Tak vám sem dávám pokračování

(sice o chvíli dřív, ale věřím že vám to nevadí

)
Případ Borealis : 13 – Selhání
Zatímco Alterianská rada jednala o dalším průběhu jednání, se mimo Velkou síň rady odehrávaly velmi neobvyklé věci.
Nad planetou a v její blízkosti už bylo přítomno mnoho lodí flotily, které čekaly jen na rozkazy od svého velitele, kterému byly nanejvýš loajální. Tento velitel nebyl nikdo jiný, než vrchní velitel ozbrojených sil. Pight.
Veškeré ozbrojené síly mimo planetu, ale i na planetě samotné, měly nejvyšší pohotovost a byly připraveny kdykoliv vykonat příslušné rozkazy.
V Pegasově galaxii bezmála dvacítka lodí u trhliny zachytila podivnou zprávu s žádostí o bezpečný průlet.
Na zprávě podobného typu by nebylo nic divného, kdyby ovšem nezazněla v jazyce Antiků. Důstojník velící obrannému uskupení lodí střežících trhlinu, dal povolení k průletu s jistými podmínkami.
Poté osobně informoval všechny tyto lodě o chystaném průletu a nařídil jim nabít zbraně a zaměřit je v plné síle na plavidlo, které proletí, včetně příprav na taktické manévry.
V hlubokém víru pestrobarevných světel trhliny se začal objevovat obrys lodě. Loď pomalu proplouvala trhlinou a ačkoliv z jejich pohledu a z dobře nastavených senzorů se téměř nepohybovala, přesto se zvětšovala.
Jak se obrys lodě zvětšoval a blížil se ke kraji trhliny, tak se objevily i první detaily o její struktuře.
Alteriani velmi dobře věděli, že zatím neznámá loď nemůže zachytávat žádné signatury jejich lodí a že posádka je zahalena až oslepujícím světlem pocházejícím z trhliny, zahlcujícím i vlastní systémy.
Ve velké síni Alterianské rady se každou chvíli střídali řečníci, kteří mohutně diskutovali, a nevyhnuli se ani psionickým výhružkám přes jejich mentální síť. V tom se dokořán rozrazily velké dveře a v nich se objevila jediná postava v kápi. Všichni v radě strnuli a sledovali neznámého a přitom se připravovali na telepatický a fyzický boj.
Postava došla doprostřed síně a uklekla před velkou radou, přičemž si sundala z hlavy kápi.
„Jmenuji se Vanas.“ představila se postava, „Jsem tu, abych využil své právo svobodné mysli k výpovědi před ctěnou radou.“
Nius se na něj podíval a přímo se ho otázal.
„Vaše právo na předstoupení před radu je přijato, ale ne teď, nyní máme důležité jednání.“
Na to Vanas vstal.
„Jsem kapitánem lodě Vivus Exitin! A přišel jsem vykonat mojí povinnost.“ oznámil radě a dlouze se podíval Niusovi do očí.
V Pegasu se mezitím neznámá loď již přiblížila k okraji trhliny a ocitla se na přesném mezikosmickém rozhraní. Strážné lodě nyní již bezpečně poznávaly loď.
Loď, která se k nim blížila z jiného vesmíru byla prokazatelně antická, sice podle senzorů středně poškozená, ale antická. Co když nějací Antikové na druhé straně přežili, a chtějí žádat o azyl?
Kapitán jedné z lodí ve svém křesle zavřel oči a pomalu a srozumitelně pronesl slova nejstarší kroniky jeho lidu, sahající až k válce mezi Alterány a Ori.
„Nesčetněkrát děje se - Co se stalo tady, stalo se i jinde. “ a poté nasucho polknul, přičemž otevřel oči a začal si Antickou loď třídy Aurora prohlížet.
