StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[Marks]

Jé, jakope... tebe bych tady nečekala, moc jsi mě překvapil.

Ale jak už jsem dříme zmínila, další díl bude až za týden. Ten nedělní díl, který ani není dopsaný, jsem nahradila speciálem.

kasparova655365: Taky bych se tu nečekal, ale když si z tebe St0rm tak utahuje, tak jsem chtěl vědět proč.

Ty speciály jsou vlastně co? Stejné postavy jako zde nebo nějaké změny? Či jakoby vedlejší dějové linie?

[Marks]

Aha, tak proto Doufám, že si ty ze mne nebudeš utahovat?
Jinak k těm speciálům, ano, je to vedlejší dějová linie. Vůbec to nemá nic společného se Shipsem. V každém díle může být někdo úplně jiný. Třeba v první speciálu má někdo hodnost plukovník a v dalším major. Jsou to nezávislé speciálky

P.S.: Zabudol som v príspevku dopísať: "Som rád, že si konečne opustila origo líniu seriálu a už pokračuješ na pôde neprebádanej (svojej).

Z koho si utahuju? CO? Proč? Kde? Kdy a v neposlední řadě... Jak?

[Marks]

Pučík: Taky už bylo načase. Další díl, který bude až za týden, jsem předělala celý Něco malinko tam možná zazní stejného, ale děj bude úplně jiný A zase jsem tam napsala rychlovku, takže tam bude zase překvápno. Ne v podobě Kaily, ale bude to bomba.

St0rmík: Asi vím, ne-li tuším, co tím jakop myslí, ale pro jistotu se ho zeptej


Edit: Pro všechny příznivce Shipsu mám dobrou zprávu, 16.díl byl před několika vteřinami dopsán Ale první část bude vydána až v neděli za týden.

Kasparova
I HATE YOU
já chci díl hned :'(

[Marks]

A copak jsem ti provedla? Místo dílu byl speciál, tak to možná udělám i na Vánoce A stejně, alespoň si udělám zase náběh na další díl. Právě teď jsem ho začala psát

[Marks]

Zdravím všechny čtenáře,
i když je to nečekané, tak zítřejší díl vydám dneska, jelikož jeden z mých oblíbených herců dneska slaví narozeniny. Nejspíše tušíte správně, kdo to je. A je to Martin Christopher, oslavenec třicátin-šestin . Proto jsem se rozhodla vydat díl dneska. Takže mu můžete dálkově poděkovat, jinak by byl díl až zítra a bůh ví kdy... Ani dneska se mi nechtělo vstávat z postele.

Takže končím s básněním a přeji krásné čtení nového dílu. A jako obvykle zanechte pod díle komentářík

Epizoda 16 : Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, part 1

Galaxie Pegasus
M35-117, Atlantis
Doktorka Weirová v ranních hodinách sedí ve své kanceláři za stolem a popíjí teplý čaj, který si přinesla s sebou z jídelny. Za ten týden příprav na bitvu se stalo mnoho věcí a to nejvíce podplukovníku Sheppardovi, který se seznámil s novými lidmi, když se vracel s Jumperem z osazenstva na jiné planetě. Elizabeth při pročítání jeho hlášení se někdy zasmála, jelikož velitelka Cestovatelů, Larrin, je velmi atraktivní žena a Johnovi se velice líbila i přesto, že ho hodiny mučila. Od té doby, co ho propustila ze zajetí, ji nikdy neviděl. Ale jsou to teprve tři dny.
„Dobré ráno“, pozdravil ji John, když vešel do její kanceláře.
„Dobré ráno. Posaď se“, nabídla mu místo k sednutí před ní.
„Co tak brzo po ránu vzhůru?“ zajímalo Johna.
„Všechny čtyři lodě brzy opustí hyperprostor a podplukovník Marks potřebuje nutně s tebou mluvit. Prý má pro tebe velké překvapení.“
„Vážně? Pro mě?“ nechápal John, co by pro něj zrovna Marks měl.
„Ano, pro tebe. Kvůli tomu mi poslal subprostorovou zprávu. Jinak stanoviště Alpha už má doplněné zásoby. Vše proběhlo bez komplikací a pokračujeme podle plánu“, odpověděla Elizabeth.

