74. Díl (Pokračování příště? – To be continued?) Part IIIPegas, Planeta Genijů, OrbitaMcKay: „No ták, vyřaďte to pošahaný stínění.“
- Rodney se pořád snažil prorazit stínění, když se Ikaros velice silně otřásl. Z hyperprostoru velkou rychlostí vylétl superúl, jenž ihned zasypal Ikarův štít sprškou modrých střel. Todd nevěnoval ostatním lodím pozornost a neustále bušil do Ikara, kterého po právu považoval za obrovskou hrozbu. Bohemia s Kutuzovem využili volného palebného pole a začali superúlu přikládat pod kotlem. Sklady opustily drony i veškeré rakety. Drony si svoji cestičku prorazily poměrně hladce, ale síla trupu znemožňovala trubcům výrazněji loď poškodit. Rakety se taktéž blížily ke svému cíli, ale téměř všechny byly sestřeleny obrovským počtem šipek, které právě vylétaly z úlu. Rodney si pochopitelně šipek všiml a railguny je začal skrápět, ale takové množství neměl šanci sám zastavit. Pendergast se zařadil přímo za šipky a útokem do zad pomáhal Ikarovi, jehož štíty byly už velmi dlouho pod palbou. Konečně však dostal Rodney šanci vyřadit superúl z akce. Byl si vědom jeho jediné slabiny, kterou byly hangáry. Ze svých čtyř předních baterií vyslal přes celé bitevní pole plazmové paprsky, které se zakously do otevřeného hangáru, z něhož stále vylétaly šipky. Palbu podpořil i raketami, které teď už pročištěným polem dokázaly doletět k cíli. Na fialovo-rudém povrchu začaly bobtnat výbuchy, jejichž síla narůstala s další a další raketou. Rodneyho úsměv konečně dosáhl od ucha k uchu. Rychle skočil za zbraňového a kontroloval data ze senzorů. Loď byla zcela ochromena. ZPM pracovalo na sto procent, ale i tak zahojení takovéhoto poškození by trvalo příliš dlouho. Rodney s klidným hlasem přikázal rozmetat úl na padrť. Kutuzov, Bohemia, Ikaros, Pendergast i Prométheus zaměřili trup superúlu a začali jej soustavně likvidovat. Todd na palubě superúlu zuřil. Rychle běžel pro zapojené ZPM, které vytáhnul z organického slotu a zabalil jej do kožené tašky. Kvapem utíkal do hangáru, kde nasedl do jedné z mála celých a letuschopných šipek a druhým hangárem, na opačné straně lodi vylétl a nepozorován se schoval za jeden z asteroidů poblíž. Pomalu a soustavně přelétal z asteroidu na asteroid, až se dostal za planetu a zde se schoval. Superúl zcela bez energie, která by jej opravovala, pomalu podléhal soustavné palbě, až se Pendergastovým zbraním konečně podařil zničující zásah do jednoho z kritických systémů. Superúl ještě chvíli stál na místě, než se na jeho povrchu začaly objevovat obrovské výbuchy, jež loď roztrhaly na tisíc větších kousků. Rodney chtěl mít jistotu a transportoval do hloučku trosek atomovku, která je rozmetala na miniaturní kousíčky.
Rodney: „Jo, bastarde, chcípni.“
- Celý můstek vzplál úžasem ale i radostí nad tím, že dokázali zničit loď, která málem obsadila Zemi. Všichni typicky povstali a začali si podávat ruce a plácat se po zádech. Jen Rodney zůstal sedět na svém místě. Po chvíli se zvedl a začal se opětovně snažit prorazit rušení. Po pár minutách pole konečně zmizelo a Rodneymu se pořádně ulevilo.
McKay: „Pearsi, to vy jste vyřadili pole?“
Pears: „Ano, omlouvám se, že nám to tak trvalo, snad jste se o nás nebáli.“
McKay: „My měli dost své práce s Toddem a jeho superúlem.“
Pears: „Ou, každopádně jsme připraveni a můžete nás tr…“
- V tom se spojení přerušilo a celým komplexem se šířila silná radiace, vlna žáru a energie z vybuchujících náloží, které se Genijové snažili vypnout.
