Kosmická loď realizovatelná do 100let

Čoveče nevím, jestli fúze stojí za přepravování paliva k Zemi (ať už povrch nebo reaktory na základnách na LO nebo GSO). Její síla je právě v tom, že paliva je hodně, je tedy levné, dostupné a hlavně, odpad má mnohonásobně kratší poločas rozpadu. Jaderné reaktory ty fúzní trhají na úrovni výkonu naprosto šileným způsobem. Čtvrtá (právě se na ni pracuje) generace jaderných reaktorů má předpokládaný výkon v gigawatech. Třístupňové reaktory (Thorium, uran, plutonium), případně dodávání Uranu v tekutém stavu, chlazení směsí olova a bismutu... Pátá generace je ještě šílenější. Těžit Helium na měsíci (a zas TAK moc ho tam není) by vystřelilo ceny tak vysoko... A taky, kdo by to dělal. Limity pro pobyt lidské bytosti v nulové atmosféře/gravitaci jsou pro pracovní pobyt krátké až moc.

Na Měsíci je ho poměrně dost, děkuji pěkně, hlavním problém je především v nutnosti tam mít skutečně promyslovou mašinérii. Můžeme-li věřit internetu a matematice třetí třídy: 20% povrchu obsahuje H3; to nám dává 7 600 000 čtvrečních kilometrů s H3. Kdyby se z každého dala extrahovat jedna tuna H3 (přičemž na jednu tunu je nutno rafinovat 150 tun regolitu; hádám, že na kiláku bude více tun), vychází nám sedm a půl milionů tun H3; za předpoklatu, že 25 tun H3 může napájet USA na rok (viz stejný link), na nějakou dobu by to lidstvu vydrželo. Dokonce i jestli jsem přestřelil a jedna tuna H3 se vycucne z deseti kiláků, 760 tisíc tun je furt dost na napájení civilizace na pár milénií.
(IN-EDIT: ok, link na space.com mluví o nutnosti procedit 15 tisíc tun na jednu tunu H3. Takže kolik tun vlastně při průměrné hustotě 3 g na jeden čtvereční cm máme při oněch 20% H3 na povrchu? Čtverečních cm se na čtvereční km vejde 10 miliard. To nám dává 30 miliard gramů, což je třicet tisíc tun na čtverečním kilometru. Čili dvě tuny H3 z každé čtvereční km - tedy dokonce více než můj předchozí humpolácký výpočet.
Tedy, pokud se nemýlím. Čekujte moje výpočty, s matematikou jsem se rozvedl v osmé třídě...
end of IN-EDIT)
Co se pracovních kvót týče, to zastane stejně primárně automatizace. Jsme v éře post-cheap peak oil a každý efektivní zdroj energie navíc se hodí. Jistě, udělat na Měsíci základu (a rozjet na Zemi reaktory) by asi nebylo zrovna za hubičku. Je to však dnes s IT technologiemi, robotizací a dalšími serepetičkami (Skylon tam doveze roboty, coilgun vystřeli H3 na Zemi) VÝRAZNĚ levnější podnik než mohl být kdykoliv dříve. Stát/společnost, která tam vyrazí jako první, bude mít pekelný náskok před zbytkem a na dlouhou dobu de facto monopol...

Souhlasím, že asi za rok touhle dobou nedojde k nějakému většímu posunu. Skylon bude stále na papíře, Dragon bude furt bez posádky, Orion bude furt skákat do bazénu. Rozhodně bych si ale nevsadil, že třeba za deset let tomu bude stejně (nebo jen trochu vylepšeně) a klidně bych řekl, že za dvě dekády bude značná část z těhle vizí lítat nad našima hlavama. Je snadné zavrhnout nějakou kosmickou revoluci, protože jsme všichni tak nějak zklamáni tím, že se nám nesplnila 2001: Vesmírná odysea, vize po programu Apollo a že shuttly byly poslány do důchodu. Podobně jako v případě informační revoluce ale postaví mít "jenom" levnou technologii & následně bombastickou distribuci. Před patnácti lety by si taky nikdo nevsadil na nějaký masově rozšířený iPad, a přesto k tomu došlo. Jakmile bude nějaká společnost schopná létat do vesmíru masově, ceny půjdou dolů, chytí se toho investoři a během pěti let se otevře brand new world.

Jenomže to jsou pořád, ani ne už miliardy, jako spíš biliony dolarů. Nehledě na to, že H3 není v ložiscích, ale rozprostřen po povrchu, musel by se sklízet. Nová úroveň serepetiček zapotřebí. Jasně, veřejné mínění desinformovaných mas může být silný protitlak na jádro a raději se nalijou rozpočty do "bezpečnější" fúze, vesmírných těžebních operací a na to navázaná expanze do solárního systému, protože budou položeny základy vesmírné infrastruktury na GSO/Měsíci. Rád bych se toho dožil, ale nevěřím tomu. Dokud budeme mít co pálit v jaderných reaktorech, po fúzi neštěkne ani pes.

