StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

To chce čas

Vylez zpoza pece, svaž si uzlík buchet, vydej se do světa, sesbírej nějaké rozumy, vrať se za námi a čas ti do zítřka rychle uteče

hahahaha

opět středa a opět nový díl...teda spíš druhá část novýmu dílu... snad si to užijete a snad se vám bude líbit i menší 18+ část, kterou nakonec nebudu dávat do spoileru...stejně si to každý přečte

korekce Jakop a Patas

8. Díl (Návštěva - Visitors) PART II

Mléčná Dráha, Galar, 1. Července 2009
Zatímco se v zasedací místnosti Atlantidy rozhodovalo o možné budoucnosti celé galaxie, v jednom ze sektorů dřívějších goa’uldských území, se na měsíci chráněném Asgardskou smlouvou o chráněných planetách, mohlo rozhodovat o budoucnosti Země, a především pak Atlantidy. Při spojení s dokovací stanicí se totiž Rodney na popud plukovníka Carterové dozvěděl, že Antikové vystavěli po celé galaxii mnohem více základen, než se původně myslelo. Po Zemi, Měsíci, Marsu, Proclarush Taonas, Orbáně a asteroidu na okraji galaxie, tak na řadu přišla poslední dostupná základna, která se k překvapení všech skrývala na měsíci, s jehož obyvateli Země v minulosti, před příchodem orijských vojsk obchodovala. Po křížové výpravě však vztahy mezi oběma národy utichly a stejně jako s Orbánci a Kelowňany, měl být s Galarany opětovně navázán kontakt. Kvůli přítomnosti Thora při zasedání zástupců Aliance Mléčné Dráhy byl do služby povolán Daedalos, který byl při akcích v Mléčné Dráze nováčkem. S sebou na své palubě vezl celou nynější SG-1 s již začleněným Chrisem Evansem. Jak se již stalo rutinou, při jakékoli dlouhodobější cestě lodí, se celý tým na nadcházející misi koncentroval společně. Ať už to bylo v jídelně, ubikacích nebo v tělocvičně, kde se právě utkával Ronon s Chrisem, kterého si i přes prvotní odpor docela oblíbil. Byl to soupeř, který s ním kromě Teyly a tak trochu Johna jako jediný dokázal držet krok a s každým dalším soubojem bylo pro Ronona těžší a těžší jej porazit. I proto si jej vybíral na úkor Shepparda, což mu nevadilo, protože tak mohl trávit více času s Teylou, která s ním také ráda trávila volný čas. I nyní jej spolu trávili a stejně jako Ronon s Chrisem se oddávali bojovému tréninku, v němž se John taktéž od začátku velice zlepšil a byl schopen Teylu porazit, zatímco od Ronona vždy dostal výprask. Cesta na Galar trvala téměř dva dny, a proto nebylo divu, že se celý tým začal i přes četné tréninky trošku nudit. Naštěstí zbývalo již jen několik málo minut do výstupu z hyperprostoru, jehož tunel ústil na okraji sluneční soustavy. Daedalos plynule přibrzdil po návratu do normálního prostoru a se zapnutými skenery zjistil během chvíle vše důležité o místní sluneční soustavě. Bohužel zprávy byly krapet jiné, než Caldwell, celá SG-1 i SGC čekalo. Na stabilní orbitě Galaru se nacházela poměrně početná skupina vesmírných lodí, které dle databáze odpovídaly Aschenské konfederaci. Přesněji to byl třetí úderný svaz, který pro Ascheny plnil velice důležitou podpůrnou roli, když se v galaxii objevily neznámé lodě našedlé barvy s velkým bíle zářícím jádrem. Daedalos se ihned zamaskoval díky nové generaci naquadahových generátorů třídy Mk.III, které oproti druhé generaci dokázaly poměrně stabilně držet maskování i po dobu několika dlouhých hodin až dnů. Škoda však již byla napáchána a polovina lodí úderného svazu byla na cestě k poslední známé souřadnici, na níž se pozemská loď před zamaskováním nacházela. Senzory všech aschenských lodích pracovaly na sto procent, alarm houkal jako na lesy a jindy klidní Aschenové byli nervózní v očekávání, co se bude dít. Naštěstí senzory nezachytily nic, ani sebemenší tepelnou stopu. Ještě větším štěstím pro Ascheny však bylo, že Caldwell neměl v úmyslu se s takovou přesilou přetlačovat o to, kdo je lepší. Na místo toho se tým plukovníka Shepparda namačkal do malého jumperu a zamaskováni vyrazili k planetě, která teď skrývala tajemství, o němž Země možná vědět nechtěla.
„Buďte opatrní, Shepparde, budeme poblíž,“ popřál Caldwell, který nařídil vypnout nepotřebné systémy, aby pro jistotu zabránil případnému detekování, které se však s tímto krokem rapidně snížilo.
„Za chvíli se vrátíme,“ odpověděl Sheppard a zamířil na orbitu, která byla hlídána zbylou půlkou úderného svazu.
John opatrně proplul mezi loděmi a na volném místě začal skenery hledat základnu, kterou tato planeta skrývala. Senzory pracovaly na plný výkon a kde jinde začít než nad hlavním městem. A byla přesně tam, kde by ji nikdo nečekal. Přímo v centru, pod jednou z nejvyšších budov se skrýval stejně jako na Marsu podzemní bunkr, jehož nadzemní část byla v minulosti zřejmě zničena. Dnešní podoba hlavního města vůbec neodpovídala popisu Daniela, který již několik měsíců pracoval na Noxské databázi, jejíž překlad byl v necelých dvanácti procentech. Dnešní obraz města odpovídal katastrofálnímu zničení zbraněmi orijských vojsk, které se s Galarany střetly před dvěma roky. Rozbombardované město pod brutálním útokem lehlo popelem a jediné, co tu tak zbylo, bylo několik výškových budov, spolu s nejvyšší budovou překrývající vchod do bunkru. Nebylo možné zjistit, jestli to je schválně nebo