McKay: „Do hajzlu, co se stalo?“
McKenzie: „Nálože explodovaly předčasně.“
McKay: „Ne, ne, ne, to není možné, ty nálože měli odpálit dálkově odsud, Genijové se museli k jedné z nich dostat a, a, a…“
McKenzie: „A vrtali se v ní.“
McKay: „Přesně, nějaký známky života?“
McKenzie: „Je mi líto.“
McKay: „Tupci, kontaktujte Atlantidu, informujeme je o situaci.“
- Rodney se spojil s Atlantidou, která netrpělivě čekala na jakékoli informace. Zpráva o explozi je velice zasáhla, ale patřilo to ke každodenní práci v Pegasu. Alespoň částečnou útěchou bylo zničení superúlu spolu se ZPM a Toddem, což si Rodney oprávněně myslel. Ještě pár hodin zůstali všichni na orbitě. Poté připoutali vybojované lodě vlečnými háky k sobě a odletěli na domovskou planetu Pegasuské koalice. Todd se po vyklizení pole dostal k hvězdné bráně, kterou nikdo nehlídal. Na svém DHD zadal adresu a proletěl bránou skrz. Když se objevil na wraithském shromaždišti, před Toddovým zrakem se rozprostírala gigantická flotila čítající stovky lodí všeho druhu. Mezi nimi však vyčnívala jedna loď stejné konstrukce, kterou právě Ikaros zničil. Urychleně přistál do otevřeného hangáru, vystoupil z lodě a odešel do „strojovny“, kde zapojil druhé ZPM a na obrazovce virtuálně upravil loď. Ta ihned začala konzumovat vnitřek lodě a předělávat hangáry na plnohodnotné chodby, cely a zadržovací hibernační kóje. Celý trup pak začal nabírat na hustotě a začal ještě více robustnit.
Todd: „Teď budeš nezničitelná.“
- Poslední slova Todd doprovodil typickým strašidelným smíchem, který se rozléhal po celé místnosti. Jen co se přestal smát, naťukal ještě pár příkazů na galaktické mapě, mapa přiblížila kvadrant galaxie, kde se nacházela i Lantea a jedna z planet zčervenala: „Seš na řadě, Shepparde.“
O měsíc později- Od posledního střetu s Toddovým superúlem uběhl už měsíc. Během něj se Todd schovával na wraithském shromaždišti, kde si vytvářel novou, nezničitelnou loď. Během měsíce se situace ve všech galaxiích poměrně uklidnila. Andromeda byla úspěšně přerozdělena a na hranicích vznikaly nové stanice, které měly hlídat vymezené sektory. Ida byla zcela bez života. Poté co byla Asgarda zničena se pozemská flotila přesunula do Pegasu a Mléčné Dráhy. V Pegasu se také nic nedělo a jediné „vzrušení tak probíhalo v Mléčné Dráze, kde se již celý měsíc bojovalo na Zemi, která dostala pomoc od svých spojenců Jaffů. Aschenové byli minulostí a jediným problémem tak byly zfanatizované jednotky muslimských radikálů, které teď každou chvíli vedl někdo jiný, když se velice často dařil hon na vůdce. Po dlouhém měsíci bojů však bylo téměř dobojováno. Již nebylo zapotřebí tolik lodí na orbitě. A právě proto se pegasuská flotila mohla vrátit domů. Po dalším týdnu plném bojů a převážně léčení mutantů byla galaxie čistá od aschenského viru. Vyléčeni byli i Aschenové, jejichž křižníky byly zničeny a na hyperprostorové motory transportů byly namontovány subprostorové lokátory s malinkou rozbuškou, kdyby se rozhodli opět dělat potíže. Oficiálně se však stali „vazaly“, kteří Zemi platili nemalou částí úrody a poměrně velkým množstvím nerostných surovin. Lidé zároveň dohlédli na zničení všech dat, která jakkoli souvisela s pozemskou technologií. Teď byl čas na „znovuzrození“ silnější a neporazitelné Země. Původní idská flotila zůstala dle rozkazů v Mléčné Dráze, spolu s ní zůstala i Freedom. Do Pegasu se vrátila původní pegasská flotila spolu s Liberty a do Andromedy letěly nové lodě získané z kolonií, ke kterým se přidala i Independence.
Pegas, Lantea, Rodneyho pokoj- Poté, co se Rodney významnou měrou podepsal pod zničení prozatím největší hrozby v podobě Toddova superúlu, byl uvolněn z pozice prozatímního velitele Ikara, jehož křeslo teď připadlo Carterové, která se těšila, že jej bude moci konečně otestovat. Rodney seděl s Johnem a Fordem v jeho pokoji, které se stalo „centrem“ veškeré zábavy.
Sheppard: „Vážně Rodney, měl by sis tady uklidit.“
McKay: „No dovol, tohle není bordel, to je jen systematické uspořádání, kterému rozumím jen já. A pro po, taky se ti nenavážím do tvýho bordelu, všude se ti válí jen plechovky od piva a no ty víš co.“
- Ford jen poslouchal, jak se vztahy mezi Johnem a Rodneym za těch pár let jeho nepřítomnosti změnily. Stejně jako předtím dopil plechovku piva a po upozornění si jej rozrazil o čelo.
