[challenge] Realistický kosmický bitevník

Tak jo, pro svůj budoucí autorský projekt pořádám výzkum mezi zdejšími chytrými lidmi na téma: Jak by vypadal realistický kosmický bitevník?

Podmínky jsou:
- musí využívat dnešní nebo v brzké době dostupné & masově produkovatelné technologie (žádná antihmota!)
- musí brát v potaz fyzikální zákony (žádné FTL!)
- ještě jednou: musí brát v potaz FYZIKÁLNÍ ZÁKONY! (radiátory included)

Schopnosti:
- operační dolet po sluneční soustavě
- schopnost bojovat (a přežít) proti bitevníku sobě rovnému
- musí obsahovat lidskou posádku (pokud ne, musí obsahovat alespoň nějaký lidský element)
- primárně jde o loď určenou proti jiným lodím, nikoliv pro transport invazní armády nebo nějaká taková blbost
- postavitelnost v řádu desítek kusů
- řekněme, že se jedná o něco, co by mohlo být postavitelné pokud by vznikla hypotetická válka mezi Zemí a koloniích na Marsu a měsících Jupiteru

Doporučené zdroje:
- http://www.projectrho.com/rocket/

Jedná se samozřejmě o nezávazné a pokud možno inteligentní brainstormingování (OBRÁZKY VÍTÁNY!), i když jsem možná trochu naivní v tom, že sem vůbec někdo něco napíše.

PS. mějte na paměti, že si vyhrazuji právo adaptovat vaše dobré nápady. Až budu jednou superslavný autor, dostane se vám citace, tak ne, že mě budete žalovat o milióny eur nebo čím to budeme jednou platit rohlíky v sámošce.

A doba výroby??

No nie som chemik, tak to nemusí byť 100% dobré.
Plášť lode by som urobil pomocou "formy" do ktorej by si nalial zlúčeninu antimónu (zlá tepel., el. vodivosť) + ocel (bez chrómu s vyšším obsahom C) + zmes karbidu tantalu a karbidu zirkónia (4000°C - teplota topenia), forma preto, lebo "zvarovať" kusy kovu ku sebe je pomerne nepraktické a na zvaroch je loď najzraniteľnejšia. S tou oceľou nie som si istý či by vydržala odolávať dlho konvenčným hlaviciam, nad tím musím porozmýšľať.

S umelou grav. to vidím tak, že budeme mať oblečenia s vláknami magnet. kovu, ktoré nás budú "ťahať" k podlahe + "kardiostimulátor" aby sa náš sval toľko nenamáhal.

Super že si také niečo vytvoril.
Tak podľa mňa reálny vojnový krížnik s posádkou by mal mať toto.

Technická zložka
Umelú gravitáciu.
Zdroj energie.
Smerové trysky.
Nejaké tie stíhačky.
Hlavný pohon.
Raketoplány schopné lietať v atmosfére a vo vesmíre. (niekoľko druhov)
Podporu života.
A samozrejme zbrane.

Iné

medicína
hangáre
plátovanie
ekosystém
radarové systémy
_______________________________________________________
Pokiaĺ je to krýžnik schopný lietať vysokými rýchlosťami (o čom pochybujem) tak mu stačí poriadny sklad ALE!
Je oveľa pravdepodobnejšie že vytiahne maximálne tak na 100-500km/s a aj to po niekoĺkoročnom zrýchľovaní takže tam bude aj uzavretý ekosystém. Prinajhoršom iba rastliny ale lepšie by bolo chovať tam aj zvieratá. (viac nižšie)

A myslím že sa zhodneme na tom, že by mal byť schopný vydržať poriadny náklad od nepriateľských lodí, takže nejaké poriadne plátovanie (štít nepripadá do úvahy. Nie je to fyzikálne možné)

V prípade že by krýžnik lietal bez posádky netreba vytvárať ekosystém, umelú gravitáciu raketoplány stíhačky... takže táto možnosť by bola lepšia, ale musel by byť plne automatický pretože sygnálu tiež čosi trvá kým príde na miesto určenia.
Takže pre knihu/poviedku nevhodné.
_______________________________________________
A teraz si to rozoberme trochu ppodrobnejšie