Jenže uranu nejspíše máme jen na 50 dalších let (alespoň při současné úrovni využití) a to jádro tvoří sotva kolik, 15-20% veškeré energetiky západních států? Pokud bude muset nahradit fosilní paliva na fest (50% energetiky USA jde z uhlí, 25% z plynu), poptávka výrazně stoupne a JE to při současné nabídne jaksi neutáhne (i když taky můžeme mít ty orbitální solární elektrárny, což je jiná vize).

EDIT: doplnil jsem něco do předchozího postu.
Jasně, že by to bylo drahé - oproti Apollu to ale má tu výhodu, že to má NÁVRATNOST. Myslím, že teď se nám kvůli kontextu hodí srovnání třeba se současnou cenou přepravy ropy. Opět jenom obecné počty z pár linků. Na světě je 4000 tankerů různé velikosti, přičemž 84% z nich vlastní soukromé společnosti. Cena jediného tankeru se podle wiki pohybuje od 40 mega dolarů po 120 mega i více. Z toho vychází, že jen flotily tankerů činí (brutálně zprůměrovaná) 320 miliard. Průměrná životnost tankeru je přitom něco málo přes deset let - čili 320 miliard se musí vyložit dekádu co dekádu JENOM NA JEJICH NÁKUP! Roční provoz také asi nebude za hubičku, už jen kvůli palivu a údržbě (kdyby stál tankér jen půl mega ročně, máme to 20 miliard rok co rok). A to se bavíme jenom o ropě převážené po moři, nikoliv o potrubích, těžbě, nutnosti hlídat pole, zpracovatelském průmyslu, skladování nebo o jiných fosilních palivech. Podíl nafty v energetice USA je dokonce jen 1% - drtivá většina tohohle jde (aspoň v USA, které je nejsnazší googlit) do aut. Přesto nám civilizace (více méně...) kvůli ceně energií nekrachuje - naopak, ropa dlouho byla zdaleka nejvýhodnější zdroj energie a díky tomu jsme vlastně měli průmyslové revoluce 20. století.

Ergo vize, že se během dekády vynaloží stovky miliard pro R&D čistého zdroje energie, který zastiňuje ropu, uhlí i plyn, není zase tak přestřelená. Tohle je průmysl, jakmile by se tam létalo pravidelně, cena by šla razantně dolů.

Nebylo by snazší/výkonější mít orbitální fůzní elektrárny? Solár je moc hezkej, ale něják si nedovedu představit, že by na orbitu vytlačili desítky až stovky tun panelů a ty pak dokázaly na tu dálku napájet něco dostatečně velkýho a užitečnýho.

Rai, nemyslíš tu výtěžnost z kilometru krychlového? něják si nedovedu představit těžbu čistě z "plochy", aniž by šli trochu do hloubky - představuju si to trochu jako to předvedli ve filmu "Moon".

http://www.fxguide.com/wp-content/uploa ... on_vfx.jpg

Podle mých kupeckých počtů, aby získali tunu H3, musí vytěžit a pročistit minimálně 20-21 tun horniny...? Nebo na to stačí měsíční prach?

Prach by měl AFAIK stačit, ne?
Jinak ale ano, vidím to spíše na harvestery a "strip mining".

Proč by to mělo být nepředstavitelné? Vrtat stovky metrů pod zemi a těžit tam ropu bylo taky kdysi bizarre idea! "K čemu by nám to bylo, když do svítilen nám stačí velrybí olej!"
A zase - jaká je efektivita next-gen solárních panelů na geostacionální dráze, kolik Mw dávají, jaká je jejich hmotnost, kolik by stálo je tam vynést třeba Skylonem (a sestavit roboty), aby to ve finále mohlo napájet jedno město/stát? Srovnejte to s aktuálními formami, kdy je nutné uhlí těžit (avizovaných 50% energetické spotřeby USA), zpracovávat, vozit a pak teprve spalovat, kdežto solární elektrárna frčí furt automaticky a pomineme-li cenu do investice, přijmové antény (a jednou za rok vyměnit prasklý panel), tak není prakticky žádná další provozní cena!!!
OK, i kdyby měla jedna solární elektrárna životnost 20 let (jako ISS), tak se to musí mnohonásobně vyplatit. A třeba v 70. letech, kdy se idea poprvé nějak dostala do popularizace, by tenhle projekt nutně musel souviset s udržením velkého počtu montérů-lidí, což by cenu strašlivě zvedlo - dneska bychom k sestavení mohli použí pár robotů. Pokud trend bude pokračovat, přesunutí průmyslu na orbitu bude cenově stále přiznivější.
Mě už se počítat nechce, někdo to komparujte.

Technologie orbitálních solárních elektráren je pro mě poměrně běžná přestava - nejde o to, že bych si ji nedovedl představit. Jenom nevěřím, že by se to vyplatilo víc než na povrchu Země...

