Stargate Battlefront (1x13 Nepřítel nespí)

kopeda: jednou možná jo,ale mi sme ti neřikali někde,my sme řikali všude!

Moony: jj,já vím,jak to myslíš,že když věta pokračuje tak se to tam má dát. To je samozřejmost,ale mě je to docela jedno,já zatim ve svejch povídkách věty tahle nerozděluju. Já myslel,že mu radíte že se to má dát i když věta někde nepokračuje,to sem prostě blbě pochopil.

takže jsem se rozhodlodl že sem dám část mé povídky a vy my prosímvás napište jestli to konečně píšu správně

Daedalos a Hammond po týdnu letu konečně vystoupili z hyperprostoru. Před nimi se rozprostřela planeta země.
K Daedalusovi a Hammondovi se
začala přibližovat jiná loď třídy BC 304. Mezitím na můstek Daedalu
přišel kapitán:
„Pane, právě jsme vystoupili z hyperprostoru.“ upozornil první důstojník.
„Nějaké lodě v blízkosti?“ zeptal se kapitán.
„Jedna loď třídy BC 304, snaží se s námi spojit.“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to.“ rozkázal kapitán.
„Rozumím.“ kývl první důstojník.
„Kapitáne Caldwelli,“ ozvalo se z obrazovky „Tady kapitán Alexej Koževuv,
z ruské lodi Koroljov, mám pro vás důležitou zprávu.“
„Počkat, odkdy mají rusové loď?“ zeptal se udiveně kapitán Caldwell.
„Podařilo se nám získat dostatek materiálu pro stavbu vlastní lodi, tak
jsme podle plánů BC 304 postavili loď, kterou jsme pojmenovali Koroljov,
podle naší předchozí lodi, která byla zničena v bitvě s orii a zbytek materiálu
jsme použili k vyprojektování postavení stíhačky MiG 29SF, postavené podle
poznatků z projektu F 14E.“ odpověděl kapitán Koževuv.
„Dobrá, co je to za zprávu?“ zeptal se znovu kapitán Caldwell.
„Loďstvo lúciánské aliance, které má za úkol napadnout zemi, mění často pozici mezi čtyřmi planetami, na kterých se vyrábějí jejich lodě a my víme
kam zastaví příště, jaffská flotila je na místě, posílám vám souřadnice.“ odpověděl kapitán Koževuv.
„Dobrá, jakmile budeme připraveni, poletíme tam.“ dodal kapitán Caldwell.
„Dobrá, budeme tam na vás čekat, Koževuv konec.“ a ukončil rozhovor.
„Spojení přerušeno, pane, máme ty souřadnice.“ upozornil první důstojník.
„Pošlete Hammondovi zprávu i s souřadnicemi, zadejte nové souřadnice, odlétáme.“ rozkázal kapitán.
„Rozumím.“ odsouhlasil první důstojník.

Mno,já jsem žádnou chybku nenašel Takže jestli budeš takto psát dál,bude míň kritiky a více chvály. Taky zkus víc zapracovat na příběhu,a bude to moc dobrá povídka

EDIT: Ale nějak uprav to zalomení řádků. Já vím že se to sem zkopírujue jinak,ale špatně se to čte,tak zkus to předělat rovnou v psaní příspěvku a párkrát se podívat na náhled,než to odešleš

Ne, je mi líto, ale není to správně. Místo těch teček mají být ČÁRKY! Takže tvoje věta:„Pane, právě jsme vystoupili z hyperprostoru.“ upozornil první důstojník. je špatně, měla by být: „Pane, právě jsme vystoupili z hyperprostoru,“ upozornil první důstojník.
Pak země je z velkým Z.
A luciánská aliance je t krátkým u. chyba nebyla v tom kroužku, ale v délce písmena vůbec.

Tak, přiznám se, že povídku samu nečtu, ale na tento kousek jsem se zaměřil a mám pár výtek.

planeta Země
K Daedalusovi
BC-304
„Pane, právě jsme vystoupili z hyperprostoru,“ upozornil první důstojník. (dále už nebudu upozorňovat)
„Kapitáne Caldwelli,“ (jelikož nečtu, nevím, jestli jsi to nezměnil, ale není Caldwell plukovník?)
odkdy mají Rusové loď
v bitvě s Orii
Loďstvo Luciánské aliance
napadnout Zemi
a my víme kde zastaví příště
zprávu i se souřadnicemi

děkuji za další rady a ty čárky tam radši nepíšu, protože bych si tam nejspíš nasekal ještě víc chyb, takže doufám že mi to prominete

k těm čárkám - v současnosti je chyba v čárkách naprosto ve všech přímých řečech s výjimkou

„Kapitáne Caldwelli,“ ozvalo se z obrazovky „tady kapitán Alexej Koževuv
z ruské lodi Koroljov, mám pro vás důležitou zprávu.“

(kde je tedy chyba ve velkém t a čárce za jménem Koževuv(nemá tam být))

Takže argument "nepíšu je, protože bych nasekal ještě víc chyb" je naprosto zcestný, protože v současnosti jsou, jak jsem již řekl, špatně vesměs všechny věty.