Výroba
Všetky suroviny (až na niekoľko špecialít) by sa dovážali z Mesiaca a asteroidov. Je to pre to, lebo dovezenie takého množstva materiálu zo Zeme by úplne zničilo ekosystém. Zmontovalo by sa to v jednom z Langrageových bodov (čekuj google). Celý krýžnik by mal tak milión ton (oba stupne). Ak by si chcel opisovať vojnu medzi Zemou a kolóniami, tak by suroviny na výrobu pozemských lodí boli prevažne z Mesiaca, zatiaľ čo nepriateľské lode by boli vyrobené zo surovín z asteroidov a prípadne aj z mesiacov.
______________________________________________________________
Pohon

Myslím že sa zhodneme na tom, že je to jedna z najťažších a najväčších častí lode. Ja osobne dávam prednosť dvojstupňovému krýžniku.

Začiatočné urýchlenie

Prvý stupeń by bol obovský jadrový motor ktorý by urýchlil lod na rýchlosť cca 15km/s. Po spotrebovaní paliva by sa automaticky vrátil domov. Toto začiatočné zrýchlenie motorom by trvalo asi tri mesiace. Obidve časti by sa dostali niekde ku Venuši a tam by sa rozpojili. Prvý stupeň by obehol okolo Venuše a zamierli by k Zemi kde by ho mohli naplniť a použiť znova na iný krýžnik.
Potom by sa druhý stupeň (teda samotná vesmírna loď) vydal na cestu k Slnku. po ´dalších dvoch mesiacoch by sa tam dostal a rozvinul by plachtu. zároveň by bol nasmerovaný na urýchĺujúcu dráhu (tzv. gravitačný prak čekuj google). Zrýchlil by sa na asi 100km/s. plachtu by pri Slnku odpojil. (plachta je na lepšie zrýchlenie).Po tomto urýchlení by loď zamierila k Zemi kde by prišla na orbitu. Zariadila by sa pre posádku a naložila by sa. Od tohoto bodu by to bolo obývané plavidlo.
Ďalšie zrýchlenie: Loď by využívala gravitačný prak. Jej vlastná hmotnosť by bola okolo 300 000t, teda žiadne účinné motory nepripadajú do úvahy.

Smerové trysky.
Boli by tri druhy smerových trysiek.
Jedny pre manévrovanie na veľké vzdialenosti. Boli by to vlastne elekrické iónové motory s malým ťahom. Takéto manévrovanie však nie je použiteľné v boji.

Na to by boli chemické motory na tuhé palivo s poriadnym ťahom.

Pre nepilotované krýžniky by tu bola ešte jedna možnosť. Trysky na jadrový pohon. Avšak tieto motory sú nepoužiteľné pre lode s posádkou, pretože s nich vyžaruje obrovská radiácia.

Krýžnik by pre trysky používal ako palivo vodík, metán... Tieto prvky sa totiž dajú získať z atmosféry planét...

Menšie motory:

Pre raketoplány a stíhačky by boli vhodné chemické motory na tekuté palivo s poriadnym ťahom.
Smerové trysky by nebolo treba, ak by tito motory boli štyri a boli by poukladané do štvorca. Potom by s dalo manévrovať jednoduchým zrýchľovaním a spomaľovaním jednotlivých motorov.
Avšak pre veľké transportéry by boli vhodné aj trysky.
Pre raktoplány ktoré budú jazdiť na veľké vzdialenosti by boli vhodné skôr chem. motory na tuhé palivo.
Pre atmosférické raketoplány by boli vhodné aj náporové motory.
pre nepilotované stroje zasa jadrový pohon.

Laserový pohon
Na lodi by bol nainštalovaný laser a na raketopláne by bol štít. Tento štít by sa ale potom musel vymeniť. Vhodné len pre nepilotované raketoplány.

problémy:
Krýžnik by pochopiteľne nemohol zastaviť alebo spomaľovať.
Raketoplány budú musieť nabrať proiadnu rýchlosť, aby dostihli krýžnik.
Ak sa pri boji zastaví alebo príliš spomalí bojová stíhačka, nebude už možné zachrániť pilota.

http://ovesmire.webzdarma.cz/technology ... tivny.html
http://ovesmire.webzdarma.cz/technology ... otory.html

_______________________________________________________________
Umelá gravitácia

Umelá gravitácia by bola len na krýžniku. Vytvorila by sa princípom rotácie. Ja osobne odporúčam činku s polomerom 5km. (činka je vlastne tyč s dvoma závažiami na koncoch. Tie závažia by boli obývané paluby). Obytná zóna by bola na pol kilometri na oboch koncoch, Úplne by stačil priestor pol krát pol krát tristo metrov na oboch stranách.
Dala by sa použiť aj troj, štvor, či päť sečná činka. (to by bola už skôr hviezda). Pre lepšie pochopenie pripájam obrázok.

