A po delší době můj neoblíbený triple post...
dnešek opět posouvá povídku do krapet jinčího levlu na nějž jsem pyšný a věřím, že i vám se bude líbit
6. Díl (Ozvěny minulosti – Echoes of the past) PART I
„První zákon přátelství vyžaduje, abychom si přátelství hleděli a pečovali o něj. Druhý zákon vyžaduje, abychom byli shovívaví, když je první zákon porušen.“ - Voltaire
Mléčná Dráha, Země, Antarktida, Atlantida, 1. Června 2009
Po poměrně náročném týdnu, kdy se na Orbáně uváděl do chodu nový program hvězdné brány související s rozvojem orbánského vesmírného programu, se mohl Daniel konečně vrátit ke své práci na Noxské databázi. Orbánci měli v horizontu několika let svým vesmírným programem významnou měrou snížit tlak na pozemskou páteřní sílu, která v malém počtu lodí, měla co dělat, aby ubránila světy ohrožené jak Luciánskou Aliancí, tak radikálními odpadlíky Jaffské republiky, kteří před několika týdny začali odcházet na jinou planetu, aby nebyli pod neustálým dohledem a vlivem „republikánské“ či „militaristické“ frakce. Obě tyto frakce mezi sebou vedou více méně tichý diplomatický spor, který prozatím nepřekročil hranice slovních útoků. Teal’c spolu s Bra’tacem však tušili, že se rozepře ještě více vyostří. I proto se Země začala připravovat na případnou další válku, jejíž hrozba se každým dnem jen zvyšovala, o čemž svědčila zvýšená aktivita dělníků v docích, kteří se stavbou nových lodí výrazně pokročili. Pozemské velení se tak začalo soustředit na těžbu potřebných surovin, sběr dat a ukládání energie, která by v případném konfliktu mohla hrát důležitou roli. Doktor McKay již poněkolikáté během dnešního dne seděl v křesle Atlantidy, díky němuž se snažil snížit odběr energie, který byl v nových podmínkách poměrně vysoký.
„Já vám to říkal, že brát Atlantidu do Antarktidy je blbost,“ rozčiloval se Rodney, když se chtě nechtě musel vrtat v energetickém vedení, které bylo velice citlivé na změny.
„IOA myslelo, že by mohla dokovací stanice ve spojení s Atlantidou zpřístupnit některá uzamčená data,“ bránila tento příkaz Carterová, která byla s Rodneym ve spojení.
„No, tak se zase spletli,“ sprostě ukončil spojení a vrátil se do práce.
Tu mu v mnohém ulehčoval Asgard, jehož vědomí bylo vloženo do databáze, kterou teď soustavně prohledával kvůli novým technologiím a možným důležitým datům, což vzhledem k její velikosti zabírá spoustu jeho času.
„Doktore, právě jsem narazil na důležitou informaci z historie Atlantidy,“ objevil se vedle křesla Loki, který tak vedle svého primárního úkolu, pracoval i na vyřešení současného stavu Asgardů.
„Co máš Loki?“ přestal se Rodney soustředit na úpravu vedení a díval se na holografickou mapu, kterou mu Loki zobrazil.
„Co to je?“
„Pod tímto kontinentem, a dokonce přímo pod Atlantidou, je uměle vytvořená symetrická kapsle v níž detekuji menší zařízení, které odpovídá jakémusi tepelnému čerpadlu, pod nímž vede přímá linie až do jádra planety,“ s náznakem zájmu oznámil Loki, který tušil, co bude následovat.
„Chceš říct, že dokovací stanice je spojovací článek pro čerpání geotermální energie?“ užasle hleděl na holografickou projekci.
„Můžeš nás propojit?“
„Ano, jen budu potřebovat kódy dvou vyšších důstojníků, protože je spuštění chráněno bezpečnostními mechanismy.“
Rodney se spojil se Sheppardem, který zrovna sloužil na Atlantidě, aby se s Woolseym sešli v operačním centru. John trochu neochotně odešel ze svého pokoje, kde měl právě schůzku s jednou mladou slečnou, která doslova baštila Johnovi historky a vlasy.
„Fajn, jsem zde, co chceš?“ otráveně hučel do sluchátka, zatímco se před ním objevila obrazovka, kam se zapisovaly kódy.
„Doktore McKayi, nechcete mi vysvětlit, o co jde?“ požadoval vysvětlení Woolsey, který měl taky důležitou práci, od níž ho Rodney vyrušil.