Mě je to dost divný. Ve své povídce jsem ve větě neudělal na konci jedinou čárku,a nikdo mi to neřikal naopak mi povídku chválili. Tady kopedu kritzujete kvuli pár větám ve kterých nebyla. Může mi pls někdo říct proč?

Tvou povídku si upřímně nepamatuji. Každopádně tady chtěl kopeda vědět, jestli to konečně píše správně, tak musím říct, že ne. Já jinak tu gramatiku v povídkách zas tak nehrotím.

Kritizujeme ho, protože to má špatně. Mimochodem ty taky. Já už vážně nevím jak vám vysvětlit to, co vám ve vašem věku má vysvětlovat vaše učitelka češtiny. To je tak bolestivé otevřít povídkovou poradnu a podívat se tam, jak to Eleira vypsala? Tím chtěla zamezit, aby se vám tu neustále ty příklady vypisovali, a pak řekneš...a co jako? Není to dobře a jsou tam chyby, ale když se odstraní jedna, bude se to líp číst a může se zapracovat na jiné. To, že člověk odmítne odstranit chyby ze svého díla mluví samo za sebe. Pravděpodobně mu na tom, co píše nezáleží, ale lidem co to čtou na tom hodně záleží.

zde je šestý díl
snad už bude správně napsán

Díl 6 Velká bitva

Daedalos a Hammond po týdnu letu konečně vystoupili z hyperprostoru.
Před nimi se rozprostřela planeta Země. K Daedalu a Hammondovi se
začala přibližovat jiná loď třídy BC 304. Mezitím na můstek Daedala
přišel kapitán:
„Pane, právě jsme vystoupili z hyperprostoru,“ upozornil první důstojník.
„Nějaké lodě v blízkosti?“ zeptal se kapitán.
„Jedna loď třídy BC 304, snaží se s námi spojit,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
„Kapitáne Caldwelli,“ ozvalo se z obrazovky „Tady kapitán Alexej Koževuv, z ruské lodi Koroljov, mám pro vás důležitou zprávu.“
„Počkat, odkdy mají Rusové loď?“ zeptal se udiveně kapitán Caldwell.
„Podařilo se nám získat dostatek materiálu pro stavbu vlastní lodi, tak
jsme podle plánů BC 304 postavili loď, kterou jsme pojmenovali Koroljov,
podle naší předchozí lodi, která byla zničena v bitvě s Orii a zbytek materiálu jsme použili k vyprojektování postavení stíhačky
MiG 29SF, postavené podle poznatků z projektu F 14E,“ odpověděl kapitán Koževuv.
„Dobrá, co je to za zprávu?“ zeptal se znovu kapitán Caldwell.
„Loďstvo Luciánské aliance, které má za úkol napadnout zemi, mění často pozici mezi čtyřmi planetami, na kterých se vyrábějí jejich lodě a my víme kam zastaví příště, Jaffská flotila je na místě, posílám vám
souřadnice,“ odpověděl kapitán Koževuv.
„Dobrá, jakmile budeme připraveni, poletíme tam,“ dodal kapitán Caldwell.
„Dobrá, budeme tam na vás čekat, Koževuv konec,“ a ukončil rozhovor.
„Spojení přerušeno, pane, máme ty souřadnice,“ upozornil první důstojník.
„Pošlete Hammondovi zprávu i s souřadnicemi, zadejte nové souřadnice, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Jakmile kapitán Koževuv domluvil, Koroljov skočil do hyperprostoru. Po
nějaké době skočili Daedalus a Hammond také do hyperprostoru. Cesta jim trvala asi jen třicet minut a pak obě dvě lodě vyletěli z hyperprostoru
a před nimi se objevila mohutná Jaffská flotila a také čtyři Pozemské
lodě. Byly to Appolo, Sun Tzu, Koroljov a Odysey. Mezitím
na můstku Daedala:
„Pane, právě jsme vyletěli z hyperprostoru,“ upozornil první důstojník.
„Dobrá, přesuňte nás vedle Koroljova,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos se dal do pohybu a brzy se přesunul na místo a Hammond se přesunul hned na jeho pravou stranu. Pak po pěti minutách začaly z
hyperprostoru vylétat nepřátelské Hataky. Brzo počtem převýšili počet
lodí Jaffské a Pozemské flotily. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vystoupilo velké množství nepřátelských lodí,“ upozornil první důstojník.
„Vyšlete F 14 a F 302, palte ze všech zbraní,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Mezitím v hangáru běžel John ke své F 14. Když do ní nasedl a zavřel kryt
kabiny, okamžitě vylétl z hangáru. Mezitím se Daedalos dostal na dostřel
svých zbraní a začal po Hatacích pálit. Pozemští stíhači se mezitím zformovali a vyrazili kupředu nepřátelské formaci. Johnova letka letěla
úplně vepředu, u ní na levé straně letěla letka MiGů 29 a po pravé straně
letka F 302. John se podíval nahoru a uviděl střely z Daedalu, jak zničili
