Co se vám líbí na auroře

Ok.

Ano. Další místo ke jimi střílí (tentokrát asuranský křižník) je když honí jumper týmu při útěku z Asury. Pomalejší a slabší než drona, navíc nemanévrovatelné. Při porovnání hlavního děla Destiny a těchhle kanónů to vyhrává (desítky milionů let) "zastaralejší" technologie. I zbraň toho jejich satelitu by byla MNOOOHEM vhodnější pro Auroru jako back-up ke dronům, než ten pulzní energetický kanón.

Většina US "srandiček" je designově podřízena svému účelu a konstruována s vojenskou logikou (vnitřní ochrana, zálohování, pancíř kde je to možné, atd). Aurora, ač ji někdo považuje za "hezkou na pohled" takhle "stavěná" není.

Můstky SD jsou skutečně poněkud zbytečně "vystrčené" ze stejně hloupého důvodu/nedůvodu, proč jsou vystrčené v SG - vypadá to cool. S motory to není tak zlé - koukají jenom "výfukové prstence" trysek. Sice nic moc, ale motory většinou jsou zhruba do třetiny délky lodě a zásadně důležité věci bývají středu lodě blíž.

Vzhledem k tomu, že nemáme tušení, co všechno je na trupu aurory kanón (teda alespoň já nemám), nebyl bych si příliš jistý, že je to "logicky rozmístěné".

[Aiwendill]

Ultramarinuspokial viem tak na nete se zabery zo serialu kde je niektore kanony celkom dobre vidiet. Dal som si tu pracu a presiel tie zabery a napocital som 26 kanonov: 3 a 3 na bokoch zadnej casti za tymi kridlami, 8 hore pred mostikom, 6 na jednom boku tej masivnej casti za mostikom a 4 na druhom boku a nakoniec dva na spodku trupu vpredu. Ak ich je viac tak som dalsie nenasiel...

K tej stavbe a vnutornemu cleneniu: tipoval by som aj ze je. Ked si vezmem do uvahy ako bola aurora, ta originalna, rozstrielana a ze z nej chybali sakra velke kusy prednej casti, tak chodby ktorymi kracal sheppardov team a miestnosti so stazovymi komorami boli v perfektnom stave. Vsetky ostatne lode v sga by boli vybuchli v serii explozii ale auroru to premenilo iba na dostrielany vrak s pomerne neporusenou vnutornou castou...

"na netě" (konkrétně na jedné z nejlepších wikipedií, kde často objeví, získají obrázek a ukážou z hlediska technologie i bleší prd co seriálem proběhl) je jenom tenhle obrázek:

http://images.wikia.com/stargate/images ... Wraith.jpg

Je na něm Asuranská aurora bojující s Wraithskou hiveship (a používající i energetické pulzy, nejen drony).

Bottom line - myslím, že kdyby byly "dělové věže" jednoznačně identifikovatelné, už by tam na SGwiki byly "fotky" a nejspíš i počet věží na trupu.

Ať tak nebo tak, také je trochu problém s tím, že jsou minimálně 2, spíš ale 3-4 známé verze auror. Aurora je jeden typ. Starší, větší, výkonná. Orion je druhý - menší než aurora. Cestovatelská Aurora je stejně velká a podobně členěná jako Orion, jenom má na můstku ovládací "křeslo". No a pak tu jsou Asuranské aurory, které jsou také "menší" než byla Aurora sama a podle všeho jsou méně výkonné, než antické.

Zrovna tenhle díl bych za jednoznačný důkaz existence dostatečného vnitřního pancéřování a členění nebral. V tom díle příběhově POTŘEBOVALI, aby posádka "žila" ve stázi, což vyžadovalo nezbytně nutné minimum energie a nepoškozenou oblast kryokomor. Jinak byla Aurora zevnitř na hadry stejně, jako zvenčí. Motory nefunkční. Štíty nejspíš taky. Zbraně (které by asi použili na sebeobranu místo autodestrukce kdyby fungovaly) nepoužily, tudíž byly nejspíš vyřazené. V podstatě co víme, zbyla Auroře jenom místnost s kryokomorama a jejich lokální napájení + jejich lokální podpora života (Tauri tam přišli ve skafandrech, než jí zapli).

