Následující tři filmy spolu tématem a zpracováním tak trochu souvisejí – všechny jsou více méně slashery (NEPLÉST se slash fiction; slasher je film o vrahovi, co řeže lidi; slash fiction je o LGTB porno; autor těchto řádků dokonce v tom druhém jednou účinkoval; fiktivně tedy).
Uděláme se tedy dojmologickou troj“recenzi“.
Černobylské deníky & The Cabin in the Woods & The Divide
Sdílejí téma pár lidí ve vcelku „uzavřeném prostroru“, po kterých někdo nebo něco jde. Jde vlastně o slashery, ale každý z nich téma pojímá jinak.
Černobylské deníky

Je to sračka, to na úvod. Autor Paranormal Activity (viz výše) se rozhodl udělat „normální horor“ o tom, jak pár studentů jede do Černobylu, tam je začnou lovit mutanti a pak nějak dojde filmový materiál. Jedná se tedy o námět, který byl starý nejpozději v době prvního Evil Dead. Paradoxní je, že na rozdíl od Paranormal Activity mají ČB poměrně kvalitní kameru, scénografii i režii (v rámci možností děje), ale stále jim je vlastní naprosto otřesný syžet.
Jádrem radioaktivního pudla je (jak už to dnes bývá) absence motivace postav a zcela neinvenční vyprávění kopírující sérii „klišé“ – nejprve jim někdo rozbije ve dne auto, pak jako první umře ta nejschopnější postava, následně se začnou v noci ztrácet lidi, samozřejmě jim nejde naladit vysílačka atd. atd. V kombinaci s nudnými postavami (do konce filmu se mi všechny pletly) tak ČB vypadají jako homevideo z cesty lesem, při které se čas od času setmí a účastníci začnou chaoticky běhat po okolí. A pak všichni umřou.
K tomu si připočtěme absenci mysteriózní zápletky, kterou by postavy detektivně řešily, jak se dnes sluší a patří, a došly k šokujícímu konci. Pokud jsem děj pochopil (což nezaručuji), tak mutanti vlastně vůbec nemají nic společného s černobylskou katastrofou, takže by se snímek klidně mohl odehrávat třeba na Žižkově a efekt (včetně mizancény) by byl totožný.
Oren Peli se navíc vzdal pokusu o faux-docu natáčení (tj. nejde o „nalezenou pásku“), takže snímek ztrácí i jakýs takýs apel autenticity.
Pokud byste mi náhodou nevěřili, mrkněte se na IMDB a CSFD. Na prvním snímek 20% uživatelů hodnotí 100%; jinými slovy, buď jde o fanatiky neschopné přiznat objektivně některé chyby, nebo jde o guerilla marketing. Na druhém pěti hvězdičkami hodnotí ČB mmj. uživatelka, která dala hodnocení „odpad!“ filmu Cabin in the Woods. Ale o tom více níže.
Pokud se s takovými lidmi ztotožňujete, řekněte mi to, abych vás mohl navěky ignorovat.
2/10
The Cabin in the Woods (na rozdíl od zmínky výše text obsahuje spoilery)
Pokud byste mi nevěřili razantní doporučení Whedonova hororu o pár študácích, které (také!) v lese něco vraždí, rozebereme si zběžně, proč je tento film tak skvělý, a ve srovnání s ČB působí jako nejlepší film století.
Stejně jako ČB i Cabin používá celou řadu žánrových „klišé“. Pár dětí v chatě, všechny zapadají do zaběhnuté hororové/hollywoodské typologie (fotbalista, blondýna, šprt, hulič, atd.)a jdou po nich zombies. Dokonce i jednotliví smrti vypadají velmi podobě tomu, co jsme už viděli jinde – třeba hned první exitus proběhne v lese, což blahé paměti dává vzpomenout na stromové znásilnění v Evil Dead…
Jenomže jenže! Cabin obsahuje kromě linky v lese i druhou dějovou linku. Ačkoliv ji vidíme už od začátku filmu (vlastně ještě dříve, než nám materiál ukáže študáky), až v průběhu zjišťujeme, co je tato linka zač. Působí už od počátku velmi, velmi divně, a skoro jako by nám někdo do slasheru nastříhal nějaké korporátní drama ve stylu Wall Street. Pokud nechcete vědět víc, přeskočte na třetí film, odhalím totiž skoro vše…
Pointou druhé linky je totiž skutečnost, že vraždy studentů v lese jsou nadálku sofistikovaně orchestrovány vládní agenturou pro boj s paranormálnem, která nemá co se týče utajení a fungování daleko třebas do SGC. Všichni známe story o tom, že staré kultury obětovaly bohům lidi. Dle příběhu Cabin nejde o pověry – je třeba dodnes skutečně přinášet lidské oběti a nikoliv tak, že jen podřízneme pár kusů Homo Sapiens, ale aby byly splněny náležitosti typu „musí trpět“ nebo „musejí se bát, jako by tam nebyl žádný vnější faktor“.
Jinými slovy, Cabin využívá VŠECHNY hororové tropy, ALE ZÁROVEŇ to velmi chytře (a zcela uvěřitelně) ospravedlňuje ve svém fikčním světě. Dalším levelem interpretace je skutečnost, že (oni) nevidění bohové jsou de facto totéž, co diváci hororů – oba chtějí potěšení z gore, potěšení z něčího utrpení, oba chtějí jisté náležitosti svého oblíbeného žánru atd.
Cabin je v podstatě něco jako slasherová verze Truman Show, která si velmi chytře hraje konvencemi žánru a navíc tyto konvence jediným dechem zvládá i popírat.
Tedy podobně jako zmíněný Watchmen či Total Recall.
100% jsem tomu už myslím dal. Na rozdíl od to zvláštní ženštiny na ČSFD…
The Divide