Neodporúčam vytvárať gravitáciu 1G. Stačí 0,3G. Potom by mohla byť činka menšia. Polomer 1km a paluba 0,2x0,2x0,1.

[img][./images/thumbs/beznzvue_1323530879.png]http://img864.imageshack.us/img864/4954/beznzvue.png[/img]

Najlepšie by bolo postaviť činku s polomerom 700m a palubou vysokou 200m s rýchlosťou rotácie 164 km/h. Tým by sa vytvorila gravitácia 0,3G a čas obehu by bol 95 sek.
http://ovesmire.webzdarma.cz/technology ... ne.html#ug __________________________________________________________
Zdroj energie

Budú dva.

Prvý budú vysúvacie solárne panely, kt. budú zásobovať veĺké akumulátory v lodi.

Druhý bude jadrová elektráreň v prednej/zadnej časti lode. Samozrejme poriadne obrnená, aby ju nepriateľ nezničil.

Prípadne fúzny reaktor miesto jadrového. To by bolo ideálne.
________________________________________________
Podpora života (a potraviny)

Aj táto zdanlivo jednoduchá časť lode bude v skutočnosti veľmi problémová. Pre väčšiu posádku (niekoľko stovák ľudí) ktorá bude iste potrebná na využitie maximálneho potenciálu lode bude jednoduchá podpora života využívaná v dnešnej ISS-ke nemysliteľná. Ja vidím veĺmi efektívnu možnosť vo vybudovaní umelého ekosystému priamo v lodi.

ekosystém

Vybudovaním niečoho tak zložitého zabijeme jednou ranou dve muchy. Rastliny totiž ako je známe produkujú kyslík a potravu. Genetickým manipulovaním by sa vyvynuli rastliny ktoré poskytujú veľké množstvo potravy a pri tom taktiež vyprodukujú veĺa kyslíka. Ideálne by boli veľké kry s množstvom listov.

Problém: vysoká spotreba vody.

cirkulácia vzduchu

Tak táto časť nie je až tak ťažká. Fyzika nám totiž poskytuje jednoduché riešenie. Totiž v trubici ktorá je na jednom konci širšia ako na druhom prúdi vzduch rôznou rýchlosťou. Čím užšia trubica, tým vyšia rýchlosť vzduchu a nižší tlak (paradoxne). O tom hovorí Bernouliho rovnica.

Takže pomocou sústavy trubíc sa vytvorí podtlak/pretlak a ten potom zabezpečí cirkuáciu vzduchu a nebude pri tom treba vysokovíkonné turbíny.

Jednoducho dáte do miestnosti napr. vpravo hore prívod vzduchu a vľavo dole odvod vzduchu... Takto sa zabezpečí cirkulácia a doprava vzduchu z fariem do obytnej zóny.

Podpora života v stíhačkách a raketoplánoch

Vo väčších raketoplánoch schopných doviezť niekoľko desiatok ĺudí postačí podpora život riešená podobne ako v ISS-ke

V stíhačkách a raketoplánoch kde je 1-5 ľudí postačia kyslíkové prístroje.
__________________________________________________________________
Medicína

Toto je veľmi dôležitá časť lode. Dajú sa predpokladať rôzne nehody, či už malé, alebo veľké.

Lieky

Neustále prechody medzi gravitáciou (či už 1G alebo 0-16G prípadne 0,30G) a beztiažovým stavom budú veľký problém. Môžu sa vyskytnúť opuchy horných častí tela kde srdce pumpuje krv pod väčším tlakom a naopak príliš málo krvy v dolných končatinách. Preto bude treby vyvynúť lieky, ktoré tomu zabránia.

V špeciálnych podmienkach sa budú vyvýjať aj rozličné choroby kt. budú mutovať atď............

ošetrovanie rán a operácie

Na ošetrenie rany bude potrebný špeciálny obväz a lieky proti infekciám. Ešte raz opakujem že telo sa správa inak v gravitácii 1G a 0G a medzi tým.