Loki se tedy objevil vedle oné dvojice mužů i se svým holografickým zobrazením kapsle, díky níž mohla dokovací stanice čerpat geotermální energii. John i Woolsey byli ohromeni novou možností a nebylo třeba dlouhého přemlouvání, aby své kódy vepsali do příkazových řádků. Světla ve městech problikla, když se z podstavce oddělilo ZPM, které bylo odpojeno od energetického vedení, do něhož začal proudit jiný druh energie. Loki se během okamžiku objevil zpět vedle Rodneyho a ukázal mu cestu, kterou energie teče do města.
„Kdybyste chtěl, doktore, uložil jsem hesla doktora Woolseyho a plukovníka Shepparda do paměti, příště už je nemusíte kontaktovat.“
„Ne to rozhodně dělat nebudeme, i když by to opravdu ušetřilo čas a práci,“ zamyslel se s výrazem vychytralé lišky Rodney.
„Jdeme zase na to vedení,“ přikázal Rodney, zatímco se Loki opět soustředil na přezkušování obvodů, které Rodney za jeho pomoci upravoval.
Uběhlo pár hodin, během kterých Rodney několikrát přerušil práci kvůli malé svačině, když se vedle něj objevilo bílé světlo. Marks na rozkaz transportoval Carterovou přímo k Rodneymu, který byl prací tak unaven, až v křesle usnul. Carterová se chvíli dívala, ale Thora pohled na slintajícího Rodneyho nebavil a razantním způsobem jej probudil.
„He…co…já nespím,“ utíral si z koutku úst malé kapičky slin.
„Slyšela jsem, že jste se s Lokim činili,“ poplácala Rodneyho po rameni, což se mu více než líbilo.
„No, můj standard, víš jak,“ chvástal se Rodney, zatímco se mu hrnula krev do hlavy.
„Exploze sluneční soustavy počítáš taky mezi standard?“ rýpla si do Rodneyho ega Sam, čemuž dvojice Asgardů potichu přihlížela.
„Těmhle jsme předali naše vědomosti?“ ptal se Loki Thora, který jej káravým pohledem utišil.
„Co? Ty jsi taky odpálila sluneční soustavu hvězdnou bránou,“ bránil svoji hrdost Rodney.
„Ale já tím zachránila celou galaxii, zatímco ty jsi ji…no…řekněme poslal do pekel,“ pokračovala v masáži Rodneyho ega Sam, která si to náramně užívala.
„Jo těmhle,“ podotkl Thor, který se zájmem pozoroval lidskou interakci, která ho ještě stále dokázala překvapit.
„Až mě přestaneš zesměšňovat, můžeš přejít k tomu, co tady chceš?“ trošku nasupeně odvrátil konverzaci od posměšků k vážné situaci.
„Nepřestanu, neboj. Potřebuju ale, abys ukázal mapu s Antickými základnami v Mléčné Dráze.“
„Proč, to jsme dělali, už když jsme tuhle základnu objevili,“ nechtělo se Rodneymu po dlouhých hodinách v křesle, trávit zde ani sekundu navíc.
Sam ho ale málem přivázala v křesle, aby onu mapu zobrazil.
„Vidíš…Teonas, Země, Měsíc, Mar…do prdele,“ vypadlo z Rodneyho, což bylo to jediné, co jej zrovna napadlo.
I Sam koukala jako opařená, což se dalo říct i o Thorovi a Lokim. Ani oni netušili, že pozemský Měsíc a sousední Mars kdysi obývala Antická základna, která mohla ukrývat důležitá tajemství minulosti a budoucnosti. Co Rodneyho zajímalo, byla možná přítomnost modulů nulového bodu, které standardně napájely antické stavby. Thor bez rozloučení zmizel a transportoval Sam zpět na Hammonda, který na rozkaz nabral kurs – Měsíc. Sun-Tzu naopak vyrazilo k Marsu, který byl pozemskou nohou prozatím nedotčen. První se ke svému cíli pochopitelně dostal americký krasavec George Hammond, jehož kormidelnice Cooperová opatrně zastavila jen několik desítek metrů nad „písčitým“ povrchem šedivého pozemského souputníka.
„Madam, jsme na místě.“
„Rodney, co dál?“ byla oprávněná otázka, před Hammondem se totiž rozprostírala jen temnota vesmíru, která se vkrádala do každého zrnka písku, které jen díky gravitaci držely tvar přirozené družice.
„Loki vám právě posílá signál, který musíte vysílat po dobu pěti vteřin,“ sledoval Rodney přenos souboru, který Loki objevil hluboko zakopaný v databázi.