Čemu se mi nechce věřit je přestava, že by to bylo dostatečně výkonné, aniž bychom nahoru museli tahat tejden co tejden náhradní panely za poškozené mikroúlomky barvy a střepů ze starých satelitů a jiného bordelu, zničené zvýšenou radioaktivitou, nebo jenom "zestárlé" a tím pádem nefungující, nebo fungující jen na zlomek procent výkonu. Další "provozní cenou" takového hektarového satelitu by bylo palivo pro (mikro)manévrování, kvůli udržení orbitální oběžné dráhy, nebo vyhnutí se větším kusům okolního materiálu (ISS, různé celé a občas i funkční satelity, poztrácená kladiva, atd). Další otázkou je, z čeho by měla být kostra, aby to bylo lehké, ale dost pevné pro případ nutnosti manévrování s celou (velkou a placatou) elektrárnou, aniž by se daným manévrem srolovala.

Taky mi přijde jako slušné plýtvání poměr "nutné energie" pro dálkový přenos a energie, která se dostane až k cíli (tj do nějákého sběrače na povrchu). Ani po kabelu by to nebylo zrovna zadarmo - jako rozumnější koncept bych viděl nějáké "návratové kapsle s heliem" střílené z měsíce railgunem. Dostaly by se přímo k elektrárně a pak už by to bylo jenom na staré dobré energetické síti, nikoliv na nějákých radiovysílacích/laserových bezdrátových transmiterech.

Kdyby soláry byly tak super levné a účinné (nebo to v dohledné době VYPADALO že budou), nevidím důvod je (elektrárny) nestavět na povrchu - pouště se přímo nabízejí -, nebo na moři. Čím by byly ve vesmíru (kromě dvojnásobného výkonu, pokud by se držely stále na sluneční straně Země) lepší? Navíc když by Zemi obíhaly, je jisté, že by "přijímací stanice" pod takovou elektrárnou "ujížděla" kvůli rotaci povrchu Země. - Buď by tedy musela být poměrně širší síť přijímačů okolo celé Zeměkoule (horizontálně, na rovníku třeba), což by vyžadovalo spolupráci více států (nebo dokonce i využití nějáké části moří pro "přijímovou plošinu"), nebo by elektrárna "stála" nad přijímací stanicí, ale pak by fungovala JENOM ve dne a zároveň by někam na planetě (dost možná na "vlastní území" distributora energie) vrhala pravidelně nemalý stín, který by Greenpace těšil skoro tolik, co těžba v oceánech, exhalace z využívání uhlí, nebo skladování jaderného odpadu. Jistě, je to "čistější", ale mě by docela štvalo, kdyby ve městě kde žiju vždycky v 10:48 na minutu nebo dvě přestalo svítit Slunce, aby miliardáři mohli dál bohatnout díky vesmírnému stínítku.

Elektrárna na geostacionární dráze může být umístěna tak, aby zásobovala svou zemi i "v noci" - that's the entire point.
Kromě zásobování minimálně dvakrát déle oproti panelu na povrhu je tu tedy navíc tak výhoda, že podle odhadů má panel ve vesmíru 144% procentní efektivitu vůči tomu na povrchu.
To už nám dává 2 krát 1,44 krát vyšší efektivitu než panel na povrchu. A to mluvíme o ideální stavu panelu na povrchu, kdy třeba nikdy neprší nebo není písečná či sněhová bouře. Především je však vesmír vojensky nedostupný prakticky pro kteréhokoliv současného nepřítele západní hemisféry. Kouzlo energetické soběstačnosti není jen v tom, že budeme méně škodit přírodě, ale primárně v zatnutí zdroje financí současných "bad guys".
Solární technologie navíc taky dochází značnému pokroku, čili v ideálním případě se panelu ještě zlehčí a produktivita se zvýší.
Jasně, přenos na povrch je největší problém. Ale jelikož tomuhle neroumím, nechám to na jiných.
Celá návratnost v zásadě závisí na dvou parametrech - jestli vznikne prostředek á la Skylon, který by šlo masově využívat při stavbě, a na systému přenosu. Opět opakuju - vynést a sestavit kilo na oběžné dráze je sice prvotně drahá investice, jenže tahle stavba tam bude stát minimálně deset let. Oproti současným elektrárnám jde doslova o zlatý důl! Humpolácky jsem si spočítal, že kdyby měla vzniknout solární elektrárna, která by na geostacionální dráze měla pokrýt celou roční elektrickou spotřebu USA, stálo by její vynesení Skylony (650 USD za kilo) cirka 500 miliard dolarů. A vydržela by tam nejméně 10 let. To znamená, že při rozprostředí nákladů na vynesení (a ty jsou největší) tisíců tun (sice jsem nemínusoval přenos, ale také jsem počítal s váhou pozemních panelů; a tam nahoru by byly vyvinuty ultralehké, které by IMO cenu zase snížili IMO několikanásobě) na dekádu by tahle stavba, která by pokryla celou elektrickou spotřebu USA, stále přesně tolik, co je roční rozpočet federálního oddělení pro energetiku - jenže to se v zásadě nestará o zásobení spotřebitelů.

