2. řada, díl 6.: Dakara
Malinká, sotva zaznamenatelná loď, se vynořila na okraji solárního systému. Její senzory se rozjely na plný výkon a počítače začaly shromažďovat data. Pilot se na své pozici mírně zachvěl. Nebyl si zcela jistý, zda stačí posbírat veškeré potřebné údaje dříve, než bude odhalen. Nezbývalo mu nic jiného, než v to doufat.
O dvě minuty později měl jasno. Nestačil to. Přímo nad něj skočila menší útočná loď. Jeho loď to odhodilo o několik metrů a pilota náraz málem srazil z křesla. Okamžitě zapnul motory na plný výkon a strhl řízení. Lodí otřásl dopad energetické střely. Několik kontrolek v kokpitu výhružně zablikalo a zhaslo. Jeho kopilot na nic nečekal a začal okamžitě vysílat nasbírané informace. Následoval další otřes, tentokrát ještě silnější. Motory zhasly a v lodi se rozhostilo nepříjemné ticho. Do kokpitu se pomalu vkrádaly obláčky kouře z přístrojů.
Oba piloti čekali na poslední zásah, který zpečetí jejich osud. Ale rána nepřicházela. Po nekonečně dlouhé minutě se loď otřásla znovu, ale mnohem méně než předtím. A piloti zaznamenali, že jejich loď se dala do pohybu. Okamžik poté se jim před očima rozzářilo světlo hyperprostoru.
Převor na můstku běloskvoucího těžkého křižníku projížděl pohledem data, která před pár vteřinami dorazila se subprostorovou zprávou. O osudu jejich odesílatele nebylo pochyb. Svědčilo o tom i zakončení dat. Konec uprostřed slova nikdy neznamenal nic dobrého.
O deset minut později skočila flotila deseti těžkých a pěti lehkých křižníků do hyperprostoru.
5. únor 2021, Dakara, Galaxie Mléčná dráha.
Flotila orijských křižníků vyskočila z hyperprostoru poblíž hlavní planety systému. Nebyla však osamocena. Dakaru bránila početná flotila pětadvaceti hataků třídy Scorpius a trojice těžkých bitevníků. A jaffská flotila rozhodně nemínila opustit svou nejdůležitější državu.
Uprostřed flotily se tyčila trojice masivních bitevníků jaffské republiky. Šlo o modifikované verze Apophisovy mateřské lodi, která byla zničena replikátory. Štíty však byly mnohem silnější, jejich generátor byl směsí jaffské technologie a vyspělých technologií dodaných Zemí. Hlavní zbraní bitevníků byly nekonečné řady „tyčových zbraní“, které pokrývaly značnou část trupu. Jejich síla sice byla diskutabilní, ale v takovémto množství dokázaly rozpoutat hotové peklo. Ze středové pyramidy pak vybíhalo několik ramen, z čehož každé bylo zakončeno dvojicí těžkých „tyčových zbraní“. Ty měly několikanásobně větší palebnou sílu, avšak nebyly pohyblivé.
Hataky třídy Scorpius tvořily pohyblivější část flotily. Byly značně podobné starším verzím, hojně rozšířeným mezi bývalými vládci soustavy. Jejich pyramida však byla snížena. Hlavní výhodou byly velmi silné motory, díky kterým lodě dosahovaly rychlostí srovnatelných s pozemskými loděmi. Místo těžkých zbraní disponovaly hlavně větším množstvím rychlopalných „tyčových zbraní“.
Hangáry lodí na orbitě začaly opouštět desítky a stovky kluzáků, které zaujímaly pozice ve flotile. Z planety samotné pak proudily další a další letky stíhačů. K flotile se navíc připojovaly alkeshe – těžké bombardéry jaffské republiky.
Orijská flotila ještě několik minut vyčkávala na své pozici. Pak se zářivě bílé křižníky daly najednou do pohybu. Jako jedna loď se přiblížily k jaffské flotile. Pak se od nich oddělily stíhače a bombardéry a vyrazily zběsilou rychlostí proti nepříteli. Jaffské kluzáky a alkeshe jim letěly vstříc. Přibližně uprostřed mezery mezi flotilami se znepřátelené strany střetly. Záblesky žlutých plazmových zbraní a modrých energetických paprsků prořízly temnotu vzduchoprázdna. Na noční obloze Dakary vykvetly první ohnivé exploze.