Operácie tiež budú problém. Ideálne by sa malo operovať pri 1G, avšak takéto podmienky pravdepodobne na lodi nebudú. Preto treba vyvynúť metódy a postupy operovania pri zníženej alebo aj nulovej gravitácii.

Psychológia

Na lodi by musel byť aj psychológ. Nie každý totiž vydrží ten tlak emócií. Na palube by sa po istej dobe určite úspešne rozšírili depresie z odlúčenia od domova a to by bolo veľmi nebezpečné.
__________________________________________________

Hangáre

Štyri zákl. typy.

Pre bojové stíhačky:
Tieto hangáre budú v predu alebo budú smerovať do smeru pohybu lode, aby stíhačky získali rýchlosť lode + svoju vlastnú.

Pre raketoplány ktré sa majú vrátiť späť:
Tieto budú ešte prispäsobené podĺa toho či tam budú pristávať vesmírne alebo atmosférické raketoplány. Tiež budú v smere pohybu lode, aby raketoplány získali rýchlosť lode + svoju vlastnú.

Pre raketoplány, kt. sa už nemajú vrátiť:
Hangáre budú otočené tak, aby raketoplána kt. z nich vyjdú síce získali rýchlosť lode, ale svojimi vlastnými motormi by v podstate brzdili. Čiže buddú otočené proti smeru pohyybu lode.

Pristávacie hangáry: Tiež by mali dvere proti smeru pohybu lode.

Viac vysvetlím v obrázku:
[img][./images/thumbs/beznzvuzi_1323530884.png]http://img69.imageshack.us/img69/8344/beznzvuzi.png[/img]__________________________________________________

PLátovanie

Tak o tomto veľa neviem. Ale určite by som tam použil uhlíkové vlákna. O plátovaní a vhodných zliatinách by som sa na tvojom mieste porozprával s odborníkom. Ale okolo reaktoru treba dať proiadne hrubú vrstvu
http://ovesmire.webzdarma.cz/technology ... hrana.html

Zbrane

Veľa druhov zbraní.

Hlavné zbrane

Tieto zbrane sú určené na ničenie veľkých objektov (základní, lodí...).

Lasery
V atmosfére prakticky neúčinné.
Táto zbrań môže vyzerať dosť futuristicky a nemožne ale v skutočnosti už teraz využívajú družice na Marse laser na výskum (roztavujú s ním horniny).

Aby bol taký laser účinný, bude treba aspoň 1TW laser (a viac). Laser takej sily roztaví plátovanie lode a tým ju poškodí/zničí.

Nie je vhodný na malé ciele.

Má aj nevýhody. Vyžadje totiž obrovské množstvo energir. Tú bude brať z akumulátorov, ktoré sa potom budú musieť nabiť, takže jeden výstrel za hodinu a viac.

Rakety

Môžu niesť napr. atómovú bombu. Je to veľmi účinná zbraň, avšak letí dosť pomaly. Aj rakety so super zrýchlením (napr 10km/s na druhú) budú pomerne ľaho "zostreliteľné".

Bodová obrana

Rozptylová paľba: Zbrane na princípe railgunov zo stargate. Vhodné proti malým cieĺom. Krýžnik prakticky nepoškodia.

Malé rakety: Vhodné na nočenie menších cieľov (rakiet nesúcich atómovú bombu alebo neproateľských stíhačiek).

Zbrane pre bojové stíhačky

Samozrejme railguny a rakety. A proti lodiam by používali slabšie atómovky a iné ničivé bomby.
_______________________________________________

Radarové systémy

Svetelné

Teleskopy lokalizujú stíhačky a lode pomocou svetelného spektra

Rádiové

Lokalizovanie cieĺov pomocou rádiových vĺn

ultrazvukové

Lokalizovanie pomocou ultrazvuku (ako netopiere)
________________________________________________________

Stíhačky a raketoplány

Pohon už bol opísaný.

Zbrane už boli opísané.

Pancier:
Nejaká zliatina. Povrch potiahnutý uhlíkovým vláknom.

Zdroj energie:
Nabité akumulátory prípadne slnečné panely. (žiadne naquadahové generátory )

Umelá gravitácia:
Nepripadá do úvahy.

Podpora života už bbola opísaná.

