část 3. - Velké rozhodnutíZa všechna svá vítězství vděčím bohu, který postihl mé nepřátele zbabělostí a hloupostí
Jen silní přežijí. Není místo pro slabé.
válečný hymnus VenatorůPegasova galaxiesluneční soustava s planetou Atlantika
Hlavní technik a inženýr na Atlantis, Janus, byl pověřen radou aby dohlédl na rozmístění nejmodernějších obranných děl po celém povrchu planety. Jednalo se o jeho vynálezy. Šlo o elektrono-iontové kanóny, schopné několika přesnými a synchronními výstřely, zničit i wraithský křižník a možná i hive. Bohužel šlo jen o dvacet prototypů, které byly dosud nevyzkoušené a účinky výstřelu byly prováděny jen na simulacích. Lanteané je ale nyní již vyzkoušet nemohli, jelikož stopy po výstřelech by mohly odhalit scianské senzory a tím i samotnou polohu zbraní.
Desítky menších nákladních lodí křižují soustavou. Jsou na nich technici, vědci a vojáci. Celá zdejší soustava se připravuje na obranu Atlantis. Jsou rozmísťovány poslední bojové obranné satelity a také poslední minové pole.
Do boje se Sciany byly před několika dny vyslány poslední lodě První flotily. Šlo o dva bitevníky třídy Heliaster a osm lodí třídy Aurora. To byla bojová plavidla Lanteanů, která přežila válku do této chvíle. Tisíce lanteanských uprchlíků bylo již přesunuto do domovské galaxie na Terru. Tam na této vzdálené planetě, se snažily pomoci Atlantis výrobou nových a velmi silných válečných lodí. Otázkou bylo jestli se je podaří vyrobit dřív než Sciané a Wraithové zaútočí plnou silou.
Atlantis brání jen nejnutnější posádka a pět tisíc členů Satelleské gardy. Ostatní gardisté jsou buď někde na záškodnických misích po celé galaxii, kde se snaží chránit nižší rasy na kterých se Wraithové živí, nebo jsou mrtví. Jejich přeměna z povznesených zpět na válečníky nějakou dobu trvá a proto jich je nyní pouze trochu víc jak polovina.
orbita neznámé planety Z hyperprostoru vyletělo bojové uskupení První lanteanské flotily. Poslední velké válečné lodě Lanteanů v Pegasu.
Ihned začaly pálit všemi zbraněmi na wraithské lodě, které zrovna prováděly sklizeň blízké planety. Ty dosti zaskočené překvapivým útokem, v centru Wraithy ovládané části galaxie, se nezmohly na koordinovanou obranu. Během několika málo minut bylo zničeno šest hives a několik křižníků. Lanteanské uskupení zatím neutrpělo větší poškození a bylo plně bojeschopné.
„Štíty na 98% Celá flotila bez vážných poškození.“ Hlásil první důstojník na vlajkovém bitevníku Heliaster.
„Veškerou možnou energii do zbraní! Musíme je zničit co nejrychleji.“ Rozkazoval velitel flotily ze svého křesla na můstku.
Zelené paprsky z energetických zbraní bitevníků, posílené posledními volnými zpm, rozřezávaly hives bez náznaku odporu. Vesmírem se již vznášelo velké množství trosek zničených wraithských lodí a některé i padaly do atmosféry blízké planety, kde se proměnily v ohnivé koule. Wraithské lodě po zjištění, že tento nepřítel je nad jejich síly, začaly vysílat nouzový signál. Jejich stíhači ve snaze oslabit štíty nepřátelských lodí, začali ve formaci sebevražedně nalétávat na lanteanské křižníky, které měli slabší štíty než bitevníky.
„Kontraadmirále zahájily nouzové vysílání!“ Hlásila obsluha senzorů.
„Oznamte flotile okamžitý přesun na souřadnice AL879-158ZV.“ Rozkázal kontraadmirál. Během pár chvil celá flotila vletěla do hyperprostoru s cílem zaútočit na jiném místě. Jedinou šancí Lanteanů byly rychlé a překvapivé údery na nepřátelská uskupení.
Flotila během několika desítek minut znovu opustila hyperprostor. Objevila se blízko jedné ze svých bývalých planet.
