Stargate: Enemies (2.7.2012) KOMPLET PDF + DOC

No v Mléčné dráze to šlo poslední díly aspoň trošku dopředu, ale Pegas a Ida to byly "zapomenuté galaxie"

Předpokládám, že s Wraity to bude podobné. A také doufám, že se dočkáme nějakého zlomu, něčeho opravdu extra, nějakého super průlomu nebo nové všemocné technologie. S "obyčejnou" bitvou se nespokojím

tak to doufám, že se vám bitva příští týden bude zamlouvat....

příští díl má "pouhých" 10 A4, takže ho hodím naráz, další týdny to pak bude rozkouskovaný na PARTy (teda pokud stihnu předělat závěrečnou bitvu v milky way - jina kbyste si museli krapet počkat)

Za co si takovou nálož zasloužíme?? , to nás máš asi moc rád viď ??

Tak první čtvrtina finále rozhodně stála za to.
Doufám, že zbytek bude alespoň stejně tak dobrej

Speedy Daedalos jednou psal že to bude bitka Země, Asgardi, cestovatelé, koalice vs tod, genajové a todovo malé překvápko tekže tam ta super bitka bude a já chci vědět co to je za překvápko asi super technologie

Úl napájený ZPM+troška pozemských(=>asgardských a antických) technologií...?

ahoj... tak mám pro vás nejnovější UPDATE o FINÁLE

takže začnem...včera sem si prošel 72. díl a s jeho náplní jsem spokojen čili jej už nebudu předělávat a příští středu vám ho se mprdnu celej

dneska přepisuju závěrečnou bitvu v 73. dílu, čili ho snad nejpozddějš v neděli pošlu na korekci a pokud Jakop bude mít čas a chuť...další středu by měl být i 73. Díl (ten asi už bude na 2 PARTY)

no a konečně 74. Díl - tady jsem téměř u konce (6 bodů které jsem si vytyčil mám vyřešených a zbylé dva body teď píšu a nutno podotknout, že tyto dva body jsou to, na co se celých 73. dílů budete těšit => big battle (Todd vs. Sheppard)

Vinikajúco napísané.
Počkal som si na obe časti, ale potom bol frmol v práci a tak som sa dostal k poviedke až teraz.
Ak aj zvyšok príbehu bude v tomto štýle a kvalite tak sa máme na čo tešiť.
na
a

Nemám slov už se těším na další díl

Dofám že to bude zejtra stát za to

zdravím po týdnu přínáším již druhý finálová díl, který se tentokráte odehrává v galaxii Andromeda

dnešní díl bude vydán v celku kvůli jeho délce a to 10xA4, dále pak snad jen info, že příběh v Andromedě bude dnešním dílem uzavřen a nebude zasahovat do dalších finálových dílů

korekci provedl Jakop, tímto děkuji a přeji příjemné počtení (snad bude díl alespoň tak dobrý jako předchozí)

72. Díl (Andromeda – Andromeda)

Andromeda, Antická základna, Týden před osvobozením Země
- Generál O’Neill byl po povznesení a následném návratu na normální úroveň bytí velice čilý. Každý den běhal více než deset kilometrů po místních stezkách, které vedly velice hustým a temným lesem. Jack miloval tyhle cesty, jelikož zde nikdo nebyl a nikdo ho nerušil. Dokonce ani slunce neprosvítalo skrz husté koruny jehličnatých i listnatých stromů. Jack vyběhl teprve před pěti minutami a už měl odběhnutý kilometr a půl. Po dalších několika stovkách metrů se však zastavil a začal se rozhlížet kolem sebe. Otočil se směrem k jednomu ze stromů, zavřel oči, ruku natáhl před sebe a s menším vypětím sil zlomil útlejší strom hned nad kořeny. Pomalu jej spustil na zem a za ním další a další. Přes cestu si postavil barikádu z pěti stromů, které nemohl ani přelézt ani podlézt. Dal si pár metrů odstup. V hlavě se začal silně soustředit a poslepu vybíral místo, které by chtěl zasáhnout. Když se konečně zacílil, nahromadil ve svých rukách menší kouli energie, kterou ihned vyslal proti stromům. Účinek však nebyl takový, jaký Jack očekával. Zblízka si prohlédl místo do kterého vyslal kinetickou vlnu. V kůře byl vytlačen otisk vlny a strom byl lehce nalomený. Jack se ušklíbl a poodstoupil o několik metrů zpět. Tentokrát v prostoru mezi dlaněmi nevytvořil bublinu, ale celé své tělo obepnul jakousi „hmotou“, která připomínala štít. S bolestným výkřikem se začalo jeho tělo třást, než se ozvala hlasitá křupání, znamenající trhání lýkových vláken. S mocným křupnutím se kmeny roztrhly a mezi nimi se vytvořila několika metrová mezera. Jack splaskl bublinu a s menším vyčerpáním se mu podlomila kolena. Úbytek sil byl velice znát, ale po pár vteřinách se Jack opět zvednul a s hlubokým výdechem se uklidnil. Tělo se mu přestalo třást a po několika minutách se opět vydal na cestu. Dnes už nic nezkoušel, ale přesto byl na své schopnosti velice pyšný. Když se blížil ke třetímu kilometru, necelých deset metrů před ním se zhmotnil generál Steven Caldwell.