Radarové systémy:
Využívali by svetelný a ultrazvokový radarový systém. Po nadviazaní spojenia s cieľom by riadnei prevzal autopilot.
_____________________________________________________


Tak to by bolo asi všetko. Neviem či by bol ustavičný pohyb pre príbeh dobrý, ale určite by to bola dosť bodrá zmena. Ak ti niečo nie je jasnéalebo s niečim nesúhlasíš, tak mi napíš. Dúfam že sa ti môj návrh lode páči, alebo ťa aspoń inšpiruje. Ale podĺa mňa je takáto lo´d perfektná, pretože by tým vznikali zaujímavé situácie Staršie lode by boli rýchlejšie ako tie mladšie a teda by mali výhodu atď.

A na záver, ak by si potreboval pomoc s písaním príbehu alebo s námetom tak ti veľmi rád pomôžem. Aspoń sa niečomu priučím.

taurian13 píše:

S umelou grav. to vidím tak, že budeme mať oblečenia s vláknami magnet. kovu, ktoré nás budú "ťahať" k podlahe + "kardiostimulátor" aby sa náš sval toľko nenamáhal.

Nieeeeeeeeee. PRe boha koľko krát ti tomám vysvetľovať. Áno, telo by bolo ťahané k podlahe, ale orgány krvný obeh... by boli v stave bez tiaže. Zošalel by si sa (doslova).

[prepáčte za multipost]

Díky za nápady Projdu to, až (jestli) jich bude více.

Jde o to, že já sám určitou představu konstrukce mám, a hodím ji sem později, ale zajímají mě i alternativní nápady.

Aha... Tak už sa teším na tu tvoju predstavu. A ja som tú svoju vesmírnu loď postavil na reálnych výsledkoch a teóriách pričom som fakt kládol dôraz na čo najnenáročnejšiu technológiu. Neviem či niekto vymyslí niečo jednoduchšie a reálnejšie ako ja

Čo je vlastne gravitácia: gravitacia je typ pola a interakcie, a generovana je zakrivením časopriestoru.
Ako generuje "vesmír" zakrivenie = koncentrácia hmoty na jednom mieste

Einstein povedal : E=m*c2 (hmotou vieme generovať energiu)
čiže ak dáme m= E/c2 (vieme energiou generovať hmotu) - umelá grav.

Alebo som už úplný ***???????

To je síce pekné ale Rayovou požiadavkou bolo niečo reálne. A umelá gravitácia... ja ti neviem ale príde mi to absolútne nereálne. Možno o tisícky rokov na niečo prídeme. Ae dovtedy...

Co je míněno pojmem bitevník? Má to sloužit k hit&run útoku na loď, nebo jako patrola (jako fregata) nebo zajišťovat plošnou přítomnost jako křižník nebo dělat ochranu jinejm lodím...?
Tzn. jaký úkoly se očekává, že to bude plnit?

Vycházím z toho, že ve vesmíru nejde udělat efektivně stealth (alespoň bez technoblábolů), a taky, že stíhačky jsou neefektivní, alespoň v takové podobě, jak je známé z BSG (a drtivé většiny jiných film/TV/VG scifi).
Z toho poněkud předpokládám, že hit&run útoky jsou de facto nemožné, jedině snad s výjimkou clony, čili například při komplikované bitvě v soustavě měsíců Jupiteru (kde je to ale spíše o taktice v unikátním prostředí).

Řekněme, že historie toho hypotetického vesmírného konfliktu je taková, že po většinu doby šlo o jakousi studenou válku, po jejíž dobu šlo především o to "ukázat vlajku" u kolonie na Phobosu, Europy nebo Titanu. (aniž bych to chtěl komplikovat, vycházím z toho, že tenhle požadovaný bitevník je už "čtvrtou generací") Klíčem proto byla soběstačnost při dlouhotrvajících misích a víceúčelový arzenál (předpokládám, že vyzbrojení se skládá skoro výlušně z MNOHA řízených střel a laserů) (a tím myslím LASERY, ne nějaké pulsní udělátka co létají rychlostí zvuku). Ozbrojené složky, které to používají, se přímo jmenují "Deep Space Forces" (možná tomu dám nějaký méně gay název), nejedná se tedy o loď určenou k obraně Země, ale může být využita k obraně kolonie, stejně jako k likvidaci nepřátelské flotily v "hlubokém" vesmíru (ve sluneční soustavě).