McKay: „Hezký, tady máš další, chytej.“
- Ford chytil další plechovku, když se celá místnost otřásla.
McKay: „Operační, tady doktor McKay, co se stalo?“
Amelie: „Nějaký druh sondy právě proletěl skrz satelitní síť a strefil město.“
McKay: „Nějací zranění?“
Amelie: „Nikomu se nic nestalo a město je také v pořádku, jen menší nepořádek v jedné z laboratoří.“
McKay: „Fajn, jsem na cestě.“
- Rodney ihned položil svoji plechovku od piva a spolu s Johnem a Aidenem běžel do laboratoře, kam právě dopadla neznámá sonda, která po výstupu z hyperprostoru nabrala kurz orbita. Hustá satelitní síť v mžiku zareagovala, ale rychlý sken objevil pětici měst příliš rychle. Dle naprogramovaných protokolů byla pozice odeslána Odinovi a poté si to sonda namířila právě na Atlantidu. Kolem sondy už pobíhal Radek, který svým přístrojem zjišťoval veškeré možné informace, když se ve sluchátku opět ozvala Amelie.
McKay: „Co pro mě máte Amelie.“
Amelie: „Je mi líto, ale ta sonda těsně před dopadem odeslala naši polohu.“
McKay: „Sakra, víme alespoň kam?“
Amelie: „Ano a nebude se vám líbit, co senzory objevily.“
McKay: „Nechte mě hádat, dvě městské lodě třídy Atlantis plus doprovod?“
Amelie: „Jak to víte?“
McKay: „Něco mi říkalo, že tu sondu postavil Odin, který má podle Sam v hlavě antickou databázi. A tahle sonda, alespoň podle zběžného prohlédnutí vypadá jako antická.“
Amelie: „Budou zde do dvou dnů.“
McKay: „Informujte Woolseyho, já zkusím zjistit něco z té sondy.“
- Amelie informovala Woolseyho, který nechal ihned svolat poradu, na níž se po půl hodině objevil i Rodney. Téma porady bylo jednoduché a jasné, obrana Lantey proti dvojici městských lodí a doprovodu. Rodney, který přišel jako poslední, se ihned ujal slova.
McKay: „Myslím, že není co vymýšlet, oni přiletí a žádné maskování nám tady nepomůže.“
Woolsey: „Proč ne doktore.“
McKay: „Nezapomínejte, že mají stejnou technologii jako my, čili nás mohou jednoduše nalézt.“
Woolsey: „Co tedy můžeme dělat?“
McKay: „No, zřejmě nám nezbude nic jiného než je porazit.“
Sheppard: „A pokud toho využijeme, můžeme získat další města, nebo alespoň nějakou technologii.“
McKay: „Sheppard má pravdu.“
Woolsey: „Jak?“
Sheppard: „Rodney?“
McKay: „Co? No, že se divím.“
Sheppard: „Ale noták, vždy máš plnou hubu keců a teď nic?“
McKay: „Moment, přemýšlím.“
Sheppard: „A já už na to přišel génie, vletíme tam jumperem. Ty města jsou stejná, sám jsi to řekl Rodney, proto nás ten štít propustí.“
McKay: „No to sice jo, ale víš, jak moc budeme přečíslení? Budeme rádi, když přistaneme.“
Sheppard: „A co podvodní hangár?“
McKay: „Ten by hlídaný být nemusel, ale jak se tam dostaneme nepozorovaně.“
- Jediný možný způsob vnuknul Thor, který pečlivě probíral poskytnutá data.
Thor: „Je zde šance.“
Sheppard: „Jaká?“
Thor: „Použijeme nové jumpery.“
McKay: „Ano, ano to by šlo, jejich maskovací technologie je mnohem novější a lepší.“
Woolsey: „Nešla by takhle vylepšit i města?“
McKay: „Na úpravu všech měst bychom potřebovali nejméně týden a ani pak není zaručeno, že by nás nenašli.“
Sheppard: „Ale s jumperem bychom to mohli zkusit.“
Thor: „Poletím s vámi, musím si s otcem něco vyřídit.“
McKay: „Jak poznáte, ve kterém městě je otec?“
Thor: „Miluje černou barvu a nenechal by si ujít příležitost označit si jí i své město, takže stačí najít odchylku od původního zabarvení a tam bude otec.“
Woolsey: „To mi přijde jako trošku nešťastná dedukce.“
Thor: „Věřte mi, znám otce a mám i důkaz.“
- Thor na svém příručním počítači vyhledal to, co hledal a bezdrátově se připojil k obrazovce. Na ní zobrazil dvojici totožných křižníků z prvního střetnutí mezi Thorem a Odinem.
