Znovuzrození - Pyramida - nový díl 17.1.

2The Piko: Wraithy už jsem opravil.

Btw.: už mám další díl i obrázky skoro hotové.

další, další, další!!! další super čtení co se tu dá najít

Tak když je ta středa tak dávám další díl, doufám že se bude líbit a na konci je malá ilustrace. Opět bych poprosil o kometáře a kritiku.

Connexa

„No do prdele, tady je zima. Musí tu být alespoň 30 pod nulou,“ Proběhla mi hlavou myšlenka, když jsem se probudil. Posadil jsem se a začal jsem se rozhlížet kolem, viděl jsem jen stěny ze sněhu a ledu, nade mnou snad kilometr vysoká puklina. Najednou se všechno začalo otřásat a puklina nade mnou se uzavřela.
„Fajn, tma a zima. Lepší to být ani nemůže,“ říkal jsem si pro sebe.
Rozsvítil jsem si malou baterku, co patří k běžné výbavě.
„Cože! Takovou bludičku! To si dělají srandu.“
Šel jsem dál mezi ledovými stěnami, sledoval jsem slabý kužel světla z mojí baterky a šlapal jsem po sněhu, ledu a místy po něčem, co vzdáleně připomínalo betonovou podlahu. Ušel jsem asi tři sta metrů, když se z ledového tunelu pomalu začala stávat chodba. Podle všeho, co jsem věděl, byla rozhodně postavená Antiky. Pokračoval jsem chodbou dál, až jsem došel do místnosti. Světla se sama rozsvítila a já jsem na druhé straně uviděl ovládací křeslo.
„Ou, mazec. Vyzkouším si ho,“ Sedl jsem si do křesla. Byl to neuvěřitelný pocit, jako bych cítil celou základnu uvnitř svojí hlavy. Začal jsem procházet informace o základně, hledal jsem nějaký způsob, jak kontaktovat lidi na povrchu. Naneštěstí skoro nic nepracovalo tak, jak mělo. Polovina základny byla úplně plná ledu a nefungovala vůbec.
„Sakra, jak je možný, že tu nic nefunguje!“ začal jsem nahlas nadávat.
Chvíli jsem tam jen tak seděl a přemýšlel, co budu dělat dál.

Rozhodl jsem se podívat, co je ještě na základně dalšího kromě křesla. Procházel jsem základnou, šel jsem patro za patrem, až jsem došel do místnosti, odkud nevedl jiný východ. Místnost se zdála prázdná. Jen uprostřed na podlaze byly nějaké antické znaky, uspořádané do kruhu, nemohl jsem je přečíst.
„Páni,“ řekl jsem nahlas: „ vypadá to tu skoro jako v pokladnici vědomostí. Jen se to tu zdá větší.“
„Takže jak to tehdy udělali. O´neill přešel přes ten kruh. Tak jdeme na to,“ říkal jsem si v duchu a prošel jsem dovnitř kruhu.
Najednou mě obklopil kužel světla. Nemohl jsem ven. U zdí se objevily nějaké konzoly a průhledné obrazovky. Všechno kromě toho kuželu světla, co mě obklopoval, pohaslo a začalo se ozývat nějaké hučení. Teď už jsem začal panikařit, ale nemohl jsem se dostat pryč. Údaje na několika obrazovkách začaly bláznit a já jsem ztratil vědomí.

„Tak Danieli, kde má ta základna být?“ začal jsem se netrpělivě vyptávat.
„Přímo pod námi,“ Ukázal Daniel prstem dolů: „doufám,“ dodal.
„Tak za pět minut můžeme začít vrtat, doktore. Jen připojíme generátor.“ Oznámil jeden z lidí, co byli s námi.
„Tak první vrt začněte tady.“ Naznačil Daniel nohou kříž na zemi.
„Jasně doktore, jdeme na to.“
Chvíli trvalo, než naši spolupracovníci připravili přístroj na vrtání, ale nevypadalo to jako vrták. Spíš nějaká kruhová platforma na čtyřech podstavcích. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec mi to došlo.
„Danieli, to jsou…“
„Jo.“ Odpověděl mi Daniel.
„Vy jste je vymontovaly z té …“
„Jo, vymontovali jsme je ještě, než Sam s Teal‘ckem odletěli do Idy,“ odpověděl mi znovu Daniel.
„A teď je používáte jako vrták do ledu.“
„Jo je to nejrychlejší způsob a navíc nás pak dostanou dolů.“ Osvětlil mi to Daniel.

„Doktore, jsme připraveni.“ Oznámil jeden z techniků, co se staral o kruhy.
„Tak to spusťte.“
A jak mile se paprsek dotknul sněhu, všechno se začalo třást a přímo pode mnou se otevřela puklina. Padal jsem, padal jsem dlouho ….

„Ježíši, co to zase bylo?“ pokusil jsem se vstát, ale zastavila mě strašná bolest hlavy. Posadil jsem se.
Měl jsem strašně divný pocit, tolik myšlenek, tolik nápadů a dokonce vzpomínek na věci, co se mi nestaly. Jako bych prožil desítky nebo možná dokonce stovky životů, byl to neuvěřitelný, úžasný pocit. Najednou jsem cítil, jako bych všemu rozuměl, nějak jsem věděl, že se musím vrátit ke křeslu. Pomalu jsem se vydal na cestu, šel jsem na jistotu, jako bych těmi chodbami chodil každý den.

