19
V galaxii Pegasus
Forda a jeho přítele Meleka obklopila mohutná záře, podobná Wraithské transportní technologii, kterou používali při svých honech na lidi.
Tato transportní technologie Forda a jeho společníka přenesla do tmavé místnosti bez kousíčku světla.
Oba dva měli sice díky enzymu lepší zrak, ale ani to jim nepomohlo.
Ford udělal jeden nejistý krok neznámem a okamžitě po jeho činu tmavou místnost vyplnila vlna světla.
Dvojici se naskytl pohled na místo větší, než si byli oba dva schopni představit. Místnost skrývala nejrůznější poklady, svitky či celé knihy, a dokonce již zhotovené kusy technologií, ale celému místu vévodila věc, která se skrývala uprostřed místnosti. Byl to obří, na pohled lidský mozek, několik metrů veliký. Ale když Ford přistoupil blíže, tak zjistil, že se skládá z nejrůznějších krystalů, jaké viděl na Atlantis.
Najednou po jeho boku Melek ukázal kamsi doprostřed onoho mozku a padnul na kolena.
Ford se na něj zaraženě podíval a poté se koukl na místo, kam Melek ukazoval.
Malou průrvou mezi jednotlivými krystaly bylo vidět lidské tělo, které se pomalu otáčelo v jakési záři, která jej zároveň udržovala nad úrovní podlahy. Ford po chvíli spatřil i tvář onoho člověka.
„Mosok,“ pronesl téměř neslyšitelně Ford. Ještě chvíli si to celé prohlížel a poté se vydal na další „průzkum“.
V galaxii Mléčná Dráha
Xerxes se nacházel v blízkosti bezbranného Hataku. Milek, který v současnosti velel na můstku, rozkázal přenos několika oslepujících granátů na místa, kde se měl výsadkový tým objevit s tím, že samotný výsadek bude v těsném závěsu.
Úderné jednotky byly přeneseny do strojovny, do místnosti s hlavním počítačem a na hangárovou palubu.
Úkolem jednotek bylo omezit možnosti nepřítele a pomalu získávat kontrolu nad celou lodí a bude-li to možné, tak brát zajatce.
Celá akce probíhala podle plánu a co víc, úderné jednotky při postupu lodí nenarazily na žádný odpor.
Lidem vše hrálo do karet, Jaffská minimální posádka se obráncům již nevyplatila. Nic již nemohlo zastavit lidi od cesty k můstku.
Čím víc se úderné jednotky ze tří směrů blížily k můstku, tím víc se začínala ozývat palba.
Ale lidští vojáci byli doslova vyškoleni pro tyto typy útoků či obrany a znali velmi dobře možnost nepřítele.
Jaffové to již měli prohrané…loď padla a autodestrukce byla odpojena. Každý třetí Jaffa, který šel k zemi, byl jen neschopen boje, nikoliv zcela mrtev.
Vojáci takovéto Jaffy okamžitě podle svých možností odzbrojili a označili malými přenosnými lokátory a následně byli přeneseni na palubu lidské lodi na ošetřovnu, pod dohledem několika mariňáků.
V galaxii Pegasus
Ford byl zcela unesen z toho, co vidí, a v hlavě začal spřádat další plány na dobytí Asuru.
Jak Ford pomalu procházel velkou místnost, spatřil na zdi nějakou rytinu, která ho zaujala. Byl na ní vyobrazen člověk, jak Wraithům jakýmsi nástrojem, připomínajícím nůž, prořezává ruku v místě, kde mají vak s enzymem. Vyobrazený člověk byl navíc podle rytiny prokazatelně tmavé pleti.
Vedle rytiny byl ještě nápis, který ale již bohužel Ford nedokázal přečíst, byl totiž již poznamenán časem.
V tom se ústřední „mozek“ jasně a intenzivně rozzářil a vzniklé světlo, které zalilo celou místnost, chvilkově oslepilo oba dva návštěvníky. Když záře zmizela, tak se jim pomalu jejich zrak začal vracet.
Ford se podíval ještě jednou na rutiny s tím, že potom radši hned rychle zmizí, ale k jeho údivu byla nyní rytina zcela kompletní a kousek od ní byly naznačené dveře.
Nápis u rytiny byl opět ve francouzštině.
„Tout sec pour lointain étranger (Pouze pro dalekého cizince)“
Ford si ho párkrát rychle přečetl a pak se odhodlal a zatlačil na naznačené dveře, ale jako by tam všudypřítomná skála nebyla.
V galaxii Mléčná Dráha
Na palubě Hataku zbývala už jen jedna místnost, jen jedny dveře dělily úderný tým od dokončení úkolu a zatím s nulovými ztrátami.
Ovládací panel byl zničený, ale to lidi nikterak neodradilo. Každý měl u sebe nemalé množství výbušnin, výbušnin, které právě umisťovali na dveře.