Prostor, M35-117
Nad planetou v prostoru se objevilo velké vytvářející se hyperprostorové okno, ze kterého vyletěly všechny čtyři spojené lodě. Vepředu byla Odyssea, která zbylé lodě táhla za sebou.

M35-117, Atlantis, operační
Elizabeth s Johnem přišli do operačního, kde se k nim připojil i Rodney, který v ruce, jako obvykle, držel čokoládovou tyčinku.
„Už jsou tady?“ zeptal se.
„Přesně podle plánu“, odpověděla Elizabeth a během několika vteřin se v operačním objevili plukovníci Svitsová, Ellis a Caldwell, podplukovníci Marks a Carterová, malá Kaila a poručík Marksová. Brzy po nich se objevili majoři Barta a Sommerfeld, kapitáni Kleinman, Meyersová, Cooperová. Těchto dvanáct se zúčastní porady v konferenční místnosti, kde se k nim přidá Elizabeth, Rodney a John.
„Vítejte na Atlantidě“, přivítala všechny Elizabeth.
„Děkujeme“, řekli všichni zároveň.
„Jaký byl let?“
„Byl krátký“, odpověděl Kevin, ke kterému přišel John s otázkou: „Prý že něco pro mě máte?“
„Ano, mám. Vezměte si Jumper a leťte na I5J-803.“
„To je nějaký vtip?“
„Ne. Jen leťte, vsadím se, že budete rád“, řekl s vážnou tváří Kevin. John pohlédl na Elizabeth, která jen řekla: „Tak běž.“ John teda odešel z operačního a návštěvníci v doprovodu Elizabeth a Rodneyho šli do konferenční místnosti.

M35-117, Atlantis, konferenční místnost
Všichni usedli kolem stolů podél místnosti. Velitele seděli vepředu a zbytek jejich zástupců vedle nich. Jako první si vzal slovo Marks, jelikož měl vše v hlavě rozvržené.
„Krom toho, že vše bylo přesně do puntíku naplánováno, změnila se situace. Replikátorské lodě vyrazily dříve, než jsme předpokládali. Celý plán jsme museli předělat.“
„Jak moc předělat?“ zajímalo Elizabeth.
„O dost. Máme ale štěstí, někoho jsme při cestě potkali. Za pár hodin by tu měli být.“
„Koho?“ zeptal se Rodney.
„Nechte se překvapit. Mezitím my máme jiný úkol. Replikátorské lodě se rozdělily a operují samostatně po galaxii. Můžeme je začít ničit postupně, aniž bychom riskovali nějaké ztráty. Je to oproti předešlému plánu velké plus. Až poletíme na jejich domovskou planetu, nebudeme čelit všem čtyřiceti osmi lodím. Odyssea a Athena budou operovat ve větších vzdálenostech, jelikož mají ZPM. Daedalus a Apollo budou v bližší vzdálenosti, aby jim netrvalo moc dlouho se vracet, nebo přesouvat k dalším lodím. Podle stažených dat, které získal Sheppardův tým, jsme zjistili, že vyrazilo celkem dvanáct lodí. Jedna polovina je v blízkosti, kde byla původně Atlantida. Zřejmě ji chtějí znovu nalézt. Po této polovině půjde Daedalus s Apollem. Odyssea s Athenou se postará o tu druhou polovinu ve větší vzdálenosti“, seznámil Kevin ostatní s novým náhradním plánem, se kterým v předchozích dnech vůbec nepočítali. Doktor McKay se ozval pouze jednou, jinak jako ostatní jen poslouchal.
„I5J-803? Co je to za planetu?“ zeptal se po dlouhé době McKay, kterého stále v té jeho hlavince vrtalo, kam poslal Shepparda.

Prostor, I5J-803, Jumper – o tři minuty dříve
Podplukovník Sheppard s Jumperem vyletěl z brány, která se nacházela na orbitě planety. Brzy potom, co se tam objevil, začal přijímat rádiové vysílání. Přijal tedy hovor a na obrazovce se překvapivě objevila jeho drahá Larrin.
„Larrin.“
„Ráda tě vidím, Johne. Opět se setkáváme.“
„Tak tohle je to překvapení, o kterém Marks mluvil?“ zeptal se John.
„Přesně tak. Je hezčí, než jsi ty, ale on už je zadaný.“
„Tomu říkám lichotka.“
„Leť do hangáru dva. Vyrazíme na Atlantidu“, oznámila mu Larrin a přenos byl vypnut.
Jakmile Jumper zaparkoval v hangáru, Cestovatelská Aurora vstoupila do hyperprostoru.