Pak se do sebe pustily hlavní síly obou stran. Mohutné paprsky čiré energie z primárních zbraní proletěly nepřátelskými liniemi, zanechávajíc za sebou několik silně poškozených hataků. Jaffové ale nečekali na místě. Hataky vyrazily proti nepřátelské flotile a během pár okamžiků se propletly s orijskými loděmi natolik, že je nepřátelské plavidla nebyla schopna zaměřit primární zbraní. Stovky a stovky plazmových střel dopadaly na zářící bílé štíty křižníků. A na oplátku na oranžově zbarvené štíty hataků dopadaly modré střely sekundárních zbraní orijských lodí.
Pak se do boje zapojily jaffské bitevní lodě. Pomalu, ale s neochvějnou jistotou se sunuly k nepřátelským lodím, aby mohly zahájit palbu z velkého množství lehčích plazmových zbraní a mezitím pálily těžkými zbraněmi umístěnými na konci dlouhých ramen. Modré pulzy z orijských zbraní neškodně dopadaly na jejich silné štíty. Pouze zásah z primárních zbraní způsobil větší zakolísání.
Pak se proti orijským křižníkům pustily Alkeshe. Letky těchto těžkých bombardérů nalétaly na nepřátelská plavidla a zářivé bomby se snášely na štíty svých obětí. Ty vždy po zásahu bíle zazářily a energii vstřebaly, avšak neutuchající nálety a palba dalších lodí zatěžovali čím dál více i jejich vyspělé štíty.
Eskadry orijských stíhačů se mezitím střetávaly s jaffskými kluzáky. Ori měli nepopiratelnou výhodu ve svých štítech. Jejich manévrovací schopnosti sice nebyly nijak ohromující, ale štíty dokázaly pohltit zásahy, které by jinak přeměnily stíhačku v mračno trosek. Jaffové ale stupňovali svou agresi. V prvních minutách boje měli orijští piloti jasnou převahu, ale nyní ji poměrně rychle ztráceli. Z povrchu stále ještě proudily letky kluzáků a přidávaly se k soubojům. Jako vyhládlí supi se mezi změtí trosek vrhali na své cíle, nedovolujíc jim uniknout. Do bojů navíc zasáhly Alkeshe, jejichž dvojitá děla si bez problémů poradila se slabými štíty stíhačů. Navíc byly chráněny vlastními, o poznání silnějšími, štíty, které byly oříškem i pro zbraně orijských stíhaček.
Bitva se však stávala pro stíhače čím dál více nepřehlednou a nebezpečnou, jak se prostor mezi bojujícími loděmi zmenšoval a přibývalo hořících vraků a poletujících trosek. Hataky navíc zahájili proti orijským křižníkům plnou palbu z veškerých dostupných zbraní, takže pokud se v prostoru mezi křižníkem a hatakem nacházela jakákoliv stíhačka, vlastní či nepřátelská, byla okamžitě smetena smrští střel.
Jedna z jaffských bitevních lodí se stala terčem útoku trojice křižníků a její štíty nedlouho poté zkolabovaly. Loď se rázem ocitla v plamenech, když její povrch zasypala baráž ze sekundárních zbraní orijských lodí a jedno z ramen bylo zcela odděleno střelou z primární zbraně křižníku. Jaffové, tušící nevyhnutelný konec, nasměrovali svou loď přímo proti nepřátelskému křižníku s kolísajícími štíty a za neustálé palby do něho narazili. Štíty křižníku stačily odpařit část konstrukce masivní lodi, ale poté nevydržely nápor a selhaly. Zbytek masivního jaffského plavidla narazil do křižníku a trhal jeho trup na kusy. Pak došlo k explozi generátorů a celou bitvu zalila oslepující záře exploze. Když záře zmizela, nebylo již vidět ani křižníku, ani jaffské lodi. Jenom kusy trosek narážející do okolních plavidel svědčily o zániku těchto lodí.