Čili jinak - Američan průměrně vydá za elektřinu 80 dolarů měsíčně, což dává 300 miliard ročně u celé populace. Do toho se navíc nepočítají firmy a další instituce (nenašel jsem, ale počítal bych se stejnou cifrou minimálně, čili 300 miliard). Srovnej si to s našimi 50 miliardami za vynesení. I kdybych by vočko vynásobil sumu za vynesení tohodle hypotetického plantu deseti (což do sebe jakože započítává náklady na pozemní antény, minumum údržby a ztrátovost přenosu), pak roční cena elektrárny bude dokonce NIŽŠÍ než při součastnosti & navíc bude pokryta POUZE z domácích zdrojů! A to mluvíme o nahrazení jaderných i telelných elektráren!
Budeme-li samozřejmě brát v potaz tuhle sranda-statistiku.

EDIT: Takže tenhle paper říká, že ztráta při přenosu je kolem 10%. A taky mimochodem doporučuje space based solar plants jako jedinou cestu k energetické soběstačnosti. Takže my point stands. Když to zacyklím zpátky k Měsíci, MIT guys zase říkalí, že s H3 by fůze byla snazší a proveditelnější než současné pokusy. Teď, když můžu operovat s 25 tunami H3 pro roční spotřebu USA (viz výše), mi najednou příjde, že i kdyby těžba na Měsíci stála těch 500 miliard ročně, tak se také brutálně vyplatí oproti současnému stavu.
Lunární těžba H3 a tyhle orbitální elektrárny jsou ve finále levnější než cokoliv na Zemi a jediné masově použitelné prostředky pro budoucnost.

Takže řekněme, že je na stejnou plochu 2,88x výnosnější (když reaguji na edit, dává to pak zhruba 2,5x lepší výtěžnost dole v síti. Ačkoliv podle mého to neznamená, že je to o 10 % nižší výtěžnost, ale že to přenosem ztratí 90% z celku a ZBYDE 10%. Budu ale počítat s Tvým předpokladem). Když zahrneme ty povětrnostní podmínky na Zemi, tak 3-4x. Pořád si ale myslím, že je míň drahé udělat na povchu 4x větší elektrárnu jak ve vesmíru. Navíc z toho 4násobného většího výnosu se ti na planeu dostanou jenom (maximálně) desítky procent, kvůli ztrátám během bezdrátového transferu atmosférou.

Rusko, Čína, Indie, Pakistán atd mají své vlastní protisatelitové střely. I blbej irán má vlastní vesmírnej program a pitomá Severní Korea aspirovala na vypuštění svého prvního satelitu. Spaceship One je jeden z mnoha soukromých projektů a vhodně vybavená a motivovaná skupina by dokázala unést a zneužít takové letadélko buď ke kamikaze náletu, nebo jinak zneužít ke zničení elektrárny - pokud by Tě zajímalo, jak by si mohli přisadit teroristi, kdyby se rozhodli to proti vesmírnému soláru zkusit. Nepřátelé západo/severní části lidstva do vesmíru dosáhnou, ač ne tak snadno. Navíc pokud by se CELÝ energetický průmysl státu přesunul do vesmíru, stačilo by jenom pár EM pulzů v okolí na to, aby mohlo do USA napochodovat cizí vojsko v podstatě bez odpodru, protože bez elektřiny není internet, práce fabrik, bankovnictví, letecká doprava, atd. Armáda by asi chvilku vydržela, ale snáz se brání oblast, kterou nemůže protivník energeticky složit na kolena zacílením na jedinou oblast a zároveň u které by vyřazení té energetické sítě vážně zkomplikovalo její opravování (bez elektriky v kabelech by byla sranda vypouštět "opravářské" a "zásobní" skylony). Z vojenského hlediska mi tedy přechod čistě na vesmírnou energetiku přijde spíš jako snížení odolnosti energetické sítě státu.

"Energeticky soběstačné" by to bylo i na povrchu a s lobovacím vlivem těch "bad guys" na vlády, je jediná možnost jak je odstavit od vesla prostá konkurence v energetickém byznyse. Přičemž je skoro jednoznačné, že na začátku takového "čistého podnikání", se budou muset řešit klacky (v podobě zákonů), které novým byznysmenům budou házet "bad guys" prostednictvím vlád pod nohy.

Na Zemi by nestála minimálně deset let?

Jakou by to mělo rozlohu? Tisíc hektarů? Pokud to nebude mít alespoň minimální schopnost manévrovat (tj konstrukce musím být dostatečně pevná aby se "neohnula"), nečekám, že by ta elektrárna byla ve vesmíru tak dlouho. Bylo by výhodnější mít těch elektráren víc menších, než jednu gigantickou. Konstrukce je jednodušší, manévrovatelnost větší a když jedna přestane fungovat celá, nejsi komplet na suchu.