M35-117, Atlantis – o dvě hodiny později
Hlavní porada skončila a všichni pomalu odcházeli z konferenční místnosti. Malá Kaila se nechala houpat Kevinem a Sam. Každý ji držel za jednu ruku a houpali s ní.
„Juchů.“
„Nezvykej si. Až vyrosteš, tak tě neunesu“, řekl Kevin.
„Madam, z hyperprostoru vystoupila neznámá loď!“ zakřičel ze svého místa Chuck.
„Kdo je to?“ zajímalo Elizabeth. Než mohl Chuck odpovědět na její otázku, ozval se Kevin: „Loď třídy Aurora, která patří Cestovatelům. Na její palubě je Sheppard.“
„Cože?“ vyprskla Elizabeth. Kevin se usmál a zapnul na svém uchu vysílačku.
„Miku, transportuj oba dva na Atlantidu do operačního.“
„Právě jsou transportováni“, zazněla během chvilky odpověď. Před všemi přítomnými v operačním se objevila Larrin s Johnem.
„Jsem doktorka Elizabeth Weirová, velitelka Atlantidy“, představila se.
„Jsem Larrin, komandérka a velitelka lodi třídy Aurora.“
„Larrin“, ozval se Kevin.
„Kevine, vy mě jen překvapujete“, řekla Larrin s úsměvem. Sam se to nelíbilo a tak divně zakašlala a stoupla před Kevina se slovy: „Jen pozor, Larrin. Tenhle je můj.“ Kevin chtěl vyprsknout smíchy, ale udržel to v sobě.
„Sam, ona se mnou neflirtuje. Koukni se pořádně a poznáš, kdo s kým flirtuje.“ Sam si po chvilce všimla, že John a Larrin se drží za ruce. Rukou si schovala tvář a hlavu sklonila na Kevinovo rameno s tichým slůvkem: „Trapas.“
„Jak to jde s přípravy?“ zeptal se Kevin a Sam se postavila vedle něj.
„Mluvila jsem s veliteli. Souhlasí, ale za podmínky, že ztráty budou minimální.“
„To je hlavní prioritou všech. Takže vyrážíme“, řekl Kevin. Po několika minutách byli velitelé a jejich zástupci přeneseni na své lodě, které vyráží na lov lodí třídy Auror. Larrin a její Aurora zůstaly na orbitě planety, kde vybraní inženýři začali s opravami, aby Aurora byla připravena na boj.

Prostor, Odyssey – o půl hodiny později
Z hyperprostoru v prázdném vesmíru vystoupila samotná Odyssea, jejíž první cíl se má objevit každým okamžikem.
Kevin dlouho nepilotoval Odysseu a tak seděl u pilotní konzole s Kailou na klíně. Jane seděla ve velitelském křesle otočená směrem k nim. Sam stála za nimi s tabletem v rukou, kde měla zobrazenou mapu pohybu Auror.
„Během pár vteřin proletí hyperprostorem kolem nás jedna Aurora.“
„Rozumím. Otevírám hyperprostorové okno“, řekl Kevin a tak i učinil.
Ve vytvořeném hyperprostorové okně z Odyssey se vynořila Aurora, která nečinně zůstala stát na místě.
Kevin ani na chvíli neváhal a použil paprskomety, díky nimž byla Aurora zničena během několika vteřin.
„Škoda, že jsme ty paprskomety neměli dříve. Nemuseli bychom teď tak spěchat“, řekl Kevin.
„Velká rada s tím pořád váhala a nemohla se shodnout, proto jste je dostali tak pozdě“, ozvala se Kaila.
„Já vím. Ale jakmile se vypořádáme s Replikátory, musíme pomoci Simům. Stále nemáme žádné informace, které by nám pomohli v nalezení Nica a ostatních unesených.“
„To budeme řešit, jakmile se vrátíme. Teď je naším hlavním úkolem zbavit se Replikátorů“, řekla Sam.
„Pravda. Vše nemůžeme dělat zároveň. Kde je další Aurora?“
„Jen dvacet minut letu. O5K-931“, odpověděla Sam.
„Zadávám kurs a vstupuji do hyperprostoru.“
Před Odysseou se vytvořilo hyperprostorové okno, do kterého vletěla.