Tohle je taky slasher o pár uzavřených jedincích (mmj. Michael Biehn z Vetřelců nebo Milo Velimitagovičovič či jak se jmenuje ten Peter Petrelli z Heroes), ale trochu jiný. Namísto toho, aby postavy někam jely, jsou celý film na jediném místě – v protiatomovém krytu, kam ve spěchu uprchli, když New York zasáhla atomovka (nikdo neví proč).
A panečku, ačkoliv má film dvě hodiny (tj. skoro o 40 minut víc než ČB) a devět postav (tj. o dvě až tři více než ČB), zvládá kočírovat motivace charakterů, dává jim šanci se vyvíjet (a kam!), zvládá měnit zápletku do nečekaných míst a ve finále vám vyrazí dech stejně jako hutná rána do břicha!
Následují spoilery.
V Divide totiž dochází k totální, ale skutečně TOTÁLNÍ anihilaci lidskosti s tím, jak jsou lidé déle a déle zavřeni v uzavřeném prostředí. Může to vypadat banálně – jenže celý postupný rozklad dává více méně smysl bod od bodu a postavy skutečně vypadají, že mají motivace a důvod se chovat, jak se chovají (tedy než jim zcela rupne v hlavě, a mnozí i poté). Na začátku máme pár postav, z nichž některé nejsou sympatické a jiné ano - a na konci si role totálně přehodí (tedy ti, kteří přežijí). Nehodlám spoilovat (alespoň zatím) více, leč konstrukce zla probuzeného v lidech za nečekaných okolností tu působí skutečně neskutečně mrazivě. Tentokrát tu panáky neloví žádní mutanti, zombies nebo cápek zvenku – tentokrát se loví mezi sebou, ale přitom chvíli trvá, než k tomu dojde, a právě postupný vývoj normální ženský nebo normálního frajírka nebo normálního negra do role psychopatů PO CELOU DOBU SLEDUJEME a v závěru ho třeba i chápeme!
Je nasnadě, že filmu by šlo leccos vyčíst – občasnou vykonstruovanost, přehrávání, nezodpovězení některých narativních otázek (ač to lze brát jako záměr), některé nudnější pasáže. Leč celkově (a díky závěru!) jde ve srovnání s (radičním motivem podobnými) ČB o natolik podařené konzistentní dílo, že vedle něho dozimetr může vyletět nadšením z kůže. Gore tu není nekonečně hnusné, ale je všudypřítomné a trvalé a zvláště ve druhé polovině filmu to vypadá, jako bychom sledovali hodinový klip od Marylina Mansona, který má navíc nemoc z ozáření.
Ano, tématem to působí trochu jako Pán much, ale co se dnes svým tématem něčemu vzdáleně nepodobá.
Za mě 8/10.
Abych tomu dodal stylovou tečku - The Divide ani Cabin in the Woods u nás nešly v kinech, zatímco Černobylské deníky půjdou...


(Červené tlačíto: Let' s get party started!!!!! ) A už se kloužou v krvi