náhoda, protože původní obyvatelstvo bylo orijskými vojsky stejně jako v případě Noxů zřejmě vyhlazeno. Místo nich se rozbombardovanými ulicemi procházelo početné obyvatelstvo jiného národa, který v posledních letech expandoval mimo svá v minulosti získaná území. Ano, byli to Aschenové, kteří se po křížové výpravě nikým neohrožováni rozrostli natolik, že je Země mohla považovat za vážnou hrozbu nové Aliance, jejímž jedním z cílů bylo udržet Ascheny na uzdě. Nicméně zde Daedalos nebyl kvůli tomuto cíli a tak pouze přihlížel, jak Aschenové pojali zdejší architekturu a technologie za své, jako to udělali již v minulosti s jinými národy. Opět prakticky zadarmo získali další planetu ke kolonizaci a přeměně v jednu ze svých zemědělských držav a nemuseli kvůli tomu hnout ani prstem, za který se dalo považovat falešné v genocidu převlečené spojenectví. I když Daedalos neměl do čeho píchnout, John se rozhodně nenudil a jako již tradičně stále zamaskován zastavil několik metrů od vchodu, několik metrů nad zemí, čumákem k budově. Senzory pracovaly na plný potenciál a HUD ukazoval mnoho modrých teček uvnitř i v okolí budovy, což situaci velice ztěžovalo.
„Nemůžeme tam jen tak vejít, vědí o nás,“ přemýšlel John nahlas, zatímco vymýšlel budoucí kroky.
„Všichni asi ne, ale já bych mohl,“ ujal se příležitosti Chris.
„Co?“ překvapeně vyrazil Ronon s Rodneym.
„No, v NSA jsem byl jedním z nejlepších špionů a odstřelovačů v historii, takže v tomhle případě je možnost infiltrace nasnadě,“ hájil svůj názor, zatímco Johnovi šrotoval mozek na plné obrátky.
„Dobře, uděláme to po tvém, ale seženeme ti novej vohoz,“ rozhodl se po krátké chvíli John a ohlásil změnu v misi Daedalovi, který stále zamaskován hlídal na orbitě.
„Rozumíme, Hermiod skenuje nejbližší okolí kvůli dokonalému cíli,“ oznámil Caldwell, zatímco koukal Kleinmanovi přes rameno, kde se proskenované oblasti zobrazovaly jako mapa.
Po chvíli senzory našly vhodný cíl a Hermiod obratem poslal souřadnice do jumperu. Ten vyrazil na souřadnice vzdálené jen několik kilometrů od nynější pozice. Neuběhlo ani půl minuty a Ronon již s přednastavenou zbraní na omráčení koukal z otevřených dveří do očí Aschenského historika, který na svůj tablet pečlivě zaznamenával všechna zjištěná data. Ronon se dlouho nerozmýšlel a přesnou ranou poslal Aschena do říše snů. Bezvládné tělo se sunulo k zemi a s rozvířeným prachem do okolí dopadlo. Ronon s Teylou okamžitě vyrazili z jumperu, aby tělo naložili a vzali s sebou i důkazní materiál v podobě tabletu, který stále pracoval.
„Co teď?“ přeptal se Rodney, který nikdy neviděl pravého špiona v akci.
„Mno, teď se asi převleču a pak se uvidí,“ vysvětloval Chris, zatímco ze sebe shodil veškeré ošacení.
Teyla si zakryla oči a Ronon se rozesmál, když zpozoroval Rodneyho překvapený obličej.
„Příště by ses mohl podělit o ten vynikající plán, že nám ho ukážeš, předem,“ prskal Rodney, zatímco Teyla neodolala a škvírou mezi prsty zkontrolovala Chrisovu výbavu.
Chris si oblékl pohodlné aschenské spodky, které se dokonale přizpůsobily tělu a dokonce i teplotě těla, aby ochránily varlata před přehřátím a následnou ztrátou plodnosti.
„Ty si asi nechám,“ zasmál se Chris a pokračoval v oblékání kalhot a trika, které taktéž udržovaly tělo v dokonalé teplotě.
„Vidím, že už seš nachystanej,“ zkoukl Chrisův nový převlek a zamířil zpět k mrakodrapu.
V zákrytu mnoha stromů v přilehlém parčíku vyhodil Chrise z „auta“ a stále zamaskován vyrazil blíž k budově. Chris se mezitím prodral hustou houštinou a perfektně soustředěn téměř nezpozorován prošel k vchodovým dveřím.
„Sakra, nejdou otevřít,“ pomyslel si v duchu, zatímco hledal po obleku jakýkoli náznak kapsy nebo karty na otevření.
Když ani jedno nenašel, všiml si malého panelu na kraji dveří, přes který s pocitem, že nemá, co ztratit přejel a dveře se k jeho překvapení otevřely.
„Super.“
Dveře se zasunuly do kapsy ve zdi a odkryly tak překrásnou halu, jejíž strop byl v kruhu propouštěn až na prosklenou střechu, kudy sluneční paprsky procházely skrz vyztužené sklo. Paprsky osvětlovaly vodivé trubice, díky nimž se světlo více než efektivně dostávalo do všech nižších pater a částí celé budovy. Chris ohromen tímto technologickým udělátkem, málem narazil do mladé aschenské ženy, která milým tónem upozornila na svoji přítomnost.
„Pozor, abyste do mě nenarazil,“ usmála se a mrkla na Chrise.
„Omlouvám se, jsem tu nový a ta architektura mě prostě uchvátila,“ kroužil očima kolem ženy, která jej zastavila.
„Tak vás zajímá architektura,“ koketovala s Chrisem tak očividně, až si začal myslet, že něco tuší.
„Ano, není tak hezká jako naše, ale vidět architekturu jiných civilizací, ty nepřeberně rozdílné možnosti, jak se vypořádat s určitými problémy, je prostě fascinující,“ hrál na aschenskou ženu divadýlko, které mu zdálo se, baštila.
„Víte, co mám ze všeho nejradši na těchto velkých budovách cizích ras?“ položila otázku takovým tónem, až se Chrisovi začal zvyšovat tep a určité partie začaly dostávat mnohem více krve, než potřebovaly.
„N-ne?!“ zakoktal se a začal trochu ustupovat, protože se k němu neznámá žena začala nebezpečně přibližovat.
