Jaký film jste naposledy viděli? (doporučte)

Protože mám teď trochu času (nic člověku neuvolní diář jako odkládání státnic a málo pracovních příležitostí), trochu doplňuju resty.

Následující tři filmy spolu tématem a zpracováním tak trochu souvisejí – všechny jsou více méně slashery (NEPLÉST se slash fiction; slasher je film o vrahovi, co řeže lidi; slash fiction je o LGTB porno; autor těchto řádků dokonce v tom druhém jednou účinkoval; fiktivně tedy).
Uděláme se tedy dojmologickou troj“recenzi“.

Černobylské deníky & The Cabin in the Woods & The Divide
Sdílejí téma pár lidí ve vcelku „uzavřeném prostroru“, po kterých někdo nebo něco jde. Jde vlastně o slashery, ale každý z nich téma pojímá jinak.

Černobylské deníky

Je to sračka, to na úvod. Autor Paranormal Activity (viz výše) se rozhodl udělat „normální horor“ o tom, jak pár studentů jede do Černobylu, tam je začnou lovit mutanti a pak nějak dojde filmový materiál. Jedná se tedy o námět, který byl starý nejpozději v době prvního Evil Dead. Paradoxní je, že na rozdíl od Paranormal Activity mají ČB poměrně kvalitní kameru, scénografii i režii (v rámci možností děje), ale stále jim je vlastní naprosto otřesný syžet.
Jádrem radioaktivního pudla je (jak už to dnes bývá) absence motivace postav a zcela neinvenční vyprávění kopírující sérii „klišé“ – nejprve jim někdo rozbije ve dne auto, pak jako první umře ta nejschopnější postava, následně se začnou v noci ztrácet lidi, samozřejmě jim nejde naladit vysílačka atd. atd. V kombinaci s nudnými postavami (do konce filmu se mi všechny pletly) tak ČB vypadají jako homevideo z cesty lesem, při které se čas od času setmí a účastníci začnou chaoticky běhat po okolí. A pak všichni umřou.
K tomu si připočtěme absenci mysteriózní zápletky, kterou by postavy detektivně řešily, jak se dnes sluší a patří, a došly k šokujícímu konci. Pokud jsem děj pochopil (což nezaručuji), tak mutanti vlastně vůbec nemají nic společného s černobylskou katastrofou, takže by se snímek klidně mohl odehrávat třeba na Žižkově a efekt (včetně mizancény) by byl totožný.
Oren Peli se navíc vzdal pokusu o faux-docu natáčení (tj. nejde o „nalezenou pásku“), takže snímek ztrácí i jakýs takýs apel autenticity.
Pokud byste mi náhodou nevěřili, mrkněte se na IMDB a CSFD. Na prvním snímek 20% uživatelů hodnotí 100%; jinými slovy, buď jde o fanatiky neschopné přiznat objektivně některé chyby, nebo jde o guerilla marketing. Na druhém pěti hvězdičkami hodnotí ČB mmj. uživatelka, která dala hodnocení „odpad!“ filmu Cabin in the Woods. Ale o tom více níže.
Pokud se s takovými lidmi ztotožňujete, řekněte mi to, abych vás mohl navěky ignorovat.
2/10