Thor přenastavil vysílače, aby tento signál přehráli, ale nic se nestalo. Na povrchu se maximálně pohnulo několik milionů zrnek písku, když trysky udržovaly Hammonda v klidném stavu ve stejné výšce.
„Marksi, hloubkový průzkum kvadrantu 2A,“ přikázala Sam a sama se šla postavit k obrazovce, která ukazovala prozkoumanou oblast.
Průzkum byl zcela jasný, pokud zde nějaká základna byla, je tomu už hodně dávno, protože to jediné co z ní zbylo, jsou velké spousty trosek a základů několik stovek metrů pod povrchem. Pozornost se tak soustředila na Mars, na jehož orbitu po pár minutách dorazilo i Sun-Tzu. Stejně jako Cooperová i major Chang přistál jen několik desítek metrů nad povrchem, který se pod žhnoucími tryskami rozprášil všude po okolí. Stejně jako v předchozím případě Sun-Tzu vyslalo zvukový vysokofrekvenční signál, který na malém plácku odkryl část zdi, která nápadně připomínala antickou architekturu.
„Tady plukovník Ji, máme vizuální kontakt,“ ohlásil slova, která chtěl každý slyšet.
Bohužel to byl jen moment radosti, který vystřídalo vystřízlivění. Když se odkryl celý obraz, byla všude vidět jen zkáza, kterou za sebou ponechaly zbraně nepřátel, jak velitel Sun-Tzu usuzoval. Přítomnost maskování, nebo krycí clony však naznačovala, že je zničena jen povrchová základna a podpovrchová je v poměrně zachovalém stavu, což dokládaly i hloubkové snímky ze senzorů, které Ji nechal udělat. K Sun-Tzu se během malé chvilky připojil i Hammond, který si nechtěl nechat ujít tento veledůležitý objev. Když by obyčejný člověk pohlédl za oponu, viděl by spoustu politických nitek, které nutili Hammonda zakročit, aby Čína nezískala technologie, o něž by se nemusela chtít podělit. Smlouva mezi členskými zeměmi to sice zásadně zakazovala a sankce byly vysoké, což dokladoval incident s nalezeným artefaktem, který chtěla Čína utajit, ale i přesto se menší incidenty odehrávaly. Hammond tak pochopitelně převzal velení nad operací, která se pomalu dala do pohybu. Senzory pronikly skrz celou základnu, z čehož Thor dokázal vytvořit holografickou projekci, která ukazovala útroby antické základny, jež čekala na odhalení dlouhá tisíciletí.
„Jak to tak dlouho mohlo zůstat zapojené,“ zajímalo snad každého na palubě obou pozemských lodí, na jejichž palubách probíhala obrovská příprava.
Odpověď však byla velice prostá. Stejně jako dokovací stanice, i tato základna pod svými základy schovávala obrovskou dutou kapsu, v níž se hromadilo magma ze zemské kůry, z nějž si základna a následně zbytky základny braly energii. Podle senzorů byla v základně dýchatelná leč lehce toxická atmosféra, což snižovalo možný počet adeptů na první návštěvu člověka Marsu na pouhých šest. Trojice z Hammonda v čele s podplukovníkem Cliffem a trojice ze Sun-Tzu pod vedením majora Dinga se podle vypočítaných souřadnic objevila přímo u zdroje všeho potřebného, čímž se stalo neurální rozhraní v podobě krystalicky modrého antického křesla. Major Keen usedl do křesla a celým komplexem rázem projela vlna podobná té, kterou plukovník O’Neill na Proclarush Taonas, zbavil vzduch toxicity. I zde se vzduch okamžitě vyčistil, což Hammondovi a Sun-Tzu umožnilo transportovat zbytek vědeckého a militantního týmu. Všech šest mužů se svléklo ze skafandrů, které byly v normálních podmínkách více než nepohodlné. Podplukovník Cliff si sebral svoji výstroj, když se zastavil v půlce svého zvedání ze dřepu.
„Kurva fix, co je to za smrad?“ praštil Cliffa přes nos neznámý odér.
„O-omlouvám se, pane, na oběd jsem měl fazolovou kaši,“ červenal se mlady poručík, který by se nejradši propadl do země.
„To si děláš prdel, já myslel, že tady tleje mrtvola a on si mezitím jako první člověk na Marsu usere,“ křičel na celé kolo podplukovník, přičemž se všichni, kdo to slyšeli, začali hlasitě smát.