„Ty malé komory plné košťat a regálů, kam se dva lidé sotva vlezou a musí se na sebe mačkat,“ položila dlaně na jeho vypracované prsní svaly, což se mu začalo i líbit.
Neznámá žena jej pomalu strkala do blízké komory, která byla přesně podle jejich slov narvaná košťaty a regály. První byl do komůrky zastrkán Chris a hned za ním šla aschenská žena, která se ani neráčila představit a hned začala Chrisovi rozepínat kalhoty.
„Wou, wou, wou,“ zvedal Chris nevinně ruce, což Aschenku ještě více nabudilo.
Pořádně Chrise přitlačila ke zdi a natvrdo mu stáhla kalhoty, což odhalilo spodky, které si musel Chris vypůjčit od Aschena. V duchu si pogratuloval, že byl tak pečlivý a vzal si i spodky, protože by byl v těchto chvílích naprosto ztracen. Aschenská žena neváhala ani vteřinu a vrhla se na spodky, po čemž následovalo její tričko s jakýmsi zvláštním druhem podprsenky, což odhalilo perfektně pevná, trojková prsa, na nichž by Chris ani za nic nenašel jedinou vadu. Perfektně kulatá, bradavky malé, tak jak se mu to líbilo a pasovaly přesně do ruky, kterou instinktivně zvedl, aby potěžkal tento úkaz a pohrál si s ním. Teď už byl jeho tep na sto padesáti a tlak ve spodní části rostl, což se Aschence líbilo. Měla ho tam, kde chtěla. Pevně uchopila Chrisovo náčiní a velice pomalu se sunula ke spodním partiím, které narostly do pro ni perfektních rozměrů. Svými plnými rty stiskla Chrisův úd a pravidelnými pohyby sem a tam jej přiváděla do sedmého nebe. To Chris ještě za celý svůj život nezažil, aby ho někdo dokázal takhle uspokojovat. Celý rozpálený zvedl Aschenku za hlavu, strhl z ní malou sukni a po ní i kalhotky. Nadhodil si ji a bez sebemenšího zadrhnutí pronikl. Byla to souhra, jako by se znali celý život. Oba věděli, co ten druhý potřebuje a slastné vzdechy na sebe nenechaly dlouho čekat. Aschenská žena se celá v extázi prohrabovala svojí blonďatou hřívou a svá prsa tisknula Chrisovi na obličej. Díky svým svalnatým pažím ji tiskl a zároveň nadhazoval, jako by vážila jen několik kilogramů. Košťata padala na zem, regály se třepaly jako při zemětřesení, ale ani jedno z toho nikomu z nich nevadilo a dál pokračovali v žhavém, divokém sexu. V nejlepším se Chris s Aschenkou na rukách převalil na dveře, které byly zavřeny. Nešťastně se však při jednom nadhozu otevřely a s pořádnou ranou oba aktéři dopadli na zem. Chrisovi křupnulo v ukazováku, ale jelikož se nikdo v uvítací hale nenacházel, donutila Aschenka svými pohyby Chrise pokračovat. To teprve bylo rodeo. Aschenská žena profesionálně přirážela a pot se začal míchat s Chrisovým, kterého držení fyzicky vyčerpalo. Aschenská žena vzdychala nahlas a s přibývajícími minutami se vzdechy zintenzivňovaly, až se dostavil překrásně hlasitý orgasmus. Oba ve stejný čas vyvrcholili a po aktu se sesunuli zcela znaveni na studenou dlažbu, která Chrise okamžitě probrala. Aschenská žena však z nevysvětlitelných důvodů usnula jako dřevo a Chris nebyl schopen ji ničím probudit.
„Výborný závěr,“ rýpnul si John do Chrise, který měl celou dobu zapnutou vysílačku, takže jej všichni v jumperu a ze začátku i na Daedalovi slyšeli, dokud jej Sheppard neodstřihl.
„A kurva,“ potichu pronesl Chris, zatímco vedle něj spokojeně spala momentální partnerka.
„Dokonce i Rodney v prvních chvílích pochopil, že tě chce přefiknout,“ pokračoval v rýpání John, zatímco se celé osazenstvo jumperu smálo.
Tedy až na Rodneyho, který se cítil dotčen Johnovou poznámkou.
„Zatímco sis užíval Hermiod díky propojení s jumperem odhalil vstup do bunkru,“ oznámil již soustředěný John, který si vyjel mapku budovy.
„Můžeš se zase vrátit do toho kumbálku,“ nedal si John ani teď pokoj a už to pro Chrise začalo být opravdu otravné.
„Co?“
„Někde v tom „doupěti neřesti“…“ usmál se a pronesl s ironickým nádechem: „…musí být něco, co ti otevře vstup do toho bunkru,“ dokončil myšlenku a čekal na odpověď.
Chris se opětovně oblékl, zatáhl ženu do kumbálu, protože se do haly blížilo větší množství Aschenů. V co největším tichu prohledal každý milimetr zdi, ale nikde nic nenašel. Když už vše začínalo být beznadějné, jak bývá zvykem, objevil Chris malý výstupek, zakrytý nosnou konstrukcí regálu, přes který přejel. V ten moment jej obrovskou rychlostí bodla malá jehlička, která odebrala kapku krve a okamžitě začala vyhledávat důležité znaky v krvi. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a pod hlavou mladé překrásné Aschenky se objevil otvor o rozměrech metr krát metr. Aschenka s dunivou ránou propadla na první schody a skutálela se po nich až na tvrdou podlahu, což ji kromě většího množství boulí připravilo překvápko v podobě roztrženého obočí a bezvědomí.
„Mám to,“ pronesl polohlasně Chris, zapnuvši baterku, která posvítila na schodiště.
„Oni zabudovali antickou základnu do konstrukce mrakodrapu,“ skoro vyprskl Rodney, kterému docvaklo, že nebylo možné tuto základnu jiným způsobem uschovat.
„To je fuk, Rodney, co mám sakra dělat s tou ženskou?“ přemýšlel Chris, když skupina Aschenů uslyšela hluk otevírajícího se skrytého vchodu.
„Vem ji s sebou, jdou k tobě další Ascheni,“ vykřikl John.
„Nemusím, skutálela se do bunkru,“ snižoval hlasitost hlasu Chris, když se kroky začaly přibližovat.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

