věž 60mm.
Výzbroj: Revolverové dělo Škoda A-18 ráže 75mm, dvakrát 7.7mm kulomet, jeden v korbě, druhý ve věži.
Posádka: 4.
Zvláštnosti: Laserové zaměřování vzdálenosti, vybavení pro noční boj.

Tank Škoda T-15

[img][./images/thumbs/skoda_t15___czechoslovakian_army_skin_by_al_adam-d4kcp47_1402340019.jpg]http://fc02.deviantart.net/fs70/i/2012/039/1/c/skoda_t15___czechoslovakian_army_skin_by_al_adam-d4kcp47.jpg[/img]

Lehký průzkumný tančík, tentokráte navržený komisí architektů pro výzbroj Tankové armády. Je stavěn na vysoké rychlosti a má k dispozici i rádio, jehož technologie byla okopírována od Viperu, umožňuje efektivní komunikaci na vzdálenost až osmdesáti kilometrů. To vše ale za cenu slabého pancíře, který všude byl na 20mm a děla s nízkou efektivitou, nedisponuje systémem laserového zaměření a musí se tak zaměřovat ručně. Kanon ráže 37mm, spolu s ním je spřažen kulomet ráže 7.7mm, osádku tvoří dva lidé, řidič a velitel.

Rok zařazení: 1939.
Typ: Lehký průzkumný tank.
Maximální rychlost: 80km/h na pevném povrchu, 50-60km/h v terénu.
Dojezd: 180 km.
Síla pancíře: Všude 20mm, i na věži.
Výzbroj: 37mm kanon Škoda K-19, jeden 7.7mm kulomet ve věži.
Posádka: 2.
Zvláštnosti: Velmi silné rádio s dosahem až 80 km, umožňuje zavolat leteckou podporu, či určit velitelství pohyby vojsk, také vysoká rychlost v terénu. Tu ovšem musí řidič dobře využít, jinak hrozí roztržení pásu.


Druhá letecká armáda
Slouží k letecké podpoře pozemních jednotek a ničení center odporu.

Velikost: 11 letek – šest letek lehkých frontových stíhačů, čtyři letky bombardérů a jedna letka těžkých záchytných stíhačů. (odpovídá to 16 divizím, +- ještě letecký personál, kterého je něco přes osmnáct tisíc)

Lehký frontový proudový stíhač Avia P-2 (verze C)

[img][./images/thumbs/yak-23-2_1402340021.jpg]http://www.ctrl-c.liu.se/misc/ram/yak-23-2.jpg[/img]
(Vzácná barevná fotografie!)

Tento stíhač byl utvořen za účelem stíhání na frontové linii, motorová jednotka byla okopírována od proudových motorů, které používali atmosféričtí stíhači na dvanácti koloniích, výkon okopírovaného motoru byl uměle přiškrcen s ohledem na použitý materiál, i tak umožňuje rychlosti přes 900 kilometrů v hodině, která na rok 1939 překonává úplně všechny letouny. Výzbroj tvoří dva 20mm kanóny se zásobou 200 nábojů na jeden kanon. (A byl testovací prototyp, verze B nese dva 23mm kanony, každý má zásobník 120 nábojů). Je vybaven gyroskopickým stabilizátorem střelby, který ukazuje balistickou křivku nábojů. Má k dispozici i kyslíkovou masku. Radar je k dispozici, ale ukazuje pouze body, rozlišující mezi červenou a modrou, to první je logicky nepřítel. Posádka je jeden pilot.

Rok zařazení: 1939.
Typ: Lehký frontový proudový stíhač.
Maximální rychlost: 972km/h ve výšce šesti kilometrů.
Maximální dostup: 10 kilometrů.
Maximální dolet: 1800 km.
Výzbroj: Dvakrát 20mm kanon Škoda Šaratice-K50.
Posádka: 1.
Zvláštnosti: Schopnost startovat na krátké dráze a už za nízkých rychlostí, velmi dobrá manévrovatelnou, celková ovladatelnost umožňuje nováčkům získat cit na řízení proudových letounů.

Těžký proudový stíhač Avia TPS-9

[img][./images/thumbs/ar234_v9_02_1402340022.jpg]http://xplanes.free.fr/ar234/proto/ar234_V9_02.jpg[/img]

Stíhač sloužící jako ničitel bombardérů, dvě proudové pohonné jednotky s o něco menším přiškrcením a hlavně jsou upraveny pro boj ve velkých výškách. Radar. Gyroskopický stabilizátor. Výzbroj jeden kanon ráže 50mm, dva kanony 20mm a čtyři kulomety 12,7mm. Osádka letounu čítá pilota a kopilota, který kontroluje radar.

