Bug ve štítech ?

Mnohokrát když dojde k bitvám tak jsou štíty zaplé na maximum, ale nechápu proč když se do zaštítované lodi střílí tak z ní všude lítají jiskry, praská potrubí,...

Neměli-by štíty vše zadržet než se dostanou na 0% ?

Antické a orájske áno. Čo sa týka tých azgardských, tak tie asi nie

ani antický ne...alespoň ne ty na lodích třídy Aurora (Altnatis má krapet jiný štíty), ale podle mě je to prostě pro efekt a mohlo by to být způsobovaný nárazovou energií, kterou musí buffery štítů vykompenzovat, což se asi ne vždy daří

No je to dost přitažené za vlasy. Je pravda, že takový nápor energie se musí někam uvolnit a i když to umožňují štíty tak ty zásobníky to nedokáží na100% a ta energie se prostě uvolní a dojde ke zkratu i když nevím proč by praskalo potrubí Ale když např. na Atlantský štít(napájen jedním ZPM) pálil Asuranský satelit(téměř neomezené energie), tak žádné jiskry nelétaly, ale když bojovala Atlantis proti SuperHive, tak jiskry létaly, i když měli štít napájený třemi ZPM(Je mě jasné, že něco se vybilo pohonem červí díry a palbou dronů)

Hmm...To je efekt, to áno. Ale zoberte si to takto. Narazíte autom do steny v 100km/h. Vyše auto má deformačné zóny, čiže ten náraz pocítite menej, ako auto, kt. deformačné zóny nemá a je vystužené titanom. Takže, ak narazí strela do štítov, celá loď sa posunie dozadu (akcia-reakcia). Ak máte azgardské štíty, tak ten náraz pocítite oveľa viak ako pri antických štítoch, ktorý tento posun nejak kompenzujú. Samozrejme že prasknutie potrubia zázadne len na mostíku ktoré sa vždy vyrieši pokrútením kohútika (mimohodom, prečo ten kohútik nezakrútia pred bitkou? Potom by mali menej práce)... Alebo iskry na mostíku sú nezmysel. Ale náraz sa dá očakávať.

Príklad:
Keď útočil na Atlantídu superhive, tak jeho strely ju tlačili dole smerom k Zemi. Iskry sú samozrejme len pre efekt.

Autoři to asi pořád berou tak, jak se to dělo za 2. světové. Stejně se podle tohohle systému "bitevní lodě/letadlovky" v SG taktizuje. Občas mám pocit, že autoři berou 304ky jako obří létající parou a uhlím poháněné bitevní lodě z první světové.

To je zase o situaci: Jednou se začne můstek prakticky rozpadat po palbě ze starého plesnivého Ha'taku a pak jsou tu případy, kdy by posádka mohla klidně stavět domino jako například při palbě antického děla, které dokázalo zničit flotilu wraithů viz. zde:

Kód: Vybrat vše

http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=9lsSaEyO8XI#t=94s

ono to asi sotu energijí vtěch střelách má málo společného ale to bude tím jak ty střelio narážejí na štít a lod to má těžké vydržet to dělo v tom díle bylo asi slabší ale rychlejší proto mohlo úl tak snadno dát když nemá štíty a proč ty jiskry nevím ale vím proč to tak vypadalo v díle nepřítel před brani a ne stim satelitem nepšíklad ty zbraně byli silnější a to už ty nerázi ovlivnvali i lod v tomto případě městoldˇ

Na poškození bráněného objektu má vliv jenom typ štítu, množství energie pro něj které může bráněný objekt použít, typ zbraně a množství energie které útočník používá a pak ještě možná frekvence zásahů a poměr energie/velikost zasažené plochy. Menší vliv má i prostředí, ve kterém dochází k zásahům (příklad - ve vodě se síla útoku trochu snižuje, ve vzduchoprázdnu se k namáhání štítu přidává u Atlantis atmosferický tlak zevnitř objektu na vnitřní stranu štítu.)

Kam přesně štít zasahuješ by, nemělo mít takový vliv. A jde o to, že (minimálně šestkrát menší než hive - a podle některých měřítek až desetkrát menší než hive) hatak prostě apriori NEMÚŽE mít stejné energetické zásoby a gigakvéry, jako mají wraithové na hivech a ti zase nemůžou být tak technologicky zaostalí oproti goauldům, aby dávalo smysl, že jedním hatakem usmažíš v některých dílech 304ku, kterou v jiných vidíš krájet hivy jak na běžícím pásu bez ztráty kytičky.

Prostě a jednoduše - to, jestli 304ka vyhrává nebo dostává klepec se řídí jen a pouze scénářem (jak se to hodí do příběhu), a ne logikou, taktikou, nebo nedej bože technologií stran (ačkoliv na tu dávají lehce větší pozor než na předešlé dva faktory).