Když se všichni stáhli do ústraní a připravili se k odpalu, tak nastalo hrobové ticho.
Velitel, který držel v ruce detonátor, si znechuceně odplivl a následně odpálil nálož.
Výbuch změnil sektor k nepoznání, dokonce i můstek byl značně poškozen a na jeho podlaze se nacházeli všichni jeho obyvatelé, kteří tam v době výbuchu byli.
V galaxii Pegasus
Ford chvíli přemýšlel, pak zamával na svého společníka, který se nacházel na mluvené slovo příliš daleko, a posunky mu ukázal, kam jde. Ten jen přikývl a Ford prošel skrze na pohled pevnou skálu.
V galaxii Mléčná Dráha
Když pozemské jednotky vtrhly do místnosti, tak první, co je zarazilo, bylo, jak toho málo dveře můstku vydrží a až potom věnovali pozornost zcela odzbrojeným Jaffům na můstku.
Velitel jednoho z týmů přišel k nejbližšímu Jaffovi, znechuceně ho nohou otočil tváří nahoru.
Jaffa nejevil žádné známky života, tak se k němu velitel otočil zády, ale v ten moment Jaffa vyskočil na nohy s úmyslem probodnout velitele svým nožem, což by se mu i povedlo, kdyby si ho nevšimnul mladičký člen jeho týmu.
Voják neváhal a strhl velitele k zemi, ale Jaffa, který se chystal již udeřit, nehodlal svůj úmysl změnit a místo velitele bodnul obětavého vojáka, ten padl na místě mrtev. Ostatní vojáci neváhali a důsledně Jaffu nakrmili olovem. Když zjistili, že mladičký voják zemřel, tak věnovali kulku do hlavy každému Jaffovi, který byl po ruce.
Poté si vyžádali transport na mateřskou loď.
Když byl transport kompletní, tak velitelé jednotlivých týmů podali neprodleně admirálovi předběžné hlášení o misi. Když si ho admirál ve své kajutě vyslechl, tak okamžitě zavolal na můstek, ať se posádky dělostřeleckých baterií připraví, poté se vydal na můstek.
Jakmile admirál vkročil na můstek, tak Milek oznámil
„Admirál na můstku.“ Přičemž se on a všichni, kdo mohli, postavil do pozoru. Admirál šel pomalu ke svému křeslu, přičemž rozkázal všem pohov, ale sám neusedl, zůstal stát před svým křeslem a sledoval značně poškozený Hatak.
„Ať posádky dělostřeleckých baterií zaměří Hatak a vyšlete salvu na počest padlého.“ Rozkázal admirál.
Nikdo na můstku neváhal a jeho rozkaz okamžitě splnili.
Všechny dělostřelecké baterie vyslaly jednu salvu směrem na Hatak.
Bezbranná loď se pod náporem střel téměř okamžitě rozpadla a zbylé trosky pohltily sekundární výbuchy, které je rozptýlily ve vesmírném prostoru.
Pár okamžiků po kompletním rozpadu Xerxes skočil do hyperprostoru směrem k Zemi.
V galaxii Ori
Po zničení Celestu se Termofil vydal na další cestu, tentokrát měl v plánu kontaktovat zbytek galaxie a dělat své vlastní kázání, které by bylo proti Ori.
Mezitím měla Adria hodně práce, aby v troskách mohla alespoň trochu pomoci a přitom aby to nebylo přímé vměšování. Z celého obyvatelstva Celestu navíc přežil jediný Doci, který byl chráněn silou, kterou mu propůjčila Adria.
V galaxii Mléčná Dráha
Na planetě, kde sestřelili a následně i zajali Jaffu, probíhaly mohutné přípravy na obranu planety před nepřítelem, jemuž není rovno.
Sám zajatý Jaffa měl již nového symbionta a podával veškeré informace, na které se ho zeptali. Obzvlášť když to měly být informace o nepřátelích Pravých Jaffů.
Do jedné z řídících místností klusem vtrhnul jakýsi mladičký voják
„Pane Maseku, váš transport do Singenu je již připraven.“ Oznámil příchozí, na což se Masek vydal ke dveřím. Když z nich vyšel, tak se ohlédl…za jeho zády jeho vlastní lidi zazdívali kryt ze železa betonem a již se chystali i na dveře.
Masek šel jakoby bez duše a přemýšlel o tom, jak to asi může dopadnout. Můžou vůbec ubránit planetu před tak strašlivým protivníkem? Před samotným zhmotněním zla a krutosti?
„Za jak dlouho dorazíme do Singenu?“ zeptal se Masek, když nastupoval do své transportní lodi. Pilot neváhal a pohotově odpověděl.
„Singen je vzdálený jen pár okamžiků, ale do Singenu -PN- je pomalá cesta, pravděpodobně tam dorazíte až během útoku.“ Masek jen kývnul, což si pilot vyložil jako pokyn ke startu a vzlétnul.