Rok zařazení: 1939
Typ: Těžký proudový stíhač.
Maximální rychlost: 950km/h ve výšce devíti kilometrů.
Maximální dostup: 14 kilometrů.
Maximální dolet: 2800 km.
Výzbroj: 50mm kanon Laňka-50, 2x20mm Šaratice-K50, 4x12,7mm kulomet.
Posádka: 2.
Zvláštnosti: Velmi dobře vyzbrojený letoun se smrtící silou, sekundová dávka dosahuje hmotnosti 26kg.

Lehký proudový bombardér Avia PB-5

[img][./images/thumbs/4_6_1402340024.jpg]http://img.wp.scn.ru/camms/ar/10/pics/4_6.jpg[/img]

Lehký bombardér sloužící k likvidování kolon nepřítele. Dvě proudové pohonné jednotky obehnané 30mm pancéřováním, zbytek letadla opancéřován na sílu 15mm, kokpit má zepředu pancéřové sklo o síle 75mm. K dispozici 12 venkovních pylonů, pumovnice pro jednu 500kg bombu. Zadní střeliště se dvěma kanony ráže 23mm s delší hlavní a pevnější stabilizací + zaměřovací gyroskop. Důvod pro přimontování střeliště byl zcela jasný, plně naložený bombardér dosahuje rychlosti sotva 700 kilometrů v hodině a to už ho můžou nějaká letadla při správné taktice i ohrozit. Na letadlu slouží pilot a střelec zadního střeliště.

Rok zařazení: 1939.
Typ: Lehký proudový bombardér.
Maximální rychlost: Plně naložený 720km/h, prázdný 920km/h, obojí ve výšce čtyř kilometrů.
Maximální dostup: 6 kilometrů (motory jsou upravené na co nejrychlejší let v nízké výšce).
Maximální dolet: Plně naložený – 1600 km, vyprázdněný cca 2000 km.
Výzbroj: 12 pylonů a jedna vnitřní pumovnice (napevno 500kg bomba, nic jiného). Na pylony může být přivěšeno velké množství zbraní, od těžkých neřízených raket až po 150kg bombičky. Zadní dvojče kanónů ráže 23mm Škoda O-23.
Posádka: 2.
Zvláštnosti: Zadní dvojkanón na obranu.

Těžký proudový bombardér Avia TPB-30

[img][./images/thumbs/3m-3_1402340026.jpg]http://www.airwar.ru/image/idop/bomber/3m/3m-3.jpg[/img]

Těžký čtyřmotorový proudový bombardér byl vyvinut za účelem nesení těžkých dvoutunových raketových rádiově naváděných bomb, kterých nese osm. Nenese žádné obranné zbraně, jelikož se nepočítá s žádným odporem ve výšce patnácti kilometrů a taktéž jeho rychlost 1050 km/h je impozantní (ovšem jenom pokud je nenaložený, při plném naložení už jeho rychlost kolísá na takových 900km/h). Posádku tvoří pilot, kopilot, odjišťovač bomb a technik, který hlídá radar silnější verze a varuje jednotky frontové obrany, čiže také slouží jako letoun včasné výstrahy.

Rok zařazení: 1940.
Typ: Těžký proudový bombardér.
Maximální rychlost: 1050km/h nenaložený, 920km/h plně naložený, obojí ve výšce 15 kilometrů.
Maximální dostup: 18 km.
Maximální dolet: 7900 km plně naložený, nenaložený cca až 11 000 km.
Zbraně: Osm dvoutunových rádiově naváděných raketových bomb přezdívaných „Andělé smrti“.
Posádka: 4.
Zvláštnosti: Stroj včasné výstrahy, po zadání cíle pozemním vojskem vypustí bombu, která sleduje rádiový signál vypouštěný naváděcí krabičkou zanechanou na místě. Je schopna cíl roztrhat obrovskou rychlostí a téměr devítisty kilogramů semtexu.

Třetí mechanizovaná armáda
Slouží k zásobování tankových jednotek na frontové linii, taktéž vypomáhají frontovým letištím, dále pak na rychlé a hluboké průlomy v oblastech slabého odporu. Převáží i vojáky, pokud to velení uzná za nutné a pomáhající vítězství.