O’Neill: „Ty vole…“
Caldwell: „Lekl ses?“
O’Neill: „Chceš se mi kouknout do trenek?“
Caldwell: „Hmm…radši ne.“
O’Neill: „No, když už teď nemusím na záchod, můžeš mě prosím transportovat někam, kde bych se mohl osprchovat a vyměnit si spoďáry?“
Caldwell: „Weapsi, transportujte mě na můstek, a generála do sprch.“
Kleinman: „Hned to bude, pane.“
Caldwell: „Jo a Jacku, stav se pak za mnou do mé kajuty.“

- Oba muže obalil bílý paprsek a každý se zhmotnil na určených místech. Daedalos se po příletu z Pegasu střídal s Leonidem a Bohemií na stráži. Případný útok mohl přijít každým dnem, ale dálkové senzory prozatím nic nehlásily. Jack si dopřál pořádně horkou sprchu, tak jak to má rád. Vyměnil si propocené prádlo a oblékl si vojenskou kombinézu, kterou mu během sprchování přinesla mladá seržantka. Jack věděl, že si jej skrz zamlžené sklo seržantka
prohlíží a s lehkým humorem směrem k seržantce prohodil: „Až se nabažíte, nechtěla byste se přidat? Místa je tu dost i pro dva.“ Seržantka se lekla, když zjistila, že o ní generál ví, zčervenala a s dodatkem: „Možná příště,“ odešla. Jack měl hned lepší náladu a po úžasné sprše si myslel, že jej už dnes nic nevyleká a nezmění jeho náladu. Jen co vyšel ze sprchy, vydal se do kajuty generála Caldwella, která se nacházela o tři patra výš. Jack si sice nepotrpěl na formality a slušnější chování, ale přece jen si v pozici generála zvykl na určité postupy. Zaklepal a po vyzvání vešel. Caldwell měl již nalitou whisky a tou svou si přiťukl k té Jackově, která ještě ležela na stole.

Caldwell: „Na zdraví.“
O’Neill: „Ať slouží.“

- Oba dva si připili a Steven přešel rovnou k věci.

Caldwell: „Určitě tě zajímá, proč jsem s tebou chtěl mluvit.“
O’Neill: „No povídej, když už jsem si kvůli tobě vyměnil i trenky.“
Caldwell: „Za to promiň, ale fakt jsem nečekal, že se rovnou posereš.“
O’Neill: „No, normálně bych to udržel, ale chvíli před tím jsem dělal náročný cvičení, který mě úplně vyždímalo a navíc jsem byl zamyšlenej, pořád se mi vybavují určité věci z doby, kdy jsem byl povznesenej.“
Caldwell: „To mi pak musíš taky povědět, ale asi bych ti měl říct, proč seš zde.“
O’Neill: „No, jasně.“
Caldwell: „Radní Malis, mě a plukovníka Kučeru požádal, abychom se účastnili útoku na hlavní državu místních nepřátel.“
O’Neill: „A to jsem si myslel, že mě dneska nic nerozhodí. To chce jako sabotovat osvobozování Země, nebo co? Vždyť ví, že za chvíli odlétáme do Pegasu a odtud rovnou k Zemi.“
Caldwell: „Věř nebo ne, reagoval jsem úplně přesně jako ty.“
O’Neill: „A to musí útočit zrovna teď?“
Caldwell: „Tak na to jsem se ho ptal taky, prý je nejlepší čas na útok. Tři frakce nepřátel vyslali depeši s nabídkou kapitulace. Malis všechny tři přijal, čímž už zbývá pouze pět frakcí, z nichž je jedna dominantní a utlačuje svoji vojenskou silou ty druhé. Když je tedy porazíme, zbytek by se mohl vzdát. Po jejich porážce už nedisponují tolika loděmi a Malis věří, že by i s pomocí nových spojenců bylo možné Nefridy porazit.“
O’Neill: „Tak oni už mají jména?“
Caldwell: „Ten antickej název byl děsnej.“
O’Neill: „Předpokládám, že už s tím nic nezmůžu?“
Caldwell: „Asi ne, ale pořád si stojím za svým, že chci letět osvobodit Zemi.“
O’Neill: „Pokud si žádají Daedala a Bohemii, leťte s nimi.“
Caldwell: „Ale…“
O’Neill: „Věřím, že to zvládneme ve čtyřech, vždyť ty lodě jsou létající pevnosti silou se rovnající samotné Atlantidě. Navíc, jako podporu přivoláme formaci z Idy.“
Caldwell: „Fajn, půjdu to sdělit Malisovi.“
O’Neill: „Počkej, neměl Malis velet Independence?“
Caldwell: „Neboj, letí s vámi k Zemi, útoku bude velet generál Ametis.“
O’Neill: „Dík za whisky. A hodně štěstí.“