Za malou chvíli jsem dorazil ke křeslu a znovu jsem si do něj sednul. Tak, jako vždy, se křeslo rozsvítilo a sklopilo. Začal jsem si znovu procházet obsah místní databáze, znovu jsem hledal, co by mi odsud mohlo pomoci ven. Najednou jsem viděl několik věcí, které mi předtím unikly. Nad křeslem jsem si zobrazil mapu celé základny. U každé budovy svítil nápis označující její funkci. Hlavní budova měla šestiúhelníkový půdorys a kolem byli chodbami a mosty propojeny další menší a několik větších budov. Kolem celé základny byly rozestaveny obrovské trinio-betonové bloky, na kterých stála základna městské lodi. Nad několika dalšími budovami byly nápisy označující továrny, nebo výrobny dílů pro lodě i budovy. Zaujala mě jedna z budov, která ležela mimo hlavní část základny. Nesla nápis experimentální loděnice.

Přiblížil jsem si pohled jen na loděnici a nechal jsem si zobrazit údaje o lodi, která tam kotvila. Byla to poslední loď, kterou antikové na Zemi postavili. Jejich poslední výtvor, jejich poslední odkaz budoucím národům. Po dočtení údajů o lodi jsem začal přemýšlet nad tím, jak se dostat do loděnice. Chvíli jsem si znovu procházel plány základny a uviděl jsem místnost postavenou v asgardském stylu s povědomým zařízením uvnitř. Vyhledal jsem si příkaz k transportu a z křesla jsem se transportoval přímo do kapitánského křesla na loď. Zapnul jsem základní systémy lodi, pak podporu života, štíty a nakonec motory. Už jsem byl skoro připravený, zbývalo už jen vymyslet, jak se dostat přes kilometr ledu. Přemýšlel jsem nad tím snad půl hodiny a pak mě to napadlo: „Štíty aktivní, otevřít střechu a drony zamířit a udělám si cestu.“
Dostal jsem se ani ne do třetiny a už jsem byl skoro bez dronů, tak jsem přešel k další části plánu. Udělal jsem si místo před sebou a skočil jsem do hyperprostoru.

Letěl jsem jen několik vteřin, a když jsem se vynořil z hyperprostoru, ocitl jsem se přímo uprostřed bitvy. Z jedné strany létaly dlouhé modré paprsky a krátké žluté střely, z druhé strany obrovské množství krátkých modrých pulzů.
„To jsou wraitské lodě, co tu chtějí.“ Proběhlo mi hlavou, ale z mých myšlenek mě vytrhla příchozí komunikace z pozemských lodí.
„Tady plk. Caldwell z pozemské lodě Daedalos. Prosím identifikujte se.“
Chvíli bylo ticho, opět jsem se ponořil do svých myšlenek a zároveň jsem procházel údaje o své lodi. Bylo to úchvatné, dokonalé spojení antické, asgardské a dokonce noxské technologie.

Mezitím na Daedalu
„Pane, přímo před námi se otevírá další hyperprostorové okno.“ Oznámil voják od jedné z konzol na můstku.
„Wraitům přiletěly posily?“ zeptal se plukovník Caldwell.
„Negativní pane, je to jen jedna loď. Nemůžeme ji identifikovat, naše senzory neproniknou jejich štíty.“ Odpověděl voják od senzorů.
„Spojte mě s nimi.“ Přikázal plukovník a během okamžiku na něj komunikační kývl, že může začít mluvit.
„Tady plk. Caldwell z pozemské lodě Daedalos. Prosím identifikujte se.“
„Stále se nám nedaří proniknout senzory skrz jejich štíty.“ Řekl senzorový.
„Dobře, nechte je jejich osudu, zaměřte další wratskou loď a palte ze všech asgardských zbraní, railguny jen na obranu.“ Vydal další rozkaz Calldwell a venku doslova zuřilo peklo.

Čtyři pozemské lodě bránili svoji planetu proti dvojnásobné přesile hive a čtyřnásobné přesile křižníků. Odysea, jejíž štíty byly posílené ZPM, se vydala sama proti čtyřem křižníkům, které se snažily obletět bitevní pole a napadnout přímo Zemi. Odysea se během okamžiku dostala na dostřel k prvním dvěma křižníkům a na každý vystřelila dva dlouhé modré paprsky a zároveň prováděla působivý manévr, při kterém se dostala do zad druhé dvojici křižníků, které během okamžiku zničila stejně lehce, jako předchozí dva. Ostatním třem lodím se už nedařilo tak dobře. Apollo s Daedalem společně zničili jednu hive, ale dostali se pod soustředěnou palbu ze zbývajících tří a byli nuceni ustoupit do hyperprostoru. Sun Tzu zničil dva křižníky a vyplýtval více než polovinu kapacity svých štítů a schoval se za neznámou loď, která stále jen tak stála uprostřed bitevního pole.

Najednou se ale neznámá loď dala do pohybu a nechala Sun tzu nechráněného. Ten se dostal pod palbu všech zbývajících lodí a jeho kapitán raději zvolil ústup, aby předešel svému zničení.
Neznámá loď se vrhnula proti nepříteli a během pár vteřin zaměřila všechny tři wraitské mateřské lodě. Vypálila dva paprsky ne nepodobné těm z antického satelitu a doslova rozkrájela wraitské lodě na kousky. Když to zbývající hive a křižníky zpozorovaly, okamžitě se daly na ústup.