Velikost: 25 divizí, z toho pět protileteckých. (250 tisíc mužů a žen)

Obrněné auto Želva

[img][./images/thumbs/daimler-mk1-armoured-car_1402340028.jpg]http://miliblog.co.uk/wp-content/gallery/british-ww2-armour-wheeled/daimler-mk1-armoured-car.jpg[/img]

Základem mechanizované armády jsou obrněná auta, i Československo v tomto není výjimkou. Vyvinulo typ čtyřkolového obrněného auta jménem Želva. Na pevných cestách bylo velmi rychlé. Výzbrojí je 37mm kanon a 7.7mm spřažený kulomet. Jelikož se počítá s tím, že pancéřové auto bude likvidovat živou sílu protivníka, tak je vybaven explozivními nábojemi pro kanon a zápalnými náboji pro kulomet. Pancéřování je po celé délce trupu 30mm, předek má 40mm a zadek 10mm. Věž 30mm, mantlet děla a kulometu má ještě 20mm pancíře navíc. Posádku tvoří řidič, nabíječ a velitel.

Rok zařazení: 1939.
Typ: Obrněné auto.
Síla pancíře: 40mm/30mm/10mm, věž 30mm, mantlet děla 20mm štít.
Maximální rychlost: 50km/h po pevných cestách, 20-30km/h v terénu.
Maximální dojezd: 120 km.
Výzbroj: 37mm kanon Škoda K-19, spřažený 7.7mm kulomet.
Zvláštnosti: Určený na likvidování živé síly nepřítele.

Škoda RSO – Zvláštní náklaďák



Vyvinutý pro přepravu munice, vojáků a náhradních dílů. Velkou zvláštností je absence gumových kol, místo toho má velká celokovová kola s drážkami, které umožňují hladký průjezd obtížným terénem. Vojáky přezdíván „Traktor“.

Rok zařazení: 1939.
Typ: Zvláštní náklaďák.
Pancíř nemá žádný.
Maximální rychlost: 50km/h na pevných cestách, 30km/h v terénu.
Maximální dojezd: 230 km.

Protiletadlový tančík „Kulový blesk“

[img][./images/thumbs/kugelblitz_01_1402340034.jpg]http://www.onefortyeight.com/gallery/kugelblitzmk/images/kugelblitz_01.jpg[/img]

Je ve výbavě protiletadlových divizí. Je to tančík s kulovitou věží (odtud kulový blesk) a výzbrojí dvou 30mm rychlopalných kanónů, jejíž střelba se navádí radarem. Posádku tvoří pouze řidič a velitel, který obsluhuje kanony a dobíjí jednotlivé zásobníky a určuje, na který cíl se má střílet. Je schopný střílet i za jízdy a při plné střelbě za pouhé čtyři minuty vypotřebuje všechnu svoji munici. Proto potřebuje poblíž sebe zásobovací auta, jinak se protiletadlová obrana zhroutí jako domeček z karet.

Rok zařazení: 1939.
Typ: Protiletadlový tančík.
Pancíř: 10mm všude.
Maximální rychlost: 40km/h na cestách, 20km/h v terénu.
Maximální dojezd: 150 km.
Výzbroj: Dvojče kanónů ráže 30mm Škoda Karaš-30.
Zvláštnosti: Střelba naváděná radarem.

Čtvrtá pěší armáda
Pěší podpora útoků, jsou nasazováni všude. Slouží k označení cílů pro lehké a těžké bombardéry, ženijní část armády se věnuje obnovení komunikací, mostů a železnice, které byly poškozeny nepřítelem.

Velikost: 25 divizí, z toho dvě ženijní a jedna specializovaná (Stará se o označování cílů).

Pátá podpůrná armáda
Složena výhradně ze záloh a branců, kteří mají být nabráni v případě války. V době míru tato armáda imaginárně neexistuje.

Velikost: +-188 divizí (1,8 miliónů branců a záloh)
K dispozici má „zastaralou“ techniku (Lt-38 a Lt-35).

Admirál Anders po dočtení zaklapl Průvodce vojskem pro zelenáče a upil si trochu moravské slivovice a mladému designérovi, který se chudák před ním klepal samou nervozitou, řekl, že zpracování je výborné, přehledné a hlavně jednoduché.
„Dostanete za to prémie. Musím se přiznat, že se mi tohle jako jediné z celkem dvaceti návrhů líbilo. Odchod,“ mávl rukou. Přemýšlel, jak moc změnil historii. Nestačilo mu to. V hlavě se mu rojil plán.

Tak snad jste spokojení. Jenom tvorba tohodleho dílu mi zabrala pět hodin, když do toho započítám i hledání vhodných obrázků. Další díl bude nevím přesně kdy, protože v následujících dnech nemám moc času, ale uřčitě se posnažím do pátku něco spíchnout.