Hlavní ochrana Aurory před naprostým zničením v tom díle tedy nejspíš nebyla technika vnitřního členění ("dveře" tam nejsou moc pancéřované a často mají směšná okénka), ale fakt, že bylo nezbytné pro scénář, aby vevnitř "něco" zůstalo neporušené. Takže stejně magické vysvětlení, jako důvod, proč mohou hlavní hrdinové v SG seriálech přebíhat před desítkami pálících nepřátel, aniž by se museli příliš bát smrti, nebo proč VŽDYCKY zničehonic najdou zbraň poslední záchrany a všechno jde skoro stejně šťastně jako dřív.

[Aiwendill]

hmmm...

prehľadal som net, prebrázdil som pre istotu aj gateworld (hoci s veľkou rezervou beriem niektoré ich informácie) a dostal som sa k tomuto:

[img][./images/thumbs/orionshields_1354278140.jpg]http://images2.wikia.nocookie.net/__cb20100128015926/stargate/images/0/0e/OrionShields.jpg[/img]
na zadnej časti za tými krídlami je krásne vidieť tri kanóny na takých polguľovitých platformách (zaber je myslím z SGA 2x20).

na gateworldu sú však šialenci, ktorí naozaj spočítali tie kanóny, dokonca ich pekne ukazujú na trupe, kde sú uložené, ale ich informácie beriem s rezervou. Jedna vec je vidieť obrázky zo seriálu a druhá zasa obrázky modelu aurory od Davida Sandonu, ktoré sú voči seriálu hnusne podobné ale predsa len odlišné...

Děla by to být mohla. Nebo možná nějáký drapák pro spojení s jinou lodí. Pokud je to ale i jinde, tak teorie drapáku dostává zabrat.

Tip Aurory pod který spadá Orion nám ale poněkud nešťastně neukázal ty své energozbraně v boji - použili jen drony - co vím. Taky je trochu nešťastné, že Aurora byla těžko odhadnutelá z hlediska velikosti, orion byl otipován asi na 350 metrů a cestovatelská loď měla okolo 3 kilometrů (10x větší než Orion, 15x než Deadalus a o kus větší i než standardní wraithská hivka, která je 13x větší než Deadalus.).

Taky mě trochu mrzí, že na téhle skice nejsou energetické zbraně ani naznačeny. Na druhou stranu na ní není naznačeno víc věcí a některé (můstek) jsou pravděpodobně špatně.

http://images.wikia.com/stargate/images ... 454284.jpg

[Aiwendill]

pri tom mostíku na tej skice by som nahradil slovo "pravdepodobne" slovom "určite"

na tej skice je blbo umiestnené skoro všetko - mostík, vypúšťače dronov, sklady dronov, ...


môj osobný názor je, že lode triedy Aurora boli všetky porovnateľnej veľkosti. Pôvodna Aurora bola dlhá cca. 3 km. Tá cestovateľská merala približne tiež toľko. O tom, aká dlhá bola Tria môžme špekulovať, ale podľa šírky trupu keď prelietala okolo Daedala by som povedal, že tiež asi normálnej veľkosti. K Orionu/Hippaforalcu sa nebudem vyjadrovať. vnútorne (podľa veľkosti mostíka) by som povedal, že je rovnako veľká ako ostatné aurory, ale skreslenie perspektívou a hlavne postavami na tej lávke v hangári na Taranis zmenšuje tú loď takmer do roviny modelu...

ešte k tým energetickým delám.

citujem GateWorld forum:

[img][./images/thumbs/aurora_class_cannons_1_1354354604.jpg]http://i2.photobucket.com/albums/y5/albumuser/sg/Aurora_class_cannons_1.jpg[/img]