„Tady Plk. Mitchel z pozemské lodi Odysea, neznámé lodi. Děkujeme za pomoc. Mohli by jste nám říct, kdo jste? Poznali jsme antické zbraně na vaší lodi.“
Chvíli bylo na všech lodích úplné ticho, které narušovalo jen hučení motorů a generátorů.
„Tady antická loď Connexa, za pomoc nemusíte děkovat, byla to maličkost. Nyní ale musíme letět dál.“

„Tak to by je mohlo na chvíli zabavit,“ pomyslel jsem si a nastavil jsem kurz k antické základně, o které jsem si našel informace v počítači. Potřeboval jsem si doplnit zásoby dronů a taky zjistit víc o tom, co se mi vlastně dole na zemi stalo. Letěl jsem hyperprostorem několik hodin a než jsem usnul, tak jsem si stále v hlavě přehrával, co se mi stalo dole na Antarktidě.

„Miku, Miku,“ volal na mě z dálky ženský hlas. Rozhlédl jsem se. Všechno se zdálo zamlžené, jako by to byl jen špatný sen. Byl jsem zpět na Antarktidě, zpět v té místnosti s kruhem na podlaze. Kolem mě byly nějaké postavy v bílých uniformách, některé pracovali na přístrojích rozestavěných kolem, jiné jen tak postávaly kolem a sledovaly, co se děje.
„Miku, slyšíte mě?“ zeptala se žena, tentokrát z těsné blízkosti. Viděl jsem ji jasně. Zakýval jsem na znamení souhlasu. Stále jsem byl zmatený, nechápal jsem, co se děje. Chtěl jsem utéct, ale něco mě drželo na místě několik centimetrů nad podlahou. Připadal jsem si, jako nějaké pokusné zvíře.
„Miku, ničeho se nemusíte bát, nic neucítíte. Stanete se novým začátkem. Vy změníte všechno. Díky vám se budeme všichni moci vrátit a konečně porazit naše nepřátele.“
Nechápal jsem, co tím myslí. Najednou se kolem mě začaly promítat různé obrazce, poznal jsem v nich antické písmo, ale nedokázal jsem ho přečíst. Obrazce se zase změnily, tentokrát to nebyli nápisy, ale řetězce DNA.

Vzbudilo mě tiché zapípání navigačního přístroje. Byl jsem na místě, ale nebyla tu žádná planeta, žádný měsíc, žádný kus kamene, který by prozrazoval přítomnost obrovské antické základny. Něco nesedělo, zkontroloval jsem svoji pozici v galaxii. Souřadnice byly správné a senzory neukazovy žádné trosky ani energetické anomálie. Co jsem udělal špatně?

[img][./images/thumbs/connexa_3_1291217919.png]http://projectcgi.ic.cz/znovuzrozeni/Connexa_3.png[/img]

[img][./images/thumbs/connexa_2_1291217919.png]http://projectcgi.ic.cz/znovuzrozeni/Connexa_2.png[/img]

[img][./images/thumbs/connexa_4_1291217920.png]http://projectcgi.ic.cz/znovuzrozeni/Connexa_4.png[/img]

[img][./images/thumbs/connexa_1_1291217920.png]http://projectcgi.ic.cz/znovuzrozeni/Connexa_1.png[/img]

[img][./images/thumbs/connexa_5_1291218092.png]http://projectcgi.ic.cz/znovuzrozeni/Connexa_5.png[/img]

Technické info:

Motory: Antická konstrukce, schopné v případě nutnosti dosáhnout až 75% rychlosti světla
Štíty: Kombinace Antických a Asgardských štítů
Maskování: Noxská konstrukce, dovoluje lodi skrýt se před jakýmikoliv známými senzory
Napájení: Zdroj vytvořený na základech technologie ZPM
Zbraňové systémy: Primární : Dvě paprskové zbraně používané převážně na Antických obraných satelitech
Sekundární : Dvě dronová sila
Terciální : 24 větších a 54 menších věží určených především k obraně proti stíhačům a menším lodím
Hangáry: Primární: Dva hangáry pro malé bezpilotní stíhače, každý se třemi vstupy.
Sekundární: Hangár v přední části lodi pro Jumpery nebo jiná větší plavidla.

Už se těšim na další díl ! A ta Connexa je hustá....

podla mna velmi pekne urcite sa tesim na dalsi diel, no dufam ze to nebude trvat dlho.

WOW! Proti předchozímu dílu opravdu obrovské zlepčení! bitva skvělá,nápad ještě lepší! gramatické chyby se najdou ale od toho jsou tady odborníci,ne já jen sem trochu nepochopil ten konec,ale opravdu paráda. ať už je tu další díl!

Díl skvělej jen mám jednu výtku a t odost vážnou...že by jediné lodě schopné ubránit Zemi utekly když je Země napadena a hrozí že veškerý obyvatelstvo bude vysáto??...to se mi nechce zdát...ale tak je to tvoje povídka.. myslím že by bojovali ikdyby měli umřít..

2Daedalos304: čekal jsem že na to někdo narazí, v některém z dalších dílů to dořeším a mezitím:

Toto je spoiler!!!:

ještě měli fintu nebo dvě

2all:dík za komenty, chválu i kritiku a připomínky.