Velitel strážné flotily vydal okamžitě rozkaz k vyslání rychlíka k velké radě. Spolu s rychlíkem z hangáru vyletělo několik dalších plavidel, které svým základním vzhledem připomínaly antické Tarkerntus – lidmi ze Země nazývané Puddle Jumpery. Zamířily k antické lodi a bok po boku jí po překonání rozhraní začaly doprovázet a nasměrovávat k předem určenému bezpečnostnímu bodu.
Když se rychlík vynořil nad planetou, tak jeho pilot nemohl uvěřit tomu, co vidí. Lodě rozeseté po soustavě byly rozmístěný ve formaci. Formaci, kterou používali pro útok na obranná centra planet a jiné klíčové uzly pro následnou invazi.
Díky této formaci měly všechny lodě v soustavě zaručenou vlastní palebnou linii na cíle na planetě či na jejich orbitální obranu, díky čemuž mohli využít účinnosti síly výzbroje na maximum.
Pilot to chvíli vstřebával, než se vydal k části přistávací plochy u budovy rady pro rychlé kurýry, ale dříve, než se stačil přiblížit, tak ho formace deseti útočných letounů izolovala a navedla na přistání v hangáru vlajkové lodi.
V síni rady vstal ze svého místa jeden její člen a přitom ukázal na Vanase, který se začal otřásat v hlase i v údech a poté onen radní promluvil -
„Bylo ti jasně řečeno, že máme naléhavé jednání, tak opusť tento sál!“ Nius byl ale jiného názoru a chtěl se o něj podělit, ale Vanas se přestal klepat a dlaně jeho rukou se zalily jasným modrým světlem.
Poté začal mluvit pro většinu osazenstva naprosto netušeným jazykem, jazykem, který nikdo veřejně nepoužil nikde ve známém vesmíru více než několik-set gimisů.
Když Vanas domluvil, tak se modré světlo z jeho dlaní zformovalo do jakýchsi koulí.
Vypadal při tom dost odhodlaně a nikdo nevěděl, co si má o tom myslet, poté Vanas promluvil srozumitelným jazykem pro všechny.
„Nech se světlo pravdy dotkne těch, kteří jsou vinní v případu Borealis!“
Na to se obě koule vznesly nad jeho hlavu a rozdělily se na bezpočet mnohem menších koulí, ale než kamkoliv stačily zamířit, tak beze stopy zmizely.
U trhliny v Pegasově galaxii byla již neznámá Aurora idenfikovaná jako jedna z vrchních lodí antické flotily v posledních okamžicích wraithské války. Tria.
Celá její posádka byla tvořena jen jednou značně vyděšenou Antičkou, která se představila jako Ayana z Terry.
Nius po zmizení všech koulí pravdy povstal a promluvil -
„Prosím kapitáne, ušetřete nás základních umů Postolofiků, zvlášť když je ani zcela neovládáte její základy.“
Vanas se jen pousmál.
„Pane, to vy se mýlíte - to bylo rovněž sabotováno - stejně jako sama Borealis!“
Všem došlo, o co se Vanas pokouší, a v celým sále zhoustla atmosféra.
Na palubě vlajkové lodi po přistání rychlíku stráž odvedla pilota k admirálovi a poté odešla. Technici mezitím začali rychlíka zkoumat a extrahovat z něj veškeré informace.
Admirál osobně začal pilotovi rychlíku vše vysvětlovat, netrvalo tak dlouho a pilot rychlíku admirálovi přikývl a dobrovolně vydal své přístupové kódy k datům, jež měl předat radě.
U trhliny se velitel strážní flotily rozhodoval co dál. Nemohl postrádat žádnou loď a Tria sama cestovat nemohla a už vůbec ne takovou dálku bez superpohonu, přičemž vlečení bylo pro lodě strážní flotily značně riskantní, jedině kdyby se několik lodí spojilo, ale to by zas nepříjemně oslabilo jejich stráž, to si na zodpovědnost vzít nemohl a ani nechtěl.
