Updated (kdyby šlo "pro nepřehlednost" psát dva příspěvky pod sebe nebylo by repostování jednoho příspěvku tak nepřehledné...)
Právě jsem dokoukal
Hellboy 2: Zlatá armáda a jsem z toho dost nadšený. Del Toro je rozhodně machr co do imaginace (loutkový úvod do prastarého děle ala LOTR byl osvěžující) a jsem rád, že se z toho nevytratil ten situační feeling, který byl tak nakažlivý u jedničky. Celé je to hrozně nadsazené (v začátku filmu se BPDR i s existencí Hellboye proflákne na veřejnost, ale nikdo to moc neřeší - lidi na ulici nejsou šokováni existencí ďáblů, emzáků a kouzelníků, jenom na Hellboye křičí "Zrůdo"...) a asi mi spíše v hlavě zůstane scéna, kdy se Abe a Hellboy opijí a probírají ženské, než ten závěrečný předpokládatelný souboj. Podobně jako u jedničky je tady epický děj spíše na okrasu (doslova - loutkaři museli být nadšením bez sebe) a jde spíše o to, co si postavy spolu vykládají, přičemž se do toho občas vloží nějaká epická akční sekvence během které Hellboy několikrát tvrdě zahláškuje.
Nevím, mno. I když se mi napodruhé Temný rytíř líbil dost, a i když má IMO druhý Hellboy těžké problémy se scénářem, tak mám z něho takový velmi příjemný pocit, možná více, než jaký jsem měl po Batmanovi...
A tohle rozhodně
je komiksový film, narozdíl od Batmana - se vším dobrým i zlým, co se k tomu váže.
Nicméně, ve chvíli, kdy se do toho začíná poněkud bizardně míchat nějaká osudovost a udělá se dost brutální oslí můstek na třetího Hellboye, tak mi to poněkud nesedlo ke zbytku nadsazeného filmu. Ale třeba to znamená, že ve trojce se vrátí i Karel Roden a nacisti.
A když už jsem u těch nacistů... Kromě Hellboye jsem v týdnu viděl i
Dalekou cestu Alfréda Radoka. Je to film z roku 1949 o holocaustu, přesněji se to dívá na příběh několika Židů z předválečné doby až ke konci WW2, který tráví už v Terezíně.
Ačkoliv je ten film po obrazové stránce hodně zajímavý - jsou tu takové ty složité choreografické scény, kdy ulicí za deště jde tisíc Židů do transportu a je to snímané hodně sugestivně; kamera krouží všude možně, objevují se hodně dlouhé záběry bez jediného střihu; Radok je schopný scénu přepadení bytu/ulice nacisty a jejich odvedení zobrazit záběrem na jednoho unaveného sedícího dědu a správným použítím hudby a zvuků; a v neposlední řadě je tu "válečný děj" posouván dopředu propagandistickými záběry nacistů (včetně záběrů z Triumfu vůle), což s komentářem a hudbou zvláště na cyničtější z nás působí hodně humorně - tak dějově to už tak dobré není a zpětně mi docela dělalo problém říct děj více jak ve dvou souvětích. Stejně tak jsem měl problémy si uvědomit rozdíl mezi několika postavami nebo si pamatovat, kdo v tom Terezíně ještě není a kdo už ano...
Nicméně o děj vlastně moc nejde, každý asi ví, co se tehdy dělo. Zvláště v roce 1949 to muselo být hodně mrazivé, což samozřejmě znamená, že dnes už to nemůže působit stejně. Pokud se více zajímáte o film/holocaust, tak si to sežeňte, jinak zůstaňte raději u Schindlerova seznamu.
No a k tomu jsem viděl
V Brugách, z čehož jsem z tohoto týdne nadšený snad nejvíc. Colin Farrell a Brendan Gleeson jsou londýnští gangsteři, kteří jsou nuceni kvůli nepodařené Farrellově práci odklidit se do města Brugy, ale nakonec se ukáže, že je to přecejen o něco složitější a ve finále se o ně přijede postarat i jejich boss, Ralph Fiennes.
Když to řeknu takhle, mohlo by se zdát, že je to nějaký akční film, nicméně v něm zazní sotva něco před 10 výstřelů a to některé z nich jsou navíc slepé. Je to hodně hodně existencialistické (Farrell chce spáchat sebevraždu) a poetické (celé je to skutečně natáčeno v takové hezčí Olomouci) a s příchutí Tarantina (absurdní dialogy, které nesedí do vážného filmu, ale v realitě by se o takových věcech i gangsteři mohli bavit), nebo možná Coenů (lehce mi to připomělo Fargo). Teď to asi zní docela intelektuálně, nicméně pokud zvládnete černý humor, tak se u filmu docela dost nasmějete.
Rozhodně to nejlepší, co jsem tenhle týden viděl a asi si to dám doprovolně někdy znova. Scena Farrellovi "sebevraždy" nebo dialog mezi dvěma mafiány, jsetli je třetí imaginární mafián na záchodě nebo ne, to jsou prostě dokonalé věci.