dva nepřátelské Hataky. Zatímco Jaffské Hataky střílely pouze po jednom
cíli, BC 304 si vždy vybrali nejméně dva cíle. Po jednom pálili z dvou
railgunnů a asgardských paprskometů a po druhém pálili z dvou railgunnů
a raketometů. John pak uviděl obří formaci alkeshů a letounů blížící se k němu a rozhodl se vydat poslední rozkazy:
„Dobrá, F 302 zaútočí na Hataky a my s MiGy máme chránit spojenecké
lodě,“ rozkázal John.
„Tady číslo dva,“ ozvalo se, „Rozumím.“
„Tady číslo tři, rozumím.“
„Tady číslo čtyři, rozumím.“
„Dobrá, všichni rozumí, ještě vám připomínám, abyste si rakety šetřili na
alkeshe, Douglas konec,“ a ukončil rozhovor.
Jakmile se Johnova F 14 přiblížila na dostřel svých raket, John vypálil
po jednom z letounů raketu a ten vybuchl. Stejně tak to udělali všechny stíhačky ve formaci. Jakmile John proletěl nepřátelskou formací, otočil
se za jednoho alkeshe, zaměřil ho a vypálil po něm dvě rakety, které
alkesh zasáhly a ten explodoval. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, nepřátelé jsou ve velké přesile,“ upozornil první důstojník.
„Palte dál podle rozkazů,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Mezitím se John dostal za jeden letoun a začal pálit z kanónů. Letoun palbu neunesl a explodoval. Pak se dotáhl za další letoun, který právě
útočil na Jaffský Hatak, a začal po něm pálit z kanónů a ten explodoval.
John se rozhlížel po další své oběti. Ať se podíval kamkoli, všude probíhali nějaké letecké bitky. Bojiště kolem planety bylo doslova zasypáno střelami a explozemi. Každou chvílí byl zničen nějaký ten
Hatak, ať už nepřátelský nebo Jaffský. John se snažil zorientovat, když
náhle začali kolem jeho kabiny začali lítat střely z jednoho letounu.
John začal s F 14 manévrovat, brzo si ho všiml jeden pilot MiGu
a rozhodl se mu pomoct. Dotáhl se za útočící letoun a sestřelil
ho svými 20ti mm kanóny. Pilot MiGu se jmenoval Alexandr Kuzněcov,
jeden z nejlepších ruských pilotů. Díky svým výsledkům to dotáhl až
na velitele perutě MiGů 29 na Koroljovovi. Kuzněcov se rozhodl kontaktovat Johna:
„V pořádku amíku?“ zeptal se Kuzněcov.
„V naprostým,“ odpověděl mu John.
„Příště si dávej větší pozor,“ dodal Kuzněcov a ukončil rozhovor.
Mezitím se podařilo Jackovi vyřadit jednomu Hataku zbraně, pak se
ale jeho číslo dva dotáhl jeden letoun a zničil ho. Jack prahnoucí po
pomstě se pokusil sundat letoun, co zabil jeho dobrého přítele a svými 20ti
mm kanóny ho sestřelil, pak se ale za něho pověsil jeden letoun a začal
po něm střílet. Když se snažil letoun vymanévrovat, všiml si, jak jeden
letoun zničil nějakou F 14. Jack nemohl tušit že ta F 14 patřila Johnovu
číslu tři, podplukovníku Russelu Crovovi. John měl mezitím plné ruce
práce, před chvílí zničil další letoun a teď se chystal zaútočit na alkesh.
Bohužel už neměl žádné rakety. John věděl že kanóny neprorazí trup
alkeshe, ale kdyby se mu podařilo několikrát zasáhnout motory, tak by
mohl alkesh zničit. Začal pálit na alkesh z kanónů a podařilo se mu
motory alkeshe poškodit. Z alkeshe se začal řinout hustý šedý dým, ten ale
otočil hlaveň na Johnovu F 14 a začal po ní střílet. Ten jako by palbu ignoroval a dál střílel po alkeshi. Nakonec po několika zásazích do motoru
alkesh explodoval. Mezitím se bitva začala být v neprospěch Jaffů a Pozemštanů. Početní výhoda Lucianské aliance začala být znát. Mezitím
na můstku Daedala:
„Pane, spojenecké ztráty jsou příliš vysoké, naše štíty jsou na 35%, dochází nám munice, navrhuji ustoupit,“ upozornil první důstojník.
„Palte dál,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
Pak se náhle z hyperprostoru vystoupili tři Asgardské lodě třídy O'Neil a začali pálit po nepřátelských Hatacích. Mezitím na můstku Hammonda:
„Kapitáne, z hyperprostoru vystoupili tři Asgardské lodě třídy O'Neil a
začali pálit po nepřátelských Hatacích,“ upozornil první důstojník.
„To bude Thór,“ uvědomila si Cartrová.
„Kapitáne, Asgardská loď se s námi snaží spojit,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ rozkázala Cartrová.
„Rozumím“ odsouhlasil první důstojník.
„Kapitáne Cartrová,“ ozvalo se z obrazovky,“ tady velitel Asgardské flotily Thór, zachytili jsme vaše vysílání, tak jsme se rozhodli vám pomoct.“