Tenhle bitevník má tedy jednak politický efekt, druhak je vytvořen víceúčelově. Jak jsem zmínil, jedná se primárně o loď konstruovanou s cílem likvidovat jiné podobné lodě. Je to tedy něco podobného definici křižníku. Minimální posádka. (v této souvislosti se nabízí úvaha "tyhle bitevníky netransportují kolonisty, kolonisté tedy mají vlastní lodě, ergo bitevníky musejí chránit i tyto lodě; jenže absence stealthu ve vesmíru myslím naznačuje, že něco jako přepadení v Pacifiku by prostě nešlo, takže bojištěmi by byly jenom oblasti kolem planet, kde by eskortu mohlo zařídit několik "stíhaček").

Patrola v klasickém smyslu slova mi příjde podobně nemožná jako klasický hit&run. Pokud potřebuj někam hodit oko, stačí mi teleskop, popřípadě sonda. Na vesmírné piráty nebo pašeráky dojde těžko; pokud se nějaká loď chce k té mojí přiblížit, zatímco letím prázdnotou mezi Zemí a Jupiterem, vím o ní půlrok dopředu. A pokud někde potřebuju vojenskou přítomnost, půjdu raději s křižníkem.

Na nějaké EN diskuzi se lidi zamýšleli nad tím, že podobná válka by mohla probíhat výlučně pomocí řízených střel, nebo že by podobné bitevníky mohly být zcela autonomní. To je validní argument, ale:
1) Tyhle bitevníky po drtivou většinu své služební doby plnily odstrašující funkci a pomáhaly spoluspravovat kolonie a (řekněme, že kolonie měly především vojenský charakter, tj. spíše by šlo o základny). Proto je efektivnější mít pilotovanou loď než vesmírnou verzi arzenal ship.
2) Ve fikčním vesmíru těhle bitevníků nemá Země (a nejspíše ani nikdo jiný) fukční AI; popravdě informační technologie jsou na tom o trochů hůře, než momentálně u nás. Bez AI není šance, aby se vyšší pokyny ze Země všas dostaly až někam k Jupiteru a zvyšuje se riziko chyb. (+ stavět si atomovkami narvanou hvězdu smrti s AI jako jediným řízením taky nemusí být úplně ten nejlepší nápad, žejo, Cyloni)
3) I když to není nemožné, story o bezpilotní robotické válečné lodi by se mi psala fakticky blbě.

Je fakt, že jako military laik mám tendenci snižovat počet možných vojenských plavidel do jednoho typu (nebo velmi malého množství). Air Force mě tedy možná v tomto opraví a řekne mi, že "chtít univerzální křižníkofregatoletadlovku" je blbost. Na druhou stranu, jak jsem řekl, operační schopnosti jsou omezené, protože ve vesmíru není moc co dělat - máme tam pár kolonií, které něco těží, a oni tam mají pár kolonií, které něco těží, a proto u nich mají flotilu, a proto my tam máme flotilu, a pak se něco posere. To je ve stručnosti zasazení pro tenhle typ stroje (protože Zemi brání jiný "bitevník").
Navíc, dostat takovou horu oceli až k Jupiteru (a navíc ji umožnit, aby mohla doletět i zpátky, bude-li to třeba; a aby měla nějaké bitevní schopnosti) je poměrně dost náročné, takže vycházím z toho, že logisticky jednodušší by bylo poslat tam jednu víceúčelovou loď namísto tří specializovaných.

Co se úkolů tedy týče, podobá se to čemukoliv, co na vodě umí doplavat a operovat za oceánem a tam to primárně slouží k likvidaci cizích lodí. NENÍ to "letadlovka ve vesmíru", i když to asi má nějaké shuttly a drony-podobné-stíhačkám, a NENÍ to "ponorka ve vesmíru", protože to neumí stealth a ani to nebylo stavěno jako nosič bomb k cizí planetě.
Nejbližší příměr by byl bitevní loď/křižník.

Autorsky mě ta myšlenka napadla, když jsem se snažil zamyslet, proč neexistuje skutečně realistické military scifi v Clarkově dikci (čili se nepočítá ani Honorverse), což mě přivedlo k tomu, jak by asi vypadala Discovery z 2001: A Space Odyssey, kdyby šlo o válečný stroj (a nebudeme teď řešit, že ani Discovery není úplně realistická).

tau: Doba výroby není ani tak podstatná (samozřejmě by se to nemělo stavět více jak 10 let, ale ono spíše závisí na tom, jaká je průmyslová infrastruktura ve vesmíru), důležité je, aby toho bylo alespoň 20-30 kusů postavitelných výlučně v soustavě Země-Měsíc.

