Nedá mi to. Tahle povídka je úžasná! Prostě úžasná! Čtu ji už poněkolikáté a pořád se mi neomrzela.
Možná, že je to i tím, že mi sedí styl jejího psaní: napětí mezi postavami a balancování na hraně je prostě moje love.
Zařazuji ji vedle Zápisků, Souboje, Nesmyslného požadavku (Andoriel, všimla sis, že už se dokonce už ani nepletu v názvu?
Jdu si ji přečíst ještě jednou.




, ale když to některá dokáže, jsem moc ráda


krásně řečeno.