SG: Povídky od M. - Rychlá záchrana...

Tak jsem tu zase. Jelikož už uplynula dlouhá doba, tak jsem se rozhodla sáhnout do mých zásob a vytáhnout něco šíleného. Takže snad se vám to bude líbit.
Opět děkuji Eleiře, za velmi rychlou opravu .
Pěkné počtění.

Neodolatelný major Evan Lorne na deset způsobů, aneb po čem ženy tajně touží!

Pozor, ženy!

V dnešním čísle Líziny kuchařky si můžete přečíst: „Neodolatelný major Evan Lorne na deset způsobů“. Sice nejde tentokrát o masitý (a že je to kus) recept, na jaký jsem zvyklý, ale jde o zachycení jeho úžasné postavy...ehm...povahy.
Tak tedy, jak bylo naznačeno na začátku, Evana a jeho povahu si můžeme rozdělit na deset stručných bodů. Na začátek začneme něčím lehčím a pak budeme postupně přidávat. Samozřejmě jde o majorovy nejlepší repliky. Tak tedy, připravte se! Jdeme na to!

1) Major Evan Lorne – Velitel:
„Hej, chlapi, poslouchejte! Dávám rozkaz! Dva vpravo a dva, včetně mě, vlevo!“

2) Major Evan Lorne – Ochránce bezbranných a chudých:
„Ještě jednou šáhneš na koupelovou kačenku doktorky Braunový a zabiju tě...“

3) Major Evan Lorne – Sklerotik:
„Hergot, kam jsem dal tu cé-čtverku?“
pozn. autora: C4 se nachází v majorově ruce.

4) Major Evan Lorne – Machr:
„To vám tak jednou jdu po lese a proti mně skupinka Wraithů. Stačila mně jen jedna kulka a bylo po nich!“
pozn. přihlížející veverky: Po hysterické scéně do každého vyprázdnil jeden zásobník, vůbec nevnímal, že jsou dávno mrtví.

5) Major Evan Lorne - Vyjednávač:
„Ale no tak, odlož ten granát, nechci to tu pak uklízet...“

6) Major Evan Lorne – Ničitel:
„Uděláme to takhle, vlítnem tam a všechno povyhazujeme do vzduchu...eh, nechal jsem se unést, prostě sjednáme mír.“

7) Major Evan Lorne - MacGyver:
„Bouchni do toho párkrát a ono to pojede...“

8) Major Evík Lorne – Posera:
„Hele, chlapci, schováme se pod stůl a on si to Sheppardův tým nějak vyřeší.“

9) Major Ev Lorne – Nesnesitelný mizera:
John Sheppard – „Který hovado mi dalo na židli lepidlo?!“

10) Major Evan Lorne – Milovník:
„Večeře? V osm? U mě?“
pozn. doktorky: Moc otázek na jednoho. Raději budu souhlasit.


A ještě bonus pro vás, které jste vydržely a neomdlely:

Major Evan Lorne – Neodolatelný:
„Máte někdo gel?“

Naše kuchařka vám právě podala majora Evana Lorna na deset způsobů. Protože takového chlapa upéct je přímo svatokrádež, tak vám v dalším čísle vše vynahradíme. Představíme vám recept na McKayovi - prsíčka s broskví a sýrem. Pro dnešek se s vámi loučí týdeník: „Lízina kuchařka“.

...ok, tak tohle bylo nejlepší, co jsem za poslední dobu četla.... ...doufám, že brzo bude něco dalšího

No nebylo to nejhorší...
Ale spíš se těším na toho McKaye...

jako bych to už někdy četl Úžasný tohle je dokonalý

Teď budu trochu mimo se svým příspěvkem,ale nedá mi to (Tímto se omlouvám Mooony za spam)

Hádejte kdo má dneska svátek!

Toto je spoiler!!!:

Áno! ZUZANA!

Všem děkuji za pěkné komentáře

Anijsha: budiš ti odpuštěn nechutný prohřešek v podobě spamu .Ne, přiznávám se, taky jsme to sem chtěla dát a navíc to není spam, ale důležitá informace, tíkající se tohoto tématu

Tak ta poslední část je fakt dobrá.