The Cabin in the Woods (na rozdíl od zmínky výše text obsahuje spoilery)
Pokud byste mi nevěřili razantní doporučení Whedonova hororu o pár študácích, které (také!) v lese něco vraždí, rozebereme si zběžně, proč je tento film tak skvělý, a ve srovnání s ČB působí jako nejlepší film století.
Stejně jako ČB i Cabin používá celou řadu žánrových „klišé“. Pár dětí v chatě, všechny zapadají do zaběhnuté hororové/hollywoodské typologie (fotbalista, blondýna, šprt, hulič, atd.)a jdou po nich zombies. Dokonce i jednotliví smrti vypadají velmi podobě tomu, co jsme už viděli jinde – třeba hned první exitus proběhne v lese, což blahé paměti dává vzpomenout na stromové znásilnění v Evil Dead…
Jenomže jenže! Cabin obsahuje kromě linky v lese i druhou dějovou linku. Ačkoliv ji vidíme už od začátku filmu (vlastně ještě dříve, než nám materiál ukáže študáky), až v průběhu zjišťujeme, co je tato linka zač. Působí už od počátku velmi, velmi divně, a skoro jako by nám někdo do slasheru nastříhal nějaké korporátní drama ve stylu Wall Street. Pokud nechcete vědět víc, přeskočte na třetí film, odhalím totiž skoro vše…
Pointou druhé linky je totiž skutečnost, že vraždy studentů v lese jsou nadálku sofistikovaně orchestrovány vládní agenturou pro boj s paranormálnem, která nemá co se týče utajení a fungování daleko třebas do SGC. Všichni známe story o tom, že staré kultury obětovaly bohům lidi. Dle příběhu Cabin nejde o pověry – je třeba dodnes skutečně přinášet lidské oběti a nikoliv tak, že jen podřízneme pár kusů Homo Sapiens, ale aby byly splněny náležitosti typu „musí trpět“ nebo „musejí se bát, jako by tam nebyl žádný vnější faktor“.
Jinými slovy, Cabin využívá VŠECHNY hororové tropy, ALE ZÁROVEŇ to velmi chytře (a zcela uvěřitelně) ospravedlňuje ve svém fikčním světě. Dalším levelem interpretace je skutečnost, že (oni) nevidění bohové jsou de facto totéž, co diváci hororů – oba chtějí potěšení z gore, potěšení z něčího utrpení, oba chtějí jisté náležitosti svého oblíbeného žánru atd.
Cabin je v podstatě něco jako slasherová verze Truman Show, která si velmi chytře hraje konvencemi žánru a navíc tyto konvence jediným dechem zvládá i popírat.
Tedy podobně jako zmíněný Watchmen či Total Recall.
100% jsem tomu už myslím dal. Na rozdíl od to zvláštní ženštiny na ČSFD…

The Divide

Tohle je taky slasher o pár uzavřených jedincích (mmj. Michael Biehn z Vetřelců nebo Milo Velimitagovičovič či jak se jmenuje ten Peter Petrelli z Heroes), ale trochu jiný. Namísto toho, aby postavy někam jely, jsou celý film na jediném místě – v protiatomovém krytu, kam ve spěchu uprchli, když New York zasáhla atomovka (nikdo neví proč).
A panečku, ačkoliv má film dvě hodiny (tj. skoro o 40 minut víc než ČB) a devět postav (tj. o dvě až tři více než ČB), zvládá kočírovat motivace charakterů, dává jim šanci se vyvíjet (a kam!), zvládá měnit zápletku do nečekaných míst a ve finále vám vyrazí dech stejně jako hutná rána do břicha!
Následují spoilery.
V Divide totiž dochází k totální, ale skutečně TOTÁLNÍ anihilaci lidskosti s tím, jak jsou lidé déle a déle zavřeni v uzavřeném prostředí. Může to vypadat banálně – jenže celý postupný rozklad dává více méně smysl bod od bodu a postavy skutečně vypadají, že mají motivace a důvod se chovat, jak se chovají (tedy než jim zcela rupne v hlavě, a mnozí i poté). Na začátku máme pár postav, z nichž některé nejsou sympatické a jiné ano - a na konci si role totálně přehodí (tedy ti, kteří přežijí). Nehodlám spoilovat (alespoň zatím) více, leč konstrukce zla probuzeného v lidech za nečekaných okolností tu působí skutečně neskutečně mrazivě. Tentokrát tu panáky neloví žádní mutanti, zombies nebo cápek zvenku – tentokrát se loví mezi sebou, ale přitom chvíli trvá, než k tomu dojde, a právě postupný vývoj normální ženský nebo normálního frajírka nebo normálního negra do role psychopatů PO CELOU DOBU SLEDUJEME a v závěru ho třeba i chápeme!
Je nasnadě, že filmu by šlo leccos vyčíst – občasnou vykonstruovanost, přehrávání, nezodpovězení některých narativních otázek (ač to lze brát jako záměr), některé nudnější pasáže. Leč celkově (a díky závěru!) jde ve srovnání s (radičním motivem podobnými) ČB o natolik podařené konzistentní dílo, že vedle něho dozimetr může vyletět nadšením z kůže. Gore tu není nekonečně hnusné, ale je všudypřítomné a trvalé a zvláště ve druhé polovině filmu to vypadá, jako bychom sledovali hodinový klip od Marylina Mansona, který má navíc nemoc z ozáření.
Ano, tématem to působí trochu jako Pán much, ale co se dnes svým tématem něčemu vzdáleně nepodobá.
Za mě 8/10.