Prostor, Lantea, Athena, můstek – o půl hodiny později
Athena vystoupila z hyperprostoru na orbitě Lantey, kterou ještě před týdnem osídlovala Atlantida a expediční personál.
Helen stála za Bartou, který měl na konzole zobrazené dálkové senzory, které zaznamenávají přílet Aurory.
„Deset vteřin do výstupu“, oznámil Barta.
„Nabijte paprskomety. Štíty na maximum. Jakmile vystoupí, palte“, rozkázala Helen a pohlédla před sebe, jelikož z můstku viděla výstup Aurory z hyperprostoru.
„Palte!“
Z Atheny se najednou začaly objevovat modré paprsky, které po sobě trefovaly Auroru. Po několika přesných zásazích se Aurora vypařila.
„Výborně. Vstupte do hyperprostoru, zastávka číslo dvě.“

Prostor, Daedalus, můstek – o půl hodiny později
Plukovník Caldwell přišel na můstek, když kapitánu Kleinmanovi zapípala konzole.
„Pane, Aurora, která k nám mířila, se najednou obrátila. Mění kurs.“
„Zřejmě Odyssea s Athenou uspěly a všechny Aurory najednou změnily kurs, jelikož se nás Replikátoři lekli. Najděte nejbližší Auroru, která je v prostoru, a leťte k ní“, rozkázal Caldwell a sedl do velícího křesla.
„Ano, pane.“ Meyersová našla další Auroru v jejich blízkosti a skočila s Daedalem do hyperprostoru.

M35-117, Atlantis, Elizabethina kancelář – o tři dny později
Odyssea s Athenou setrvávaly na orbitě planety. Jejich velitelé byli na Atlantidě v Elizabethiné kanceláři, kde probírají současnou situaci.
Svitsová s Marksem a Weirovou stojí u obrazovky, na které je zobrazen Ellis i Caldwell.
„Všichni se vrací na svou domovskou planetu“, oznámil Kevin.
„To je špatné, jelikož jsme jich zničili pouze osm. Stále jich nám čtyřicet chybí“, řekla Helen.
„Co teď budeme dělat?“ zeptal se Steven.
„Pár nápadů mám, ale každý z nich má velké háčky, kterých se jen tak snadno nevyhneme“, odpověděl Kevin.
„Který z nich je nejméně náročný?“ zeptala se Helen.
„Ani jeden. Všechny vyjdou nastejno“, odpověděl Kevin.
„Tak co navrhuješ?“
„Kde je McKay?“ zeptal se Kevin Elizabeth.
„Je ve své laboratoři“, odpověděla.
„Doufám, že nebude vadit, když si vytvoříme Replikátora? Budeme ho potřebovat, jestli máme uspět.“
„Vy jste taktizér, já jen přikyvuji dobrým nápadům“, řekla Elizabeth a Kevin tak odešel z její kanceláře.
„Vytvořit Replikátora? A to mi říkáte, že blázen jsem já“, ozval se Abe.
„A vy se divíte“, řekla mu na to Elizabeth a spojení mezi nimi a zbývajícími dvěma loděmi přerušila.
„Vy ho nemáte ráda, že?“
„Přesně tak. Díky němu a taky prezidentovi a generálu O’Neillovi jsme se dostali do takové situace, že jsme museli přesunout město“, odpověděla Elizabeth.
„Zřejmě jste byla hodně naštvaná.“
„Slabé slovo. Přímo jsem zuřila. Ale teď, když jsme v bezpečí, jsem v klidu.“

M35-117, Atlantis, Rodneyho laboratoř
Rodney nevěděl, co má dělat, a tak pročítal Atlantskou databázi, jestli v ní náhodou nalezne zmíňku o přístroji, který náhodou byl aktivován Kevinem.
„McKayi, nudíte se, co?“ ozval se zpozad Kevin. Rodney se ho leknul a málem spadnul z židle.
„Mám pro vás práci.“
„Vážně? Vy pro mě?“ divil se Rodney.
„Ano. Umíte vytvořit Replikátora, ne?“
„Ano, umím. Proč?“
„Potřebujeme nějakou zálohu, až poletíme na jejich planetu. Zbytek plánu vám řeknu, až budete s Replikátorem hotov“, odpověděl Kevin a odešel z jeho laboratoře.