Docela mě zájímá, jak takhle rozebereš Rodneyho nebo ještě lépe Zuzku, to by stálo za to s její výbušnou povahou.

No, eh, děkuji za komentář, ale rozebírat ty dva nebudu. Už by to nebylo originální. Na to je potřeba chvilkový nápad a on Lorne byl po ruce.

Pomaly sa posúvam poviedka za poviedkou, raz sa dostanem aj k tej aktuálnej a podľa názvu sa moc moc teším. Ale zatiaľ takto:

někde musíme udělat chybu
uff tak som to zhltla a nezadusila som sa. Opäť skvelé. Veľmi sa mi páčili tie výroky na začiatku každej kapitoly (nedeľu som mala určitú dobu v statuse na facebooku). Evanov jedálny lístok ma zakaždým prizabil - "Kočka z MX-2589" úžasné a tie "morské chaluhy" no proste mňami Vytvorila si medzi Evanom, Zuzkou a Rodneym úžasný vzťah. Zuzka je skvelá postava na povrchu chladná a neprístupná, ale pod povrchom je to citlivý človek s kopou tajomstiev a rán.
Oslava sa mi tiež páčila, len teraz menšia výčitka - John by nebol až taký odporný. On nie je zlý, pařil by tam s nimi (som ticho) ale tak inak naozaj skvelé.
Sa mi páči, že sa zameriavaš na Evana, pretože on bol neprávom v seriály vedľajšia postava, podľa mňa si zaslúži miesto aspoň takto v poviedkach, keď teda nedostal väčší priestor v epizódach.

Přežít znamená žít
waw paráda Mooony. Celú poviedku som bola napätá a bála som sa o Zuzku a Andyho. Páčil sa mi ich príbeh o priateľstve od vojenskej školy. Miestami mi až krv v žilách tuhla a preto som si úľavou vydýchla, keď ich zachránili

Minulosti se nezbavíš
To bola opäť skvelá poviedka. Kto by bol tušil, že sa Mac a Zuzka ešte niekedy stretnú. Predsatava väzenskej stravy bola nechutná (lol v dobrom slova zmysle - proste pekne opísané), ani sa dámam nečudujem, že to šlo von. Úchylní väzni však ako inak no a napokon tá skúška, ktorou museli prejsť. Zasa sa budem opakovať ale proste to bolo úžasné.

Vím že se budu opakovat, ale musím říct: Kdy bude další díl...

Upřímně? Nevím , ale hrozí, že nebudu mít moc času na psaní. Škola začala.

Tak a jsme tu zase. Opět s ničím, co by souviselo s dějem Zuzany Petersonové.
Toto dílo uveřejňuji s věnováním, které náleží všem Mary Sue, které kdy opustili práh pc a vydali se na internet. Ano, ano, i mé Zuzance Petersonové. Chci jen dokázat, že se dají některé zvrácenosti napsat i docela rozumě, v rámci mezí a...

Varování!
Čtěte to jen na vlastní nebezpečí.
!Samozřejmě to žádný autor nesmí brát osobně. Není to namířeno proti nikomu!

Uvědomuji si šílenost a doufám, že jen kvůli mé blbosti někdo přestane psát povídky, to v žádném případě. Já sama budu psát dál a dál pracovat na Mary Sue! Vesle a jen směle