[img][./images/thumbs/aurora_class_cannons_2_1354354606.jpg]http://i2.photobucket.com/albums/y5/albumuser/sg/Aurora_class_cannons_2.jpg[/img]

[img][./images/thumbs/aurora_class_cannons_3_1354354608.jpg]http://i2.photobucket.com/albums/y5/albumuser/sg/Aurora_class_cannons_3.jpg[/img]

beriem tie obrázky s rezervou, lebo ako vidíš, nie sú zo seriálu ale z modelu...

celkovo vzaté, každá z lodí triedy Aurora by bez vážnych problémov rozstrieľala osamotenú Hiveship (prípadne aj s eskortou dvoch alebo troch krížnikov) či už dronmi alebo delami. Súboj 1x1 by dopadol v prospech Aurory. To bolo spomenuté aj kdesi v seriáli (alebo knihách? nie som si teraz istý). Proti väčšej skupine wraithských lodí a koncentrovanej paľbe by už mala problémy, tým som si istý...

To rozestaveni del na boku do lajny je dost zly, "dopredu" muzou bojovat jen jednim krajnim delem z kazde delove listy.

[Aiwendill]

Hmmm, ale historicky sa skor strielalo bocnymi salvami ako strelbou vpred alebo vzad. Lepsie sa tak vyuzije sila lodnych zbrani. Aj v scifi to tak byva. Staci ci vziat do uvahy bitku o coruscant na zaciatku starwars trojky ked sa do seba pustia invisible hand a ten venator.

"hystoricky" byly převážně lodě poháněném větrem/plachtama, které mohly střílet jenom pár set metrů daleko a používaly kovové koule. To přece neznamená, že by se měly VESMÍRNÉ LODĚ vyzbrojovat stejným stylem, který nereflektuje manévrování v trojrozměrném prostoru.

Od konce devatenáctého století, když se přešlo na páru, lodě začaly být vyráběny z kovu a ne ze dřeva a výzbroj začala tvořit děla ve věžích (které byly mimochodem vynalezeny HLAVNĚ proto, aby se rozšířil výstřelný úhel a mohly se lépe překrývat palebné sektory hlavních děl lodě), začala výzbroj vypadat mnohem víc jako má tahle loď:

[img][./images/thumbs/hms_dreadnought_-281911-29_profile_drawing_1354481983.png]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/eb/HMS_Dreadnought_%281911%29_profile_drawing.png[/img]
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... rawing.png

Tady obrázek moderní dělové věže:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iow ... Gun-EN.svg

Všimni si, že účelem není jenom maximalizovat PŘEDNÍ salvu, ale všechny. Přední salva - 6 hlavních děl z 10ti. Boční salva - 8 hlavních děl z deseti. Zadní salva 8 hlavních děl z deseti. Nemělo by se a však zapomínat taky o to, že loď má zepředu nejtlustší pancíř, stejně jako mívají třeba tanky. Prostě se očekává, že válečná loď útočí, místo aby utíkala, nebo plula poklidně k manévrujícímu cíli bokem. Kouzlo ale je, že když se loď přibližuje k cíli čelem, dává mu MNOHEM menší plochu pro zásahy JEHO zbraněmi a udržuje si mnohem pružnější pozici pro manévrování. (může uhnout a stočit se okamžitě na OBĚ strany, kdežto loď střílející za jízdy boční salvou většinou nemůže v další vteřině vyrazit "pozpátku").

Co se "zvýšení výdrže" týká, docela by tě mohl zaujmout tenhle obrázek. Jde o to, že lodi na obrázku ustřelili příď i s přední dělovou věží až ke druhé hlavní dělově věži a ta loď ještě doplula sama do přístavu. Tušíš, co by se jí stalo, kdyby dostala stejnej vejprask z boku? Každej rozumnej loďák - ať už z kánoe nebo z tankeru ti řekne, že nejnebezpečnější poškození trupu jaké může na lodi vzniknout je NA BOKU - dlouhá rejha, nebo hluboké "zakousnutí". Proto mimochodem říkají, že Titanic se nemusel potopit. Začal by uhýbat před ledem o 10 sekund dřív a vyhnul by se, nebo o 10 sekund později a sice by si natloukl příď, ale pod vodu by nešel).