- Tři hodiny po rozhovoru se na orbitě zformovaly dvě skupiny vesmírných plavidel. První, skládající se ze čtyř lodí mířila do Pegasu. Liberty, Freedom, Independce a Leonidas zapnuly hypermotory a jedním skokem zmizely. Druhá skupina čítala jedenáct lodí třídy Incursio a pět lodí třídy Patronus. Od poslední bitvy prošly obě třídy menšími, či většími úpravami. Třída Incursio dostala kromě nových štítů i asgardské zbraňové platformy. Třída Patronus prošla mnohem větší úpravou, což tuto třídu od nynějška specializovalo jako obranné lodě. Stejně jako třída Incursio dostaly lodě třídy Patronus vylepšené štíty kombinací antických s pozemskými. Dalším vylepšením bylo přidání druhých štítů, které měly fungovat jako druhotná obrana. Samozřejmostí bylo dodatečné vybavení novější maskovací technologií a víceúrovňovou bodovou obranou. Všechny lodě nyní byly na cestě ke svému cíli. Generál Caldwell seděl ve své kajutě, jejíž prostory prosvětlovala šedá lampička svítící do papírů, které si procházel. Pomalu pozvedl skleničku whisky, když projížděl technické specifikace lodí, na které bude Daedalos s Bohemií útočit. Při čtení narazil na poměrně slušnou a pestrou zbraňovou výbavu, která na jeho čele vytvořila nejednu vrásku. Rychle pročetl další specifikace, aby se dozvěděl něco o bránícím se světě. Proti osmnáctce útočících lodí mělo stát přibližně dvacet Nefridských lodí, které držely ostatní frakce v šachu a strachu. Planeta měla být silně bráněna. Na povrchu bylo několik desítek obranných kanonů iontového typu a několik skladišť a zbraňových platforem dronových projektilů. S těmi si měly poradit horizonty a asgardské paprsky. Po posledních řádcích pozvedl skleničku a velkým lokem dopil poslední zbytky whisky. Steven byl po dlouhém dnu velice unaven. Zhasnul lampičku a potmě přešel ke své posteli, do které se svalil jako shnilé jablko. Myšlenky na bitvu jej sice tížily, ale únava jej přemohla.

O tři hodiny později, Kajuta generála Caldwella
- Cadwellovi se zdál překrásný sen, jak se prochází po jednom z Atlantských mol. Najednou jej probudil lodní interkom, z něhož jej volal zbraňový důstojník Dave Kleinman. Caldwell jen stěží otevíral oči, ale hlášení z interkomu bylo jasné. „Generále, za pět minut vystupujeme z hyperprostoru.“ Caldwell nahmatal ušní komunikátor s vysílačkou. Nandal si jej na ucho a rozespalým hlasem dal vědět, že je na cestě. Jen co to dořekl, únava jej opět přemohla. Během několika vteřin byl zase v říši snů. Přesně po pěti minutách jej ze snění probudil silný otřes, který Caldwella shodil z okraje postele. Okamžitě byl vzhůru, a aniž by se ptal, vydal se na můstek. Po minutě rychlého běhu a transportu byl na můstku. Lehce zadýchaný usednul do křesla a Kleinman mu jen podával informace.

Kleinman: „Pane, jakmile jsme vystoupili z hyperprostoru, zahájili útok. Bohemia byla zničena a s ní i dvě lodě třídy Incursio a jeden Patronus.“
Caldwell: „Neměli jsme vystoupit z dosahu jejich lodních senzorů?“
Kleinman: „To jsme udělali.“
Caldwell: „Tak jak je možné, že nás takhle rozmetávají?“
Kleinman: „Zaznamenávám otevírání hyperprostorového okna.“
Caldwell: „Zaměřte jej a ihned palte.“

- Kleinman urychleně otevřel raketová sila, z nichž směrem k otevírajícímu se hyperprostorovému oknu vylétly dvě desítky raket typu Mk.XI. Jen co se čumák nové lodě dotkl normálního prostoru, zasáhla jej vypálená salva raket.

Kleinman: „Cíl zničen, ze sektoru 357 se k nám blíží čtyři Nefridské lodě. Dostali další dva křižníky třídy Incursio, generál Ametis hlásí těžké ztráty.“
Caldwell: „Jak jsme na tom se štíty?“
Kleinman: „Šedesát osm procent, rychle klesají.“
Caldwell: „Kolizní kurs se čtyřmi křižníky, palte z asgardských baterií, povolejte letky 302jek, potřebujeme veškerou palebnou sílu.“

- Z hangárů se vzneslo všech dvaatřicet stíhačů a směrem k příchozí čtveřici je podpořily čtyři vystřelené namodralé paprsky. Čtveřice křižníků však směrem ke stíhačům vyslala salvu dronů, které se obrovskou rychlostí blížily. Caldwell okřikl sledujícího majora Farella, jenž ihned zavřel oči, a z tubusů se vyřítily nažloutlé chobotničky. Obě vlny se střetly, ale vlna z Daedala byla oproti té příchozí malá. Celá polovina dronů jedním úderem převálcovala 302jky. Cadwell silně udeřil do křesla, z něhož ihned vstal a přešel k holografické mapě, na níž právě zmizely dva nepřátelské křižníky a jedna z lodí Patronus. Z přibližující čtveřice se díky nádherné trefě Weapse stala dvojice, když vybuchující křižník explodoval těsně vedle druhého, jehož vzal s sebou.

Caldwell: „Výborně Weapsi, jen tak dál.“

- Na to se Daedalos silně otřásl, když se před můstkem prohnala zbylá dvojice křižníků.

