4. V obležení„Kolik máme času do vystoupení z hyperprostoru?“ křikl Rodney, který právě doběhl udýchaný do řídící místnosti Atlantidy.
„Ehm, okolo třinácti minut.“ odpověděl Chuck.
„Mohl, byste nám konečně vysvětlit ten váš plán?“ vmísil se do rozhovoru Woolsey.
„Nemám moc času, hmm no, budu potřebovat tak atomovku obohacenou naquadahem, dále nějaké výbušniny C4 k odpálení a hlavně B-24GR z Apolla…“ začal vysvětlovat Rodney.
„Vy jste se zbláznil!“ odvětil Woolsey a kroutil při tom hlavou.
„Prostě vytvořím obrovskou bombu, na kterou dáme ten vysílač, nalákáme je a zbavíme se jich najednou.“ vychrlil ze sebe Rodney a odběhl pryč.
„Proč musí pokaždé něco explodovat?“ řekl zoufale Woolsey a běžel za Rodneym.
Rodneyho laboratoř - 10 minut do výstupu z HP„No Radku, kde si byl celou dobu… Nemáme moc času.“ stěžoval si Rodney.
„Hele, byl jsem celou dobu na Apollu, abych zajistil B-24GR. Tak co je tak akutního, že sem musel přijít až sem?“ zeptal se Radek.
„Potřebuju, aby si B-24GR a taky 2 naquadahové atomovky z Apolla vyjmul a nějak je spojil.“ řekl Rodney a dál dělal cosi na počítači.
„Rodney…, teď jsem tam byl!“ Nadával Radek.
„Ehm, jo tak se můžeš zas vrátit.“ odsekl Rodney a dál ho nevnímal.
Radek něco česky zanadával a naštvaně odběhl pryč.
Jen co odběhl, přišel do laboratoře také John:
„Slyšel sem, že chceš rozebrat Apolla na nějakou bombu. Pokud je to pravda, tak se to Ellisovi nebude moc líbit.“
„Jak sem se na Apolla díval, tak už je z něho stejnak jenom vrak na náhradní díly.“ řekl rychle Rodney a dál horlivě pracoval.
„Jo ještě sem se chtěl zeptat, proč letíme zrovna na M2P-638. Pokud si vzpomínám, tak ses tam už nechtěl vrátit, kvůli těm “létajícím“ opicím?“ Zeptal se John.
„Tak za prvé: neletíme na planetu, ale k planetě. A za druhé: Budeme potřebovat nějakou bránu na orbitě. Jo a za třetí: Ty opice jsou mi ukradený…“ odpověděl Rodney.
„Jasně. Myslím, že už to chápu.“ odvětil posléze John: „Vytvoříš bombu, kterou nacpeš do brány, na ní nalepíš ten vysílač, oni přiletí a pak BOOM.“
Rodney se na něho skepticky podíval a řekl: „Ehm, jo.“ a jen co to dořekl, podíval se na hodinky a začal panikařit: „Sakra, máme jen 8 minut do výstupu z hyperprostoru! Johne promiň, ale běž pryč, nemám na tebe čas.“ řekl Rodney a začal hledat vysílačku.
„Ty máš zase náladu…“ odpověděl Sheppard a šel směrem ke křeslu.
„Radku, jak si na tom? Máme už jen 4 minuty.“ řekl McKay jen, co si uvědomil, že vysílačku má celou dobu za uchem.
„Už sem odmontoval B-24GR a teď k tomu přidělávám ty atomovky.“ odpověděl Radek
„Co budeme dělat potom?“ dodal ještě.
„Už jsem dodělal ten transport a časovač, teď už stačí jen namontovat ten vysílač, dát to všechno k bráně a počkat, až přiletí.“
„No, jasně takže my uděláme obrovskou explozi a naquadah v bráně způsobí další. Jo a co ta planeta, ne-li celá sluneční soustava…“
„Pokuď víme tak na té planetě jsou pouze ty létající opice, kterých mě zrovna nebude moc líto.“ poznamenal ještě Rodney.
„Tudíž žádné škody…“
„Už to mám hotové. Přenesu se i s tou bombou na Atlantidu.“
„Výborně“ A jen co to dořekl, Atlantida se opět lehce otřásla.
„A do háje, došel nám čas…“ poznamenal zoufale Rodney.
Flotila vystoupila u ohromného prstence planety M2P-638. Když to Rodney vyděl, vzpomněl si na nepříjemný pocit, jak padal v porouchaném jumperu.
„Rodney!“ křikl Radek, který se právě objevil vedle něj spolu s předem připravenou bombou.
„Ehm, promiň, jen sem se zamyslel…“ odpověděl zmateně Rodney a hned se vrhnul na připojení vysílače k připravované bombě.