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... aronga.jpg

Hvězdné války nemá nejmenší cenu uvažovat z hlediska jakékoliv logiky vesmírných bojů. Zásadní důvod PROČ tam takhle bojovaly byl v tom, aby se v člověku evokovaly podpalubní scény z bitev plachetnic na mořích, ne proto, aby to dávalo smysl. Navíc si všimni, že "ten venator" (jestli je řeč o republikovém trojúhelníkovitém křižníku) sice BYL stavěný na silnou salvu vpřed, ale jeho boční salvu to niják neoslabovalo.

Argument "lépe se tak využije síla zbraní" je v době řízených střel (či dronů) celkem směšný, ale předpokládejme že je řeč o situaci, kdy se bojuje jenom hlavňovou výzbrojí.

1) Cíl není okem ani vidět, registrují jej pouze senzory a i ty pracují s omezením rychlostí světla, takže tam, kde se ti na obrazovce radaru ukáže cíl vzdálený světelnou minutu (což je v rámci soustavy KOUSÍČEK), tak tam byl ten cíl před minutami dvěmi. Jedna na cestu signálu k němu a jedna na návrat odraženému signálu k radarové anténě. Zároveň pokud máš zbraně s rychlostí světla (laser, i když v SG jsou MNOHEM pomalejší než laser a to včetně asgardského paprsku), bude trvat ještě třetí vteřinu, než cíl zasáhneš. Jinými slovy, od chvíle kdy je cíl ozářen radarem nepřítele, má nejméně 2 vteřiny (a spíš víc) na provedení úhybného manévru před nepřátelskou salvou.

2) Z konsrukčního hlediska, které se u vesmírných ani u námořních lodí příliš nemění, je MNOHEM snazší silně opancéřovat trup z JEDNÉ strany a ty ostatní dát trochu méně pancéřované. Od kapitána se pak čeká, že kdy to půjde, nastaví nepřátelům tu pancéřovanější stranu. Zároveň platí, že průřez čelní strany bývá o víc jak 60% MENŠÍ cíl, než boční průřez lodí.

3) Z hlediska manévrování ve vesmíru je mnohem snazší letět k cíli "čelem" a jenom "strafovat" do stran nebo nahoru dolu, místo abys letěl bokem jak plachetnice a vyměňoval si slavy s cílem. Takhle by bojoval buď duch ze středověku, nebo hlupák, nebo ten, co si je stoprocentně jistý tím, že má silnější zbraně, štíty, víc energie a munice než protivník. Protože přestřelka "bočníma salvama" je prosté přetlačováním se množstvím a kvalitou železa bez šance na jakýkoliv užitečný manévr, nebo taktickou kličku. Jinými slovy, obzvlášť ve vesmíru by byly boční salvy taktikou primitivů, pokud by je nevyžadovaly fyzikální zákony daného vesmíru (jako třeba v Honorversu). TAM to je vyloženě vynucené fyzikou "gravitačních klínů", ačkoliv už to teď "salvou za roh" dokážou obcházet.

Proto je vhodné stavět lodě "orientované" tak, jako by se čekalo, že jednou ze stran trupu budou vždy natočené k cíli při boji - nejčastěji tedy předem.

Jinak pro určité rozšíření Tvých obzorů doporučuji číhnout na tyhle dvě debaty. Sice se týkaly "reálné fyzyky", ale spousta argumentů je použitelná i pro SG fyziku včetně štítů.

Lasery ve sci-fi (nejrychlejší "hlavňová" zbrań) viewtopic.php?f=52&t=7614&start=0

Konstrukce kosmické lodi do 100 let ode dneška:
viewtopic.php?f=52&t=9282&start=0

[Aiwendill]

ale napriek tomu, že hlavná výzbroj moderných bitevných lodí v 20. storočí bola vo vežiach, tak aj tak boli projektované hlavne na bočnú salvu. Prečo? Pretože pri bočnej salve využiješ nielen prednú batériu ale aj zadnú a prípadne bočné batérie sekundárneho delostrelectva.