M35-117, Atlantis, Elizabethina kancelář – o hodinu později
Všichni velitelé lodí se sešli u Elizabeth v kanceláři, kde všichni sedí v křeslech.
„Tak si shrneme, v jaké jsme situaci. Všechny lodě se vrací na svou domovskou planetu a zřejmě se budou věnovat stavbě nových lodí. Co budeme dělat?“ zeptala se Elizabeth.
„Když jsou teď pohromadě, tak máme jednu výhodu. Můžeme se jich zbavit najednou“, řekla Helen.
„To ano. Jenže máme pouze deset lodí. Pouhých pět může být v přední linii. Takhle moc šanci na výhru nemáme“, řekl Abe.
„Ne tak docela“, ozval se Kevin, když z dálky viděl Rodneyho, který k nim mířil.
„Úkol splněn. Už mi povíte, co máte v plánu?“ zeptal se Rodney.
„Jo, teď už mohu. Jestli máme vyřadit Replikátory na planetě, tak je musíme mít na jednom místě. Vždy jsme se snažili se zbavit pomocí A.R.G. V této situaci bych to navrhoval obráceně. Váš úkol teď bude, McKay, nastavit Replikátora tak, aby začal bloky Replikátorů přitahovat na sebe. Až budou na sobě navázány, jejich přitažlivá síla bude větší a větší. Dokonce to přitáhne i bloky z orbity, pak bychom neměli problém zničit zbývající lodě. Po několika minutách by měli být spojeni v jednu super-hustou kaňku.“ Všichni nechápavě pozorovali Kevina, který to na ně „vybalil“ ve velkém.
„Co hodláte pak dělat s tou super kaňkou? Nevytvoříme tím náhodou nějakého super-Replikátora o velikosti Godzilly?“ zeptal se John, který tam byl také.
„Chvíli jim potrvá, než se spojí. Ale to není hlavní. Chvíli jim bude trvat, aby se přizpůsobili novým podmínkám. Než zjistí, jak mají fungovat s novými parametry, budeme mít šanci se jich zbavit. Taky nesmíme zapomínat, že to spojení funguje na subprostorové úrovni, což jim pomáhá obejít normální odpudivé síly mezi jádry, až do bodu, kdy se jejich elektrony začnou spojovat s protony, a až se to stane, tak se usmaží.“
„Mluvíte o hustotě na úrovni neutronové hvězdy?“ zeptal se Rodney, který jediný z nich drží s ním krok v chápání.
„Přesně tak. Stačí, abyste do Replikátora nahrál kódu s novým příkazem. To je teď váš úkol. Zvládnete to?“
„Jistě. Dejte mi hodinu, než jej napíšu“, řekl stoprocentně jistý Rodney a odešel z Elizabethiné kanceláře.
„Odkdy se vy tak vyznáte ve fyzice?“ zeptal se John.
„Od té doby, co žiju se Sam. Někdy mluví ze spaní o astrofyzice a tak ji poslouchám. Po každý se dozvím něco nového a není na škodu se přiučit něčemu novému“, odpověděl Kevin a se zasmátím opustil kancelář.
„Stala se z něj třetí chodící encyklopedie. První je Carterová, druhý McKay a třetí on“, řekl John.
„To je na nich to nejlepší. Vždy si před misí vše naplánují, než na ni vyrazí“, řekla Helen.
„A co Cestovatelé?“ zeptala se Elizabeth.
„Všech šest lodí je na orbitě. Aurora je v plném provozu. U nich je vše v pořádku“, odpověděl John.
„To ráda slyším. Přesuň se na jejich loď a informuj je“, řekla Elizabeth.
„Jistě.“ John odešel z Elizabethiné kanceláře, kde zůstala její majitelka s Helen.