„To je hezký, ale kdo brání vaši planetu?“ zeptala se udiveně Cartrová.
„Naši nový spojenci,“ odpověděl Thór.
„Kdo?“ zeptala se znovu Cartrová.
„Říkají si Anianové, a jsou to ti co nám přiletěli na pomoc, musím už končit,“ a ukončil rozhovor.
„Spojení přerušeno,“ upozornil první důstojník.
Mezitím se Jack pokoušel vymanévrovat útočící letoun, když mu nad
hlavou proletěli střely z 20ti mm kanónů. Bylo to Johnovo číslo čtyři,
James Salivan, který uviděl jak nepřátelský letoun střílel po Jackově F 302 a rozhodl se mu pomoct. Letoun palbu nesnesl a explodoval. James se rozhodl kontaktovat Jacka:
„V pořádku,“ zeptal se James.
„Jo, v pořádku,“ odpověděl Jack.
Mezitím John začal mít problémy, když se pokusil sestřelit další letoun.
Začal střílet z kanónů, ty ale vystřelili jen několik střel a pak náhle přestaly
střílet. Mohlo to znamenat to, že se buďto zasekli nebo došla munice. Tenhle problém neměl jenom John, ale i hned několik Pozemských stíhačů. Všem začala docházet munice. Naštěstí Asgardský útok dezorientoval celou Luciánskou flotilu a mezi nimi vznikl velký zmatek.
To dalo flotile Pozemštanů, Asgardů a Jaffů velkou šanci na vítězství. Mezitím na můstku jednoho Jaffského Hataku:
„Zdá se, že útok neznámé rasy způsobil mezi nimi zmatek,“ upozornil jeden jaffa.
„Pošlete několik lodí, aby je obklíčili,“ rozkázal Ashrak.
Jaffské lodě nepřátelskou formaci obklíčili. Luciánská aliance si uvědomila že je bitva už prohraná, ale překvapivě stále neustupovali. Pak
náhle z hyperprostoru vyletěla jedna obří loď a několik Hataků. Byla to
Goauldská mateřská loď v rukách Lucianské aliance a začala pálit po Appolu. Mezitím na můstku Appola:
„Pane z hyperprostoru vylétla goauldská mateřská loď, střílí po nás,“ upozornil první důstojník.
„Opětujte palbu,“ rozkázal kapitán.
Pak zasáhla Appolo střela z mateřské lodi:
„Štíty na 70%,“ vykřikl první důstojník.
A pak další:
„60%“ vykřikl první důstojník.
„Dostaňte nás odsud,“ rozkázal kapitán.
Appolo se otočilo a plnou rychlostí se oddalovalo od mateřské lodi. Jeden
zásah z mateřské lodi ubral Appolu 10% štítu. Nakonec se Appolu podařilo
jako zázrakem uniknout s požkozením. Mateřská loď pak přesměrovala
palbu na jeden z jaffských Hataků a na pouhé tři zásahy ho zničila. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, mateřská loď ničí Hataky na tři zásahy,“ upozornil první důstojník.
„Palte na ni ze všech zbraní,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos a překvapivě celá Pozemská flotila, začala pálit ze všech zbraní.
Brzy se k nim přidala i Asgardská flotila a několik Jaffských Hataků. Mateřská loď nakonec palbu nesnesla a explodovala. Jakmile byla
mateřská loď zničena, zbytek Lucianské flotily skočil do hyperprostoru.
Vítězství. Mezitím na můstku Hammonda:
„Spojte mě s Asgardskou lodí,“ rozkázala Cartrová.
„Rozumím, můžete,“ přikývl první důstojník.
„Tady kapitán Cartrová, jen bych vám chtěla poděkovat že jste se vložili
do bitvy, bez vás bychom nevyhráli, všichni jsme vašimi velkými dlužníky.“
„Rádo se stalo,“ ozvalo se z obrazovky „Vy by jste jistě pro nás udělali to samé,“ dodal Thór.
„To je pravda, a jen tak mimochodem, můžete mi říct víc o těch vašich spojencích?“ zeptala se Cartrová.
„Dobrá, kdysi žili v galaxii Andromeda dvě vyspělé rasy. Anianové a
Iridiové. Dříve žili obě rasy v míru, pak ale kvůli neshodám mezi nimi
vypukla válka. Nakonec se z Iridiů stala nejmocnější rasa v galaxii Andromeda, zatímco z Anianů se stali psanci, skrývající se před Iridijskými jednotkami,“ vysvětlil Thór.
„Aha,“ podivila se Cartrová.
„Musíme už letět,“ dodal Thór a ukončil rozhovor.
„Spojení přerušeno,“ upozornil první důstojník.
„Už se vrátili všechny stíhačky,“ zeptala se Cartrová.
„Ještě ne,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, jakmile se všechny vrátí, odleťte na Zemi,“ rozkázala Cartrová.
Mezitím John přistál na Daedalos. Za pár minut po Johnově přistání, přistáli na Daedalos všechny zbylé stíhačky, zavřely se dveře hangáru a
John mohl konečně z F 14 vystoupit. Jakmile vystoupil, všiml si že v hangáru výrazně ubylo F 302 a jedna F 14 chyběla. Daedalos se pak
otočil a skočil do hyperprostoru směrem k Zemi.