Zrovna Dreadnaughtom by som pri optimálnom rozmiestnení delových veží neargumentoval. Tá veža v strede lode medzi komínom a zadným stožiarom mohla strieľať len do bokov. Dozadu jej v tom prekážal práve ten stožiar. A vzhľadom na to, že v drvivej väčšine bitevných lodí, krížnikov, torpédoborcov a ostatných bojových plavidiel sú sklady munície rovno pod delovými vežami, tak tie dve veže na bokoch veľmi nebezpečne oslabovali bojaschopnosť plavidla pri blbom zásahu.

Ked chceš dať ideálne rozmiestnenie delových veží, tak daj radšej lode, ktoré mali veže hlavnej batérie v "superpozícii" teda napr. Bismarck, Yamato, Iowa a pod.


K "ideálnej" prednej salve:
Pokiaľ viem, tak drvivá väčšina bitiek a to aj v dvadsiatom storočí bola vedená bočnými salvami. Lode plávali v paralelnom kurze a strieľali po sebe. Nejde o to aby si sa priblížil k nepriateľskej lodi čo najbližšie. Jednak umožníš jej delam lepšie sa zamerať na tvoju loď, jednak "vpredu" žiadna loď pancier nemá (delove veže nepočítam. tie sa vždy natáčajú pancierovanou stranou k nepriateľovi) a nakoniec nemôžeš použiť veže svojej zadnej batérie.

Jediní, ktorí stavili na to, že sústredili hlavné veže tak, aby strieľali dopredu, boli francúzi pri svojich triedach Dunkerque a Richelieu. Veľmi kruto sa im to vypomstilo v bitke pri Mers-el-Kebire, kde boli francúzske lode zakotvené tak, že mohli síce rýchlo vyplávať z prístavu, ale zároveň nemohli použiť veže svojej hlavnej batérie od začiatku bitky, pretože briti prišli "zozadu" z otvoreného mora.

ďalšou vecou je, že pancierovanie na moderných lodiach (myslím od polovice 19. storočia doteraz) je VŽDY na bočnej strane. Vpredu alebo vzadu jednoducho nemáš čo pancierovať. Pancierovú ochranu dávaš na najdôležitejšie miesta lode - strojovne, kotolne, sklady munície, atd. a tie su vždy v strede lode, jednak kvôlitomu, že je tam najviac miesta, jednak kvôli stabilite plavidla. Taký Bismarck alebo Iowa mali vpredu a vzadu len voľné priestory, ktoré sa dali ľahko nahradiť - ubytovacie priestory posádky, sklady pohonných hmôt atd.

argumentovať zrovna za pomoci USS New Orleans tu nemusíš. Tá dostala zásah torpédom do muničného skladu a prelomila sa napoly. Toto, čo je na obrázku, je práve zadná časť od veže číslo dva ďalej. Veža číslo jedna a celá predná časť sa potopili.

keby Titanic narazil priamo do ľadovca tak ako hovoríš, tak by sa potopil omnoho skôr ako to bolo v skutočnosti. Uvedom si akou technológiou bol postavený - nitovaním! Pozri si fotky zo zrážky lodí Andrea Doria a Stockholm. Stockholm narazil do Andrei Dorie šíkmo a nie priamo a aj tak prišiel o komplet celú provu. Štrukturálne poškodenie Titanicu by v prípade priameho nárazu bolo neskutočne väčšie ako pri tej dlhej ryhe.

argument s riadenými strelami ma jednu vážnu slabinu a to, že nakoniec sa ti tie riadené strely minú a ostanú ti len tie kanóny. A pokiaľ máš nepriateľa na viac ako dvoch stranách svojej lode, tak máš pred sebou veľmi blbú situáciu ak si sústredený na prednú salvu.