No jo! Středa Nikdy si nevzpomenu

Tentokrát prakticky nemám výtek. Jen jestli těch základen nebylo dost. Snad bude obsahovat něco unikátního, protože ty antické základny, no, bývá to většinou na stejné brdo.

Jsem celkem znepokojen aschenskou vyspělostí. Jsem celkem zvědavý, až odhalíš jejich pravou sílu. Zatím se spolu se Zemí jen tak oťukávali a jejich slabiny či naopak přednosti se nedají přesně určit. Nějaké speciální oblečení, třeba obohacené o další funkce, by se hodilo i pozemšťanům

Každopádně doufám, že ta špionáž bude mít úroveň, protože takovéhle sólo akce, když jsou dobře napsané a vyplněné zajímavými zvraty, souboji a vším možným, bývají na povídkách tím nejlepším, rozhodně lepší než kdejaké vesmírné bitvy. Trošku jsem doufal, že tu ženu nějak více zakomponuješ do celkového příběhu. A když nad tím tak přemýšlím, tak jsi ji mohl trošku více popsat Zdá se, že stejně jako ve st0rmovském vesmíru jsou i tady ženský dokonalý. Občas bych se k těm Aschenům teda mohl stavit, pokud nebude mít nikdo nic proti

Původně jsem předpokládal, že ho jenom svede a pak omráčí, nebo tak něco, prostě jsem očekával zradu nebo nějaký skrytý záměř. Protože hned jak se tam ukázal, na něj skočila. To by musel mít sakra štěstí V nějakých skladištích už jsem byl a zatím se mi nic podobného nestalo No, asi budu muset taková místa navštěvovat častěji. Každopádně, snad to bude mít nějakou dohru, protože jinak by to tam bylo téměř zbytečně, když opomenu fakt, že je to taková perlička a obohacení dílu

A ještě lépe, spíš bych očekával, že to bude obráceně a Chris se bude snažit získat od nějaké holčiny jistá přístupová data, nebo informace. A jaká je jednoduší cesta, než přes postel, v tomhle případě kumbál, že?

To bude asi tak všechno. Jak jsem již psal výše, k dnešnímu dílu prakticky nemám námitek. Jsem rád, že se snažíš obsadit do hlavní role jinou postavu. Všichni už máme Shepparda plné zuby, takže za tohle rozhodně chválím. Neznamená to ale, že nebudu rád, když se k Evansovi připojí i jeho tým. A samozřejmě nezapomínat na Rodneyho. Jeho postava se i v SG:A hodně povedla a ještě stále má, narozdíl od jiných postav, velký potenciál

Tak teď už to snad vše bude. Za dnešek rozhodně kladné hodnocení.

rozhodně ti děkuji za kladné hodnocení obohacené o konstruktivní kritiku... ta se vždy hodí a jak jsem již několikrát říkal, dává mi to náměty na různé..řekněme dějové linečky...myslím, že s posldení částí spokojen budeš (alespoň doufám, stejně jako s tou dnešní)...