Woolsey: „Proč nám to ukazujete?“
Thor: „Toto jsou naprosto totožné lodě z mého prvního střetnutí s mým otcem, jak můžete vidět, v jednom se ty lodě liší.“
- Thor přiblížil jednu z lodí a na ní byla jasně vidět černá barva, která signalizovala královskou loď.“
Woolsey: „Předpokládám, že to je onen důkaz?“
Thor: „Přesně tak, věřte mi, že o něm vím mnohem víc, než vy kdy budete.“
Woolsey: „Dobrá, nechám povolat veškerou flotilu, budeme ji potřebovat.“
McKay: „Myslím, že ani ne, máme minimálně dvojnásobnou přesilu, ne-li větší, vypadalo to totiž, že ta jejich města nejsou napájena ZPMky. Měli jsme podobný problém. Byť jsme zapojili sebelepší generátory, nikdy to nebylo ZPM a proto docházelo při napájení štítů a vůbec ostatních systémů k problémům. Doufejme, že nějaká ZPM nenašli, protože tudy by vedla cesta k jejich porážce.“
Woolsey: „Přesto, flotilu nechám povolat, znáte to, doktore, náhoda je blbec.“
- Porada ještě chvíli pokračovala a za účasti velitelů lodí se řešila taktika, která stála na pomoci pětice měst. Počítalo se však i s tím, že by se bitva odehrávala na jiném bojišti a to v poměrné vzdálenosti od měst. Přípravy byly od konce porady v plném proudu. Továrna na drony běžela na sto dvacet procent, aby se udělala zásoba dronů, dokončovaly se poslední posily v podobě satelitů, 302jek a ATB-201ček. V konečném součtu bylo k boji připraveno čtyřicet sedm křižníků všeho druhu (1x Mitgard,1x Hope, 3x H-TBC,3x ATC-305,3x Labrea, 15x O’Neill, 21x BC-304), přes pět set satelitů, tři stovky 302jek, osmdesát ATBček a hlavně pětice městských lodí. S nimi se měla za necelou hodinu utkat „směšná“ flotila čítající pouhá dvě města a dvanáct těžkých křižníků. Odin pochopitelně netušil, že má Země tak silnou flotilu, ale i tak měl pár es v rukávu. Města vybavil nejnovější technologií, kterou dokázal vyrobit. Ať už to byly razantně posílené paprsky satelitního typu, až trojnásobně větší sklady dronů, protidronové projektily nebo rychlopalná asgardská děla. Potemnělými můstky se šířila směs strachu s potem nasáklým adrenalinem, jenž dodával každému členovi zvlášť odvahu. Všechny obranné složky byly připraveny, muži měli nabito a John spolu se svým týmem a Thorem ve stříbrném brnění byl již delší dobu na orbitě jedné z planet soustavy. V zamaskovaném bílém jumperu začaly pípat všechny kontrolky, když se přímo před nimi z temnoty vesmíru vyřítila dvojice vylepšených měst. Na každém molu se blýskaly naleštěné křižníky, které měly pomoci při porážce pozemšťanů a hlavně Thora. John odlepil jumper ze stabilní orbity a zamířil přímo k vrcholku věže. Teď když měli lepší maskovací technologii, kterou senzory nepronikly, mohli si dovolit přímý útok. Vrchní vrata se ale ne a ne otevřít. Když už byla města těsně před hranicí dostřelu antických paprsků, postup se rázem zastavil. Odin jen vyzkoušel vystřelit po pozemských lodích, ale paprsek nedoletěl ani ke štítům. Konečně přišla chvíle, kdy Odin vypustil čtveřici křižníků. Ty zasunuly své svorky dovnitř trupu a vylétly ven ze štítu. John byl touto taktikou lehce zmatený, ale vše se velice brzy vyjasnilo. Vrata nejvyšší věže Odinova města se začala otevírat. Ze svého úkrytu vylétla celá eskadra zeleňoučkých jumperů, které se ihned připnuly ke čtveřici křižníků. Jen co křižníky dostaly potvrzení, zapojily hyperprostorové motory, díky nimž skočily pryč od planety.