k tým bočným salvám a prierezu lode: vezmi si do úvahy ako strieľal Sheppard z tej cestovateľskej Aurory na replikátorskú Auroru počas bitky o Asuras. Vystrelil salvu dronov na replikov, tí odpovedali protisalvou a zničili skoro všetky drony Shepparda. Dva preklzli a nezasáhli prednú časť replikátorskej lode ale až strednú časť.

ak máš pancierovanú len jednu zo strán trupu, tak máš strašne veľkú smolu ak je protivník na dvoch alebo troch stranách. Viem, Aurory boli pancierované strašne blbo ale kanóny mali rozmiestnené celkom strategicky. tak že pokrývali skoro všetky palebné uhly...

ešte k problému bočná vs. predná salva:

v prvej balkánskej vojne, v bitke pri myse Helli grécky krížnik Georgios Averoff v prvej časti bitky síce plával paralelne s tureckou eskadrou (bitevné lode turgut reis, barbaros hyareddin a nejaké tie krížniky), lebo ho zdržiavali vlastné pomalšie plavidlá. Vymieňali si navzájom bočné salvy. Potom však Averoff zrýchlil, predbehol tureckú eskadru a manévrom nazývanym "položenie čiarky na T" prekrížil čelo neprateľskej formácie. Mohol tak použiť plnú bočnú salvu, zaťiaľ čo turecké lode "iba" prednú salvu. Bitka skončila potom veľmi rýchlym ústupom turkov, lebo jednoducho gréci rozstrieľali prednú vežu bitevnej lode Barbaros Hyareddin a sami sa potom nemuseli obávať žiadnej nepriateľskej palby. Pri ústupe podobne skončila zadná delová veža bitevnej lode Turgut Reis. jednoducho nemohli použiť aj predné delá, pretože Averoff bol šikmo za nimi a strieľal prednými aj zadnými delami (križoval, kým turci plávali priamou kýlovou líniou).

Tak loď vypadá jako loď kvůli odporu vody, v kosmu není zase takovej trabl zařídit, aby letěla širokou placatou stranou (vyrobenou z kvérů) vpřed.

[Aiwendill]

Mozno ta to pobavi, ale boli uz aj take lode na moriach, vid ruske "popovky"

Dost argumentů proti bylo rozumných, ale "děla" ve vesmíru jsou prostě jiný problém, než "děla na vodě". Třetí rozměr dělá velké divy, proto bych například mohl použít protiargument, že v LETECKÝCH SOUBOJÍCH (které jsou střetnutí vesmírných lodí ještě podobnější než manévry námořnictva) "hystoricky" žádné z letadel ROZHODNĚ nespoléhaly na "boční salvu" a zároveň se u nich pro dogfight cenilo především PŘEDNÍ a ZADNÍ pancéřování.

Například existence "páteřního" děla - gigantického kvéru velkého/dlouhého jako celá loď, který prochází celou délkou lodě, palebnou silou a dostřelem se ostatním věžím vysmívá. Taková zbraň se u "moderních bitevních lodí" jak to popisuješ prostě nepoužívá a nejspíš ani nebude. Přesto je to ve vesmírných bitkách případně užitečný kousek výzbroje.

U toho "útoku zezadu" celkem hezké, ale já přece netvrdím, že by měly být všechna hlavní děla otočena permanentně vpřed, jenom aby se tam MOHLA otočit.

U argumentu s možností výbuchu zásobníku munice - buď změnit zásobování municí a nebo si uvědomit, že vesmírné lodě většinou nemají/nepotřebují výbušnou munici. Laser, mikrovlnný svazek, railgunová skoba, kinetický interceptor - to všechno má prostě menší tendenci vybuchovat, než dělostřelecké náboje z WW2.

Lodě mají pancíř jak zboku, tak zepředu Pravda, ne žádný "speciální" navíc, ale ten co mají "normálně", stačí. Při havárce v autě se taky užije čumák jako "deformační zóna" oproti situaci, kdy bys dostal stejnou ránu zboku.