Konec šestého dílu.

ňák to nikdo nečte no nic snad bude na sedmý díl víc ohlasů

zatím jsem to projel na rychlo.. Ale jinak, dobrý.. Až bude čas, pročtu znova a pořádně..

Nemohl by sis sehnat korektora? Ale jinak poměrně kvalitní povídka.

zde je sedmý díl

a prozatím mi prosímvás promíjejte gramatické chyby. Korektora si zatím sháním.

Díl 7 Období míru

Daedalos hlídkoval na oběžné dráze Země. Klid na něm náhle přerušilo to, že se SGC pokusilo kontaktovat můstek:
„Pane, volají nás z SGC,“ ozval se náhle první důstojník.
„Pusťte to,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
„Kapitáne Caldwelli,“ ozvalo se z obrazovky „Tady generál Landry,
potřebujeme vaši pomoc.“
„Jakou?“ zeptal se kapitán.
„Před dvěma hodinama jsme branou poslali tým, a stále se nám nehlásí,
potřebujeme abyste zaletěli na tu planetu a zjistili co se tam sakra děje,“
rozkázal generál Landry.
„Dobrá, jakmile nám pošlete souřadnice, letíme tam,“ odsouhlasil kapitán.
„Dobrá, souřadnice jsou na cestě, Landry konec,“ a ukončil rozhovor.
„Spojení přerušeno, pane, máme ty souřadnice,“ upozornil první důstojník.
„Zadejte nové souřadnice, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos se otočil a skočil do hyperprostoru. Mezitím v lodní jídelně přišel k sedícímu Johnovi Jack:
„Můžu si přisednout?“ zeptal se Jack.
„Jasně,“ odpověděl mu John.
„Tak, koho dosadili na místo tvého čísla tři?“ zeptal se Jack.
„Povýšili George Wolkera a dosadili ho na místo čísla tři, pak povýšili
Jamese Salivana, moje číslo čtyři a dosadili ho na místo čísla dva, takže mi teď kryje záda, a místo čísla čtyři dosadili nějakého nováčka, ani neznám jeho jméno,“ odpověděl John.
„Aha,“ podivil se Jack.
„A koho dosadili místo tvého čísla dva?“ zeptal se John.
„Mé číslo čtyři, a místo něho dosadili nějakého nováčka, taky nevím jak
se jmenuje,“ odpověděl Jack.
„Aha,“ dodal John.
Po třiceti minutách letu dorazil Daedalos na místo a před ním se rozprostřela planeta. Ona to vlastně planeta nebyla, byl to měsíc obíhající kolem plyného obra. Mezitím na můstek přišel kapitán:
„Pane, právě jsme vystoupili z hyperprostoru, zdá se že kolem planety
je mnoho trosek,“ oznámil první důstojník.
„Vesmírná bitva?“ zeptal se kapitán.
„Nejspíše, pane našli jsme jednu poškozenou loď, zdá se že je orijská,“ upozornil první důstojník.
„Spojte mě s týmem na planetě,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím, pane, něco ruší naše vysílání,“ upozornil první důstojník.
„Co to může být?“ podivil se kapitán.
„Nevím,“ odpověděl první důstojník.
„Můžete mě spojit s týmem na planetě?“ zeptal se znovu kapitán.
„Pokusím se,“ odsouhlasil první důstojník.
Po chvilce:
„Mám to, můžete,“ oznámil první důstojník.
„SG 5, tady kapitán Caldwell, ohlaste se.“
„Kapitáne Caldwelli,“ ozvalo se „tady plukovník Sheehan, máme takový problém, nejde nám zadat adresa.“
„Dobrá, přeneseme vás na Daedalos, důstojníku, přeneste plukovníka
Sheehana a jeho tým,“ rozkázal kapitán.
„Nejde to,“ oznámil první důstojník.
„Cože!“ podivil se kapitán.
„Nevím proč, ale něco pořád ruší signál,“ upozornil první důstojník.
„Neměli bychom být už na Daedalu?“ ozval se plukovník Sheehan.
„Je mi líto, ale nemůžeme vás přenést,“ oznámil kapitán.
„Aha, dobrá, takže vám řeknu co jsme tady našli, našli jsme tady antickou základnu, a v její databázi jsme našli zmíňku o rase, žijící
v galaxii mléčná dráha, a vyspělejší než samotní Antikové. Podle této
databáze byl tento měsíc používán jako obchodní stanice mezi oběmi
rasami. Ta rasa žila s Antiky dlouhá léta ve spojenectví, pak ale všechny jejich lodě odletěli neznámo kam, Antikové se je snažili najít, ale marně,
no to je tak všechno co jsme z databáze vytáhli,“ oznámil plukovník Sheehan.
„Dobrá, tato informace se nám bude jistě hodit, Caldwell konec,“ čímž
ukončil rozhovor.
„Spojení přerušeno,“ upozornil první důstojník.
„Můžete alespoň přenést někoho na orijskou loď?“ zeptal se kapitán.