„Štíty na maximu! Energetické zbraně nabity! Dronová sila připravena!“ Hlásily zbraňový důstojníci na všech lodích flotily.
„Palte vždy na nejbližší mateřskou loď! Zaměřte se jen na jednu, dokud nebude zničená nebo vyřazená z boje! Primárně zaměřovat zbraňové platformy!“ Rozkazoval kontraadmirál.
Flotila zaútočila na další wraithské lodě s maximální silou. Ty však byly pod lepším velením než předchozí uskupení a útok je tolik nezaskočil. Navíc jich bylo víc a i jejich obrana byla lépe koordinovaná a palebná síla větší. Lanteanské lodě nyní stály proti dvaceti hives a třiceti křižníkům. Zelené výstřely energetických zbraní bitevníků Heliaster a Erantareos ničily hives opět velmi snadno a i drony dělaly svou práci dobře. Během několika málo okamžiků se orbita další planety proměnila ve velkolepé barevné představení, jak se výstřely všech lodí mezi sebou mísily. Avšak Wraithové po chvilce také usměrnily palbu svých lodí vždy na jednu nepřátelskou loď a navíc křižníky dělaly mateřským lodím štíty před palbou lanteanských bitevníků. Štíty Auror, částečně oslabené předchozí bitvou, dlouho takový nápor nepřátelské koncentrované palby nemohly vydržet a velmi rychle ztrácely na síle.
Najednou, aniž by bylo zaznamenáno hyperprostorové okno, se objevila desítka další plavidel. Byla velmi tmavá a dosti splývala s černým pozadím vesmíru.
„Pane senzory zaznamenaly další desítku neznámých plavidel. Jdou velmi těžko zaznamenat. Palebné senzory křižníků mají problémy s jejich zaměřením. Dle našich senzorů se jedná o scianské válečné lodě.“ Hlásila obsluha senzorů na vlajkovém bitevníku Heliaster.
„Ihned přesměrujte palbu bitevníků na ně! Sciané nesmí zůstat nepotrestáni za svoji zradu!“ Křičel kontraadmirál a vztekle vyskočil ze svého křesla.
Scianské štíty však byly mocné a jejich zbraně také. Za pouhých několik málo minut bylo dosti poškozeno šest křižníků třídy Aurora a oba bitevníky dostávaly také svůj příděl nepřátelských střel.
„Pane nepřátelské lodě vypouští stíhače!“ hlásil první důstojník.
„Vyšlete do boje veškeré letky co máme!“ Rozkázal velitel a přitom věděl, že všechny posádky letounů posílá na smrt. Neměli šanci proti přesile wraithských a scianských stíhačů.
„Kontraadmirále všech 70 stíhačů je venku.“
„Ať kryjí naše křižníky. Štíty bitevníků jsou silné. Snad to vydrží.“ Řekl kontraadmirál, ale v jeho hlase se začala objevovat beznaděj. Najednou bitevníkem zatřásla silná exploze.
„Pane, křižník Saratus byl zničen.“ Hlásil důstojník u senzorů, ale než mohl podat celé hlášení, tak lodí otřáslo dalších několik velký výbuchů.
„Kontraadmirále dalších pět doprovodných křižníků bylo právě zničeno a zbylé dva hlásí těžká poškození. Všichni stíhači byly explozemi zničeni. Bitevník Erantareos hlásí kritické poškození integrity trupu a žádají o povolení stažení z bitvy. Naše štíty díky zásahu explodujících křižníků jsou na 20% a paluby 12 až 27 hlásí ztrátu podpory života. Funguje pouze pětina zbraňových platforem. Dronová sila jsou mimo provoz. Podsvětelné motory jsou na 38% výkonu a i další primární systémy začínají kolabovat.“ Hlásil první důstojník.
„Ukončete bitvu! Všem lodím okamžitý únik do hyperprostoru na nouzové koordináty. Odešlete bezpečnou linkou hlášení o našem stavu na Atlantis.“ Rozkazoval kontraadmirál a upřeně pozoroval senzorovou obrazovku, kde svítilo velké množství rudých bodů, které obklíčily jeho lodě.