Deset hataků třídy Scorpius a jedna z jaffských bitevních lodí byly zničeny během necelé půl hodiny boje. Během něj dorazily jaffské posily čítající sedm Scorpiusů a pět letek Alkeshů. Jaffské lodě se vždy ve větším počtu zaměřily na jedno plavidlo nepřítele a spustily smrtonosnou palbu. Jejich zbraně se sice svou silou nemohly rovnat těm orijským a orijské štíty nijak zvlášť nezatěžovaly, ale soustředěná palba pěti a více lodí, spolu s nálety Alkeshů, dokázala nakonec vyčerpávat i tyto štíty. Jakmile začaly kolísat, dokázaly skrz ně občas proniknout bomby svrhnuté jaffskými bombardéry a poškodit systémy nepřátelského plavidla. Jaffům se takto podařilo zničit tři lehké a dva těžké křižníky. Navíc získali naprostou převahu nad nepřátelskými stíhači, které z bojiště skoro úplně vymizely. Osamocené orisjké stíhače se stávaly cvičnými terči celých letek kluzáků a jejich existence většinou neměla dlouhého trvání. Několika se z nich se podařilo uniknout do bezpečí hangárů svých mateřských lodí, ale většina to štěstí neměla.
Orijské křižníky ale znenadání změnili strategii. Jejich motory se naplno rozzářily a lodě se otočily pryč od jaffské flotily. Jejich štíty byly pod neutuchající palbou nepřítele, ale k žádnému většímu poškození během ústup nedošlo. Netrval však dlouho. Jaffové již málem oslavovali své překvapivé vítězství, když zjistili, že Ori nemíří pryč ze soustavy. Místo toho zaujali své místo na opačné straně planety. Jaffská flotila se vznášela nad nejobydlenější částí Dakary se středem v hlavním městě, kde znovu pyšně stála antická zbraň, byť zcela nefunkční. Jednalo se o pouhou repliku, připomínku Antiků a také ničivé síly, jako disponují Ori. Nyní se měla znovu stát terčem jejich útoku, stejně jako celá jaffská republika.
[img][./images/thumbs/943192205d1258210066-ze_sg1_missions-dakara_1271491937.jpg]http://forum.i3d.net/attachments/cs-source-work-progress/943192205d1258210066-ze_sg1_missions-dakara.jpg[/img]
Ori zaujali pozici nad méně obydlenou částí, ale přesto byli hrozbou. Jaffové věděli, že nemají dostatek sil na poražení nepřítele. Ústup orijských křižníků pro ně byl vítanou šancí, jak doplnit štíty, opravit škody a hlavně získat více lodí. Nouzové volání z Dakary se šířilo éterem, a svolávalo veškeré jaffské lodě a spojence, aby neprodleně přišli na pomoc posvátnému městu.
Pozemní jednotky se mezitím hojně připravovaly na obranu hlavního města, které mělo být zřejmě cílem invaze, která bezpochyby brzy přijde. Jaffové, i v civilním životě napůl bojovníci, se chopili zbraní a připravovali se odrazit orijské křižáky. Nad městem kroužily kluzáky a Alkeshe, připravené snést se z nebe na nepřátelské jednotky a zasypat je smrtonosnou palbou. Průzkumné letouny vyrážely směrem k orijské flotile ve snaze získat počty vojáků. A jaffská flotila nervózně očekávala smrtící útok křižníků.
Ale osud tomu tak nechtěl, aby byly jaffské jednotky v tomto boji osamoceny. Ze všech výsep jaffské republiky se vydaly na cestu hataky, Alkeshe, i transportní lodě vybavené byť jen jedním lehkým kanónem. Hvězdná brána byla neustále blokována příchozí červí dírou, která bezpochyby přicházela z Ori kontrolovaného území, ale pozemní jednotky byly na planetu dopravovány veškerými dostupnými loděmi.
K jaffské flotile se brzy měla navíc připojit další mocnost. Pozemská Sedmá flotila se již vydala na cestu a během necelých dvaceti hodin měla dosáhnout Dakary. Na cestě byla také pozemská Desátá flotila. To znamenalo více než dvě desítky silných válečných lodí od spojenců a dalších třicet vlastních mělo dorazit ještě před pozemskou flotilou. To dodávalo Jaffům naději na odražení útoku.