Navíc znovu opakuju, že pro bezdrátovej přenos potřebuješ "přímý dohled" na
přijímací aparaturu. Pokud chceš, aby byla elektrárna "pořád na slunci", musí se zákonitě v průběhu noci objevit situace, kdy je přijímač oproti vysílači "za horizontem" planety. Buď bys tedy musel další přijímač šoupnout (v případě USA) někam do oceánů a jakmile ti USA na glóbu "ujedou", vysílat TAM, a optimálně to ještě kombinovat s DRUHOU elektrárnou, která by byla vedle planety na oběžné dráze "z druhé strany" přijímací oblasti.

Země má průměr přes 12000Km, geo-todlecton je cca 36000Km vysoko => v zákrytu Země se jen mihne (ne že by to mělo význam, vzhledem k difrakci na takovou vzdálenost žádnej stín nevznikne) a viditelnost bude skoro na polovinu světa zároveň... taky je to mimo dosah protikosmickejch zbraní a to i těch emerickejch a napravit to by asi nebyla nějaká banalita jako přidělat další stupeň na SM-3.

Na zemi, pokud maji bejt ve velkym sluneční elektrárny, v první řadě nemůžou bejt z FV článků, ale budou ohřejvat médium který bude generovat páru, která bude pohánět turbínu, sice to nevypadá tak cool, ale když se za médium zvolí něco vhodnýho (kapalná sůl je prej ok) nakumuluje přes den dost E aby to dělalo šťávu celou noc až do rána... jinak tady (ČR) svítí 1000W/m^2 v létě v poledne a 600W/m^2 v zimě v poledne (kolísání ztrát z průchodu paprsku atmosférou...) zatímco v kosmu je to cca 1200W/m^2 pořád.

Čím dál od povrchu, tím "bezpečnější" a tím širší rozhled, ale tím větší vzdálenost na nutné zasílání energie a tím menší efektivita "výtěžnosti" na povrchu.

Je taky otázka, jaký vliv na průchodivost nosného paprsku atmosférou bude mít prodlužující se vzdálenost během rotace, kdy celou "cestu" paprsek musí (i pod úhlem, tudíž víc daleko) projít skrze atmosféru. Vodní páry, oblaka, ozon, magnetosféra, prach v ovzduší - to všechno se bude délkou "průletu signálu" zhoršovat.

Na místo, kam se opakovaně a civilní technikou dostanou SOUKROMÉ korporace kvůli zdrojům, se nějácí teroristé, nebo libovolný stát s vesmírným programem, který není jen na papíře, dostane taky.

A s tím i spousta radioaktivity a elektromagnetickejch poruch, které budou těm lehoučkým článkům (a jejich jemné síti kabelů) dělat zaručeně dobře...

Fungovalo by to, kdyby:
1) co nejefektivněji vyřešili vzdušný přenos energie (beze ztrát, optimálně).
2) měli to dělané buď velmi bytelně, nebo vymysleli "štít" proti vesmírným nepříznivým vlivům.
3) použili co nejmodernější technologie na FV panely i dopravu, jak psal už Ray.

Čím dál od povrchu, tím "bezpečnější" a tím širší rozhled, ale tím větší vzdálenost na nutné zasílání energie a tím menší efektivita "výtěžnosti" na povrchu.

O kolik? Podle mého linku o 10%. To je pořád mnohonásobně méně v porovnání s efektivitou i trvanlivostí oproti povrchu.
"Although the use of microwaves to transmit energy from space down to earth is attractive, most part of the microwaves receives significant interference due to atmosphere. Still there are certain frequency windows in which these interactions are minimized. The frequency windows in which there is a minimum of atmospheric signal attenuation are in the range of 2.45-5.8GHz, and also 35-38GHz; specifically we might expect losses of 2-6%, and 8-11% respectively for these two microwave signal ranges (...) A Rectenna may be used to convert the microwave energy back into electricity. Rectenna conversion efficiencies exceeding 95% have been realized.."
Ultra, ono by stačilo číst moje linky nebo dávat jiné linky stejné hodnoty jako protitvrzení.

Na místo, kam se opakovaně a civilní technikou dostanou SOUKROMÉ korporace kvůli zdrojům, se nějácí teroristé, nebo libovolný stát s vesmírným programem, který není jen na papíře, dostane taky.

To je strašný dogmatismus - civilní aerolinky také mají přístup k mnoha dopravním letadlům, přesto tyto nebyly nikdy použity k útoku na atomové elektrárny nebo jiné citlivé cíle (911 a podobně se nepočítá, tam šlo o politický cíl). Že korporace jako Boeing a BP budou mít Skylony skutečně neznamená, že je zároveň bude mít parta low-cost hijackerů.
Jistě, solární komplex by byl citlivým systémem - ale nikdo neříká, že by ho letectvo nebránilo. Minimem by byl citlivý radar a laser na ochranu před bordelem, samozřejmě využitelný i proti kinetickým střelám. Friedman přímo mluví o tom, že přenesení energetiky do vesmíru ve 21. století způsobí i nevyhnutelnou militarizaci vesmíru.
Mluvíš, jako kdyby skutečnost, že dopravní letadla lze unést a použít k útoku, nebo že ropovod/tanker lze vyhodit do vzduchu, eliminovaly existenci leteckého byznysu či přepravy ropy. Neeliminuje, jenom zvýší nároky na obranu.