[img][./images/thumbs/845481224447422_1240065820.jpg]http://behance.vo.llnwd.net/profiles/84548/projects/138246/845481224447422.jpg[/img]
Masek se cestou koukl na zem pod nimi. Na mohutné přípravy na invazi. Nejmodernější energetická děla byla rozebírána a nahrazována primitivními zbraněmi, které pálily nejrůznější projektily.
V galaxii Pegasus
Jakmile Ford prošel skrze zdánlivě pevnou stěnu, tak se ocitl v malé místnosti. V jednom rohu bylo jakési brnění a na zdi proti dveřím zařízení, které v životě neviděl, ale byly tam také i zbraně. Jak se pomalu rozhlížel a byl unesen tím, co vidí, tak si ani nevšimnul, že po jeho boku se objevila postava.
„To vše je tvé.“ Pronesla postava jakoby nic. Ford, který o ní nevěděl, se s leknutím otočil a provedl rychlý výpad s nožem a zastavil se těsně u krku neznámé postavy.
„Mě poručíku nemůžete zabít.“
„Na to bych nevsázel a vůbec, odkud mě znáš?“ zeptal se neznámé postavy Aiden. Postava se jen usmála.
„Já jsem Mosok Veliký, tvůrce tohoto místa a tvé naděje.“ Ford byl nadmíru zmatený a dříve než stačil položit jakoukoliv otázku, tak Mosok prošel skrze jeho nůž, ale nikoliv jako hologram tak, jak je znal. Mosok se v místě narušení rozplynul jako plyn na neurčitý tvar a posléze se opět ucelil.
V galaxii Mléčná Dráha
Nad Zemí se objevil Xerxes a na palubě přítomný admirál okamžitě začal po rádiu podávat hlášení o tom, co se událo a následně nechal do zadržovacích místností v SGC přenést veškeré zajatce pod sedativy a pevně spoutané.
Netrvalo dlouho a lodě Noxů se po zjištění útočníků vydaly na vlastní lov. Lov na Jaffy, kteří svým činem dali Noxům další důvod vrátit se ke starým způsobům a činům.
Když odběžnou dráhu opustila poslední loď Noxů, bez toho, aby sdělili souřadnice, tak si admirál na palubě Xerxa pomalu začal uvědomovat, že to už asi horší být nemůže, ale k jeho velké smůle se již víc plést nemohl.
„Pane, na naší pozici se blíží malé plavidlo o velikosti nákladní lodě.“ Oznámil jeden z důstojníků konající službu na palubě vlajkové lodi.
Admirál se podíval na senzory
„Pravda,…ať se všechny jednotky připraví a vyšlete stíhače hlídat atmosféru planety, kdyby chtěli zaútočit.“ Jak admirál přikázal, tak se i stalo a stále přítomné lodě Asgardů spolupracovaly.
V galaxii Ori
Termofilovo kázání proti Ori mělo veliký účinek, zvlášť, když své tvrzení podkládal usmrcováním ostatních převorů, kteří se mu postavili do cesty, či zničením Celestu, sídla Ori.. A jako by to nestačilo, tak navíc na jeho straně byl fakt, že on byl první, což bylo napsáno i v knize Počátku, spolu s tím, jak ho ostatní „bohové“ vyhostili z jejich ráje.
Čím větší měl Termofil úspěch, tím víc Adria slábla a co víc, již i cítila, jak jí její síla pomalu opouští.
Musela něco udělat, byla jen jediná možnost, ale prozatím se musela spokojit s tím, že nechala znásobit výrobu nových lodí. Každý kdo mohl, musel pracovat na výstavbě nových lodí.
To Termofilovi ovšem dost zkomplikovalo situaci a musel začít používat jiný dopravní prostředek než loď, která by takové přečíslení nemusela vydržet.
V galaxii Pegasus
Ford ohromeně spustil ruku, ve které držel nůž a čekal, co se bude dít dál.
„Jak jsem řekl, mě nemůžeš zabít, já jsem totiž už mrtev.“ Oznámil Mosok jakoby nic a udělal kolečko kolem Forda, kterému se již na jazyku pomalu rýsovala vlna otázek.
„Mnoho let jsem čekal na tento den, den, kdy budu moct pokojně odejít do vyšších sfér a zanechat tu jen mé dílo. Každý den jsem na tebe a tvého společníka čekal. Pokaždé, když se někdo snažil zbořit zeď, tak jsem jí vlastním tělem chránil, opravoval jsem na ní každou prasklinku, jen abys jí ty mohl najít.. Ty, jenž vyvolen jsi.“ Oznámil Mosok Fordovi, ten byl ale již tak zmatený, že se nezmohl na kloudnou otázku. Dostal ze sebe jen jednu větu.