Malinká, sotva zaznamenatelná loď, se vynořila na okraji solárního systému. Její senzory se rozjely na plný výkon a počítače začaly shromažďovat data. Pilot se na své pozici mírně zachvěl. Nebyl si zcela jistý, zda stačí posbírat veškeré potřebné údaje dříve, než bude odhalen. Nezbývalo mu nic jiného, než v to doufat.
O dvě minuty později měl jasno. Nestačil to. Přímo nad něj skočila menší útočná loď. Jeho loď to odhodilo o několik metrů a pilota náraz málem srazil z křesla. Okamžitě zapnul motory na plný výkon a strhl řízení. Lodí otřásl dopad energetické střely. Několik kontrolek v kokpitu výhružně zablikalo a zhaslo. Jeho kopilot na nic nečekal a začal okamžitě vysílat nasbírané informace. Následoval další otřes, tentokrát ještě silnější. Motory zhasly a v lodi se rozhostilo nepříjemné ticho. Do kokpitu se pomalu vkrádaly obláčky kouře z přístrojů.
Oba piloti čekali na poslední zásah, který zpečetí jejich osud. Ale rána nepřicházela. Po nekonečně dlouhé minutě se loď otřásla znovu, ale mnohem méně než předtím. A piloti zaznamenali, že jejich loď se dala do pohybu. Okamžik poté se jim před očima rozzářilo světlo hyperprostoru.
Převor na můstku běloskvoucího těžkého křižníku projížděl pohledem data, která před pár vteřinami dorazila se subprostorovou zprávou. O osudu jejich odesílatele nebylo pochyb. Svědčilo o tom i zakončení dat. Konec uprostřed slova nikdy neznamenal nic dobrého.
O deset minut později skočila flotila deseti těžkých a pěti lehkých křižníků do hyperprostoru.
5. únor 2021, Dakara, Galaxie Mléčná dráha.
Flotila orijských křižníků vyskočila z hyperprostoru poblíž hlavní planety systému. Nebyla však osamocena. Dakaru bránila početná flotila pětadvaceti hataků třídy Scorpius a trojice těžkých bitevníků. A jaffská flotila rozhodně nemínila opustit svou nejdůležitější državu.
Uprostřed flotily se tyčila trojice masivních bitevníků jaffské republiky. Šlo o modifikované verze Apophisovy mateřské lodi, která byla zničena replikátory. Štíty však byly mnohem silnější, jejich generátor byl směsí jaffské technologie a vyspělých technologií dodaných Zemí. Hlavní zbraní bitevníků byly nekonečné řady „tyčových zbraní“, které pokrývaly značnou část trupu. Jejich síla sice byla diskutabilní, ale v takovémto množství dokázaly rozpoutat hotové peklo. Ze středové pyramidy pak vybíhalo několik ramen, z čehož každé bylo zakončeno dvojicí těžkých „tyčových zbraní“. Ty měly několikanásobně větší palebnou sílu, avšak nebyly pohyblivé.
Hataky třídy Scorpius tvořily pohyblivější část flotily. Byly značně podobné starším verzím, hojně rozšířeným mezi bývalými vládci soustavy. Jejich pyramida však byla snížena. Hlavní výhodou byly velmi silné motory, díky kterým lodě dosahovaly rychlostí srovnatelných s pozemskými loděmi. Místo těžkých zbraní disponovaly hlavně větším množstvím rychlopalných „tyčových zbraní“.
Hangáry lodí na orbitě začaly opouštět desítky a stovky kluzáků, které zaujímaly pozice ve flotile. Z planety samotné pak proudily další a další letky stíhačů. K flotile se navíc připojovaly alkeshe – těžké bombardéry jaffské republiky.
Orijská flotila ještě několik minut vyčkávala na své pozici. Pak se zářivě bílé křižníky daly najednou do pohybu. Jako jedna loď se přiblížily k jaffské flotile. Pak se od nich oddělily stíhače a bombardéry a vyrazily zběsilou rychlostí proti nepříteli. Jaffské kluzáky a alkeshe jim letěly vstříc. Přibližně uprostřed mezery mezi flotilami se znepřátelené strany střetly. Záblesky žlutých plazmových zbraní a modrých energetických paprsků prořízly temnotu vzduchoprázdna. Na noční obloze Dakary vykvetly první ohnivé exploze.