Abych tomu dodal stylovou tečku - The Divide ani Cabin in the Woods u nás nešly v kinech, zatímco Černobylské deníky půjdou...

HEHE, tak jsem se na Cabin in the woods podíval a musí říct WTF???? Te nkonec mě dostal (Červené tlačíto: Let' s get party started!!!!! ) A už se kloužou v krvi
7/10

The Divide
tohle dílko jsem viděl už před časem, ale moc pěkně pojato, dobré psycho, co dokáže s lidmi udělat taková událost...
7,5/10

Splice
Netradiční subverze hororu o mutantech - dva vědátoři vytvoří mutanta (s cílem najít nějaký enzym pro léčbu), ale po většinu doby film sleduje vztah tvůrců ke svému výtvoru namísto aby došlo na horor. Na hollywoodský film je to přitom poměrně zajímavá studie psychologických pochododů v dospívání a podobně.
David Hewlett included!
7/10

Defying Gravity (pilot)
[img][./images/thumbs/tv_defying_gravity05_1339413207.jpg]http://www.entertainmentwallpaper.com/images/desktops/movie/tv_defying_gravity05.jpg[/img]
Seriál o tom, jak realistická kosmická výprava letí ke všem planetám, je přiznaně inspirovaný dvoudílným britským dokumentem Space Odyssey: Voyage to the Planets. Díky neuvěřitelně unylému ději je ale bohužel výrazně horší. Nezachraňuje to ani můj oblíbenec Ron Livingston (který tak skvěle hrál mizantropa v Bratrstvu neohrožených); jednoduše proto, že tu není CO hrát.
3/10

The First World War (TV dokumentární cyklus)
Zcela nečekaně dokument o První světové... desetidílný. Velmi kvalitně podané, zvláště fajn je skutešnost, že se to fakticky zaměřuje na mnoho různých front a nikolik jen na tu západní. Oceňuji také VELMI KVALITNÍ dramaturgii - cyklus má fakticky nadprůměrně dobré vyprávění a gradování, nemluvě o tom, že popisuje válku otevřeně z obou stran. Německo tu není za evil agresora, ale jeho motivace dávají smysl; co víc, vyvolávají i sympatie. To je dost podstatné při pochopení toho, jak WW2 vznikla z WW1.
Jasně, je to vyprávění o historii, tedy tom, co se stalo. Ale filmaři se rozhodují co, jak a kdy vyprávět - a proto je narativ The First World War dobrý. Když tak v závěru devátého dílu ukáže konec války na východě a přesuny německých jednotek na západ, což vyprávěč (za tklivé melodie) doplní slovy "Germany has now a chance to win the entire war.", tak to vyvolává mrazení a skoro jim v jejich zápase i fandíme (!), a cliffhangerovsky nás zajímá, jak to teda dopadlo, i když samozřejmě víme, jak to celé dopadlo...
Je to celé dostupné na YouTube.
10/10
[img][./images/thumbs/ww1_1339413212.jpg]http://my.telegraph.co.uk/markulyseas/files/2011/08/ww1.jpg[/img]

Prometheus
Ridley Scott je jako pan Weyland z Promethea - vynaložil tolik usilovné práce a všechno to bylo pro nic.
4/10

Caramba, těšil jsem se na to jak malej, ale čím dál častěji tohle slyšim
A když jsem na to šel, lamám praskla žárovka v promítačce a kino (multiplex flora) vedený teenagerama bohužel nebylo schopný ji vyměnit nebo to pustit v jinym z x sálů

Ale k věci...