Caldwell: „Držte nás dál od těch lodí, a obraťte nás, hned.“

- Daedalos se rychlou otočkou obrátil o sto osmdesát stupňů, když schytal další zásahy antickými paprsky, podpořenými vlnou dronů. Kleinman ihned ohlásil snížení síly štítů na třiačtyřicet procent. Daedalos se však dostal do perfektního palebného pole, které protnuly výstřely z asgardských platforem a dronových tubusů, doprovozené trojicí raket. Ani jedna z lodí nemohla brutální útok vydržet, Daedalos proletěl vybuchujícími ostatky obou křižníků, když jej zasáhly obrovské, modré energetické koule plazmy. S Caldwellem, který přecházel od holografické mapy k sedadlu, náraz energie škubnul takovou silou, že si o Kleinmanovo sedadlo zlomil ruku a roztrhl obočí. S obrovskou bolestí v hlase se nuceně zeptal Kleinmana, který byl na tuto otázku připraven. Nicméně nebylo třeba slov, jen co strategický analytik pomohl Caldwellovi na nohy, obraz byl zcela jasný. Před Daedalem stál obrovský superúl. Svá děla mířil na ochromeného Daedala, jehož štíty se nacházely na bodě sedmi procent a další salva by jej poslala do pekel. Úder z milosti však nepřicházel a úl začal pálit všude okolo sebe. Superúl udělal z bojiště hotové peklo, z nějž vyšel jako vítěz. Ani jedna loď kromě Daedala nezůstala v celku. Caldwell sice nařídil ústup, ale hypermotory byly v tahu a podsvětelné jeli jen na třetinový výkon. Za několik minut superúl Daedala dohnal a přesně mířenou ranou zastavil jeho únik, když energetický puls prošel k motorům bez sebemenší reakce štítů. Caldwell se otřepal z dalšího silného otřesu, ale než stačil cokoliv udělat, objevil se před ním Todd a svoji pravou rukou začal vysávat z jeho hrudi životní sílu. Pro Caldwella to byla věčnost, dokonce se mu zdálo, že je posádka v jakém si transu, protože nikdo na přítomnost Todda nereagoval. Když se jeho mysl dostala do normálního režimu a prvotní nárazový šok pominul, viděl, jak je celá jeho posádka vysávána dalšími Wraithy. Celý proces krmení trval třicet vteřin. Poslední nádech byl však pro Caldwella vysvobozením. Jeho oči se klížily a srdce přestalo bít. V tom se Caldwell probudil a zpoza dveří bylo slyšet bouchání a provolávání generálova jména. Nevěřícně se koukal po kajutě, aby zjistil, že to byl jen zlý sen. Ale byl tak reálný, že by měl vidiny? Jeho mysl byla zmatená, ale musel se rychle probrat a odpovědět na volání zvenčí. Rychle dobelhal ke dveřím a přitisknutím svého prstu na obrazovku otevřel. Kleinman mávl rukou na technika se svářečkou a ustaraným hlasem zkontroloval generálův stav.

Kleinman: „Jste v pořádku, pane?“
Caldwell: „Jo, jsem v pořádku, byl to jen sen, jen velmi realistický sen.“
Kleinman: „Mysleli jsme, že vás někdo vraždí, alespoň podle toho křiku.“
Caldwell: „Až vás bude vysávat Wraith, zkuste nekřičet. Kolik je hodin?“
Kleinman: „Půl sedmé ráno.“
Caldwell: „To jsem spal jen tři hodiny? Za jak dlouho budeme na místě?“
Kleinman: „Za třicet pět minut.“
Caldwell: „Dejte mi chvilku, za pár minut budu na můstku.“

- Caldwell zavřel dveře, rozsvítil velké stropní světlo a přešel ke své skříňce s kvalitním, drahým alkoholem. Vytáhl poloprázdnou láhev, hrdlo přiložil k větší sklenici a naplnil ji z jedné třetiny. Celý obsah sklenice do sebe hrkl, oblékl si kombinézu a vydal se na můstek. Steven si chtěl procedit myšlenky, a proto se vydal na delší „ozdravnou procházku“, která se protáhla na třicet minut. Na můstek se dostavil pár minut před začátkem bitvy. Stejně jako vždy překontroloval stav, a začal se soustředit na cíle mise. Minutu před výstupem z hyperprostoru Kleinmanovi zapípal počítač, upozorňující na příchozí zprávu.

Kleinman: „Pane, máme příchozí zprávu z Bohemie.“
Caldwell: „Co se děje?“
Kleinman: „Plukovník Kučera nám přeje hodně štěstí.“

- Caldwellovi koutky vylétly strmě vzhůru. To bylo to, co potřeboval, popřát hodně štěstí. S ubývajícím časem v hyperprostoru, se na čelech všech potřebných, ale i nepotřebných k obsluze důležitých počítačů, objevovaly širůčky potu, které s výstupem z hyperprostoru přibyly. Všech osmnáct lodí vystoupilo na předem určených souřadnicích, daleko z dosahu lodních senzorů i zbraní. Světla na můstcích Bohemie i Daedala pohasly a místo barevného osvětlení se zobrazilo bojové modré. Lodě ještě naposledy zkontrolovaly všechny systémy, přičemž se Daedalos s Bohemií zamaskovali. Lodě třídy Patronus zapojily obě řady štítů a lodě třídy Incursio nabyly všechny asgardské i antické paprskometné platformy dostatkem energie na rychlé salvy ihned za sebou. Všech šestnáct antických lodí se přiblížilo na dostřelovou zónu lodí, avšak ne planetárních děl, které dostřelily maximálně na oběžnou dráhu. S výjimkou dronových zbraní, jejichž dostřel sahal o několik tisíc kilometrů dále. Pětice Patronů se vysunula před jedenáctici Incursiů. Jejich štíty snesou mnohem větší zatížení, a proto i jako první schytaly vlnu příchozích paprsků. Jen co bylo i poslední procento energie vstřebáno, formace Patronů se rozbila a jedenáct lodí vypustilo hned tři salvy po sobě. Zbraně dostaly sice lehce zabrat, ale účinek to mělo přesně takový, jaký Antikové očekávali. Tři z dvaceti křižníků pohltilo samotné peklo, a jeden křižník byl středně silně poškozen. Obě linie byly k sobě stále blíže, když Nefridům jako prvním rupnuly nervy a všechny lodě vypustily smrtící počet dronů. Jejich zásoba na jednu loď byla úctyhodná a zhruba o třetinu převyšovala zásoby jedné lodi třídy Incursio, avšak lodě Patronus měly počet stejný. Byla to čistá matematika, která převážila jazýčky vah na stranu Nefridů. Jejich zásoba byla o necelé tři tisíce dronů více. Když se vlny dronů střetly, zhruba tři stovky dodatečně explodovaly, když explodovali blízcí souputníci. To však bylo vše, co se Antikům podařilo. Proti šestnácti lodím se řítil roj trubců, který už nemohlo nic zastavit.