Pak se do sebe pustily hlavní síly obou stran. Mohutné paprsky čiré energie z primárních zbraní proletěly nepřátelskými liniemi, zanechávajíc za sebou několik silně poškozených hataků. Jaffové ale nečekali na místě. Hataky vyrazily proti nepřátelské flotile a během pár okamžiků se propletly s orijskými loděmi natolik, že je nepřátelské plavidla nebyla schopna zaměřit primární zbraní. Stovky a stovky plazmových střel dopadaly na zářící bílé štíty křižníků. A na oplátku na oranžově zbarvené štíty hataků dopadaly modré střely sekundárních zbraní orijských lodí.
Pak se do boje zapojily jaffské bitevní lodě. Pomalu, ale s neochvějnou jistotou se sunuly k nepřátelským lodím, aby mohly zahájit palbu z velkého množství lehčích plazmových zbraní a mezitím pálily těžkými zbraněmi umístěnými na konci dlouhých ramen. Modré pulzy z orijských zbraní neškodně dopadaly na jejich silné štíty. Pouze zásah z primárních zbraní způsobil větší zakolísání.
Pak se proti orijským křižníkům pustily Alkeshe. Letky těchto těžkých bombardérů nalétaly na nepřátelská plavidla a zářivé bomby se snášely na štíty svých obětí. Ty vždy po zásahu bíle zazářily a energii vstřebaly, avšak neutuchající nálety a palba dalších lodí zatěžovali čím dál více i jejich vyspělé štíty.
Eskadry orijských stíhačů se mezitím střetávaly s jaffskými kluzáky. Ori měli nepopiratelnou výhodu ve svých štítech. Jejich manévrovací schopnosti sice nebyly nijak ohromující, ale štíty dokázaly pohltit zásahy, které by jinak přeměnily stíhačku v mračno trosek. Jaffové ale stupňovali svou agresi. V prvních minutách boje měli orijští piloti jasnou převahu, ale nyní ji poměrně rychle ztráceli. Z povrchu stále ještě proudily letky kluzáků a přidávaly se k soubojům. Jako vyhládlí supi se mezi změtí trosek vrhali na své cíle, nedovolujíc jim uniknout. Do bojů navíc zasáhly Alkeshe, jejichž dvojitá děla si bez problémů poradila se slabými štíty stíhačů. Navíc byly chráněny vlastními, o poznání silnějšími, štíty, které byly oříškem i pro zbraně orijských stíhaček.
Bitva se však stávala pro stíhače čím dál více nepřehlednou a nebezpečnou, jak se prostor mezi bojujícími loděmi zmenšoval a přibývalo hořících vraků a poletujících trosek. Hataky navíc zahájili proti orijským křižníkům plnou palbu z veškerých dostupných zbraní, takže pokud se v prostoru mezi křižníkem a hatakem nacházela jakákoliv stíhačka, vlastní či nepřátelská, byla okamžitě smetena smrští střel.
Jedna z jaffských bitevních lodí se stala terčem útoku trojice křižníků a její štíty nedlouho poté zkolabovaly. Loď se rázem ocitla v plamenech, když její povrch zasypala baráž ze sekundárních zbraní orijských lodí a jedno z ramen bylo zcela odděleno střelou z primární zbraně křižníku. Jaffové, tušící nevyhnutelný konec, nasměrovali svou loď přímo proti nepřátelskému křižníku s kolísajícími štíty a za neustálé palby do něho narazili. Štíty křižníku stačily odpařit část konstrukce masivní lodi, ale poté nevydržely nápor a selhaly. Zbytek masivního jaffského plavidla narazil do křižníku a trhal jeho trup na kusy. Pak došlo k explozi generátorů a celou bitvu zalila oslepující záře exploze. Když záře zmizela, nebylo již vidět ani křižníku, ani jaffské lodi. Jenom kusy trosek narážející do okolních plavidel svědčily o zániku těchto lodí.