Tak část první, takový krátký díl na zahřátí.

Vyšší sféra

Z ničeho nic se na senzorech objevil obrovský kus pokrouceného kovu.
„Jak je možné, že to senzory neviděly?“ začal jsem rychle pracovat na úhybných manévrech. Loď přestala reagovat na příkazy přes neurální rozhraní. Vstal jsem z křesla a začal pracovat na konzoli před křeslem. Ani na tyto příkazy loď nereagovala. Všude vypadla energie. Už se nedalo nic dělat. Sedl jsem si zpět do křesla. Během několika vteřin kus stanice narazil do přední části lodi. Connexa se začala trhat na části. V okamžiku, kdy se trhliny dostaly k energetickému jádru, obrovský výbuch zničil vše, co zbylo z Alianční stanice.

Vzbudil jsem se. Seděl jsem v kavárně, kolem bylo pár lidí a jediná servírka. Přišla ke mně.
„Co si dáte?“ zeptala se.
„Hmm, přineste mi vajíčka. Jo, vajíčka se slaninou a kafe.“ Snažil jsem se tvářit normálně.
„Dobře hned to bude.“ Potvrdila mi moji objednávku.

O pár minut později mi donesla kafe a příbor.
„Můžu se na něco zeptat?“
„Jistě, jen se ptejte.“ Odpověděla mi servírka.
„Jak jsem se sem dostal?“ zeptal jsem se nechápavě.
„Tak jako všichni ostatní. Vy to nevíte?“
„Ne, vy jste první, s kým mluvím od toho, co jsem se sem dostal.“ Odpověděl jsem jí.
„Zajímavé, to je poprvé od doby, kdy Oma odešla bojovat s Anubisem.“ Řekla udiveně servírka a pokračovala: „vypadá to, že některý z ostatních povznesených vám pomohl se povznést.“

O nějaký čas později
Procházel jsem se ve sféře povznesených po městě udělaném ve stejném stylu jako Atlantida nebo jiná Antická města. Přemýšlel jsem. Proč tu vůbec jsem? Proč mě povznesli? Vždyť jsem nic nedokázal. Z rozmýšlení mě vyrušil nějaký muž, podle vzhledu asi antik.
„Miku, prosím pojďte se mnou. Někdo vás chce vidět.“ Řekl a bez jakéhokoliv dalšího slova se otočil a pomalu šel směrem k centru města. Rozhodl jsem se ho následovat. Taky proč ne, že. Třeba konečně zjistím, čeho jsem to středem. Prošli jsme kolem několika obrovských věží a zahnuli jsme za roh. Tady můj průvodce změnil podobu a zamířil vzhůru. Opět jsem ho následoval, a když jsem byl v půlce výšky nejbližší věže, tak se scenérie změnila. Už se kolem nerozprostíralo město, ale nyní jsem byl uprostřed pouště, nedaleko pyramidy s dvěma vysokými kamennými obelisky před ní. Nedaleko se rozprostíralo Tábořiště s několika málo stany. Můj průvodce zamířil do jednoho z nich. Chvíli po něm jsem vešel i já. Co jsem uviděl, mě docela dost překvapilo.

Vnitřek navenek docela malého stanu byl obrovský. Vypadalo to, jako bych stál na vyhlídkové plošině nad nějakým jezerem, které zakrývala mlha, a na zábradlí kolem hořely pochodně.
„Pojď blíž.“ Řekla tajemným hlasem osoba opírající se o zábradlí.
„Kdo jste?“ zeptal jsem se.
„To není důležité. Pojď, sleduj své přátele na Zemi. Až to budou nejvíce potřebovat, zasáhni. Ostatní nad tebou nemají žádnou moc.“ A jak domluvila, tak zmizela a mlhu nahradil obraz planety.

A protože mám dobrou náladu tak je tu i o něco delší další díl.

Do boje

Země, Antarktida, rok 2024
„Tak co, doktore, jak jsme na tom?“ zeptal se Generál O´neill.
„Skvěle generále. Poslední zbytky lešení byly rozebrány, všichni jsou v bezpečné vzdálenosti. Můžeme vyrazit.“ Řekl doktor Zelenka.
„Dobře, jdeme na to. Začněte s předstartovní přípravou a já jdu ke křeslu.“ Řekl O´neill a odešel z místnosti. Zelenka zůstal v řídící místnosti, která byla směsicí pozemských ovládacích prvků s Antikou architekturou a kombinací Antických a Asgardských počítačů.
„Doktore, jsem na místě. Jak jste na tom s přípravou?“ ozval se Jack z vysílačky.
„V pořádku Generále, všechno je v zelených hodnotách. Můžete nastartovat hlavní motory.“ odpověděl Zelenka.
„Rozumím. Aktivuji hlavní pohon.“ Řekl znovu Jack do vysílačky.

Po té generál aktivoval motory, které za několik okamžiků vyneslo lidmi dokončené Antické město na oběžnou dráhu Země. Všude kolem bylo velké množství nejrůznějších lodí, satelitů a také několik větších obchodních a obranných stanic. Jen úzký koridor byl bez jakéhokoliv pohybu nachystaný pro průlet města. Šest lodí, co tvořilo hranice koridoru, přistálo na molech města. O chvíli později se k městu přidala i Atlantida a spolu skočili do hyperprostoru směrem k první pozemské kolonii, ke které již míří nepřítel.