God Bless America (Bůh žehnej Americe)
Něco jako Volný pád, ale víc psychopatický, tepe do tuposti emerický pop-kultury. Pokud si tedy někdo myslí, že Superstar by měli zaházet shnilejma rajčatama, enjoy

10/10

Lucky Ones (Šťastlivci)
Tři veteráni na cestě přes emeriku - road movie pro militanty. Jeden z velmi mála filmů, kde se vojáci chovají a mluví jako vojáci (i když po fyzický stránce tak moc nevypadaj).

8/10

Limitless (Všemocný)
WTF thriller (dle čsfd Mysteriózní / Sci-Fi / Thriller) o tak trochu jinym feťákovi, přiměřená zápletka, moc fajn zpracování.

7,5/10

A i když to sem tak docela nepatří... sérii Generation Kill zná asi většina, leč musím doporučit knižní předlohu Těsně vedle (One Bullet Away, napsal Nathaniel Fick), která je poněkud (velmi) obsáhlejší a ... no prostě je to kniha, podle který je TV show, snad chápete

Air Force: Takže TV série se jmenuje Generation Kill, protože je natočená podle knížky One Bullet Away. A nemá nic společného s knížkou Generation Kill, kterou napsal jistý Evan Wright, válečný zpravodaj přiřazený k First Recon Battalion v Iráku, o kterých pojednává zmíněný seriál?

Dobře, One Bullet Away napsal ten ex-afghán zkušeňák co jim veliteloval, je to od příjmače přes Afghán, Irák (zmíněnej recon se zmíněnym novinářem ze zmíněnýho seriálu) až po odchod z USMC.

Prosím, kamenuj mě, že je o tom ještě jedna knížka

Ale když už jsi ji nakousl... je dobrá?

EDIT:

Battleship
Nečekal jsem, ale vlastně dost dobrý - pokud teda divák neví nic o fyzice, námořnictvu a nečetl Umění války (ne, nic z toho, co tvrdí že se tam píše se tam nepíše), jinak bitvy těžce x-boxový a vcelku frustrující je i neschopnost využít 9/10 možností těch lodí, ale kamera, soundtrack a takový věci vychytaný, vykrádačky jinejch filmů sice hojný a okatý, ale vcelku se k tomu hodí a ve výsledku se na to kouká moc pěkně...
To, co nedokázali Transformers ani Battle LA - další Den nezávislosti.

8,5/10

Red Tails
Nedívat.
Letadla jsou digitální i když parkujou na letišti v Milovicích (vždyť tam na natáčení měli opravdickou B-17, tak proč v tom filmu nikde nebyla???), negři jsou součastný negři a ne druhoválečný, fyzika nefunguje a vrcholem umění dogfightu je levotočivá zatáčka kterou velkej krutoborec sestřelí každýho helmuta v cestě... patetickej rádobyproslov we fight-WE FIGHT...
Myslel jsem si, že Pearl Harbor je urážkou historie, ale tohle je ještě mnohem mnohem víc.

0/10 srsly

[Klenotka]

Iron Sky - zábavné, vizuálně vymazlené béčko. Líbilo se mi to, ale myslím, že ten hype kolem toho je zbytečný.