základny: původně měly hrát větší roli, ale nakonec tam jsou jen (alespoň v první séeii jen do počtu nicméně co se týče informačního toku jsou poěmrně důležité)

aschenská žena: velice moc jsem byl zvědav jak na ni budete reagovat... o aschenské fyziologii nic nevíme, čili zde byl prostor pro moji představivost (a světe div se, Ponfár či ja kse to píše byl tím pravým pro tuto ženu ne že by to bylo to stejný jako v ST universu, ale lehčí verze ničemu neškodí)...a mohlo by se i říct, že pro Aschenku budu mít jisté využití (ale to až později)

přes postel bude Chris hrát jinou ligu, někde úplně jinde

Jiné využití? Jak že to mají Ascheni s tou sterilizací? Aby se Chris jednoho dne nedozvěděl, že na něj nekde čeká miminko

nevím jak to mají se sterilizací u sebe, ale u jiných druhů je to více než jasné

ale abych ještě trochu odpověděl na to oťukávání.. Aschenové sehrají ohromnou roli na konci první série doceal se těším, až si to přečtete, co na to budete říkat

Toho historika oddělali ???

Skvělý

zadouci aschenská žena, zajimave
je to lepsi jak nejaky studeny cumak (boren/molen)
no jsem opravdu zvedav s cim prijdes priste

ps: chris a jina postelova liga? to jsem netusil ze i zde je rozdeleni do nejakych hracich trid, divizi, zup atd a samozrejme i prestupy do jinych tymu na narodni ci dokonce mezinarodni urovni

coldvel: historik? to nechám na tobě, do děje nebyl vůbec důležitý a dla mi jen možnost Chrise navlíknout do slušivýho oblečku

pal: jo i v posteli se dají hrát různý ligy, ale to poznáš, až ten dotyčný díl budu uveřejňovat

P.S.: 18+ scén je mnohem víc a uvidíme v nich i oblíbené postavy

nejhorší liga bude McKay ?

myslím, že moc popouštíte uzdu své fantazii

ale abych vám vyložil pojem liga myšleno, že psotele a všeobecně sexu se dá využít k různým...řekněme potřebným věcem...ale dál už říkat, nebudu, páč by to pak už nebylo překvápko

Kdyby ho zastřelili okamžitě v šatech by byly díry, tákže asi po tom ne.

v díle bylo napsáno, že jej pouze omráčili

dnešek opět nezklamal a tradiční double-post mě naplňuje radostí

snad vás bude alespoň podobně naplňovat i dnešní poslední část 8. dílu, který byl rozdělen na 3 části jak z technických, tak praktických důvodů

korekce Jakop, Patas25 , ale závažnější chyby tam snad nebudou...