O hodinu později se již obě města přidala do boje. Na obě města lidé přidali asgardské zbraně a generátory, aby při střelbě nepřetěžovali ZPM. Z obou měst odstartovaly všechny lodě i stíhačky a konečně mohly síly země vést s Wraithy vyrovnaný souboj. Šestice hive vedená sedmou o poznání větší lodí se zaměřili na Atlantidu jako na nejsilnější loď pozemské flotily. Ale spletli se, druhé město bylo sice o něco menší, ale o to nebezpečnější. Postavilo se před Atlantidu a vypálilo ze všech 24 asgardských paprsků. Všechny zasáhly největší hive, ale nezapůsobily jí žádné větší poškození. Superhive se natočila přímo proti menšímu městu a zahájila palbu ze všech zbraní. Mohutný štít městské lodi bez problémů zátěž udržel a začal další cyklus nabíjení energetických zbraní. Tentokrát však nemířili na superhive, ale na ostatní mateřské lodě, které proti brutální síle modrobílých paprsků napájených třemi ZPM ve spojení s neustálými útoky slabších zbraní z ostatních pozemských lodí nemohly vydržet. Několik desetin vteřiny po výstřelu se objevilo šest obrovských výbuchů. Jeden z pozemských křižníků bohužel zrovna prolétal příliš blízko jedné z vybuchujících hive a jeho štít neunesl obrovskou zátěž a selhal, což vyústilo v jeho zničení v oslnivé explozi. Ale ani zničení jedné z lodí pozemšťany neodradilo od jejich plánu. Z Atlantidy se vynořily tři proudy dronů, které se rozdělily na šest tenčích proudů a zamířily si to přímo k motorům superhive. Během chvíle se na zádi wraithské lodi objevila série výbuchů a s celou hive to hodilo a několik kilometrů dopředu, po té již loď nejevila žádné známky aktivity. Z Atlantidy vyletěla dvacítka Jumperů naplněná po zuby ozbrojenými mariňáky, kteří měly za úkol zlikvidovat blokování asgardského transportního systému. O půl hodiny později se první dvě skupiny probojovali až k místnosti s organickým přístrojem o velikosti menšího auta a připevnili na něj několik balíčků trhaviny. Po té se stáhli do bezpečné vzdálenosti a odpálili všechnu C4. Jakmile byl problém s přenosem vyřízen, tak už nebyl problém zaměřit všechny nepřátelské známky života a přenést je ven, kde se o ně postará prázdnota vesmíru. Po té co byla loď dewraithizována, připojily se na její povrch čtyři z nových lidských křižníků a navedli loď na stabilní orbitu kolem planety. Nakonec se nalodili vědci a inženýři, aby opravili poškození, která předním způsobili, a aby začali loď předělávat k obrazu svému.

Atlantida přistála na planetě, nedaleko pobřeží, blízko první kolonie Země. Téměř okamžitě lidé začali spojovat město s pevninou několika mosty, pod kterými vedla mimo jiné energetická vedení pro posílení městského štítu, který měl v případě nouze chránit skoro třetinu planety. Od založení kolonie se přistěhoval skoro milion lidí ze všech koutů galaxie, založili farmářské osady kolem hi-tech centra s hvězdnou bránou, generátory, doky pro lodě s nejrůznějšími obrannými systémy, včetně neurálního rozhraní s drony.

Kolonie, O měsíc později
Mosty, spojující kolonii i obě města na hladině oceánu, už byly dokončeny a neustále po nich proudila vozidla přivážející suroviny na stavbu lodí. Občas mezi nimi projel i autobus, vezoucí dělníky, prosté obyvatele města nebo některé z vědců a inženýrů. Sice fungují i transportéry, ale pro jejich energetickou náročnost jsou využívány jen v naléhavých situacích nebo vojáky. Jedna z takových situací právě nastala a mladý seržant letectva se vydal z velitelství brány transportérem přímo do hlavní věže Atlantidy do řídící místnosti. Poklusem proběhl mezi lidmi pracujícími na počítačích do kanceláře generála O’neilla. Zaklepal na prosklené dveře, vstoupil, pozdravil a začal:
„Pane, dorazila další vlna uprchlíků.“
„Tak je ubytujte, vyplňte papíry. Už jste to dělal snad stokrát. Tak v čem je problém?“ zeptal se O’neill.
„Jsou to Jaffové, pane. Wraithi napadli Chulak, sebrali skoro polovinu obyvatel. Mezi nimi i Teal'ca a většinu jaffské rady.
Po této informaci se generál zvedl ze židle, vzal si vysílačku, začal mluvit a mezitím poslal seržanta pohybem ruky pryč.

O 24 hodin později, orbita Chulaku
Ve stínu místního měsíce se otevřelo hyperprostorové okno, ze které vyskočila jediná pozemská loď a ihned se zamaskovala. Loď letěla blíž k planetě, kde její senzory uviděly ohromnou flotilu organických lodí. Tři z již tak mohutných hive byly větší než je obvyklé, hlídali je dva tucty obyčejných hive, které byly doprovázeny každá nejméně dvěma křižníky.