Caldwell: „Do prdele, co to má být, to si sem přiletěli skočit do hyperprostoru?“
- Kleinman ihned poupravil generálovi myšlenky a informoval o detekci hyperprostorového okna uvnitř atmosféry. Nad oceánem, necelých patnáct kilometrů od pětice měst, se z ničeho nic otevřela hyperprostorová okna, z nichž vyskočila čtveřice křižníků, z jejichž trupu se uvolnila čtyřicítka jumperů. Piloti zažehnuli motory a hnali je do červených čísel, aby se ke svému cíli dostali dříve, než by je kdokoli stačil sestřelit. Určení „střelci“ sice seděli v křeslech a dokonce vypustili slušný počet zlatavých trubců, ale to samé udělala i eskadra jumperů, která stejně jako města doznala razantního vylepšení. Odin si pohrál s nastavením motorů a zvýšil jejich výkon, i za cenu většího odběru energie, čímž dosáhl mnohem větší rychlosti, která teď bohatě stačila na pohodové uniknutí dronům. První vlny dronů se střetly ještě před štíty měst a než střelci vyslali další, jumpery prolétly městem a na určená místa transportovali početné osazenstvo lidských replikátorů. Jen co se zhmotnili na určených místech, všechna města kromě asgardského pohasla. Sorserýni záměrně vyřadili podstavce se ZPM, čímž prakticky vyřadili nejlepší pozemskou obrannou linii. Všichni byli úplně zaskočeni, protože s takovou taktikou nepočítali. Obě města se proto dala ihned do pohybu a ze svých mol vypustila všech zbylých osm křižníků.
AtlantidaWoolsey: „Doktore Zelenko, co se stalo?“
Zelenka: „Poškodili podstavec se ZPMky.“
Woolsey: „Půjde to opravit?“
Zelenka: „Ano, ale nemám nejmenší ponětí, jak dlouho to bude trvat, prozatím jsme připojili fúzní generátory na sekundární energetický rozvod.“
Woolsey: „Výborně, můžeme zvednout štíty?“
Zelenka: „Ano můžeme, ale pokud by zaútočili, nevíme, jak dlouho vydrží a mohlo by docházet k propouštění energie, když by se generátor vyčerpal.“
Woolsey: „Jaké jsou možnosti?“
Zelenka: „No moc jich není, teď nás může ochránit jen štít Asgardského města, který je momentálně to jediné co nás bude držet před zničením.“
Woolsey: „Doktor Miller už jej rozšířil.“
Zelenka: „Teď už je to jen na nás, máme hodně práce, Zelenka konec.“
- Transportovaní replikátoři se vydali k jiným cílům, které měli zadané v původních rozkazech. Bohužel narazili na silný odpor, se kterým si nedokázali poradit a jejich těla byla bez možnosti přístupu k neutroniu rychle rozstřílena ochrankou vyslanou k jejich zneškodnění. Zvětšením štítu přes všechna částečně neutralizovaná města se dostalo asgardské město do problémů, které způsobovala eskadra jumperů. Proti nim vyrazila dvojnásobná přesila, která vznikla spojením všech letek měst. Střelci u kolejnicových děl byli velice užiteční, jelikož sestřelili více něž polovinu nepřátelských jumperů. Letecká bitva byla velice krátce skončena jasným vítězstvím lidí, kteří neztratili ani jeden jumper. Avšak i asgardské město utržilo pár ran. Nicméně byla všechna města zajištěna a prozatím v bezpečí, které nehrozilo ani od čtveřice křižníků, do kterých se pustila osmičlenná skupina složená jen z pozemských křižníků třídy Daedalos. Všechny čtyři těžké křižníky byly ostřelovány již z vesmíru, když se k nim obrovskou rychlostí tato skupina bitevníků přibližovala. Oblohu projasňovaly nádherné tyrkysové paprsky, které dopadaly přesně do míst, kam byly směřovány. Celá první skupina se zaměřila vždy jen na jeden křižník. Bohužel štíty těžkých křižníků byly natolik silné, že odolávaly i velice husté palbě. Vždyť se svoji silou dokázal vyrovnat Leonidovi, se kterým se už dříve jedna z těchto lodí setkala. Všechny čtyři křižníky, z nichž byl jeden neustále ostřelován, velice rychle nabraly kolizní kurs s loděmi třídy, Daedalos. K přímému střetnutí došlo jen několik málo kilometrů and hladinou moře a pár kilometrů od pětice již zaštítovaných měst. Celá osmice se rozdělila na dvojice a každá si to rozdala s jedním z křižníků. Daedalos spolu s Bohemií se vydali k načatému křižníku, jehož štíty klesly na dvaatřicet procent. Jen díky tomu nebylo nutné vypustit drony a stačilo pár asgardských paprsků spolu s pěticí raket Mk.XI. Na štítech Sorserýnského křižníku vykvetly nádherné ohnivé výbuchy, které naštěstí pronikly vyčerpaným štítem a roztrhaly loď na miliony malých kousků, které se smíchaly s klidnou oceánskou hladinou. Na ní se po krátké chvíli promítnul odlesk letícího Daedala, z jehož tubusů se právě vznesl plný sklad zlatavých chobotniček, jejíž směr byl předurčen nejbližším bojujícím křižníkem, který právě již podesáté ostřelil Lomonosovův štít, jehož síla klesla na dvanáct procent.