Battleship
Jop, tak tohle je skutečně překvapivé. Film, která vizuálem i triky totálně vykrádá Transformers, jež dle postav MUSÍ být stejně hloupý jako Battle LA... a on je přitom lepší než Trans2 i 3 i než Battle LA!
Důvodů je více, ale tím nejpalčivějším jsou postavy. Protagonista Alex je potížista - ale třebas narozdíl od hlavního krutoseržy v Battle LA i vojáčků ve všech Transformerech (a to jedničku miluju) - jsou z jeho osobnosti vyvozeny nějaké zákruty děje a peripetie. A co víc, ne vždy s ním souhlasíme, AČKOLIV vždy víme, proč to dělá. Je to na elementární úrovni (není to Shakespeare...), ale při pohledu na Promethea i minulé invazivní filmy je skoro až šokující, že si nějaký scénárista troufl nevysrat se na pravidla vypravování.
Zadruhé, film je tak trochu něco jako Hvězdná pěchota, čili jistými okamžiky působí skoro jako nepřiznaná parodie. Není to Cabin in the Woods s její dekontrukcí žánru, ale není to ani tupá agitka. Ačkoliv to snímek nepřizná (a knižní verze story to popírá, ale ignorujme ji), emzáci tu vlastně vůbec nikdy neřeknou, co mají za lubem a celý film se jen zoufale snaží navázat kontakt s domovem. Dokonce mnohkrát ušetří civilisty i vojáky, a první salvu vystřelí (vlastně hned dvakrát) lidi. Celé to lze velmi snadno brát jako nevydařené první setkání s emzáky, kde jsou to lidi, kdo celou výpravu vyhladí - a ještě se tomu na konci filmu zasmějí. Battleship to nikdy neřekne naplno (byť původní draft snad řešil, že emzáci jsou vlastně mírově založení; vím, že jsem to někde četl), ale ani to nepopře. A díky tomu ho lze brát oběma typy - jako Top Gun, i jako District 9!
Zajímá mne, jeslti to třeba nebude v directo's cutu (bude-li vůbec), protože bych dal ruku do ohně za to, že jsem dříve někde přímo viděl zmíněné, že emzáci tu jsou klaďasové, které se lidi snaží usmažit co to jde. Na podporu si beru skutečnost, že ufouni vypadaji skoro stejně jako lidi a to včetně obličeje; většinou snaží-li se film o reprezentaci hrozby lidstvu, sáhne po více odcizeném vzhledu...
No a pak to taky po celou dobu pěkně detonuje, design se mazlí s loděma a zasazení je velmi příjemné zpestření od všemožných pěchotních derivátů Black Hawk Down prakticky ve všech dalších invazních filmech za poslední roky. Bergovi čest, vytvořil nám námořní film nové generace!
Jasně, je to plné klišé - ale to nikoho v letním blockbusteru tak nějak nepřekvapí (čest výjimkám!). Dá se u toho bavit - a to je děsivější, dá se nad tím i tak trochu přemýšlet!
4/5
Pardon za chyby, už na to nevidím...

V brzké době si to srovnáme s Transformers 3 a Avengery.

Air Force: Aha... Takže takhle - než byl seriál, tak byla mise Iraqi Freedom, které se zúčastnil také First Recon. K Bravo Company, 2nd Platoon, které velel 1st Lt. Fick, byl přidělen válečný zpravodaj Evan Wright, který v tu dobu psal pro magazín Rolling Stones. Účastnil se celé mise od začátku, v kempu Matilda v Kuvajtu až po dobytí a obsazení Bagdádu. Poté odletěl zpět do Států a napsal článek pro Rolling Stones, s názvem Generation Kill o First Reconu a jejich úkolu ve válce v Iráku. Později to vydal jako knihu, Generation Kill. Právě podle této knížky byl natočen seriál. Cca rok po vydání knížky GK od Wrighta vydal Fick svoji knížku, One Bullet Away. S ní mu, mimo jiné, pomáhal i Wright. Četl jsem obě. Generation Kill je taky dobré čtení, a poznáš, že seriál byl natočen podle Wrightovy knížky, protože to je očima civila, který neviděl ty rozhodnutí velení v pozadí těch událostí. Ani to neviděl očima profesionála, kterým byl Fick.

Doba fikce skončila, přišel čas na zcela subjektivně podané DOKUMENTY!

...aneb, poslední dobou si hodně ujíždím na YouTube, přesněji řečeno na jeho kultuře nezávislých (či upirátěných) dokumentů, které rozebírají, život, vesmír, válku, konec civilizace a vůbec.
Nemám nejmenší chuť se detailně nimrat v tom, jak moc ten který dokument cituje nebo necituje pravdu/lži, a verifikovat to nějakými linky. Jasně, u ufologických věcí se člověk zasměje, jak moc je tam berou vážně. Leč na to, abych pak analyzoval věrohodnost zdrojů o propojení Rumsfelda s nějakou firmou, už nemám čas ani chuť.
Co ale JE ZÁJÍMAVÉ, je prezentace nějaké subjektivní světopravdy a jejího řešení v těch dokumentech. Tyhle typy pořadů totiž nejsou jenom o tom, že reprezentují nějaké fakta (nebo "fakta"), ale nabízejí i řešení. Co z nich vyplývá?