„Co bude dál?“
Mosok se pousmál a ukázal na neznámé zařízení, které bylo upevněno na zdi naproti vstupu. To se znenadání aktivovalo a následně z něj vylétla dvě dlouhá chapadla, která se omotala kolem Fordova těla a pevně stiskla. Posléze ze zařízení vyletěl jakýsi předmět. Předmět letěl nezvykle pomalu, Fordovi to připadlo jako věčnost, než se k němu předmět přiblížil. Očekával mnohé, dokonce se již připravoval na vlastní smrt, když vtom neznámý předmět bezmála půl metru od jeho hlavy explodoval. Síla exploze uvolnila mechanická chapadla, ale on stál nehnutě dál, vůbec nic necítil, ale přesto se nemohl pohnout.
Předmět se po explozi změnil na jakousi hořící kouli, která vydávala až oslepující světlo a téměř nesnesitelné teplo.
Exploze byla slyšet i skrze zeď a dostala se až k uším jeho společníka. Melek sebou při explozi trhnul a očekával okamžitý zával, ale nic se nedělo. Chvíli zmateně stál, když vtom si to uvědomil.
„Aidene!“ Zařval z plných sil Melek a zároveň se rozeběhl směrem k místu, kde jeho přítel a současný vůdce Pegaského obyvatelstva zmizel.
V galaxii Ori
Termofil i přes veškeré nástrahy, které mu Adria připravila, dál pokračoval ve svém kázání a likvidování doků, ve kterých se stavěly lodě.
Adria při každém úspěchu z jeho strany strašlivě zuřila, její síla byla čím dál tím menší. Musela něco udělat, musela zasáhnout, ať už to bude obnášet cokoliv.
V galaxii Mléčná Dráha
Jakmile transport s Masekem usedl na místo určení, tak samotného Maseka jeho čestná stráž o počtu dvaceti vojáků začala odvádět do cílové destinace. Do nejchráněnějšího místa na celé planetě.
Nepřítel byl již blízko a všichni to moc dobře věděli. Velitelé nejrůznějších oddílů dělali vlastní proslovy na zvednutí morálky. Žádný z proslovů nebyl připravovaný a každý projev se od sebe lišil jak nejvíce mohl.
Wraithské jednotky v této galaxii se po nedávné prohře stáhly do kouta a vysílaly opět na lovy jen Darty, ale brzy se vše mělo změnit.
Planety, které v minulosti nakazily svým virem, již dozrávaly. Každá živá bytost byla změněná na něco Wraithského, od Dartů po Hive Ship. Dokonce již přicházeli noví vojáci, vojáci, kteří se vyvíjeli z Eratuských Brouků a několik dokonce i z toho viru.
V galaxii Pegasus
Melek se snažil dostat skrze pevnou stěnu s nadějí, že snad nějak bude moct pomoci, ale jeho snažení bylo marné. Zdí mohl projít jen vyvolený a tím byl pouze a jen Ford, Ford, který je na druhé straně.
Zatímco se Melek snažil dostat skrz, tak na druhé straně Ford brzy poznal, že levituje nad zemí. V jeho očích se začaly objevovat známky strachu z neznámého. Molok to celé s úsměvem pozoroval a těšil se na velké finále.
Brnění, které bylo dosud v rohu místnosti se náhle zvedlo a přilnulo na jeho tělo, jako by to byla jen látka. Brnění bylo z nanovláken, ani nic nevážilo, ale i přesto pociťoval neskutečnou pevnost tohoto sytě černého materiálu. Během okamžiku měl na svém těle celé brnění, tedy až na helmu, která se vznášela kousek od jeho těla, spolu s několika zbraněmi. Poté hořící koule uhasla a Ford dopadl na podlahu, chtěl něco udělat, nebo alespoň říci, ale v hlavě začal slyšet cizí hlas.
Ford se tedy podíval na Moloka, ale ten jen zakýval hlavou a otočil se k průchodu skrze pevnou skálu, ale těsně před tím než prošel, tak ještě něco Fordovi sdělil.
„Vše, co je tady, patří Pegaskému lidu.“ Poté zmizel.
Aiden to ještě chvíli vstřebával a poté se chopil helmy a zbraní, které se stále vznášely poblíž jeho osoby a prošel do hlavní místnosti, kde narazil na Meleka.
Po chvilce vyprávění a vysvětlování z obou stran se vydali zpět na planetu, ze které přišli.
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
a to ve všech mích výtvorech. Za cca dva a půl měsíce (snad jsem se nespletl) mě čekají závěrečné zkoušky a případné přijímačky, které budu popřípadě dělat sice až do druhého kola 
)
ale myslím že je už opravdu na čase sem hodit další díl 
ale to, co tam je, se dá usoudit už s několika prvníma hodinama, že tam bude nějakej člen... 