Kleinman: „Pane, při tomhle počtu dronů padnou buďto tři lodě Patronus, nebo sedm lodí třídy Incursio. Při kombinaci to bude vypadat trochu jinak.“
Caldwell: „Co naše drony, stihnou zabránit dopadu?“
Kleinman: „Nestihnou, ale můžeme vyřadit některé lodě, třeba by pár dronů přestalo fungovat.“
Caldwell: „Řekl bych, že teď bude ideální čas na odmaskování.“

- Zatímco se tři tisícovky chobotniček blížily ke svým cílům, nad formací Nefridských kocábek se odmaskovaly obě pozemské lodě, z jejichž skladů vylétly veškeré zásoby dronů. Ty napáchaly poměrně velké škody, když zničily tři lodě a jednu načaly. Z provozu to však vyřadilo jen necelé čtyři stovky dronů. Střelci na nefridských lodích věděli přesně, co mají dělat. Kombinované anticko-asgardské štíty byly to nejsilnější co bylo kromě atlantských k mání, ale ani to nestačilo. V ohni se ocitla hned čtveřice lodí třídy Incursio a jeden z Patronů, na jehož likvidaci bylo zapotřebí dvakrát více dronů. Antická ofenzíva dostala těžkou ránu. Se ztrátami se počítalo, ale ne s tak velkými a hned v samém začátku, který se měl o několik hodin prodloužit s příletem tolik očekávaných posil na obou stranách.

Ametis: „Kdy dorazí posily?“
Trius: „Naše asi za půl hodiny, jejich o něco dříve.“
Ametis: „Držte lodě Incursio mimo palebné pole a Patrony, ať se střídají ve vykrývání, potřebujeme ušetřit co nejvíce energie, bitva bude ještě dlouhá.“

- Bohemia po vypuštění všech dronů velice rychle přešla ze zbraní dlouhého dosahu na zbraně kratšího. S motory na poloviční výkon loď lépe uhýbala příchozím paprskům, díky čemuž mohla vyslat salvu čtyř asgardských paprsků, jež zničily dvě načaté lodě z dřívějších bojů. Kolem Bohemie se prohnala letka 302jek z Daedala. Všichni stíhači zmáčknuli červené tlačítko, čímž se zpod křídel vyřítila slušná výbušná síla v podobě navigovaných raket. Kučera se nechtěl nechat zahanbit, vydal jasný rozkaz a během pár chvil, kdy byly vyřazeny dva křižníky, se přidaly další 302jky. Pokud si, ale stíhači mysleli, že budou v poklidu poletovat a ničit jeden křižník za druhým, šeredně se spletli. Z planety se co nejvyšší možnou rychlostí blížily nefridské stíhačky, které ty pozemské početně převyšovaly čtyřikrát.