Bylo to vskutku historické, že se první člověk na Marsu zapíše zrovna touto formou. Nikdo to nečekal, ale bylo to přece tak lidské, jak si pomyslel major Keen, který zbavil atmosféru toxicity, aby ji mohl mladý poručík znovu zamořit. Když se všichni přestali smát a mladý poručík červenat, mohli se dát všichni do práce, která se mohla protáhnout na delší dobu, protože velení Hvězdné brány chtělo na místě původní základny vybudovat novou, moderní základnu, jež by chránila okolní vesmír před cizími loděmi, které mohly do solárního systému zavítat. To však bylo ještě na několik dlouhých měsíců vzdáleno, a proto se musela základna alespoň trochu prozkoumat, aby se zjistilo jak závažné je poškození, které při zničení povrchové části vzniklo. Zdivo bylo na mnoha místech různě popraskáno, ale zdálo se, že i přesto je zeď více než pevná. Potvrdil to i statik, pro nějž Sun-Tzu zaletělo.
„Dle toho, co můžu říct, statika není nijak výrazně narušena, ovšem nevím co je typické pro antické podzemní bunkry porušené bombardováním z orbity,“ s obličejem mluvící za vše zkoumal popraskané zdi.
„Rozhodně bych to pro moje svědomí a vaše bezpečí nechal zpevnit a opravit,“ rozhodl o následném postupu statik, kterého Thor transportoval na Hammonda.
„Pane Wilsone, tady je holografická mapa, která důkladně mapuje pukliny ve zdech celého podzemního komplexu, věřím, že vám pomohou,“ ukázal Thor statikovi důkladný holografický obraz, který jej jen utvrdil v jeho názoru.
Odshora dolů vedla jedna nepřetržitá puklina, do níž se v určitých místech vlezla i celá ruka. Naštěstí Antikové věděli, jak mají stavět, a proto bylo poškození vzhledem k situaci minimální. Bylo fascinující, jak rychle se daly věci do pohybu, když se o základně dozvěděl Coolidge, který jako jediný mohl i bez souhlasu ostatních členů IOA v kritických situacích rozhodovat sám. Tohoto práva dnes využil, aby se v pozemských továrnách přidružených k programu hvězdné brány začaly vyrábět vyztužovací pláty, kterými se dočasně podpoří statika, která se měla do týdne upravit do původního stavu tak, aby byla schopna udržet nadzemní část, jež se již rýsovala na prknech architektů, neboť měla být naprosto totožná jako ta, která by v budoucnu měla vyrůst na přirozené družici Země – Měsíci. Dostupné bezpečnostní týmy mezitím procházely základnu od shora až dolů, místnost po místnosti, aby odhalily jaká tajemství zde Antikové uchovávali. Projít pečlivě celou základnu trvalo více než pět hodin, během nichž jeden z týmů narazil na nečekaný objev.
„Tady bezpečnostní tým tři, jsme na posledním patře a nebudete věřit, co jsme našli,“ s obrovským nadšením hlásil velitel třetího bezpečnostního týmu amerického Hammonda.
„Tady Carterová, co máte Henry?“
„Nějakýho oslizlýho emzáka, kterej na mě zmraženej čumí a to se mi nelíbí,“ s náznakem pohrdavého tónu ohlásil nález podplukovník Henry Bale, příslušník amerického letectva.
Zmražený mimozemšťan, jehož žluté oči museli ve tmě svítit jako žárovičky, děsily. Taktéž jeho póza v níž Antikové tohoto nepřítele zmrazili, vypadala, jako by se chtěl z kóje dostat. Naštěstí byl neškodný, protože byl zmražený několik milionů let, což se na jeho těle podepsalo. Na pohled bylo jasné, že je již nějakou tu dobu mrtvý, což dokládala kontrolka kóje, která svítila červeně. Během chvíle se v místnosti objevily zdravotnické týmy v protichemických oblecích, které měli zamezit jakékoli kontaminaci mužů, žen a hlavně zbytku základny, od níž byla tato místnost odstřihnuta. Všichni se museli klidit a jediní, kdo zůstali, byli vědci a doktoři, kteří z antické kóje nečekaný nález vyndali. Jak kontrolka napovídala, tak byl mimozemský subjekt již řádnou dávku let po smrti, což potvrdily i pozemské přístroje, které od začátku programu Hvězdné brány prošly řadou vylepšení.
„Fajn, je mrtvej, můžeme začít s pitvou,“ pronesl hlavní vědec, který za hlasité hudby AC-DC, provedl první řez.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