bez dalšího otálení se vrhněte na čtení a opět zanechte stopu

8. Díl (Návštěva - Visitors) PART III

Mléčná Dráha, Galar, 1. Července 2009
„Oni zabudovali antickou základnu do konstrukce mrakodrapu,“ skoro vyprskl Rodney, kterému docvaklo, že nebylo možné tuto základnu jiným způsobem uschovat.
„To je fuk, Rodney, co mám sakra dělat s tou ženskou?“ přemýšlel Chris, když skupina Aschenů uslyšela hluk otevírajícího se skrytého vchodu.
„Vem ji s sebou, jdou k tobě další Ascheni,“ vykřikl John.
„Nemusím, skutálela se do bunkru,“ snižoval hlasitost hlasu Chris, když se kroky začaly přibližovat.
„Tak se příště neptej,“ odpověděl stejně razantně Rodney a sledoval obrazovku, která ukazovala čtyři Ascheny hned přede dveřmi, které se s malým vrznutím otevřely.
Všichni ve stejný moment uviděli otvor, který vedl pod budovu. Celí nadšení a překvapení zároveň ohlásili nález a vydali se po schodech dolů. Tam již na ně čekal připravený Chris, který prvního shodil ze schodů podtržením nohy. Muž se s dunivou ranou skutálel ze schodů a dopadl těsně vedle Aschenky. Bohužel neměl takové štěstí jako ona a při drsném pádu si zlomil vaz, což ze čtveřice dělalo jen trojici, která se ve stejný čas vrhla na osamoceného polonahého Chrise. Ten uhnul prvnímu úderu, skrčil se a z polosedu podkopl nohy druhému Aschenovi, který dopadl na zem a silně se praštil do hlavy. Chris jej nezapomněl kopnout do hlavy, když schytal první kopačku do břicha. Co nejrychleji se snažil odkutálet pryč, ale Aschenové byli rychlí a nedávali mu moc na vybranou. Mrštným pohybem se ze zad vyšvihl na nohy a i přes lehké zavrávorání se mu podařilo uhnout jednomu úderu. Bohužel druhý nestihl vykrýt a jeho tvář poznala tvrdou aschenskou pěst. Chris se ještě ochromen otočil kolem své osy a s rukama na zdi se kousek převalil, aby se od ní odstrčil a při druhé otočce jednomu z Aschenů takovou ubalil, že mu s velkou bolestí vyrazil dva zuby. Druhý Aschen překvapen Chrisovým výpadem zareagoval, jak měl a snažil se jej alespoň jednou zasáhnout, ale Chris se konečně zahřál a vzpomněl si na Rononův výcvik, který jej přesně na takovéto situace připravoval. Skrčení, otočka na stojné noze a úder do břicha, takový byl recept na prvního Aschena, který bez zubů a s obrovským šrámem pod okem konečně přestal bojovat a zbyl tak už jen poslední, který při Chrisově úderu dokonce ztratil dech. S dusivým palčivým pocitem dopadl na tvrdou zem, díky čemuž se mu vrátil dech, ale Chris jej pořádnou bombou do obličeje uspal.
„Chrisi, co se děje,“ vyzvídal Sheppard, který zaznamenal úbytek jedné známky života.
„Jen si několik Aschenů myslelo, že mě s jejich výcvikem dokážou porazit,“ užíval si chvíle vítězství, zatímco se Sheppardovi ztratilo spojení s Daedalem.
„Daedale, slyšíte mě?“ zkoušel štěstí John, ale nic se nestalo.
„Rodney?!“
Rodney ihned zapnul svůj tablet, který se spojil s jumperem a využil tak jeho senzorů, které John stále pozoroval kvůli případným aschenským posilám, jež se blížily ke vstupu do bunkru. Ten se však již uzavřel a po poklopu nebylo ani vidu ani slechu.
„Pokud to chápu dobře, tak je kolem celé planety jakési EM pole, které ruší signál vysílaček, ale není dostatečně silné, aby vyřadilo jumper z provozu,“ oddychl si Rodney, který si uvědomil, že by s nimi po odhalení byl konec.
„Ronone, půjdeš s Teylou a Rodneym do bunkru, já odlákám jejich pozornost,“ přikázal John, zatímco si Ronon bral z kufru P-90ku, protože jeho zbraň přestala fungovat.
John stejně jako předtím zaletěl do blízkého parku a mezi stromy vyložil všechny tři členy jeho týmu, zatímco on sám letěl zpět k budově, kde se odkryl a jedním dronem udělal díru do dveří, které se s obrovským hlukem rozlétly na stovky menších či větších kousků, které popadaly všude po celé hale. Několik nejbližších Aschenů vyběhlo z rozmetaných dveří a koukali na jim známý stroj, který na budovu útočil. Než ale stihli cokoli nahlásit, z keřů blízkého parku se snesla sprška olova, procezujíce Ascheny jako síto.
„V hale teď nikdo není, ale máte jen dvacet vteřin, než tam někdo dorazí, zařval otevřenými dveřmi John, protože pozemská vysílačka taktéž nefungovala.
Ronon za zády Teyly a Rodneyho vyrazil do komory, která se v přesný moment uzavřela a nic netušící Aschenové tak proběhli kolem ní ven, kde ještě stále koukal Sheppard odmaskovaným čumákem na nové diváky. Vzápětí se však zamaskoval a ještě před příletem ozbrojených složek zmizel neznámo kam. Rodney mezitím našel onen výstupek a při stejné proceduře otevřel kryt základny. Teyla jako první, Ronon jako druhý a jako poslední prošel Rodney, který koukal na čtveřici polomrtvých nebo mrtvých Aschenů vedle nichž ležela naprosto nahá, dokonale tvarovaná žena. Rodneyho krev tekla tam, kam neměla a tak na chvíli zapomněl, proč zde je. Otevření dveří mu to ale připomnělo a tupý úder do hlavy jej shodil ze schodů. To už Ronon mlátil jednoho z Aschenů do hlavy a druhému podkopl nohy a stáhl jej s sebou dolů do základny, kde se o ně Teyla s Chrisem postarali. Naštěstí už další nepřišli a základna se zase uzavřela. Teyla propleskla Rodneyho a když to nepomohlo, Ronon zlomil čpavkovou tyčinku, která by probrala i mrtvého.