Ametis: „Podpořte je jumpery. Chci je všechny.“

- Ze všech antických křižníků vyrazily směrem k přibližujícím se stíhačkám letky bílých jumperů, které šance útočníků více než vyrovnávaly. Než se však dostali na dostřel své zásoby dronů, pět 302jek bylo na cestě do nebe pro válečné stroje. To však byly prozatím poslední ztráty, když se exploze začaly objevovat na druhé straně linie. Rakety, drony a railguny společnými silami ničily jednu stíhačku za druhou. Obě linie se velice rychle promíchaly a z bitvy se tak stal naprostý guláš. Jedna stíhačka naháněla druhou a tu zase naháněla jiná stíhačka. To bitva ve větším měřítku v podobě křižníků byla mnohem přehlednější a s přibývajícím časem se stále více přikláněla na stranu spojenectví Antiků a pozemšťanů. Daedalos s Bohemií opět provedli koordinovaný útok, který vyústil v explozi již dvanáctého křižníku. Ztráty se však nevyhnuly ani spojencům. Za oběť padl další křižník třídy Incursio, když padl do léčky a byl obklíčen ze všech stran. Jeho štít chvíli snášel těžké bombardování, avšak i na něj došlo. Další ztrátou bylo vyčerpání prvního štítu u lodi třídy Patronus. Naštěstí jej vystřídal jiný křižník, jehož štít byl na slušné úrovni. Energetické bariéry obou lodí třídy Daedalos se pohybovaly kolem hodnoty padesáti procent, když je sem tam, nějaký ten paprsek strefil. Během pár minut se do pasti dostal jeden z nefridských křižníků, když jej Daedalos i při zvýšeném riziku zasáhnutí téměř dotlačil doprostřed bitevní linie. Z každé strany jej obklíčily lodě, jež už si s křižníkem poradily. Když se lodě vracely do původní obranné formace, z hyperprostoru vyskočily nefridské posily, které se však s velkým překvapením nezapojily do bitvy. Noví příchozí chvíli sledovali průběh a přemýšleli nad možnými následky svého zásahu. Nejvyšší velitel Nefridů přímo soptil, když se „spojenci“ nechtěli připojit k obraně, přičemž explodoval další nefridský křižník pod dopadem raket Mk.XI. Nakonec se však nově příchozí přiklonili k dodržení své smlouvy s Nefridy a napadli útočící linii. Jazýček již tak přehupujících se vah se opět naklonil na stranu obránců. Společná palba zničila jednu loď třídy Incursio a další načala. Daedalos s Bohemií opět přešli na taktiku hit&run, když se do jejich hledáčku dostala dvojice původních nefridských lodí, které nevydržely neustálé, zhruba minutové bombardování vším dostupným, co mohly pozemské lodě poskytnout. Dvanáctka příchozích okamžitě rozpoznala pravý potenciál pozemských lodí, čímž svoji palbu přesunuly právě na jejich bedra. Štíty se prohýbaly čím dál tím víc, ale zbraně útočníků neměly šanci kombinované štíty napájené obrovským množstvím překonat včas. Jeden z pomocných křižníků explodoval po střetu s devíticí antických paprsků, když se palba přenesla z nefridských lodí k momentálně silnějším. Daedalos s Bohemií však i přes palbu posil útočili na prvotní cíle, jimiž byla pouhá pětice nefridských křižníků, z níž se po náletu stala pouhá čtveřice. Daedalos však tento nálet odnesl poškozenými emitory, jejichž účinnost klesla na pouhých šedesát dva procent. Bohemia se ihned zařadila do závěsu za poškozenou sesterskou loď a Kučera jen s bledou tváří pozoroval klesání síly štítu. Obě lodě se však rychle dostaly za štít jednoho z Patronů, který jako předtím převzal obrannou roli. Bitevní vřava na malý moment utichla, a ustálila své pevně dané fronty, které se od těch původních pohnuly jen o pár stovek kilometrů.

Caldwell: „Proč nestřílí?“
Kleinman: „To nevím, ale v dělech hromadí obrovské množství energie, pokud se senzory nemýlí, záměrně je ženou do červených čísel.“
Caldwell: „No a co to znamená?“
Kleinman: „Že pokud vystřelí, bude to síla.“
Caldwell: „No tak jim to nedovolíme, kolik máme atomovek?“
Kleinman: „Ještě pár, mám je připravit?“
Caldwell: „Nechte dvě do zásoby, kdyby něco.“
Kleinman: „Bohemie má taky pár atomovek, chtějí nás podpořit.“
Caldwell: „Dobrá, transportujte je těsně před tím, než vystřelí, teda pokud to poznáte.“
Kleinman: „Doufejme.“

- Antické i pozemské lodě se daly do zběsilé palby, aby zničily možná co nejvíce křižníků. Bohužel před samotným vystřelením se podařilo zničit jen jeden Nefridský a jeden ze spojeneckých křižníků. Těsně před výstřelem Bohemia s Daedalem transportovali své atomovky do těsné blízkosti štítů, čímž některé vyčerpaly a při explozi se nahromaděná energie v dělech uvolnila a znásobila vzniklou explozi. Nukleární hlavice tak zničily tři nefridské křižníky a čtyři spojenecké, čemuž výrazným způsobem napomohli samotní útočníci. Zbylých sedm lodí, jimž exploze jen snížily sílu štítů, vypustily energii smrti. Za oběť padl jeden křižník Incursio, dva patrony a Bohemia, byla těžce poškozena. Jen díky štítům a superpevné slitině Bohemia přežila. Na lodi sice skoro nic nefungovalo, ale přežila. Daedalos okamžitě skočil do cesty možným příchozím paprskům a kryl Bohemii celým svým tělem.

Caldwell: „Nyní bude nejlepší čas použít zbylé atomovky.“

- Kleinman zaměřil vnitřky dvou lodí, jejichž štíty se pohybovaly na hranici udržitelnosti a transportoval do jejich nitra třeskavé dary. Dvě spojenecké lodě explodovaly a jedna z vln s sebou vzala i poslední nefridský křižník, na němž se nacházel i velitel celé obrané operace. Spojenecké lodě po zničení poslední obranné lodě opět zvažovaly, zdali nestojí na špatné straně barikády. Daedalos spolu s jedním z Incursiů využil rozhodování spojenců a poslal jednu z jejich lodí ke všem čertům, když antické i pozemské lodě obdržely komuniké.