Úspěšný únik do hyperprostoru však zvládl pouze jeden křižník. Ostatní lodě těsně před vstupem do hyperprostorového okna zničila mohutná nepřetržitá palba scianských plavidel, jejichž zbraně dosáhly maximálního potenciálu.
„Lanteanské lodě zničeny!“ Hlásila neznámá postava na můstku scianské lodě.
„Chyba! Jedna unikla! To je nepřijatelné!“
„Omlouvám se pane. Máme je sledovat?“ Řekl Scian stojící u senzorů a v jeho hlase byl znát strach z neuspokojení velitele.
„Ne! Víme kam letí. Domů. Je čas to vše ukončit a pak vyřídit ta dotěrná zvířata. Spojte mě s wraithskou vlajkovou lodí!“ Řekl velmi důrazně velitel scianské flotily, dle odznaků jeden z nejvyšších velitelů Scianů.
První lanteanské flotile se sice podařilo získat alespoň nějaký čas a trochu opozdit útok na samotnou Atlantis, ale cena byla velká. Lanteanům již nezbývaly žádné válečné lodě, krom několika málo stíhačů a jumperů v hangárech Atlantis. Ta tak zůstala osamocena a bez pomoci.
hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=_hbx378ndsc&feature=rec-HM-fresh+div
hlavní venatorská planetaJednání shromáždění lovců je v plném proudu. Již bylo dohodnuto vše ohledně války a vyslání sil do Pegasu. Domovský svět také již obdržel první zprávy z průzkumných plavidel.
„Naše nynější síly nebudou stačit. Je nutné zmobilizovat všechny složky armády a také připravit Velkou flotilu.“ Řekl jeden ze starších členů shromáždění. Ostatní přikyvovali na znamení souhlasu.
„To však není možné! Nemáme takovou moc abychom dali Velkou flotilu do bojového stavu. Kodex jasně stanovuje moc shromáždění.“ Řekl jeden z mladších členů. Ostatní na něj udiveně koukali, ale museli uznat že má pravdu. Slova se ujal nejstarší Venator, který byl jakýmsi vůdcem celého shromáždění a tím i vůdcem všech Venatorů.
„Ano. To je pravda. Musíme podniknout patřičné kroky. Jelikož všichni souhlasí s nutností mobilizace celé armády a také s povolání Velké flotily, tak v tom nevidím problém. Ihned po ukončení tohoto zasedání se v doprovodu svých zástupců odeberu do chrámu Věčné krve a požádám o přijetí u ….“ Mluvčí se zarazil. Ani jemu jakožto vůdci Venatorů nepříslušelo vyslovit jméno jejich boha nahlas. Všichni se na něj udiveně koukali. Nenechal se však vyvést z míry a pokračoval.
„Požádám o přijetí a o svolení k učinění patřičných náležitostí.“
Poté se v sále ozval bouřlivý válečný pokřik. Jednání bylo ukončeno a nejstarší tři členové shromáždění se chystali na cestu do chrámu Věčné krve.
Všichni moc dobře věděli co je v sázce. Pokud je jejich bůh vyslyší, tak se jim do rukou dostane obrovská moc největších válečných lodí jejich národa. Pokud však jejich bůh bude rozezlen a něco se mu nebude líbit, tak je čeká osud horší než smrt. Osud tak hrozný, že i pro takovéto válečníky a krvelačné lovce, při pomyšlení na něj polije ledový pot. Urychleně tyto nepatřičné myšlenky vypudili z hlav a vydali se na cestu k chrámu.
Tři nejvyšší vůdci venatorského národa přišli k velké a honosné budově. Větší již byla jen budova pro shromáždění. Trojce pomalu vyšla po několika schodech až se zastavili před velkými dveřmi, bohatě zdobenými různými motivy z loveckých a obětních výprav. Ze dveří vyšel Venator. Vzezřením se podobal ostatním, ale jeho oblečení se stávalo z dlouhého purpurového pláště v pase sepnutého stříbrným opaskem s velkou přezkou. Na té byl zvláštní symbol dýky probodávající podivnou lebku. Na opasku byla ve zdobeném pouzdře připnuta zakřivená obětní dýka.