Nejúžasnější anděl

Jmenovala se Anna Andelaidra „bohyně“ O´Neill. Její krásné dlouhé hnědé vlasy odrážely světlo. Oči modré jak studánky byly tak hluboké, že se v nich člověk ztrácel. S její sílou se málokterý muž srovnal. Hbitost ji propůjčovala drobná postava a útlý pas. Kdykoliv se usmála, ukázala řadu nádherně býlích rovných zoubků. Na levém lokti si nechala vytetovat krásného malého dráčka.
Její věk lidi mátl. Nikdo si nedovolil říct, že je starší než dvacet pět, avšak jí bylo dvacet sedm a už to dotáhla na majora! Patřila k jedněm z nejlepších bojových pilotek americké armády. Spousta vyznamenání se jí houpala na uniformě. Hrdinka!
Jenže její minulost nebyla vždy tak nádherná. Patřila k nechtěnému dítěti. Dostala se do dětského domova, kde se jí vedlo špatně. Její krása vzbuzovala v chlapcích touhu a v dívkách nenávist s žárlivostí. Musela se každý den potýkat s nadávkami, urážkami a obtěžováním ze strany chlapců. Snažila se od všeho utíkat. Jenže netušila kdo je, kam patří. A pak přišel ten den. Poznala svého bratra Jacka O´Neilla. Vytáhl jí z té žumpy a ukázal ji správou cestu. Bydlela u něj. Tenkrát mu bylo 28. Vděčila mu za vše. Po čase se dostala k programu hvězdné brány, kde se jí dařilo. Jenže sama nebyla se svým životem spokojená. Hledala nějaký smysl. Tenkrát chodila s doktorem Jacksonem. Zažila s ním nádherné chvilky. Po jeho první smrti se sním už znovu nedala dohromady. Nechala se převelet na Atlantis.
„Tak jsem tady,“ pronesla do tichého pokoje. Nechala klesnout tašky na zem. Přešla ke dveřím balkónu a otevřela je dokořán. Nechala, aby jí vítr cuchal vlasy a slunce se odráželo v jejích dokonalých vlasech. Vychutnávala si teplo a dočerpávala energii.
Za zamyšlení ji vytrhlo klepání. Otočila se ve své dokonalosti. Přešla ke dveřím, které ladným pohybem ruky otevřela. Stál za nimi major Lorne. Věnovala mu kouzelný úsměv.
„Majore?“ otázala se. Rukou jej pozvala dále. „Můžu pro vás něco udělat?“ Zatřepetala řasami.
„Ano, přišel jsme proto, že mi vás doktorka Weirová svěřila na starost. Dám vám seznam, kdy vám začíná služba a takové věci.“ Podal jí papír. Žena do něj nakoukla a s děšením v očích rychle pohlédla na Evana. „Pokud se vám něco nelíbí, tak si budete muset stěžovat někde jinde.“ Odešel.
Krásnýma modrýma očima se zahleděla ven. Rozplakala se, svět nebyl fér a ani ten pěkný major s úžasným zadkem. Vždyť nikdo po ní nemohl chtít, aby pracovala a už vůbec ne, když měla udělané tak krásné nehty. Vlastně se mohla i zašpinit a nebo si něco pohmoždit. Co by maminka říkala na modráky! Nedalo se nic dělat. Vytáhla ze skříňky uniformičku, která odhalovala vše dokonalé na ní, ale zase podle norem zahalovala. Oblékla se a vydala se za povinnostmi. Samozřejmě ve své dokonalosti.
Vyrazila do chodeb a hned na druhé zatáčce narazila do stěny. Omdlela a dokonale se složila na zem. Našel ji John Sheppard. Prvně se podplukovník divil, proč se ta krasotinka válí po zemi, ale pak mu došlo, že mohla omdlít. Znaleckým pohledem si ji prohlédl. Vypadala dobře, tak se rozhodl, že by to byla škoda ji nechat nastydnout. Vzal ji elegantně do náručí a odnesl ji na ošetřovnu, kde si ji vzal do péče Carson Beckett. Jednal s ní jako s květinkou, bál se, že by se ta křehotinka mohla rozpadnout.
Bohyně procitla! Zatřepetala koketně řasami. Zývla. Byla to nuda. Zase nevěděla, kde je. Chvíli si myslela, že se zase zlila do němoty, samozřejmě dokonale. Dokonce by tomu nasvědčovalo i to, že si nic nepamatovala. Jenže tentokrát tomu tak nebylo. Nenene, ona se neopila, jen špatně vytočila zatáčku. Teď měla elegantní bouli na čele. Hnedle se rozplakala, takhle přece nemohla mezi lidi.
„Jakpak jste se vyspinkala, Sluníčko?“ oslovil ji nějaký pěkný hřebeček. Musel to být doktor Carson Beckett. „Mimochodem jsem Carson Beckett, velím tady tomu zvěřinci, jménem ošetřovna.“ Ona to věděla! Dokonalá! Doktorovému vtipu se jak jinak zvonivě zasmála. Málem popukaly skla, ale Carson si připadal jak v rajské zahradě.
„Vyspinkala jsem se nádherně,“ pronesla dokonalým a melodickým hlasem. Její modré oči se zahleděly do těch doktorových a měla jasno, on je ten jediný. Beckett na tom musel být stejně. Sklonil se a vroucně ji políbil. Jejich polibek přerušil příchod Johna Shepparda.
„Néééééééééé,“ vykřikl zoufale, „ona je mojéééééééé! Jen mojééé!“ ve své zoufalé zoufalosti vytáhl berettu a střelil Carsona. Sledoval jak krvácí na podlahu. „Heheh, jen mojééé! Rozuměl jsi tomu? Budeš si to pamatovat do své smrti!“ Která záhy přišla.
Carson jen zasténal „Anno Andelaidra „bohyně“ O´Neill, miluju tě,“ a vypustil duši. John odfoukl dým valící se stále z jeho koltu a strčil ho do pouzdra. Přišel blíž k bohyni a usmál se na ni.
„Tak co, kotě?“ povytáhl obočí. Jenže Anna se uměla mstít a tak dokonale, že ani nestačil zamrkat a zabila jej pravým malíčkem na pravé ruce. Jeho mrtvé tělo se skácelo k zemi.
„A nic, zdechlino,“ pronesla tvrdě krasotinka. Vstala. Invaze právě začala. Upravila si své nemocniční roucho a vydala se do chodeb hledat majora Lorna. Jeho hodlala svést, protože vždy on byl její hrdina, pak měla v plánu shodit Weirovou z balkónu a převzít velení nad Atlantidou. Jak ďábelské...muhahaha.
Celý tento jeden plán měl chybu. Evan Lorne vlastně ani neměl zájem a truchlil nad mrtvou přítelkyní Elizabeth Weirovou, ale později podlehl, stejně jako všichni.
Ano, Anna Andelaidra „bohyně“ O´Neill konečně dosáhla uznání a založila vlastní kolonii. Všichni ji na slovo poslouchali. Vždyť byla jejich vzor, jejich bohyně, jejich.... matka, otec i bratr v jednom.