A s tím i spousta radioaktivity a elektromagnetickejch poruch, které budou těm lehoučkým článkům (a jejich jemné síti kabelů) dělat zaručeně dobře...

Podle Wiki je životnost space based panelů minimáulně deset let. S tím jsem mimochodem ve výpočtu operoval. Fun fact again: i kdyby program na deset let stál 5 trilionů (desetkrát moje cena za dopravu), bude levnější než současné zdroje, nemluvě o soběstačnosti a ekologičnosti.
Je třeba také dodat, že předpokládám primárně soukromé využití. Tohle není případ, kdy 500 miliard vyletí komínem, ale kdy občané i soukromníci zaplatí 500 miliard korporacím, co jim dodávají proud - jenže zhruba tolik se platí i dnes (USA kontext).

"Energeticky soběstačné" by to bylo i na povrchu

Spočítal jsem, že vesmírný panel 600kmx100km by pokryl celé elektrické požadavky USA. Při efektivitě na povrchu a při jeho max. 12 hodinovém (spíše méně) využití by však tuhle cifru bylo nutno vynásobit minimálně třema, a to už je takový flák povchu i materiálu navíc, že proveditelnější je fakt vozit to nahoru. Jen vykoupení území od soukromníků a nekonečné debatování o tom, jeli ok vydlážit Nevadu panely, by podle mě stálo tolik co doprava Skylony...

A to za jedinou "zázračnou" technologii počítám ten ten Skylon - vůbec jsem nebral v potaz, že zřejmě vzniknou efektivnější a lehčí panely, stejně jako jsem nebral v potaz ideu, že by se panely třeba vyráběly na Měsíci a vystřelovaly k Zemi (nebo podobné hybridy) nebo cokoliv podobného. Dokonce i těch 650 babšišů za kilo u Skylonu je podle prognóz možné dosahnout jinými startovacími systémy, a i při skutečně masovém využití stávajících raket by zřejmě šla dolů - kapitalismus v praxi, jakmile si nějaká korporace uvědomí, že vesmírné elektrárny by za ročně získaly 500 plus miliard, vrazí peníze do efektivního prostředku. Cenu lze vždycky srazit inovacemi.

Stejně jako minule dodávám, že vzhledem k tomu, že jsme se nedočkali kolumbiád a 2001: Vesmírné odysey, nám poněkud zastřívá mysl negativismem. Ale podívejme se na to v kontextu - celé 20. století měly stát k dispozici levnou ropu, takže nebylo nutné stavět ve vesmíru tyhle monstrozity. Jsme ale za tímto bodem, ropa je dražší a bude ještě dražší. Extrahování z nových ložisek je náročnější a více ložisek už nemáme. Uhlí, plyn ani jádro na tom nejsou o moc líp. Proto bude vesmírná alternativa stále lákavější pobídkou - a v budoucnu nevyhnutelně dojde k dalším úsporám na ceně (Skylony a podobné systémy), nákladu (snížení hmotnosti skrze nanotrubičky a jiné fláky), spravování (robotizace, IT) i efektivitě. Vzhledem k tomu, kolik stovek miliard se ročně utrácí za ropu, jádro, uhlí i plyn, nepovažuju za nereálné utratit stejné nebo méně za vesmírnou energetiku.

Zbytek odpověděl Air Force.

Bezdrátová transmise vynalezená SONY (2009)
Efektivita 80% na vzdálenost 50 cm, fungující do 60 watů:
http://www.sony.net/SonyInfo/News/Press ... index.html

1975 transmise na 1 míli, 30 KW, efektivita 82,5 %
http://www.youtube.com/watch?v=sy1vqRT-vqI

The transmission efficiency of the resonator consisting of a circular transmitting coil with a diameter of 60 cm and rectangular receiving coil with a one side length of 10 cm is about 80% at the transmission distance of 20 cm. The transmission efficiencies of the wireless energy transmission resonator consisting of a receiving coil with the size of iPhone4 are about 75% and 40% at the transmission distances of 20 cm and 50 cm.
Což byl článek z roku 2011, zdroj: http://www.jpier.org/PIERM/pierm19/18.11050903.pdf

Co to udělá s efektivitou na 300 kilometrů (nebo víc) a s anténou, která bude sestavitelná ve vesmíru - čert ví. Tyhle linky stačej?

Protože atomové elektrárny mají okolo sebe bezletovou zónu, do které když někdo vlítne, tak ho letectvo daného státu sestřelí. Už vidím byznysmeny, jak by si pořizovali vlastní "obranné vesmírné letectvo" pro každou svou elektrárnu.