What A Way To Go: Life at the end of Empire
Tenhle dokument velmi svižným tempem nabízí zajímavou myšlenku, že celá naše civilizace už od konce lovců a sběračů je... SLEPÝM RAMENEM EVOLUCE, které utiskuje bezbranné (what a shocking twist) a v podstatě jediným způsobem, proč to posledních X tisíců let funguje, je tenčící se zásoba fosilních paliv. Zajímavý nihilistický náhled do (nejen současné) krize západní kultury, jenž v konečném důsledku lobuje za návrat k... čemu vlastně? Nejspíše k nomádskému způsobu života, který ale jaksi zase neuživí 7 miliard lidí. Příjemná depka k odpoledni, která například šmahem odmítá technologické řešení problémů (což má svou jistou historickou pravdu).
Jako pseudointelektuálovi živící se od počítače psaním o kultuře mi to ovšem činí jisté problémy. Nejsnazším řešením by dle implikací What a Way To Go zřejmě bylo vyhladit většinu světové populace a žít jako Indiáni.
top názor diskuze: "Too bad the illuminati controls everything and we can't anything becouse everyone's brainwashed"

The Crisis of Civilization
Tenhle dokument je na tom už o něco lépe, byť někomu bude třeba činit problém menší tangenciální laškování s 911 konspiracemi (nicméně, není to nijak elaborováno do hloubky). Ve své podstatě jde o rozbor toho, jak je současná krize (nejen ekonomická, ale spíše morální) jednoduše nakumulením různých bankovních, průmyslových, politických a sociálních problémů, které implikují odstup od spotřební kultury blíže k nějaké formě decentralizace.
Velmi ironicky je tu vidět užívání videí z 50. let, které docela depresivně stavějí tehdejší (reklamní) obsesi konzumem do kontextu s dnešními (nejen nutně levicovými) názory.
Narozdíl od What a Way To Go je tenhle dokument poměrně optimističtější a jde snad i do nějaké vyšší hloubky co se týče argumentů a řešení. Opět vychází z toho, že levné a velmi efektivní energie umožnily současný styl západního života, jenže kvůli docházejícím energiím to půjde do kelu. Řešením je opět lokálnější způsob života a decentralizace.
top názor diskuze: "The most important movie of the century, dare I say."

Why We Fight
Dokument z roku 2010 popisuje... co vlastně? Nejspíše americkou obsesi válkou a ekonomickým kolonialismem, a to, jak "vojensko-průmyslový komplex" zasahuje do globálního dění. V zásadě v tom není nic moc šokujícího (mezi řečníky ostatně patří i ex-prezidentský kandidát McCain) a myslím, že jak zdejší militarologové, tak i anarchisté, by s výstupem souhlasili - jen s tím, rozdílem, že jedni považují za nutné udržovat nějakou formu globální dominance a druzí nikoliv.
Dokument operuje s vžitým termínem "blowback" a poměrně dobře vystihuje, proč není pro svobodnou společnost úplně košér mít zároveň zatajování informací nebo militaristickou rétoriku pramenící z úst vlády. Už se ale nesnaží o nějaké vyvozování důsledků, historické srovnávání (kromě pár zmínek o tom, že USA jsou nový Řím) nebo zpochybnění hrozeb. V zásadě jenom řekne, že od USA se očekává, že bude bojovat, a po padesáti letech to už trochu přehánějí.
Je rozhodně zajímavé si výstup z Why We Fight postavit do kontrastu s tvrzením Stratforu (házel jsem to do nějaké diskuze tento týden), který v zásadě tvrdí, že i přes problémy USA (ať už politické, ekonomické či morální) se můžeme těšit na "americké století", jednoduše proto, že USA jsou už natolik rozjetou velmocí, že je něco jen tak nesloží.
top názor diskuze: N/A