Gulov: „Skočte před Lomonosova a zničte už ten zasranej křižník.“
- Petrovnikov přidal na rychlosti a v polední možné chvíli zachytil paprsek směřující k Lomonosovi, který by zcela jistě vyřadil štít a možná by způsobil silné poškození. Naštěstí to Petrovnikov s Kutuzovem stihl a zachytil paprsek ještě před dopadem. Zároveň nabil přední baterie párem Mk.XI a vypustil je křižníku přímo před příď, jejíž emitory nevydržely a přední část byla sežehnuta na škvarek. Lomonosov ihned zaměřil nekryté místo a rozstřílel přední část na kusy. Křižník i přesto pokračoval v cestě, která málem skončila špatně pro Lomonosova, jehož dráha se měla střetnout s naslepo letícím křižníkem. Naštěstí jej Kutuzov zničil pár kilometrů před Lomonosovem, který se snažil o úhybné manévry. Svým bělostným štítem prorazil trosky a vydal se k Atlantidě, kam se měly všechny křižníky s nízkým stavem štítu stáhnout. Daedalos s Bohemií a Kutuzovem se mezitím stáhly ke zbylým bojujícím skupinkám, které se ztenčily na dvě. Hood právě dokončoval otočku kolem Herkula a napálil třetí křižník do záďových štítů, jejichž síla se pohybovala kolem padesáti procent. Křižník kontroval antickým paprskem a bodovou obranou, kterou schytal Herkules. Jeho štít však držel dobrou úroveň. Křižník chtěl opět vypálit ze svého hlavního děla, když se přímo před ním do rány postavil Caldwellův Daedalos, jehož štíty měly plnou sílu. Z pořádné blízkosti odstřelil štít křižníku, do kterého se opřel i Hood spolu s Herkulem. Společnou silou rozpárali jeho trup na miliardy malinkatých kousků. Do poslední skupiny si přidal Kutuzov a Bohemia. Bohužel byli svědky exploze Krále Artuše, jehož štít nevydržel enormní zátěž bodové obrany a palby antických paprsků. Johanka z Arku se sice snažila bránit Krále Artuše svým tělem, ale křižník si vždy našel nějakou skulinku, kterou Artuše ničil. Plukovníku Gulovi se to ani v nejmenším nelíbilo a sedmi raketami ochromil jeho štít. Z posledních sil se křižník snažil zničit nějaký další cíl, ale bylo mu to málo platné, když se všechny čtyři lodě třídy Daedalos pustily svými nejlepšími tyrkysovými paprsky, do nahlodaného štítu. Netrvalo to ani dvě vteřiny, než se křižník ocitl v jednom ohni, který vytvořil nádhernou scenérii jak na moři, tak v očích diváků, kteří sledovali vzdálený souboj v přímém přenosu. Vzduchem létal jak tyrkysové tak zelené paprsky, které vypadaly úchvatně. Každý divák vzplál radostí, když se na obzoru objevila nepřátelská loď v ohni. Jen při zničení Krále Artuše ovace ustaly. Se ztrátami se ale počítalo. Nikdo ani ten největší optimista si nemyslel, že by bitvu proti dvěma městským lodím vyhráli bez jediné ztráty. Daedalos obrátil kormidlo a směřoval k Atlantidě, kde chtěl mužům zvednout náladu a morálku. Když se blížil k městu, Kleinman udělal otočku pro efekt, když se štít asgardského města ocitl pod strašlivým útokem tisíců trubců. Kleinman chtěl navázat spojení s loděmi na orbitě. Ve vysílačce však byl slyšet hlas generála O’Neilla: „Atlantido, prorazili obrannou linii, při úhybných manévrech svými štíty smetli tři naše křižníky a načali čtvrtý, museli jsme uhnout, nebo by nás pořádně nakopali, musíte ihned vyslat protidronové projektily, všechny.“
- Energie ZPMek asgardského města klesala jako kámen a jen díky „nekonečnému zdroji“ štít stále držel, ale hladina uvnitř gigantického ZPM klesala jako kámen v moři. Jeho úroveň byla na dvaačtyřiceti procentech a s každou další stovkou dronů klesala o procento.
Caldwell: „Připravte posádku na transport, jakmile budeme u štítu, koupíme městům alespoň trochu času, aby mohly projektily zasáhnout ihned nad deštníkem.“
Kleinman: „Pane?“
Caldwell: „Obětuji loď pro vyšší dobro, připravte se transportovat posádku do města.“
- V tom se ale ruský Lomonosov začal zvedat z mola Atlantidy a mířil přímo pod dopadající proud zlatavých trubců, který snížil sílu ZPM na pouhých dvacet procent.