„Ehm, jo abych nezapomněl, pane Woolsey?“ řekl náhle Rodney do vysílačky.
„Ano?“ reagoval Woolsey.
„Pošlete Arga spolu s Odysseou pryč, aby na ně nezaútočili.“
„Proč?“
„Budeme potřebovat čas, tak s nimi budeme jednat o kapitulaci a přece jen je lepší, když tu budeme jen my.“
„Co prosím?“
„Jenom jako, abychom získali čas…“ ujišťoval Rodney.
„Rozumím.“ řekl Woolsey stroze.
Zbytky Apolla připoutaného na Argu spolu s Odysseou vstoupily do hyperprostoru a Atlantida zůstala ve vesmíru sama. Bohužel ne nadlouho. Minutu poté se tu objevily 4 nepřátelské lodě. Ovšem hned střílet nezačaly, jelikož pan Woolsey okamžitě poslal zprávu o kapitulaci Atlantidy, což je zřejmě překvapilo.
Po chvíli se ozvalo s komunikace:
„Co tak najednou?“
„Chceme si hlavně promluvit.“ prohlásil Woolsey
„Tedy, začneme: Kdo jste?“
„Ehm, právě jsem se chtěl zeptat na to samé…“
„Nevím, zda jste to pochopil, ale otázky budeme klást my…:
Takže ještě jednou: Kdo jste?“
„Ehm“ Woolsey chvíli váhal a pak z něho vypadlo: „My jsme potomci Antiků!“
„Cože? Potomci?“
„Ano, Atlantida je naše dědictví, stejně jako jiné antické technologie.“ spustil Woolsey s přesvědčivým hlasem.
„Aha, pak tedy si dovolíme jisté opatření…“
Po této zprávě byli všichni na Atlantidě zcela zmatení.
„Co tím asi myslel?“ řekl si pro sebe Woolsey. Jenže v tom začal mít jiné myšlenky, jelikož Rodney se ozval, že bomba už je v bráně a, že je připravená za 40 sekund vybouchnout. Woolsey okamžitě vydal rozkaz ke vstupu do hyperprostoru, jenže Sheppard bohužel tento rozkaz nebyl schopen splnit.
Nepřátelské lodě postupně obklíčily Atlantidu a vytvořili jakési silové pole kolem nich a kolem celé Atlantidy.
V tom se náhle ozval Sheppard: „Woolsey, nemůžeme vstoupit do hyperprostoru, něco nás ruší.“
„To musí být to pole, co vytvořili… parchanti…“ zanadával Rodney
„Bezva Rodney a co s tím mám sakra dělat, zruš to odpočítávání, než všichni vybouchneme!“ řekl zoufale Sheppard.
„Bohužel nemůžu, zahesloval jsem to tak, aby do toho nebyl možný žádný přístup… Moje genialita mě jednou zabije…“ naříkal Rodney.
„Sakra Rodney mysli!“ rozčílil se Sheppard.
„Pánové máme 25 vteřin do exploze.“ poznamenal optimisticky Woolsey.
Rodney si uvědomil, co ho čeká, zda něco nevymyslí a tak začal sypat nápady z rukávu.
„Hmm, už vím sken, sken, okamžitě prověřte všechny lodě!“ vykřikl Rodney.
„Ehm, tady.“ odpověděl téměř okamžitě Chuck a podal mu tablet se skenem všech lodí.
„Bingo!“ řekl Rodney a rozzářil se.
„Shepparde, vypusť co nejvíc dronů na tuhle loď.“ dořekl a poslal Sheppardovi data.
Sheppard neváhal a okamžitě vypustil okolo 400 dronů na jednu z lodí. Na spadnutí štítu bylo spotřebováno okolo 250 dronů, ale ten zbytek velice rychle skoncoval s trupem. Jak byla jedna ze 4 lodí zničena, spadlo také celé silové pole.
„8 sekund“ poznamenal Woolsey
„Shepparde můžeme, rychle pryč!“
Jen co toto Sheppard slyšel, neváhal a okamžitě skočil s Atlantidou do hyperprostoru.
Můstek nepřátelské lodě - 1 vteřina po vstupu Atlantidy do HP„Pane, unikli do hyperprostoru a v místní bráně se hromadí energie!“ poznamenala jedna osoba
„Cože?“
Ale na tuto otázku už nebyla odpověď, jelikož od brány se rozzářilo obrovské modro bílé světlo, které se postupně měnilo v masivní žhavou kouli, která ničila vše, co ji přišlo do cesty. Nepřátelské lodě v momentě explodovaly a nezbyly po nich ani trosky, ba ani prach. Vlna byla bohužel tak masivní, že jí neunikla ani planeta…
Věnováno památce všem zvířatům žijících na planetě M2P-638.