The endík

Samozřejmě, děkuji Anijshe za korekci a za to, že to celé přežila.

jak už jsem říkala Mooony předtím, tahle povídka je zvrácenost! Ještěže není myšlena vážně a je v ní ta nadsázka vidět. Kdyby tomu tak nebylo, tak bych s autorkou přerušila veškterý kontakt

... oslovil ji nějaký pěkný hřebeček.

Z tohoto jsem se málem osypala a myslela, že už fakt vrhnu

Lol, Mooony, tak tohle je zvrácenost.
Ale možná by mi to nepřišlo tak krutě zvrácené, kdybych dneska nečetla kus KVKček a ještě dalších příšerností (autorku nechci jmenovat, protože by si na mě opravdu objednala zabijáka ). Každopádně tohle bylo moc i na mě
Wow. Kde by byl náš svět bez Mary Sue? Z čeho by žili zlí a oškliví kritici, kteří beztak jen závidí autorkám jejich talent, kdyby nebylo podobných povídek s Mary Sue? Nechť je tato povídka pomníkem pro všechny Mary Sue bohyně a anděly, čest vám, dámy

Anijsha: Ehm, díky za názor A u pěkného hřebečka jsem málem šla zvracet i já Chci jen dokázat, že dokáži napsat i něco originálního . Dobře, mlčím...Hej! Kdo hodil tím kamenem?

Eleira: Díky, díky, já si myslím, že kdyby ses dneska pořádně neobrnila, tak to s tebou sekne. Mary Sue je prostě dokonalá a úžasná. Samozřejmě, mi bychom jako autoři "normálních" povídek asi nežili Nemohli bychom si splnit své sny...ok mlčím, nebo ještě někdo bude brát tento proslov vážně...