Kleinman: „Pane, vzdávají se, sklánějí se před naší mocí a chtějí nám pomoci v likvidaci Nefridů.“
Caldwell: „Co říká Ametis?“
Kleinman: „Moment…prý přijímá, ale chce, aby dokázali svoji oddanost.“

- Zbylé tři spojenecké lodě pod výhružkou zničení otočily své lodě směrem k povrchu a zaměřily jim dobře známé dronové sklady. Kolem celého hlavního města jich bylo celkem deset, ale po nečekané „zradě“ jich zbylo jen šest. Nejvyšší, který celou situaci bedlivě sledoval, nevěřil vlastním očím. „Ochraňovaní“ přátelé zradili a vydali se cestou, která znamenala jejich zničení. Ze zbylých šesti dronových skladišť se ke třem lodím, které byly na orbitě, řítilo obrovské množství dronů. Všechny tři zapojily motory naplno, ale jen jednomu se podařilo zničení uniknout a dostat se k pozemsko-antické flotile. Když se jediná přeživší loď dostala pod ochranná křídla, Ametis kontaktoval Daedala, že má zelenou. Daedalos rozžehnul motory na plný výkon a vydal se na další bod mise. Prvním bylo zničení obranné flotily a druhým, stěžejním bylo zničení veškerých dronových skladišť, kterých bylo na planetě přes třicet. Kolem hlavního města už jich bylo pouhých šest, ale i přesto zespod Daedala vylétl horizont, jenž se ihned po vstupu do atmosféry rozdělil na deset inteligentních raket, které se zaměřily na dronová skladiště a iontová děla. Všech šest skladišť bylo zdecimováno a iontové kanony taky vzaly za své. Když se Daedalos blížil na další souřadnice, z planety jej zasáhla silná palba iontových kanonů. Štíty rychle klesaly, ale úkol musel být splněn. Ze svých útrob vypustil druhý a poslední horizont, který opět i přes blížící se drony proletěl až ke svým cílům, které s nádherným efektem explodovaly. Na třetí a čtvrtý cíl neměl Daedalos horizonty, ale Kučera, který byl na můstku s Caldwellem, mu připomněl, že horizonty na Bohemii pořád jsou. Kleinman loď otočil o sto osmdesát stupňů a vydal se pro druhou várku válečných hlavic. Třetí a čtvrtý cíl byly také zničeny. Největší starosti, tak způsobovala jen iontová děla. Daedalos se po chvíli zařadil zpět do formace, za níž se objevila desítka hyperprostorových oken. Tolik očekáváné posily dorazily. Sice pozdě, ale přece. Ametis je rychle informoval o situaci. Útočnou roli tedy převzali čerstvé posily, jež se bez hrozby zničení drony vrhly na orbitu, odkud ničily jedno dělo za druhým. Během ničení iontových děl se směrem k hlavnímu městu vyřítily zbylé 302jky a zbylé jumpery, jejichž ofenziva měla zaručit volný průchod branou. Ta byla těžce chráněna několika energometnými děly a poměrně početnou posádkou. Při přeletu byla dvojice 302jek a jeden poškozený jumper sestřelen, aniž by se k bráně vůbec přiblížily. Zbytek však odvedl svoji práci a energometná děla byla vymazána z povrchu planety. Vojenské jednotky střežící bránu také utrpěly menší ztráty, ale pevně držely své pozice, dokud se neotevřela brána a skrz ni, neproletěly menší balíčky v podobě flashbangů a kouřových granátů. Jen co byla brána ukryta pod velkou vrstvou kouře, skrz začaly procházet antické i pozemské jednotky, které měly za úkol dobýt hlavní město a předně velitelský sál. Za podpory 302jek a jumperů se jednotky blížily k velitelskému sálu, který byl necelého půl kilometru od brány. Railguny kropily příchozí řady obránců a malá děla na jumperech čistila vojákům záda. Dvojice Antiků v čele se svoji armádou dorazila s menšími ztrátami k vratům paláce, ve kterém se velitelský sál nacházel. Oba spojili své ruce, načež je obalila telekinetická bariéra, kterou zkoušel i O’Neill. Chvíli hromadili energii, když vyslali proud proti bytelným vratům. Jejich konstrukce se prohnula a druhá vlna je vytrhla z pantů. Jen co vrata dopadla na zem, palácem se ozvala rána, když vrata rozbila mramorovou dlažbu. Vzduchem se šířil prach, který pročeřily první střely, jenž zasáhly dvojici Antiků do oblasti srdce. Ihned k nim přiskočili doktoři, ale bylo již pozdě. Velitelé jednotlivých jednotek zaujali obranná postavení za obrovskými sloupy, které byly ve dvou řadách po celém paláci. Pozemští vojáci používali standartní výzbroj SGC – P90, ale Antikové tentokrát nepoužívali štíty, které neblokovaly jejich schopnosti. Někteří vysílali telekinetické vlny, někteří ohnivé koule a někteří si vystačili s protivníkovou myslí. Celá operace trvala necelých patnáct minut, když se přes početnou stráž dostali až k samotnému velitelskému sálu. Tentokrát postačil jeden muž, který svoji vlnou rozcupoval dřevěné dveře a generál Ametis vešel jako první. Proti němu vyrazil vstříc vrchní velitel Nefridů, který byl v pozemském pojetí vojenský diktátor.

Vrchní velitel: „Jak se opovažujete.“
Ametis: „Jménem Lanteánského impéria vám oznamuji, že jste byl právě sesazen z trůnu.“
Vrchní velitel: „Nemyslím si.“

- Načež se před palácem ozvaly obrovské výbuchy, které otřásly s celým palácem. Exploze zabily velmi mnoho mužů a mnoho jich bylo zraněno. Vrchní velitel se snažil utéct svým tajným tunelem, ale generál Ametis jej přede všemi popravil velmi přesnou střelou mezi lopatky.