Ray: Nejblíž k tvé představě má asi USS Sulaco z vetřelců.

Stavební platforma - Stanice na obežné dráze (Neexistuje nic konvenčního co by něco tak velkýho a těžkýho dostalo do vesmíru) Další možnost na měsíci kde je nižší gravitace. To by se moc nevyplatilo. Možná by to jen urychlilo stavbu.
Pohon - Matice Iontovejch trisek schopna omezenýho směrování.

Kód: Vybrat vše

http://en.wikipedia.org/wiki/Ion_thruster

Manévrování - Vysokotlaké parní ventily
Energie - Nukleární nebo fůzní reaktor
Rozvody - Normální CU (Zbraňovej okruh Plazmový vodiče)
Zbraně - Railgun (Žádný omezení rychlosti o proti gausu tzn pro vesmír dokonalá zbraň)

Kód: Vybrat vše

http://en.wikipedia.org/wiki/Railgun

Senzory - Trochu problém zatím neřešitelnej nejspíš zůstane u laseru.
Podpora života - Nádrže na kyslík + Recyklace CO2
Vnější pancíř - Tak zvané reaktivní pancéřování používá se dnes u tanků
Trup - Dvě vrstvy keramická vnitřní dobrá teplotní rezistence. Vnější (pružná) odolná vůči nárazům.
Můstek - Bez oken co nejvíc ve středu lodi ochráněn systémem pneumatickejch zámků chodeb let a boj podle přístrojů.
Umělá gravitace - Zatím nelze problém s tou ve 2001 je právě ta rotující část. Neustále namáhaná ložiska centrování a energetické sítě prostě nepraktický. Jako teorie ale dobrý. Jediný co by šlo by byly kovový podrážky a elektromagnety v podlaze. jenže to není gravitace.
Zapoměl jsem ještě něco? Jo záchody "jedná se o nejnovější provedení bohatě větraného stěnového otvoru kombinovaného s velkokapacitní žlabovou soustavou."

Nekritizuju, jen se ptám - ostatně mezi dřevjenejma loděma a WW1 byla situace na moři vpodstatě taková a "loď co umí kdekoliv rozbít cokoliv na dohled" je docela definice křižníku ... alespoň součastnýho.

Jestli ale počítáš se zásobovánim války ze Země, nějaká forma hit&run útoků na zásobovače by imo byla rozumná a tim i vznik doprovodnejch ... řekněme fregat a torpédoborců (z finančních důvodů).

Co se křižníku týče, přiklánim se k idee krabice plný raket a laserů, protože co jinýho... Motor z řečený Discovery, do hangáru 2× Delta-Glider z Orbitera v roli Sea Hawka, na střechu anténky a koukátka a pompézní jméno na příď

Každopádně divácky jsem dost zvědavej na výsledek

EDIT:

[img][./images/thumbs/beznzvuxp_1323561130.png]http://img535.imageshack.us/img535/5071/beznzvuxp.png[/img]

Složeno z modulů, vynechánim některejch/ přidánim jinejch je možno loď přizpůsobit konkrétní misi (např. z fregaty udělat křižník...).
Nechal bych je formou příhradový konstrukce, případně přetlakový stěny asi jako má mít Orion...

Rakety povesmířený tomahawky (dalekonosný, násobný hlavice, REW), harpuny (medium range, rychlejší, obratnější, méněnásobný hlavice, možná REW) a SM (medium range, echt rychlý, jako protirakety).

Lasery (short range) několika megawattový na fyzickou likvidaci, podmegawattový na ničení koukátek.

S megawattovým laserom si môžeš tak ohrievať polievku.

Ray... Musím s gtebou nesúhlasiť. Napríklad s tým že loď vo vesmíre sa nemôže maskovať. Mám jeden nápad ale napíšem ho až vtedy, keď mi povieš ako chceš sakra pol roka dopredu vedieť že sa k tebe blíži nepriateľská loď.