Pozemská loď prokličkovala třetinou flotily k první superhive a spustila sken známek života ve snaze najít unesené jaffy. Senzory nic neobjevili a loď se pomalu přesunula a znovu začala s procedurou hledání jaffů. Na můstku pozemské lodi panovalo úplné ticho, které bylo jen občas narušeno zapípáním některého z mnoha systémů. Najednou se ozval zvuk, který všechny vytrhl z naprostého soustředění.
„Pane, senzory zaznamenávají dvacet jaffských známek života. Mezi nimi je i Teal'cův lokátor.“ Oznámil senzorový.
„Výborně. Máme transport?“ zeptal se velitel lodi.
„Negativní pane, trasport je blokován.“řekl jiný z vojáků na můstku.
„Vyšlete výsadek a vezměte nás z dosahu.“
Jak velitel domluvil, tak se otevřely oba hangáry pozemské lodi, ze kterých vyletělo osm zamaskovaných jumperů, nyní využívaných hlavně jako výsadkové lodě.
„Jsme venku, pane. Míříme k místu vstupu.“ Řekl velitel výsadku.
Jumpery letěly ve dvou skupinách. Každá na jednu stranu lodi k hangárům. Do superhive neustále proudily skupiny dartů, a tak nebyl ani pro jednu skupinu problém proniknout do lodi.
„Skupina jedna, veliteli. Jsme uvnitř.“
„Skupina dvě, veliteli. Jsme uvnitř.“
Ohlásily obě skupiny průnik do lodi. První skupina přistála na úplném dně hangáru, kde nebyl skoro žádný pohyb. Z každého jumperu vystoupil šestičlenný tým vojáků. Každý tým byl složen z velitele, čtyř výsadkářů a navíc v každé skupině měli jednoho medika.

Velitel první skupiny se krátce poradil s veliteli jednotlivých týmů a vydali se jedním východem z hangáru směrem k okrajovým částem lodi. Skupina dorazila bez problému neodhalena ke svému cíli. Osvobodila první skupinku jaffů, uvězněných v kokonech. Dva z velitelů se svými týmy vedli jaffy zpět k Jumperům a druzí dva se vydali splnit sekundární cíl mise. Pomalu postupovali směrem k centru lodi. Občas potkali menší hlídku, ale bez problémů se jí díky antickým detektorům vyhnuli. Dostali se až ke dveřím, které hlídali čtyři wraithové. Velitel skupiny pohyben ruky naznačil, co mají všichni dělat. Jeden tým zaujal během okamžiku palebné pozice. V další chvíli se ozvali čtyři tlumené výstřely a všichni čtyři nepřátelé klesli k zemi mrtví. Velitel zkontroloval detektor a opět pohybem ruky naznačil dvěma mariňákům, aby se postarali o otevření dveří. Chvíli se rýpali v panelu, až po nekonečné minutě čekání se dveře otevřely. Před první výsadkovou skupinou se otevřela místnost s ZPM. Samotný krystal byl celý obrostlý organickým materiálem, z něhož vedlo několik ramen, na kterých byly panely, kde pracovali wraithští vědci. Jejich překvapení nad náhlým zjevením pozemských vojáků trvalo jen několik desetin vteřiny, než jim hlavou proletěly kulky ráže 9 milimetrů.
„Primární i sekundární cíle mise jsou splněny. Vracíme se k místu výsadku.“ Oznámil velitel skupiny do vysílačky a zavelel k ústupu. Zavřeli za sebou dveře a stejnou cestou jako přišli, tak ustupovali ke svým jumperům do hangáru. V půlce cesty se celou lodí začal nést zvuk alarmu.
„Velitel jedna, veliteli dva. Co se tam u vás děje!?“
„Byli jsme napadeni, máme jaffy. Vracíme se k místu výsadku.“
Skupina jedna se díky rozruchu, který způsobila skupina, bez problémů dostala ke svým jumperům a všechny čtyři odstartovaly spolu s další skupinou dartů ven z lodi.

Mezitím, druhá výsadková skupina
Druhá skupina přistála stejně jako první úplně u spodu hangáru a vydala se za svým cílem. Postupovali opatrně směrem k vězení. Celá skupina pochodovala kolem oslizlých stěn chodby až k prvním dveřím. Jeden z vojáků si pohrál s panelem a dveře otevřel. Za dveřmi stáli dva wraithští vojáci, kteří se v příštím okamžiku váleli na zemi ve své zelené krvi. Skupina je překročila a zahnula za roh, kde odstranili další dvojici nepřátelských vojáků. Za dveřmi se již nacházely první cely, ze kterých téměř okamžitě vysvobodili skoro dvacet jaffů. Výsadková skupina se rozdělila na dvě. Jedna odvedla vysvobozené jaffy k jumperům a druhá polovina pokračovala hlouběji do lodi. Procházeli kolem prázdných cel, občas se schovali za záhyb chodby před hlídkou. Prošli ještě několik set metrů chodeb, než došli ke druhému vězení.
„Camerone Mitchle.“
„Teal'cu, jste v pořádku?“
„Ano. Zachránili jste i zbytek Rady?“
„Ano, ale musíme si pospíšit, dochází nám čas.“
Jeden z vojáků otevřel všechny cely a poslední skupina jaffů byla volná a mířila pod ochranou druhé výsadkové skupiny do bezpečí jumperů. Postupovali chodbou. Zahnuli za roh. Uviděli šestičlennou hlídku nepřátel. Snažili se je postřílet, ale jeden z wraithů spustil alarm.
„Velitel jedna, veliteli dva. Co se tam u vás děje!?“ ozvalo se Mitchelovi z vysílačky.
„Byli jsme napadeni, máme jaffy. Vracíme se k místu výsadku.“ Odpověděl na otázku svého kolegy.
Nezbývalo jim než se prostřílet k jumperům. Snažili se rychle postupovat, aby se vyhnuli většímu střetu s nepřítelem. Bouhužel se jim do cesty postavilo dvacet wraithských pěšáků s velitelem. Wraithi stříleli ze stunerů, ale jejich modré výstřely se neškodně rozpadaly na stěnách organické chodby. Postup pozemských vojáků se úplně zastavil, proto velitel rozkázal pomalu ustoupit k nejbližší křižovatce. Úspěšně obešli wraithské vojáky a prázdnou chodbou se dostali k jumperům. Rychle nastoupili a vystartovali ven z lodi.