„Zdá se že ano,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, pošlete tam tým s doktorem Colinsem a majory Wallacem a Douglasem, ať se navlíknou do skafandrů,“ rozkázal kapitán.
„Pane, nevím jestli je nejlepší nápad posílat tam dva piloty z Daedalu,“
upozornil první důstojník.
„Majoři Douglas a Wallace mají zkušenosti s pilotováním mimozemských lodí, budou tam jistě užiteční,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Po pěti minutách na můstku:
„Pane, tým je připraven,“ oznámil první důstojník.
„Přeneste je na orijskou loď,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Důstojník poslal asgardským paprskem tým. Ten se ocitl přímo na můstku lodi. Pak začal mluvit doktor Colins:
„Není, zapnutá gravitace, budu jí muset zprovoznit,“ oznámil doktor Colins.
„Dobrá, já a vojín Ryan půjdeme prozkoumat loď, majoři Douglas, Wallace a vojín Curtis půjdou rovněž a plukovník Williams zůstane s
vámi, počkejte až Colins obnoví gravitaci,“ rozkázal podplukovník Smith.
„Počkejte, mám to právě teď,“ oznámil doktor Colins.
„Konečně,“ podotkl John.
„Dobrá, dejte nám vědět až zprovozníte atmosféru, jdeme,“ rozkázal podplukovník Smith.
John, Jack, Ryan, Curtis a Smith se pomalu odbelhali k východu z můstku, když tu náhle promluvil doktor Colins:
„Počkejte, zapínám podporu života právě teď,“ oznámil doktor Colins a
po celé lodi se rozsvítili světla.
„Sundejte si ty helmy,“ rozkázal podplukovník Smith.
„Konečně,“ podotkl vojín Curtis.
„Odložte je někam, a pokračujte dál podle rozkazů,“ rozkázal znovu podplukovník Smith.
Jakmile dořekl, všichni odložili helmy od skafandrů, a pokračovali v průzkumu lodi. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, mám pro vás špatnou zprávu,“ oznámil první důstojník.
„Jakou?“ zeptal se kapitán.
„Z planety vychází podivné vysílání, zkoušel jsem ho identifikovat.“
„Idenfitikoval jste ho?“ přerušil ho kapitán.
„Pane, zdá se že to vysílání nám znemožňuje vstup do hyperprostoru,“ dokončil první důstojník.
„Takže jsme v pasti,“ podotkl kapitán.
„Ano, přesně tak,“ dodal ještě první důstojník.
Mezitím na Orijské lodi přišli John, Jack a Curtis k lodnímu hangáru, kde bylo jen pár oblivionů:
„Tady by měl být hangár,“ oznámil Jack.
„Mnoho doků je prázdných,“ podotkl John.
„Měli velké ztráty,“ ozval se Curtis.
„Pravda,“ kývl John.
Mezitím podplukovník Smith a vojín Ryan našli něco zajímavého:
„Pane, tohle by jste měl vidět,“ upozornil vojín Ryan.
„Vypadá to jako kryogení komory,“ podotkl podplukovník Smith.
Byly tam asi něco přes sto komor a každá byla zaplněna. Smith se
rozhodl kontaktovat doktora Colinse:
„Doktore Colinsi, našli jsme tady několik kryogeních komor,“ oznámil
plukovník Smith.
„Hned tam budu,“ odsouhlasil doktor Colins.
„Dobrá, budeme tady na vás čekat, Smith konec.“
Mezitím na můstku:
„Pane, tým na planetě se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ rozkázal kapitán.
„Tady plukovník Sheenah,“ ozvalo se „Přišli jsme na to, co vydává to
vysílání.“
„Co to je?“ zeptal se kapitán.
„Jedna z budov v okolí brány, ale nedoporučuji vám na ni útočit, je možné že by její zničení nám mohlo přinést víc škody než užitku,“ odpověděl plukovník Sheehan.
„Dobrá, pokusíme se najít jiný způsob,“ podotkl kapitán.
„Dobrá, Sheehan konec.“
Mezitím na oriiské lodi přišel doktor Colins do místnosti s kryogenyckými komorami:
„Kde jsou ty komory?“ zeptal se doktor Colins.
„Támhle,“ ukázal podplukovník Smith.
Doktor Colins se zadíval a popošel k řídícímu panelu a připojil k němu tablet. Ten začal okamžitě sbírat informace. Po chvilce začal mluvit:
„To je zajímavé, zdá se že ti co jsou v kryogeních komorách jsou stále
naživu,“ podivil se doktor Colins.
„Co by na tom mělo být zajímavého,“ zeptal se udiveně podplukovník Smith.
„Když jsme našli lidi v kryogenních komorách, jejich odpojení od nich
by pro ně většinou znamenala smrt, tady je to ale jiné,“ vysvětlil doktor Colins.
„Chcete tím říct že tyhle lidi můžem oživit?“ zeptal se znovu podplukovník Smith.
„Ano, přesně tak,“ odpověděl doktor Colins.