„Co, co se stalo?“ vytřeštěně zíral Rodney, zatímco si masíroval bouli na temeni hlavy.
Ronon pomohl Rodneymu na nohy a svou již fungující zbraní omráčil všechny nebezpečné cíle, které následně během několika minut spoutali.
„Pěkná,“ píchnul Ronon do Chrise, který se ještě zaobíral pouty, jimiž svazoval dva Ascheny k sobě.
To Rodney mohl na dokonale pevných trojkách oči nechat a opět se zasnil ve svých sexuálních představách, když si tuto ženu snažil zapamatovat. Pomohl si i tabletem, kterým si ženu nenápadně, aby to nikdo neviděl, vyfotil.
„Rodney, nefoť si ju, nebo to řeknu Jennifer,“ křičel z druhého konce chodby Chris, když se ujal velení nad týmem a vyrazil prohledávat základnu.
Rodney stále ještě červený doběhl Chrise a s tabletem v ruce se snažil najít zdroj energie.
„Víš co je divný?“ prohodil za chůze směrem k Chrisovi.
„Co?“
„Antické základny jsou citlivé na ATA gen a i ten panel, díky němuž jsi základnu otevřel, se mi zdál, že krev testoval na ATA gen.“
„No a?“ nechápal pointu Rodneyho myšlenky Chris, který právě svou zbraní nahlédl do další místnosti, na níž během prohledávání narazili.
„No a? Nevím, že bys prošel očkováním,“ dostal se k jádru problému.
„A já zas nevím, že bys někdy mlčel,“ docházela Chrisovi trpělivost s Rodneyho patologickou nemožností vysvětlit něco po lopatě.
„Jde o to, že tvá krev musí obsahovat velké množství tohoto antického genu, který ti umožní řídit jumper, Atlantidu a spoustu dalších antických udělátek,“ dočkal se Chris vysvětlení a donutilo ho to se zamyslet.
„Asi jo,“ ukončil debatu a vlezl do transportéru, na němž zmáčkl tlačítko, kde stál a z podnabídky vybral poslední patro.
Ronon z něj jako první vystoupil a v Rodneym určeném směru vyrazil.
„Je to hned za rohem,“ upřesnil Rodney a stále za zády Ronona vyrazil ke zdroji energie.
Dvacet metrů a dvoje dveře, to byl počet překážek, které Rodneyho dělily od objevu dalšího, zlaťoučce svítícího modulu nulového bodu. Všichni se zaradovali, ale Rodney za moment přestal, protože si uvědomil, že bez ZPM zapojeného do rozvodné sítě se nedostanou ze základny. Proto se ihned vydal do místnosti, o níž si myslel, že je řídícím centrem odkud by mohl kontaktovat Daedala. Zvyšování výkonu a několik pokusů mu zabralo více než pět minut, ale nakonec i s nepříjemným šumem a ruchem navázal radiový kontakt s lodí na orbitě.
„Konečně doktore, co se to tam dole kruci děje?“ oddechl si netrpělivý Caldwell, který neměl vůbec žádné zprávy z povrchu.
„Aschenové zjistili, že jsme zde a spustili kolem celé planety slabší EM pole, které vyrušilo rádiový signál.“
„Pak nechápu, jak s námi můžete…“ nedokončil Caldwell.
„Jsme na základně a ta je napájena modulem nulového bodu, takže navýšení výkonu vysílačů nebyl zas až takový problém, když vezmeme v potaz, že EM pole na antickou technologii působí jen sporadicky.“
„Dobrá práce doktore,“ pochválil Caldwell Rodneyho, který si na chválu od Caldwella již přivykl.
„Budeme tady potřebovat jeden naquadahový generátor, abychom mohli vyjmout ZPM a zároveň se dostali ze základny,“ sdělil nepříjemnou část nebezpečného plánu Rodney, který očekával, že Caldwell bude souhlasit.
Caldwell sice souhlasil ale Hermiod, starající se o bezpečnost lodě nesdílel nadšení z tohoto plánu.
„Pokud budeme chtít proniknout tím EM polem a transportovat na základnu generátor, je téměř stoprocentní jistota, že nás objeví,“ oznámil Hermiod, který čekal, co se bude dít.
Caldwell jen kývl na znamení, že rozuměl a nařídil okamžitý transport na základnu, kterou Rodney ještě stihl odstínit. Daedalos zvýšil výkon transportéru a poslal na základnu speciální tým plný špičkově vytrénovaných mariňáků, kteří v rukách třímali vypnutý naquadahový generátor, kterého se ihned ujal Rodney a vrhnul se na jeho připojování.
V ten samý moment senzory aschenských lodí zachytily enormní výdej energie, na nějž se zaměřily a bez váhání vystřelily několik coilgunových projektilů. První prošpikoval Daedala na čumáku a druhý projel vraty hangáru jako nůž máslem, odkud ihned začal unikat vzduch a technikové. Kleinman ve spolupráci s Hermiodem přepnul maskování na štít a Meyersová se vydala ke slunci, které mohlo skrýt opětovné zamaskování Daedala a jeho návrat nad Galar. Spousta energetických pulsů a několik coilgunových nábojů se opřelo do mohutného bílého štítu, který se rozsvítil jak vánoční stromek a s motory na plný výkon se Daedalos vydal ke slunci.
„Poškození?“
„Pravý hangár přišel o část vrat, přední čumák prošpikován v oblasti paluby sedm a osm, dvanáct mrtvých,“ stroze nahlásil Kleinman, když už se rychlý Daedalos ocital mimo dosah palby.
„Unikli jsme, pane,“ překvapila Caldwella Meyersová, která taktéž nechápala, proč jsou mimo dosah tak rychle.
„Výborně, vezměte nás za támhletu planetu a opětovně nás zamaskujte, musíme být nad planetou, co nejdřív,“ přikázal uklidněný Caldwell, kterého šrámy na jeho lodi trápily.
Rodney na základně mezitím propojil naquadahový generátor s rozvodnou sítí a vyjmul ZPM, které si zabalil do „kufru“ a počkal, až se mu Caldwell ohlásí. Nemusel čekat dlouho a hrubý hlas plukovníka amerického letectva škudlil Rodneyho ucho.