The American Dream By The Provocateur Network
Tohle už vyloženě působí jako agitka snažící se být čímsi jako Kony 2012 (vyšlo to ovšem dříve). Jde o půlhodinové video o tom, jak jsou Rotchildové zlí a měli bychom (resp. Američani) vzít FED útokem a vypálit vůbec všechny banky.
Dokument sice pěkně zjednodušeně vypichuje problém za kulturou půjček/inflací/tisknutím peněz, tentokrát ovšem taky obsahuje řadu sporných tvrzení. Každý tak nějak asi ví, že Rothschildovi udělali některé... sporné byznysy. Nic proti tomu, to je historický fakt. Na druhou stranu, argument "druhá polovina 19. století byla ráj, protože jsme neměli banky" zcela failuje v pochopení historického geopolitické kontextu, tedy toho, že Američani tehdy MĚLI KAM expandovat - a ani tehdy se to nedělo bez poněkud kontroverzních incidentů (Indiáni, Mexiko, Filipíny/Kuba, občanská válka; ne nutně v tomto pořadí). Jak máte pod palcem jakž takž neosídlený kontinent, tak se bez půjček roste snadno, žejo. Není třeba už ani popisovat to, že Rothschild (zmiňovaný jako "Red Shield"; což působí trochu komicky jako "nutná" autocenzura; zvláště v době internetu) je vykreslen jako černá chobotnice, proti níž na konci pořadu bojují jakože-Sparťani (=občani) stylizováni do filmu 300...
Nehledě na váš světozor je tohle už zkreslení, které je v rámci formy (nabádající vyjít do ulic) běžné u každé tupé propagandistické agitky od Kony 2012 po Věčného žida.
Zajímavý je atu rovněž pel na americké hodnoty, resp. ve videu vystupuje (kreslený) Thomas Jefferson varující před bankovním sektorem, což má divák nejspíše chápat způsobem, že USA byly vybudovány bez bank, takže - opět - by bylo fajn se jich zbavit.
Celkem bych ale řekl, že tohle (a nikoliv nějaký Zeitgeist 90210) je budoucnost anti-cosi pořadů. Jednoduché agitky, které apelují na masy. Že se v tom zkresluje, už nějak z hlavy vytěsníme...
top názor diskuze: "boy. you better start researching your history now. You now have a the tools that i didn'y have at your age to start alternative research. Don't believe everyhitng you're taught at school. Don't have knowledge be spoon fed to you & don't be afraid to think for yourself. There is a reason why we're in this mess right now...nothing is random!"


Future By Design [Jacque Fresco]
The guy has a point... Citovaný Fresco je starý futurista, který v podstatě nabízí koncepty čisté, hodné a futuristické civilizace, jež by neutlačovala nikoho (včetně přírody) a podobala by se Star Treku.
Co už ale nenabízí je řešení JAK k této společnosti dojít. Respektive občas říká, že je levnější postavit jeho nové město než aplikovat jeho sociální inženýrství ve starém. Mimo jiné mluví o tom, že je levnější (=efektivnější) stavět všechny budovy stejné, což ve svém důsledku znamená, že architekti nemají co žrát.
Future By Design je tak svým způsobem podobně ujetý jako The American Dream! Dokument říká "mohli bychom mít krásnou civilizaci, stavět ji na zelené louce, ale nevíme, jak na to". Inu, bohužel, z historie se už pár lidí o něco takového pokusilo (zdravím Rudé Khméry) a nedopadlo to zrovna dobře. Fresco je prostě snílek, který si maluje hezké koncepty měst, a zcela při tom ignoruje stávající geopolitiku, ekonomiku, kulturu i spotřebu.
Je to pěkný sen, ale pokud by se jeho realizace ujal někdo jiný, než hnutí pro nenásilný odpor, byly by z toho jatka. Ostatně jako skoro vždy, když se dějiny snažily o historické změny.
top názor diskuze: něco v nějaké hatmatilce...

Collapse - The End Of The Age Of Oil
Tohle jsem viděl asi před dvěma týdny, ale už si o tom prd pamatuju. AFAIK je to další rozebírání (shocking twist!) konce ropy, což nebude fajn, a dojde na lokalizování způsobu života, bla bla bla. Zase se to nimrá v zahraniční politice a tangenciálně to řeší i o 911 konspirace, ale AFAIK to nějak vyloženě nelže.
Co je pozoruhodné je, že se dokument zřejmě snaží o apel na nepřesvědčené lidi - jeho hlavní vypravěč Mike Ruppert ("whistleblower") je totiž nějaký ex-polda, nyní-investigativec (nebo co), který furt kouří, nadává, má kníra a vůbec vypadá spíše jako stereotyp ťaťkovského starého agenta než hipstera s kostěnýma brýlema a divným přízvukem (jako The Crisis of Civilization). Ruppert se samozřejmě objevil i jinde (mmj. prý i v nějakém Zeitgeistu), ale tady to fakt vypadá jako one-man-show.
top názor diskuze: "This film should be obligatory to watch"

Aby se to postavilo do kontextu, koukl jsem se ještě na End of British Empire in Colour, což je přesně o tom, jak to zní. Rovněž doporučuji.