„Dobrá, zavolám Daedala aby nám sem jedno to zařízení proti převorům poslal,“ kývl podplukovník Smith.
Mezitím na Daedalu:
„Pane, tým na oriiské lodi se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ rozkázal kapitán.
„Tady podplukovník Smith,“ ozvalo se, „našli jsme tady spoustu kryogeních komor a hodláme oživit jednoho převora.“
„Potřebujete antipriorské zařízení,“ přerušil kapitán.
„Přesně tak,“ kývl podplukovník Smith.
„Dobrá, máte ho mít,“ přikývl kapitán.
„Děkujeme, Smith konec.“
„Přeneste antipriorské zařízení do místnosti s podplukovníkem Smithem,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Jakmile domluvil, důstojník okamžitě poslal antipriorské zařízení na místo. Jakmile ho podplukovník Smith uviděl, aktivoval ho a postavil vedle kryogenické komory s priorem. Pak svolal vysílačkou všechny do místnosti:
„Tady podplukovník Smith, všichni se okamžitě dostavte do místnosti s
kryogenickými komorami, Smith konec.“
Ani ne za minutu se do místnosti přiřítili John, Jack a Curtis. John oslovil podplukovníka Smitha:
„O co jsme přišli?“ zeptal se John.
„O nic moc, vytaste zbraně, doktore, otevřete komoru,“ rozkázal podplukovník Smith.
Jakmile podplukovník Smith domluvil, doktor otevřel komoru. Jakmile prior procitl, podplukovník ho oslovil:
„Toto zařízení omezuje vaše schopnosti, jestli budete vzdorovat, nebudeme mít jinou možnost než vás zabít,“ upozornil ho podplukovník
Smith.
„Nechci vám ublížit,“ odvětil prior.
„Potřebujeme vaši pomoc, nemůžeme transportovat naše lidi z planety,“ oznámil mu podplukovník Smith.
„Vím jak dostat vaše lidi zpět a velmi rád vám pomůžu,“ odsouhlasil prior.
„To rád slyším, ale než se dáme do práce, chci vědět jak jste se sem dostali,“ podotkl podplukovník Smith.
„I přes nesouhlas rady oriiů, jsme se vydali vyjednat mír mezi námi a Antiky, ti ale nechtěli o míru slyšet, tak jsme se rozhodli je donutit a podnikali jsme bleskové útoky na jejich hlavní stanoviště, podařilo
se nám udělat jim veliké škody, Antikové ale místo toho aby sedli
k jednacímu stolu, nachystali na nás past, když jsme útočili na tento mesíc, náhle se objevila antická flotila, chtěli jsme skočit do hyperprostoru, ale nešlo to, tak jsme si to museli s ní rozdat, všechny naše lodě byli zničeny, jen my jsme vyvázli s poškozením, pak náhle antikové odletěli a my jsme tady zůstali sami, pokoušeli jsme se přijít
na způsob, jak odsud odletět a ten způsob jsme nakonec objevili, ale použít jsme ho stejně nemohli,“ odpověděl mu prior.
„Proč,“ přerušil ho podplukovník Smith.
„Náš hyperpohon byl příliš poškozen a tady jsme ho spravit nemohli, proto jsme nemohli odletět do naší galaxie a tak jsme se rozhodli zmrazit
a čekat,“ vysvětlil prior.
„Říkal jste že máte řešení toho problému, jaké?“ zeptal se podplukovník Smith.
„Upravili jsme jednu z našich bomb, tak aby po výbuchu vydala signál
který by narušil vysílání a tu bombu jsme namontovali do jednoho oblivionu,“ odpověděl mu prior.
„Jak můžeme vědět že nám nelžete?“ zeptal se nedůvěřivě podplukovník Smith.
„Proč bych vám měl lhát, klině se na toho obliviona podivejte,“ odvětil prior.
„Dobrá, jaký je to oblivion?“ zeptal se znova podplukovník Smith.
„Č. 21,“ odpověděl s klidem prior.
„Dobrá, doktor Colins, major Douglas a vojín Curtis ho půjdou okouknout,“ rozkázal podplukovník Smith.
Všichni tři jmenovaní odešli z místnosti a za chvíli dorazili do hangáru.
Doktor Colins vyhledal pomocí lodní databáze nakopírované do tabletu
jmenovaný oblivion a popošel k němu. Pak napojil tablet k oblivionu a
ten začal sbírat informace. Po chvilce stahování dat řekl:
„Zdá se že ten prior měl pravdu, je tam ta bomba,“ oznámil doktor Colins.
„Nic neobvyklého?“ upozornil John.
„Ne, mám tady i souřadnice, kam má bomba dopadnout,“ odvětil doktor
Colins.
„Já poletím,“ oznámil John.
„Dobře jak chceš, otevírám poklop,“ odsouhlasil doktor Colins.
John vstoupil do oblivionu a řekl:
„Teď ještě jak se to ovládá,“ podotkl John.
„Počkej, tady se ovládá pohon, tady tím kniplem manévruješ, tady to tlačítko na kniplu slouží k palbě z hlavních zbraní a tady tím shazuješ