Při rychlosti nejrychlejších bitevních lodí něco okolo 40 km/h a dostřelu hlavní baterie 20 km, znamená to tvoje "za chvíli" při střetnutí stejně velkých a těžkých lodí čtvrt hodiny (za předpokladu, že druhá loď jí jede naproti stejnou rychlostí) Z těch patnácti jim to bude trvat řekněme 5 minut do doby, než se dostanou na dostřel, ze kterého se každá rána trefí. I to je docela dost času na vyčerpání slušného množství munice ze šesti (z devíti) hlavních, vpřed mířících děl (pomocná nepočítaje).

Já se musím přiznat, že mě ta bitva zaujala, tak jsem ji vygooglil, ale na ČJ wikině se o "dopředu orientovaných lodích" nikdo nezmiňuje. Ani se tam nezmiňuje o možných dalších důvodech, proč mohl franskouzský admirál CHTÍT "prohrát".

Ta USS New Orleans má naznačit, že "předek" většinou bývá trochu míň nezbytný pro plavbu lodě, než "záď" a proto je lepší ho vystrčit tam, odkud létají střely.

Nýtování s tím nemá co dělat, předpokládal jsem, že by o 10 vteřin později začali brzdit a zatáčet (s tím, že zatočit už by nestihli). I kdyby urazili nemalou část přídě, byli by na tom s těma jejich zatopovacíma přepážkama MNOHEM líp, než když je čísli bočně skoro všechny. Co se strukturálního poškození týká - je MNOHEM snazší jet v kánoi, která má poškozená žebra, než v kánoi, která je čísnutá přez bok. Ta první má šanci doplout, ta druhá se časem prostě potopí.

Předpokládat ve vesmíru taktickou situaci, kdy jsou lodě navzájem vidět a dokonce se mohou míjet (a být "na druhé straně" cíle než jeho družka z divize) je nerozumné. "přední salva" pokrývá předních 180 stupňů, takže pokud je kapitán tak blbý, aby nepříteli při boji nastavil záď, zaslouží si přesně to, co mu ten nepřítel nadělí.

Argument, že drony zasáhly až střední část je v rozmluvě o dělostřelectvu zhruba stejně relevantní, jako ty řízené střely, co se "jednou beztak minou" jak jsi psal.

Opět je řeč o vodních bitevních lodích bez páteřních děl, mířících "celou lodí" vpřed.

K tomu co psal Air Force ještě dodám, že není problém zařídit nejenom, aby vesmírná loď letěla "placatou stranou" vyrobenou z kvérů vpřed, ale že ta strana může být taky udělaná z přídavného pancíře.
Trochu jako tohle, jenom by měla děla na hydraulické plošině "pod kloboukem" kolmo k trupu tak, aby mohla po vysunutí střílet i vpřed. Jde o to, že když nepočítáme nějáké hypotetické energetické štíty, je pancíř (a manévrovávní) jedinou dnešní obranoou proti "snajpření" těžšími lasery. Jiank "standoff" od cíle by udržovaly bezpilotní menší stroje - trochu jako sloužili torpédoborce v eskadře bitevním lodím.

http://25.media.tumblr.com/tumblr_m5xgu ... o1_400.jpg

Vypadá to sice hrozně, ale je to jediná odpověď, jak opancéřovat (a ozbrojit) co nejmenší část, aby byla loď alespoň z jedné strany slušné odolná a zároveň aby nebyla kvůli váze pancíře neschopná pohybu.

Jo ještě zajímavůstka - našelj jsem nějákou soutěž DARPY o tvorbu mezihvězdné lodě:
http://www.popularmechanics.com/science ... -symposium

[Aiwendill]

Ultramarinus: len pre informáciu k tej bitke pri Mers el kebire.

tu je plánik, ako boli zakotvené tie lode.