No tak po hlubokých myšlenkách Raye to bude působit jako pěst na oko, ale tak co
American Reunion: Bál jsem se toho, ale musím uznat, že jde o starou klasiku a návrat ke kořenům. Když se k nám dostaly první díly byl jsem dítě a takový "vodvaz" film jsem si nemohl ujít. je tedy dost možné, že ze mě mluví nostalgie, ale mě se líbilo.

Taxikář

Obsah: "Travis Bickle je vojenský veterán, který po návratu z Vietnamu trpí nespavostí. Najde si proto práci jako noční taxikář. Během nekonečného popojíždění „špinavými“ ulicemi New Yorku naráží jen na násilí, drogy a prodejný sex. V dlouhodobě traumatizovaném, frustrovaném Travisovi sílí odhodlání k radikálnímu činu. To v osamělém muži nechtěně posílí jak elegantní Betsy, spolupracující na volební kampani senátora Palantinea, tak nezletilá prostitutka Iris."
Aproximujme si fantastické featury filmu na dnešní dílka...
- hlavní postava začíná jako introvertní veterán a postupně se mění v něco jako Rorschach z Watchmenů...
- městská špína Blade Runnera je dost podobná prostředí Taxikáře. Rozdíl je v tom, že Taxikář není sci-fi.
- depresivní, kriminalitou prolezlý Gotham v Nolanově trilogii, se dost podobá Taxikáři. Rozdíl je v tom, že Taxikář není komiks.
Jaký je vlastně rozdíl mezi superhrdinou v pláštěnce a Andersem Breivikem? Oba si přece myslí, že jsou to bojovníky za právo - právě tohle ve svém plánu velmi obecně Taxikář řeší (resp. je to tam dnes čitelné, film jaksi vznikl tři roky před Breivikovým narozenímí) a řadí se tam mezi americké protiválečné filmy/Novou vlnu ze 70. let.
Smutné jenom je, že na lince pošuka s gunem nezůstane do samotného závěru a ve finále si katarzi rozmyslí (narozdíl třebas od Bad Lieutenanta s Keitelem). Ale třeba nám tím rejža dává na srozumněnou, že vigilantes jsou vlastně fakticky potřeba...
Pokud se vám líbil Drive a libovolné noirovky (takže i Max Payne hry), Taxikáře si jistě dejte. A doporučuju to, i pokud jste ho viděli už dříve - je skvělé, jak i přes silnou dobovou stylizaci, stále zůstává aktuálním. Zrovna včera jsem si pouštěl interview s vývojáři hry Watch Dogs, což je taky o znechuceném a trochu pomateném šiřitelni spravedlnosti v moderním městě. Vývojář říkal něco o tom, že jejich přístup k antihrdinovi pramení z moderní televize a seriálů jako Dexter, Breaking Bad nebo Wired. Je to podle něho velký pokrok, protože v dřívějších filmech, třeba prý Star Wars, byly postavy prý příliš ploché... Uff.
Taxikář ukazuje, že téma osamoceného bojovníka za svobodu, jež je dnes tak populární ve fikci, tu vlatně bylo perfektně zpracováno už dříve. Teď se jen rozhodnou, jestli to neznamená, že 2010s jsou nová 70. léta...
9/10

Iron Sky
Trochu delší hraná epizoda South Parku ... jedna z těch opravdu vydařenejch

9/10

Amazing Spiderman: Pavoučího muže jsem nikdy neměl rád a původní filmy tomu nepomohly. Nový film ho ovšem podal v lepším světle a popravdě by se to i obešlo bez CGI pasáží. Příběh o dospívání šikanovaného chlapce... I can relate.