Tiež nesúhasím s tým, že stíhačky sú na hovno. Veď ak sa nejaká dostane na dostrel tak vypáli atomovku a jje po nepriateľoch. Podľa mňa je to ppo laseroch najsilnejšia zbraň na lodi (tá stíhačka plná atómoviek a rakiet na ničenie iných stíhačiek)

Tkaže tak. Ale som zvedavý na tvoju reakciu ohľadom odhaľovania lodí pol roka dopredu

1MW laser dokáže sestřelit minometnej granát v letu nebo propálit plášť ICBM... pochybuju, že by byl problém pomocí třeba 10MW laseru sesmažit přilétající ŘS, propálit plášť lodě nebo ji rozbít chlazení, koukátka, anténky...
Přehnanej výkon vytváří při mizerný účinnosti laseru spoustu odpadního tepla a veliký nároky na energii (příp palivo - počítal bych s nasazenim spíš chem. laserů).
Zdroj energie je otázka - pokud se povede nároky stahnout (předpokládám rapidní nárůst účinnosti počítačů), mohl by většinu spotřeby pokrejt radioizotopovej generátor, krátký špičky (provoz radarů a el. laserů) třeba plynová turbina. Nasazení reaktoru bych se snažil spíš vyhnout, z důvodů hmotnosti. Ačkoliv při použití jadernýho pohonu by to bylo hned

Vesmír je plnej vakua, který je dosti dobře průhledný... v budoucnosti lze očekávat rozvoj optiky a elektroniky, aby mohla čumět s velkym zornym úhlem a velkym zoomem zároveň. Pokud tohle koukátko bude čumět kromě světla ještě taky v IR, schovat se asi bude obtížný.

S hit&run to vidim tak: něco (nazvěme to Tu-160 ) dost rychlýho, aby ani včasná výstraha neumožnila včasnou reakci (poslat něco vyloženě naproti, aby se k cíli nemohl přiblížit) se přišine po co možná nejkolmější mimoběžce (počítám, že se lodě budou pořád pohybovat spíš po patřičně nakopnutejch oběžnejch drahách, než úplně volně jako v ST), na maximálnim dostřelu vysype dalekonosný rakety a odpoutá se. Jeho zrychlení mu umožní uniknout pronásledování ze strany větších lodí.

Vyzývalo by to k vytvoření stihaček, ale v prostředí, kde takovou věc pošle do kopru pár sekund svícení laserem a ŘS se vždycky trefí i na velkou vzdálenost (při omezenejch možnostech REW malýho stroje) by patrně zdechly, než by stihly říct Roger - když už, tak výhradně UAV, ale jen pokud by se podařilo pořešit ten stealth).

Když bude cíl (konvoj) dost chráněnej protistřelovou ochranou, bude to k prdu, když ale bude střel víc, než jich dokáže ochrana pobrat, něco by rozbít mohly.

Jenom připojím, že hit & run dává smysl. Jasně, je to vesmír, obrovská prázdnota kde se není za co schovat, jenomže ona ta prázdnota funguje i naopak. V současné době neexistují žádně "long range" senzory, jiné než optické. Ty sice dosáhnou daleko, ovšem pole pokrytí je naprosto minimální, tudíž útočník se doslova schová v prázdnu. I několika kilometrová loď je (na pár set tisíc km) menší než špendlíková hlavička a ještě k tomu na černém pozadí.
Senzorový systém pro "krátkou vzdálenost" by mohl být modifikovaný radarový systém (ten již snímá celé okolí lodi, ovšem "ping" to kazí. Pokud je nepřítel 300k km daleko, bude trvat téměř šest vteřin, než se signál od jeho lodi odrazí a vrátí zpátky k radaru)
Ovšem pokud se útočník dostane na tuto vzdálenost, už je víceméně pozdě na útěk. Konvoji bude trvat dlouhé minuty, než vůbec začne pořádně zrychlovat, zatímco útočník v maximální rychlosti jaké je schopen, žene na dostřel. Z krásných 150k km by se dala zahájit palba, nějaké ty naváděné střely, případně regulérní projektily a spoléhat na kinetickou energii (tohle by ovšem vyžadovalo extrémní výpočetní schopnosti zaměřovacího systému)
Útočník se blíží, konvoj se stále snaží vzít dráhu a volá o pomoc. Než však signál dorazí k nejbližší základně, uplynou hodiny (ne-li dny). Tudíž hit&run je velice dobře proveditelný, akorát to není klasická verze ze země, kde to zabere třicet vteřin.

A ten křižník... Doporučuji inspiraci křižníkem Linie ze sedmnáctého století (battleship of the Line)