Lode boli pripútané k hrádzi kormou a nie provou. to preto, aby mohli v prípade útoku okamžite vyplávať. Čo sa im síce s menšími zmätkami podarilo (aspoň v prípade Strasbourgu a torpédoborcov), ale zároveň nemohli použiť svoje hlavné delá, ktoré v postavení, v akom boli lode zakotvené, mierili na pevninu a nie na more.
Francúzsky admirál nechcel prehráť, jednoducho neveril že briti zaútočia, ked ešte nedávno boli spojenci. Keď to začalo okolo lodí vybuchovať, tak nastal zmätok, v ktorom frnácúzske lode dosť blbo doplatili na svoje blbé rozmiestnenie delových veží. (napr. Strasbourg po vyplávaní z prístavu začal páliť na britské lode, ktoré museli začať konečne manévrovať, lebo dovtedy to bolo ako keby pálili na kačky na rybníku)

K lietadlám a ich bočnej salve: ak tvrdíš to čo tvrdíš, tak by ma veeeeeľmi zaujímalo, prečo montovali na všetky väčšie lietadlá (napr. bombardéry) delové alebo guľometné veže (na vrchu, na spodku, na chvoste, atd).

predpokladať vo vesmíre situáciu, že budeš mať nepriateľa na dvoch a viacerých stranách je viac než rozumné. Predstav si útok na wraithský krížnik len za pomoci jednej blbej pozemskej 304. krížnik manévruje ako šialený aby sa vyhýbal strelám z asgardských diel na 304. Čo by si v tej situácii spravil? Ja by som vyslal F-302ky aby nabehli z boku alebo zozadu na krížnik, kým ja na 304 by som pokračoval v paľbe. Vraví sa tomu nadháňanie lovnej zvere. Buď ho dostanú moje kanóny, alebo rakety z 302iek. A to je len taký úplne jednoduchý príklad nepriateľa na dvoch stranách.

k tej tvojej lodi by som pristupoval ako nepriateľ rovnako, pálil by som do panciera v prednej časti koľko sa len dá a na druhej strane by som poslal stíhačky alebo iné lode, ktoré by ju napadli zozadu, kde nie je chránená. Nemôže byť predsa otočená na všetky strany naraz...

Hmmm a proč se na DNEŠNÍ "větší letadla" už věže převážně nemontují? Nebo proč němci v WW2 používali i "protitankové" bezzákluzové 75mm letadlové dělo napevno zamířené vpřed? Je vždycky snazší (a méně těžké) vytvořit dělo "napevno" mířící vpřed, než stejně velké dělo otočné.

Za WW2 to byla jediná možná obrana proti stíhačkám snažícím se o dogfight a sestřel bombardéru. Dnes už se nemontují prostě proto, že se manévrovací souboj jak jej známe z tehdejších dob stal v podstatě zastaralým.

Situace samozřejmě předpokládá, že mám svoje vlastní stíhačky, a že je palebná síla větší lodě s palebnou silou stíhačky nesrovnatelně větší. Štít+těžké zbraně by se nastavily větší hrozbě, po otravných stíhačkách bys poslal svoje stíhačky a důvěřoval své bodové obraně. Zároveň nikdo netvrdí, že by důležité části za štítem byly naprosto nechráněné - nějákých pár cenťáčků to mít musí ze všech stran - ale víc jak metr pancíře stačí mít jen "na štítě".

Nemůže být samozřejmě otočená na všechny strany naráz.
Jde ale o to, aby mohla jednu stranu vždy otočit k nejsilnějšímu nepříteli a odůvodněně věřit, že jí to může pomoct přežít. Navíc na gigantické vzdálenosti, na které by se takový boj vedl, by prostě nějáké "obchvaty" nebyly takticky zrealizovatelné. Aby se k tobě dostaly stíhačky nepřítele "zezadu" v té správné rychlosti a tak, abys je neviděl na senzorech, nepřítel by je tam musel vypustit před několika dny/měsíci/roky - podle toho, o jaké vzdálenosti pro souboj mluvíme.