Caldwell: „Co to dělá?“
Kleinman: „Řekl bych, že naši práci.“
- Po celém městě se objevovala posádka Lomonosova, jehož teď řídil sám plukovník Čerešnikov. Interkom v celém městě se zapojil a v něm byl slyšet Čerešnikovův hlas: „Bylo mi ctí s vámi sloužit a je mi ctí pro vás zemřít. Vyřiďte mé manželce a dětem, že je miluji.“
- Lomonosov se dostal přímo do proudu dronů, které po pár vteřinách pronikly štítem a následně i lodí, která však získala potřebný čas pro zničení příchozích dronů ihned nad štítem.
Caldwell: „Byl to hrdina.“
- Kleinman přikývl a s hrůzou v očích sledoval explozivní scenérii, ve které se hlavními aktéry staly protidronové projektily a samotné drony. Alespoň na chvíli si město mohlo odpočinout, když byla veškerá dronová palba eliminována. Zatímco se první obranná linie pomalu pustila do přečíslených nepřátel, John spolu s týmem a za pomoci tablety, která znemožňovala sledování signatur na interních senzorech, pomalu vycházel ze zadní části jumperu.
Thor: „Kudy teď? Nemůžeme jít přece po schodech?“
Sheppard: „Je zde cesta do míst, kde má na Atlantidě Woolsey svoji kancelář, když budeme opatrní, můžeme překvapit obsluhu senzorů a sundat je dřív, než vytroubí, že jsme zde.“
Thor: „Dobrý plán a co pak?“
McKay: „Předpokládám, že potom bych mohl uzavřít všechny sekce a převést přímou kontrolu jen na operační a teoreticky, bych pak mohl nastavit, aby město pouštělo jen nás, jakože pozná naše lokátory.“
Sheppard: „Zdá se, že máme plán.“
Ford: „Thore, vy se vážně chcete utkat s vaším otcem?“
Thor: „Tohle není otázka chtíče, ale povinnosti, jelikož je to ve vaší definici masový vrah a je to jediná šance, jak rychle ukončit tuto válku. Doufejme, že nechal Viliho na živu, ten bude mnohem vstřícnější pro budoucí vyjednávání. Možná by se mi podařilo jej získat na svoji stranu, aby se k nám přidal.“
Sheppard: „Fajn, dost vykecávání, jdeme.“
- Sheppard opatrně sešel po schodech vedoucích do míst, kde má Woolsey svoji kancelář. Opatrně pootevřel a malou kamerkou nahlédl, jestli zde nikdo není. Velice důkladně překontroloval místnost, a když nikoho neviděl, rychle vyběhl a schoval se mezi dvojici skříní, které se zde nacházely. Hned za ním šel Thor s Rononem, kteří se schovali za stůl.
Sheppard: „Rodney, udělej nějakej hluk.“
- Rodney na rozkaz kopl do dveří a společně s Fordem a Simsem namířili zbraň před sebe. Obsluha senzorů hluk zachytila, ale byla natolik zaneprázdněna řízením města při bitvě, že do míst hluku poslali jen dvoučlennou ochranku. Oba dva mladí muži vytasili zbraň a do míst ohlášeného hluku vstupovali s velkou obezřetností. První opatrně vešel, rozhlédl se po místnosti, ale nikoho neviděl, pomalu se otočil a dal znamení druhému, že může vejít. Ten se svoji zbraní pomalu procházel kolem první skříně. Když se dostal k jejímu okraji, John jej chytil za ruku a pořádně s ním praštil o druhou skříň, která se okamžitě převrátila a spadla na něj. Druhý muž vystartoval k místu incidentu. Věděl, že za záhybem skříně někdo je. Pomalu přešlapoval, až se dostal k okraji. Pravým okem zahlédl kousek Johnovy výstroje, vyrazil směrem ze zákrytu a namířil svoji energetickou zbraň proti Johnovi, jehož tvář byla zcela kamenná a bez jediného náznaku strachu.
Sheppard: „Zahoď zbraň!“
Voják: „Dobrý pokus.“
- V tom jej Thor zasáhl svým ručním kanonem a alespoň na chvíli jej vyřadil z činnosti.
Sheppard: „Je mrtvý?“
Thor: „Pochybuji, normální člověk by to sice nepřežil, ale nanité jej začnou okamžitě opravovat.“
Sheppard: „Kolik máme času?“
Thor: „Míň než bys doufal, k zemi.“
- Přesně v ten moment přes můstek přibíhala pětičlenná vojenská jednotka, která byla obsluhou u počítačů upozorněna na nebezpečí. Všichni doslova vletěli do místnosti a se zbraněmi namířenými před sebe vyzvali Johnův tým ke kapitulaci.