Kněží se příchozím zlehka poklonil, jelikož i v jeho vysokém postavení nebylo radno si rozhněvat vůdce celého národa. Gestem ruky kněží trojici vyzval, aby šli za ním. Skupinka pokračovala chodbami chrámu jehož stěny zdobily sochy a různé rytiny, které zobrazovaly velká vítězství a významné osobnosti historie Venatorů. Skupina došla až do hlavního sálu. Tam byl postaven velký obětní oltář a kolem hořelo množství pochodní, které byly jediným zdrojem světla v sále.
Kněží trojici pokynul, aby šli k oltáři. Ti přistoupily a odložily veškeré zbraně a zbroj. Zůstali jen v jakýchsi kožených kalhotách a v lehkém hrudním kyrysu. Poté jim kněží podal svoji dýku. Každý z trojice si pomocí ní nařízl levou dlaň. Černá krev okamžitě zabarvila jejich ruce. Kněží si dýku vzal nazpět a sál opustil a za sebou neprodyšně uzavřel. Trojice starších přistoupila až k oltáři, na kterém byly patrné stopy zaschlé krve. Položili své zakrvácené ruce na vyznačená místa na oltáři a poklekli. Poté všichni šeptem vyslovily několik podivných slov.
Během pár chvil začal místností proudit velmi žhavý vzduch, ale nikdo z trojice si toho nevšímal. Po chvíli se jednotlivé části jejich oblečení, ale i kůže začaly oddělovat od těla a létat po místnosti. Při tom jasně žhnuly a po chvilce hořely plamenem. Za okamžik asi z důvodu shoření zmizely.
Proud žhavého vzduchu doslova trhal těla Venatorů na kusy. Ti se však ani nehnuli. Byli obklopeni plameny a intenzivně hořeli. Za pár chvil tři těla úplně zmizela.
[img][./images/thumbs/ohnivyvir_1239370813.jpg]http://img57.imageshack.us/img57/9325/ohnivyvir.jpg[/img]

Na třetím měsíci planety se v jeskyni, která byla hluboko v nitru vesmírného tělesa, rozzářil mohutný plamenný vír. Vír během okamžiku zmizel a na jeho místě se objevili tři Venatoři, před chvilkou rozložení v chrámu na popel. Jeskyně byla nyní celá ponořená ve tmě, ale jejich zrak umožňující dokonalé vidění i v noci, jim světlo vynahrazoval. Dva zástupci poklekli a zůstali na místě a jen sledovali svého vůdce. Ten pomalu vykročil vpřed a velmi opatrně šel až k jakési skále, která vyčnívala uprostřed celé jeskyně.
Tam se najednou objevila podivná lebka. Vypadala trochu jako venatorská, ale byly na ní jisté nesrovnalosti až podivnosti. Vůdce Venatorů poklekl a čekal.
„Kdo si žádá mou přítomnost? Kdo se opovažuje mne rušit?!“ řekl neznámý, velmi nevrlý hlas a lebce přitom modře zářily oči.
[img][./images/thumbs/venatorskbh_1239371002.jpg]http://img151.imageshack.us/img151/616/venatorskbh.jpg[/img]
„Arakten Sobaraq. Nynější nejstarší člen shromáždění a tvůj věrný a oddaný služebník.“ Řekl vůdce Venatorů.
„Co si žádá mou přítomnost? Co je tak nutné že mne rušíš?“
„Náš národ byl nucen vstoupit do války. Nepřítel je však silný a ...“
„To vím moc dobře. Proč mne však rušíš Araktene Sobaraqu? Co je tak důležité, že to nedokážeš vyřídit sám a potřebuješ mou božskou pomoc? Nechtěj mne rozezlit zbytečnostmi, sic bude národ lovců mít nového vůdce!“ Řekl hlas velmi výhrůžně a v očích lebky se na chvilku zablesklo.
„Můj pane, přicházím v záležitosti jejíž projednání vyžaduje tvé rozhodnutí. Shromáždění přijalo nutnost mobilizovat celou naši armádu, ale také lodě Velké flotily. Potřebujeme tvé požehnání, nejvyšší.“
„Chcete Velkou flotilu? Ta nebyla ve válce již staletí. Její povolání si vyžádá mnoho mých sil a bude nutno všechny lodě upravit. Je to velké rozhodnutí. Tak velké, že je může udělat pouze bůh. Bůh jímž jsem já.“ Řekl hlas a velmi hrubě a drsně se zasmál. Venatorský vůdce pořád klečel se skloněnou hlavou.