„Velitel výsadku, veliteli lodi. Primární i sekundární cíle mise splněny. Míříme zpět do lodi.“
„Velitel lodi. Rozumím. Čekáme na vás.“

Všech osm jumperů maximální rychlostí prokličkovalo pryč z centra nepřátelské flotily a o chvíli později se nalodili na Odysseu. Odyssea se odmaskovala, vyslala signál směrem k připraveným výbušninám, vypustila malou pozorovací sondu a skočila do bezpečí hyperprostoru. O necelou vteřinu později otřásli napadenou superhive tři výbuchy následované mohutnou explozí způsobenou přetíženým ZPM. Exploze zničila všechny přítomné wraithské lodě i s Chulakem a dvěma dalšími planetami soustavy.

Tak pište, komentujte. Budu rád za jakákoliv postřeh či připomínku.

Korekci provedl anonym. A taky díky uživately LiefzDel za jeho pomoc při sepisování této povídky.

Edit: Čtete to vůbec někdo? Jestli jo,tak by vas myslim nezabilo zapsat dvě nebo tři věty do kometáře!!!

Nákaldní loď Země:
[img][./images/thumbs/330_1293642485.png]http://projectcgi.ic.cz/333/330.png[/img]
[img][./images/thumbs/331_1293642486.png]http://projectcgi.ic.cz/333/331.png[/img]
[img][./images/thumbs/332_1293642486.png]http://projectcgi.ic.cz/333/332.png[/img]
[img][./images/thumbs/333_1293642487.png]http://projectcgi.ic.cz/333/333.png[/img]

Pěkná - podobná BC-304 ale je delší. Mohl by si dát technické info?

Tak, tady specifikace nákladní lodě.

DSTS 330
Deep Space Tranport Ship – 330

Civilní verze 1:
Velikost: Délka: 800 m
Šířka: 150 m
Výška:70 m (bez pod věšeného kontejneru)
Trup: Slitiny trinia, naqudahu a jiných kovů
Energetický zdroj: 5 naquadahových generátorů III. generace
Pohon: pod světelný: motory pozemské konstrukce běžně používané na BC – 304 a větší množství manévrovací a brzdících trysek pro bezpečné sestupy atmosférou. Generátory umělé gravitace.
nad světelný: Asgardský hyperpohon
Zbraně: žádné
Štíty: asgrdská konstrukce,
Hangáry: slouží především jako další skladovací prostory nebo pro příjímání delegací, případně může loď nést několik menších lodí pro přepravu osob.
Přepravní kapacita: proměnlivá*, přibližně 15 000 000 tun materiálu (bez kontejneru)
Posádka: 12 + cestující (max. 100)

Civilní verze 2:
Velikost: Délka: 900 m
Šířka: 150 m
Výška:80 m (bez pod věšeného kontejneru)
Trup: Slitiny trinia, naqudahu a jiných kovů
Energetický zdroj: 5 naquadahových generátorů IV. generace
Pohon: pod světelný: motory pozemské konstrukce běžně používané na BC – 304 a větší množství manévrovací a brzdících trysek pro bezpečné sestupy atmosférou. Generátory umělé gravitace.
nad světelný: Asgardský hyperpohon
Zbraně: 10x railrun (jen pro obranu)
Štíty: asgrdská konstrukce,
Hangáry: slouží především jako další skladovací prostory nebo pro příjímání delegací, případně může loď nést několik menších lodí pro přepravu osob.
Přepravní kapacita: proměnlivá*, přibližně 18 000 000 tun materiálu (bez kontejneru)
Posádka: 20 + cestující (max. 300)

Armádní:
Velikost: Délka: 1000 m
Šířka: 150 m
Výška:100 m (bez pod věšeného kontejneru)
Trup: Slitiny trinia, naqudahu a jiných kovů
Energetický zdroj:2x menší neutrino-Iontový generátor + možnost zapojení ZPM
Pohon: pod světelný: motory pozemské konstrukce běžně používané na BC – 304 a větší množství manévrovací a brzdících trysek pro bezpečné sestupy atmosférou. Generátory umělé gravitace.
nad světelný: Asgardský hyperpohon
Zbraně: 100x railrun
2x asgardský paprsek
Štíty: asgardská konstrukce,
Hangáry: u této verze slouží jako doky pro 8 bombardérů
Přepravní kapacita: proměnlivá*, přibližně 20 000 000 tun materiálu (bez kontejneru)
Posádka: 150 + vojáci a technika určené k výsadku na planety

Kontejnery:
Délka: 600 m
Šířka: 150 m
Výška: 50 m
Matriál: Slitiny trinia, naqudahu a jiných kovů
Energetický zdroj: 2x naquadahový generátor III. Generace pro napájení umělého gravitačního pole
Přepravní kapacita: 25 000 000 tun materiálu
Existují armádní verze kontejnerů upravené pro přepravu vojáků a vojenské techniky.