M35-117, Atlantis, Rodneyho laboratoř
Doktor McKay po příchodu do své laboratoře okamžitě sedl k počítači, ve kterém má uložené příslušné kódy Replikátorů. Jeden z nich, který byl na ploše, se zabýval právě přitahováním buněk nanitů na sebe. Otevřel kód a zobrazil si ho na velkoplošné obrazovce, která byla dotyková. Kód byl natolik rozsáhlý, že málokdo se v něm vyzná. Rodney stoupnul před obrazovku, na které si aktivoval klávesnici a začal s úpravami kódu.
Po několika minutách namáhavé práce za ním přišel Radek, kterého to také zajímalo. Stoupnul s kávou v ruce vedle něj a sledoval obrazovku. Rodney na něj nechápavě pohlédl a Radek mu řekl: „No tak pokračuj.“ Rodney už tak měl dost práce, takže raději dělal, že nic neslyšel a pokračoval v práci.

Prostor, M35-117, Cestovatelská Aurora
Podplukovník Sheppard podle Elizabethiného přání se nechal přenést na Cestovatelskou Auroru, kde na něj čekala Larrin.
„Shepparde, co tě sem vítá?“ zeptala se ho Larrin, když se najednou objevil na můstku. Vstala z velitelského křesla a přišla k němu blíže.
„Poslala mě Elizabeth, abych tě informoval o plánu, který právě teď probíhá. Zbylé se dozvíš v zasedací místnosti, až bude vše připravené“, odpověděl John a přiblížil se k ní natolik, že se málem dotýkali.
„Pojď za mnou“, pobídla ho a odešla s ním z můstku.
Když procházeli chodbami Aurory, při chůzi potkali pár inženýrů z pozemských lodí, kteří provádí nezbytné opravy.
„Tak povídej. Co máte v plánu?“
„McKay vytvořil Replikátora, do kterého nahraje program, aby na sebe přitáhnul Replikátorské nanity. Co hodlají pak udělat, to nevím. Ale mělo by to prý stáhnout i Replikátory, kteří budou na Aurorách, takže budeme mít větší šanci je likvidovat“, odpověděl John. Spolu s Larrin vešli do velitelské kajuty, kterou právě osídlovala Larrin. Oba sedli ke stolu a opřeli se lokty o stůl.
„To zní zajímavě.“ Larrin pomalinku natáhla ruku a dotkla se Johnovy ruky.
„Za hodinu by to měl mít McKay hotový, takže…“ Larrin ho nenechala domluvit a přiložila mu prst na ústa.
„Výborně. Takže máme hodinu“, řekla Larrin a sedla Johnovi na klín. Jemu se to líbilo a tak nečekal a začal líbat Larrin.

To be continued

tak, dekuji a gratuluji Martinu Christopherovi, ze se dneska narodil. A tobe zase pisu skvely dil a nasel jsem tam asi 4 chyby, ale nebudu ti je tu vypisovat

[Marks]

Děkuji mockrát Dvě chybky opraveny, takže jdu najít ty zbylé dvě

pěkny díl
jenom mě zarazilo toto : Shepparde, co tě sem vítá?“
edit:
a neni lepší : Shepparde, co tě sem přivádí ?“

[Marks]

Také moc děkuji

Jak tě to mohlo zarazit? Larrin tiž nečekala, že se na její lodi objeví zrovna on, kdo jí bude informovat o situaci, a tak se ho zeptala: "Shepparde, co tě sem víte?" Chtěla jen vědět důvod, proč tak náhle se u ní objevil, jelikož ho tam přenesla jedna ze 304ek bez toho, aniž by ji informovali o transportu Johna na její loď. Doufám, že jsem ti to osvětlila


Jinak pro ostatní: Kdysi jsem napsala, že v pauze vydám díl o rozmnožování Asgardů. Nastala změna plánu, rozmnožování se objeví v jednom z následujících dílů. Takže při pauze nebude vydán "Rozmnožovací speciálek" Bude pouze opravování a psaní druhé série

Moc pěkný díl ale nějak ne přiliš zábavný a ten název máě špatně jestly to chceš mít stejné jako v seriálu.

[Marks]

Děkuji mockrát Ne vždycky to teďka bude zábavný, odteď to bude spíše dějově napínavější A název je stejný podle seriálu: "Všechny mé hříchy budou vzpomenuty" Je tomu tam.