„Dobrá. Jsi dobrým a věrným služebníkem. Oběti tebou přinesené byly ty nejcennější a i celý tvůj národ je mi velmi oddán. Budiž. Poskytnu vám moc Velké flotily, avšak nic nebude jen tak! Chci jako oběť nejmocnější z nepřátelských ras! Chci abyste je obětovali v chrámu Věčné krve! Jejich síla mi mnohonásobně vynahradí sílu použitou k povolání Velké flotily. Vraťte se a vyčkejte na mé znamení.“ Řekl hlas a oči lebky zhasly. Jeskyně se ponořila opět do tmy. Tři Venatoři byli během několika vteřin opět v chrámu před obětním oltářem.
soustava s planetou Atlantika Najednou se na všech lodích i v lanteanských stavbách ozvalo hlášení.
„Zde Atlantis. Všem Lanteanům! Nejvyšší rada nařizuje okamžité stažení všech do města Atlantis. Nepřítel se blíží!“ Ihned po tomto vysílání každý co nejrychleji dokončil svůj úkol a všechny transporty mířili zpět na Atlantis. Tam zatím na hlavní obrazovce dálkových senzorů svítily desítky rudých teček, označující wraithské a scianské lodě. Nejrychlejší měli dosáhnout hranice soustavy do čtyř hodin.
hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=jppobC_Inlk&feature=related
Z hyperprostoru, blízko planety, vyletěla těžce poškozená Aurora. Letěla směrem k Atlantice, ale chvilku po opuštění hyperprostoru vybuchla. Z Atlantis byl vidět na obloze jen záblesk a poté velká ohnivá koule která padala do oceánu. Na obrazovkách města se jen objevila krátká zpráva, kterou těsně před výbuchem posádka odeslala. PRVNÍ FLOTILA ZNIČENA! VŠICHNI MRTVÍ! NEPŘÍTEL V PLNÉ SÍLE!
Než se Lanteané mohli zabývat významem této zprávy, tak během pár chvil na hranicích soustavy, vyletělo z hyperprostoru velké bojové uskupení Wraithů a Scianů. Začali ihned skenovat celou soustavu, ale než mohli cokoliv provést, tak na ně zahájily palbu lanteanské obranné satelity. Ty zničily několik lodí, ale po přeskupení je Sciané zničily. Lodě pokračovaly pomalu dál. Minové pole zachytili Sciané včas, ale několik wraithských křižníků do něj vlétlo. Za svojí nepozornost zaplatili smrtí, poté bylo i ono minové pole zničeno. To vše jen zpomalilo nepřátelskou flotilu, ale nedokázalo zabránit nevyhnutelnému. Útočná flotila se stále přibližovala k Atlantice, i když velmi pomalu a opatrně.
Na Atlantis zněl varovný poplach a všichni se připravovali na útok nepřátelské flotily. Satelleská garda byla připravena odrazit veškeré možné výsadky a v hlavním ovládacím křesle seděl Merdin, připraven pomocí dronů zničit co nejvíce nepřátelských plavidel. Na pevnině byla uvedena dvacítka kanónů do automatického obranného režimu.
Ze senzorů města však bylo patrné, že Atlantis nemá moc velkou naději na odražení útočníků. Dalo se čekat dlouhé obléhání do doby než mocný městský štít zkolabuje a město bude zničeno.
„Připravte město na ponoření. Musíme ho potopit až na dno oceánu. To zeslabí sílu wraithských zbraní.“ Rozkazovala Helia.
Když už všechny systémy byly připraveny a město začaly pomalu pohlcovat vody velkého oceánu Atlantiky, tak městské dálkové senzory oznámily další kontakty. Letěli směrem k Atlantis a jednalo se o střední uskupení lodí. Bylo pět hodin letu hyperprostorem daleko. Asi šlo o další Wraithské nebo Scianské posily.
„Merdine hyperprostorem k nám míří další lodě. Budou tu nejdéle za pět hodin. Pokud se i ony přidají k boji, tak nám nezbude nic jiného než město zničit.“ Řekla Helia.