bomby, jo a protože neumíš oriisky tak jsem ti tady napsal souřadnice,
tohle všechno co bys potřeboval,“ vysvětlil doktor Colins.
„Dobrá, jdu na to,“ dodal John.
„Hodně štěstí, zavírám kokpit,“ řekl ještě naposled doktor Colins.
Jakmile se zavřel kokpit oblivionu, John zapnul motory a pomalu
se přesunul k vratům od hangáru. Doktor Colins pak pomocí tabletu napojeného na hlavní systémy lodi otevřel vrata a John vylétl z hangáru
a otočil se k cíli. Po chvilce letu se náhle ozvala vysílačka v oblivionu:
„Majore Douglasi, slyšíte mě,“ ozvalo se.
„Slyším jasně a srozumitelně,“ odpověděl John.
„Tady kapitán Caldwell, je všechno v pořádku?“
„Vše v naprostém pořádku,“ odvětil John.
„Dobrá, pokračujte v letu, hodně štěstí,“ ukončil kapitán.
Ani ne za minutu vstoupil John do atmosféry a vyrovnal let, když tu náhle se objevili na obzoru dva drony. John zapnul vysílačku:
„Doktore Colinsi, jdou po mě drony,“ upozornil John.
„Odhoďte energetické články, mělo by to být to tlačítko vpravo nahoře,“
oznámil doktor Colins.
„Dobrá,“ dodal John.
John zmáčkl to tlačítko a z oblivionu vyletěl modře svítící energetický článek a drony se na něj doslova sesypaly a explodovaly. John pak s
oblivionem pokračoval v cestě, pak uviděl dvě budovy, když tu náhle
z jedné z nich vylétlo pět dronů. John vypustil energetický článek a tři
drony ho zasáhli, ale dva proletěli a začali sledovat oblivion. John chtěl
původně vypustit další energetický článek, ale uvědomil si že když zničí
tyhle, přílítnou další. Místo toho se prudce otočil a začal pálit po budově,
ze které drony vylétli. Jeho střely narazily na štít, ten ale dlouho nevydržel a brzo začali na trup dopadat střely z oblivionu. Pak se ale drony přiblížili příliš blízko a John musel zanechat palby a začal manévrovat. Nakonec se mu podařilo několika šikovnými manévry dostat drony na delší vzdálenost a mohl na budovu zaútočit. Podařilo
se mu dostat tak blízko že mohl použít bomby. Párkrát vystřelil z hlavních zbraní a pak začal shazovat bomby. Pár bomb spadlo vedle, ale
několik zasáhlo budovu a ta se zbortila. Drony ale Johna stále pronásledovaly, ten ale vypustil energetický článek, drony se na něj vrhly a explodovaly. John se pak vyrovnal a blížil se k cíli. Než na něj
shodil bombu, kontaktoval ještě naposled doktora Colinse:
„Doktore Colinsi, jdu shodit tu bombu,“ oznámil John.
„Pamatujte že bomba musí dopadnout přesně,“ upozornil doktor Colins.
„Dobrá, Douglas konec,“
John se rozhodl že na cíl zaútočí střemhlav. Začal prudce stoupat a pak náhle se prudce stočil dolů, srovnal se na dané souřadnice, vypustil bombu a těžce vyrovnával let. Nakonec se vyrovnal jen těsně na vrcholky stromů. Bomba cíl zasáhla, ale překvapivě to žádný extra výbuch neudělalo. Mezitím na můstku orijské lodě:
„Můžeme skočit do hyperprostoru,“ oznámil nahle prior.
„Kontaktujte Daedalos,“ rozkázal podplukovník Smith.
„Počkat, někdo se s námi snaží spojit,“ ovětil prior.
„Pusťte to,“ rozkázal podplukovník Smith.
„Tady major Douglas, shodil jsem tu bombu,“ oznámil John.
„Zdá se že úspěšně, vraťte se zpátky na oriiskou loď,“ podotk podplukovník Smith.
„Dobrá, Douglas konec.“
Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, náš hyperpohon a asgardský paprsek fungují,“ upozornil první
důstojník.
„Přeneste tým z planety,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím, pane, tým na orijské lodi se s námi snaží spojit,“ oznámil
první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ osouhlasil první důstojník.
„Tady podplukovník Smith,“ ozvalo se „jsme připraveni skočit do hyperprostoru,“
„Udělejte to,“ rozkázal kapitán.
„Dobrá, Smith konec.“
„Spojení přerušeno, tým z planety je na palubě,“ oznámil první důstojník.
„Nastavte souřadnice Země, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
Daedalos se otočil a skočil do hyperprostoru. John mezitím přistál na orijské lodi. Pak skočila orijská loď do hyperprostoru také.


Konec sedmého dílu