Nius v čele velké rady zkameněl a čekal, jestli to někdo udělá za něj, ale on nebyl jediný koho to zaskočilo, takže to zbylo jen na něm.
„To nám musíte objasnit.“
Vanas neváhal ani vteřinu a dal se do vyprávění svého příběhu jak přišel na toho zrádce. Ale dříve, než stačil udat jméno jednoho ze zrádců, tak ho kdosi přerušil.
Jeden radní vyletěl ze svého místa a začal křičet na celou síň.
„Donutili mě, já za to nemůžu.“ a přitom si to mířil k Niusovi, jenže sotva k němu doběhl, tak se jeho oči zalily jasným světlem, které mu začalo vycházet i z úst spolu se strašlivým řevem. Během několika následujících okamžiků záře z jeho očí a úst zmizela a jeho řev ustal. Všichni to zaraženě sledovali.
Radní ještě chvíli stál na místě, ale jeho oči se již zalévaly krví a ústa se mu též touto k životu potřebnou tekutinou. Během následujících okamžiků se skácel na zem mrtev.
V radě propukla panika a strach z neznámých útočníků. Všichni totiž moc dobře věděli, že něco takového může způsobit jen spojená mysl několika jedinců a jen spojenými silami můžou takto vraždit.
Radní po chvilce zjistili, že nelze opustit sál, a tak udělali první věc, která je napadla.
Začaly na sebe navzájem shazovat vraždu a sabotáž Borealis. Celá morálka a jednání bylo v háji. Radní totiž na sebe štěkali jak psy a hulákali jeden přes druhého.
Jejich nevyspělí lidští bratranci ze Země by se dozajista škodoliběsmáli, jak rychle mizí kulturní vyspělost tváří v tvář podobné situaci
Vanas to chvíli pozoroval a pak zahulákal -
„TICHO!!“
K jeho vlastnímu překvapení to zabralo, a všichni postupně zmlkli.
„Jestli vy jste elita Alterianů, tak už již nikdy více Alterianem nechci být!“
Radní na sebe chvíli koukali a v síni se začal opět rozléhat šum. To bylo dost tvrdé prohlášení.
„Řekl jsem ticho!“ řekl přes míru naštvaný Vanas. „Vy nejste hodni toho, aby vás Alteriané volili a poslouchali, a už vůbec ne vám důvěřovali !“
Po těchhle slovech se Vanas zeptal -
„Admirále Pighte, máte vše nahrané?“
„Ano kapitáne, již to od vás převezmu“ ozvalo se mu u ucha.
Na celé planetě se ozval podivný zvuk, zvuk který všichni znali, ale nikdy neslyšeli naostro.
Všichni čekali, že v tomto podivném varovném akustickém signálu uslyší něco o zkoušce, jako vždy, ale nic se neozývalo.
Když po nějaké době akustický signál odezněl, tak celý život na planetě ustal a všichni jen očekávali co se bude dál dít. Nic jiného jim nezbývalo.
„Toto není cvičení. Alterianská rada je neschopná vlády, opakuji toto není cvičení. Je vyhlášen výjimečný stav.“ Tyto slova se ozývaly ze všech hlásičů. Netrvalo dlouho a signál se opakoval, jednalo se totiž o nahranou smyčku, ale tentokrát již slova zněla na všech kontrolovaných planetách.
V atmosféře hlavní planety začaly velmi nízko a vysokou rychlostí prolétávat alterianská bojová plavidla, ze kterých vyskakovali ještě za letu vojáci. A začali vše obsazovat, většinou úplně bez odporu.
Vnější prostory sídla Velké rady hlídalo stejně jako celou planetu několik letounů, jen s tím rozdílem, že se objevilo i několik vznášedel, které měly své zbraně přesně namířeny na sídlo rady.
Netrvalo dlouho a do sídla vtrhlo několik desítek elitních vojáků a nevynechali ani Velkou síň.
Doufám že se vám to líbilo a očekávám vaše komentáře na které se těším