Deset hataků třídy Scorpius a jedna z jaffských bitevních lodí byly zničeny během necelé půl hodiny boje. Během něj dorazily jaffské posily čítající sedm Scorpiusů a pět letek Alkeshů. Jaffské lodě se vždy ve větším počtu zaměřily na jedno plavidlo nepřítele a spustily smrtonosnou palbu. Jejich zbraně se sice svou silou nemohly rovnat těm orijským a orijské štíty nijak zvlášť nezatěžovaly, ale soustředěná palba pěti a více lodí, spolu s nálety Alkeshů, dokázala nakonec vyčerpávat i tyto štíty. Jakmile začaly kolísat, dokázaly skrz ně občas proniknout bomby svrhnuté jaffskými bombardéry a poškodit systémy nepřátelského plavidla. Jaffům se takto podařilo zničit tři lehké a dva těžké křižníky. Navíc získali naprostou převahu nad nepřátelskými stíhači, které z bojiště skoro úplně vymizely. Osamocené orisjké stíhače se stávaly cvičnými terči celých letek kluzáků a jejich existence většinou neměla dlouhého trvání. Několika se z nich se podařilo uniknout do bezpečí hangárů svých mateřských lodí, ale většina to štěstí neměla.
Orijské křižníky ale znenadání změnili strategii. Jejich motory se naplno rozzářily a lodě se otočily pryč od jaffské flotily. Jejich štíty byly pod neutuchající palbou nepřítele, ale k žádnému většímu poškození během ústup nedošlo. Netrval však dlouho. Jaffové již málem oslavovali své překvapivé vítězství, když zjistili, že Ori nemíří pryč ze soustavy. Místo toho zaujali své místo na opačné straně planety. Jaffská flotila se vznášela nad nejobydlenější částí Dakary se středem v hlavním městě, kde znovu pyšně stála antická zbraň, byť zcela nefunkční. Jednalo se o pouhou repliku, připomínku Antiků a také ničivé síly, jako disponují Ori. Nyní se měla znovu stát terčem jejich útoku, stejně jako celá jaffská republika.
[img][./images/thumbs/943192205d1258210066-ze_sg1_missions-dakara_1271491937.jpg]http://forum.i3d.net/attachments/cs-source-work-progress/943192205d1258210066-ze_sg1_missions-dakara.jpg[/img]
Ori zaujali pozici nad méně obydlenou částí, ale přesto byli hrozbou. Jaffové věděli, že nemají dostatek sil na poražení nepřítele. Ústup orijských křižníků pro ně byl vítanou šancí, jak doplnit štíty, opravit škody a hlavně získat více lodí. Nouzové volání z Dakary se šířilo éterem, a svolávalo veškeré jaffské lodě a spojence, aby neprodleně přišli na pomoc posvátnému městu.
Pozemní jednotky se mezitím hojně připravovaly na obranu hlavního města, které mělo být zřejmě cílem invaze, která bezpochyby brzy přijde. Jaffové, i v civilním životě napůl bojovníci, se chopili zbraní a připravovali se odrazit orijské křižáky. Nad městem kroužily kluzáky a Alkeshe, připravené snést se z nebe na nepřátelské jednotky a zasypat je smrtonosnou palbou. Průzkumné letouny vyrážely směrem k orijské flotile ve snaze získat počty vojáků. A jaffská flotila nervózně očekávala smrtící útok křižníků.
Ale osud tomu tak nechtěl, aby byly jaffské jednotky v tomto boji osamoceny. Ze všech výsep jaffské republiky se vydaly na cestu hataky, Alkeshe, i transportní lodě vybavené byť jen jedním lehkým kanónem. Hvězdná brána byla neustále blokována příchozí červí dírou, která bezpochyby přicházela z Ori kontrolovaného území, ale pozemní jednotky byly na planetu dopravovány veškerými dostupnými loděmi.
K jaffské flotile se brzy měla navíc připojit další mocnost. Pozemská Sedmá flotila se již vydala na cestu a během necelých dvaceti hodin měla dosáhnout Dakary. Na cestě byla také pozemská Desátá flotila. To znamenalo více než dvě desítky silných válečných lodí od spojenců a dalších třicet vlastních mělo dorazit ještě před pozemskou flotilou. To dodávalo Jaffům naději na odražení útoku.
PDF verze od jakopa, kterému za ni děkuji:
Kód: Vybrat vše
http://www.ulozto.cz/4602005/svata-vyprava-part-29-.pdf




Naozaj super bitka
, ako aj poviedka.