Ametis: „Tvá vláda, je u konce,“ dodal s ostrým přízvukem v hlase.

- Rychle přešel k jeho stolu, na němž zmáčkl modré tlačítko, a po celé planetě se jakékoli vysílání vypnulo a na obrazovce se objevila tvář generála Ametise.

Ametis: „Jménem Lanteánského impéria, vám oznamuji, že krutovláda vašeho diktátora byla svržena, zároveň jste se stali našimi chráněnci. Pokud se však vzepřete, bude s vámi naloženo dle původního plánu a budete vyhlazeni. Na znamení dobré vůle stáhneme své vojáky z vašeho světa. Budeme čekat na vaše rozhodnutí, máte vaše dvě hodiny.“

- Co generál Ametis slíbil, tak se i stalo, všichni vojáci byli transportováni na antické i pozemské lodě. Jen co se vrátil na svoji loď, kontaktoval jej Caldwell.

Caldwell: „Chápu dobře, že jste jim dal svobodu? Za to co vám udělali? Navíc to ani nebylo součástí plánu.“
Ametis: „Toto je humánnější způsob a věřím, že se rozhodnou správně. Po celé generace byli pod nadvládou diktátora a nepoznali svobodu. Teď jsem jim ji nabídl, takže pevně věřím, že ji přijmou celým svým srdcem.“
Caldwell: „No dobrá, ale doufám, že se rozhodnou brzy, rád bych letěl k Zemi, budou potřebovat každou volnou loď.“
Ametis: „To se za chvíli dozvíme, jejich dvě hodiny jsou naše jedna hodina, určitě budete brzy na cestě.“

- V hlavním městě se urychleně sešlo vojenské velení, které se překřikovalo jeden přes druhého. Půl hodiny trvalo, než se ozval silný jedinec, který je všechny umlčel. Vzal si krátký proslov, který zakončil mávnutím ruky. Svoji rukou mávnul přes zařízení, které převedlo jeho myšlenky do hlasovacího zařízení. Na něm se objevily dvě kolonky. První označovala konec bojů a druhá, pokračování bojů pod jeho nadvládou. V tom se po celé místnosti rozhořel boj emocí, kdy se každý hádal s každým a nikdo nebyl schopen se dohodnout, co chce. Jejich boj přerušilo až bílé světlo, když se doprostřed sálu transportoval generál Ametis.

Ametis: „Tak jak jste se dohodli?“
Vojenský velitel: „Co zde děláte?“
Ametis: „Přišel jsem se osobně podívat na výsledek volby.“

- Všichni usedli ke svým křeslům, kde zmáčkli jedno ze dvou tlačítek. Než se objevil výsledek, sálem se linula napjatá atmosféra, kterou přerušil zvuk, který značil, že jsou výsledky sečteny. Ametis se otočil a spatřil výsledek. Ihned se nechal transportovat na svoji loď, kde začal rozdávat první rozkazy.

Ametis: „Všechny lodě na orbitu.“

- Všechny lodě se daly ihned do pohybu. Caldwell už nevydržel to napětí a kontaktoval Ametise.

Caldwell: „Takže zvolili boj?“
Ametis: „Ano, chtějí bojovat s početnou frakcí militaristů, která je loajální již zemřelému diktátorovi.“
Caldwell: „Tak teď to nechápu.“
Ametis: „Zvolili si sice boj, ale za svobodu, a já jim v tom hodlám pomoci.“

- A skutečně, v ulicích se objevovaly první známky bojů mezi přívrženci diktátora a svobodomyslnými obyvateli planety, kteří v koutku duše doufali, že někdy poznají pocit svobody. Caldwell s Ametisem se rozhodli transportovat vojáky do zad obou přibližujících se linií. Do zad přívrženců militantního hnutí se dostali pozemské jednotky. Jeden z vojáků to zpozoroval a začal pálit do pozemských řad. Svoji zbraní zabil tři vojáky, než byl zpacifikován a všichni měli jasno, na jaké straně barikády stojí. Antikové se hrnuli hustým davem dopředu a pomocí telekinetických vln rozráželi lidi před sebou. Když se konečně dostali do pozice, ze které by mohli pálit, poslední militantní voják v oblasti se sesunul k zemi. Jednotky se poté seskupili a vydali se k další oblasti, kde byly hlášeny nepokoje. S postupem času se obyčejní lidé vyzbrojovali zbraněmi padlých a spojencům boj hodně ulehčovali. Pozemské jednotky byly ponechány na planetě pod antickým velením, zatímco se Caldwell s generálem Ametisem dohodnul, že poletí co největší možnou rychlostí k Zemi. Bohemia byla bohužel neletuschopná a zprovoznit alespoň nějaké primární systémy bude trvat minimálně den. Caldwell popřál hodně štěstí, načež se loď typicky protáhla a zmizela v subprostorovém tunelu.

TO BE CONTINUED

Super díl

hezkej díl

Tak ta scéná s tou mladou seržantkou byla velice vtipná. Bohužel to vyvážilo nekončící omílání O'Neillového spodníha prádla a jeho obsahu To už mně potom přišlo zbytečné.

Další plus byl ten Caldwellův sen, to se Ti opravdu povedlo Že by to bylo tím chlastem?

Pěkný díl, i když mi také trochu vadilo to O'neillovo spodní prádlo