„Doktore, jsme zase nad planetou, Hermiod se domnívá, že budete schopen nasměrovat kopírování databáze i přes to rušení,“ spočítal Hermiod výkon, který by měl být pro transport dostatečný.
„Tím se ale vystavíte riziku odhalení,“ tušil Rodney, ale Caldwell jej ujistil, že Meyersová bude s lodí létat v nepravidelných vzorech, aby bylo těžší Daedala zaměřit.
Rodney tedy spustil kopírování a s požehnáním vyrazil na povrch, který se hemžil aschenskými ozbrojenými jednotkami, pátrajícími po Johnově jumperu. John v tichu a míru seděl na svém křesle a smál se marným snahám Aschenů, když mu Rodney oznámil, že mají ZPM a jdou na povrch. John se zase začal soustředit a vlétl s jumperem přímo před rozstřílené dveře, protože tam nikdo nebyl, a kdyby ano, mohl by jen vzlétnout a nikdo by si ničeho nevšiml. Všichni společně doběhli k východu z bunkru, ale ležela tam jen mrtvá těla Aschenů. Zbytek byl rozvázán a zřejmě unikl na povrch, kam se vydala i Chrisova sexuální partnerka.
„No, skvělý, teď budou jen čekat, než vylezem,“ sýčkoval Chris, zatímco si přebíjel poloprázdný zásobník.
„John tam bude, musíme to proběhnout,“ dával možnost úniku Ronon, věřící v Johnovu přítomnost.
„A co když tam nebude?“
„Tak jako tak, zde za chvilu budeme mít moře Aschenů a Daedalos nás nemůže kvůli prozrazení transportovat,“ souhlasil s Rononovým plánem Chris, který pomalu vystoupal po schodech a přiložil ucho k poklopu, aby zjistil, jestli je někdo nad nimi.
„Slyšíš něco Chrisi?“ zjišťovala Teyla, zatímco Chris rukou naznačil, že je vzduch čistý. Všichni společně vylezli a s odjištěnými zbraněmi namířenými před sebe pomalu vyšli do komory, v níž byl ještě cítit pot Chrise a aschenské dívky. Pomalinku otevřeli dveře a Ronon nahlédl do haly, která byla naprosto prázdná.
„Co vidíš?“
„Nikoho, nezdá se mi to,“ zapochyboval o tom, co viděl.
„Teď už není cesty zpět.“
„Fajn,“ pronesl Ronon a s P-90kou vyrazil ze dveří.
Jak očekával, z vyšších pater se snesla hustá palba, která jako zázrakem nikoho nezranila vážněji než škrábancem, nebo střelou do nohy. Všichni v rychlém sledu za sebou proběhli za pult, za nímž se v době Galaranů nacházela sekretářka. Ten se během chvíle proměnil v cedník, ale stále zajišťoval dostatečné krytí. John samozřejmě slyšel palbu, otočil jumper a několika drony vyčistil horní patra od střelců, čímž dal svému týmu šanci uniknout z budovy a nastoupit do jumperu, který se na malou chvíli odmaskoval, aby bylo lehčí nastupování. Jen co i Ronon, jenž jako vždy kryl záda svým parťákům, nastoupil do zadní části, blesklo Rodneymu hlavou, co by se stalo, kdyby Aschenové odhalili bunkr, o němž už musela celá budova vědět.
„Johne, nesmí se dostat k databázi,“ pobízel velitele týmu, aby něco vymyslel.
John usilovně zapřemýšlel, ale s nápadem přišel jako první Ronon.
„Odbouchni to!“
John se otočil na statného Sateďana a nevěřícně koukal na pobízejícího Ronona.
„Proč ne,“ zkřivil pravou půlku úst a vyjel si na hlavní obrazovce plán budovy, kde mu Rodney pomohl určit, které sloupy by bylo dobré zničit, aby se budova sesunula k zemi.
John opět odmaskoval jumper, vydal svojí myslí rozkaz a ze zásobníku se vznesly poslední drony, s nimiž provrtal každičký nosný bod budovy, která se s ohromným hlukem a prachem šířícím se do okolí zbortila, jako by byla z karet.
Následky zřícení byli katastrofální. Stovky mrtvých Aschenů a tisíce dalších, kteří přibíhali, aby zjistili, co se stalo. Nikdo už nevěnoval pozornost maskujícímu se jumperu, který si to v poklidu zamířil na orbitu, kde je Daedalos nabral do levého hangáru. John zaparkoval na pro jumper vytyčeném místě, a aniž by se odhodlali někoho zeptat, běželi do řídící místnosti, kde do speciálního slotu připevnili žluťoučké ZPM, které do rozvodů nahustilo mraky energie. Maskování se posílilo a nyní bylo téměř nemožné zachytit byť jen sebemenší tepelnou stopu i při velkém odběru energie.
„Plukovníku, zapojili jsme ZPM, maskování by teď mělo být neproniknutelné,“ rozradostnil Caldwella Rodney, který urychleně odešel na ošetřovnu, kde již čekal tým doktorů, který byl o zraněních týmu předem informován.
Caldwell se mezitím usadil do svého tvarovaného křesla a přes rameno Meyersové kontroloval stav přesunu dat.
„Plukovníku, i když je teď zapojeno ZPM, stále nás mohou odhalit díky datovému toku,“ připomínal Hermiod Caldwellovi, který měl pořád na mysli poslední direkt coilgunového náboje.
Rozhodně pak nechtěl něco takového opakovat, a proto osobně dohlížel na střídavou dráhu letu, při níž se datové krystaly neustále plnily novými terabajty informací. Stále však zbývalo více jak třicet šest hodin i přesto že přesun byl opravdu vysokorychlostní.

O 36 hodin později
Po přesně třiceti šesti hodinách se na obrazovce objevilo šest blikajících nul, které značily konec přenosu dat ze základny. Caldwell spolu s Meyersovou a Kleinmanem dorazili právě včas. Oba dva nižší důstojníci vystřídali své protějšky v křeslech a jako vždy zkontrolovali, zdali vše pracuje podle jejich představ. Caldwell počkal na potvrzení a následně vydal první rozkazy.
„Vezměte nás domů, Meyersová.“

ještě přikládám PDF:

http://ulozto.cz/xUFCDuW4/stargate-intervention-1-8-dil-pdf