Stačí si "půjčit" spaceshipone, nebo COKOLIV "civilního". Čím šířeji je technologie využívaná, tím větší pravděpodobnost, že si jí "blízkovýchodní hijackeři" všimnou a že vyšpekulujou, jak jí hijacknout. Ksakru na to by stačilo jenom propašovat vhodný program do nějákého "civilního satelitu" tak, aby se na místě otočil a šel po elektrárně jak kamikaze. Minimálně anténu pro transmisi bys takhle určitě vyřadil a úlomky + střepiny by zbytku FV konstrukce asi taky neudělaly dobře.

"letectvo" by solární komplex mohlo bránit zrhruba do té míry, jak by se k němu dostalo. Zatím tedy v podstatě niják, nepočítaje americký vojenský bezpilotní "raketoplánek". Ve vesmíru je totiž krásné to, že jako útočník nemusíš vyletět "u" geostacionárního cíle, stačí když k němu dokloužeš po vlastní oběžné dráze - v podstatě mimo dosah konvenčního letectva.

Mluvím, jako kdyby skutečnost, že letadla lze unést a použít k útoku už byla jednoznačně PROKÁZANÁ a drasticky (byť z hlediska efektivity nedostatečně) změnila přístup k pasažérům i letectví vůbec. Navíc Jedním letadlem prostě nevyklepneš energetický systém celého státu. Jedním "hijacknutým civilním raketoplánem" byl mohl.

Konstrukce 600x100 km by se i při nejmenším náznaku manévru zmuchlala jak prostěradla při svatební noci. I kdyby jich bylo 6 po 100x100km, pořád by to bylo z inženýrského a materiálového (metalurgie, atd.) hlediska nesestavitelné, nebo neschopné ani toho nejmenšího pohybu/pootočení. Kolikže je největší plocha panelů v jedné vesmírné konstrukci? Já to tipuju v desítkách, maximálně stovkách metrů čtverečních.

Ok, na stanicích a satelitech se životnost pohybuje okolo 10 let, pokud jsi to googlil jak píšeš. Stejně ale myslím, že zprůměrovat možné "nehody", které by se týkaly celonárnodního energetického systému do 10 let nebo víc, je hodně sebevědomé řešení. Trochu mi to připomíná názor o nepotopitelnosti jedné známé lodě... Stačil by na to (vyřazení/zničení celé solární konstrukce, nebo i VŠECH solárních konstrukcí) jedinej blbej zášleh EM, nebo radioaktivity ze Slunce.

Ty linky jsou v zásadě useless. Sony nepoužívala ve svém experimentu mikrovlny, experiment z roku 1975 je dost zastaralý a třetí link neřeší vesmír ale iPhone - jeho pointou je, jak napájet malý telefon, kde je malá příjmová anténa (oněch 10cm) a velká vysílací (oněch 60cm); vůbec v něm nejde o efektivitu přenosu, ale o přenos na malé zařízení; stejně tak projekt na Maui řešil přenos dat, nikoliv elektrické energie (ano, při přenosu jde o totéž, ale jde o to, že cílem není totéž, metoda se tedy liší). Pro příjem ze satelitů se operuje s opačnými ciframi - až desetikilometrová příjmová anténa. Proto jsou ztráty menší. Tahle technologie se stále vyvíjí, nicméně teoreticky se všude mluví o možném přenosu s efektivitou 95%. Praktické pokusy jistě dávají menší efektivitu, jenže minimum se zaměřuje právě "náš" na velkokapacitní přenos energie mikrovlnami na velkou příjmovou anténu (NASA třeba zkouší laserem nadálku napájet drony); zároveň je navíc nutno poukázat, že příjmové antény rozeseté po státě by VÝRAZNĚ snížily ztráty energie v přesonové síti na dálku - k čemuž by došlo, kdyby byly vydlážděny pouště na povrchu a kabely by se to muselo vodit na tisíce kiláků. Dokonce existuje byznys, který řeší, že bezdrátový přenos energie (tj. odrazem z povrchu na povrch) by luxusně SNÍŽIL ztráty současné přenosové sítě na dálku (tj. vesmírem) i na blízko (tj. místo nabíječek).

Defense concerns ve stručnosti: nemůžeš argumentovat, že soukromníci by to zvládali stavět & teroristi sabotovat, zatímco letectvo by to bránilo dnešní úrovní technologie, děkuji. Obranné síly by na tom byly stejně, a ne, soukromníci by si sami nedělali "bezletové zóny", za to by v budoucnu stejně jako dnes byl odpovědný stát, je jedno jestli nahoře nebo dole.
Zrovna tak by samozřejmě nešlo o jedinou konstrukci. Počítal jsem s ní ve výpočtu jako s hypotetickou stavbou, nicméně rozhodně by těch staveb byl kotel, které by si navíc vzájemně chtěly konkurovat, protože by je dělaly jiné firmy. Není to tak, že jeden útok = stát bez proudu, tak to přece nefunguje ani nyní. A už jsem zmínil, že jako u jaderné elektrárny stačí jsem SAM site, tak u stanice by stačil laser podobný těm, co dneska v poli zkouší Izraelci na likvidaci raket.
To, že by systém zřejmě vyřadila silná sluneční erupce (i když, obrana proti EMP by se jistě taky řešila), je fakt - jenže totéž platí i o všech elekrárnách na Zemi. Silná erupce dneska odpoledne by nám udělala obrovskou krizi na další dekádu a smazala data na internetu - přesto se internet i elektrárny jaksi furt používají. Nemůžeš plánovat na "konec světa".