*Přepravní kapacita je závislá na počtu připojených kontejnerů. Kromě pod věšeného kontejneru mají lodě možnost táhnout až čtyři kontejnery ve dvojích za sebou. K připojení kontejnerů za loď slouží volitelná nástavba nad motorovou částí lodi. Tato nástavba sice téměř ze čtyřnásobí kapacitu lodi, ale dokud je připojena loď nemůže sestoupit do atmosféry ani zapnout štíty. Před přistáním loď tuto nástavbu odpojí a po jednom dopravuje kontejnery na povrch planety, popřípadě je možnost umístit kontejnery na hladinu.

Nástavba s gravitačními držáky:
[img][./images/thumbs/334_1293797548.png]http://projectcgi.ic.cz/333/334.png[/img]
[img][./images/thumbs/335_1293797549.png]http://projectcgi.ic.cz/333/335.png[/img]

Pozn.: kapacitu transportu jsem počítal po odečtení různého místa pro generátory, přepážky atd. U lodí jsem samozřejmě ubral víc kvůli místu pro posádku a cestující.

PS: Doufám že jsem to moc nepřehnal.

Zdravím příznivce mojí povídky. Momentálně mě opustila můza, ale žádný strach. Na povídce neustále pracuji. Momentálně pracuji na lodích, technice a sepisuji události, které se staly na Zemi od Mikova povznesení do doby než začal sledovat počínání pozemšťanů v jejich boji. To znamená roky 2010 až 2024.

A zatím přídám seznam lodí. Postupně přidám specifikace a k většině budou i obrázky.

Lodě:
BC (Battle Cruiser):
BC – 304A
BC – 304B
BC – 304C
BC – 305
BC – 306A
BC – 306B
BC – 307
BF (Battle Fortress):
BF – 310
BF – 311
BF – 312
FC (Fighter Carrier):
FC – 320 (skoro hotové)
FC – 321
F (Fighter):
F – 302
F – 360
F – 361
F – 362
B (Bomber):
B – 370
B – 371
GV (Guardian Vessel):
GV – 340 (skoro hotové)
EV (Exploration Vessel):
EV – 350
EV – 351
EV – 352
TS (Transport Ship):
DSTS – 330 (již hotovo a uveřejněno)
PTS – 331
TS – 332

Ještě dvě "lodě" o kterých už byla řeč v povídce, ale ty si nechávám až na konec.

Tady je další z lodí:

GV (Guardian Vessel):
Malé, hodě obratné a rychlé lodě určené pro obranu velkých válečných lodí. Celá loď je v podstatě jeden obrovský generátor a tak má dost energie aby mohla napájet výkonné štíty schopné pojmout i největší lodě pozemské flotily a zaručit jim tak bezpečí. Mezi další schopnosti lodi lodí patří možnost spojení se s ostatními, a vytvořit tak mohutný štít před flotilou a bránit tak všechny lodě.
GV – 340:
Velikost: Délka: 100 m
Šířka: 40 m
Výška:30 m
Trup: Slitiny trinia, naqudahu a jiných kovů s povrchem z nano materiálů
Energetický zdroj: 2 x Naquadriový generátor II. Generace a jeden neutrino – iontový generátor
Pohon: pod světelný: upravené Antické motory
nad světelný: Antický mezigalaktický hyperpohon
Zbraně: 4 asgardské plasmové pulzní zbraně, 64 railgunů
Senzorové systémy: Antické senzory
Štíty: Antická konstrukce (rozsáhlé možnosti modifikace tvaru)
Hangáry: nemá
Posádka:20 členů
Ostatní systémy: Gravitační svorky,Asgardský transportní paprsek, konektory pro spojení energetickéch vedení lodí třídy 340
Rok zavedení: 2024
Počet lodí ve službě: 4 z celkem 4 vyrobené

[img][./images/thumbs/guardian_vessel_1_1294741345.png]http://projectcgi.ic.cz/Guardian/Guardian_Vessel_1.png[/img]
[img][./images/thumbs/guardian_vessel_2_1294741345.png]http://projectcgi.ic.cz/Guardian/Guardian_Vessel_2.png[/img]

štít vytvořený třemi guardiany
[img][./images/thumbs/guardian_vessel_3_1294741346.png]http://projectcgi.ic.cz/Guardian/Guardian_Vessel_3.png[/img]

Energetický spoj
[img][./images/thumbs/guardian_vessel_5_1294741346.png]http://projectcgi.ic.cz/Guardian/Guardian_Vessel_5.png[/img]

Jinak momentálně pracuju na díle, kde bude v praxy otestováno několik z mých výmyslů pro pěchotu. A jestly bych mohl být tak troufalý a poprasit aby mi sem alespoň někdo něco napsal k této i dalším lodím, budu velice rád.