Sheppard: „Máš plán, Thore?“
Thor: „Operace Rodney?“
Sheppard: „McKayi, teď.“
- McKay ve společnosti Forda a Simse rozrazil tajné dveře a zaskočenou skupinku vojáků rychle složili k zemi. Mezitím Ronon s Thorem a Sheppardem vyrazili do operačního, kde zneutralizovali obsluhu počítačů a následné posily z řad královské gardy. Ford se Simsem zůstali v provizorní zadržovací cele, zatímco Rodney uzavřel operační spolu s přilehlou oblastí, která se s postupem času stala celým městem. Rodney nyní ovládal celé město z konzol v operačním centru. Uzavřel veškeré dveře, odstřihl záložní řídící místnost a dokonce i křeslo, které jako jediné mohlo posloužit k obejití Rodneyho příkazů. První složení strážci se začali probouzet, ale jejich ruce a nohy byly pevně spoutány a nebyla jediná šance se z nich dostat.
Sheppard: „Rodney, můžeš nás spojit s našimi?“
McKay: „Vydrž, jen malý moment, á mám to.“
Sheppard: „Tady plukovník Sheppard, autorizační kód bravo-foxtrot-charlie-8.“
O’Neill: „Plukovníku, tady generál O’Neill jak jde mise?“
Sheppard: „Zajistili jsme operační středisko a Rodney převedl veškeré primární, sekundární a dokonce i nějaké terciální systémy sem k nám, uzamknul celé město a pro jistotu odstavil křeslo.“
O’Neill: „Bylo na čase, ty jejich drony se zdály nekonečný.“
Sheppard: „Jak jste na tom?“
O’Neill: „Prozatím se držíme, ale ztratili jsme Achillea, Árese, Brailleho, Artuše a Lomonosova.“
Sheppard: „Budeme se snažit pokračovat, co nejrychleji to půjde.“
O’Neill: „Hodně štěstí.“
- Generál ukončil spojení a Sheppard otočil konverzaci na Rodneyho.
Sheppard: „Rodney máš to?“
McKay: „Jop, můžeme vyrazit, město bude pouštět jenom nás, nastavil jsem senzory tak, že…“
Sheppard: „Jo, jo, jo detaily si nech do svého hlášení.“
- Celá šestičlenná skupinka se vydala o několik pater níž, kde se podle databáze a plánů města nacházela Odinova „komnata“, ve které trávil většinu svého času.
Chodby královského města, Patro Odinovy komnaty- Johnův tým doprovázený Thorem se po pár minutách konečně dostal ke komnatám samotného Odina, Thorova otce a strůjce všech problémů. Všichni zamířili své zbraně před sebe a obrovskými dveřmi pomalu vkráčeli dovnitř. Přímo uprostřed obrovského sálu bylo velké antické křeslo, na němž seděl Odin, míříc svým mečem a zbraní proti příchozím.
Odin: „Ale, ale, ale, kohopak to tu máme?“
Thor: „Skončil jsi, otče, odvolej města a zbytky flotily, s námi se nemůžeš rovnat. Navíc, tohle je jen mezi námi.“
Odin: „Obávám se, že už dávno to není jen mezi mnou a Tebou.“
- Mečem poklepal na zem a ze dveří se vyhrnula početná armáda vojáků, která rychlým zákrokem odzbrojila všechny vetřelce.
Sheppard: „Rodney měl jsem za to, že jsi celé město uzavřel.“
McKay: „Jo já taky.“
Odin: „Copak jste si mysleli, že si nechám město jen tak vzít a že nezabuduji do systémů nějaké pojistky?“
Sheppard: „Když to podáte takhle, zní to trochu divně.“
Odin: „A nyní, co s vámi.“
Thor: „Nech je jít, tohle můžeme vyřídit mezi námi.“
Odin: „K Tobě se taky dostanu synu.“
Thor: „Ne, necháš je jít a my dva si to vyřídíme mezi sebou. Jako otec se synem.“
- Načež Thor přišlápl svým těžkým brněním jednomu z vojáků nohu a pevným sevřením jeho hlavy a následným škubnutím mu zlomil vaz. Rychle vytasil svůj meč a chystal se pomoci Rononovi, ale než to stihl udělat, Odin zasáhl svým energetickým mečem a na několika částech rozpáral Thorovo brnění.
Odin: „Dobrá, chceš boj? Máš ho mít.“
TO BE CONTINUED
Uploaded with
ImageShack.us 
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
)