Protože atomové elektrárny mají okolo sebe bezletovou zónu, do které když někdo vlítne, tak ho letectvo daného státu sestřelí. Už vidím byznysmeny, jak by si pořizovali vlastní "obranné vesmírné letectvo" pro každou svou elektrárnu.

Viz výše.

propašovat vhodný program do nějákého "civilního satelitu" tak, aby se na místě otočil a šel po elektrárně jak kamikaze.

...uh, it doesn't work that way...

drasticky (byť z hlediska efektivity nedostatečně) změnila přístup k pasažérům i letectví vůbec

Člověk se dá zabít i příborákem a přesto na příborák nepotřebuju zbrojní pas - ergo jedna vlaštovka jaro nedělá. Ano, byly útoky civilními letadly. Ne, neměly žádný výrazný ekonomický či vojenský význam (mluvíme o využití zbraně, ne výběru cílů; WTC by šlo zbourat i náklaďákem s trhavinami). Ano, vznikly protipatření proti nim. Ne, lidé kvůli tomu letadly cestovat nepřestali. Ani útoky ani protiopatření neměly jakýkoliv seriózní vliv na ekonomiku či konkurenceschopnost státu. 11. září bylo strašlivé co se týče vědomí americké společnosti a brutální jako de facto začátek Bushova poloúspěšného tažení, ale vliv samotného využití čtyř letadel na infrastrukturu, průmysl či ekonomiku (nedošlo na zastavení dodávek ropy nebo tak něco), stejně jako vliv využití letadel jako zbraně (útoky se neopakovaly) je v zásadě mizivý.

Člověk jde na pár hodin do práce a tady je zeď textu, takže jenom vypíchnu.
Ray: Mikrovlny v okně 2.45-5.8GHz pro přenos energie asi nebudou zrovna kůlový. vzhledem k tomu že to je wi-fi, bluetooth a některé mobilní sítě. Pro 35-38GHz jsem nenašel zařízení žádná, ale zase mluvíme o pinpoint zaměření (i tak usmažíš cokoliv se dostane jen trošku blízko). Ty energetické ztráty jsou čistě vlivem atmosféry. Když započteš výrobu vysokofrekvenčnícho vlnění (mikrovlnka má efektivitu kolem 60% ), ztráty v důsledku kosmického záření a jeho přepracování zpět... 50% efektivita, víc ani ťuk. A co se původní reakce týče: Uran není jediné palivo, jak jsem psal, tak už teď jsou v provozu pokusné reaktory na Thorium. Máme ho čtyřikrát tolik, při rozpadu z něj vzniká Uran a z toho plutonium. Šťávy, že nebudeš vědět co s ní.

Airforce: Výroba energie přes páru je zastaralý koncept a to, že současná fotovoltaika je... slabší, neznamená že je k ničemu. Stejně jako převádění tepla na elektřinu přímo, přes speciální slitiny a sloučeniny tu páru jednou nahradí. Opět, jsou zpracovány reaktory, které využívají fotovoltaiku posunutou do vysokých frekvencí (radiace and shit), která z "radiačních fotonů" vyrábí proud, následuje vrstva teplem kontraktujících matrošů a až za nimi je klasická pára, ať pochytá zbytek.

Ultramarinus: To je víceméně ptákovina. Stát se to může, ale že by to byl zrovna běžný jev? Teď taky denně neslyšíš o náletech dopravních letadel do budov, elektráren, nebo celkové o únosech. Kontroly můžou být jaké chcou, vždycky je způsob jak je odrbat. Otázka není jak, ale proč. Pokud někomu dáš dostatečně pádný důvod, tak máš pravdu, ale jinak?
Stejné dogma používají média (a vůbec všichni co neví o čem mluví) pro "nebezpečné" jaderné elektrárny. Může to bouchnout, jednou se to stalo-> nemůžeme to používat, protože bla bla a bla. Tepelné elektrárny brzo vezme čert, solár a vítr na to za současných podmínek nemají, voda je čistě nárazová záležitost pro špičková vypětí sítě a pokud nechceme jádro klasické, zbývá nám fúze, která je o tooooolik bezpečnější. Až na to, že když bouchne (jsme tady sami chytřejší jedinci, snad není potřeba vysvětlovat která část jaderné elektrárny "bouchla" v minulosti), nebo bych měl říct AŽ bouchne, bude z toho úplně stejný bordel.
Ve výsledku mě napadá, že i kdyby ty FV články na orbitě fungovaly, proti jejich použití by byly masy už jen proto, že přenos energie z nich je naprosto epická protiorganická zbraň.